2
masthead
V Praze, v úterý dne 28. srpna 1900.
Praha
4
article
Na ranní a oupol. list,
předpláci sen
v Praze v administranl
na riěsie
ss čtvrí leta . . . . 8 K —
s dvojí donášken
na neěisle
na dtnt kta . . . . 7koi
ve slialkich:
na měsie . . . . . . 9 K 90
P'eštent
n llsle
nhs . . . ko
s dvoji zlailkou
na rsžel
n nk la : : . k e
Praha
5
article
Slyšte výstražný hlas lidu
českého
Slyšte výstražný hlas lidu
českého
Na dvou památných strážných horách
vlasti české: na posvátném všemu národu
Řipu, jakož i na historicky památném Do-
beníně u Náchoda shromáždili se minulé
právě neděle opět tisícové vlasteneckého lidu
českého na velkolepé tábory pro-
testní, aby klidným, avšak rozhodným způ-
sobem osvědčili ve velké a vážné době své
politické smýšlení a svou odhodlanou
vůli, utvrzenou stejně hlubokým přesvědče-
ním právním jako dlouhou, trpkou zkuše-
ností národa tolikráte ve spravedlivém oče
kávání zklamaného a za svou věrnost čer
ným nevděkem ztrestaného.
Jsme úplně na to připraveni, že cynický
a zvrhlý tisk našich nepřátel i tentokráte vy-
nasnaží se, aby význam těchto táborů na-
šich buď jak jen možno zlehčil, aneb řeči
resoluce na nich pronešené ku škodě naší
zkroutil: nuž, chtějí-li se vládnoucí státníci
a rozhodující kruhové vídeňští nechatti-
skem tím znovu oklamat a o skutečném
smýšlení národa českého v bludný omyl
uvésti: odpykají to konečně sami; ale naši
povinností publicistickou jest, říci jim čirou
pravdu, aby následky bludů a chyb zle
zpravených vlád neodpykal pak jako
vždy nevinný a šlechetný národ. ode
Nechť tedy zvědí především, že na obou
táborech předvčerejších bylo shromážděno
dohromady na 60.000 lidu českého, lidu to
usedlého, rolnického a průmyslného, které-
muž co do probudilosti a uvědomělosti poli-
tické tak hned není rovno v jiných národech.
Náchod
6
article
Nuže a všechen tento intelligentní na
lid zahovořivší na předvčerejších dvou od
sebe tak vzdálených táborech byl jako před
tím ti všichni tisícové na předešlý ch
čtyřech táborech (na Mužském, u Hořic,
u Poříčan a na Žižkově poli u Přibyslavi)
proniknut jediným a týmž pocitem nevýslovné
trpkosti proti zlovůli a falši německých vlasti-
škůdců, jako proti nepřízni zaslepené, nena-
pravitelné Vídně, která jen v nejkrušnějších,
tísnějších dobách neb po nejtěžších ranách při-
chází na okamžik k poznání lepšímu vůči nám,
ale nikdy při poznání tom dlouho nevytrvá,
nýbrž vždy opět chabě podlehá terrorua
úkladům našich úhlavních nepřátel a vždy
se znovu dává strhnouti na starou bludnou
dráhu křivd a bezpráví proti spravedlivé
věci našeho národa.
Žižkův
Hořice
Poříčany
Přibyslav
Vídeň
7
article
Ještě jednou — ve dvanácté hodině —
oba nejvýmluvnější řečníci strany naší: dr.
Edvard Grégr a dr. Herold lapidárním
rysy postavili státníkům vídeňským na oč
celou velikost našeho zápasu, naší půl stoleté
pře, celou hloubku otázky české, jakož i jedi
nou spásnou cestu pro Rakousko, jediný vý
chod z těžké jeho krise:
Tu se nevede zápas snad jen o to, vja
kém jazyku mají úřadové státní v zemích
českých »vnitřně« úřadovat, alebrž tu
jde o to, má-li národ český v této
zemi zachovati si to své histori-
cké státoprávní postavení, které
jedině dává garancii, že tato
země nebude ani roztržena, ani
od cizího nepřítele úplně za-
brána a Rakousku odňata.. . Od
bitev u Náchoda, u České Skalice a Hradce
Králové mohli státníci rakouští věděti, že
politika vídeňská musí pro spásu Rakouska
zanechat svého němčícího směru; prst boží
ukazoval na těchto krvavých bojištích Rakou-
sku cestu ku novému životu: varoval je, že
nesmí na dále obětovat své slovanské národy
cílům politiky německé, že nesmí na dále
toužit po osudné »cti«, aby bylo vedle německé
hohenzollernské říše pouhou něme-
ckou Ostmarkou, poněvadž by tento
»druhý německý stát« neodolal na dlouho
přirozené přitažlivosti prvního národu a státu
německého, nýbrž magnetickou silou byl by
k němu přitahován, až by k němu přimknul
docela. Za války francouzsko-německé prst
dějin poznovu dával zaslepenému Rakousku
veliké výstrazné znamení na osudu Elsaska
a Lotarink.
