2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 4. července 1901.
Praha
4
article
Na ránní a ddpol; Iisty
O přilohami (Naučný Cbzor“ ve
středu a „Literárni HHidka
v pátěk) předplácí no
Praze v admninistrai
měsíe . . . . .
2 K —b
6 K —
ns čivst leta . . . ..
s dvojí čonáškoe
K 5o
na měsíe
na čtvt leta
7K sonh
ve fillalkich
2K 80
sa něsíe . . .
Pošten:
na štrrý let. . .
ka
s drojí zišilkoe
na mls
orl lsts
Jaké naučení plyne z návrhu
hr. Buguoye?
Iista
Praha
Literárni HHidek
5
article
Co by asi byl říkal nebožtík Schmerling-
kdyby se byl dočkal včerejška na sněmě
království českého? Jak by byl zalomil ru-
kama nad počínající již hnilobou svého díla.
kteréž pokládal za skalopevné a nevyvrat
telné na věky! Jak byl by trpce zahoře
koval nad nevděkem světským, dostavujícím
se tak brzy k domněle nepřestižnému mi
strovskému kousku jeho státnické moudrosti
Zastoupení zajmův. Na tomto mimo Rakou
sko nikdy před tím nevídaném a neslýcha
ném základě původce volebních řádův úno
rových vybudoval ústavu rakouskou, která
byla přímým, rozhodným zapřením zásad
vyslovených v diplomu řijnovém a která
v Rakousku západním trvá posud jako zá-
kon platný. Zastoupení zájmův. Na tuto hou
pačku rytíř Antonín Schmerling postavil
ústavní zřízení a rozvoj ústavního života
zvláště v zemích koruny české a tím samým
v celé později utvořené Cislajtanii. A v ze
mích koruny české bylo to opět královstv
české, v němž Schmerlingova náuka o ústav
ním zastoupení zájmův počala provozovat
neblahý účinek svůj na všechny poměry ve
řejného života národního, zemského a stát-
ního. Zvláště svou praxí ve volební kuri
velkostatkářské, a to v obou skupinách, ve
svěřenské i nesvěřenské.
Schmerling
Schmerlingův
Rakousko
6
article
Není potřebí opakovati na tomto míst
všechno zlo, všechny křivdy, všechny hříchy
a zločiny, kteréž království a národu če-
skému bylo snášeti déle než třicet let toliko
k vůli zvláštnímu ústavnímu zastoupení tak
zvaných zájmův velkostatkářských. Sněm
království českého ve svém složení byl po
všechen ten čas toliko obrazem a výsledkem
oněch proudů, jimiž té oné chvíle nesla se
politika vládní. A tvářnost sněmu českého
určovala zároveň tvářnost parlamentu ví-
deňského a směr ústavního zákonodárství.
Déle než po třicet let kolísaly se
všechny národní, ústavní a politické poměry
v Rakousku, déle než třicet let zmítán byl
všechen ústavní a státní život národův ra-
kouských působením nespravedlivých, ne-
zdravých, nemravných, nesmyslných poměrů,
které se tu vylíhly a rozmohly za Schmer-
lingovy ústavní zásady o zastoupení zájmův-
především ovšem zájmův velkostatkářských.
Rakousko
7
article
Vrcholem všeho zla, které z této Schmerlin-
govy nespravedlivé a nesmyslné nauky nejen
na království české a na národ český, ale
na celé Rakousko ulehlo, byly smutně po-
věstné volby chabrusové, provedené v kurii
velkostatkářské v obvodu království českého
Nic hnusnějšího, nemravnějšího, nic šered-
nějšího, než tyto volby do sněmu království
českého nebylo provedeno vládou v žádném
ústavním státě na celém světě. Právo krá-
lovství a národa českého bylo chabrusovými
volbami v kurii velkostatkářské, provedenými
vlivem a mocí tehdejší vlády vídeňské, sklá-
ceno k zemi, a Rakousko celé octlo se tímto
obhajováním zájmův velkostatkářských v krá-
lovství českém na pokraji záhuby. Vším prá-
vem možno dnes po čtyřiceti letech říci, že
největší, neli všechno zlo, kteréž nejen krá-
lovství české a národ český, ale zároven
celé Rakousko v té době stihlo, mělo svů
pramen ve volebních řádech Schmerlingo-
vých, založených na »zastoupení zájmův«,
Ústavnost rakouská na samém počátku
svém dostala základ falešný; půda, na které
jedině měla býti zbudována, skutečné po-
měry obyvatelstva a číselná síla berní, slo
vem, politická statistika, byla pod ní pod-
tržena; místo práva a spravedlnosti zavládly
v ní pletichy politické a strannictví národní.
místo poměrů skutečných fikce a násilí.
