2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
28. srpna 1900.
5
article
votního úřadu i výsledky zvláštních komisí, že jak
Borromeum tak seminář královéhradecký jsou bu-
dovy naprosto k svému účelu nevhodné a nedosta-
tečné, kde po stránce zdravotní činiti lze řadu nej-
vážnějších námitek; a co se týče soustavy vý
chovné, mohl bych přivésti ne jednoho, ale množ-
ství bývalých chovanců jak Borromea tak semináře
kteří by zde dosvědčili, že inkriminovaný článek v
»Osvětě lidu« neobsahuje nic než pravdu. Je mi s
podivem, že státní zastupitelství, místo co by bylo
povděčno veřejnému tisku, když poukáže na rozličné
néšvary v jistých ústavech, které ohrožují blaho
jednotiivců i veřejné, hlas tohoto tisku potlačí, aby
ty nešvary mohly bujeti dále. Proč státní zastupi-
telstvo, dounívalo-ti se, že zmíněný článek »Osvěty
lidu« přestřeluje a obsahuje věci nepravdivé, nepo
užilo článku 19. tisk. zák. a neposlalo mi v zastou-
pení semináře jakožto (dle názoru jeho) »veřejného
úřadu« úřadní opravu, kterou by věc byla uve-
dena na pravou míru? Proč hneds konfiskace, která
pravdivou kritiku potlačí jen proto, že by byla ji-
stým kruhům nepohodlná.
A konečně přicházím ku čl. V. zák. ze dne 17
prosince r. 1862. Dle názoru státního zastupitelství
biskupský seminář postaven jest na roveň theologické
fakulté, má ledy povahu veřejného úřadu a příslušt
mu ochrana čl. V. zmíněného zákona. IDokázal jsem
již, že v inkriminovaném článku nebyl míněn seminář
jakožto diecesánní ústav theologický, nýbrž jako
alumnát, klerý jest ústavem soukromým, biskupským.
Borromeum
6
article
Ale i kdyby míněn byl diecesánní ústav theologický,
nemělo by státní zastupitelství práva zde zakročovati,
protože diecesánní ústavy theologicke
nejsou na roveň posta veny theologi-
ckým fakultám a nejsou veřejm ý m
úřady. Omezím se na to, že zde budu citovati
z Manzovy sbírky zákonů svazek 26. II.dll, obsahu-
jící zákonya nařízení ve věcech kultu 3. vydání
zr. 1895, z péra vynikajícího odborníka dra. Burck-
harda; tam stojí na str. 514 výslovně: »Dle dnešního
stavu zákonodárství diecesánní ústavy theologickéa na-
prosto nemohou býti považovány za veřejná nčiliště.
Jsou spíše »biskupskými, domácími ústavy vyučova-
cími« a jako takové jsou označovány i od kanonistův
a v zákonech. Po zrušení generálních seminářů bylo
totiž dvorním dekretem ze 4. července r. 1790 bisku-
pům zůstaveno na vůli, saby ve svých diecésícha zři-
zovali vlastní semináře a při nich zároveň theolo
gická učiliště.« Že tato učiliště po mínění zákono-
dárcově měla býli biskupskými domácími a privát-
ními ústavy, to dokazuje již dvorní dekret ze dne
25. října 1792, dle něhož biskupplaty učitelům má ze
svého zapravovati.« A dále mpraví dr. Burekhardté. »že
na tom novější zákonodárství nic nezměnilo, vychází
z 8 30. zák. ze 7. května 1874; spíše doznalo přísně
církevní ráz těchto ústavů článkem XV. stát. zákl.
zákonů ze dne 21. prosince 1867 jen potvrzení.
doktor
Burekhardta
30
7
article
Učitelům na těchto ústavech nepř i ná-
ležítedy ani chanatkter ve řejiníé h
nčitele (nález správního soudu ze dne 31. října
1883) -
Z těchto úryvků je zřejmo, že theologické ústavy
diecesáuní nejsou vetejnými úřady a že státní
zastapitelství nebylo oprávněno nařiditi zabavení
dotyčného článku dle článku V. zákona ze dne
17. prosince 1867. Cítilyli se správa semináře nebo
professorské kollegium diecesámího ústavu theolo-
gického tím článkem uraženy, bylo jim volno do
máhati se ve smyslu 8 487. trestního řádu pri-
vátní žalobou u soudu zdejšíhonařízení konfis
kace článku toho, ale státní zastupitelství neby l o
oprávněno stíhati onen článek z moci úřadní«.
Substitat státního zastupitelství nepokusil se na
tyto vývody redaktora Hajna téměř ani reagovati. Po
té soudní dvůr odebral se k poradě a vynesl roz-
sudek: Námitkám se místa nedává a nařizená
konfiskace se potvrzuje. Zpráva o Borromeu je
s dodatkem o semináři tak spojena, že je oddělovati
nelze. Ve zprávě té ve spojení s oním dodatkem
obsažena je skutková povaha § 488. trestního ákona
a rovněž seminář jakožto vyučovací ústav theolo-
gický pokládali sluší za ústav veřejný, jemuž při-
sluší ochrana článku V. zákona ze dne 17. pro-
since 1867; veřejnost ústavu toho vyplývá již. z toho,
žestát má nad ním a vyučováním v něm doz or-
Redaktor Al. Hajn: Proti tomuto rozsudku
ohlašuji ve smyslu § 494. trestního fadu stižnost
k vrch imu zemskému soudu.
