ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4179f410-6615-11dc-9edb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 45, person 59, org 10, work 2
1 masthead
Ročník XXI.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 4. července 1901.
Praha
3 masthead
číslo 182.
4 article
Na ránní a ddpol; Iisty O přilohami (Naučný Cbzor“ ve středu a „Literárni HHidka v pátěk) předplácí no Praze v admninistrai měsíe . . . . . 2 K —b 6 K — ns čivst leta . . . .. s dvojí čonáškoe K 5o na měsíe na čtvt leta 7K sonh ve fillalkich 2K 80 sa něsíe . . . Pošten: na štrrý let. . . ka s drojí zišilkoe na mls orl lsts Jaké naučení plyne z návrhu hr. Buguoye?
Iista Praha Literárni HHidek
5 article
Co by asi byl říkal nebožtík Schmerling- kdyby se byl dočkal včerejška na sněmě království českého? Jak by byl zalomil ru- kama nad počínající již hnilobou svého díla. kteréž pokládal za skalopevné a nevyvrat telné na věky! Jak byl by trpce zahoře koval nad nevděkem světským, dostavujícím se tak brzy k domněle nepřestižnému mi strovskému kousku jeho státnické moudrosti Zastoupení zajmův. Na tomto mimo Rakou sko nikdy před tím nevídaném a neslýcha ném základě původce volebních řádův úno rových vybudoval ústavu rakouskou, která byla přímým, rozhodným zapřením zásad vyslovených v diplomu řijnovém a která v Rakousku západním trvá posud jako zá- kon platný. Zastoupení zájmův. Na tuto hou pačku rytíř Antonín Schmerling postavil ústavní zřízení a rozvoj ústavního života zvláště v zemích koruny české a tím samým v celé později utvořené Cislajtanii. A v ze mích koruny české bylo to opět královstv české, v němž Schmerlingova náuka o ústav ním zastoupení zájmův počala provozovat neblahý účinek svůj na všechny poměry ve řejného života národního, zemského a stát- ního. Zvláště svou praxí ve volební kuri velkostatkářské, a to v obou skupinách, ve svěřenské i nesvěřenské.
Schmerling Schmerlingův Rakousko
6 article
Není potřebí opakovati na tomto míst všechno zlo, všechny křivdy, všechny hříchy a zločiny, kteréž království a národu če- skému bylo snášeti déle než třicet let toliko k vůli zvláštnímu ústavnímu zastoupení tak zvaných zájmův velkostatkářských. Sněm království českého ve svém složení byl po všechen ten čas toliko obrazem a výsledkem oněch proudů, jimiž té oné chvíle nesla se politika vládní. A tvářnost sněmu českého určovala zároveň tvářnost parlamentu ví- deňského a směr ústavního zákonodárství. Déle než po třicet let kolísaly se všechny národní, ústavní a politické poměry v Rakousku, déle než třicet let zmítán byl všechen ústavní a státní život národův ra- kouských působením nespravedlivých, ne- zdravých, nemravných, nesmyslných poměrů, které se tu vylíhly a rozmohly za Schmer- lingovy ústavní zásady o zastoupení zájmův- především ovšem zájmův velkostatkářských.
