3
masthead
29. srpna 1900
5
article
co se děje v Číně, je ukrutné a obludné: bez-
přikladná bezcitnost, hrozná bída, nešťastný
stav žen a všechny ty mrzkosti a bídy přesa-
huji meze naší obraznosti.
Nesmíme zapomenouti, že se tu jednáo
národ 400millionový a že jsme v předvečeru
dne, kdy se Evropa oslne v nezbytném kon-
fliktu vojenském i hospodářském s tímto náro-
dem. »Nebezpečí žluté« ohrožuje zítřek. My-
slite, že v předvečer takových událostí je lho-
stejné, zdali Čína aspoň slabě dostala pojemo
křesťanství, že jeho morálka aspoň čáslečně
pronikla do lidu čínského? Octneme se v den
rozhodujících zápasů tváří v tvář nejzvrhlejším
barbarům nebo lidem, s nímž budeme míti
aspoň něco společného ! To je důležitý význam
otázky.
Missionáři jsou ovšem daleko od jejiho
rozřešení. Nieméně v Číně je již několik seh
tisíe katolíků, jichž počet snad se může páčiti
až na jeden million. Je to malý zlomek ne-
smírné populace, je to však ohromné, když
uvážíme strašnou obtíž a nebezpečí díla mis-
sionářského, když pomyslíme, že vždy je lépe
pokračovat nežli začínst.
Kam až vnikne křesťanství? Nikdo to nevi.
Ale bude pokračovati, posťupovati, a to je ne-
smírného dosahu pro lidstvo a pokrok. Dilo
toto může značně zmírniti náraz rac, k němuž
osudně spějeme. Jsem hrd, že má vlast je
prval v této práci pro všeobecné blaho lidské
a když si připomenu, že dílo toto je podporo-
váno nejprostším lidem francouzským, vidi
v tom jen ušlechtilou tradici naší obětavost
pro zájmy lidstva.
Čína
Evropa
6
article
Odpustte mi obšírnost mého dopisu, ale
chci jen ukázati vám nový příklad, že Francie
je málo známa a chápána v cizině a že by
měla býti mnohem více poznávána, zvláště ná-
rody slovanskými, kleří podobají se Francouzům
tolika svými vlastnosími dědičnými.“
Dále píše nám pan Darest o smrti setnik
Salliera, o němž byly sířeny v německém
dreyfusovském tisku lživé zprávy a dokládá
»Setnik Sallier byl jediný, klerý znal pravdu
o strašném dramatu sudanském, v němž zahy-
nuli plukovník Klobb, Voulet a Chancine
jehož vláda francouzská zneužila k nové kam-
pani proti armádě. Referát Sallierňv byl by vy-
vrátil všechny vládní lži a osvětlil by zodpo-
vědnost těch, kteří dávali rozkazy. A prot
bylo poručeno Sallierovi, který byl chorý, vysí-
lený, aby zůstal v St. Louisu v Senegalu po
tři měsíce, místo co by měl být vyzván k ná-
vratu do Francie. Proč zdržovala vláda nepo-
hodlného svědka v nezdravé krajině, kde zuřila
epidemie žluté zimnice? Na tuto otázku nedo
staly naše žurnály odpověď. Co se mělo státi,
stalo se: Sallier stal se obětí žluté zimnice,
Později se dovíme, zdali s ním je pohřbeno
jeho tajemství.
Francouz
Darest
Sallier
Klobb
Voulet
Chancine
Sallierňv
Francie
St . Louis
Senegal
Kurier
7
title
Světová výstava v Paříži.
Paříž
8
article
VI. Strojnictví.
VI. Strojnictví.
Rs. Důsledky válečné tragedlie, jež odehrála
se na půdě Francie před 30 lety, jsou viděti
dnes v Paříži na výstavě. Tenkráte ale stačily
výhodné podmínky míru obrátiti invasi německou
k návratu; nynějšímu vítěznému postupu něme-
ekých techniků, německého průmyslu jest těžko
se ubrániti. Na výstavě vyniká Německo zejmena
strojnictvím, ukazujíe tím nejen svoji zdatnost
technickou, ale i dokonalou výzbroj svého prd-
myslu. Tuto vyspělost v strojnietví však uka-
zují ve všech oborech, nejen tedy v stavbě
motorů, zvláště strojů parních a plynových, ale
i v strojích speciálních, obráběcích, textilních,
tiskařských, papírnických atd., zejmena však
v nejnovějším oboru, v elektrotechnice. V mno-
hých oborech se jím staví Švýcaři, v strojnictv
velice četně zúčastněni, zcela jistě na roveň
taktéž i Belgie se v popředí staví. Američaně
vynikají svými obráběcími a specielními stroji.
Naše zastoupení v strojnictví jest v strojích
parních a elektriekých zcela důstojné, ba čestné,
ale bohužel, že zde na výstavě se jen v těchto
oborech jeví.
A co říei o Francii a Anglii, jichž stroj-
nictví od prvních počátků parního stroje byl
vůdčím vzorem
Po vítězstvích pruských se říkávalo : to vy-
hrává německý učitel, v nynějším hospodářském
zápasu pomáhají k vítězství němečtí professoři
techničtí. Vidíme to na výstavě v strojnictví.
Francie
Paříž
Německo
Belgie
Anglie
9
article
Francie vystavuje doma mnohé, pro výstavu
světového zápasu nevhodně, její zastoupení vy-
niká množstvím, v němž arciť také strojnické
práce uznání hodné se vyskytují, nicméně tím
pečlivým výběrem od cizích států vystaveného
předstižena jest.
Také jest tu stanovisko obchodní, kdežto
na obeslání Německa, Švýcar a též našeho
strojnictví jest viděti, že se jako otázka eti po-
jímalo. Připomenouti sluší, že i z Ruska, Švád-
ska, Italie vyslány pouze stroje, svědčící o po-
zoruhodném pokroku a i vážné snaze. Tím hůre
jest pro zastoupení anglické, pro něž srovná-
vání se tím nepříznivější stává, že zejmen
parní stroje anglické vedle německých umí-
stěny jsou.