doktor
Grégr
Herold lapidární
Rakousko
Náchod
Český Skalica
Hradec Králové
8
article
Vůči té výbojně 40millionové německo-
národní říši měli přece státníci vídeňští před-
vídat, že vítězná myšlenka německo národní
nezastaví se před průsmýky krkonošskými,
ale přívalem dráti se počne do zemí českých
a rakouských, aby zachvátila zdejší Němce
a připravila si tak půdu pro další vyboj,
postup a kořisť. Od 34 let tedy zřejmý ži
votní zájem Rakouska žádal a státníkům ra-
kouským kategoricky přikazoval, aby se roz
pomenuli, že základy ku velmoci Rakouska
položil samostatný stát a národ český s ná-
rodem uherským a chorvatským, pročež jest
rozumno opříti se nyní především o tyto zá-
kladní pilíře, o tyto historické vlasti a ná-
rody a zejmena o národ český a posíliti jej
obnovením starobylého státu českého, na-
vrácením mu odvěké jeho samosprávy a
samosprávy, která by přinesla za úplné po-
ctivé rovnoprávnosti národní pokoja
blahobyt oběma kmenům zem
českých, takže by Němci zdejší cítili se
zde tak spokojenými, jako se cítí ve svo-
bodném Švýcarsku. Tato federativní politika,
vracející všem národům rakouským v samo-
správě a svézákonnosti vlasti želanou s vo-
bodu a blahobyt: tato federativní poli-
tika jedině mohla a může spasiti Rakousko.
budujíc mu v samostatných zemích koruny
české nejmohutnější přirozenou baštu proti
příboji agressivní myšlenky velkoněmecké.
Nuž a to právě nejbolestněji musí roz
trpčovat národ český, že to Rakousko přes
Němec
Rakousko
Švýcarsko
9
article
všechny výstrahy dějin nedostává pořád
ještě očí, nepoznává, kterak nejvlast-
nější jeho zájem životní shoduje se tu
s dobrým právem, zájmem a toužením 6mil-
lionového národa českého, alebrž naopák —
po krátkých zákmitech lepšího poznání —
vždy znovu dokolisá se na stranu německou,
do politiky úporné slovanské většině obyva-
telstva této říše a především úporné českému
národu a státu.
Jedním z takových osudných překotů
v politice Rakouska byl také den 17. října
1899. To nebyl jen pouhý taktický ústup
před zuřením německé obstrukce, nýbrž to
byl převrat hlubšího významu, to byla ho-
tová kapitulace myšlenky rakouské před
invasí velkoněmecké propagandy, dychtící.
aby stromy germánské vzrostly až do nebes
a Němectvo podmanilo si celou střední
Evropu.
Rakouští státníci tu znovu opustili
zradili a obětovali národ český
a jeho vlast Molochu velkoněmeckému
nepováživše, že lačnost jeho nezastavila se
na pouhém »uzavřeném území« severních
Čech, nýbrž přibírajíc chuti při jídle, ne-
ustala by, dokud by nepohltíla celé Cislaj-
tanie až po Terst. Že v takové hrozné ne-
bezpečí zaslepená politika státníků vídeň-
ských uvrhuje naši rodnou vlast, kterak by
to nemělo všechen náš uvědomělý, vlaste-
necký lid rozčilovati a pobuřovati měrou
nejvyšší? Jako za starodávna shromažďuje
se na obranu vlasti a života svého na tá-
borech valných a volá tu své poplašné
Němectvo
Rakousko
Evropa
Čechy
Terst
10
article
»Nastojte!« ku všemu národu. Ale jako
za starodávna netratíval srdnaté své mysli,
ani když byl od celého světa opuštěn
a celým peklem nepřátel ohrožen: rov-
něž tak neztrácí jí dnes v těžkém svém
zápase v posledním roce devatenáctého
století: Neohroženě, s chladnokrev-
ností svých rekovných otců Táboritů hledí
zápasům nerovným s přemocí nepřátel vstříc
spolehaje v sebe a v boha utlačených
národův. »Vytrvejte, jen vytrvejte,« volá
k němu řečník se stráně Řipu, jako se svahu
Dobenína, a ten náš lid statečný odpovídá
Vytrvejte jen vy, moji poslanci
v nejráznější opposici prot
každé centralistické vládě ra
kouské, pokud ona nevyjde nám
dobrými skutky vstříc, pokud ne
položí základů k poctivému vyrov
nání s námi, ku změně ústavy centralistick
ve směru federačním, ku navrá-
cení nám odvěké svézákonnost
a samosprávy! Žádného osamo-
cení se nebojím. Já vytrvám
boji svatém do posledních sil
a třeba sám!« Tak promluvil, tak pří-
sahal lid český počtem statisícu
svorně a jednomyslně vůči vládě a
vůči německým protivníkům svým již na
šesti velkolepých táborech ve království
českém.
