ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 416ddef0-7272-11dc-9117-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 46, person 53, org 6, work 3
1 masthead
Ročník XXXO.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 28. srpna 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 237.
4 article
Na ranní a oupol. list, předpláci sen v Praze v administranl na riěsie ss čtvrí leta . . . . 8 K — s dvojí donášken na neěisle na dtnt kta . . . . 7koi ve slialkich: na měsie . . . . . . 9 K 90 P'eštent n llsle nhs . . . ko s dvoji zlailkou na rsžel n nk la : : . k e
Praha
5 article Slyšte výstražný hlas lidu českého
Slyšte výstražný hlas lidu českého Na dvou památných strážných horách vlasti české: na posvátném všemu národu Řipu, jakož i na historicky památném Do- beníně u Náchoda shromáždili se minulé právě neděle opět tisícové vlasteneckého lidu českého na velkolepé tábory pro- testní, aby klidným, avšak rozhodným způ- sobem osvědčili ve velké a vážné době své politické smýšlení a svou odhodlanou vůli, utvrzenou stejně hlubokým přesvědče- ním právním jako dlouhou, trpkou zkuše- ností národa tolikráte ve spravedlivém oče kávání zklamaného a za svou věrnost čer ným nevděkem ztrestaného. Jsme úplně na to připraveni, že cynický a zvrhlý tisk našich nepřátel i tentokráte vy- nasnaží se, aby význam těchto táborů na- šich buď jak jen možno zlehčil, aneb řeči resoluce na nich pronešené ku škodě naší zkroutil: nuž, chtějí-li se vládnoucí státníci a rozhodující kruhové vídeňští nechatti- skem tím znovu oklamat a o skutečném smýšlení národa českého v bludný omyl uvésti: odpykají to konečně sami; ale naši povinností publicistickou jest, říci jim čirou pravdu, aby následky bludů a chyb zle zpravených vlád neodpykal pak jako vždy nevinný a šlechetný národ. ode Nechť tedy zvědí především, že na obou táborech předvčerejších bylo shromážděno dohromady na 60.000 lidu českého, lidu to usedlého, rolnického a průmyslného, které- muž co do probudilosti a uvědomělosti poli- tické tak hned není rovno v jiných národech.
Náchod
6 article
Nuže a všechen tento intelligentní na lid zahovořivší na předvčerejších dvou od sebe tak vzdálených táborech byl jako před tím ti všichni tisícové na předešlý ch čtyřech táborech (na Mužském, u Hořic, u Poříčan a na Žižkově poli u Přibyslavi) proniknut jediným a týmž pocitem nevýslovné trpkosti proti zlovůli a falši německých vlasti- škůdců, jako proti nepřízni zaslepené, nena- pravitelné Vídně, která jen v nejkrušnějších, tísnějších dobách neb po nejtěžších ranách při- chází na okamžik k poznání lepšímu vůči nám, ale nikdy při poznání tom dlouho nevytrvá, nýbrž vždy opět chabě podlehá terrorua úkladům našich úhlavních nepřátel a vždy se znovu dává strhnouti na starou bludnou dráhu křivd a bezpráví proti spravedlivé věci našeho národa.
Žižkův Hořice Poříčany Přibyslav Vídeň
7 article
Ještě jednou — ve dvanácté hodině — oba nejvýmluvnější řečníci strany naší: dr. Edvard Grégr a dr. Herold lapidárním rysy postavili státníkům vídeňským na oč celou velikost našeho zápasu, naší půl stoleté pře, celou hloubku otázky české, jakož i jedi nou spásnou cestu pro Rakousko, jediný vý chod z těžké jeho krise: Tu se nevede zápas snad jen o to, vja kém jazyku mají úřadové státní v zemích českých »vnitřně« úřadovat, alebrž tu jde o to, má-li národ český v této zemi zachovati si to své histori- cké státoprávní postavení, které jedině dává garancii, že tato země nebude ani roztržena, ani od cizího nepřítele úplně za- brána a Rakousku odňata.. . Od bitev u Náchoda, u České Skalice a Hradce Králové mohli státníci rakouští věděti, že politika vídeňská musí pro spásu Rakouska zanechat svého němčícího směru; prst boží ukazoval na těchto krvavých bojištích Rakou- sku cestu ku novému životu: varoval je, že nesmí na dále obětovat své slovanské národy cílům politiky německé, že nesmí na dále toužit po osudné »cti«, aby bylo vedle německé hohenzollernské říše pouhou něme- ckou Ostmarkou, poněvadž by tento »druhý německý stát« neodolal na dlouho přirozené přitažlivosti prvního národu a státu německého, nýbrž magnetickou silou byl by k němu přitahován, až by k němu přimknul docela. Za války francouzsko-německé prst dějin poznovu dával zaslepenému Rakousku veliké výstrazné znamení na osudu Elsaska a Lotarink.