Rakousko
7 article
Vrcholem všeho zla, které z této Schmerlin- govy nespravedlivé a nesmyslné nauky nejen na království české a na národ český, ale na celé Rakousko ulehlo, byly smutně po- věstné volby chabrusové, provedené v kurii velkostatkářské v obvodu království českého Nic hnusnějšího, nemravnějšího, nic šered- nějšího, než tyto volby do sněmu království českého nebylo provedeno vládou v žádném ústavním státě na celém světě. Právo krá- lovství a národa českého bylo chabrusovými volbami v kurii velkostatkářské, provedenými vlivem a mocí tehdejší vlády vídeňské, sklá- ceno k zemi, a Rakousko celé octlo se tímto obhajováním zájmův velkostatkářských v krá- lovství českém na pokraji záhuby. Vším prá- vem možno dnes po čtyřiceti letech říci, že největší, neli všechno zlo, kteréž nejen krá- lovství české a národ český, ale zároven celé Rakousko v té době stihlo, mělo svů pramen ve volebních řádech Schmerlingo- vých, založených na »zastoupení zájmův«, Ústavnost rakouská na samém počátku svém dostala základ falešný; půda, na které jedině měla býti zbudována, skutečné po- měry obyvatelstva a číselná síla berní, slo vem, politická statistika, byla pod ní pod- tržena; místo práva a spravedlnosti zavládly v ní pletichy politické a strannictví národní. místo poměrů skutečných fikce a násilí. Schmerlingova ústavní náuka o zastou pení zájmů byla vymyšlena proti všemu
hnusný Schmerlingův Rakousko Schmerlingovýchod
8 article
Slovanstvu rakouskému, zvláště proti národu českému a napořád praktikována proti němu. Marně poslanci národa českého s tehdejším vůdcem svým Fr. Palackým na sněmě krá- lovství českého dokazovali a nepopíratelně dokázali všechno křivdění a násilnictví, kte- réž na pravdě a spravedlnosti národa českého se páše volebními řády únorovými; marně usilovali o nápravu těchto řádův aspoň ve volebňích kurifch měst a obcí venkovských. o Kurie velkostatkářská, obávajíc se o ne spravedlivou výsadu svou ústavní, podl které jeden hlas voličský rozhoduje o 54 mandátech poslaneckých, hlasovala s národ ními odpůrci našimi, Němci, proti návrhu Palackého na opravu řádu volení i jen v kusech nejkřiklavějších. Nechtěla dopustit, aby národu českému dostalo se na sněmě jeho domácím ústavního zastoupení ve spra- vedlivém poměru číselném a berním ke zdej šímu obyvatelstvu německému, kterémuž mimo to uděleny byly ještě nemalé výhody nadbytečným propůjčením poslaneckých man dátů v obcích průmyslových a v obchodních komorách, obsazených z vládní protekce le bachovských naskrze přívrženci národnosti německé. Dnes dlužno říci, že největší pře- kážkou v úsilí národa českého a jeho po- slanců po jakékoliv nápravě volebních řádů Schmerlingových byla kurie velkostatkářská bez rozdílu národnosti svých členů. A proč?
Němec Palacký Schmerlingův
9 article
Poněvadž, jak od samého počátku ústavního života v Rakousku se jí říkalo, chtěla na věky věkův zůstati jazýčkem na váhách mezi národy českým a německým a při tom starati se jen o své zájmy stavovské Minulo čtyřicet let praxe volebních řádů Schmerlingových. Německý velkostatek v krá- lovství českém přešel na dobro do tábor německých nacionálův a řídí se dle jejich rozkazů. Tak zvaný konserva- tivní velkostatek nemohl a posud nechce se rozhodnout, aby podle jeho příkladu se přiznal k barvě národní. Potácí se mezi starostmi o zájmy svého stavu a pro- gramém národním, ať již českým nebo německým. Z této nepřirozené, na dlouho neudržitelné posice konservativní velkostatek v království českém rád by vyvázl. Hledal z ní východ. Ale nemaje v sobě dosti mravní slly, národního uvědomění a vlastenecké hrdosti, hledal východ na místě nepravém- Maje jen volbu: buď aby se přihlásil k ně- jaké národnosti, ať už české nebo německé, aneb aby na dále se staral jen o schmerlin- govské zájmy svého stavu, rozhodl se pro věc posléze jmenovanou.