Celkem roztroušeny jsou stroje po celé
výstavě následkem nového uspořádání, dle něhož
při každém oddělení nejen výrobky, ale i po-
můcky výroby, tedy i stroje dotyčné a i suro-
viny vystavovati se měly. Někde se to dalo
dobře spojiti, místy stroje zastrčiti, aby nebyly
tak nápadny a někde zase ony stroje se vyjímají
jako mandl v saloně. Ostatně nebyla zásadat
všude důsledně prováděna a tak vidíme hlavní
skupinu strojnickou na poli Marsově, pozůstá-
vající ze strojů parních a elektrických, s nimi
pak sousedíei oddělení strojů k obrábění kovů
a dřeva a všeobeených potřeb strojnických,
urmatury atd. Ostalní stroje jsou na různých
místech dotyčných oborů a tak shledáváme s
se stroji cihlářskými při keramice na Espla-
nadě, s textilními při skupině látek a krojů atd.
Marsův
Francie
Německo
Švýcary
Rusko
10
article
Jednotné strojovny, jak jindy bývalo, více
není. Celek ovládán jest elektřinou. Jednotlivé
výstavky speciálních strojů, byť i vzdáleny od
pramenů hnaci sily, poháněny jsou elektrickými
motory a většina parních strojů vystavených
slouží k vyvozování elektřiny. I není to žádná
maličkost, jakých rozměrů toto vyvozování
nabylol
Roku 1867 na výstavě pařížské stačilo 854
koní hnaci stly; roku 1878 bylo 2530 kon
v užívání, r. 1889 již 5320, lelos však jest
třeba 20.000 koní, stroje však na 36.000 koní
pro případ potřeby připraveny jsou. Z těch
20.000 koní připadá 15.000 na osvětlování.
Z toho možno již vyvoditi rozsah zařizení stroj-
ních vůbec a elektrických zvlášť. Na 80 kotln,
ponejvíce soustavy trubnatých, zásobuje parní
stroje parou 11atmosférovou. Dva monumentální
komíny 80metrové vyvozují také monumentální
kouř vzdor zákazu, že topení v Paříži kouřiti
nesmí. Komín ten má 4.5 met. nahoře v prů-
měru. Největší parní stroj jest od berlínského
závodu Bursig. Firma Ringhoffer vystavuje stroj
o 2000 konských sil.
bhel
Paříž
Ringhoffer
11
article
Tu zajímavé jest srovnání o dělnosti strojů;
na výstavě r. 1867 byla průměrná dělnost 16
koní, roku 1878 byla 62 koní. Letosi většina
k vyvozování elektřiny užitých strojů jest s děl-
nosti 1000 i více koní. Polovičku potřebné
hnací síly měly dodati stroje franepuzské. Zdá
se však, že něco ustoupily; skoro o čtvrtinu ob-
starávají stroje německé. Osvětlení výstavy jest
vlastně nejkrásnější a nejeennější atrakci výstavy.
Francouzové jsou mistry/ v úpravě světelných
effektů ve využitkování světla. Výstava skyt
večer za osvětloní obraz přímo z báchorky vy-
kouzlený. Mnohé vvšak věci tomu večernímu
effektu podřizené jeví za dne nepříznivé dů-
sledky toho, jsouli pozbaveny effektu osvětlení
a výsazeny světlu dennímu. To platí zejmen
o hlavní bráně a její pilónech.
Elektřině jesti/co děkovati, že tentokráte
nikde nestraší to mihotavé pletivo řemenů trans-
misních. Považme, že r. 1889 bylo na výstav
ve strojovně jedenatřičtvrtě kilometru transmis-
ních hřídelů. Elektřina je vypudila, jen tu
tam viděti jest pro jednotlivé malé skupinky
krátký a slabý společný hřídel, elektromotorém
poháněný.
nm. i p
Francouz
12
article
Ve strojovně nejvíce upoutají pozornost ony
kolosy stojatých parních strojů do výše mohiutně
trčicí. Němci dávají přednost strojům stojatým.
Též Ringhoferův otroj jest stojatý, kdežto u Fran-
couzů a i Švýcarů převládá ležátá úprava.
Němci a Švýcaři užívají ponejvíco ventilových
rozvodů, Francouzi trčivých šoupátek. Dynamo-
elektrické stroje, k vyvozování elektřiny užité, jso
hned na hřídelich strojů parních upravený, ná-
sledkem toho z pravidla velkých průměrů. Kol-
benovo dynamo 1000koňové poháněno je strojem
belgickým, Křižikovo 250koňdvé spojeno jest
s parním strojem pražské firmy Ruston. Pěkný
ležatý stroj firmy Bromovský pohání dynamo
elektrické společnosti vídeňské. Mimo pairní stroje
z Čech jsou ještě 2 z Brna a všechny jsou
veskrze stroje, moderním požadavkům plně
vyhovující.
Němec
Ringhoferův
Fran
Švýcar
Francouz
Čechy
Brno
Ruston
Bromovský
13
article
Švýcary vyslavují mimo krásné parní stroje
také turbiny, v jiehž stavbě zaujímají první
místo. Bohatství vodních toků vede je k vy-
užitkování síly, přírodou jim podávané a četné
elektrické centrály i užilí elektřiny k podružným
dráhám ukazuje, jakými jsou v tom obor
mistry.
Z belgických strojů, mimo parní, největší
pozornost vzbuzuje dmychadlo, poháněné ply-
novým motorem 700 koní, v němž uživá se
plýnů kychtových, z vysokých pecí vycháze-
jících. Jest to velký úspěch ve využitkování
plynů a dochází všeobecného uznání.
