1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v úterý dne 24. května 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Iisty
předpliácí ro ses-
v Praze viadninistra
tvrf lcta.
s drejí donálkae
něo .: 2 K o
an
Rrkl
dvojí záni,
Praha
6
article
v drobném prodeji
ranní čslo o sobě . . . a z h
odpoledni“.
Ve slialkách na veskors
nní zulo. . . . . . . . 12
sdpolednl
Inseraty
plati se hotově napřea
Přodplaeení ainerty přijiná, dginl-
Tam nacházejí se těž redske
tiskárna a ozpodice „Nárednich Listě“.
Bakopisy se Bevracejí.
Bevracet
7
article
Onešní číslo pro Prahu je o B stranách.
Onešní číslo pro Prahu je o B stranách.
Slavné dny českého právnictva
v královské Praze.
Netřeba plýtvati slovy k vyličení významu
a dosahu, jímž honosil se právě konaný sjezd
českého právnictva. Co vykonali representanti
vědy právnické jak pro kulturní, tak pro so-
ciální a národní eíle českého národa, uznal
veřejnost naše plně a bez odporu a upřímn
byly také sympatie, jimiž sledovala po oba dny
právě konané sjezdové rokování representant
a předbojníků české právní vědy, jejíž čest, vě-
hlas a sláva uznávány byly všemi evropskými
národy již v dobách dávnověkých. Z čeho však
se zejmena radujeme, jest vřelý vlastenecký
duch, jímž provanuty byly tentokráte veškere
projevy i jednání českého právnického kongressu,
jehož význam stupňován jest faktem, že běž
o první ryze český sjezd stran, jehož zdárny
kmen za známých poměrů politických nemě
doposud příležitost k vývoji a rozmachu tako-
vému, jaký odpovídá zdatnosti a schopnostem
českého právnictva.
Sjezd českých právníků vykonal za dvou
denního svého rokování plně úkoly sobě vy
tčené. Stal se sjezdem nejen plodným pro vědu
odhornou, nýbrž také pro českou vlasteneckou
myšlenku národní. Měl zdařilý a slavný průbě
a zasloužil si ho. A my z plna srdce přejeme
jeho účastníkům, aby slavné dny minulé byly
jim pobídkou k další neunavné činnosti nejen
na poli vědeckého pokroku, nýbrž i na půdě
práce národní a vlastenecké. Český národ má
ji zapotřebí a včerejší sjezd je zárukou, že v
svých právnících se nezklame.
Skvělým praeludiem započalo vlastní roko-
vání českého právnického kongresu. Úsudek
všech účastníků jeho jednosvorně vrcholil v ne-
pokrytém uznání, že tak imposantní a zdařilé
manifestace, jakou byla slavnostní zaha-
jovací schůze předvčerejší, nebyl po dlou-
hou již dobu svědkem nádherný Pantheon naš
musejní budovy.
Praha
královský Praga
český právní věda
8
article
Slavnostní schůzi v Pantheoně.
přítomni byli kromě účastníků sjezdových
protektor sjezdu nejv. maršálek zemský kníže
Jiří Lobkovic, předseda sjezdu dvor. rada
prof. dr. Ant. ryt. Randa, zástupce justíční správy
vrchní soudní president dr. Viktor ryt. Wes se ly
starosta král. hlav. města Prahy dr. Vlad. S rb
čestní místopředsedové Šlěpán Bobčev
zástupce university v Sofii, redaktor »Blgarske
Sbirky« a »Juridičeského Przegledu«, dr. Majcea,
advokát v Krajině, Boris Vasiljevič Popov, sou-
kromý docent university v Charkově, dr. Bedř. Zo ll,
dvorní rada, professor římského práva a zástupce
Akademie umění a věd v Krakově, vrch. rada J. Li-
sec, jako zástupce »Právnické Jednoty« moravské.
členové presidiálního výboru vrch. r. dr. Vyšín
advokát dr. Javůrek jako místopředsedové sjezdu.
z kruhů poslaneckých pp. dr. Herold.
dr. Kramář, dr. Stránský, dr. Klumpar, dr.
Pippich, dr. Pantůček, dr. Čelakovský, dr.