Oznamujeme tento skutek prostě, ale
důtklivě vládě Körbrově ve chvíli, kdy ona
si láme pouze svou hlavu tím, kterak by
sehnala ve Vídni »dělný« parlament. Zde
jí národ český s veškerým důrazem své vla-
stenecké ůzkosti připomíná, že jedná
se dnes v Rakousku o něco daleko
většího a důležitějšího než o pouhé
promrskání státního rozpočtu a několika
jiných t. zv. státních nezbytností.
Řip
Dobenín
Vídeň
Rakousko
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Slované ve Vídni.
Denunciantská zpráva »Neue Freie Presse
o pobytu ruských studentů a professorů s ředi
telem Václavem Petrem v čele došla pozornost
slovanských orgánů v říši.
»Cpópa« jí praví: »Neue Freie Pressee
chtěla by, aby každě ruské slovo, každé stisknui
ruky Rusovi bylo rakouskému Slovanu jako do
nedávna počítáno za velezradu. Ale která ná-
rodnost v Rakousku zanáší se velezradnými
plány a již se s nimi ani neskrývá, o tom již
v rozhodujících kruzích může panovati úplná
jasnost. Co chce »Neue Freie Presse«, mluví-li
o »poslovanění Vídně«. Slovanům jde o to, aby
se ubránili poněmčení a vídeňskému centra-
lismu, a toho dosáhnou věru nejsnáze, když
v samě Vídni dobře se zorganisují a zaháj
s Němci boj za rovnoprávnost. Hnutí takové již
započalo a my doufáme, že již ničím zastaveno
nebude.
Slovan
Petro
Rus
Neue Frei
Němec
Vídeň
Rakousko
Neue Frei Pressee
Neue Frei Presse
12
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Práze, 27. srpna.
Adresa černohorskému knížeti.
Slovanští poslanci na vídeňské radě říšské
a zástupcové slovanského tisku podali černohor
skému knížeti Nikoloví adresu následujícího znění
za příčinou 40letého jeho panování.
Výsosti! Čtyřicet rokův uplynulo, co jste
se uchopili otěží vlády knížectví černohorského,
obdivovaného celým světem slovanským. Jižv
prvých letech slavného panování Vašeho bylo
Vaší Výsosti souzeno poznati svízele a těžkou
zodpovědnost korunovaných osob. Jako válečník
Jste Výsosti nám Slovanům ideálem junáka. Vy-
hráli jste nejednu bitvu naproti nepříteli sto-
krále silnějšímu. Avšak vítězství ještě slavněj-
šího dobyli jste, Výsosti, v říši idealismu, neboo
povznesli jste milliony srdeí za hranicemi. Jako
básník záříte, Výsosti, jako hvězda prvé veli-
kosti na obzoru literatur slovanských.
Svěmu národu byli jste Výsosti, vždycky
panovníkem vílězským a dobrotivým: rozsáhlé
reformy, provedené za vlády Vaší Výsosti, velice
přispěly k povznesení blahobytu knížectví i úcty,
13
article
kterou k němu chová cizina. Slabým a opuště
ným sirotkům a vdovám vždy jste byli, Výsosti.
vzorem opatrovníka. Vzdělání, nauky a umění
měly ve Vás, Výsosti, štědrého podlporovatele
Slovem, Výsosti, vždveky jste stáli na výši své
obtížné panovnické úlohy a získali jste si vše
obecné lásky, obdivu a úcty.
Jakého tudíž divu, že zásluhy Vaší Vy
sosti všemu světu slovanskému jsou známy
ceněny? Kterýž Slovan neuznával by, čím jste
přispěli k povznesení slávy jmena slovanského
u národův okolních?
Račtež tedy, o Výsosti, přijmouti nás uctivý
hold a upřímná přání, aby bůh dal Vaší Výsost
býti ještě mnohá leta strážcem Vašeho chra
brého národa! Žijte blaze a v plném zdraví
Živio kníže Nikola! Živíla kněžna Milena ! Živil
Černohorci!
Panu S. S. Bedziklewiszovi, publicistovi
Krakově, byl z knížecí kanceláře zaslán násle
dující dík:
Můj vznešený panovník byl hluboce doja
blahopřejnou adresou pánů slovanských poslanců
rakouského parlamentu a zástupců slovanského
tisku v Rakousku, i uložil mi, abych všem pá
nům výřídil jeho nejupřímnější dík a ujistil je
jeho úctou s náklonnosti.