Schmerlingův Rakousko
10 article
Návrh hr. Buguoye není ničím jiným než výronem strachu o zachování zá- jmů stavovských. Z nenadání vůdce konservativců v kurii velkostatkářské z daru ducha svatého dospěl k poznání, co národ český ústy svých poslanců tvrdil už r. 1863. ze jest nespravedlivo a nerozumno, aby jeden jediný hlas v kurii velkostatkářské rozhodoval o 54 poslancích. Po čtyřicet le pánové tuto nespravedlnost a nesmysl- nost neviděli. Po čtyřicet let ji sami praktikovali. Ale nyní jsou ochotni spokojiti se i s menší častí svého volebního privilegia stavov- ského, pranic nedbajíce, jak národ če- ský při tom pochodí, když všechny křívdy a všechna bezpráví, páchaná volebními řády únorovými na něm, na dále by zůstaly v platnosti. Slovem: konservativní velkostatek v krá- lovství českém podle návrhu hr. Buquoye chce se o volební privilegium svého sta vu s velkostatkem německo- nacionál- ním v této zemi rozdělit, aby nepřišel všechno, kdyby korouhvička politiky vídeň- ské se obrátila zase na stranu druhou. Chce se smířit s velkostatkáři německo nacionálními a při tom se domnívá. že tím způsobem by udělal počátek ke smí ření obou národů v tomto království Ochota jeho byla velkostatkáři ně mecko-nacionálními brdopyšněa urážlivě zamítnuta, poněvadž tito už sloučil své zájmy se zájmy německých na cionálů. A morálka, která odtud plyne pro národ český? Zní takto: Volební řády schmer lingovské, založené na zájmech sta vovských proti právům národ českého a proti skutečným po měrům obyvatelstvá českéhoa německého v této zemi, dlužn potírati novou, zmohutnělo silou, pokud nebudou odstra něny. Národ český nemá ani nejmenší ochoty, aby se svými právy jazykovými zemskými a státními se stal předmětem ně jakého šachru mezi oběma tábory kurie velkostatkářské.
Buquoy
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 3. července. (A dle ro v vítězství) při včerejších doplňovacích sně- movních volbách ve vídeňském X. okrese za vdalo pouze socialistickému orgánu » Arbeiter Zeitungu« podnět k nadšenému článku, v němž se mluví o neočekávaném vítězství. Ostatní listy nevyjímaje ani antisemitský »Volksblatt«, přijaly výsledek voleb dosti klidně. »Volksblatt« vy počítává, že sociální demokraté měli v tomio vídeňském okrese převahu již při posledníeh volbách do obecního zastupitelstva a při říšskýeh volbách dr. Adler nebyl zvolen jen proto, že okres Favority volí společně s okresem na Vi deňce, jehož značná antisemitská vělšina pře vážila Adlerovu většinu ve Favoritech. Také »Vaterland« nevidí ve vítězství Adlerově nijakéh překvapení. Spíše to prý by mohlo překvapiti. že se vůdce socialistů po dlouhé a zuřivé agi taci nezmohl v tomto, hlavně dělnictvem oby dleném okrese na více než na 63hlasovou většinu. Antisemité, kteři hodlají proti volb Adlerově podati protest, vyzývají dnes své při vržence, aby oznámili vedení strany všechny nesprávnosti, jichž se protivná strana dopustil při volb ch, aby je mohli uvésti při svěm protestu.