Tím toto pravnicky zajímavé ličení bylo skon-
čeno. Jak rozhodne v této věci vrchní zemský soud
neopomeneme čtenářům oznámiti.
Hajn
Borromeu
Al
8
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
* Sjezd živnostníků v Mor. Ostravě.
Zemská jednota společenstev na Moravě, svolala do
zdejšího Národního domu na den 26. srpna odpo-
ledne schůzi živnostníků, ku které sešli se tito z cele
východní Moravy i Slezska. Za předsedu sjezdu zvo
len p. Holubička z Brna Prvním odslavcem
jednacího pořadu bylo pojednání: »O poměrném
a spravedlivém zastoupení maloživ-
nostnictva v obchodnía živnostem slkié
komotře«, a pojednali o něm pp. Vrána, Šiv arz
a dr. Růžiéka. Navržena pak byla tato res o-
luce, která ovšem jednohlasně přijata: 1. V uvá
žení, že obchodní a živnostenská komora za dneš
ního složení nijakým způsobem duchu času zadost
nečiní, 2. v uvážení, že my řemeslníci v komoře ni
žádného ohledu a zastání nenalezáme, nemajíce tam
svých zástupců, 3. v uvážení, že vláda a úřadyo
potřebách řemeslnictva touto komorou nijak informo
vány nejsou, ježto tam zástupce pro naše zájmy pra-
cující schází, 4. v uvážení, že všichni státní občané
pravo mají zájmy své všestranně zastupovati a všemi
zákonnými prostředky jich se domáhati, podáváme
dnes zde shromáždění tento návrh: Dnešního dne
shromáždění zde řemeslníci svazu »Zemské jednoty
Holubička
Vrána
Šiv
doktor
Růžiéka
Morava
Ostrava
Slezsko
Brno
řemeslník svaz
9
article
společenstev na Moravě« usnášíme se: Posl a nic
naši na říšské radě buďtež požádáni, jakmile
opět říšská rada svolána bude, o zakročeníu
vlády, aby tato osnovu zákona říšské
radě v tom smyslu předložila, by nynější
forma obchodních a živnostenských komur a její
agendy tou měrou rozdělení došla, by jak pro ob-
chod tak i pro maloživnictvo zvláštní komor
zřízena byla v té míře, by i nejmenší po-
platník stavu řemeslnického voleb zůčastniti a nejen
aktivní, nýbrž i passivní právo volební vykonávati
mohl, aby dotyčné zájmy odboru ku blahu a zdaru
řemeslnictva v rozdělení komor přispěly.« O od-
stavcí drubém, o živnostenském soudu po-
jednal p. dr. Růžička z Brna. Vylíčil historii živ-
nostenských soudů a jejich úkoly u nás. Vyvrae
námilky živnostnictva proti nim a chváli jejich účel-
nost. Dovozuje, že by bylo záhodno, aby advokáti
byli k nim připuštěni k obhajování tak, aby strana,
která si jej zjedná, v každém případu si jej sam
zaplatila. Předseda p. Holubička, který jest pří-
sedicím živnostenského soudu v Brně, pravi z vlastní
zkušenosti, že živnostníci počínají si při přelíčeních
před tímto soudem velice neobratně, což jim škodí.
Posl
doktor
Růžička
Holubička
Morava
Brno
živnostenský soud v Brno
10
article
Poukazuje, že dělníci přijdou před soud tento svojí
organisaci z pravidla dobře připraveni. O nucených
mistrovských pokladnách pojednal P. Svozil, ka
plan v Klimkovicích. Dále jednáno o úrazové děl-
nické pojišťovně a konečně o založení společenstev-
ního okresního svazu, vzhledem na aktivování c. k
okr. hejtmanství v Mor. Ostravě. Schůze, která za-
počala o 3. hod. odpol., byla po tříhodinném roko-
vání skončena.
Magistrát pražský vydal tuto vyhlášku : Vo-
ličské seznamy obou sborů volebních (podnikatelůa
dělníků) pro volby přísedících a náhradníků c. k
živnestenského soudu v Praze, jakož i živnosten-
ských přísedících odvolacího soudu tamtéž, byly —
pokud jde o podniky v Praze ležící — dle ustano
vení § 3. minist. nařízení ze dne 23. dubna 1898č
56. ř. z. obcí pražskou zdělány a budou od. 27. srpn
1900 až včetně do 3. září 1900 od 8. hod. dopol. do
2. hodiny odpol.; v neděli od 9. hod. dopol. do 12.
cpolední v obecní místnosti č. 14. v I. poschodí rad-
nice staroměstské k nahlédnutí vyloženy. Při tom
ustanovuje se výše uvedená osmidenní lhůta ja kožto
lhůla reklamační. Reklamace proli seznamu volič-
skému mohou se toho týkati, že nebylo přihlíženo
k volebnímu právu reklamantovu nebo že byly za-
psány jiné osoby nemající právo voliti; v případě
onom buďtež réklamace opatřeny doklady a listinami.
ze kterých by mohl býti posouzen právní důvod re-
klamace. Reklamace řádně doložené budou v době
výše avedené přijimány v téže místnosti, kde se-
znamy voličské budou vyloženy. O došlých rekla-
macích rozhodne magistrat král. hlav. města P'rahy
P Svozil
Klimkovice
Morava
Ostrava
Praha
11
article
jako živnostenský úřad první stolice. Na rozhodnuti
magistrátu mohou si strany zúčastněné stěžovati po
litickému úřadu zemskému, jenž rozhodne konečně.