A. Formánek, dr. Kotrbelec a dr. Ullrich
jako zástupcové officiálních kruhů sborový velitel.
polní podmaršálek ryt. Czibulka, náměstek místo-
držitelův Dörfl, president z. s. dr. Aug. P a lly,
vicepresident finančního ředitelství Tersch, vice-
presídent vrch. z. s. dr. Ripka, president zemskéh
frestního soudu dv. r. dr. Wokaun, policejní ředi
tel dv. r. Křikava, president obchodního soudu
dv. r. Šindelář, vrch. st. zástupce Merha ut
státní zástupce pražský vrch. r. Morstadt, jak
zástupce české university děkan právnické fakulty
prol. dr. Hevrovský, za Akademii věd a umění
dvorní rada dr. Vrba, dr. J. Vrchlický a pro
dr. B. Raýman, president adv. komory pro král
české dr. Dvorský, jako zástupce notářské komory
Lobkovic
profesor
doktor
Antonín
Randa
Viktor rýt
Wes
Vlad
Majce
Vasiljevič Popov
Bedř
Vyšín
Javůrek
Herold
Kramář
Stránský
Klumpar
Pippich
Pantůček
Čelakovský
A Formánek
Kotrbelec
Ullrich
Czibulka
Aug
Tersch
Ripka
Wokaun
Křikava
Merh
Morstadt
Hevrovský
Vrba
J Vrchlický
Raýman
Dvorská
Praha
Charkov
Krakov
univerzita v Sofie
Blgarske Sbirka
Juridičeský Przegled
akademie uměný a věda
prezidiální výbor vrch . r . doktor
pražský vrch
9
article
Č. Feyerfeil, generální ředitel Hypoteční banky
hr. Zdenko Thun, vrchní ředitel Zemské banky dr
Mattuš, dr. Bedřich kníže Schwarzenberg
přísedící zemského výboru Vojtěch hrabě Sch ön-
born, dvorní radové nejvyššího soudu K. Dress-
ler, J. Hellmann, dr. St. Svoboda, dr. Th
Henner, J. Krčmář, dvorní radové správního
soudu Č. Krupský a Fr. Zenker, ministerský
rada Vladimír Pražák, min. sekretář dr. Emanue
šl. Herrmann, ministerský místosekretář dr.G
Schmaus, dvorní tajemník Jindř. Štěpán, presi-
dent krajského soudu v Plzni dr. Boček s vice-
presidentem Tauschem, president krajského soudu
v Chrudimi Vollmann, president krajského soudu
v Král. Hradci ryt. Koschin, dvorní rada O ken-
fus s, president krajského soudu v Písku W i nten
president krajského soudu v Táboře Vojtěch Exle.
radové vrchního zemského a radové zemského soudu.
státní zástupcové krajských soudů, předseda ředitel-
ství městské spořitelny pražské Adolf B. Stý blo
zástupcové spolku českých lékařů dr. Rube š k a
dr. A. Veselý, senátní president bar. M e z ník,
soudní inspektor Chocholka, dvorní rada We-
ber z Pravomilů, přečetní advokáti a delegáti růz-
ných korporací, úřadnictvo všech oborů, zástupcové
různých vrstev společenských národní společnost
české jako zvaní hosté a m. j. Galerie naplněny
byly damami účastníků a hodnostů v elegantních
tollettách.
Krátce po 12. hod. polední ujal se slova
nejvyšší maršálek království českého, kníže Jir
Lobkovic, jenž zahájiv slavnostní schůzi věde-
ského sjezdu a vzdav srdečný dík jeho hostem,
pokračoval takto:
Zdenko Thun
Mattuš
doktor
Schwarzenberg
Vojtěch hrabě
J Hellmann
Svoboda
Henner
J Krčmář
Zenker
Vladimíra Pražák
Emanue
Herrmann
G Schmaus
Jindřichův
Štěpán
Boček
Tausch
Král
Koschin
Exle
A Veselá
Jir Lobkovic
Č . Feyerfeil
Č . Krupská
Francie
Plzeň
Chrudim
Hradec
Písek
hypoteční banka
vysoký soud K . Nessler
krajský soud
Adolf B
spolek český lékař
M e
rada Iber
Pravomil
10
article
Velectění pánové!
Záslužná myšlenka, svolati vědecký sjezd
českých právníků, vzala svůj původ v »Právni-
cké Jednotě«, jež tímto podnikem důstojně
oslavuje čtyřicetileté výročí svého zal ožení. Le
uskutečnění tohoto úmyslu daleko přesahuje vý-
znam slavnosti, která by se děla toliko v lůne
některého spolku. Neboť sjezd tento má pod ti
a skutečně podává důkaz, že důkladná duševní
práce, vykonaná v druhé polovici minulého sto-
letí příslušníky českého národa, dospěla výše
dostatečné, by s úspěchem mohl býti podniknu
pokus, svolati české právnictvo k samostatným
vědeckým poradám.