Hrd touto čestnou úlohou prosím při te
příležitosti, abyste přijali ubezpečení i mě ob
zvláštní úcty. — S. Ramadanovič, tajemni
J. V.
bůh
Nikola
Milena
Černohorec
S S Bedziklewisz
S Ramadanovič
Krakov
Rakousko
Slovan
14
article
Makdonský komitét.
Makdonský komitét.
Z Bukurešti oznamují »Berl. Tb.« o dalším
vyšetřování proti Bulharům. Ujišťují, že objeveny
nitě daleko široko rozvětveného spiknutí. Ministr
spravedlnosti Tit Maioresku nařídil soudci vy
šetřovateli, aby za každou cenu zjednal světlo-
Bulhaři jisou denně zatýkáni a
dosud je jich na 300 umístěno ve
vězení vakareštském pro podezření,
že jsou spoluvinníky spiknutí anebo že o něm
věděli a neprozradili. Každým dnem jsem Bul-
haři po tuctech vypovídání. Rumunský soudce
vyšetřovatel obdržel z Bulharska výhrůžný list.
že on, král a zahraničný ministr Marghiloman
zaplatí pronásledování Bulharů životem. Také
prý předsedovi vlády Carpovi byl podobný liso
zaslán. Ač nikdo hrozbám těm váhy nepřikládá,
přece k ochraně osoby královy na Sinali uči-
něna nová opatření. Policejní úřady v každém
rumunském městé, kde se Bulhaři zdržují, po-
zorují pohyby jich a tím. se zjistilo, že v mno-
hých takových místech jsou podružné komitéty
ústředního komitétu makedonského. I po ven-
kově bylo mnoho Bulharů zjímáno a písemnosti
u nich nalezené potvrzují, že Bulhaři rumunšt
jsou ve spojení s hlavním komitétem makedon-
ským a mají s ním společný cil.
S obou stran, bulharské i rumunské, roz-
množeny vojenské stráže na Dunaji, ale pověsti
jako by již nařízena byla mobilisace, jsou nad
sazeny těmi, kdo chovají tajné přání, aby bal
kánské státy na vzájem so potíraly.
Berl
Bulhar
Tit Maioresko
Carp
Bukurešť
Bulharsko
Dunaj
15
article
Milan.
Milanovi oznámila srbská vláda, že mu
zastavuje další vyplácení appanáže 300.000 fr
Teprve tento krok ukazuje, že převra
dlužno považovati vážně.
Milan nařídil, aby všechen hybný majetel
byl mu z Bělehradu převezen do Vídně.
Stane se bezpochyby bez závady, neosměli-
se v posledním měsící věřitelé Milanovi a nedal
mu »svrchky« zabavit.
Nejhůře se nyní vede Milanovým pochopům
Prefekt Bademlič vystěhoval se do Rakousk
za Milanem. Ministr policie Genčič usadilse
v Novém Sadě. Jemu se žije dobře, neboť, jak
píšou srbské listy, před svým odjezdem sebra
čtvrt millionu din. z disposičného fondu. Nejhůte
bude s Petrem Uzelcem a Savou Ivanovičem.
Černohorcem, jejž si Milan vydržoval proti kní
žeti černohorskému. Tento pán zajisté nestoj
daleko od úkladu o život knížete Nikoly, jejž
onehdy objevíla policie kotorská. Také šiky drob-
nějších špiclů, křivopřísožníků atd. jsou roz
puštěny. Není lepší jako dobře dělat!
Dělnieké hnatí ve Francii
Stávka loďarských dělníků v Marseilli trvá
ještě v plném rozsahu. Shromáždění 4000 stáv
kářů prohlásilo se jednohlasně pro trvání stávky
Prapory italské a francouzské v čele, procházel
stávkáři ve vzorném pořádku ulicemi, manifeslu-
jíce před závody podníkatelů za křiku: »Ať žije
socialism!« »Ať žije stávka !«
Městská rada marseillská, shromážděná v
zvláštním sezení, povolila úvěr 20.000 franků
k umírnění bidy, vzniklé stávkou.
V Dunkerque stávkuje 12.000 dělníků.
Milan
Milanová
Bademlič
Genčič
Petro Uzelc
Ivanovič
Černohorec
Bělehrad
Vídeň
Francie
Marseille
Dunkerque
16
article
Nástupce páně Loubetův?
V pařížských kruzích nacionalistických se
vypráví, že president republiky pracuje na zvlášt-
ním poselství, kterým při sestupu obou sněmoven
před parlament hodlá předstoupiti. Žádá
v manifestu tom všeobecnou amne-
stii pro osoby z procesu Dreyfu
sova i pro odsouzence státního
soudu Déroulěda, Butfeta a Gue
rina.