Hotové závodění jeví se ve vystavován
strojů obráběcích a speeiálných. Tu areiť jest
bohatství výstavy ohromné a s údivem uznati
musí odborník pokrok, onen úžasný pokrok,
směřující k urýchlení a k dokonalosti práce.
strojí samočínně konané. Tu velice Američané
vynikají, jim nestačila výstava na poli Marsově,
ale ve Vincennes naplnily pavillon přes 100 m.
dlouhý a 40 m. široký specialnými stroji,
z nichž jedenkaždý vzbuzuje pozornost svou
promyšleností, účelností a velkými výhodami.
Švýcar
Američan
Marsův
Vincennes
14
article
Chápeme z toho láci strojové práce americké
Stroje obráběcí na jedně straně nabývají
ohromných rozměrů, na druhé zase dříve nefu-
šené jemnosti a přesnosti. Frésování vítězí nad
jinými způsoby zpracování a i soustruhování ví
a více nahražuje. U mnoha strojů užito vlast-
ního elektromotoru. Sestavy strojů pro výrobu
hromadnou činí stálý pokrok, novinky stlhají
jedna druhou, vše arciť opíráno o dokonalejší
vypracování ocelo vůbec a nástrojů z ní zvlášt.
A to množství strojů speciálných až na podiv-
nůstkářství hraničících, od strojů tiskacícha
textilních, zejmena pletařských až ke strojům
na knoflíky, eigarety, vývrtky atd. atd. 1 Stroj
— skoro jde z toho hrůza, jaké moci nabývá.
Jest sice otrokem ducha lidského, zároveň však
nebezpečnou zbraní — kapitálu. Zde na vý-
stavě istrojů to připadá jako revuo vojsk. Ta-
kové zbraně máme, takhle v nich umíme cho-
diti, národové třeste se před mocí zbraní těchl
Ohlížíme se po úbraně. Statistika dovozu připo-
míná zlo, jež slabším hrozí. Prací strojů se
útočí. Pro úbranu však jako ve válee stejné
jest heslo — jen rovnou zbraní jest možná
úbrana. A tak význam stroje roste — roste a
z výstavy světové možno tušiti jeho další ještě
význam. Dítko ducha lidského — stroj — stává
se nezbytným, ba rozhodujíeím činitelem v ho-
spodářském byti lidstva.
15
article
— Přátelům i nepřátelům. Co se stane
v nejblíže příští době, dnes nikdo ještě neví,
však o tom zavládlo přesvědčení obecné, že
zástupci národa českého rozhodnou svým usne-
sením, jak se utváří na příště poměry v tomto
státě. Je přirozeno, že za takových okolnost
se všech stran hrnou se na ně rady a do-
mluvy a že kde kdo, přítel i nepřítel, na-
máhá se působiti na representanty naše ve svém
smyslu. Jedni hrozí národu našemu přímo zni-
čením, zůstane-li neústupným, odruzí o dokazují
mu, jak by získal a jak by prospěl zájmům
svým, kdyby změnil taktiku, ustal od obstrukce
a spokojil se s pouhým stanoviskem oppo-
sičním. První přispíšila se svou přátelskou
řadoutéž »Reichswehr«. Vyvrací zejmena
domněnku, jako bychom vyhodili zruky
poslední trumf, kdybychom připustili odhla-
sování »státních nezbytností«, bez nichž vláda
Körbrova se neobejde. Nesmíme prý se mýlit,
dr. Körber prý investie nemá zapotřebí, nýbrž
— obyvatelstvo. Dr. Körber má prý zapotřeb
pouze § 14. a ten prý mu nikdo nevyrve.
»Politik z pravice«, který takto k nám mluví,
je podivný patron. Zapomíná totiž na jedno: na
naši nesmířitelnou posici proti prosincovce
doktor
Körber
16
article
vůbec proti centralistickému zřízení říše. Chceme
uvésti prosincovku ad absurdum i centralismus
a ne snad dra. Körbra a lid náš ví, že v zápasu
o věci tak veliké třeba obětí a obejde se i na
dále — bez investic. Ale nevíme, s jakými po-
city by týž lid provázel poslance do Vídně.
kdyby odhodlali se kapitulovati a dělati tam pro
nic za nic, jen z té příčiny, že Němci vzpírají
se tomu, aby nám učiněno bylo po právu —
pouhé opposiční marionetty. Buď má pan dr.
Körber odvahu zjednati spravedl-
nostiprůchod i proti Němcůma
potom nechť to dokáže. Aneb od-
vahy té nemá — my o tom jsme
přesvědčeni — a potom byli by-
chom pošetilcj, abychom k vůli
němua beznaděje na něja ký národní
prospěch ustou pili.o Todje logický pochod
myšlénkový a každý jinýfalešný: Němci hrozi, že
by okamžitě vstoupili do obstrukce, kdyby vláda
v jakémkoli ohledu v něčem nám povolila.
Němec
doktor
Körber
Vídeň
17
article
Vláda z ohledu na Němce zdráhá se učiniti
nám po právu,má ale dosti smělosti žádati,
aby k vůli ní zástupcienašeholidu se oběto-
vali. Hrozby politika pravice, že bychom polili-
kou svou mohli způsobiti rozpuštění parlamentu
a to že by Polákům a Němcům katolíkům ne-
bylo příliš milé, sotvah asi české poslance pře-
svědčí, že prospěšnější by byla politika »umí-
něnosti, ale na náš účet«, než další politický
vzdor. Což dbali kdy Poláci a kato-
lická strana lidová toho, eo by nám
bylo mílé a co no? Vstoupili prý do boje
s trpkými pocity, my že jej zavinili a tím prý
by položen byl základ již před volbami k jiné
většině. Všakco nám platna většina, která
naše přání zamilavě jguoruje a od nás jen stále
žádá oběti? Ostatně my proti rozpuštění parla-
menlu ničeho nenamíláme, mysi ho spíše pře-
jeme. Kdyby byli Poláci a katolici upřímnými
našimi spojenci a byli se s námí vzepřeli enor-
gieky tomu, co stalo se dne 17. října m. r.
nebyly by věci dospěly tam, kde dnes jsou.