Stížnost budiž podána v podacím protokole rady
městské do 3 dnů po tom, co rozhodnutí magistrátu
bylo doručeno. Jině opravy voličských zeznamů
nežli úřadní opravy obsahem pravoplatných rekla-
mačních rozhodnutí podmíněné jsou vyloučeny od
času, kde seznamy ty jsou veřejně vyloženy.
* Výpravy do Kutné Hory. Řemesl.
živnostenská beseda v Žižkově uspořádá
ve dnech 8. a 9. září velkelepý výlet do král. věn-
ného města Kutné Hory, spojený s návštěvou tamější
krajinské výstavy a zároveň ku prohlídce veškerých
tamějších historických památek. Zvouce veškeré ob-
čanstvo města Žižkova oznamujeme, že přihlášky se
přijímají do 1. září t. r. u pp. Karla Kühna, klo-
boučníka, Mat. Šlechty, kožešníka, v Husově třídě,
Josefa Kurela ve Štítného ulici, Josefa Wollmanna
v Palackého třídě a v Řemesl. živnostenské záložně
v Husově třídě. Další vysvětlení a sice o ceně jízd-
ného s programem podá se v několika dnech.
Řemeslnická beseda na Kladně uspořádá
ve dnech 2. a 3. září výlet do Kutné Hory, spojený
s návštěvou krajinské výstavy a ku prohlídce histo-
rických památek města a okolí. Odjezd z nádraž-
kladenského dne 2. září o 5. hodině ranní do Prahy
odtud o 7. hodině vlakem z nádraží rak. severo
západní dráby do Kutné Hory.
Stávky.
* Z Marséillu, 26. srpna. (Č.B.) 2500 povoz
níků a vyktadačů hrozí zahájiti stávku. Příslušné
sdružení čítá 5000 členů.
Žižkův
Kühn
Mat
Husův
Kurel
Wollmann
Kutná Hora
Žižkov
Štítný ulice
Palacký třída
Řemesl
Kladno
Praha
12
article
Menšinový věstník.
Menšinový věstník.
Schůze Ústředního výboru Národn
jednoty severočeské koná se dnes přesně
o 6. hod. večer v místnostech Jednoty.
Schůze Ústředního výboru Národn
jednoty pošumavské koná se dnes o 7. hod
večer v místnostech Jednoty (Vodičkova ulice č. 3
v domě Národní kavárny v I. poschodí.)
Vodičkův ulice
Národn jednota
dům národní kavárna
13
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Sokolský věstník.
Z »České Obce sokolské.« Ze zápisu po
slední schůze, konané dne 16. srpna. Oznámen
slet župy krušnohorské dne 19. t. m. v Bruchu, dále
sokolský den v Kutné Hoře dne 26. t. m., slet župy
plzeňské v Staňkově a ohlášení utvoření se br. župy
»Rokycanovy«. Dne 8. a 9 září podnikne Sokolstvo
z království výlet na Moravu a sice do Zábřehu,
Litovle a Olomouce. Viz oznámení zvláštní. Vydání
III. svazku »Sokolské knihovny« vzato na vědomía
br. jednotám doporučují se znovu spisy, vydané
v knihovně těto k největšímu odbýtu. Kurs »Svazu
českoslovanského Sokolstva« skončí dne 31. t. m.
Br. jednoty upozoráují se na publikace, vydané
Č. O. S., jakož i na nově vydanou partii sokolských
dopisnic ve prospěch ohrožených jedn t (100 kusů
65 kr.), expeduje se jen proti hotovému zaplacení
Sjezd vzdělávacích odborů bude se pořádati dne7
října a pokyny buďtež v čas zaslány vzděl. odboru
Členský řád nechť se v br. župách projednává a nej
déle do 31. srpna podají předsednictvu Č. O. S. ná
vrhy a opravy. — Br. jednoty nechť sledují pokyny.
vydané k výletu Sokolstva na Moravu, konanému
dne 8. a 9. září
Bruch
Rokycanův
m . Britain
Kutná hoře
Staňkov
Morava
Zábřeh
Litovel
Olomouc
Č . O . S
sokolský
sokolský knihovna
svaz českoslovanský sokolstvo
14
article
Vákka jihoafrická.
Vákka jihoafrická.
Telegra my.
Z Vídně, 27. srpna. Včera přibylo
do Vidně 56 rakouskoruherských příslušníků
vypovězených z Johunnesburgu.
Z Londýna, 27. srpna. Listy uve-
řejňují zprávu z Pretorie, že lord Roberts pry
vydal provolání, v němž se praví, že majitelé
takových pozemků, na nichž se doluje na zlato
a jež byly obsazeny Anglicany, jsou povinni, a
jsou přítomni či nepřítomni, postarati se o to
aby zapraveny byly dávky transvaalské vládě
do rukou fiskálních úřadníků, Robertsem dosa-
zených.
ZLondýna, 27. srpna. (C. B.) » Morning
Post« oznamuje z Belfasitu ze dne 25. t. m.
Lord Roberts hned ráno po svém příchodu
vykonal obhlídku burských postavení, jež
jsou velice stilná a táhnou se po
řetěze pahrbků na vzdále mos
8000 y ar dů od n ádraží. Burové střílel
ráno na vojsko Bullerovo, jež rozestaveno jest
7 mil jižně od nádraží a na brigádu Steven-
sonovu, jež stojí na nejkrajnějším levém křidle.