doktor Adler Adlerův Praha Arbeiter Zeitung
12 article
Ze Záhřeba, 28. června. (Proti šířen němčiny.) Záslužného úkolu ujala se chor- vatská ukademická alánuz, jež utvořila zvláštní družstvo, které bude působiti na chorvatskou veřejnost a zejmena na kruhy ženské, aby se vzdaly nepěkného zvyku, užívati na veřejnosti němčiny jako jazyka lepší společnosti. Tato snaha chorvatské mládeže dochází souhlasu i podpory také v časopisech. »Hrvatska« se přímo hrozl, že němčina a z části i maďarština a vlaština tak opanovaly záhřebské ulice, že chorvatský jazyk z nich téměř vymizel. Diví se zejmena chorvatským dámám, že mohou dávati přednost němčině před libozvučnou chorvat štinou. Tato slabost jest bohužel vlastní i jiným Slovankám. Také o našich českých dámách zejmena ve venkovskýah městech, dalo byse ledaco v tom směru pověděti ! Ze Lvova, 1. července. (Společný postup ruských opposiční ch stran.) V neděli 30. června konala se zde společná porada delegátů »Ruské rady«, v níž jsou sdruženi přívrženci staroruské strany, a »Národního komitétu« (strany národně radikální) s neodvislými ruskými poslanci říšskými i zem- skými stran akce při přištích sněmovních volbách. V konferenci stalo se usnesení, že obě opposiční strany povedeu volební akci po vzájemném do rozumění a že se za tím účelem budou konat pravidelné schůzky delegátů obou stran. Z Krakova, 2. července. (Politické schůze lidových stran.) Minulou so
Hrvatska Slovanka Záhřeb záhřebský Lvov Krakov
13 article
botu a neděli konaly se schůze obou polských lidových stran: v sobotu sešli se v Řešově Stojalovčici, v neděli v Tarnově lidovci. Ob schůze byly velice četně navštíveny. Řešovské schůzi předsedal zem. posl. P. Stojalovský přítomni byli též říšští poslanci Šajer, Bomb a Vilk, kteří ospravedlňovali před svými pří vrženci svůj vstup do polského kola známými už důvody. V otázce příštích eněmovních voleh přijata resoluce, navržená P. Stojalovským v níž se praví, že Stojalovčíci, dokud lidove nebudou na ně útočiti, ponechají těmto 14 pol ských okresů a sami také postaví kandidáty ve 14 okresích. Kdyby však lidovci přijali mez své kandidáty také posl. Kubika, jenž, jak známo, přešel od P. Stojalovského ke stran lidové, má to býti pokládáno za casus belli Schválen také návrh P. Stojalovského, že každí zvolený poslanec jeho strany má se notářsky zavázati, že bude odbírati určitý počet výtisků týdenníku »Wienec«, kalendáře a populárníeh knížek, vydávaných P. Stojalovským, jež bude moci buď rozdávati neb prodávati ve svém okol. O nedělní tarnovské schůzi strany lidové jíž se mimo jiné účastnili též poslanci Bojko.
P Stojalovský Šajer Vilk Stojalovčík Kubik Bojko Tarnov
14 article
Krempa, Kubik, Olševský a někteří poslane zemští, sluší ke známým už zprávám o tom že se má Haliči dostati takového postavenív Rakousku, jaké mají Uhry, ještě to, že lidovci žádají, aby se Těšínsko rozděli lo dle národnosti v část českor u polskou a tato aby se sloučila s Haličí. Tato resoluce příjata jen nepatr nou většinou hlasů. Pokud se týče poměru lidovců k jiným polským stranám politickým. usneseno: s polským kolem se nesmiřovati k Stojalovčíkům zachovati stanovisko vyčká- Z Nového Sadu, 28. června. (Sje z srbských akademiků.) Srbští studujíeí z vysokých škol svolávají na dni 10.—12. srpna sjezd srbské mládeže do Sv. Tomáše. Na sjezdě má se působiti pro sjednocení Srbů z Uhersk a Chorvatska, stanoviti program srbského národa, rokovati o poměru k nynějším politickým stra- nám a má se státi dohodnutí o akci, kterou mládež srbská hodlá zahájiti, aby probudila národ z lethargie, v níž se nacházíuz celá léta. vací.
Krempa Kubik Olševský Tomáš Srba Rakousko Uhry Těšínsko Halič Chorvatsko
15 title
Politické zprávy zahraničné.
16 article
V Praze, 3. července.