Tím nejsme vinni my, nýbrž nynější situaci za-
vinila nespolehlivost našich spojenců, kteří již
nemohli se dočkat okamžiku, kdy jazyková na-
řízení budou zrůšenu. Že zástupci národa na-
šeho vzmuží se k odporu tak silnému, ovšem
kx
netušíli.
Němec
Polák
18
article
— »Hlas Národar a Praha. Staročeský
orgán pustil se do polemiky s nesprávnými a
tendenčně nepřátelskými tvrzeními »Bohemie«
o zdravotních a jiných poměrech pražskýcha
ve své horlivosti zatím tak si spletl adressy, že
velmi neomaleným způsobem trhá ve včerejším
čísle nás. Nebyla mu v naší obraně proti »Bo-
hemii« vhod poznámka, že slabou návštěvou
cizinců do jisté míry také vinni jsme sami, že
u nás v Praze málo postaráno o attrakce, že
nevíme namnoze kam s cizincem, když nás
navštíví, abychom mu zpříjemnili život, ba že
nemáme zde ani jediného hostince se skutečným
komfortem zařízeného. Nejvíce ale popudíla list
ten patrně poznámka naše, že nestačí pečovati
o to, aby udržena byla v dobrém stavu stará
Praha, nýbrž že zapotřebí těž, aby pečováno
bylo náležitě i o Prahu moderní, poněvadž
je mnohem víco cizinců, kteři mají pochopení
pro příjemnosti města moderního, než pro
sebe zajímavější klenby, kapitolky sloupůa
chrliče...« Byli jsme tak odvážnými toto tvrditi
ne na pohanu Prahy a proto, abychom ji v očích
světa snížili, ale z té příčiny, abychom se vyna-
snažili, by nezůstala pouze městem bistoricky
zajímavým, nýbrž by stala se též městem moderně
příjemným. Kdo u nás všechno chváli, všechno
omlouvá, poškozuje Prahu právě tak, jako listy
nám nepřátelské, jež na všechno, co je naše,
Praha
Národar
Bohemia
19
article
hanu kydají. »Hlas Národa« dokazuje, že vše-
chno, čeho jsme zde v Praze postrádali, máme
v nadbytku. Máme dost koncertů a máme také
dost hospod v Praze. Kdo by o tom pochybo-
val, ovšem by předem zásluhoval, aby se mu
každý rozumný člověk vysmál. Hostinec u nás
v každém druhém domě a mezi nimi jsou ho-
stince velice slušné, ba mnohé elegantní. A což
teprvé muziky. Vždyť v policejním obvodu praž-
ském jest neméně 130 samostatných kapelníků,
kteří platí tak zvanou hudební taxu.AVšak o tom
jsme nemluvili. Poukázali jsmelen pasaňtí k tomu,
že postrádáme v Praze restaurantu kitomu účelu
od základu stavěného a vším moderním po-
hodlím a nádherou opatřeného a při tom svými
cenami ne síce širokému, alelz četn é mu
dobrému obecenstvu přístupného. Naše
znalosti hostinců není snad tak důkladná,
jako »Hlasu Národa«, ale tolik víme, že když
na příklad dostaví se do Prahy nějaký váženější
publicista, politik, umělec, učenec atd., nuceni
jsme s nímuchýliti se do — hotelu. A že by
také »Hlas Národa« neučinil jinak, toho klassi-
ckým dokladem, že i oln do ploručuje
námnádherně zařízené mistnosti
hotelu »U slaského dvona«. My ovšem
na zřeteli měli jiné místnosti, neži hotelové. Aby-
chom ale dokázali, že snad přece nemáme za-
potřebí ku poznání Prahy Baedeckra, jak nám
Baedecker
Praha
20
article
»Hlas Národa« vtipně radí, doznáme, že sku-
tečně máme asi dva nebo tři hostince, které
mohou représentovat, ale což to platno: když
všechno vyhovuje: kuchyň, nápoje, posluha —
vadí místnost. Z bývalých stájů koňských na
příklad ani sebo snaživější hostinský neudělá
účelu svému vyhovující restaurační salony. Co
se týče hudby, mluvili jsme o koncertech s po-
někud jinou hudbou, neži jakou provádějí u nás
na dvě a mnohdy na tři harmonie rozdělené
sbory, jež otloukají arie ze zapomenutých ital-
ských oper, všeliké hrozné potpourri, všeobecné
tance a odrhovačky a vojenské marše. Měli jsme na
mysli lepší hudby s ušlechtilejší snahou a s vy-
branějším programem a dovolili jsme si pouká-
zati na Vratislav, kde odedávna pořádány kon-
certy denně v sálech, vojenské ve dvou zahra-
dách a sice koncertyy jejichž střední část vyplněna
byla skladbou symfonickou, Měli jsme na mysli
koncerty v Liebichově etablissementu a u Weisse,
a proto jsme je uvedli, že viděli jsme zušlechtující
vliv hudby té na obecenstvo nejprostějsí, jež
přímo nábožně naslouchalu řeknu třeba Beetho-
venově »Eroice« a kterému by byl nesměl ka-
pelník presentovati hudební perlu á la »Na Mar-
jánce«, při níž jistý druh pražského obecenstv
radostí šilí. Připomínáme to, ne snad proto, že
bychom byli nepřáteli lehké, přístupné hudby
lidové, ale že nepřáteli jsme každé sprostoty.