Jest to arci první krok toho druhu, jímž
české právnictvo nastupuje dráhu samostatnéh
uplatnění svých výzkumů v době moderní. Ne-
budiž však tomu porozuměno tak, jakoby pě-
stování právní vědy jazykem če-
ským bylo věcí novou, dříve v naš
vlasti neslýchanou. (Souhlas.) Neb o
víme ze svých dějin, že v dřívěj-
ších stoletich v tomto královstv
jak soudnictví, tak i zákonodár-
ství bylo konáno jazykem českým
(Výborně ! Potlesk.) a to v dobách, kdy
mnohých sousedních zemíchk
těmto výkonům zřídka toliko anebo
dokonce nebylo užíváno jazy ka
domácího. (Výborně! Bouřlivý, dlouhotrva-
jící potlesk.) Je-li pak pravdou, že sťav zákono-
dárství a pravidla, dle kterých se vydávajív
určité zemi a v určité době soudní nálezy, jsou
jaksi praktickým výnosem vědeckých právních
názorů v té době tamtéž platných, již tím bylo
by s dostatek dokázáno, že za oněch časů bylo
již jazykem českým pěstováno právnictví způ-
sobem vědeckým. (Potlesk.)
český národ
11
article
Máme však o tom důkazů ještě pádnějšíeh
po ruce. Byla nám zachována z oněch dob cela
řada namnoze výtečných právnických děl, na
něž můžeme podnes ještě pohlížeti s hrdostí,
jako na památky odborných výzkumů, našimi
předky vykonaných. Stačí uvésti zde na pamět
knihu Rožmberskou, sepsanou ve století čtrná-
ctém, pak pozdější díla výtečných právníků,
jakými byli Ondřej z Dubé, Ctibor Tovačovsk
z Cimburka, Viktorin Kornel ze Všehrd, Brikei
ze Zlicka, Pavel Kristián z Koldína a jinl.
bychom právem se pochlubili, že ve čtrnáctém.
patnáctém a šestnáctém století stála česká věda
právní na výši, vyrovnávající se stupni, jehož
v téže době dosáhlo domácí právnictví kterého-
koli národa sousedního. (Hlučný souhlas.)
Řečník oceniv po zásluze význam na př
staroslovanských desk zemských, jež přizpůsobivše
se znenáhla požadavkům doby moderní, stojí
dnes netoliko v plné platnosti v původní s
vlasti, nýbrž sloužily dnes za vzor při tvoře
knihovních řádů v nemalém počtu zemských desk.
dotýká se dob pozdějších, za nichž samostatn
vývoj českého právnictví různými cizími vlivy
byl zatlačen a přechází pak k obrodě jeho
době nejnovější, k níž došlo rozdělením staro-
slavné university Karlo-Ferdinandovy a utvoře
ním samostatného vysokého učení českého. V -
decké práce nynějších našich právníků nalezaji
se v nerozlučném spojení s vědeckým ruchem
zemí okolních, zejmena těch, které s král.
českým státoprávně spojeny jsou v jedno moc-
nářství. Co do platného práva positivního jes
nám přihlížeti k platnému zákonodársiví rakou-
skému a pokud běží o propracování právníe
zásad všeobecných, jest i pro naše právníky
směrodatným celkový moderní vývoj právních věd.
Ondřej
Tovačovsk
Viktorin Kornel
Brikei
Pavel
Dubá
Cimburk
Všehrdy
Zlicko
Koldín
univerzita KarlaFerdinandov
12
article
Ani předměty, ani výsledky nynějšího vě-
deckého bádání českých právníků neodlučují je
toho času od právnictva národností jiných. Právě
tak, jako sami používají vědeckých pramenů jino-
jazyčných, jsou hotovi přispěti svými odbornými
pracemi k rozmnožení vědeckých vymoženost
veškerého právnictva, kollegiálně s nimi spoje-
ného. Typický rezdil od právníkův ostatních
tvoří pouze pevná jejich vůle, pěsto v ati
svoji vědu jazykem svým a nepři-
pouštěti, by zásluhy, jichž sob
ve svém oboru vydobudou, byly
jakkoli přičítány kterémukoli
národu jinému! (Bouřlivá pochvala
potlesk.)
Že je možno, klásti nyní takový požadavek,
že takový program dalšího vědeckého postup
může býti stanoven i pro dobu budoucí, to
následkem vlasteneckého zápal
a národnostního sebevědomí všeh
nyní žijících českých právníků
(Výborně !), především pak jest nám děkovati z
to oněm zasloužilým mužům, kteří při zřízení
samostatné právnické fakulty na vysokém učení
pražském neváhali podniknouti obtížný úko
utvoření novověké právní vědy české, doplně
příslušného názvosloví, sestavení potřebných
spisův a učebnic a kteři umožnili, by šťastnější
žáci jejich vykonali svá studia jazykem vlastním.