Schmerlingova ústavní náuka o zastou
pení zájmů byla vymyšlena proti všemu
hnusný
Schmerlingův
Rakousko
Schmerlingovýchod
8
article
Slovanstvu rakouskému, zvláště proti národu
českému a napořád praktikována proti němu.
Marně poslanci národa českého s tehdejším
vůdcem svým Fr. Palackým na sněmě krá-
lovství českého dokazovali a nepopíratelně
dokázali všechno křivdění a násilnictví, kte-
réž na pravdě a spravedlnosti národa českého
se páše volebními řády únorovými; marně
usilovali o nápravu těchto řádův aspoň ve
volebňích kurifch měst a obcí venkovských.
o Kurie velkostatkářská, obávajíc se o ne
spravedlivou výsadu svou ústavní, podl
které jeden hlas voličský rozhoduje o 54
mandátech poslaneckých, hlasovala s národ
ními odpůrci našimi, Němci, proti návrhu
Palackého na opravu řádu volení i jen
v kusech nejkřiklavějších. Nechtěla dopustit,
aby národu českému dostalo se na sněmě
jeho domácím ústavního zastoupení ve spra-
vedlivém poměru číselném a berním ke zdej
šímu obyvatelstvu německému, kterémuž
mimo to uděleny byly ještě nemalé výhody
nadbytečným propůjčením poslaneckých man
dátů v obcích průmyslových a v obchodních
komorách, obsazených z vládní protekce le
bachovských naskrze přívrženci národnosti
německé. Dnes dlužno říci, že největší pře-
kážkou v úsilí národa českého a jeho po-
slanců po jakékoliv nápravě volebních řádů
Schmerlingových byla kurie velkostatkářská
bez rozdílu národnosti svých členů. A proč?
Němec
Palacký
Schmerlingův
9
article
Poněvadž, jak od samého počátku ústavního
života v Rakousku se jí říkalo, chtěla na
věky věkův zůstati jazýčkem na váhách
mezi národy českým a německým a při tom
starati se jen o své zájmy stavovské
Minulo čtyřicet let praxe volebních řádů
Schmerlingových. Německý velkostatek v krá-
lovství českém přešel na dobro do tábor
německých nacionálův a řídí se
dle jejich rozkazů. Tak zvaný konserva-
tivní velkostatek nemohl a posud nechce
se rozhodnout, aby podle jeho příkladu se
přiznal k barvě národní. Potácí se mezi
starostmi o zájmy svého stavu a pro-
gramém národním, ať již českým nebo
německým. Z této nepřirozené, na dlouho
neudržitelné posice konservativní velkostatek
v království českém rád by vyvázl. Hledal
z ní východ. Ale nemaje v sobě dosti mravní
slly, národního uvědomění a vlastenecké
hrdosti, hledal východ na místě nepravém-
Maje jen volbu: buď aby se přihlásil k ně-
jaké národnosti, ať už české nebo německé,
aneb aby na dále se staral jen o schmerlin-
govské zájmy svého stavu, rozhodl se pro
věc posléze jmenovanou.
Schmerlingův
Rakousko
10
article
Návrh hr. Buguoye není ničím jiným
než výronem strachu o zachování zá-
jmů stavovských. Z nenadání vůdce
konservativců v kurii velkostatkářské z daru
ducha svatého dospěl k poznání, co národ
český ústy svých poslanců tvrdil už r. 1863.
ze jest nespravedlivo a nerozumno, aby
jeden jediný hlas v kurii velkostatkářské
rozhodoval o 54 poslancích. Po čtyřicet le
pánové tuto nespravedlnost a nesmysl-
nost neviděli. Po čtyřicet let ji sami
praktikovali. Ale nyní jsou ochotni
spokojiti se i s menší častí svého
volebního privilegia stavov-
ského, pranic nedbajíce, jak národ če-
ský při tom pochodí, když všechny křívdy
a všechna bezpráví, páchaná volebními řády
únorovými na něm, na dále by zůstaly
v platnosti.