doktor Grégr Herold lapidární Rakousko Náchod Český Skalica Hradec Králové
8 article
Vůči té výbojně 40millionové německo- národní říši měli přece státníci vídeňští před- vídat, že vítězná myšlenka německo národní nezastaví se před průsmýky krkonošskými, ale přívalem dráti se počne do zemí českých a rakouských, aby zachvátila zdejší Němce a připravila si tak půdu pro další vyboj, postup a kořisť. Od 34 let tedy zřejmý ži votní zájem Rakouska žádal a státníkům ra- kouským kategoricky přikazoval, aby se roz pomenuli, že základy ku velmoci Rakouska položil samostatný stát a národ český s ná- rodem uherským a chorvatským, pročež jest rozumno opříti se nyní především o tyto zá- kladní pilíře, o tyto historické vlasti a ná- rody a zejmena o národ český a posíliti jej obnovením starobylého státu českého, na- vrácením mu odvěké jeho samosprávy a samosprávy, která by přinesla za úplné po- ctivé rovnoprávnosti národní pokoja blahobyt oběma kmenům zem českých, takže by Němci zdejší cítili se zde tak spokojenými, jako se cítí ve svo- bodném Švýcarsku. Tato federativní politika, vracející všem národům rakouským v samo- správě a svézákonnosti vlasti želanou s vo- bodu a blahobyt: tato federativní poli- tika jedině mohla a může spasiti Rakousko. budujíc mu v samostatných zemích koruny české nejmohutnější přirozenou baštu proti příboji agressivní myšlenky velkoněmecké. Nuž a to právě nejbolestněji musí roz trpčovat národ český, že to Rakousko přes
Němec Rakousko Švýcarsko
9 article
všechny výstrahy dějin nedostává pořád ještě očí, nepoznává, kterak nejvlast- nější jeho zájem životní shoduje se tu s dobrým právem, zájmem a toužením 6mil- lionového národa českého, alebrž naopák — po krátkých zákmitech lepšího poznání — vždy znovu dokolisá se na stranu německou, do politiky úporné slovanské většině obyva- telstva této říše a především úporné českému národu a státu. Jedním z takových osudných překotů v politice Rakouska byl také den 17. října 1899. To nebyl jen pouhý taktický ústup před zuřením německé obstrukce, nýbrž to byl převrat hlubšího významu, to byla ho- tová kapitulace myšlenky rakouské před invasí velkoněmecké propagandy, dychtící. aby stromy germánské vzrostly až do nebes a Němectvo podmanilo si celou střední Evropu. Rakouští státníci tu znovu opustili zradili a obětovali národ český a jeho vlast Molochu velkoněmeckému nepováživše, že lačnost jeho nezastavila se na pouhém »uzavřeném území« severních Čech, nýbrž přibírajíc chuti při jídle, ne- ustala by, dokud by nepohltíla celé Cislaj- tanie až po Terst. Že v takové hrozné ne- bezpečí zaslepená politika státníků vídeň- ských uvrhuje naši rodnou vlast, kterak by to nemělo všechen náš uvědomělý, vlaste- necký lid rozčilovati a pobuřovati měrou nejvyšší? Jako za starodávna shromažďuje se na obranu vlasti a života svého na tá- borech valných a volá tu své poplašné
Němectvo Rakousko Evropa Čechy Terst
10 article
»Nastojte!« ku všemu národu. Ale jako za starodávna netratíval srdnaté své mysli, ani když byl od celého světa opuštěn a celým peklem nepřátel ohrožen: rov- něž tak neztrácí jí dnes v těžkém svém zápase v posledním roce devatenáctého století: Neohroženě, s chladnokrev- ností svých rekovných otců Táboritů hledí zápasům nerovným s přemocí nepřátel vstříc spolehaje v sebe a v boha utlačených národův. »Vytrvejte, jen vytrvejte,« volá k němu řečník se stráně Řipu, jako se svahu Dobenína, a ten náš lid statečný odpovídá Vytrvejte jen vy, moji poslanci v nejráznější opposici prot každé centralistické vládě ra kouské, pokud ona nevyjde nám dobrými skutky vstříc, pokud ne položí základů k poctivému vyrov nání s námi, ku změně ústavy centralistick ve směru federačním, ku navrá- cení nám odvěké svézákonnost a samosprávy! Žádného osamo- cení se nebojím. Já vytrvám boji svatém do posledních sil a třeba sám!« Tak promluvil, tak pří- sahal lid český počtem statisícu svorně a jednomyslně vůči vládě a vůči německým protivníkům svým již na šesti velkolepých táborech ve království českém. Oznamujeme tento skutek prostě, ale důtklivě vládě Körbrově ve chvíli, kdy ona si láme pouze svou hlavu tím, kterak by sehnala ve Vídni »dělný« parlament. Zde jí národ český s veškerým důrazem své vla- stenecké ůzkosti připomíná, že jedná se dnes v Rakousku o něco daleko většího a důležitějšího než o pouhé promrskání státního rozpočtu a několika jiných t. zv. státních nezbytností.