Jména těchto tvůrců novověkého samostatného
právnictva českého s dostatek známa jsou účast-
níkům sjezdu a my všichni těšíme se z toho,
že titíž mužové, kteří stáli u kolébky moderního
vědeckého bádání v lůně národa českého, stoji
dnes v čele prvního vědeckého sjezdu českých
právníků, jemuž tím zajištěn je skvělý zdar
(Hlučná pochvala a potlesk.).
novověký právní věda český
13
article
Řečník prohlásiv, že vývoj novočeskéh
právnictva tvoři důležitou součásť mohutnéh
celkového vývoje, jejž vším právem zoveme ob-
rozením českého národa, vyzývá shromáždění,
by panovníkovi při zahajování svých porad pro-
volali »Slávu!« (Shromáždění provolává třikráte
»Sláva !«
Předseda sjezdu p. dv. r. dr. Randa,
k jehož návrhu usnáší se sjezd odeslati císari
holdovací telegram, úvodem proslovu svého vítá
officiální osobnosti, hodnosty, delegáty, slo-
vanské hosty a veškeré účastníky sjezdu, připomí-
naje, že ke svolání sjezdu zavdaly příčinu ok-
nosti dvě: jednak čtyřicetileté trvání »Právnick
jednoty« v Praze, jednak více než čtyřicáté
výročí předního odborného časopisu »Právníka«,
k čemuž přidružilo se ještě všeobecné přání
právníků českých, jež mohutného výrazu došl
při památné slavnosti na oslavu velkého českéh
právníka Viktorina Kornela ze Všehrd, konan
r. 1901 v Chrudimi. Dosah události těchto po-
souditi lze jen, uváží-li se dřívější nad míru
neutěšený stav veřejných učilišť a tehdejší úro-
veň právovědy české. Ne snad, že by za oné
doby nebylo se dostávalo českých učencův neb
professorův na nejvyšších učilištích, avšak vy-
učovali a psali skorem vesměs jazykem něme-
ckým, jenž hlavně od dob josefinských nastoupil
na místo latiny. Na pražské universitě, již za-
ložil Karel IV. slavné paměti ineolis regni
Bohemiae, vyučovalo se až na nepatrné výjimky
jazykem německým a jedinými rovnoprávnými
ústavy byly král. česká společnosť nauk v Praze
a české museum.
doktor
Randa
Viktorin Kornel
Karel
Praha
Všehrdy
Chrudim
univerzita
ineolis regni Bohemiae
14
article
Za těchto okolností běželo o to, připrav
vati pozvolna půdul i materiál pro nejvyšší vě-
decké ústavy a dokázati proti pochybnostem
nepřátelských stran, že národ český má slly
způsobilé, jež dovedly by pěstovati různě obory
vědy jazykem mateřským. A tomuto účelu slou-
žiti měly a vskutku sloužily v oboru věd stát-
ních a právních jednák »Právnická jednotae
v Praze, jednak soudobý hlavní odborný časopis
»Právník«.
Naděje naše nebyly zklamány. V obou ústa
vech soustředily se nejlepší síly českých práv-
níků, theoretických i praktických, v obou ústa-
vech pracovalo se nadšeně a vytrvale. Za necelá
dvě desetiletí byla tu již pohotově záloha vy-
zkoušených vědeckých sil a když pak za přízni-
vých politických poměrů došlo na jazykové roz-
dělení pražské university, jehož nikoli my sobě
přáli, mohli jsme se vykázati, nehledě již ke
jmenovaným professorům, způsobilými muži, jimž
mohly se bezpečně svěřiti stolíce professorské.
(Souhlas!)
Velectěné shromáždění! Odcházeje za krátk
do soukromí a znuje do podrobna stav věcí.
veřejně a směle mohu prohlásiti, že česká
právnická fakulta ve svých věde-
ckých snahách žádnou jinou v Ra-
kousku předčíti se nedalo a bohdá
i příště nedá. (Hlučná pochvala a potlesk.)
A s hrdostí mohu prohlásiti, že kromě ví-
deňské, žádná jiná fakulta práv-
nická v Rakousku nevykazuje tak
silný dorost docentů, jako česká
fakulta. Máme tu nadějný zárodek sboru
professorského pro nezbytnou budoueí
universitu moravskou, na niž český
národ má spravedlivý nárok nejen po-
čtem obyvatelstva a berní silou, nýbrž i svou
historickou minulostí, vzdělaností a eminentní
hospodářskou pokročilostí. (Hlučná pochvala
a potlesk.)
Praha
Rakousko
český právnický fakulta
15
article
Leč i jinak právnická jednota a orgán jeí
»Právník«, později i celá řada odborných časo-
pisů, posloužily vývoji českého právnictví a pro-
spěchu obecnému. Bezpečně můžeme říci, že
oba ústavy rozhodný měly vliv na zvelebení
soudnictví, veřejné správy jak zeměpanské, tak
i autonomní, neméně i advokatury v zemích če-
ských. Nemálo k tomu přispěly též moravská
jednota právnická v Brně a časopis její »Zprávy
Moravské jednoty právnické«, jež v letech osm-
desátých předešlého věku přibyly. Stálý styk
theoretických a praktických právníků, vzájemná
výměna bohatých zkušeností praktického života
s výzkumy a pokroky vědy právní přičinily
mohutným, úrodným proudem mnoho k oživení.
vytříbení a povznešení výkonného právnictví,
které jinak snadno klesá na pedantickou službu
řemeslnou, nevyhovující nikterak potřebám po-
kročilého života stále postupujícího, neřku-li po-
stulátům vyšší spravedlnosti a sociální rovnosti.
