ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 41e92af0-7129-11dc-9453-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 53, person 136, org 31, work 3
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 24. května 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 142.
4 article
Na ranní a odpol. Iisty předpliácí ro ses- v Praze viadninistra tvrf lcta. s drejí donálkae něo .: 2 K o an Rrkl dvojí záni,
Praha
5 title
RODNILIs
6 article
v drobném prodeji ranní čslo o sobě . . . a z h odpoledni“. Ve slialkách na veskors nní zulo. . . . . . . . 12 sdpolednl Inseraty plati se hotově napřea Přodplaeení ainerty přijiná, dginl- Tam nacházejí se těž redske tiskárna a ozpodice „Nárednich Listě“. Bakopisy se Bevracejí.
Bevracet
7 article Onešní číslo pro Prahu je o B stranách.
Onešní číslo pro Prahu je o B stranách. Slavné dny českého právnictva v královské Praze. Netřeba plýtvati slovy k vyličení významu a dosahu, jímž honosil se právě konaný sjezd českého právnictva. Co vykonali representanti vědy právnické jak pro kulturní, tak pro so- ciální a národní eíle českého národa, uznal veřejnost naše plně a bez odporu a upřímn byly také sympatie, jimiž sledovala po oba dny právě konané sjezdové rokování representant a předbojníků české právní vědy, jejíž čest, vě- hlas a sláva uznávány byly všemi evropskými národy již v dobách dávnověkých. Z čeho však se zejmena radujeme, jest vřelý vlastenecký duch, jímž provanuty byly tentokráte veškere projevy i jednání českého právnického kongressu, jehož význam stupňován jest faktem, že běž o první ryze český sjezd stran, jehož zdárny kmen za známých poměrů politických nemě doposud příležitost k vývoji a rozmachu tako- vému, jaký odpovídá zdatnosti a schopnostem českého právnictva. Sjezd českých právníků vykonal za dvou denního svého rokování plně úkoly sobě vy tčené. Stal se sjezdem nejen plodným pro vědu odhornou, nýbrž také pro českou vlasteneckou myšlenku národní. Měl zdařilý a slavný průbě a zasloužil si ho. A my z plna srdce přejeme jeho účastníkům, aby slavné dny minulé byly jim pobídkou k další neunavné činnosti nejen na poli vědeckého pokroku, nýbrž i na půdě práce národní a vlastenecké. Český národ má ji zapotřebí a včerejší sjezd je zárukou, že v svých právnících se nezklame. Skvělým praeludiem započalo vlastní roko- vání českého právnického kongresu. Úsudek všech účastníků jeho jednosvorně vrcholil v ne- pokrytém uznání, že tak imposantní a zdařilé manifestace, jakou byla slavnostní zaha- jovací schůze předvčerejší, nebyl po dlou- hou již dobu svědkem nádherný Pantheon naš musejní budovy.
Praha královský Praga český právní věda
8 article
Slavnostní schůzi v Pantheoně. přítomni byli kromě účastníků sjezdových protektor sjezdu nejv. maršálek zemský kníže Jiří Lobkovic, předseda sjezdu dvor. rada prof. dr. Ant. ryt. Randa, zástupce justíční správy vrchní soudní president dr. Viktor ryt. Wes se ly starosta král. hlav. města Prahy dr. Vlad. S rb čestní místopředsedové Šlěpán Bobčev zástupce university v Sofii, redaktor »Blgarske Sbirky« a »Juridičeského Przegledu«, dr. Majcea, advokát v Krajině, Boris Vasiljevič Popov, sou- kromý docent university v Charkově, dr. Bedř. Zo ll, dvorní rada, professor římského práva a zástupce Akademie umění a věd v Krakově, vrch. rada J. Li- sec, jako zástupce »Právnické Jednoty« moravské. členové presidiálního výboru vrch. r. dr. Vyšín advokát dr. Javůrek jako místopředsedové sjezdu. z kruhů poslaneckých pp. dr. Herold. dr. Kramář, dr. Stránský, dr. Klumpar, dr. Pippich, dr. Pantůček, dr. Čelakovský, dr. A. Formánek, dr. Kotrbelec a dr. Ullrich jako zástupcové officiálních kruhů sborový velitel. polní podmaršálek ryt. Czibulka, náměstek místo- držitelův Dörfl, president z. s. dr. Aug. P a lly, vicepresident finančního ředitelství Tersch, vice- presídent vrch. z. s. dr. Ripka, president zemskéh frestního soudu dv. r. dr. Wokaun, policejní ředi tel dv. r. Křikava, president obchodního soudu dv. r. Šindelář, vrch. st. zástupce Merha ut státní zástupce pražský vrch. r. Morstadt, jak zástupce české university děkan právnické fakulty prol. dr. Hevrovský, za Akademii věd a umění dvorní rada dr. Vrba, dr. J. Vrchlický a pro dr. B. Raýman, president adv. komory pro král české dr. Dvorský, jako zástupce notářské komory