Řip Dobenín Vídeň Rakousko
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Slované ve Vídni. Denunciantská zpráva »Neue Freie Presse o pobytu ruských studentů a professorů s ředi telem Václavem Petrem v čele došla pozornost slovanských orgánů v říši. »Cpópa« jí praví: »Neue Freie Pressee chtěla by, aby každě ruské slovo, každé stisknui ruky Rusovi bylo rakouskému Slovanu jako do nedávna počítáno za velezradu. Ale která ná- rodnost v Rakousku zanáší se velezradnými plány a již se s nimi ani neskrývá, o tom již v rozhodujících kruzích může panovati úplná jasnost. Co chce »Neue Freie Presse«, mluví-li o »poslovanění Vídně«. Slovanům jde o to, aby se ubránili poněmčení a vídeňskému centra- lismu, a toho dosáhnou věru nejsnáze, když v samě Vídni dobře se zorganisují a zaháj s Němci boj za rovnoprávnost. Hnutí takové již započalo a my doufáme, že již ničím zastaveno nebude.
Slovan Petro Rus Neue Frei Němec Vídeň Rakousko Neue Frei Pressee Neue Frei Presse
12 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Práze, 27. srpna. Adresa černohorskému knížeti. Slovanští poslanci na vídeňské radě říšské a zástupcové slovanského tisku podali černohor skému knížeti Nikoloví adresu následujícího znění za příčinou 40letého jeho panování. Výsosti! Čtyřicet rokův uplynulo, co jste se uchopili otěží vlády knížectví černohorského, obdivovaného celým světem slovanským. Jižv prvých letech slavného panování Vašeho bylo Vaší Výsosti souzeno poznati svízele a těžkou zodpovědnost korunovaných osob. Jako válečník Jste Výsosti nám Slovanům ideálem junáka. Vy- hráli jste nejednu bitvu naproti nepříteli sto- krále silnějšímu. Avšak vítězství ještě slavněj- šího dobyli jste, Výsosti, v říši idealismu, neboo povznesli jste milliony srdeí za hranicemi. Jako básník záříte, Výsosti, jako hvězda prvé veli- kosti na obzoru literatur slovanských. Svěmu národu byli jste Výsosti, vždycky panovníkem vílězským a dobrotivým: rozsáhlé reformy, provedené za vlády Vaší Výsosti, velice přispěly k povznesení blahobytu knížectví i úcty,
13 article
kterou k němu chová cizina. Slabým a opuště ným sirotkům a vdovám vždy jste byli, Výsosti. vzorem opatrovníka. Vzdělání, nauky a umění měly ve Vás, Výsosti, štědrého podlporovatele Slovem, Výsosti, vždveky jste stáli na výši své obtížné panovnické úlohy a získali jste si vše obecné lásky, obdivu a úcty. Jakého tudíž divu, že zásluhy Vaší Vy sosti všemu světu slovanskému jsou známy ceněny? Kterýž Slovan neuznával by, čím jste přispěli k povznesení slávy jmena slovanského u národův okolních? Račtež tedy, o Výsosti, přijmouti nás uctivý hold a upřímná přání, aby bůh dal Vaší Výsost býti ještě mnohá leta strážcem Vašeho chra brého národa! Žijte blaze a v plném zdraví Živio kníže Nikola! Živíla kněžna Milena ! Živil Černohorci! Panu S. S. Bedziklewiszovi, publicistovi Krakově, byl z knížecí kanceláře zaslán násle dující dík: Můj vznešený panovník byl hluboce doja blahopřejnou adresou pánů slovanských poslanců rakouského parlamentu a zástupců slovanského tisku v Rakousku, i uložil mi, abych všem pá nům výřídil jeho nejupřímnější dík a ujistil je jeho úctou s náklonnosti. Hrd touto čestnou úlohou prosím při te příležitosti, abyste přijali ubezpečení i mě ob zvláštní úcty. — S. Ramadanovič, tajemni J. V.
bůh Nikola Milena Černohorec S S Bedziklewisz S Ramadanovič Krakov Rakousko Slovan
14 article Makdonský komitét.