President Loubet prý doufá, že tím na-
bude jakési popularíty, aby čestně
mohl sám odstoupiti se stolce pre-
sidentského.
Za nástupce se označuje p. Falliěres, před-
seda senátu, jakožto kandidát zednářských loži
a páně Reinachův. Po zkušenostech posledníeh
dvou let ale sněmovna poslanecká zajistés
tuto volbu dobře rozmysli
Loubetův
Butfet
Gue
Falliěres
Reinachův
státní soud Déroulěd
17
article
Veřejná schůze Hospodářsko -poli-
tické jednoty pro Plaňany a okoli.
Politický život v Plaňanech, dříve tak rozervaný,
dostává se pomalu ale jistě v koleje klidné práce.
Strana, která tu dříve udávala ton, která terrorismem
svým neblaze proslavila městečko nad Výrovkou
v Plaňanech, konečně dohospodařila. Příčinou pádu
její bylo, že se slušné živlý strany svobodomyslné
rozehřály k novému životu. Když strana protivná
obsadila a konečně zabila četné důležité instituce.
tu udeřila i její hodina. Zastupitelstvo obecní dostalo
se do rukou svobodomyslných, založena Hospodářsko-
politická jednota, založen list a práce nová počala
A pracovníci se množí, činnost jejich se pro-
hlubuje a rozšiřuje.
Významnou etapou na dráze nového toho roz
machu strany naší jest včerejší schůze Hospodářsko
politické jednoty.
V útulné zahradě »Nového domu« sbromáždil
se přes 350 občanů, z nejrůznějších vrstev, aby vy
slechli řeč poslance V. Sehnala »o situaci poli
tické«, a přednášku p. ředitele hospodářské školy
plzeňské p. Rud. Trejbala.
Předseda p. Dvořák z Poboře zahajuje schůz
o 1/23. hodině. Uvítav oba hosty, udílí slovo panu
poslanci V. Sehnalovi.
V Sehnal
Trejbal
Dvořák
Plaňany
Výrovka
18
article
Posl. Sehnal po kratičkém úvodu přocházh
k thematu. Od počátku historie naší bojovali jsme
hoj státoprávní, bránili jsme se a ubránili snahám
říše německé, chtějící z nás míti pouhou svoji pro-
vincii. Od r. 1526, kdy si národ svobodnou volbou
povolal na trůn svůj rod habsburký, počíná náš
zápas jazykový. Necelých sto let po zvolení Ferdi-
nanda I. za českého krále musili se stavové na
sněmu království usnésti o zákoně, dle něhož, kde
nebyl znalý jazyka českého, nemohl býti úřadníkem
v tomto království. A 100 roků po volbě Ferdinan-
dově vyšlo již obnovené zřízení zemské, které něm-
činu na stejný stupeň s češtinou stavělo, dávajícji
tím ve skutečnosti přednost. A germanisační úsil
pokračovalo pak hlavně z popudů císaře Josefa I
Dnes pak úřadnictvo státní je německé — vojskoj
německé. Hledejte v seznamech vojenských Čechy
mnoho-li jich tam je? Rečí obcovací důstojníků jes
jenom něměina. Naše děti, krev naší, nám odcizují.
učíce je češství své zapírati.
Ohlédněte se kolem sebe. Dnes Německo —
nikoli říše německá, ale celý ten pangermanismu
vládne Evropou. Francie, před 30 lety pokořená, na-
plněna byla tehdy upřímnou nenávistí ku všemu
německému, a dnes mají ji Němci prostřednictvím
jistých živlů tak zpracovanou, že nepotřebují dále
rozdmychávati národní své vědomí slavností sedan-
skou, a upouštěji od ní ve chvíli, kdy uražená n
nepomstěná Francie ruku v ruce s německým voj-
skem bojuje v daleké Čině, a nejen ruku v ruce
s Německem, dokonce i pod vrchním jeho velením
Dnes nemůžeme ani mluviti o rozpadnutí se
trojspolku, vliv německý vzrůstá.
Posl
Sehnal
Josef
Němec
Čechy
Německo
Evropa
Francie
19
article
Jako nemáme nikde za hranicemi příznivé pro
sebe poměry, tak nemáme ani doma, v parlament
stranu, na kterou bychom mohli v každém případě
spoléhati. A kdo jsou k nám přece upřímnější, jsou
vázáni z různých stran. Miním naše konservativní
velkostatkáře. Není to jen zřetel k vládě císařově,
jsou to i praklické rozmysly. Konservativní velko-
statkáři vědí, že by vláda mohla zbav it
je většiny na zemském sněmu krá-
lovství českého v kurii velkostatků nesvě
řenských. Český národ ví již, co to znament, a žá-
doucí to pro nás jistě není.