I proti středu zahájili Burové střelbu z děl, na
níž odpovídalo britské dělostřelectvo.
Roberts
Burová
Steven
Vídeň
Londýn
ZLondýn
Morning Post
15
article
Z Londýna, 27. srpna. (C.-D.) Reute-
rova kancelář oznamuje z farmy Gelu ze vče-
rejška: Generál Pole Corow utkal se v sobotu
když byl obsadil Belfast, s hlavním vojem ne
přítele u Dalmonuty. Děla jeho zničila usedlost
východně od Bellastu. Burově odpovídali na
střelbu z dalekonosných děl. Generál Freneh
stojí v boku vojska Bullerova, kde svede se
prudký dělostřelecký boj. Děla nepřítele
jsou v silném postavenl. Nepříte
hodlá, jak zřejmo, mezii farmo
Gelu a Macihadodorpem brániti s
co nej'houževnatěji
Z Vídně, 27. srpna. (C.-B.) Podle info
mací »Pol. Correspa« tvoří včera sem přibyvší
z Transvaalu vypovězení rakouští
a uherští příslušníci státní jen
malou část oněch cizinců, kteří po obsazen
Johanneshurgu byli vojskem anglickým z měsla od
straněni. Také Némci, Francouzi, Italové, Holanďané
atd. postiženi byli stejným opatřením, jež odn
vodněno bylo vojenskými ohledy. Jak se dovi-
dáme, vyžádal si ministr zahraničných záleži
tosti, zvěděv o opatření onom, na příslušném
místě zpráv o pravém sťavu věeí, jichž vý
sledek teprve vyšetřiti se musí. Nepochybuje se
že bude vzat úplný zřetel k soukromně žádosti.
aby majetek, kterýž vypovězenci v Transvaalu
zanechali, za ními poslěn byl.
Gel
Freneh
Macihadodorp
Pol
Correspa
Francouz
Italos
Holanďan
Londýn
Reut
Belfast
Vídeň
Transvaal
Bullerov
Polo Corow
16
article
Z Pretorie, 27. srpna. (Zvl. telegr,
O burském poručiku Corduovi sděluje se, že
týž byl rodem z Hamburka a že přibyl teprve
před 4 lety do Transvaalu. Byl stár 25 let
Matka jeho žije ještě ve Zvěříně.
Z Vídně, 27. srpna. (C.-B.) Z Transvaslu
vypovězení Chorvaté odjeli dnes večer, kdyz
policie opatřila je penězi, přes Terst do svých
domovů.
Z Londýna, 27.srpna. (C.-B.) Lord Ro-
berts oznamuje z Belfastu ze dneška: Nepřítel
udeřil včera na Vynburg se třech stran, ale by
generály Brucem a Hamiltonem se značným
ztrátami odražen, při čemž zajat byl ge-
nerá Olivier setřemi syny svý mi
(Vynburg leží v severním Oranžsku mezi hlav
ním městem Bloemfonteinem a Kronstadem
Pozn. red.)
Z Londýna, 27. srpna. (C. B.) Lor
Roberts sděluje, že podařílo se vyprostiti plu-
kovnika Rídleya, který u Vynburgu, maje 25
jezdcův a 25 pěších, byl tisícem Burů, již měl
2 děla, napaden a obklíčen. Ridley, jenž ztrati
přes třicet mužův, oznamuje, že v Harrisoiilhu
vzdálo se 169 Burá.
Pretorius
Chorvat
ro
Bruce
Hamilton
Olivier setře
Roberts
Rídleya
Bur
Ridley
Transvaal
Vídeň
Terst
Londýn
Belfast
Bloemfontein
Vynburg
jezdcův
17
article
Z Lendýna, 27. srpna. (G.-B.) Lor
Roberts oznamuje z Belfortu ze dne 26. t. m
11 hod. v noci: Byli jsme po věta
část dneška v okruhu asi 30 mi
zapředeni do boje.
Pod velením Bullerovým manevrovalai
vise Lyttletonova s 2 jízdními brigádami jihový-
chodně od Dalmanuthy.
Generál French táhl a 2 brigádami na se-
ver podél západní strany města Belfortu i za-
pudil nepřítele do Lekenoleie na silnici belforto-
lydenburskou.
Když French dosáhl Lekenoleje vytáhl Pole
carew se svojí gardovou brigádou k Belfastu
aby operace podporoval.
Nepřítel, jenž zřejmě obdrže
od severu a východu velmi značne
posily, kladl postupu Bullerovu
Polecarewovu tvrdoštjný odpor
Použil v boji tři děla po způsobu »dlou-
hého Toma« a mnoho jiného dělostřelectva.
Palba, velmi prudká, trvala až do úplné tmy.
Buller doufá, že jeho ztráty nečiní více než
40 mužů. Od ostatních sborů neoznámeny do-
sud žádné ztráty. Burové kladou od-
por odhodlaně a soustředili tu četná děla.
Terén skytá nám obtíže, jíest ale
výhodný pro taktiku Burů; pro po
užití naší jízdy jest pak nepříznivější, nežli jsme
to kdekoliv jinde byli zakusili. (Belfast leží vý-
chodně od Pretorie, Machadodorp seve rně od Bel
fastu, Lydenburg ještě severněji. Pozn. red.)
Roberts
Bullerův
French
Lekenolej
Polecarewův
Toma
Pretorius
Machadodorp
Bela fast
Lydenburg
Belfort
Belfast
Lendýn
18
title
Válčení s Čínou.