Makdonský komitét. Z Bukurešti oznamují »Berl. Tb.« o dalším vyšetřování proti Bulharům. Ujišťují, že objeveny nitě daleko široko rozvětveného spiknutí. Ministr spravedlnosti Tit Maioresku nařídil soudci vy šetřovateli, aby za každou cenu zjednal světlo- Bulhaři jisou denně zatýkáni a dosud je jich na 300 umístěno ve vězení vakareštském pro podezření, že jsou spoluvinníky spiknutí anebo že o něm věděli a neprozradili. Každým dnem jsem Bul- haři po tuctech vypovídání. Rumunský soudce vyšetřovatel obdržel z Bulharska výhrůžný list. že on, král a zahraničný ministr Marghiloman zaplatí pronásledování Bulharů životem. Také prý předsedovi vlády Carpovi byl podobný liso zaslán. Ač nikdo hrozbám těm váhy nepřikládá, přece k ochraně osoby královy na Sinali uči- něna nová opatření. Policejní úřady v každém rumunském městé, kde se Bulhaři zdržují, po- zorují pohyby jich a tím. se zjistilo, že v mno- hých takových místech jsou podružné komitéty ústředního komitétu makedonského. I po ven- kově bylo mnoho Bulharů zjímáno a písemnosti u nich nalezené potvrzují, že Bulhaři rumunšt jsou ve spojení s hlavním komitétem makedon- ským a mají s ním společný cil. S obou stran, bulharské i rumunské, roz- množeny vojenské stráže na Dunaji, ale pověsti jako by již nařízena byla mobilisace, jsou nad sazeny těmi, kdo chovají tajné přání, aby bal kánské státy na vzájem so potíraly.
Berl Bulhar Tit Maioresko Carp Bukurešť Bulharsko Dunaj
15 article
Milan. Milanovi oznámila srbská vláda, že mu zastavuje další vyplácení appanáže 300.000 fr Teprve tento krok ukazuje, že převra dlužno považovati vážně. Milan nařídil, aby všechen hybný majetel byl mu z Bělehradu převezen do Vídně. Stane se bezpochyby bez závady, neosměli- se v posledním měsící věřitelé Milanovi a nedal mu »svrchky« zabavit. Nejhůře se nyní vede Milanovým pochopům Prefekt Bademlič vystěhoval se do Rakousk za Milanem. Ministr policie Genčič usadilse v Novém Sadě. Jemu se žije dobře, neboť, jak píšou srbské listy, před svým odjezdem sebra čtvrt millionu din. z disposičného fondu. Nejhůte bude s Petrem Uzelcem a Savou Ivanovičem. Černohorcem, jejž si Milan vydržoval proti kní žeti černohorskému. Tento pán zajisté nestoj daleko od úkladu o život knížete Nikoly, jejž onehdy objevíla policie kotorská. Také šiky drob- nějších špiclů, křivopřísožníků atd. jsou roz puštěny. Není lepší jako dobře dělat! Dělnieké hnatí ve Francii Stávka loďarských dělníků v Marseilli trvá ještě v plném rozsahu. Shromáždění 4000 stáv kářů prohlásilo se jednohlasně pro trvání stávky Prapory italské a francouzské v čele, procházel stávkáři ve vzorném pořádku ulicemi, manifeslu- jíce před závody podníkatelů za křiku: »Ať žije socialism!« »Ať žije stávka !« Městská rada marseillská, shromážděná v zvláštním sezení, povolila úvěr 20.000 franků k umírnění bidy, vzniklé stávkou. V Dunkerque stávkuje 12.000 dělníků.