O Polácích čteme v novinách denně. Víme,ž
na ně nemůžeme spoléhati, neboť oni jsou »cís. král.
vždy věrnou vládní opposicí«, jsouce v opposici jen
tehdy, jedná-li se o věci méně důležilé. Tu slibují
»vždy s vámi, nikdy proti vám«, ale když dojde
na př. odkudsi telegram a pan Jaworski na nás na-
léhá: »musíte hlasovati«, a když se mu z řad našich
odpoví: »nebudeme hlasovati«, slyšíme od něho
ihned: »to já jsem pak vždycky proti vám.« Poláci jsou
Slované a Slované must nejprve býti pronásledováni,
aby se nalezli. O Rusínech nemůžeme mnoho mlu-
víti. Byli by všichni pro naše požadavky, ale je jieh
málo a ze zvláštních, speciálně haličských příčin
schází jim odvaha.
Polák
Jaworský
Slovan
Rusín
Miní
20
article
Jihoslované jeví více ohnivé krve jižní, ale
hlavní vinou je jejich rozdrobenost. Známe spoe
srbsko chorvatský, víme, že Slovinci dělí se v ně-
kolik frakcí. Charakteristické je, že může mezi nimi
vystoupiti mladý člověk, advokál, vychovanec prý
biskupa Missie, který o sdružení slovinsko konserva
tivním prohlásí, že se tu nemůže mluviti o pojítku
autonomistickém, nýbrž pouze o pojítku rovno-
právnosti a katoliciví. Jemu zdá se i konservativní
poslanec Šuklje ještě příliš červeným. Ze všech těch
stran ani jediná není spolehlivá. Katolická strana
lidová zmítá se dle toho, který z její předáků má
právě vrch. A předáky její bychom mohli děliti na
kategorii těch, co už ministry byli a druhých, klei
jimi býti chtějí.
Jihoslovan
Missie
Šuklj
21
article
Řečník přechází k politice českých poslanců
Vytýká s důrazem, že je třeba, aby národ český
zastoupený v organisaci strany svými důvěrníky
důvěřoval poslancům svým a hned, kdykoli se na-
skytá nějaká doba zdánlivé nečinnosti, nevrbal se
na poslance způsobem dnes obvyklým. Zajistě ž
ke všem svým krokům mají poslanci důvody
které se vždy veřejně říci nemohou.
U nás zahnízdilo se zbytečné politikaření. Kdy
bychom se věnovali více práci národo hospodářské
byli bychom dále. S národem žebráků nikdo ne-
mluví, národ bohalý si slyšení vymůže. Hleďme
abychom byli hospodářsky silni a pomůžemes
sami. Reč odměněna potleskem.
Předseda děkuje poslanci p. Sehnalovi.
Na to přihlásil se k resoluci p. Fr. Budina
prve, nežli resoluci k přijetí navrhl, promluvil krátkou
sice, ale pro poměry situace politické a i lokáln
v lmi charakteřistickou řeč.
Řeč jeho vyznívala v objasnění poměru státo-
právního zemí koruny české k říši a historického
vývoje státoprávního poměru toho, zejmena poukazo
val na způsob oklesťování práv a výsad zemí ko
runy české, až přišel na kulminační bod této činnost
národu českému nepřátelské, vrcholící v centralisac
a germanisaci — a způsob kterým rozhodující kruhy
hledí přiměti národ český, aby toto jednostranné
oklestění práv národa českého uznal — a k tomu
vede systém konferencí a nezávazných jednání
z nichž jedny vedly k známým punktacím staro-
českým — —
Sehnal
22
article
Zde zejmena poukázal na smleuvy bilaterární
mezi národem českým a korunou a způsohem velm
přesvědčivým poukázal k tomu, že Němci nejsou
druhým kompaciscentem a dovodil z toho důsledky
o vyjednávání s Němci — — — »ano, za těmito
konferencemi něco více vězí než-li, jak se nám na-
mlouvá, pouhý smír s Němci« volal hlasem povzne-
seným a jasně, vyložil, jaký význam by měly
ústupky, které by se učinily z práv národa českého,
smlouvami a přísahami zajištěných. Promluvil o době
nynější jako době velice vážné, v které takřka
o existenci národa českého se rozhoduje a appello-
val, aby bděle na stráži stáli ti, kteří důvěrou lidu
k zastupování práv jeho byli zvoleni a projeviv
uznání delegaci české v boji státoprávním, zejmena
pak v boji v parlamentě, volal po jednotném vystu-
pování a solidaritě poslanců při hájení práv národa
českého. Jádro poslanců svobodomyslných vybojovalo
statečně a vítězně boj a dá bůh, že na dále vítěziti
bude a těmto vskutku činným poslancům projevena
byla úplná důvěra a ujištění, že lid je v boji tom
bude jak hmotně tak i morálně účinně podporovati
Řeč jeho na důkaz uznání byla všeobecným sou-
hlasem a bouřlivým potleskem odměněna.