(Pochvala.)
Na programu dosavadních sjezdů něme-
ckých právníků časové otázky speciáln
Rakouska se týkající býti nemohly, ač i u nás
pocítila se potřeba, užiti odborných vědomost
a vzácných zkušeností tisíců rakouských práv-
níků ve prospěch nezbytné opravy a nutného
doplnění kusého a z části zastaralého zákono-
dárství, jakož i reformy veřejné správy. Zejmena
následkem mnoholetých politování hodných pří-
běhů na říšské radě jsme bohužel v čelných
oborech legislace za cizinou daleko pozadu.
Brno
Rakousko
16
article
Má-liž komise pro reformu občanského zákon-
níka, tohoto pilíře rakouského práva, prověsti
úkol svůj úspěšně, aniž by vedle jiných kruhů
vyslechly se hlasy tisíců rakouských právníků
o životních potřebách dobře zpravených? Za-
jisté že ne. Leč hlásiti se musí tyto kruhy
k slovu — dáti výrazu tužbám svým ! (Hlučná
pochvala a potlesk.)
Nalehavá potřeba speciálně rakouských sjez-
dův objevila se zejmena od r. 1866 po roztr-
žení německého bundu, k němuž prvé i Rakou-
sko náleželo. Skutečné obdržel jsem záhy po
r. 1866 od některých rakouských právníků do-
tazy a návrhy k tomu cíli směřující, leč pokusy
ty byly marny.
V době novější s vážné strany došlo ně-
kterých českých a polských právníků pozvání,
aby se sjezdu německých právníkův, by
i v jistém sdružení, zúčastnili. Na to se strany
naší kladena byla podmínka, by se sjezdy ty
přeměnily na sjezdy německo rakouské, — pod-
mínce té však nebylo vyhověno. Nezbývá tudíž,
než zkusiti to v Rakousku s právnickými sjezdy,
upravenými dle národnost í. (Výborně. !)
Rakousko
17
article
Dnešní den jest zřejmým dokladem, že
pokus ten předem u nás Čechů skvěle
se zdařil (Hlučná pochvala), čemuž nasvěd-
čuje již vzácná vědecká cena celé řady došlých
tištěných pojednání o navržených pilných časo-
vých otázkách, týkajících se reformy legislace
civilní a trestní, správy veřejné a národohospo-
dářské politiky, spisy to, jež tvoří malou knihovnu
o časových otázkách našeho odbou. Vedle n-
vržených reforem procesních jsou to zvláště otázky
o moderních zjevech života a průmyslových vy-
moženostech, jako: náhrada za nezaviněnou
škodu, právní ochrana elektřiny, náhrada za vy-
šetřovací vazbu nevinně zatčených, ústav pod-
mínečného odsouzení, právní postavení právo-
várečných měšťanů, alkoholismus, kartely, so-
ciální pojišťování, reforma autonomní správy —
otázky, jež budí zájem netoliko právníků, nýbrž
i všeho vzdělaného obecenstva. Přečetné a pře-
vahou důkladné práce o tom podané předloží
se nyní s příslušnými návrhy referentů jednotli-
vým sekcím k úradě a chovám přesvědčení, že
porady ty ponesou vědě zdárné ovoce, životu
trvalý užitek a českému právnictvu zasloužené
uznání odborníků. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Slovo vyžádal sobě potom president vrch.
zem. soudu ryt. Wessely, jenž pozdravil účast-
níky sjezdu jmenem správy justiční a vzdav
plně uznání zásluhám jak »Právnické jednotye
pražské, tak i moravské, blahopřál sjezdu k
zdaru, jejž zaručuje již součinnost autorita
pracovníků tak zkušených a osvědčených. Řečník
vyzývá sjezd, by s prostředky vědy a v duchu
pokroku i humanity k dílu svému přikročil.
Čecho
Wessel
18
article
(Hlučná pochvala.)
Potom následovaly projevy host! slo
v anský ch.
Dr. Zoll (polsky) zdraví sjezd jmenem
krakovské akademie věd a umění a jagellonské
university, jsa přesvědčen, že dílo jeho nezna-
mená prospěch jen pro národ český, nýbrž
pro veškerý civilisovaný svět, v němž výkony
českých právníků vzbuzují všeobecný obdiv
uznání. (Bouřlivý souhlas.)