A jestli jsme poukázali na Vratislav, učinili jsme
tak proto, že je to město blizké, že má tolik
asi obyvatelů jako Praha. a že poměry jeho
Liebichův
Weiss
Eroica
Mar
Praha
Vratislav
22
article
s pražskými nejlépe srovnati se dají. Ne z ji-
ného důvodu. Nejvíce ale se divíme »Hlasu
Národa«, že odvahu měl poukázati k pražským
zahradám a těmi se chlubiti. O, ano, mohlo by
z nich býti mnoho, a věru, že není druhého
města, které by mělo takových místeček k pří-
jemnému, ba k blaživému pobytu způsobilých,
jako Praha. Jeví-li se ale kde neschopnost pů-
vabu přírodního využitkovati, nebo lhostejnost
půvabu toho užiti, jeví se to u nás. Co by
jinde na příklad udělali z ostrova Střeleckého,
co ze Štvanice ! Nestálo by na tom či na onom
ostrově dávno již nějaké »Tivoli«, jako mají
v Kodani, nebo aspoň v Hanoveru, berlínský
nějaký »Kroll« nebo zahradní park v Blan-
keneese? »Hlas Národa« poukazuje k zahradní
restauraci na Nebozízku. Pravda. Neznáme
položením krásnější, proč ale se z ní neudělá,
co by z ní mohlo být? Aneb stačí snad »Hlasu
Národaetak, jakaje? Nemůže býti kráshějšího
sadu, jakým je »Královská Obora«, tento praž-
ským obecenstvem tak velice zanedbávaný park
Sedí ale v tamějším restaurantu prvním reprae-
sentace pražského obecenstva? O oslatních za
hradách z diskretnosti mluviti nechci — ze
všechnámí z nich zbude jen Žofín —. jen
jedno chci připomenouti. Zavedl jsem do jedné
z nich nedávno cizince. Nejedl tam ani nepil.
Kroll
Národaetak
Praha
Tivoli
Kodaň
Hanover
Žofín
23
article
Teprve po dlouhém nucení se mi svěřil,že
viděl sklepníka, jak si serviettou utřel potem
skropené čeloj a louže serviettou mému hosti
pak vytřel odlivku . Je to snad pouhá ná-
hoda, ojedinělý, nechutný případ a nech i
z něho vyvozovat důsledky, celkem ale každý
člověk nepředpojatý, každý upřímný přítel Prahy,
který přeje si, aby vzkvétala a rostla a aby
stala se magnetem ciziny, jakým právem býti
by měla, doznati musí, že není u nás všechno
takové, jaké by mělo býti a že nezasluhuje ten,
kdo v tendenci nejlepší, net v takové, v jak
své články píše »Bohemia«, poukáže k některým
nedostátkům našeho hlavního města, by byl do
jednoho šiku vřaděn s řemeslnými ostouzeči
Prahy v německých listech a v německém
domě. Dovolíme si ostatně poukázati i k jiným
ještě nedostatkům společenského života našeko,
boz ohledu na to, bude-li to staročeskému listu
vhod či ne. Čtenáři naši nám rozumějí a vědí,
co chceme.
— Tábor lidu kraje podblanického.
Po usnešení zástupeů obcí a okresu kraje pod-
blanického konati se bude tábor lidu dne
16. září na památném vrchu Bla ní ku.
K tomuto táboru vypraveno bude několik
zvláštních vlaků z různých měst a okresů. Na
láboru promluví zástupcové všech stran státo-
právních »O postavení českého lid
k Vídni«. V předsednictvu zasedají pánové:
zemský a říšský poslanec Loul a, starosta
města Benešova p. Václ. Pánek, Jos. P ajk,
tajemník okresního zastupitelstva ve Vlašimi
za dělnictvo Zdenko Modr a Jan Vydra.
Tábor koná se za každého počasí.
Loul
Václ
Pánek
Jos
Zdenko Modr
Vydra
Praha
Vídeň
Benešov
Vlašim
Bohemia
24
article
— Za příčinou úmrtí paní Růženy Grégrové
došly dále tyto soustrastné projevy pana Prokopa
Grégra: Milý Prokope! Přijmětež výraz upřímné
soustrasti nad úmrtím paní matky. Váš prof. dr.
Hlava. — Z Kňovic. Milý příteli! Jelikož jsem nebyi
několik dnů doma, došla mne teprve teď zpráva
o úmrti drahé Vaší matky. Stihla Vás krutá rána a
já přináším Vám svoji nejsrdečnější soustrast, lituje
z plna srdce zlý osud vznešeným myšlením, důmy-
slem, energií a šlechetností se vyznamenávající paní,
ku které jsem choval úctu neoblomnou a které, do-
kud živ badu, zachovám památku nejupřímnější.
Nechť duch její i na dále vládne tam, kde život svůj
zasvětila i zesnulému drahému Vašemu otci, i lidu,
ku kterému byla s plným srdcem a přesvědčením při-
Inula. Račte tlumočiti projev nejupřímnější soustrasti
celé Vaší rodině a tím se znamenám Váš upřímnýa
oddaný prof. Maixner. — Ze Sázavy. Milý příteli
Bolestně dojat truchlivou zprávou vyslovuji Vám své
upřímné účastenství s bolestnou vzpomínkou na Va-
šeho drahého otce, kterýž zesnulou tak vřele miloval.
Váš starý Soběslav Pinkas. — Vážený příteli ! Pro-
miňte, prosím, laskavě, že pro okamžitou churavost
nemohl jsem vysloviti Vám osobně svůj hluboký žal
nad ztrátou vzáčné Vaší paní matky, věrné a sta-
tečné družky našeho milovaného a nezapomenutel-
ného vůdce národa. Váš vždy oddaný Karel Krejčík
illustrátor. — Z Veltrus. Velectěný pane! Navrátiv
se právě z Drážďan, dovídám se truchlivou zvěst
o úmrtí šlechetné, nezapomenutelné paní Růženy
Grégrové. Račte přijati projev mě hluboké soustrasti.