Milan Milanová Bademlič Genčič Petro Uzelc Ivanovič Černohorec Bělehrad Vídeň Francie Marseille Dunkerque
16 article
Nástupce páně Loubetův? V pařížských kruzích nacionalistických se vypráví, že president republiky pracuje na zvlášt- ním poselství, kterým při sestupu obou sněmoven před parlament hodlá předstoupiti. Žádá v manifestu tom všeobecnou amne- stii pro osoby z procesu Dreyfu sova i pro odsouzence státního soudu Déroulěda, Butfeta a Gue rina. President Loubet prý doufá, že tím na- bude jakési popularíty, aby čestně mohl sám odstoupiti se stolce pre- sidentského. Za nástupce se označuje p. Falliěres, před- seda senátu, jakožto kandidát zednářských loži a páně Reinachův. Po zkušenostech posledníeh dvou let ale sněmovna poslanecká zajistés tuto volbu dobře rozmysli
Loubetův Butfet Gue Falliěres Reinachův státní soud Déroulěd
17 article
Veřejná schůze Hospodářsko -poli- tické jednoty pro Plaňany a okoli. Politický život v Plaňanech, dříve tak rozervaný, dostává se pomalu ale jistě v koleje klidné práce. Strana, která tu dříve udávala ton, která terrorismem svým neblaze proslavila městečko nad Výrovkou v Plaňanech, konečně dohospodařila. Příčinou pádu její bylo, že se slušné živlý strany svobodomyslné rozehřály k novému životu. Když strana protivná obsadila a konečně zabila četné důležité instituce. tu udeřila i její hodina. Zastupitelstvo obecní dostalo se do rukou svobodomyslných, založena Hospodářsko- politická jednota, založen list a práce nová počala A pracovníci se množí, činnost jejich se pro- hlubuje a rozšiřuje. Významnou etapou na dráze nového toho roz machu strany naší jest včerejší schůze Hospodářsko politické jednoty. V útulné zahradě »Nového domu« sbromáždil se přes 350 občanů, z nejrůznějších vrstev, aby vy slechli řeč poslance V. Sehnala »o situaci poli tické«, a přednášku p. ředitele hospodářské školy plzeňské p. Rud. Trejbala. Předseda p. Dvořák z Poboře zahajuje schůz o 1/23. hodině. Uvítav oba hosty, udílí slovo panu poslanci V. Sehnalovi.
V Sehnal Trejbal Dvořák Plaňany Výrovka
18 article
Posl. Sehnal po kratičkém úvodu přocházh k thematu. Od počátku historie naší bojovali jsme hoj státoprávní, bránili jsme se a ubránili snahám říše německé, chtějící z nás míti pouhou svoji pro- vincii. Od r. 1526, kdy si národ svobodnou volbou povolal na trůn svůj rod habsburký, počíná náš zápas jazykový. Necelých sto let po zvolení Ferdi- nanda I. za českého krále musili se stavové na sněmu království usnésti o zákoně, dle něhož, kde nebyl znalý jazyka českého, nemohl býti úřadníkem v tomto království. A 100 roků po volbě Ferdinan- dově vyšlo již obnovené zřízení zemské, které něm- činu na stejný stupeň s češtinou stavělo, dávajícji tím ve skutečnosti přednost. A germanisační úsil pokračovalo pak hlavně z popudů císaře Josefa I Dnes pak úřadnictvo státní je německé — vojskoj německé. Hledejte v seznamech vojenských Čechy mnoho-li jich tam je? Rečí obcovací důstojníků jes jenom něměina. Naše děti, krev naší, nám odcizují. učíce je češství své zapírati. Ohlédněte se kolem sebe. Dnes Německo — nikoli říše německá, ale celý ten pangermanismu vládne Evropou. Francie, před 30 lety pokořená, na- plněna byla tehdy upřímnou nenávistí ku všemu německému, a dnes mají ji Němci prostřednictvím jistých živlů tak zpracovanou, že nepotřebují dále rozdmychávati národní své vědomí slavností sedan- skou, a upouštěji od ní ve chvíli, kdy uražená n nepomstěná Francie ruku v ruce s německým voj- skem bojuje v daleké Čině, a nejen ruku v ruce s Německem, dokonce i pod vrchním jeho velením Dnes nemůžeme ani mluviti o rozpadnutí se trojspolku, vliv německý vzrůstá.