Lobkovic profesor doktor Antonín Randa Viktor rýt Wes Vlad Majce Vasiljevič Popov Bedř Vyšín Javůrek Herold Kramář Stránský Klumpar Pippich Pantůček Čelakovský A Formánek Kotrbelec Ullrich Czibulka Aug Tersch Ripka Wokaun Křikava Merh Morstadt Hevrovský Vrba J Vrchlický Raýman Dvorská Praha Charkov Krakov univerzita v Sofie Blgarske Sbirka Juridičeský Przegled akademie uměný a věda prezidiální výbor vrch . r . doktor pražský vrch
9 article
Č. Feyerfeil, generální ředitel Hypoteční banky hr. Zdenko Thun, vrchní ředitel Zemské banky dr Mattuš, dr. Bedřich kníže Schwarzenberg přísedící zemského výboru Vojtěch hrabě Sch ön- born, dvorní radové nejvyššího soudu K. Dress- ler, J. Hellmann, dr. St. Svoboda, dr. Th Henner, J. Krčmář, dvorní radové správního soudu Č. Krupský a Fr. Zenker, ministerský rada Vladimír Pražák, min. sekretář dr. Emanue šl. Herrmann, ministerský místosekretář dr.G Schmaus, dvorní tajemník Jindř. Štěpán, presi- dent krajského soudu v Plzni dr. Boček s vice- presidentem Tauschem, president krajského soudu v Chrudimi Vollmann, president krajského soudu v Král. Hradci ryt. Koschin, dvorní rada O ken- fus s, president krajského soudu v Písku W i nten president krajského soudu v Táboře Vojtěch Exle. radové vrchního zemského a radové zemského soudu. státní zástupcové krajských soudů, předseda ředitel- ství městské spořitelny pražské Adolf B. Stý blo zástupcové spolku českých lékařů dr. Rube š k a dr. A. Veselý, senátní president bar. M e z ník, soudní inspektor Chocholka, dvorní rada We- ber z Pravomilů, přečetní advokáti a delegáti růz- ných korporací, úřadnictvo všech oborů, zástupcové různých vrstev společenských národní společnost české jako zvaní hosté a m. j. Galerie naplněny byly damami účastníků a hodnostů v elegantních tollettách. Krátce po 12. hod. polední ujal se slova nejvyšší maršálek království českého, kníže Jir Lobkovic, jenž zahájiv slavnostní schůzi věde- ského sjezdu a vzdav srdečný dík jeho hostem, pokračoval takto:
Zdenko Thun Mattuš doktor Schwarzenberg Vojtěch hrabě J Hellmann Svoboda Henner J Krčmář Zenker Vladimíra Pražák Emanue Herrmann G Schmaus Jindřichův Štěpán Boček Tausch Král Koschin Exle A Veselá Jir Lobkovic Č . Feyerfeil Č . Krupská Francie Plzeň Chrudim Hradec Písek hypoteční banka vysoký soud K . Nessler krajský soud Adolf B spolek český lékař M e rada Iber Pravomil
10 article
Velectění pánové! Záslužná myšlenka, svolati vědecký sjezd českých právníků, vzala svůj původ v »Právni- cké Jednotě«, jež tímto podnikem důstojně oslavuje čtyřicetileté výročí svého zal ožení. Le uskutečnění tohoto úmyslu daleko přesahuje vý- znam slavnosti, která by se děla toliko v lůne některého spolku. Neboť sjezd tento má pod ti a skutečně podává důkaz, že důkladná duševní práce, vykonaná v druhé polovici minulého sto- letí příslušníky českého národa, dospěla výše dostatečné, by s úspěchem mohl býti podniknu pokus, svolati české právnictvo k samostatným vědeckým poradám. Jest to arci první krok toho druhu, jímž české právnictvo nastupuje dráhu samostatnéh uplatnění svých výzkumů v době moderní. Ne- budiž však tomu porozuměno tak, jakoby pě- stování právní vědy jazykem če- ským bylo věcí novou, dříve v naš vlasti neslýchanou. (Souhlas.) Neb o víme ze svých dějin, že v dřívěj- ších stoletich v tomto královstv jak soudnictví, tak i zákonodár- ství bylo konáno jazykem českým (Výborně ! Potlesk.) a to v dobách, kdy mnohých sousedních zemíchk těmto výkonům zřídka toliko anebo dokonce nebylo užíváno jazy ka domácího. (Výborně! Bouřlivý, dlouhotrva- jící potlesk.) Je-li pak pravdou, že sťav zákono- dárství a pravidla, dle kterých se vydávajív určité zemi a v určité době soudní nálezy, jsou jaksi praktickým výnosem vědeckých právních názorů v té době tamtéž platných, již tím bylo by s dostatek dokázáno, že za oněch časů bylo již jazykem českým pěstováno právnictví způ- sobem vědeckým. (Potlesk.)