Čína
19
title
V Praze, 27. srpna.
Praha
20
article
V Pekině.
V Pekině.
Z Vídně, 27. srpna. Z lodi »Císařovna
a královna Marie Terezie« oznamuje se ve prí-
čině raněných v Pekinu: Runění a Rosthorn
přibudou s první dopravou na lodí v Taku.
Zprávu tuto poslal lodní poručík Bohdan
ryt. Winterholder, jenž v průvodu fregatního
kapitána Thomuna byl přibyl do Pekinu a po
jeho hrdinské smrti převzal velení malého od-
dílu rakousko - uherského. Ranění zůstanou po
nějakou dobu v Taku, jehož podnebí jest
llepší než podnebí v Pekinu. Oddil na
mořního kadeta Lešanovského s něme-
ckým oddílem dorazil dne 18. t. m. do Pekinu.
Oddil ten — z lodi »Zenty« vyslaný — tvoři
část výpravy, vedené německým kapitánem
Pohlem. — Jiný rakousko-uherský oddil při-
dělen jest mezinárodnímu sboru v Tjencinu
prodělal s tímto v poslední době několik po-
tyček. — Loď »Císařovna Alžběta«, jež má
velitele východoasijského loďstva kontreadmirála
hr. Montecuceola na palubě a loď »Ospry« od-
plují zejtra z Honkonu do Šanéhaje a odtamtud
nepochybně do Taku.
Z Petrohradu, 27. srpna. (C.-B.) »Pravit.
Věstník« oznamuje« Telegram státního rady
Giersa z Čifu ze dne 16. t. m. praví: Spojená
vojska dobyla Pekinu bojem. Než přišla, byl
znovu útočeno na vyslanectva. Mám za svou
povinnost, abych bezpříkladnou udatnost všech
obhájeů carského vyslanectva dosvědčil, kteří
každodenně po celé dva měsíce bojovali
Dvůr z Pekinu uprchl. Není dosud známo, kdo
z ministrů zůstal ve městě.
Marie Terezia
Bohdan rýt
Winterholder
Thomun
Lešanovský
Pohl
Alžběta
Čifu
Vídeň
Peking
Tjencin
Petrohrad
21
article
Z Londýna, 27. června. Neděiní listy
uveřejňují z Pekinu telegram ze dne 16. srpna.
kterýž byl odeslán z Taku 23. srpna. Telegram
tento potvrzuje, že císařovna-vdova s veškerým
personálem císařské vlády 3 dny před přícho-
dem spojeného vojska před Pekin dala se na
útěk cestou do Paotingu. Myslí se, že císařovna
se odhodlala úplně opustiti pekinské provincie
a hlavoí město mandžurské dynastie přeložiti
daleko do vnitra říše. Závěrečný boj v sou-
vislosti s obsazením Pekinu udál se dnes ráno
v sousedství peitanské katedrály. Budova byla
po čas celého obléhání vyslanectev chrabře há
jena stem cizích vojáků. Ještě dnes z rána (16.
srpna) učinil na ni nepřítel útok. Byl však o
spojeného vojska snadno zahnán. Obležení byli
pak osvobození. Nepřítel prý nyní také úpln
vyklidil zakázané město. Poslední od něho opu
štěnou posicí byl císařský palác, který je nyní
obklíčen jen od spojeného vojska. Generálové
jsou odhodláni chrániti palác před drancováním.
Cizí vyslanci a velitelé cizích vojsk se v něm
ubytovali. Žádný voják nesmí do zapovězeného
města vkročiti. Naproti domorodým křesťanům
fanatická zášť čínské chátry jevila se až do po
slední chvíle. Všechen majetek domorodých kře
sťanů byl úplně zničen. Nyní nastalo v Pe-
kinu drancování bez ohledu na koho-
koliv, avšak se ženami a dětmi nakládá ciz
vojsko šetrným způsobem. Mandžurští manda-
rini a jejich přivrženci z Pekinu zmizeli. Před
vtrhnutím spojených vojsk učinilo čínské cí-
sařské vojsko útok samo na domy zámožnýeh
Čiňanů. Mnoho obyvatelů těchto domů povraž
dili, vydrancovali a dopouštěli se hrozných
ukrutností. Proslýchá se, že prine Tun
(nikoliv Tuan) byl zajat od japonského vojsk.
Londýn
Peking
22
article
Z Paříže, 27. srpna. (C.-B.) Vláda ob-
držela depeši generála Freye, jež praví, že 16
t. m. zmocnil se spolu s ruským oddílem brány
šunt-semenské, jež byla četnými Mandžurci há-
jena. Potom, podporován japonským praporem,
dobyl po dlouliém odporu i brány sisamenské
a osvobodil pak pejtanskou kutedrálu. V cel
části města mezi katedrálou tou, císařským pa-
lácem a mramorovým městem zřízeny byly okopy.
jež byly četnými Číňany tvrdošíjně hájeny. Ge
nerál Frey, po jehož boku nalezali se francouz-
ský vyslanec a personál vyslanectva, musil po
celý den na ulicích s oddilem svým co nejkru-
těji bojovati. Na konee obsadila kolona jeho
Uhelný vršek. Z Francouzův byli usmrceni čtyři
mužové a zraněni dva důstojníci a tři vojáci.
Také z Rusů někteří byli usmrceni a jiní raněni.
Generál Frey chválí bojechtivost vojska, kteréž
Číňanům způsobilo ztráty přes 500 mužů.