Praha
17 article
Ruský list o německé nenávisti ke Slovanům rakouský m. Německou nenávist rozbírají »Bens BT« v článku »Staré motivy«, kde trefně praví: Politická myšlénka v Rakousku zůstává v kruhu starých představ. Němci pořád stejně omezeně pohližejí na vzkřísené slovanské národnosti, jichž dříve v státním organismu rakouském neznamenali. Pořád ještě nemohou smířiti se s tím, že tito národové, zdavš se tak dlouho býti pouhým národopisným materiálem, mají nároky na politický život. Odtud pochází, že německé listy, jimž dobře jsou známy sympatie Ruska k Če- chům, Slovákům a Rusům v Halič i Uhrách, přenášejí svou nenáv i s k Čechům i na příbuzné s ni m Rusko. Odtud pochází i ten jev, že dohoda s Ruskem, zaručující pokoj na Balkáně, vyvo lává nespokojenost mezi německými nacionály vidoucími v ní počátek konce spolku s Něme- ckem. Jako před 25 lety, tak i nyní rakoušt Némci vše, co jim nepříjemného se děje v jejich mocnářství, svalují na rakouské Slovany, za nimiž vidí »ruské panslavisty«. Právě tak ne mocný, poražený vniterným neduhem, hledá pří činy ve vnějším světě; ano i v příznacích sv vlastní chorobné fahiasie.
Němec Slovák Rus Čecho Rakousko Rusko Halič Uhry Balkán Ben BT spolek s Nout Slovan
18 article
V drobuém prodejt: ranní číslo v sebě . . . sa 8h odpoledni . . . . na 2h (e úlialkich na venkově ranní číele, . . . . . . . p0. odpoledut . . . . . . . . Sb Inserát plati se hetově napřee. Předpincení a inserty přijímá sdnuslnl- strace v Marinnské ulici č.s Tam nacházejí se též rečake tiskárea a szpedice „ Náredních Listi“ Bakopisy se nevransji.
Marinnský ulice Náredne List Bakopisa
19 article
Z ruských listů o pražských slavnostech. Zpravodaj »HoB. BpeM.«, vyslaný do Prahy na sokolské slavnosti, oznamuje telegraficky svému listu, že ministr Rezek sehválně přijel před slavnostmi do Prahy, aby varoval pořa- datele slavnosti, aby v slavnostních řečech ne- byl kladen důraz na slovanskou myšlénku. Zpra- vodaj pozoroval, že skutečně řeči vyznamenávaly se zdrželivosti naproti Slovanům. O tom ujed- nání nevěděl český lid, jenž ruským hostům chtěl vypřáhnouti koně a dovězti je do hotelu. Ale policie to překazila. Chamberlaiu a Evropa. Na hostině, která pořádala se v Londýně dne 30. června k oslavě »kanadského dne«,a jíž zúčastnili se také kanadšti ministři, proslovil ministr osad Chamberlain řeč, ve které pravil, že oslavuje se dnes znovuzrození ná- roda, klerý jest údem největší říše na světě Nelzě uvésti ničeho, co by povznášelo více, než způsob, jakým osady přispěly Anglii ku pomoci v jihoafrické válce. Jednota britské říše zpeče- těna krví. Chamberlain nemysli, že dnešní mínění vzdělané Evropy o válce jihoafrické bude souhlasným se soudem potomstva a cení si mnohem více přesvědčení anglického ná- roda, nežli »svedeného« názoru, se kterým dívá se na jihoafrickou válku Evropa a jenž opírá se o lži, šiřené zahraničními nepřáteli a domá- eími zrádci. Jestliže někdy hrozilo by nebezpeči Anglii, že by žezlo jejího panství stávalo se pro její ruce těžkým, nechť pohlédne jen na mladé národy, kteří je uchopí do ruky, by výsměch nepřátel Anglie zodpověděli jásotem svých děti. — Jméno a prsty Chamberlainovy jsou však v jihoafrické válce tak zamotány, že není povolanou osobou, aby pronášel úsudek o ml- nění jiných o válce jihoafrické. Evropa jeho soudu ovšem dbáti nebude.