český národ
11 article
Máme však o tom důkazů ještě pádnějšíeh po ruce. Byla nám zachována z oněch dob cela řada namnoze výtečných právnických děl, na něž můžeme podnes ještě pohlížeti s hrdostí, jako na památky odborných výzkumů, našimi předky vykonaných. Stačí uvésti zde na pamět knihu Rožmberskou, sepsanou ve století čtrná- ctém, pak pozdější díla výtečných právníků, jakými byli Ondřej z Dubé, Ctibor Tovačovsk z Cimburka, Viktorin Kornel ze Všehrd, Brikei ze Zlicka, Pavel Kristián z Koldína a jinl. bychom právem se pochlubili, že ve čtrnáctém. patnáctém a šestnáctém století stála česká věda právní na výši, vyrovnávající se stupni, jehož v téže době dosáhlo domácí právnictví kterého- koli národa sousedního. (Hlučný souhlas.) Řečník oceniv po zásluze význam na př staroslovanských desk zemských, jež přizpůsobivše se znenáhla požadavkům doby moderní, stojí dnes netoliko v plné platnosti v původní s vlasti, nýbrž sloužily dnes za vzor při tvoře knihovních řádů v nemalém počtu zemských desk. dotýká se dob pozdějších, za nichž samostatn vývoj českého právnictví různými cizími vlivy byl zatlačen a přechází pak k obrodě jeho době nejnovější, k níž došlo rozdělením staro- slavné university Karlo-Ferdinandovy a utvoře ním samostatného vysokého učení českého. V - decké práce nynějších našich právníků nalezaji se v nerozlučném spojení s vědeckým ruchem zemí okolních, zejmena těch, které s král. českým státoprávně spojeny jsou v jedno moc- nářství. Co do platného práva positivního jes nám přihlížeti k platnému zákonodársiví rakou- skému a pokud běží o propracování právníe zásad všeobecných, jest i pro naše právníky směrodatným celkový moderní vývoj právních věd.
Ondřej Tovačovsk Viktorin Kornel Brikei Pavel Dubá Cimburk Všehrdy Zlicko Koldín univerzita KarlaFerdinandov
12 article
Ani předměty, ani výsledky nynějšího vě- deckého bádání českých právníků neodlučují je toho času od právnictva národností jiných. Právě tak, jako sami používají vědeckých pramenů jino- jazyčných, jsou hotovi přispěti svými odbornými pracemi k rozmnožení vědeckých vymoženost veškerého právnictva, kollegiálně s nimi spoje- ného. Typický rezdil od právníkův ostatních tvoří pouze pevná jejich vůle, pěsto v ati svoji vědu jazykem svým a nepři- pouštěti, by zásluhy, jichž sob ve svém oboru vydobudou, byly jakkoli přičítány kterémukoli národu jinému! (Bouřlivá pochvala potlesk.) Že je možno, klásti nyní takový požadavek, že takový program dalšího vědeckého postup může býti stanoven i pro dobu budoucí, to následkem vlasteneckého zápal a národnostního sebevědomí všeh nyní žijících českých právníků (Výborně !), především pak jest nám děkovati z to oněm zasloužilým mužům, kteří při zřízení samostatné právnické fakulty na vysokém učení pražském neváhali podniknouti obtížný úko utvoření novověké právní vědy české, doplně příslušného názvosloví, sestavení potřebných spisův a učebnic a kteři umožnili, by šťastnější žáci jejich vykonali svá studia jazykem vlastním. Jména těchto tvůrců novověkého samostatného právnictva českého s dostatek známa jsou účast- níkům sjezdu a my všichni těšíme se z toho, že titíž mužové, kteří stáli u kolébky moderního vědeckého bádání v lůně národa českého, stoji dnes v čele prvního vědeckého sjezdu českých právníků, jemuž tím zajištěn je skvělý zdar (Hlučná pochvala a potlesk.).