Posl Sehnal Josef Němec Čechy Německo Evropa Francie
19 article
Jako nemáme nikde za hranicemi příznivé pro sebe poměry, tak nemáme ani doma, v parlament stranu, na kterou bychom mohli v každém případě spoléhati. A kdo jsou k nám přece upřímnější, jsou vázáni z různých stran. Miním naše konservativní velkostatkáře. Není to jen zřetel k vládě císařově, jsou to i praklické rozmysly. Konservativní velko- statkáři vědí, že by vláda mohla zbav it je většiny na zemském sněmu krá- lovství českého v kurii velkostatků nesvě řenských. Český národ ví již, co to znament, a žá- doucí to pro nás jistě není. O Polácích čteme v novinách denně. Víme,ž na ně nemůžeme spoléhati, neboť oni jsou »cís. král. vždy věrnou vládní opposicí«, jsouce v opposici jen tehdy, jedná-li se o věci méně důležilé. Tu slibují »vždy s vámi, nikdy proti vám«, ale když dojde na př. odkudsi telegram a pan Jaworski na nás na- léhá: »musíte hlasovati«, a když se mu z řad našich odpoví: »nebudeme hlasovati«, slyšíme od něho ihned: »to já jsem pak vždycky proti vám.« Poláci jsou Slované a Slované must nejprve býti pronásledováni, aby se nalezli. O Rusínech nemůžeme mnoho mlu- víti. Byli by všichni pro naše požadavky, ale je jieh málo a ze zvláštních, speciálně haličských příčin schází jim odvaha.
Polák Jaworský Slovan Rusín Miní
20 article
Jihoslované jeví více ohnivé krve jižní, ale hlavní vinou je jejich rozdrobenost. Známe spoe srbsko chorvatský, víme, že Slovinci dělí se v ně- kolik frakcí. Charakteristické je, že může mezi nimi vystoupiti mladý člověk, advokál, vychovanec prý biskupa Missie, který o sdružení slovinsko konserva tivním prohlásí, že se tu nemůže mluviti o pojítku autonomistickém, nýbrž pouze o pojítku rovno- právnosti a katoliciví. Jemu zdá se i konservativní poslanec Šuklje ještě příliš červeným. Ze všech těch stran ani jediná není spolehlivá. Katolická strana lidová zmítá se dle toho, který z její předáků má právě vrch. A předáky její bychom mohli děliti na kategorii těch, co už ministry byli a druhých, klei jimi býti chtějí.
Jihoslovan Missie Šuklj
21 article
Řečník přechází k politice českých poslanců Vytýká s důrazem, že je třeba, aby národ český zastoupený v organisaci strany svými důvěrníky důvěřoval poslancům svým a hned, kdykoli se na- skytá nějaká doba zdánlivé nečinnosti, nevrbal se na poslance způsobem dnes obvyklým. Zajistě ž ke všem svým krokům mají poslanci důvody které se vždy veřejně říci nemohou. U nás zahnízdilo se zbytečné politikaření. Kdy bychom se věnovali více práci národo hospodářské byli bychom dále. S národem žebráků nikdo ne- mluví, národ bohalý si slyšení vymůže. Hleďme abychom byli hospodářsky silni a pomůžemes sami. Reč odměněna potleskem. Předseda děkuje poslanci p. Sehnalovi. Na to přihlásil se k resoluci p. Fr. Budina prve, nežli resoluci k přijetí navrhl, promluvil krátkou sice, ale pro poměry situace politické a i lokáln v lmi charakteřistickou řeč. Řeč jeho vyznívala v objasnění poměru státo- právního zemí koruny české k říši a historického vývoje státoprávního poměru toho, zejmena poukazo val na způsob oklesťování práv a výsad zemí ko runy české, až přišel na kulminační bod této činnost národu českému nepřátelské, vrcholící v centralisac a germanisaci — a způsob kterým rozhodující kruhy hledí přiměti národ český, aby toto jednostranné oklestění práv národa českého uznal — a k tomu vede systém konferencí a nezávazných jednání z nichž jedny vedly k známým punktacím staro- českým — —
Sehnal
22 article
Zde zejmena poukázal na smleuvy bilaterární mezi národem českým a korunou a způsohem velm přesvědčivým poukázal k tomu, že Němci nejsou druhým kompaciscentem a dovodil z toho důsledky o vyjednávání s Němci — — — »ano, za těmito konferencemi něco více vězí než-li, jak se nám na- mlouvá, pouhý smír s Němci« volal hlasem povzne- seným a jasně, vyložil, jaký význam by měly ústupky, které by se učinily z práv národa českého, smlouvami a přísahami zajištěných. Promluvil o době nynější jako době velice vážné, v které takřka o existenci národa českého se rozhoduje a appello- val, aby bděle na stráži stáli ti, kteří důvěrou lidu k zastupování práv jeho byli zvoleni a projeviv uznání delegaci české v boji státoprávním, zejmena pak v boji v parlamentě, volal po jednotném vystu- pování a solidaritě poslanců při hájení práv národa českého. Jádro poslanců svobodomyslných vybojovalo statečně a vítězně boj a dá bůh, že na dále vítěziti bude a těmto vskutku činným poslancům projevena byla úplná důvěra a ujištění, že lid je v boji tom bude jak hmotně tak i morálně účinně podporovati Řeč jeho na důkaz uznání byla všeobecným sou- hlasem a bouřlivým potleskem odměněna. V drobném prodejit raní číslo o zobě . . . sa s vdpolední . . . . . za 3b Ve tlislkách na venkovš: ranní číslo. . . . sdpoledsí . . . . . . . . 