Z Petrohradu, 27. srpna. (C.-B.) Vládní
list uveřejňuje zprávu generála Leneviče
z Taku ze dne 23. t. m., dle níž ruské a ja-
ponské vojsko dne 16. t. m. zmocnilo se klá-
štera peitanského, boxery od dvou měsíců ob-
léhaného, a osvobodito francouzské missionáře.
kteří tum byli obkličeni. Potom byli boxeři o
ruského a francouzského vojska vytlačení z cl-
sařského města. Západní brána byla
Rusy a Francoluzy zte čena a na
hradbách vztyčeny ruská a fren-
eou zská vlajka. Na druhé straně náměs
byly rozestaveny stráže ostatních národností
Musily se k branám probíti.
Cisařovna-matka, císař, násled
ník, celý dvůr i vláda utekli de
provincie Šensi. (Totéž v podstatě sdě
luje i jiná depeše londýnská. Pozn. red.) Ru-
sové měli pět raněných, Francouzové pět mrtvých
a 25 raněných.
Od onoho dne není v Pekin
žádných boxerů.
Z Berlína, 27. srpna. (C.-B. Wolffov
kancelář.) Kiaočauský guvernér telgrafuje hrab.
Frey
Číňan
Francouzův
Lenevič
Rus
Musil
Francouz
Paříž
Petrohrad
Cisařovna
Peking
Berlín
23
article
Sodenovi ze dne 24. t. m. tento výtah ze
zprávy, sepsané náčelníkem německé stráže ná-
mořnické v Pekině: Do 14. t. m. byli jsme
vydáni v šanc vražedné palbě z blízka. Dne 19.
srpna zaslechli jsme rachot děl a střelbu pušek
za městem. Když odpoledne objevil se indieký
pluk, pozbyli Čiňané svých posic. Náš oddí
vyrazil v před a obsadil blízkou bránu a zmocni
se 8 děl, 1 praporu, značného množství zbran
a střeliva. Našich 25 mužů čelilo více než jed-
nomu tisíci mužů nepřátelských, z nichž padlo
více než 200 lidí. Námořní vojíni vyznamenal
se chrabrostí. Všichni Evropané osvědčili při
střelbě svou neohroženost i zručnost.
Z Říma, 27. srpna. (C.-B.) »Agenzi
Stefani« oznamuje z Taku tuto zprávu ze vče-
rejška: V Pekině konají se přípravy ku vypra
vení zraněných žen a dětí v ozbrojeném průvodu
do Tjencina. Rodina italského vyslance připojí
se k tomuto průvodu a hodlá na nějaký čas
odebrat se do Japanu. Lodní poručík Paolin
vrátí se s raněnými námořníky italskými z Pe-
kina do Tjencina. V Pekině dlí nyní 5 setnin
italských námořních vojínů. Očekává se, že dne
29. t. m. přibude vojsko italské, jež pod velením
plukovníka Gazioni odtáhlo z Honkonu.
Evropan
Stefan
Gazioni
Řím
Tjencina
24
article
Diplomacie.
Z Londýna, 27. srpna. »Times« sdě-
lují ze Šanchaje ze dne 26. t. m.: Lichunčan
obdržel od japonského zahraničního ministr
telegram, ve kterém se praví: »Vyjednávání je
nemožné, pokud Čína nebude jmenovati splno
mocněnce, kteří by Evropou takovými byl
uznáni.« Ministr označuje pak jmenování místo-
králů nankinského a vučanského přísedícími Li-
chunčanovými jako přijatelné a upozorňuje na
potřebu, aby Čina vyslovila své politování nad
tím, co se bylo stalo, formálně doznala svou
vinu a dobrovolně nabídla náhradu škod. Na
konec praví se v depeši, že by Japonsko Čínu
ve vyjednávání podporovalo, kdyby uposlechla
těchto pokynů.
Z Brusselu, 27. srpna. Zdejší časopi
»Petit Bleu« dovídá se z Londýna, že Rusko
zná zcela zevrubně útočiště čínského dvora a že
prý již vyjednává o mír, při čemž Rusko, Ně-
mecko a Francie mají nabýti větších výhod
Anglie však má vyjíti na prázdno. Rusko, Ně-
mecko a Francie jsou prý stran podmínek míru
úplně za jedno.
Ministr
Petit Bleu
Londýn
Evropa
Japonsko
Čína
Brusel
Rusko
Francie
Anglie
Times
Lichunčany
25
article
Operace spojencův.
Z Londýna, 27. srpna. Dle zprávy
»Daily Telegrafu« z Tjencina 24. t. m., odešel
oddíl 1000 mužů, sestávající z Rusů, Němců
Japonců z Pekina, aby, jak se praví, stíhal eí-
sarovnu-vdovu. Tyz list oznamuje z Honkonu
ze dne 25. t. m.: Guvernér provincie Kvantunu
tak jako guvernéři ostatních provincií, obdržei
od císařovny vdovy telegrafický rozkaz, aby vy-
platila 300.000 tnelů na vydržování vojska.
Z Londýna, 27. srpna. »Reut. kance-
lář« oznamuje z Pekina ze dne 19. t. m.
Dnes byla opět vykonána obhlídka. Sděluje se.
že ozbrojení Číňané na jihu i na západě dran-
cují. Bengálští kopinníci objevili v Housi, míst
to čtyři míle jihozápadně položeném, vojsk
dobře ohrazené. Má se za to, že tu velí nej
lepší vůdcové čínští.