Grégr
Prokop Grégr
profesor
Maixner
Pinkas
Krejčík
Kňovice
Sázava
Virginie
Soběslav
Veltrusy
Drážďany
25
article
Dr. Jaromír Boracký. — Milý příteli! Přijmi nej-
upřímnější soustrast. Tvůj dr. Ctibor Škarda. —
Z Lukavce. Drahý příteli ! Nad úmrtím vzácné máteře
své přijmi, jakož i kollega dr. Láďa Procházka, s ro-
dinou projev hluboké soustrasti a vřelé účasti s bo-
lem Vaším. Překvapení za překvapením nás stihá
a než ne nadějem, zbudeme sami bez dobrých svých
přátel na konci pouti životní. Potěš Vás Bůh ! Srdečně
Tě líbá oddaný starý přítel dr. Plaček. — Z Dobřívi.
Velectěný pane! Přijmětež výraz mé hluboké sou-
strasti nad těžkou ztrátou, která Vás a Vaši rodinu
potkala. Smrt paní matky Vaší působí zajisté na
všechny dojmem hluboce tragickým. Poroučí se Vám
oddaný Jos. J. Toužimský. — Vysocectěný pane
Jmenem výboru damského odboru Národní jednoty
severočeské pro Prahu a okolí dovoluji si Vám, vy-
socectěný pane, nejhlubší soustrast k úmrtí převzácné
paní matky Vašl, vzoru ženské ušlechtilosti. Vhlu-
boké úctě Leopoldina Ortová de Pauli — Lea Rei-
manová-Nováková dovoluje si Vám projsviti nejhlubší
soustrast svoji nad zträtou vzácné, dobré duše, která
Vás ve dnech uplynulých opustila. Vždy ctěné Vaší
rodině oddaná. — Z Cinovic. Velevážený příteli
Zvěděvše teprve včera o úmrtí Vaší paní matky, byli
jsme nemálo překvapeni. Naměl jsem tušení, že cho-
roba její jest tak vážnou. Přijměte, prosím, ode mne
a mé choti upřímný projev hluboké soustrasti nad
ztrátou, jež Vás stihla. Nastane Vám nyní větší práce
a tu Vám přeju upřímně vše nejlepší pro budoucnost.
doktor
Boracký
Škarda
Procházka
bůh
Plaček
J Toužimský
Jmen
Vašl
Ortová Pauli
Lea Rei
Nováková
Cinův
Lukavac
Praha
26
article
Dr. Klumpar. — Z Hradce Král. Velevážený pane
Nad ztrátou vznešené paní matky Vaší račte příjati
moji upřímnou soustrast. Budiž Vám útěchou, v zá-
rmutku Vašem velíkém, že všichni, kdož Ji znali.
budou jen vděčně vzpomínati. V hluboké úctě oddaný
V. Formánek. — Z Branné. Milý Prokope ! V těžkých
chvilích hlubokého zármutku mnoho na Vás a zvláště
na děti vzpomínáme a cítíme všichni s Vaším bolem
upřímnou soustrast. Tvůj Josef a Boža Hanušovi. —
ZLibochovie. Milý příteli, prosím, bys přijal
nás obou srdečně cítěnou soustrast pro sebe i celou
clěnou rodinu. Tvůj JUDr. Preiss. — Vysoce vážený
pane! Právě jsem obdržel od strýčka Viktora zdreujíc
zprávu o přetěžké ztrátě, kterou Jsle utrpěl úmrtím
nezapomenutelné matky Vaší, naší lefinky Růženy
i prosím Vás, byste přijal nelíčený výraz naší nej-
hlubší soustrasti. V hluboké úctě oddaný Váš Bobdan
Rüffer jmenem svým i celé rodiny. — Velectěný
pane! Projevuji upřímnou soustrast nad úmrtím vele
ciěné paní matky a znamenám s úctou veškerou
Václav Lada. — Z Luhačovic. Vysoce vážený
pane! Teprve dnes ve zdejším zákoutí jsem se
z »Nár. Listů« dočetl zprávy o úmrtí zasloužilé choti
Vašeho znamenitěho pána otce. Přijměte upřímnou
soustrast. V hluhoké úctě oddaný Ant. Holzbach. —
Z Letek u Liběic n. Vlt. Vaše Blahorodí! Za pří-
činou úmrtí šlechetné paní matky Vaší, velectěnéa
milé sousedky naší, račte přijati a celé vzácné rodině
i pánům členům sl. redakce projeviti naši upřímnou
soustrast. S úctou Vám oddaný Ing. Karel Č. Fischer.
— Ze Želívky. Velectěný pane! Za příčinou ne-
štěstí, jež Vás úmrtím paní matky tak těžce stihlo.
vyslovuji Vám i ostatním členům vážené rodiny Vasi
svou opravdovou soustrast. S veškerou úctou Marie
doktor
Klumpar
V Formánek
Josef
Hanuša
Preiss
Viktor
Růžena
Rüffer
Lada
Holzbach
Inga
Fischer
Marie
Hradec Královský
Luhačovice
Vltava
27
article
Kučerová, vdova po advokátu. — Z Karlsbrunnu
Velectěný příteli! Dovídaje se právě o zesnutí vzácně
paní matky, ujišťuji Vás i celou vysocectěnou rodinu
nejupřímnější účastí. S přátelským pozdravem JUDe.
Ladislav Tichý. — Z Řoudníce n. L. Upřímnou
soustrast projevuje rodina Zinke-ová. — Velevážený
pane! K truchlivé události ve velectěné rodině Vasi
račte přijati mou hluboce cítěnou soustrast. Zcela
oddaný Josef Schrötter, učitel a obecní starší král.
hlav. města Prahy. — Slovutný pane! Přijměte,
prosím, hluboce cítěnou soustrast. V plné úctě Otto
V. Slavík, c. k. pošt. officiál. — Z Vídně. Mily
příteli! Trochu opozděně dovídám se o kruté ráně,
jež Tě stihla úmrtím vysoce vážené paní matky.
Přijmí, prosím, Ty i milostivá paní ubezpečení nej-
upřímnějšího účastenství na Vašem bolu a hluboce
pociťovanou soustrast Oddaný Wild. — Ze Skutče.