8 Inseráty plati se hotevě rapře Předplacení a inserty pěljimá sdmlnl- strace v Marianské ulicic č. s. Tan nachásejí se tež rrěakre tiskárna a enpečica , Národnich Listěe Rukopiny se nevznaej
Němec Tana Národnich Listě Rukopina
23 article
Na to navrhl tuto resoluci My shromáždění občané na veřejné manifestační schůzi Hospodářské politické jednoty pro Plaňany a okolí v Plaňanech dne 26. srpna 1900 pro- hlašujeme: Trváme pevně a nezvratně na státní samostat- nosti zemí koruny české a ohražujeme se co nej- důrazněji proti všelikým pokusům vládním, které vypočteny jsou na porušení nedílnosti vlasti naší a ukfádáme poslancům svým, aby za restituci če- ského práva státního vším úsilím a všemi mož- nými prostředky se zasadili, slibujíce jim v obledu tom úplnou podporu, jak mravní, tak i podporu hmotnou. Protestujeme co nejrozhodněji proti každému nadpráví němčiny vůbec a proti pokusům zavedení téže ve vlasti naší co nejúsilovněji a žádáme za úplné a bezvýminečné provedení národní rovno- právnosti nejenom v zemích koruny svatováclavské. ale i v Dol. Rakousích a zejmena ve Vídni. Schvalujeme rozhodné vystupování našich po- slanců na říšské radě a žádame je, aby vůči každé vládě zaujali stanovisko co nejrozhodnější, pokud nebude úplná rovnoprávnost v každém směru úplné projevena. Projevujeme úplnou důvěru klubu poslanců svobodomyslných za ob- zřetné a energické hájení práv a zájmů národa českého, jsouce pevně pře- svědčeni, že v obezřetném a energickém hájení práv a zájmů národa českého vždy a proti každému neustanou. Rosoluce tato přijata byla bouřlivým potleskem a jednohlasně přijata Přikročeno k dalšímu odstavci »O družstvech mlékařskýche, Reditel hospodářské školy plzeňské pan Rudolí Trejbal rozpřádá dále myšlénky v konečném od- stavei řeči, poslance Sehnala obsažené. Ličí několika črtami hospodářský vývoj lidu našeho, připomínaje, že koná právě na poli drobné práce národohospodař- ské 3000. přednášku.
Trejbal Sehnal Plaňany Dolo Rakousy Vídeň Reditel hospodářský škola
24 article
Varuje před tříděním národa v různé a různé kasty a slavy, všechna lidská zaměstnání, která skládají naše těleso národní, mají býti sloučena v je- diném společném cíli za hospodářské zmohutnění naše. — Lid rolnický byl po zrušení roboty odkázán sám na sebe, odnikud nebylo podpory a o poměrech jeho v době lé by se mohla napsati věru silná kniha. Však jako ve stavech jiných a v oborech jinýchi zde musí nastati družstevní součinnost. Nikoli ten, kdo dal myšlénku sám, může pomoci, nýbrž mnoho rukou musí chopiti se díla. A věru pionéři ti nemají ustláno na růžích, ti, které nezištně vésti chtějí. Častováni bývají nedůvěrou, pokládají se jim úmysly zištné. Třeba je osobám, kterým se svěřujeme k ve- dení, důvěřovati. Důvěra v osoby vedoucí a spo- lehlivá revise jsou klíči všeho zdaru. Přechází pak k organisaci družstevní výroby mlé- kařské v cizině. Nejpokročilejšími po té stránce jsou Švýcary a Badensko. Družstva, od menšího, zpracují- cího ručním pohonem denně 1000—1200 litrů mléka, i větší s pohonem parním či vodním, jež zpraco- vávají několikráte deset tisíc litrů, nalezneme všude. Prospivají, rolnictvu se daří výborně. V jednotlivých kantonech, as jako naše okresní hejtmanství velkých, pracuje až 500 i více takových družstev. V antonu bernskem, Ke mIva Jednollivý ho- spodář asi 20—25 kusů hovězího dobytka, získává se v jednom statku 6—8000 franků ročně za odprodej dobytka a asi tolik za odprodej mléka. Potřebí jest jen několik pracovníků, kteří mléko do stanice do- vážejí a dobytek ošetřují. Organisace výroby v druž- stvech dodala švýcarskému sýru dobrý jeho zvuk ob- chodní a stálý odbyt. Což by to u nás možno nebylo?