novověký právní věda český
13 article
Řečník prohlásiv, že vývoj novočeskéh právnictva tvoři důležitou součásť mohutnéh celkového vývoje, jejž vším právem zoveme ob- rozením českého národa, vyzývá shromáždění, by panovníkovi při zahajování svých porad pro- volali »Slávu!« (Shromáždění provolává třikráte »Sláva !« Předseda sjezdu p. dv. r. dr. Randa, k jehož návrhu usnáší se sjezd odeslati císari holdovací telegram, úvodem proslovu svého vítá officiální osobnosti, hodnosty, delegáty, slo- vanské hosty a veškeré účastníky sjezdu, připomí- naje, že ke svolání sjezdu zavdaly příčinu ok- nosti dvě: jednak čtyřicetileté trvání »Právnick jednoty« v Praze, jednak více než čtyřicáté výročí předního odborného časopisu »Právníka«, k čemuž přidružilo se ještě všeobecné přání právníků českých, jež mohutného výrazu došl při památné slavnosti na oslavu velkého českéh právníka Viktorina Kornela ze Všehrd, konan r. 1901 v Chrudimi. Dosah události těchto po- souditi lze jen, uváží-li se dřívější nad míru neutěšený stav veřejných učilišť a tehdejší úro- veň právovědy české. Ne snad, že by za oné doby nebylo se dostávalo českých učencův neb professorův na nejvyšších učilištích, avšak vy- učovali a psali skorem vesměs jazykem něme- ckým, jenž hlavně od dob josefinských nastoupil na místo latiny. Na pražské universitě, již za- ložil Karel IV. slavné paměti ineolis regni Bohemiae, vyučovalo se až na nepatrné výjimky jazykem německým a jedinými rovnoprávnými ústavy byly král. česká společnosť nauk v Praze a české museum.
doktor Randa Viktorin Kornel Karel Praha Všehrdy Chrudim univerzita ineolis regni Bohemiae
14 article
Za těchto okolností běželo o to, připrav vati pozvolna půdul i materiál pro nejvyšší vě- decké ústavy a dokázati proti pochybnostem nepřátelských stran, že národ český má slly způsobilé, jež dovedly by pěstovati různě obory vědy jazykem mateřským. A tomuto účelu slou- žiti měly a vskutku sloužily v oboru věd stát- ních a právních jednák »Právnická jednotae v Praze, jednak soudobý hlavní odborný časopis »Právník«. Naděje naše nebyly zklamány. V obou ústa vech soustředily se nejlepší síly českých práv- níků, theoretických i praktických, v obou ústa- vech pracovalo se nadšeně a vytrvale. Za necelá dvě desetiletí byla tu již pohotově záloha vy- zkoušených vědeckých sil a když pak za přízni- vých politických poměrů došlo na jazykové roz- dělení pražské university, jehož nikoli my sobě přáli, mohli jsme se vykázati, nehledě již ke jmenovaným professorům, způsobilými muži, jimž mohly se bezpečně svěřiti stolíce professorské. (Souhlas!) Velectěné shromáždění! Odcházeje za krátk do soukromí a znuje do podrobna stav věcí. veřejně a směle mohu prohlásiti, že česká právnická fakulta ve svých věde- ckých snahách žádnou jinou v Ra- kousku předčíti se nedalo a bohdá i příště nedá. (Hlučná pochvala a potlesk.) A s hrdostí mohu prohlásiti, že kromě ví- deňské, žádná jiná fakulta práv- nická v Rakousku nevykazuje tak silný dorost docentů, jako česká fakulta. Máme tu nadějný zárodek sboru professorského pro nezbytnou budoueí universitu moravskou, na niž český národ má spravedlivý nárok nejen po- čtem obyvatelstva a berní silou, nýbrž i svou historickou minulostí, vzdělaností a eminentní hospodářskou pokročilostí. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Praha Rakousko český právnický fakulta
15 article
Leč i jinak právnická jednota a orgán jeí »Právník«, později i celá řada odborných časo- pisů, posloužily vývoji českého právnictví a pro- spěchu obecnému. Bezpečně můžeme říci, že oba ústavy rozhodný měly vliv na zvelebení soudnictví, veřejné správy jak zeměpanské, tak i autonomní, neméně i advokatury v zemích če- ských. Nemálo k tomu přispěly též moravská jednota právnická v Brně a časopis její »Zprávy Moravské jednoty právnické«, jež v letech osm- desátých předešlého věku přibyly. Stálý styk theoretických a praktických právníků, vzájemná výměna bohatých zkušeností praktického života s výzkumy a pokroky vědy právní přičinily mohutným, úrodným proudem mnoho k oživení. vytříbení a povznešení výkonného právnictví, které jinak snadno klesá na pedantickou službu řemeslnou, nevyhovující nikterak potřebám po- kročilého života stále postupujícího, neřku-li po- stulátům vyšší spravedlnosti a sociální rovnosti. (Pochvala.) Na programu dosavadních sjezdů něme- ckých právníků časové otázky speciáln Rakouska se týkající býti nemohly, ač i u nás pocítila se potřeba, užiti odborných vědomost a vzácných zkušeností tisíců rakouských práv- níků ve prospěch nezbytné opravy a nutného doplnění kusého a z části zastaralého zákono- dárství, jakož i reformy veřejné správy. Zejmena následkem mnoholetých politování hodných pří- běhů na říšské radě jsme bohužel v čelných oborech legislace za cizinou daleko pozadu.