Velectěný pane! Přijměte výraz upřímné sou-
strasti a oddanosti v okamžiku hluhokého Svého
zármutku. V plné úctě Karel Štěpánek.
Vaše Blahorodí! V hluboké úcté podepsaný výbor
Klubu českých assistentů droguerie v Praze dovoluje
i připojiti k bezpočetným projevům i svoji neje
upřímnější soustrast nad ztrátou velevážené pani
matky Vaší, nad jejímž úmriím béře nejpolitova-
nější účastenství. Znamenáme sel za Klub českých
assistentů droguerie v Praze: Frant. Vaněk, starosta,
Antonín Kottnauer, jednatel. — Slovulný pane! Pře-
kvapila nás truchlivá zpráva o úmrií milované ma-
tinky; opovažuje se s Vámi sdíleti hlebokou sou-
strast VášJ. Havránka, řed. hosp. škol. V Jičíně.
26. srpna 1900. — Slovutný pane! Račte přijati moji
nejvřelejší soustrasť nad úmrtím nezapomenutelne,
šlechetné matky Vaší. V dokonalé úctě Josef Panl,
faktor knihtiskárny Th. Böhma v Novém Městě n. M.
dříve typograí »Nár. Listů«. — Vysoce ctěný panai
Kučerová
Jude
Tichá
Zinke
Schrötter
V Slavík
Mil
Štěpánek
František
Vaněk
Kottnauer
Havránek
Panl
Th
Böhm
Praha
Vídeň
Skuteč
Jičín
Nový město
28
article
Nad úmrtím Vaší paní matky dovoluji si vyslovili
svou upřímnou soustrast. S veškerou úctou dr. L
Grossmann. — Velectěný pane! Račtež přijmouti
nad úmrtím šlechetné paní matky hlubokou sou-
strast. V plné úctě Vilím Dobrovský. V Zárybech,
27. srpna 1900. — Ze Sadské. Přijměte naši nej-
bolestnější soustrast nad Vaší drahou mátí. Vojtěch
Jouza, Hořany. — Nelíčenou soustrast vyslovuje
Fr. Hašourek, tajemník Jednoty soukromých úřadníků
v Praze, obecní starší. — Slovutný pane! Račtež
přijati výraz mé nejhlubší soustrasti a opravdového
účastenství nad ztrátou šlechetné paní matky. S vý-
razem dokonalé úcty Váš Jar. B. Zyka, tajemník
»České obce sokolské«. — Přijmi hlubokou soustrast
nad úmrtím Své paní matky. Tvůj Václav Tille ve
Svinemünde. — Račte přijati s veleváženou rodinou
výraz mě nejhlubší soustrasti. Josel Goltwald v Roz-
lokách u Prahy. — S upřímnou soustrastí v duchu
sdílíme žal celé rodiny nad ztrátou nenahraditelnou.
Rodina Merklova v Písku. — Z Předměřie
Přijměte naši nejhlubší soustrasť nad úmrtím vele-
vážené paní matky. Manželé Píšoví. — Ze Sedmi-
horek. Račte přijati naši upřímnou soustrast.
August a Růžena Klavíkovi. — Z Lomnice n. Pop.
Projevuji upřímnou účasť nad bolestnou ztrátou
milované matky. Janďourek. — Z Bechyně.
Upřímnou, vřele cítěnou soustrasť. Rudolf Franzl.-
Dále projevili svou soustrasť p. t.: Fr. Janků, hl. Iarál
v Praze. Alois Polívka, úř. op. civ. architekt. D .
doktor
L Grossmann
Dobrovská
Jouza
Hořan
B Zyka
Till
Merklův
Píšový
August
Klavík
Pop
Janďourek
Franzl
Polívka
Záryby
Francie
Praha
Roza
Písek
Předměřie
Bechyně
29
article
Em.ryt. z Čenkova. L. Scbmidt Beauchez. Paní
VI. Čížková a paní Marie Kratochvílová v Miče-
chvostech. MUČ. B. Procházka. JUC. Fr. Hašek,
obecní tajemník ve Vysočanech. Pan Frumar v So-
botce. Jiří Čížek v Čtyřkolech. Marie Brožová. Archi-
tekt Karel Horák. Arnošt Pick s chotí. F. Suk v Kra-
lupech. Antonín Pollak. MUDr. V. Samánek. Anto-
nie Fischerová, roz. Nykendajova. JUDr. Richard
Lindner. Zd. Čížek. JUDr. Ladislav Pinkas.
Redakce »Národních Listů«: Slavné redakc
»Národních Listů« v Praze! Jmenem klubu lidové
strany na Moravě vyslovujeme nejhlubší soustrast
nad úmrtím vážené paní Růženy Grégrové, vdovy
po nezapomenutelném dru. Juliu Grégrovi. Čestná
paměť budiž vzácné ženě, matce a vzorné vlastencel
Dr. Ad. Stránský. JÚDr. V. Šilený, B. Ště-
chovský. V Brně, 26. srpna. — Račtež přijati ode
mne a mé choti upřímný projev hluboké soustrasti
a tlumočiti jej pp. členům rodiny a redakce. V Ci-
novicích 27. srpna. Dr. Klumpar. — Z Karlových
Varů. Hluboce dojat vyslovuje upřímnou soustrast
Jan Otto s rodinou. — Slavná redakce! Račtež při-
jati upřímný projev soustrasti nad úmrtím šlechetné
paní vydavatelky Vašeho listu. Prof. dr. J. V. Prášek.
L Scbmidt Beauchez
Čížková
Kratochvílová
B Procházka
František
Hašek
Frumar
Čížek
Brožová
Horák
Pick
F Suk
Pollak
MUDr
V Samánek
Fischerová
JUDr
Lindner
Zdeněk
Pinkas
Grégr
doktor
Ada
Stránský
Klumpar
Jan Otta
profesor
J V Prášek
Čenkov
Mič
Vysočany
Čtyřkoly
Anta
Praha
Morava
Brno
Karlová Vary
30
article
— Slavná redakce! Račtež přijati výraz hluboké
soustrasti nad ztrátou tak vznešené paní. Poroučím
se zdvořile ve vší úctě oddaný Hynek Kreulzer.