V drobném prodejit
raní číslo o zobě . . . sa s
vdpolední
. . . . . za 3b
Ve tlislkách na venkovš:
ranní číslo. . . .
sdpoledsí . . . . . . . . 8
Inseráty
plati se hotevě rapře
Předplacení a inserty pěljimá sdmlnl-
strace v Marianské ulicic č. s.
Tan nachásejí se tež rrěakre
tiskárna a enpečica , Národnich Listěe
Rukopiny se nevznaej
Němec
Tana
Národnich Listě Rukopina
23
article
Na to navrhl tuto
resoluci
My shromáždění občané na veřejné manifestační
schůzi Hospodářské politické jednoty pro Plaňany
a okolí v Plaňanech dne 26. srpna 1900 pro-
hlašujeme:
Trváme pevně a nezvratně na státní samostat-
nosti zemí koruny české a ohražujeme se co nej-
důrazněji proti všelikým pokusům vládním, které
vypočteny jsou na porušení nedílnosti vlasti naší
a ukfádáme poslancům svým, aby za restituci če-
ského práva státního vším úsilím a všemi mož-
nými prostředky se zasadili, slibujíce jim v obledu
tom úplnou podporu, jak mravní, tak i podporu
hmotnou.
Protestujeme co nejrozhodněji proti každému
nadpráví němčiny vůbec a proti pokusům zavedení
téže ve vlasti naší co nejúsilovněji a žádáme za
úplné a bezvýminečné provedení národní rovno-
právnosti nejenom v zemích koruny svatováclavské.
ale i v Dol. Rakousích a zejmena ve Vídni.
Schvalujeme rozhodné vystupování našich po-
slanců na říšské radě a žádame je, aby vůči každé
vládě zaujali stanovisko co nejrozhodnější, pokud
nebude úplná rovnoprávnost v každém směru úplné
projevena.
Projevujeme úplnou důvěru klubu
poslanců svobodomyslných za ob-
zřetné a energické hájení práv a
zájmů národa českého, jsouce pevně pře-
svědčeni, že v obezřetném a energickém hájení
práv a zájmů národa českého vždy a proti každému
neustanou.
Rosoluce tato přijata byla bouřlivým potleskem
a jednohlasně přijata
Přikročeno k dalšímu odstavci »O družstvech
mlékařskýche,
Reditel hospodářské školy plzeňské pan Rudolí
Trejbal rozpřádá dále myšlénky v konečném od-
stavei řeči, poslance Sehnala obsažené. Ličí několika
črtami hospodářský vývoj lidu našeho, připomínaje,
že koná právě na poli drobné práce národohospodař-
ské 3000. přednášku.
Trejbal
Sehnal
Plaňany
Dolo
Rakousy
Vídeň
Reditel hospodářský škola
24
article
Varuje před tříděním národa v různé a různé
kasty a slavy, všechna lidská zaměstnání, která
skládají naše těleso národní, mají býti sloučena v je-
diném společném cíli za hospodářské zmohutnění
naše. — Lid rolnický byl po zrušení roboty odkázán
sám na sebe, odnikud nebylo podpory a o poměrech
jeho v době lé by se mohla napsati věru silná kniha.
Však jako ve stavech jiných a v oborech jinýchi
zde musí nastati družstevní součinnost. Nikoli ten,
kdo dal myšlénku sám, může pomoci, nýbrž mnoho
rukou musí chopiti se díla. A věru pionéři ti nemají
ustláno na růžích, ti, které nezištně vésti chtějí.
Častováni bývají nedůvěrou, pokládají se jim úmysly
zištné. Třeba je osobám, kterým se svěřujeme k ve-
dení, důvěřovati. Důvěra v osoby vedoucí a spo-
lehlivá revise jsou klíči všeho zdaru.
Přechází pak k organisaci družstevní výroby mlé-
kařské v cizině. Nejpokročilejšími po té stránce jsou
Švýcary a Badensko. Družstva, od menšího, zpracují-
cího ručním pohonem denně 1000—1200 litrů mléka,
i větší s pohonem parním či vodním, jež zpraco-
vávají několikráte deset tisíc litrů, nalezneme všude.
Prospivají, rolnictvu se daří výborně. V jednotlivých
kantonech, as jako naše okresní hejtmanství velkých,
pracuje až 500 i více takových družstev.