Zástupce lvovské university a tamější práv
nické společnosti dr. Glabiňski (polsky) dlumoč
pozdrav svých sourodáků, již právě tak, jako
Čechové, mají trpkou zkušenost z historie ná-
rodní a proto také stejné ideje na poli práv
a pokroku, pracujíce jako Čechové pro vyšší
tyto ideje v přesvědčení, že právo a spravedlnost
musí zvítěziti. (Bouřlivý souhlas.)
Docent charkovské university dr. Popov pro
hlásiv, že í Rusko hledí vstříc velikým refor-
macím právnickým a vzdav hold zásluhám dra.
Randy, tlumočí sjezdu za nadšeného souhlasu
pozdrav nejen ruských právníků, nýbrž od celéh
ruského národa.
Zástupce vědecké společnosti »Ševčenkos
dr. Lewicki (rusky) velebí vysoký stupeň česk
vědy i kultury národa českého, na nějž vděčně
pohlíží jako na bratra svého národ ruský
Haliči a provolává »Slávu« českému národu
(Hlučná pochvala a potlesk.)
Delegát bulharský a rektor university
Sofii, prof. dr. Bobčev (bulharsky), slovy nad
míru vřelými vyličuje zásluhy, jež zjednala sob
česká právní věda a čeští representanti její jak
v theorii, tak i v praxi v Bulharsku, vzpomí-
naje zároveň významu českých velikánů Jung-
manna, Šafaříka a Palackého pro kulturní i ná-
rodní styky kmenů slovanských. Sjezdu právni-
ckému jako manifestaci české vědy blahopřeje
z plna srdce. (Bouřlivý, dlouho trvající potlesk.)
doktor
Zoll
Glabiňski
Čecho
Popov
Randa
Lewický
Ruska
profesor
Bobčev
Jung
Šafařík
Palacký
Rusko
Halič
Bulharsko
krakovský akademie věda
univerzita Sofie
český právní věda
19
article
Jménem právníků chorvatských vyličuje zá-
sluhy Čechů o právnictví slovanské také advokát
z Krajiny dr. Majcen, jenž tlumočí sjezdu sym-
patie všech Chorvatů. (Bouřlivý potlesk.)
Starosta král. hl. města Prahy dr. Srb vítá
účastníky sjezdu a hosty slovanské ve zdech staro-
slavného král. města, dodávaje, že sjezd českých
právníků je výsledkem více než půlstoleté du
ševní práce našich osvědčených pracovníků
z právnického oboru. Přípravy ke sjezdu vyko-
nané a publikace ke sjezdu připravené jsou nej-
výmluvnějším dokladem, že česká duševní práce
za vedení našich učenců a učitelů dospěla
k takovému rozvoji, že dnešní sjezd vrcholiti
bude v manifestaci pro kulturní a duševní vý-
znam českého národa. (Hlučná pochvala.) z
nadšeného potlesku shromážděných končí řečník
projevem úcty a vděčnosti zásluhám Randovým.
Jednatel sjezdu, p. dr. Pospíšil, tlumoči
sjezdu obsah pozdravných telegramů, došlých o
arcivévodů Františka Ferdinandaa
Ferdinanda Karla, dra. Körbra, pre-
sidenta správního soudu hr. Schönbor na,
místodržitele hr. Coudenhova z Karlových
Varů, od správce konsulátu fraln-
couzské republiky, min. dra. Rez ka,
rektorů Č. Strouhala a dra. Sl a ví ka,
presidenta Akademie Josefa Hláv ky, předsedy
klubu poslanců českých nár. strany svobodo-
myslné dra. Bedřicha Pacáka, od rektorův
university moskevské a charkovské,
společnosti právnické ve Lvově, Právnické
jednoty v Záhřebě, právnické fakulty ve V ar-
šavě, redakce »Przegladu prawa« ve
Čecho
doktor
Majtit
Chorvat
Srb
Randův
Pospíšil
Ferdinandaa
Ferdinand Karel
Coudenhove
Rez
Strouhal
Hláv
Pacák
Praha
Karlová Vary
Lvov
Záhřeb
český národní . strana svoboda
právnický fakulta
20
article
Lvově, od právnických fakult universit
v Jurjevě, Moskvě, Záhřebě, Petro-
h radě, redakce »Czasopisma prawniczego
i ekonomicznego« v Krakově, právnické
společnosti v Záhřebě, cís. učeliště pravo-
vědeckého v Petrohradě, družstva »Prav-
ník« v Lublani, advokátní komory v Kra-
jině, historické společnosti, »Společnosti přátel
starožitností českých«, Ústředního svazu slovan-
ských novinářů, Ústřední jednoty českých lékařů,
Spolku architektův a inženýrů; prince Ferdi-
nanda Lobkovice, Milana Pavla Jovano-
viče, dra. J. Buzka, prof. dra. Osvalda
Balzer a ve Lvově, dra. Simy M a z z u ry
ze Záhřeba, dvor. r. dr. Jiřiho Pražáka, před-
sedy Právnické jednoty moravské, dr. E. S t-
doly z Liptovského Sv. Mikuláše, Jednoty
samosprávných úřadníků obecních a okresních
v král. českém, dv. rady a ředitele pošt a te-
legrafů ryt. Šafaříka-P štrossa, dr. Jana
Kaprasa, rady Matěje Fryče, minist. ta-
jemníků dra. Hůrky a dra. Žampach
z Vídně, notáře dra. Weinera z Konice,
rady Zurka z Konice, adv. dra. K hyr az
Konice, městské rady v Jičíně a m.j.