člen rady král. hlav. města Prahy. — Správní výbor
a členové »Národní jednoty samost. řemeslníkůa
živnostníků na Smíchově« vyslovují tímto hlubokou
soustrast nad ztrátou upřímné vlastenky a spolu-
majitelky »Národních Listů«. Alois Jelínek, starosta,
Eman Tranczy, jednatel. — Ze Slaného. Slavné
redakci »Národních Listů« v Praze! Račte přijat
hlubokou soustrast nad úmrtím vznešené paní
Růženy Grégrové. Rud. Vokoun. — Ze Se-
pekova. Slavná redakce! Nad úmrtím ušlechtile
a vznešené paní, majitelky ctěného Vašeho listu,
paní Růženy Grégrové hlubokou soustrast projevuje
Bedřich Mach. — Z Norimberka. Naše nej-
hlubší soustrast ! Palacký. — Z Potštýna. Pro-
jevují nejhlubší soustrasť nad ztrátou paní Růženy
Grégrové. Professor dr. Julius Stoklasa. — Z Kro-
měříže. Račte přijati projev nejsrdečnější sou-
strasti nad úmrtím dobrotivé a šlechetné paní Rů-
ženy Grégrové. Dr. Emil a Růžena Holubovi. —
Z Votic. Nad úmrtím šlechetné paní vyslovuji hlu-
bokou soustrast. Jindřiška Jakubičková. — Ze
Lvova. Nad úmrtím šlechetné paní a vlastenky
vyslovuji nejhlubší soustrast. Zygmunt Skirmunt.
Kreulzer
Jelínek
Trancza
Grégr
Vokoun
Mach
Palacká
doktor
Julius Stoklasa
Emil
Růžena
Jindřišek Jakubičková
Skirmunt
Praha
Smíchov
Norimberk
Votice
Lvov
31
article
— Osobní. C. k. obchodního ministeria in-
struktor živnostenských společenstev s českou řečl
jednací v království českém JUDr. K. Polák odjede
na delší dobu z Prahy a zůstane kancelář jeho po
4 neděle uzavřena.
— Rodinné zprávy. Pan Viktorin Zoula
a slečna Růžena Veselá v Praze slavili dne
27. t. m. svůj sňatek.
— Úmrtí. Karel E. Zillmann, vrchnl
dílovedoucí firmy Novák Jahn zemřel dne 26. t. m.
v 79. roce věku svého. Zemřelý byl vzorem píle
a neúmorně vytrvalosti. Jako syn chudých rodičů
v Döbelu v Sasku, vyučen mědikovectví, ve kterém
oboru záhy vynikl a založil si vlastní dílnu na ko-
vové zboží. Po několikaletém působení vstoupil
v letech padesátých jako mistr mědikovecký k firmě
Ringhofferově v Praze. Roku 1865 založil si mědi-
koveckou dílnu v Lounech, kterouž roku 1871 pře-
nesl do Prahy. Ale již roku 1872 prodal svůj podnik
v Bubnech panu J. W. Novákovi a vstoupil ihned
jako dílovedoucí mědikoveckého oddělení do nově
založené továrny, nyní pod firmou Novák Jahn
chvalně známé. Zemřelý jako vrchní dílovedoucí
osvědčil neobyčejnou zručnosť a energii ve svém
oboru. Jeho velké odborné vědomosti a technické
znalosti jsou dnes všeobecně mezi odborníky známy.
Hlavně se zabýval stavbou destilačních appa-
rátů a rektifikačních přístrojů lihu
v kterémž oboru byl odborníkem na slovo vzatým.
Viktorin Zoul
Růžena
E Zillmann
Novák Jahn
Ringhofferův
Novák
Praha
Sasko
Louny
Bubno
32
article
Působení jeho vyznačovalo se od prvopočálku ak
takřka do posledního dechu velkou svěďomitostí, vy-
trvalostí a nezdolnou píli. Zemřel tiše po krátké
chorobě v kruhu svých příbuzných. Česť budiž jeho
památce! — Dne 27. srpna zemřela na svém lelním
pobytu paní Helena Dědková, choť professora
Václ. Dědka v Praze. Tělesná schránka zesnulé bude
dnes ve středu o 4. hodině odpolední v Neratovicícb
vykropena a pak do Prahy převezena, kděž bude ve
čtvrtek dne 30. t. m. o půl 11. hod. dopol. pohřeb
z chrámu sv. Štěpána. — Dno 27. t. m. o půl z.
hodině v noci zemřela po dlouhé, bolestně nemoci
v 64. roce věku pí. Anna Tieftrunková, chot
měšťana pražského a mistra klempířského. Pohřeb
koná se dne 29. t. m. o 4. hod. odpol. z ústřední
síně na hřbitově olšanském. Povozy pro p. t. pány
hosty budou státi v den pohřbu v Martinské ulici
pohotově. — V Klatovech zemřel dne 26. t. m. pan
Leopold Schifauer, továrník strojů v Klatovech
v 79. roce věku svého. Pohřeb koná se ve středa
29. t. m. o 4. hodině odpol.
— Z městské rady pražské. (Schůze v úterý
dne 28. srpna.) M. r. p. Jlrousek předložil radě
městské novou stížnost obchodníků a živnostníků
z náměští Jungmannova, stěžujících si do monstrok-
ních rozměrů a výšky ohrady, jež na náměstí tom
k účelům stavby paláce pražské úvěrní banky po-
stavena býti má. Starosta p. dr. Srb slíbil, že dá
k těmto stížnosti nové šetření provésti, aby ohrada,
Dědková
Václ
Štěpán
Tieftrunková
Schifauer
Jlrousek
Jungmannův
Srb
Praha
Olšanský
Klatovy
pražský úvěrní banka