Chamberlain Chamberlainův Praha Evropa Londýn Anglie
20 article
Nový Zéland. Komise, dosazená za tím účelem, by pro- zkoumala a projednala otázku federace Nového Zélandu s Australil, své práce již skončila. Vy- slovila se jednomyslně proti feder aci. Roztržkavliberální straně anglické. Neshody vyskytnuvší se v liberální straně dolní sněmovny londýnské, z níž rozšířily se pak po celé Anglii mezi její přivržence, dosu nejsou vyrovnány, naopak zdá se, že nabyly rázu velice kritického a že není možno pro- jednání a vyřízení jejich obmeziti jen na klu- bovní místnosti. Nasvědčuje tomu též okolnost, že liberální strana svolána jest ke schůzi a řeč Campbel!- Bannermana, kterou měl v úterý na schůzi v Southamptonu. Appelloval v ní na všechny liberály, by umožnili znovu řád a pracovnost strany a ji podporovali. Na schůzi liberální strany, která svolána jest na den 9. t. m., navrženo bude votum důvěry Campbell- Bannermanovi.
Bannerman Campbell Nová Zéland Nový Zéland Anglie Southampton dolní sněmovna
21 article Sněmovní komise.
Sněmovní komise. Rozpočtová komise měla včera schůzi, v které jednáno bylo na prvním místě o stavbě budov pro hospodářskou akademii v Táboře. Po výkladech přísedícího z. v. hr. Schön- borna, dra. Mettala a dra. Schückra usne seno vzhledem k tomu, že vláda na stavbu hospo- dářské akademie v Táboře povolila pouze sumu 120.000 K, aby zmocněn byl zemský výbor k výplaté třetiny do obnosu 50.666 K podle postupu stavby předpokladu, že co nedostávalo by se ke třetině, již měl stát poskytnouti, obec táborská do obnosu dvou třetin uhradí. Dale usneseno k podnětu přísedicího z. v. br. Schönhorna a po vývodech posl. Heinzla, Jaroše a hr. Clama Martinice, jakož i po sdělení hr. Schönborna, že byla dolace loňská na družstevní podniky hospodářské, a sice na obilní skladiště až na 2000 K, tedy obnosem 298.000 K vy- derpána, aby zemský výbor byl zmocněn z dotac
Schön Mettal Dale Heinzl Jaroš Martinic Schönborn Tábor hospodářský akademie v Tábor dářský akademie
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 3. července. Drahá Karlo! Především měj na mysli, v jak památný den ti tento list píšu a dle toho uprav svoji náladu. Víš, má milá, že tomu dnes pět atřicet let, co mlha kralohradecká, ta mlha histo- rická, jemná sice ve své struktuře, ale nepro niknutelná jako suknička baletky, vyhodila Rakou sko z Německa? Nepamatuješ se na to, má milá, byla's ještě malinký a hezounký bobeček, nebyla jsem sice o mnoho větší než ty, však mně o tom vypravovali po léta moji milí, tak že dnes mi ona doba připadá, jako bych ji byla zažila sama. Bože, jak jsme se tehdy na toho Prušáka naparovali. Ne jinak, než jako by byl pro nás ve vítězném Rakousku připraven nejútulnější. nejpříjemnější kouteček, jako by byla připravena Štéstěna po černožlutém triumfu nasypati na nás ze svého rohu pravý dešť bohatých výslužek, při nejmenším ale plnou rovnoprávnost a k tomu korunovaci. Nediv se tomu, Karlo, pan manžel říká, že jsme byli tehdy ješté všickni političtí chlapečkové kteři za biločerného draka na špagátu a za brum bála s namalovaným dvouocasým lvem byli by dali všechno, co mělí, třeba že toho moc nebylo. To víš, jak jsme tehdy vyháněli odtud Prušáka čepicemi. Nešlo to sice ani klackem, tak že byli naši nucení střílet, což ale platno, když jsme při tom zase klopýtli přes pruského kantora, který stál v čele každé kumpanie a dokazoval Pru- šákům před bitvou, že jsou nejcivilisovanějším národem na světě a proto že vyhrát musejí. My své kantory nechali doma a to byla chyba. Ani největší nepřítel náš neodváží se upřiti, že hrdin- ství bylo tenkráte na naší straně, což ale platno, když Prušák mohl již tehdy vystřeliti pétkrát, co mý sotva jednou.