Po poutavé a hlučnou pochvalou odměněně
odborné přednášce dv. rady prof. dra. Bráfa,
jenž obral sobě thema »Vědu národo-
hospodářskou na začátku XX. sto-
letí«, účastníci sjezdu rozešli se, by po
krátkém pohovu odebrali se k vědeckým pora-
dám sekcí, jež o 5. hod. odpolední se usta-
vily a o nichž zmiňujeme se níže.
Lobkovic
Pavel Jovano
J Buzek
profesor
doktor
Osvald Balzer
Sim
Jiři
Mikuláš
Šafařík
Kaprasa
Fryč
Weiner
Zurek
Bráf
Moskva
Záhřeb
Petra
Krakov
Petrohrad
Pravy
Lublaň
Lvov
Hůrka
Žampach
Vídeň
Konice
Jičín
právnický fakulta univerzita v Jurjeva
spolek architektův
Konica
21
article
Slavnostním banketem,
pořádaným ve velké dvoraně žofínské restaurace,
uzavřen byl imposantně a důstojně prvý den
sjezdu právnického. Účastnilo se ho 400 osob
a cifra přítomných byla by bývala daleko větší.
kdyby nebylo bývalo nutno pro naprostý nedo-
statek místa odřeknouti dalším ještě dvěma
stům přihlásivších se účastníků.
Do nádherně vyzdobené a slavnostně osvět-
lené dvorany zavítala kromě milých hostí slo-
vanských ještě celá řada hodnostárův a právni
Jckých celebrit, jimž vyhražen byl celý prosto
v průčeli dvorany a z nichž uvádíme zvláště
nejvyššího maršálka kníž. Jiřiho Lobkovice,
starostu král. hlav. města Prahy p. dra. Srba,
professorský sbor právnické fakulty s předsedou
sjezdu dv. radou ryt. Randou v čele, posl.
dra. Herolda, dra. Kramáře, dra. Strán-
ského, hr. Bedř. Deyma, presidenta advo-
kátní komory dra. Dvorského a j. v.
Řadu přípitků zahájil protektor sjezdu, nej-
vyšší maršálek kníže Lobkovic, jemuž vyhraženo
bylo čestné místo mezi dvor. r. ryt. Randou
a drem. Srbem, zdravicí na panovníka, již
řečník provázel za bourlivého souhlasu projevem
důvěry, že mocnář jako symbol ochrany
všech práv vždy bude bdíti nad
tím, aby každé právo bylo zacho-
váno a každé bezpráví odstraněno.
(Potlesk.)
Dvorní rada ryt. Randa vřelými slovy
akcentoval přízeň, již kniže Lobkovic jako pravý
český kavalír po léta byl osvědčoval nejen vůči
českému národu, nýbrž jako bystrý právník též
vůči všem zásadám pokroku jak na poli vědy,
tak na poli umění a na poli hospodářském.
Jiři Lobkovic
Srba
Randa
Deym
doktor
Lobkovic
Srb
Praha
právnický fakulta
22
article
»Jako kníže Lobkovic« — pravil řečník —
»z našeho středu vyrostl, tak nám také přirostl
k srdci a jsem proto přesvědčen, že mluvím
jménem všech právníků českých, provolávám-li
knížeti Lobkovicovi za vlastenecké působení jeho
třikráte »Sláva!« (Bouřlivá, dlouhotrvající ovace
knížeti Lobkovicovi, již provází hudba velebnými
akkordy národní hymny »Kde domov můj«.)
Starosta král. hl. města Prahy p. dr. Srh
věnuje zdravici svoji ryt. Randovi jako slav-
nému českému učenci, jenž — jak doufá —
zajisté i v budouenosti ještě prokáže české vědě
služby nejplatnější. Dnes, kdy velké dílo revise
občanského zákonníka podmiňuje a předpokládá
platnou účasť české vědy, tím srdečněji třeba
přáti sobě, by duševní svěžest a zdraví zacho-
váno bylo ryt. Randovi i na příště ke cti če-
ského jména a ke slávě české vědy. (Bouřlivá
pochvala a potlesk.)