Slovem: konservativní velkostatek v krá-
lovství českém podle návrhu hr. Buquoye
chce se o volební privilegium svého sta vu
s velkostatkem německo- nacionál-
ním v této zemi rozdělit, aby nepřišel
všechno, kdyby korouhvička politiky vídeň-
ské se obrátila zase na stranu druhou. Chce
se smířit s velkostatkáři německo
nacionálními a při tom se domnívá.
že tím způsobem by udělal počátek ke smí
ření obou národů v tomto království
Ochota jeho byla velkostatkáři ně
mecko-nacionálními brdopyšněa
urážlivě zamítnuta, poněvadž tito už sloučil
své zájmy se zájmy německých na
cionálů.
A morálka, která odtud plyne pro národ
český? Zní takto: Volební řády schmer
lingovské, založené na zájmech sta
vovských proti právům národ
českého a proti skutečným po
měrům obyvatelstvá českéhoa
německého v této zemi, dlužn
potírati novou, zmohutnělo
silou, pokud nebudou odstra
něny. Národ český nemá ani nejmenší
ochoty, aby se svými právy jazykovými
zemskými a státními se stal předmětem ně
jakého šachru mezi oběma tábory kurie
velkostatkářské.
Buquoy
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 3. července. (A dle ro v
vítězství) při včerejších doplňovacích sně-
movních volbách ve vídeňském X. okrese za
vdalo pouze socialistickému orgánu » Arbeiter
Zeitungu« podnět k nadšenému článku, v němž
se mluví o neočekávaném vítězství. Ostatní listy
nevyjímaje ani antisemitský »Volksblatt«, přijaly
výsledek voleb dosti klidně. »Volksblatt« vy
počítává, že sociální demokraté měli v tomio
vídeňském okrese převahu již při posledníeh
volbách do obecního zastupitelstva a při říšskýeh
volbách dr. Adler nebyl zvolen jen proto, že
okres Favority volí společně s okresem na Vi
deňce, jehož značná antisemitská vělšina pře
vážila Adlerovu většinu ve Favoritech. Také
»Vaterland« nevidí ve vítězství Adlerově nijakéh
překvapení. Spíše to prý by mohlo překvapiti.
že se vůdce socialistů po dlouhé a zuřivé agi
taci nezmohl v tomto, hlavně dělnictvem oby
dleném okrese na více než na 63hlasovou
většinu. Antisemité, kteři hodlají proti volb
Adlerově podati protest, vyzývají dnes své při
vržence, aby oznámili vedení strany všechny
nesprávnosti, jichž se protivná strana dopustil
při volb ch, aby je mohli uvésti při svěm
protestu.
doktor
Adler
Adlerův
Praha
Arbeiter Zeitung
12
article
Ze Záhřeba, 28. června. (Proti šířen
němčiny.) Záslužného úkolu ujala se chor-
vatská ukademická alánuz, jež utvořila zvláštní
družstvo, které bude působiti na chorvatskou
veřejnost a zejmena na kruhy ženské, aby se
vzdaly nepěkného zvyku, užívati na veřejnosti
němčiny jako jazyka lepší společnosti. Tato
snaha chorvatské mládeže dochází souhlasu
i podpory také v časopisech. »Hrvatska« se
přímo hrozl, že němčina a z části i maďarština
a vlaština tak opanovaly záhřebské ulice, že
chorvatský jazyk z nich téměř vymizel. Diví se
zejmena chorvatským dámám, že mohou dávati
přednost němčině před libozvučnou chorvat
štinou. Tato slabost jest bohužel vlastní i jiným
Slovankám. Také o našich českých dámách
zejmena ve venkovskýah městech, dalo byse
ledaco v tom směru pověděti !