Z Londýna, 27. srpna. »Reuter. kane.
sděluje: Generál Doward telegrafuje z Tjencinu
ze dne 23. t. m.: Dne 19. t. m. napadeny,
mil jihozápadně od Tjencina, asi s 1000 muž
amerických, japonských a rakousko-uherských
oddílů opětně činské vojenské oddíly. Po dvou-
hodinném boji, když asi 300 Číňanů padlo
asi 60 bylo zajato, dal se nepřítel na útěk. Asi
800 Číňanů uprchlo na jih, o mnoho silnější
hlavní sbor na západ. Na naší straně byloz
mužů zraněno. Spojovaci čára s Pekinemje
nyní v okoli Tjencina bez nebezpečí. Po vesni-
cích páchali Čiňané ukrutnosti. Bylo nalezeno
několik mrtvol, kterým byly uříznuty hlavy.
Z okolních vesnic každodenně přichází na 1000
obyvatelů vesnických do Tjencina, kde potraviny
vystačí sotva na jeden měsíc, tak že za krátko
bude se jich nedostávati
Z Londýna, 27. srpna. »Daily Maile
oznamuje z Jokohamy ze dne 25. t. m.
Rus
Němec Japonec
Kvantun
Číňan
Doward
Tjencin
Londýn
Reut
západ
Tjencina
Jokohama
Reuter
Daily Maila
26
article
Japonská válečná loď »Suma« odplula na Koreu
— Časopisectvo navrhuje, a b
Rusku povolena byla volnost akce
v Mandžursku, pak-li totéž povo-
leno bude Japonsku v Korei. — Jak
»Daily Telegraph« dne 20. t. m. oznamuje
z Mateosu, nepřátelské smýšlení v čínském oby-
vatelstvu proti boxerům se vzmáhá. Venkovan
prý boxery napadají a zabíjejí.
Z Berlína, 27. srpna. (C.-B.) Wolfov
kancelář oznamuje z Tjencina: Veliké zá-
stupy boxerův shromažďují se
něm. mil severovýchodně Juneunu
(Tento leží mezi Pekinem a Tjencinem. Pozn
red.) Železnice z Tjencina do Juncune je znova
zřízena.
Ostatní Čína.
Z Londýna, 27. srpna. »Times« ozna
mují ze Šanehaje ze dne 24. srpna: Anglický
konsul Traser v průvodu poručíka a 15 ná
mořníků vrátil se na lodi »Pianzer« do Čun
Z Londýna, 27. srpna. Korresponden
»Timesů« oznamuje ze Šanchaje ze včerejška
o spiknutí odbaleném v Hankau: Tamější čínské
hnutí nebylo namířeno proti cizincům, ale mělo
revoluční ráz.
Z Paříže, 27. srpna. (C.-B.) Francouz
ský konsul v Šanchaji pznamuje: Císařovna-
vdova, císař a prine Tnan jsou v Sonsi.
Dále telegrafuje týž konsul, že missionáři a in
ženýři v Čunkinu, jiho-západně od Pekinu, byl
20. srpna ještě bez pohromy, že ale situace je
jich byla již kritická.
Sum
Francouz
Korea
Rusko
Japonsko
Korei
Berlín
Peking
Čína
Londýn
Paříž
Šanchaj
Čunkin
Daily Telegraph
Times
Timesy
28
article
Přípravy. e
Z Petrohradu, 27. srpna. (C.-B.) 2. zár
oděslán bude z Kyeva do Port Arturu ochrann
Jsbor o 1800 pěších a 300 dělostřelcích se 24
děly. V Novém Rossijsku přípojí se k němu
200 kozáků, sestávajících z dobrovolníkůvi
z vojákův kvevské posádky, kteří v podzimu
přestoupiti mají do zálohy. Musí se zavázati
k 3leté službě. Přihlašuje se tolik vojáků, že
rozhoduje se losem. Vojsko určeno jest
k ochraně železnice charbinsko-portarturské.
Z Chieaga, 27. srpna. (C.-B.) U jist
zdejší firmy bylo objednáno 6 mill. volského
masa pro ruské vojsko v Číně.
Hr. Waldersee
Z Port Saidu, 27. srpna. (C.-B.) Dne
o poledni připlul sem parník »Sachsen«. Ně-
mecký konsul dostavil se na palubu parníku
»Sachsen« sdělit s polním maršálkem instrukce
hr. Walderseea, jež mu vláda udělila. Velitel
»Haecylonu« navštívil hr. Walderseea a návštěvu
tuto opětoval za hr. Walderseea kapitán lodi
»Sachsen«. Hr. Waldersee navštívil německého
konsula, vstoupil na loď a plulo se dále.
V Koreji.
Z Jokohamy, 27. srpna. (C.-B.) »Reu-
terova kancelář« oznamuje: Dle zpráv ze Seulu
sdělil zástupce korejského zahraničného mini-
sterstva japonskému zástupci, že korejská vláda,
vybídnuta japonskou vládou, vyšle na severul
hranici vojsko ku hájení pořádku. Zároven
ujistil ministr, že nepokoje způsobeny jsou roz-
míškami místními a že nevznikly snad z nepřá-
telského smýslení vůči cizincům
Artur
Waldersee
Petrohrad
Čína
Hradec
Sachsen
Waldersee
Korea
Jokohama
Seul
Port Said
Chieago
29
title
Telefonické zprávy „Nár, Listů.-
30
article
K situaci.
K situaci.