Brno Rakousko
16 article
Má-liž komise pro reformu občanského zákon- níka, tohoto pilíře rakouského práva, prověsti úkol svůj úspěšně, aniž by vedle jiných kruhů vyslechly se hlasy tisíců rakouských právníků o životních potřebách dobře zpravených? Za- jisté že ne. Leč hlásiti se musí tyto kruhy k slovu — dáti výrazu tužbám svým ! (Hlučná pochvala a potlesk.) Nalehavá potřeba speciálně rakouských sjez- dův objevila se zejmena od r. 1866 po roztr- žení německého bundu, k němuž prvé i Rakou- sko náleželo. Skutečné obdržel jsem záhy po r. 1866 od některých rakouských právníků do- tazy a návrhy k tomu cíli směřující, leč pokusy ty byly marny. V době novější s vážné strany došlo ně- kterých českých a polských právníků pozvání, aby se sjezdu německých právníkův, by i v jistém sdružení, zúčastnili. Na to se strany naší kladena byla podmínka, by se sjezdy ty přeměnily na sjezdy německo rakouské, — pod- mínce té však nebylo vyhověno. Nezbývá tudíž, než zkusiti to v Rakousku s právnickými sjezdy, upravenými dle národnost í. (Výborně. !)
Rakousko
17 article
Dnešní den jest zřejmým dokladem, že pokus ten předem u nás Čechů skvěle se zdařil (Hlučná pochvala), čemuž nasvěd- čuje již vzácná vědecká cena celé řady došlých tištěných pojednání o navržených pilných časo- vých otázkách, týkajících se reformy legislace civilní a trestní, správy veřejné a národohospo- dářské politiky, spisy to, jež tvoří malou knihovnu o časových otázkách našeho odbou. Vedle n- vržených reforem procesních jsou to zvláště otázky o moderních zjevech života a průmyslových vy- moženostech, jako: náhrada za nezaviněnou škodu, právní ochrana elektřiny, náhrada za vy- šetřovací vazbu nevinně zatčených, ústav pod- mínečného odsouzení, právní postavení právo- várečných měšťanů, alkoholismus, kartely, so- ciální pojišťování, reforma autonomní správy — otázky, jež budí zájem netoliko právníků, nýbrž i všeho vzdělaného obecenstva. Přečetné a pře- vahou důkladné práce o tom podané předloží se nyní s příslušnými návrhy referentů jednotli- vým sekcím k úradě a chovám přesvědčení, že porady ty ponesou vědě zdárné ovoce, životu trvalý užitek a českému právnictvu zasloužené uznání odborníků. (Hlučná pochvala a potlesk.) Slovo vyžádal sobě potom president vrch. zem. soudu ryt. Wessely, jenž pozdravil účast- níky sjezdu jmenem správy justiční a vzdav plně uznání zásluhám jak »Právnické jednotye pražské, tak i moravské, blahopřál sjezdu k zdaru, jejž zaručuje již součinnost autorita pracovníků tak zkušených a osvědčených. Řečník vyzývá sjezd, by s prostředky vědy a v duchu pokroku i humanity k dílu svému přikročil.