Prušák Štéstit Karla Praha Německo drahý Karla
23 article
Pamatuji se na to dobře: třetího července bylo tehdy v úterý. My v Praze tušili, že roz- hodný okamžik je blízký, jenom že jsme oče- kávali nepřítele docela jinde. Naše špendlikové praporečky na mapě k tomu poukazovaly, že hlavní bitva svedena bude kdesi mezi Mladou Boleslavi a Jičínem. Lezli jsme na Žižkov, na Letnou, na Pe- třín, na věže a dalekohledy pátrali jsme, zda na severu nezpozorujeme něco zvláštního. Také jsme se kladli na zem a ucho kladli na ni, zdali nezaslechnem v dáli dunění střelby z děl. Ani památky. O šesté hodině konečně došla první zvěst — z českého východu. Oznamovala, že jsme na celé čáře bitvu vyhráli. My dle prvních telegramů vůbec všechno vyhráli, ale čím dále, tím bylo hůře. Ale z počátku ten jásot! An jsme tehdy netušili, že máme Rakousko tak rádi. Už jsme tehdy chtěli vyvěšovat prapory a pořádat illuminaci, tak se nám pojednou to v německém buntu libilo, však s prvním prapo- rem vystrčena zároveň druhá depeše, z níž jsme se dověděli, že bitvu jsme sice nevyhráli, že to vůbec s námi dobře nedopadá, však přece ne tak, aby to nemohlo dopadat ještě hůre. Také útěcha. Druhého dne teprve se všechno vysvětlil . Vlastní a jedinou příčinou porážky naší a při- činou, proč jsme se musili z Německa stéhovat, byla — dle dobrého zdání generálního štábu — zmíněná již mlha. Kdyby té nebylo, byli by chom dnes měli německou státní řeč v nejbuj nějším rozkvětu na této staroslavné, českou krví zbrocené půdě. Od úterka do soboty stě- hovaly se z Prahy různé státní úřady, p. t. pu- blikum pak šilo bílé korouhve a »špičky«, jež zde zbyly, učily se na rychlo řečem na uvítání zpupného vítěze, V neděli na to — bylo to dne 8. čer vence — měli jsme ho v Praze.
Praha Mlada Boleslav Jičín Žižkov Letná Rakousko Německo
24 article
Tretiho dne na to vydal známé provolání k obyvatelstvu slavného království českého téhož království, které mnohým vysocepostave- ným pánům u nás je tak proti mysli, že je, když nemohou jinak, aspoň z úřadních tiskopisů vy hazují.“ My ovšem zůstali věrnými a klnuli králové hradecké mlze .. Když dnes ráno po pětatřiceti letech jsem se zvedla z lože — a jak mám v obyčeji — k oknu spěchala, zpozorovala jsem venku, ku podivu, tutéž mlhu. Ale nezarmoutila mne, Karlo naopak, spíše potěšila, zejmena když pozděj spustil se z ní bohatý děst. Proč? Považ! Sokolové, Francouzi, Poláci, Černo horci, Rusové, Chorvaté, Bulhaři sotva odjelia už se leje. Za to po celé dny, co tu byli, jasné nebe, zářivé slunce a strašná žízeň. Majít štěstí ti Sokolové, co? Však ale byl už nejvyšší čas, aby neb spláchlo drobet té slávy a nadšení, v němž jsme po celý červen se topili. Karlo, takový červen už jsme dávno neměli ! Však se mi dnes ještě hlava točí, na všechno-li si vzpomenu. V pořádání okázalých slavností jsme my mistři — to se popřít nedá Nedej pán bůh, aby k nějakému tomu smířeni s Němci došlo, my bychom vystavili slavobránu, jež by se pnula přes celou Prahu ze Žižkova na Petřín a Botičem bychom pouštěli samý rů žový olej . . Ne, ke smíření to nedojde, má drahá! Proč? Pan Karbulka je proti tomu. Pan Karbulka stal se nesmiřitelným, pan Karbulka je dnes zuřivější než pan Fresl. Tážeš se, kdo že je to ten pan Kar bulka ? Abys nemyslila si, že je jich víc — js dost zlomyslná, skutečně se tak domnívati — prozradím ti ieho nacionále. Je to dobrý ná