Ze Lvova, 1. července. (Společný
postup ruských opposiční ch
stran.) V neděli 30. června konala se zde
společná porada delegátů »Ruské rady«, v níž
jsou sdruženi přívrženci staroruské strany, a
»Národního komitétu« (strany národně radikální)
s neodvislými ruskými poslanci říšskými i zem-
skými stran akce při přištích sněmovních volbách.
V konferenci stalo se usnesení, že obě opposiční
strany povedeu volební akci po vzájemném do
rozumění a že se za tím účelem budou konat
pravidelné schůzky delegátů obou stran.
Z Krakova, 2. července. (Politické
schůze lidových stran.) Minulou so
Hrvatska
Slovanka
Záhřeb
záhřebský
Lvov
Krakov
13
article
botu a neděli konaly se schůze obou polských
lidových stran: v sobotu sešli se v Řešově
Stojalovčici, v neděli v Tarnově lidovci. Ob
schůze byly velice četně navštíveny. Řešovské
schůzi předsedal zem. posl. P. Stojalovský
přítomni byli též říšští poslanci Šajer, Bomb
a Vilk, kteří ospravedlňovali před svými pří
vrženci svůj vstup do polského kola známými
už důvody. V otázce příštích eněmovních voleh
přijata resoluce, navržená P. Stojalovským
v níž se praví, že Stojalovčíci, dokud lidove
nebudou na ně útočiti, ponechají těmto 14 pol
ských okresů a sami také postaví kandidáty ve
14 okresích. Kdyby však lidovci přijali mez
své kandidáty také posl. Kubika, jenž, jak
známo, přešel od P. Stojalovského ke stran
lidové, má to býti pokládáno za casus belli
Schválen také návrh P. Stojalovského, že každí
zvolený poslanec jeho strany má se notářsky
zavázati, že bude odbírati určitý počet výtisků
týdenníku »Wienec«, kalendáře a populárníeh
knížek, vydávaných P. Stojalovským, jež bude
moci buď rozdávati neb prodávati ve svém
okol.
O nedělní tarnovské schůzi strany lidové
jíž se mimo jiné účastnili též poslanci Bojko.
P Stojalovský
Šajer
Vilk
Stojalovčík
Kubik
Bojko
Tarnov
14
article
Krempa, Kubik, Olševský a někteří poslane
zemští, sluší ke známým už zprávám o tom
že se má Haliči dostati takového postavenív
Rakousku, jaké mají Uhry, ještě to, že lidovci
žádají, aby se Těšínsko rozděli lo
dle národnosti v část českor u
polskou a tato aby se sloučila
s Haličí. Tato resoluce příjata jen nepatr
nou většinou hlasů. Pokud se týče poměru
lidovců k jiným polským stranám politickým.
usneseno: s polským kolem se nesmiřovati
k Stojalovčíkům zachovati stanovisko vyčká-
Z Nového Sadu, 28. června. (Sje z
srbských akademiků.) Srbští studujíeí
z vysokých škol svolávají na dni 10.—12. srpna
sjezd srbské mládeže do Sv. Tomáše. Na sjezdě
má se působiti pro sjednocení Srbů z Uhersk
a Chorvatska, stanoviti program srbského národa,
rokovati o poměru k nynějším politickým stra-
nám a má se státi dohodnutí o akci, kterou
mládež srbská hodlá zahájiti, aby probudila
národ z lethargie, v níž se nacházíuz
celá léta.
vací.
Krempa
Kubik
Olševský
Tomáš
Srba
Rakousko
Uhry
Těšínsko
Halič
Chorvatsko
15
title
Politické zprávy zahraničné.
16
article
V Praze, 3. července.
Praha
17
article
Ruský list o německé nenávisti ke
Slovanům rakouský m.
Německou nenávist rozbírají »Bens
BT« v článku »Staré motivy«, kde
trefně praví: Politická myšlénka v Rakousku
zůstává v kruhu starých představ. Němci pořád
stejně omezeně pohližejí na vzkřísené slovanské
národnosti, jichž dříve v státním organismu
rakouském neznamenali. Pořád ještě nemohou
smířiti se s tím, že tito národové, zdavš
se tak dlouho býti pouhým národopisným
materiálem, mají nároky na politický život.