Čecho Wessel
18 article
(Hlučná pochvala.) Potom následovaly projevy host! slo v anský ch. Dr. Zoll (polsky) zdraví sjezd jmenem krakovské akademie věd a umění a jagellonské university, jsa přesvědčen, že dílo jeho nezna- mená prospěch jen pro národ český, nýbrž pro veškerý civilisovaný svět, v němž výkony českých právníků vzbuzují všeobecný obdiv uznání. (Bouřlivý souhlas.) Zástupce lvovské university a tamější práv nické společnosti dr. Glabiňski (polsky) dlumoč pozdrav svých sourodáků, již právě tak, jako Čechové, mají trpkou zkušenost z historie ná- rodní a proto také stejné ideje na poli práv a pokroku, pracujíce jako Čechové pro vyšší tyto ideje v přesvědčení, že právo a spravedlnost musí zvítěziti. (Bouřlivý souhlas.) Docent charkovské university dr. Popov pro hlásiv, že í Rusko hledí vstříc velikým refor- macím právnickým a vzdav hold zásluhám dra. Randy, tlumočí sjezdu za nadšeného souhlasu pozdrav nejen ruských právníků, nýbrž od celéh ruského národa. Zástupce vědecké společnosti »Ševčenkos dr. Lewicki (rusky) velebí vysoký stupeň česk vědy i kultury národa českého, na nějž vděčně pohlíží jako na bratra svého národ ruský Haliči a provolává »Slávu« českému národu (Hlučná pochvala a potlesk.) Delegát bulharský a rektor university Sofii, prof. dr. Bobčev (bulharsky), slovy nad míru vřelými vyličuje zásluhy, jež zjednala sob česká právní věda a čeští representanti její jak v theorii, tak i v praxi v Bulharsku, vzpomí- naje zároveň významu českých velikánů Jung- manna, Šafaříka a Palackého pro kulturní i ná- rodní styky kmenů slovanských. Sjezdu právni- ckému jako manifestaci české vědy blahopřeje z plna srdce. (Bouřlivý, dlouho trvající potlesk.)
doktor Zoll Glabiňski Čecho Popov Randa Lewický Ruska profesor Bobčev Jung Šafařík Palacký Rusko Halič Bulharsko krakovský akademie věda univerzita Sofie český právní věda
19 article
Jménem právníků chorvatských vyličuje zá- sluhy Čechů o právnictví slovanské také advokát z Krajiny dr. Majcen, jenž tlumočí sjezdu sym- patie všech Chorvatů. (Bouřlivý potlesk.) Starosta král. hl. města Prahy dr. Srb vítá účastníky sjezdu a hosty slovanské ve zdech staro- slavného král. města, dodávaje, že sjezd českých právníků je výsledkem více než půlstoleté du ševní práce našich osvědčených pracovníků z právnického oboru. Přípravy ke sjezdu vyko- nané a publikace ke sjezdu připravené jsou nej- výmluvnějším dokladem, že česká duševní práce za vedení našich učenců a učitelů dospěla k takovému rozvoji, že dnešní sjezd vrcholiti bude v manifestaci pro kulturní a duševní vý- znam českého národa. (Hlučná pochvala.) z nadšeného potlesku shromážděných končí řečník projevem úcty a vděčnosti zásluhám Randovým. Jednatel sjezdu, p. dr. Pospíšil, tlumoči sjezdu obsah pozdravných telegramů, došlých o arcivévodů Františka Ferdinandaa Ferdinanda Karla, dra. Körbra, pre- sidenta správního soudu hr. Schönbor na, místodržitele hr. Coudenhova z Karlových Varů, od správce konsulátu fraln- couzské republiky, min. dra. Rez ka, rektorů Č. Strouhala a dra. Sl a ví ka, presidenta Akademie Josefa Hláv ky, předsedy klubu poslanců českých nár. strany svobodo- myslné dra. Bedřicha Pacáka, od rektorův university moskevské a charkovské, společnosti právnické ve Lvově, Právnické jednoty v Záhřebě, právnické fakulty ve V ar- šavě, redakce »Przegladu prawa« ve
Čecho doktor Majtit Chorvat Srb Randův Pospíšil Ferdinandaa Ferdinand Karel Coudenhove Rez Strouhal Hláv Pacák Praha Karlová Vary Lvov Záhřeb český národní . strana svoboda právnický fakulta
20 article
Lvově, od právnických fakult universit v Jurjevě, Moskvě, Záhřebě, Petro- h radě, redakce »Czasopisma prawniczego i ekonomicznego« v Krakově, právnické společnosti v Záhřebě, cís. učeliště pravo- vědeckého v Petrohradě, družstva »Prav- ník« v Lublani, advokátní komory v Kra- jině, historické společnosti, »Společnosti přátel starožitností českých«, Ústředního svazu slovan- ských novinářů, Ústřední jednoty českých lékařů, Spolku architektův a inženýrů; prince Ferdi- nanda Lobkovice, Milana Pavla Jovano- viče, dra. J. Buzka, prof. dra. Osvalda Balzer a ve Lvově, dra. Simy M a z z u ry ze Záhřeba, dvor. r. dr. Jiřiho Pražáka, před- sedy Právnické jednoty moravské, dr. E. S t- doly z Liptovského Sv. Mikuláše, Jednoty samosprávných úřadníků obecních a okresních v král. českém, dv. rady a ředitele pošt a te- legrafů ryt. Šafaříka-P štrossa, dr. Jana Kaprasa, rady Matěje Fryče, minist. ta- jemníků dra. Hůrky a dra. Žampach z Vídně, notáře dra. Weinera z Konice, rady Zurka z Konice, adv. dra. K hyr az Konice, městské rady v Jičíně a m.j. Po poutavé a hlučnou pochvalou odměněně odborné přednášce dv. rady prof. dra. Bráfa, jenž obral sobě thema »Vědu národo- hospodářskou na začátku XX. sto- letí«, účastníci sjezdu rozešli se, by po krátkém pohovu odebrali se k vědeckým pora- dám sekcí, jež o 5. hod. odpolední se usta- vily a o nichž zmiňujeme se níže.