Švýcar
25 article
Za léla, kdy lato racionální výroba zavedena jest v cizině, vyházeli jsme my nerozumným hospodaře- ním sta millionů. Pravda, umíme vzdělávat půdu dokonale, ale do- bytkářství a mlékařství je u nás velice ještě zane- dbáno. A přece možno tvrditi, že racionální mlékař- ství může býti tak výnosné, jako samo pěstovánl řepy. Rolníci naši mohou tak výnos slatků svých značně zvýšiti. Výrobky mlékařské dovážejí se až z Ameriky, spotřeba jejich vzrůstá a bez společných závodů si výrobků domácích stejné jakosti opatřiti nemůžeme. První podmínkou reformy našeho rolni- ctví jest, aby byl zaveden pořádek, aby si rolník za- opatřil stálý příjem, jako jej má na př. úřadník. Nežli rolník sklidí, aby dostal peníze, musí se zatím zadlužiti, čehož by nebylo, kdyby měl stálý měsíční neb čtrnáctidenní příjem. Mlékařství na školním statku našem vynáší nám 40—50 zl. měsíčně, s kte- rými možno dobře počítati.
Amerika
26 article
Námitku o obavě, že by rolník se dostal do kon- fliktu s hospodyní, která dosud penězi za mléko strženými disponovala, snadno odstraníme, ponecha- me-li hospodyni část stržených peněz k disposici. Kde se racinální zužitkování mléka zavedlo, tam se zvedne i celkový stav dobytka. Vidí-li hospodář, že mu dobytek více vynáší, hledí si ho lépe, dává mu více potravy, dbá o čistotu a zdraví jeho, mizí surové ono bití a trýznění dobytka. Hospodáři nu- cení jsou k racionálnímu zužitkování mléka spojo- vati se v družstva i z toho důvodu, že nelze mlé- kem spekulovati jako na př. s obilím, neboť se nedá uchovati, aby se nabylo větších zásob. Na druhé straně jest mléko nejdůležitější potravinou a veliká úmrtnost novorozeňat ve městech zajisté že mái v pokaženém mléku příčinu. Naskytá se tu zase pří- ležitost vrstvám konsumujícím, na př. dělnictvu, aby se i ono spojovalo v nákupní družstva, která by od přesně pracujících závodů mlékařských mléko dobré a levně pro své členstvo zakupovala.
27 article
Bolestno mysliti na špatný ten krajíček chleba, kterým se živí naše děti u srovnání s výborným levným sýrem, který se dostává dětem švýcarským. Řečník dovozuje pak, že tu dle údajů, které od rolnictva krajiny zdejší obdržel, možno zaříditi závod na denní spracování 2000 1. mléka. Čítáme-li na Plaňany s okolím as 500 dojnic, činí to dle odhadu ročně 700.000 I. mléka. Zužitkuje-i ho dnes hospo- dář po 5 kr. litr, možno čítati při zužitkování v mlé- kárně až na 7 kr. Dle vzorných stanov možno mlékárnu zařídit na podíly 5 zl. za každou dojnici, s ručením čtyř- násobným. Dle zkušenosti stojí strojní zařízení ta kové mlékárny as 2500 zl., stavba potřebné budovy nepohitila by ani 10.000 zl. Ku konci uvádí ještě, že docílíme-li z určitého množství mléka dle staré methody 2.8—3 kg másla, dostaneme při racionálním spracování 3.5—4, ba ve výminečných případech až 5—5.5 kg másla. A řádně spracované máslo čajové můžeme dodávati dle smlouvy za 1 zl. 20 kr. kilogram, v zimě mimo smlouvy až za 1 zl. 40 kr. Dánsko, druhdy chudá země a ještě válkou zubožená, získalo zavedením racionálního mlékařství tolik, že již osmý rok po válce vyváželo mlékař ských výrobků za 6,000.000 zl. Uvádí ještě některé ukázky z bilancí domácích našich družstev a zmíniv se o potěšitelné okolnosti že se bude zakládati speciální škola mlékařská, která má správce družstev mlékařských vychovávati, za- končil pan ředitel poutavou svoji přednášku. Po té předseda, poděkovav řečníku, zdařilou schůzi o půl páté hod. zakončil.
Plaňany Dánsko zl kg