Odtud pochází, že německé listy, jimž dobře
jsou známy sympatie Ruska k Če-
chům, Slovákům a Rusům v Halič
i Uhrách, přenášejí svou nenáv i s
k Čechům i na příbuzné s ni m
Rusko. Odtud pochází i ten jev, že dohoda
s Ruskem, zaručující pokoj na Balkáně, vyvo
lává nespokojenost mezi německými nacionály
vidoucími v ní počátek konce spolku s Něme-
ckem. Jako před 25 lety, tak i nyní rakoušt
Némci vše, co jim nepříjemného se děje v jejich
mocnářství, svalují na rakouské Slovany, za
nimiž vidí »ruské panslavisty«. Právě tak ne
mocný, poražený vniterným neduhem, hledá pří
činy ve vnějším světě; ano i v příznacích sv
vlastní chorobné fahiasie.
Němec
Slovák
Rus
Čecho
Rakousko
Rusko
Halič
Uhry
Balkán
Ben BT
spolek s Nout
Slovan
18
article
V drobuém prodejt:
ranní číslo v sebě . . . sa 8h
odpoledni
. . . . na 2h
(e úlialkich na venkově
ranní číele, . . . . . . . p0.
odpoledut . . . . . . . . Sb
Inserát
plati se hetově napřee.
Předpincení a inserty přijímá sdnuslnl-
strace v Marinnské ulici č.s
Tam nacházejí se též rečake
tiskárea a szpedice „ Náredních Listi“
Bakopisy se nevransji.
Marinnský ulice
Náredne List
Bakopisa
19
article
Z ruských listů o pražských
slavnostech.
Zpravodaj »HoB. BpeM.«, vyslaný do Prahy
na sokolské slavnosti, oznamuje telegraficky
svému listu, že ministr Rezek sehválně přijel
před slavnostmi do Prahy, aby varoval pořa-
datele slavnosti, aby v slavnostních řečech ne-
byl kladen důraz na slovanskou myšlénku. Zpra-
vodaj pozoroval, že skutečně řeči vyznamenávaly
se zdrželivosti naproti Slovanům. O tom ujed-
nání nevěděl český lid, jenž ruským hostům
chtěl vypřáhnouti koně a dovězti je do hotelu.
Ale policie to překazila.
Chamberlaiu a Evropa.
Na hostině, která pořádala se v Londýně
dne 30. června k oslavě »kanadského dne«,a
jíž zúčastnili se také kanadšti ministři, proslovil
ministr osad Chamberlain řeč, ve které
pravil, že oslavuje se dnes znovuzrození ná-
roda, klerý jest údem největší říše na světě
Nelzě uvésti ničeho, co by povznášelo více, než
způsob, jakým osady přispěly Anglii ku pomoci
v jihoafrické válce. Jednota britské říše zpeče-
těna krví. Chamberlain nemysli, že dnešní
mínění vzdělané Evropy o válce jihoafrické
bude souhlasným se soudem potomstva a cení
si mnohem více přesvědčení anglického ná-
roda, nežli »svedeného« názoru, se kterým dívá
se na jihoafrickou válku Evropa a jenž opírá
se o lži, šiřené zahraničními nepřáteli a domá-
eími zrádci. Jestliže někdy hrozilo by nebezpeči
Anglii, že by žezlo jejího panství stávalo se pro
její ruce těžkým, nechť pohlédne jen na mladé
národy, kteří je uchopí do ruky, by výsměch
nepřátel Anglie zodpověděli jásotem svých děti.
— Jméno a prsty Chamberlainovy jsou
však v jihoafrické válce tak zamotány, že není
povolanou osobou, aby pronášel úsudek o ml-
nění jiných o válce jihoafrické. Evropa jeho
soudu ovšem dbáti nebude.
Chamberlain
Chamberlainův
Praha
Evropa
Londýn
Anglie
20
article
Nový Zéland.
Komise, dosazená za tím účelem, by pro-
zkoumala a projednala otázku federace Nového
Zélandu s Australil, své práce již skončila. Vy-
slovila se jednomyslně proti feder aci.
Roztržkavliberální straně anglické.