Vrehní rada p. Vyšín ve vřelé a procítěné
řeči slaví význam král. hlav. města Prahy nejen
jako sídla proslulé první slovanské universily
ve střední Evropě, nýbrž také jako upřímné
obětavé podporovatelky všech snah kulturních,
jejíž munificence právě umožnila také valnou
měrou sjezd českých právníků. Řečník připíjí
rozkvětu a zdaru královského hlavního města
Prahy a přítomnému primátoru jejímu dru.
Lobkovic
Randa
Vyšín
Praha
Evropa
23
article
Srbovi. (Nadšený, dlouho trvající potlesk a po-
chvala.)
Pan dr. Javůrek jako člen sjezdového vý-
boru vítá přehojnou účasť právnictva z oblastí
zemí koruny české a zejmena milých hosti slo-
vanskýeh jako zjev, z něhož čerpati lze posilu
pro sebevědomý postup další a který bohda
pobídkou bude k tomu, by úrodné období, právě
uzavírané, sledováno bylo obdobím ještě plod-
nějším a úrodnějším. I u nás — končí řečník
— zakotveno je přesvědčení, polskými bratry
našimi projevené, že před mocí je právo a jako
oni tak i my jsme odhodláni, dopomoci této
ideji k vílězství a za tímto heslem radostně a
s novou silou spěti v před ! (Hlučná pochvala
a potlesk.)
Prof. dr. Zoll z Krakova (polsky) nadše-
nými slovy děkuje jmenem slovanských hostí
za srdečné pohostinství, jehož dostalo se jim
měrou opravdu netušenou a vzdává neobmezený
hold zásluhám a práci českých učenců, která
prospěla nejen českému národu, nýbrž i civili-
sovanému světu vůbec.
Vřelým přáním řečníkovým bylo by, abyi
polšti právníci tímže způsobem mohli podati
důkaz své vděčnosti, kterou nejlépe uplatnilo se
heslo »Summum cuique tribue«. Pohár svůj
pozvedá řečník na počesť českého právnictva.
Srba
doktor
Javůrek
profesor
Zoll
Krakov
24
article
(Bouřlivá, dlouhotrvající pochvala.)
Prof. Bobčev (bulharsky) přeje sobě jako
delegát nejmladší univorsity slovanské, by roz-
kvétala i mohutněla i nejstarší, t. j. česká,
která rozsévala ideje spravedlnosti, volnosti
humanismu. Kéž tyto ideje i nadále zůstanou
heslem veškerého konání Slovanstva. (Nadšený
souhlas.)
Vrchní rada p. Lisec z Brna jako zá-
stupce »Právnické jednoty« moravské slibuje,
že i právnictvo české v krajích ujařmených
stupňovanou činností dostojí svým povinnostei
plně a svědomitě. Trpkými slovy vytýká řečník
nedostatek české university na Moravě, jež je
češtější nežli Čechy a která národu českému
dala velikého Žerotína. Klamem je — praví
řečník — tvrdí-li se, že požadavek druhé české
university má politický ráz. My nežádáme druhé
české university na Moravě pro příslušníky
druhé národnosti, my domáháme se jí pro své
syny k jejich vzdělání (Výborně), my domá-
háme se jí proto, že jí potřebujeme, bychom
žili život důstojný a poněvadž hlad duševní je
horším hladu tělesného. (Hlučná pochvala.)
Řečník přípijí za bouřlivého souhla su
budoucí nové české universitě na
Moravě.
profesor
Bobčev
Lisec
Brno
Čechy
Morava
český univerzita na Morava
25
article
Professor dr. Heyrowský jako děkan práv-
nické lakulty dovozuje, že z pocty, vzdané zá-
sluhám professora dra. Randy, resultuje také
uznání významu české university Karlo Ferdi-
nandovy. Pouhý poukaz na autoritu ryt. Randy
vyvrátil by zajisté veškeré pochyby o tom, že
by nová fakulta na Moravě nemohla prospívati.
Řečník vzdává za bouřlivé pochvaly moravské
»Jednotě právnické« za plodnou a horlivou její
činnost plné uznání.
President advokátní komory p. dr. Dvorský
připíjí rozkvětu české vědy právnické a přeje
si, by prospěly snahy právnietva českého také
plnou měrou českému národu. (Bouřlivá po-
chvala.)
Pan dr. Klumpar za hřímavého souhlasu
připijí dalšímu trvání nezkalené shody, jež pa-
doktor
Heyrowský
Randa
Dvorská
Klumpar
univerzita Karla Ferdi
nový fakulta na Morava