Z Vídně, 27. srpna. »N. W. Tagbl.«
píše: »O nastávajícím informačním vyjedná-
vání ministerského předsedy s německými
stranami soudí se v rozhodujících kruzích
německých takto: Konference předsedů samo-
jediná jest kompetentním orgánem pro cho-
vání německých stran. Chce-li ministerský
předseda vstoupiti s nimi ve styky či žádá-li
od nich nějaké objasnění, nesmí slyšeti osob-
ního mínění jen některého jednotlivce. Proto
také budou-li jednotlivci tázáni, vezmou do-
tazy (návrhy) ministerského předsedy ad
referendum a konference předsedů dá spo-
lečnou odpověď. Podle toho, obrátí-li se
předseda ministerstva na jednotlivé německé
vůdce, bude svolána konference předsedů
německých klubů. Konference tato při za-
končení zasedání poslanecké sněmovny se
usnesla, že zůstane v tom smyslu perma-
nentní, aby také v mezidobí v důležitých
případech mohla býti svolána. Takové vy-
hledávání styků předsedy ministerstva s Němci
musilo by býti rozhodně považováno za pří-
pad, ve kterém má tento společný taktický
orgán německých klubů zakročiti. Očekáva
se určitě, že němečtí vůdcové, uváživše poli-
tickou důležitost taktického společného po-
stupování, budou úplně svorni.
N W Tagbl
Němec
Vídeň
poslanecký sněmovna
31
article
Strach před anarchisty v Berlíně.
Z Berlína, 27. srpna. Zdejší italšt
dělníci jsou opět policií přísně kontrolováni.
V novém paláci císařském v Postupimi opra-
vují se již po několik neděl sochy, při čemž
byli zaměstnáni dva italští sochaři, žijící již
dlouhá léta v Berlíně. V sobotu ráno přišli
do paláce dva četníci, poptávali se po nich
a pak ukazujíce na to, že veče
se císař vrátí žádali, by oba
dělníci byli ihned propuštěni,
což se skutečně stalo.
Anarchisté a »anarchisté«.
Z Brusselu, 27. srpna. (C.-B.) Policie
objevila včera na domech v Rue Belliard
nalepené plakáty, ve kterých se schvaluje
anarchie. Bylo zavedeno vyšetřování.
Z Milána, 27. srpna. Jak se sděluje,
bude se konati přelíčení s Bres-
sim zcela určitě 29. srpna. Bressi
učinil pokus o odklad přelíčení, žádaje, by
byli povoláni svědci z Ameriky, kteří mu
dosvědčí jeho mravní bezůhonnost, žádost
jeho však odmítnuta. Soudní síň bude ote-
vřena o 9. hod. dopol. Plaidoyer státního
zástupce bude odpoledne a rozsudek bude
vynesen asi večer. Policie učinila nejrozsá-
hlejší opatření bezpečnostní. Přijelo sem
z cizíny již dvanáct zpravodajů.
Spor rumunsko-bulharský.
Ze Sofie, 27. srpna. »Ag. Telegraph.
Berlín
Postupim
Brusel
Milán
Amerika
Sofie
Aga
32
article
Bulgare« upozorňuje na článek listu »Národní
Právo« ve kterém se praví: V officiosním
rumunském časopisu »Roumaine« bylo oti-
štěno prohlášení »Adverulu«, že Rumunsko
je příliš malé. Tato slova dokazují, že jest
to Rumunsko, které porušiti chce mír. »Ná-
rodní Právo« dále připomíná případ Ešek-
Ada. Bulharská vláda — praví list — na-
vrhovala tehdy, aby záležitost předložena byla
smírčímu soudu. Ale Rumuni tento smířlivy
návrh zamítli, což dle mínění »Národního
Práva« je novým důkazem, ze Rumunsko
zbrojí.
Ze Sofie, 27. srpna. (Zvl. telegram.)
Bukureštské shromáždění lidu žádalo válku
s Bulharskem a mimo to v Rumunsku kolují
zprávy o tajném mobilisování, i měla bul-
harská vláda za to, že má poslati některé
pluky do města Nikopolu a Svišťova, která
jsou úplně bez vojska, aby Bulharsko nebylo
náhlým rumunským útokem překvapeno. Zde
(v Bulharsku) žádná shromáždění lidu se ne-
konají, lid chová se úplně důstojně. Veřejné
orgány schvalují také obranná opatření bez
výjimky. Program makedonského výboru zna-
mená prý nepřátelství proti každému sou-
sedu, ani Bulharsko nevyjímaje, který by jen
chtěl Makedonii anektovat neb rozdělit. Věr-
nost k sultánu a docílení oprav má se za
výhodnější nežli revoluční stav.
x. Z Vídně, 27. srpna. Císař přijal
včera odpoledne říšského ministra financi
Kallaye ve slyšení. Říšský ministr byl pak
pozván k císařské rodinné hostině.
— Kníže Ferdinand Bulharský přijel
sem dnes a odjel hned zase dále do Úher.
n. Z Berlína, 27. srpna. Císař Vilém l.
vyzval slavného polského malíře Kosaka, aby
provázel hr. Walderseea do Číny a aby tam
maloval obrazy bitev pro něj, pro Viléma II
Polský malir ale odmítl.
Rumun
Kallay
Ferdinand
Vilém l
Kosaka
Vilém
Rumunsko
Sofie
Bulharsko
Nikopol
Makedonie
Vídeň
Úhry
Berlín
Čína