Neshody vyskytnuvší se v liberální straně
dolní sněmovny londýnské, z níž rozšířily se
pak po celé Anglii mezi její přivržence, dosu
nejsou vyrovnány, naopak zdá se, že nabyly
rázu velice kritického a že není možno pro-
jednání a vyřízení jejich obmeziti jen na klu-
bovní místnosti. Nasvědčuje tomu též okolnost,
že liberální strana svolána jest ke schůzi a řeč
Campbel!- Bannermana, kterou měl
v úterý na schůzi v Southamptonu. Appelloval
v ní na všechny liberály, by umožnili znovu
řád a pracovnost strany a ji podporovali. Na
schůzi liberální strany, která svolána jest na
den 9. t. m., navrženo bude votum důvěry
Campbell- Bannermanovi.
Bannerman
Campbell
Nová Zéland
Nový Zéland
Anglie
Southampton
dolní sněmovna
21
article
Sněmovní komise.
Sněmovní komise.
Rozpočtová komise měla včera schůzi, v
které jednáno bylo na prvním místě o stavbě budov
pro hospodářskou akademii v Táboře.
Po výkladech přísedícího z. v. hr. Schön-
borna, dra. Mettala a dra. Schückra usne
seno vzhledem k tomu, že vláda na stavbu hospo-
dářské akademie v Táboře povolila pouze sumu
120.000 K, aby zmocněn byl zemský výbor k výplaté
třetiny do obnosu 50.666 K podle postupu stavby
předpokladu, že co nedostávalo by se ke třetině, již
měl stát poskytnouti, obec táborská do obnosu dvou
třetin uhradí.
Dale usneseno k podnětu přísedicího z. v. br.
Schönhorna a po vývodech posl. Heinzla,
Jaroše a hr. Clama Martinice, jakož i po
sdělení hr. Schönborna, že byla dolace loňská
na družstevní podniky hospodářské, a sice na obilní
skladiště až na 2000 K, tedy obnosem 298.000 K vy-
derpána, aby zemský výbor byl zmocněn z dotac
Schön
Mettal
Dale
Heinzl
Jaroš
Martinic
Schönborn
Tábor
hospodářský akademie v Tábor
dářský akademie
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 3. července.
Drahá Karlo! Především měj na mysli, v jak
památný den ti tento list píšu a dle toho uprav
svoji náladu. Víš, má milá, že tomu dnes pět
atřicet let, co mlha kralohradecká, ta mlha histo-
rická, jemná sice ve své struktuře, ale nepro
niknutelná jako suknička baletky, vyhodila Rakou
sko z Německa? Nepamatuješ se na to, má
milá, byla's ještě malinký a hezounký bobeček,
nebyla jsem sice o mnoho větší než ty, však
mně o tom vypravovali po léta moji milí, tak
že dnes mi ona doba připadá, jako bych ji byla
zažila sama.
Bože, jak jsme se tehdy na toho Prušáka
naparovali. Ne jinak, než jako by byl pro nás
ve vítězném Rakousku připraven nejútulnější.
nejpříjemnější kouteček, jako by byla připravena
Štéstěna po černožlutém triumfu nasypati na nás
ze svého rohu pravý dešť bohatých výslužek,
při nejmenším ale plnou rovnoprávnost a k tomu
korunovaci.
Nediv se tomu, Karlo, pan manžel říká, že
jsme byli tehdy ješté všickni političtí chlapečkové
kteři za biločerného draka na špagátu a za brum
bála s namalovaným dvouocasým lvem byli by
dali všechno, co mělí, třeba že toho moc nebylo.
To víš, jak jsme tehdy vyháněli odtud Prušáka
čepicemi. Nešlo to sice ani klackem, tak že byli
naši nucení střílet, což ale platno, když jsme při
tom zase klopýtli přes pruského kantora, který
stál v čele každé kumpanie a dokazoval Pru-
šákům před bitvou, že jsou nejcivilisovanějším
národem na světě a proto že vyhrát musejí. My
své kantory nechali doma a to byla chyba. Ani
největší nepřítel náš neodváží se upřiti, že hrdin-
ství bylo tenkráte na naší straně, což ale platno,
když Prušák mohl již tehdy vystřeliti pétkrát, co
mý sotva jednou.