Karla Sokol Francouz Polák Černo Rus Chorvat Bulhar Němec Karbulka Fresl Kara Žižkov Petřín Botič
25 article
přítel, muž zasloužilý. Člen dvaaosmdesáti vla steneckých a lidumilných spolků, majitel akei všech národních podniků, muž, jenž celý živo svůj věnoval práci, jenž totiž do nedávna nie jiného nedělal, než psal a expedoval gratulaee a kondolence ke všemu a každému, muž, jenž nezameškal pohřbu jediného více či méně vyni- kajícího člověka, jenž aspoň pětkrát tolik zpo třeboval klobouků, než každý jiný smrtelník, ponévadž každého na potkání pozdravil, i pikolu z hostince, kam nechodil snad k vůli jídlu pití, nýbrž jedině k vůli matičné pokladničce — muž plný zdvořilosti, ochoty, klidný a po kojný a se vším spokojený, občan skrz na skrz vzorný a loyální — který po ničem jiném ne- toužil, než po nějakém križečku na pestré stužce v knoflikové dirce . . . . . Řekli mu, že tentokráte odměna ho nemine a chudák tomu uvěřil. Od dvacátého nž do tř cátého června vůbec nespal. A zamhouřil-li oči mluvil ze spaní o železných korunách a kom thurech. Koupil si zvláštní knížku, v níž všechny existující řády jsou popsány a vyobrazeny. Před zlatnickými krámy, v nichž řády jsou vyloženy stál celé hodiny, ne pouze, že by se byl obdi voval těmto skvostům, on je studoval. Aby neby překvapen, hned najednou tři nové dal si ušio kabáty, důstojné, aby na nich vyznamenání bylo zavéšeno. Žena jej dokonce nyní překvapila, když kroutil se v černém salonním kabátě před ve- likým trumeau, aby zvěděl, jak mu bude slušeti řád, který prozatím ze zlatého si vystřih papíru. Noviny dal si nositi každého dne z rána do postele, nikdo mu na ně dříve ani sáhnou nesměl. On první chtěl zvěděti, jaké překvapen mu uchystáno. Minuly tři dni. — Nie Minulo pět dní. — Ještě nic.
26 article
Minul týden. A ono pořád nie Pán Karbulka vypadal už jako troud. Konečně to přišlo Zavolal ženu, aby mu seznam přečtla, sám neměl tolik sily. Pustila se do toho. Ale třesoucím se hla sem a písmenky se jí mihotaly před očima. Neboť z lesku, který by padl na muže i nan by troška zbyla. Přečtla, kdo stal se tajným radou — »Mezi těmi být nemohu« — zamumlal pan Karbulka. Přečtla jména těch, jimž dostalo se velko- křizů, »Také mezi ty nepatřím. Dříve musí dojiti na pana starostu a na náměstky.« Dobrá žena vykoktala konečně jmena těch, již vyznamenáni byli komthurními řády Také mezi těmi nebyl pan Karbulka. Neby ani mezi šťastnými, jimž dostalo se řádů že- lezné koruny třetí třídy. Byl zaražen, zrudl ve tváři, ale byl bys spokojil se řádem ještě nižším. Žena čtla a čtla, hlas její ale za každým jménem stával, se dutějším a hroznějším Pan Karbulka blednul čím dál tím více. Žena konečně se čtením ustala. »Dál, dál!« na to pan Karbulka hlasem zoufalým. »Jsou všechny!« vypravila ze sebe zdrcena drahá choť. A hlava páně Karbulkova klesla nazpět na polštář Chudákl Taková je historie pana Karbulky, milá Karlo. Polituj ho Teď ale buď s bohem a měj se dobře. Jako vždycky tisíc pozdravů a políbení o Tvé věrné Julky
Karbulka Karbulkův Karla