V antonu bernskem, Ke mIva Jednollivý ho-
spodář asi 20—25 kusů hovězího dobytka, získává se
v jednom statku 6—8000 franků ročně za odprodej
dobytka a asi tolik za odprodej mléka. Potřebí jest
jen několik pracovníků, kteří mléko do stanice do-
vážejí a dobytek ošetřují. Organisace výroby v druž-
stvech dodala švýcarskému sýru dobrý jeho zvuk ob-
chodní a stálý odbyt. Což by to u nás možno
nebylo?
Švýcar
25
article
Za léla, kdy lato racionální výroba zavedena jest
v cizině, vyházeli jsme my nerozumným hospodaře-
ním sta millionů.
Pravda, umíme vzdělávat půdu dokonale, ale do-
bytkářství a mlékařství je u nás velice ještě zane-
dbáno. A přece možno tvrditi, že racionální mlékař-
ství může býti tak výnosné, jako samo pěstovánl
řepy. Rolníci naši mohou tak výnos slatků svých
značně zvýšiti. Výrobky mlékařské dovážejí se až
z Ameriky, spotřeba jejich vzrůstá a bez společných
závodů si výrobků domácích stejné jakosti opatřiti
nemůžeme. První podmínkou reformy našeho rolni-
ctví jest, aby byl zaveden pořádek, aby si rolník za-
opatřil stálý příjem, jako jej má na př. úřadník.
Nežli rolník sklidí, aby dostal peníze, musí se zatím
zadlužiti, čehož by nebylo, kdyby měl stálý měsíční
neb čtrnáctidenní příjem. Mlékařství na školním
statku našem vynáší nám 40—50 zl. měsíčně, s kte-
rými možno dobře počítati.
Amerika
26
article
Námitku o obavě, že by rolník se dostal do kon-
fliktu s hospodyní, která dosud penězi za mléko
strženými disponovala, snadno odstraníme, ponecha-
me-li hospodyni část stržených peněz k disposici.
Kde se racinální zužitkování mléka zavedlo, tam
se zvedne i celkový stav dobytka. Vidí-li hospodář,
že mu dobytek více vynáší, hledí si ho lépe, dává
mu více potravy, dbá o čistotu a zdraví jeho, mizí
surové ono bití a trýznění dobytka. Hospodáři nu-
cení jsou k racionálnímu zužitkování mléka spojo-
vati se v družstva i z toho důvodu, že nelze mlé-
kem spekulovati jako na př. s obilím, neboť se nedá
uchovati, aby se nabylo větších zásob. Na druhé
straně jest mléko nejdůležitější potravinou a veliká
úmrtnost novorozeňat ve městech zajisté že mái
v pokaženém mléku příčinu. Naskytá se tu zase pří-
ležitost vrstvám konsumujícím, na př. dělnictvu, aby
se i ono spojovalo v nákupní družstva, která by od
přesně pracujících závodů mlékařských mléko dobré
a levně pro své členstvo zakupovala.
27
article
Bolestno mysliti na špatný ten krajíček chleba,
kterým se živí naše děti u srovnání s výborným
levným sýrem, který se dostává dětem švýcarským.
Řečník dovozuje pak, že tu dle údajů, které od
rolnictva krajiny zdejší obdržel, možno zaříditi závod
na denní spracování 2000 1. mléka. Čítáme-li na
Plaňany s okolím as 500 dojnic, činí to dle odhadu
ročně 700.000 I. mléka. Zužitkuje-i ho dnes hospo-
dář po 5 kr. litr, možno čítati při zužitkování v mlé-
kárně až na 7 kr.
Dle vzorných stanov možno mlékárnu zařídit
na podíly 5 zl. za každou dojnici, s ručením čtyř-
násobným. Dle zkušenosti stojí strojní zařízení ta
kové mlékárny as 2500 zl., stavba potřebné budovy
nepohitila by ani 10.000 zl.
Ku konci uvádí ještě, že docílíme-li z určitého
množství mléka dle staré methody 2.8—3 kg másla,
dostaneme při racionálním spracování 3.5—4, ba ve
výminečných případech až 5—5.5 kg másla. A řádně
spracované máslo čajové můžeme dodávati dle smlouvy
za 1 zl. 20 kr. kilogram, v zimě mimo smlouvy až
za 1 zl. 40 kr.
Dánsko, druhdy chudá země a ještě válkou
zubožená, získalo zavedením racionálního mlékařství
tolik, že již osmý rok po válce vyváželo mlékař
ských výrobků za 6,000.000 zl.
Uvádí ještě některé ukázky z bilancí domácích
našich družstev a zmíniv se o potěšitelné okolnosti
že se bude zakládati speciální škola mlékařská, která
má správce družstev mlékařských vychovávati, za-
končil pan ředitel poutavou svoji přednášku.
Po té předseda, poděkovav řečníku, zdařilou
schůzi o půl páté hod. zakončil.
Plaňany
Dánsko
zl
kg