Prušák
Štéstit
Karla
Praha
Německo
drahý Karla
23
article
Pamatuji se na to dobře: třetího července
bylo tehdy v úterý. My v Praze tušili, že roz-
hodný okamžik je blízký, jenom že jsme oče-
kávali nepřítele docela jinde. Naše špendlikové
praporečky na mapě k tomu poukazovaly, že
hlavní bitva svedena bude kdesi mezi Mladou
Boleslavi a Jičínem.
Lezli jsme na Žižkov, na Letnou, na Pe-
třín, na věže a dalekohledy pátrali jsme, zda
na severu nezpozorujeme něco zvláštního. Také
jsme se kladli na zem a ucho kladli na ni,
zdali nezaslechnem v dáli dunění střelby z děl.
Ani památky.
O šesté hodině konečně došla první zvěst
— z českého východu. Oznamovala, že jsme
na celé čáře bitvu vyhráli. My dle prvních
telegramů vůbec všechno vyhráli, ale čím dále,
tím bylo hůře. Ale z počátku ten jásot! An
jsme tehdy netušili, že máme Rakousko tak
rádi. Už jsme tehdy chtěli vyvěšovat prapory
a pořádat illuminaci, tak se nám pojednou to
v německém buntu libilo, však s prvním prapo-
rem vystrčena zároveň druhá depeše, z níž
jsme se dověděli, že bitvu jsme sice nevyhráli,
že to vůbec s námi dobře nedopadá, však přece
ne tak, aby to nemohlo dopadat ještě hůre.
Také útěcha.
Druhého dne teprve se všechno vysvětlil .
Vlastní a jedinou příčinou porážky naší a při-
činou, proč jsme se musili z Německa stéhovat,
byla — dle dobrého zdání generálního štábu —
zmíněná již mlha. Kdyby té nebylo, byli by
chom dnes měli německou státní řeč v nejbuj
nějším rozkvětu na této staroslavné, českou
krví zbrocené půdě. Od úterka do soboty stě-
hovaly se z Prahy různé státní úřady, p. t. pu-
blikum pak šilo bílé korouhve a »špičky«, jež
zde zbyly, učily se na rychlo řečem na uvítání
zpupného vítěze,
V neděli na to — bylo to dne 8. čer
vence — měli jsme ho v Praze.
Praha
Mlada Boleslav
Jičín
Žižkov
Letná
Rakousko
Německo
24
article
Tretiho dne na to vydal známé provolání
k obyvatelstvu slavného království českého
téhož království, které mnohým vysocepostave-
ným pánům u nás je tak proti mysli, že je, když
nemohou jinak, aspoň z úřadních tiskopisů vy
hazují.“
My ovšem zůstali věrnými a klnuli králové
hradecké mlze ..
Když dnes ráno po pětatřiceti letech jsem
se zvedla z lože — a jak mám v obyčeji —
k oknu spěchala, zpozorovala jsem venku, ku
podivu, tutéž mlhu. Ale nezarmoutila mne, Karlo
naopak, spíše potěšila, zejmena když pozděj
spustil se z ní bohatý děst.
Proč?
Považ! Sokolové, Francouzi, Poláci, Černo
horci, Rusové, Chorvaté, Bulhaři sotva odjelia
už se leje. Za to po celé dny, co tu byli, jasné
nebe, zářivé slunce a strašná žízeň. Majít
štěstí ti Sokolové, co?
Však ale byl už nejvyšší čas, aby neb
spláchlo drobet té slávy a nadšení, v němž jsme
po celý červen se topili. Karlo, takový červen
už jsme dávno neměli !
Však se mi dnes ještě hlava točí, na
všechno-li si vzpomenu. V pořádání okázalých
slavností jsme my mistři — to se popřít nedá
Nedej pán bůh, aby k nějakému tomu smířeni
s Němci došlo, my bychom vystavili slavobránu,
jež by se pnula přes celou Prahu ze Žižkova
na Petřín a Botičem bychom pouštěli samý rů
žový olej . .
Ne, ke smíření to nedojde, má drahá!
Proč? Pan Karbulka je proti tomu. Pan
Karbulka stal se nesmiřitelným, pan Karbulka
je dnes zuřivější než pan Fresl.
Tážeš se, kdo že je to ten pan Kar
bulka ?