Lobkovic Pavel Jovano J Buzek profesor doktor Osvald Balzer Sim Jiři Mikuláš Šafařík Kaprasa Fryč Weiner Zurek Bráf Moskva Záhřeb Petra Krakov Petrohrad Pravy Lublaň Lvov Hůrka Žampach Vídeň Konice Jičín právnický fakulta univerzita v Jurjeva spolek architektův Konica
21 article
Slavnostním banketem, pořádaným ve velké dvoraně žofínské restaurace, uzavřen byl imposantně a důstojně prvý den sjezdu právnického. Účastnilo se ho 400 osob a cifra přítomných byla by bývala daleko větší. kdyby nebylo bývalo nutno pro naprostý nedo- statek místa odřeknouti dalším ještě dvěma stům přihlásivších se účastníků. Do nádherně vyzdobené a slavnostně osvět- lené dvorany zavítala kromě milých hostí slo- vanských ještě celá řada hodnostárův a právni Jckých celebrit, jimž vyhražen byl celý prosto v průčeli dvorany a z nichž uvádíme zvláště nejvyššího maršálka kníž. Jiřiho Lobkovice, starostu král. hlav. města Prahy p. dra. Srba, professorský sbor právnické fakulty s předsedou sjezdu dv. radou ryt. Randou v čele, posl. dra. Herolda, dra. Kramáře, dra. Strán- ského, hr. Bedř. Deyma, presidenta advo- kátní komory dra. Dvorského a j. v. Řadu přípitků zahájil protektor sjezdu, nej- vyšší maršálek kníže Lobkovic, jemuž vyhraženo bylo čestné místo mezi dvor. r. ryt. Randou a drem. Srbem, zdravicí na panovníka, již řečník provázel za bourlivého souhlasu projevem důvěry, že mocnář jako symbol ochrany všech práv vždy bude bdíti nad tím, aby každé právo bylo zacho- váno a každé bezpráví odstraněno. (Potlesk.) Dvorní rada ryt. Randa vřelými slovy akcentoval přízeň, již kniže Lobkovic jako pravý český kavalír po léta byl osvědčoval nejen vůči českému národu, nýbrž jako bystrý právník též vůči všem zásadám pokroku jak na poli vědy, tak na poli umění a na poli hospodářském.
Jiři Lobkovic Srba Randa Deym doktor Lobkovic Srb Praha právnický fakulta
22 article
»Jako kníže Lobkovic« — pravil řečník — »z našeho středu vyrostl, tak nám také přirostl k srdci a jsem proto přesvědčen, že mluvím jménem všech právníků českých, provolávám-li knížeti Lobkovicovi za vlastenecké působení jeho třikráte »Sláva!« (Bouřlivá, dlouhotrvající ovace knížeti Lobkovicovi, již provází hudba velebnými akkordy národní hymny »Kde domov můj«.) Starosta král. hl. města Prahy p. dr. Srh věnuje zdravici svoji ryt. Randovi jako slav- nému českému učenci, jenž — jak doufá — zajisté i v budouenosti ještě prokáže české vědě služby nejplatnější. Dnes, kdy velké dílo revise občanského zákonníka podmiňuje a předpokládá platnou účasť české vědy, tím srdečněji třeba přáti sobě, by duševní svěžest a zdraví zacho- váno bylo ryt. Randovi i na příště ke cti če- ského jména a ke slávě české vědy. (Bouřlivá pochvala a potlesk.) Vrehní rada p. Vyšín ve vřelé a procítěné řeči slaví význam král. hlav. města Prahy nejen jako sídla proslulé první slovanské universily ve střední Evropě, nýbrž také jako upřímné obětavé podporovatelky všech snah kulturních, jejíž munificence právě umožnila také valnou měrou sjezd českých právníků. Řečník připíjí rozkvětu a zdaru královského hlavního města Prahy a přítomnému primátoru jejímu dru.