Abys nemyslila si, že je jich víc — js
dost zlomyslná, skutečně se tak domnívati —
prozradím ti ieho nacionále. Je to dobrý ná
Karla
Sokol
Francouz
Polák
Černo
Rus
Chorvat
Bulhar
Němec
Karbulka
Fresl
Kara
Žižkov
Petřín
Botič
25
article
přítel, muž zasloužilý. Člen dvaaosmdesáti vla
steneckých a lidumilných spolků, majitel akei
všech národních podniků, muž, jenž celý živo
svůj věnoval práci, jenž totiž do nedávna nie
jiného nedělal, než psal a expedoval gratulaee
a kondolence ke všemu a každému, muž, jenž
nezameškal pohřbu jediného více či méně vyni-
kajícího člověka, jenž aspoň pětkrát tolik zpo
třeboval klobouků, než každý jiný smrtelník,
ponévadž každého na potkání pozdravil, i pikolu
z hostince, kam nechodil snad k vůli jídlu
pití, nýbrž jedině k vůli matičné pokladničce
— muž plný zdvořilosti, ochoty, klidný a po
kojný a se vším spokojený, občan skrz na skrz
vzorný a loyální — který po ničem jiném ne-
toužil, než po nějakém križečku na pestré stužce
v knoflikové dirce . . . . .
Řekli mu, že tentokráte odměna ho nemine
a chudák tomu uvěřil. Od dvacátého nž do tř
cátého června vůbec nespal. A zamhouřil-li oči
mluvil ze spaní o železných korunách a kom
thurech. Koupil si zvláštní knížku, v níž všechny
existující řády jsou popsány a vyobrazeny. Před
zlatnickými krámy, v nichž řády jsou vyloženy
stál celé hodiny, ne pouze, že by se byl obdi
voval těmto skvostům, on je studoval. Aby neby
překvapen, hned najednou tři nové dal si ušio
kabáty, důstojné, aby na nich vyznamenání bylo
zavéšeno.
Žena jej dokonce nyní překvapila, když
kroutil se v černém salonním kabátě před ve-
likým trumeau, aby zvěděl, jak mu bude
slušeti řád, který prozatím ze zlatého si vystřih
papíru.
Noviny dal si nositi každého dne z rána
do postele, nikdo mu na ně dříve ani sáhnou
nesměl.
On první chtěl zvěděti, jaké překvapen
mu uchystáno.
Minuly tři dni. — Nie
Minulo pět dní. — Ještě nic.
26
article
Minul týden. A ono pořád nie
Pán Karbulka vypadal už jako troud.
Konečně to přišlo
Zavolal ženu, aby mu seznam přečtla,
sám neměl tolik sily.
Pustila se do toho. Ale třesoucím se hla
sem a písmenky se jí mihotaly před očima.
Neboť z lesku, který by padl na muže i nan
by troška zbyla.
Přečtla, kdo stal se tajným radou —
»Mezi těmi být nemohu« — zamumlal pan
Karbulka.
Přečtla jména těch, jimž dostalo se velko-
křizů,
»Také mezi ty nepatřím. Dříve musí dojiti
na pana starostu a na náměstky.«
Dobrá žena vykoktala konečně jmena
těch, již vyznamenáni byli komthurními řády
Také mezi těmi nebyl pan Karbulka. Neby
ani mezi šťastnými, jimž dostalo se řádů že-
lezné koruny třetí třídy.
Byl zaražen, zrudl ve tváři, ale byl bys
spokojil se řádem ještě nižším.
Žena čtla a čtla, hlas její ale za každým
jménem stával, se dutějším a hroznějším
Pan Karbulka blednul čím dál tím více. Žena
konečně se čtením ustala.
»Dál, dál!« na to pan Karbulka hlasem
zoufalým.
»Jsou všechny!« vypravila ze sebe zdrcena
drahá choť. A hlava páně Karbulkova klesla
nazpět na polštář
Chudákl
Taková je historie pana Karbulky, milá
Karlo. Polituj ho
Teď ale buď s bohem a měj se dobře.
Jako vždycky tisíc pozdravů a políbení o
Tvé věrné
Julky
Karbulka
Karbulkův
Karla