Lobkovic Randa Vyšín Praha Evropa
23 article
Srbovi. (Nadšený, dlouho trvající potlesk a po- chvala.) Pan dr. Javůrek jako člen sjezdového vý- boru vítá přehojnou účasť právnictva z oblastí zemí koruny české a zejmena milých hosti slo- vanskýeh jako zjev, z něhož čerpati lze posilu pro sebevědomý postup další a který bohda pobídkou bude k tomu, by úrodné období, právě uzavírané, sledováno bylo obdobím ještě plod- nějším a úrodnějším. I u nás — končí řečník — zakotveno je přesvědčení, polskými bratry našimi projevené, že před mocí je právo a jako oni tak i my jsme odhodláni, dopomoci této ideji k vílězství a za tímto heslem radostně a s novou silou spěti v před ! (Hlučná pochvala a potlesk.) Prof. dr. Zoll z Krakova (polsky) nadše- nými slovy děkuje jmenem slovanských hostí za srdečné pohostinství, jehož dostalo se jim měrou opravdu netušenou a vzdává neobmezený hold zásluhám a práci českých učenců, která prospěla nejen českému národu, nýbrž i civili- sovanému světu vůbec. Vřelým přáním řečníkovým bylo by, abyi polšti právníci tímže způsobem mohli podati důkaz své vděčnosti, kterou nejlépe uplatnilo se heslo »Summum cuique tribue«. Pohár svůj pozvedá řečník na počesť českého právnictva.
Srba doktor Javůrek profesor Zoll Krakov
24 article
(Bouřlivá, dlouhotrvající pochvala.) Prof. Bobčev (bulharsky) přeje sobě jako delegát nejmladší univorsity slovanské, by roz- kvétala i mohutněla i nejstarší, t. j. česká, která rozsévala ideje spravedlnosti, volnosti humanismu. Kéž tyto ideje i nadále zůstanou heslem veškerého konání Slovanstva. (Nadšený souhlas.) Vrchní rada p. Lisec z Brna jako zá- stupce »Právnické jednoty« moravské slibuje, že i právnictvo české v krajích ujařmených stupňovanou činností dostojí svým povinnostei plně a svědomitě. Trpkými slovy vytýká řečník nedostatek české university na Moravě, jež je češtější nežli Čechy a která národu českému dala velikého Žerotína. Klamem je — praví řečník — tvrdí-li se, že požadavek druhé české university má politický ráz. My nežádáme druhé české university na Moravě pro příslušníky druhé národnosti, my domáháme se jí pro své syny k jejich vzdělání (Výborně), my domá- háme se jí proto, že jí potřebujeme, bychom žili život důstojný a poněvadž hlad duševní je horším hladu tělesného. (Hlučná pochvala.) Řečník přípijí za bouřlivého souhla su budoucí nové české universitě na Moravě.
profesor Bobčev Lisec Brno Čechy Morava český univerzita na Morava
25 article
Professor dr. Heyrowský jako děkan práv- nické lakulty dovozuje, že z pocty, vzdané zá- sluhám professora dra. Randy, resultuje také uznání významu české university Karlo Ferdi- nandovy. Pouhý poukaz na autoritu ryt. Randy vyvrátil by zajisté veškeré pochyby o tom, že by nová fakulta na Moravě nemohla prospívati. Řečník vzdává za bouřlivé pochvaly moravské »Jednotě právnické« za plodnou a horlivou její činnost plné uznání. President advokátní komory p. dr. Dvorský připíjí rozkvětu české vědy právnické a přeje si, by prospěly snahy právnietva českého také plnou měrou českému národu. (Bouřlivá po- chvala.) Pan dr. Klumpar za hřímavého souhlasu připijí dalšímu trvání nezkalené shody, jež pa-
doktor Heyrowský Randa Dvorská Klumpar univerzita Karla Ferdi nový fakulta na Morava