Ročník XVI.

V Praze, dne 19. března 1908.

Číslo 12.

ŽENSKÝ

LIS

K 25lelému úmrtí Karla Marxe. 14. března bylo tomu 25 let co dokončil život svůj velký myslitel Karel Mar x. Kdo by z proletářů socialistických neznal muže, který bádáním svým na poli vědy soci- ální otevřel světu nový obzor, nový svět. Jméno Marxe úzce souvisí s ženským proletář- ským hnutím. Jelikož bohatý a plodný život jeho v článku tom vyličiti nelze, podáme jen stručně, čím byl našemu ženskému hnu tí. Marx dle svého názoru neznal tak zvanou otázku ženskou, jak se o ní píše, a přece mnoho a mnoho výkonal pro práva ženy. A byl to on, jenž nám osvítil sociální souvislost otázky ženské s vývojem dějinným a ukázal k cílům i podmínkám, jak otázku tu luštiti. On to byl, jenž nemilosrdně rozdrtil pověru, že místo pro ženy je jedině a výhradně v rodině a že byse na společenském postavení ženy nedalo ničeho mě- niti a že by tu jedině rozhodovaly mravn a božské zákony. On ukázal, že společenské řády, podřízeny jsou stálým změnám a tyto změny mění hospo- dářsky společenský život ženy. Ve svém slav- ném díle „Kapitál“ dokázal rovnocennos ženy způsobem jako až dosud žádnému spiso- vateli se nepodařilo. V odstavci jmenované knihy, kde pojednává o nadhodnotě, tak ukazuje, jak kapitalismus v nejjemnějším svém spředení využitkuje práci ženy a dětí. Dále ukazuje, kterak kapitalismus rušivě do rodinného života proletáře zasahujea jak ženu činí samostatnou; tím ii činí rovno- cennou co manželku, matku a občanku vzdor mnohým nevýhodám, jež jako dělnice trpí. Z díla Marxova učíme se ještě jedno, že proletariát jest jedinou třídou revoluční, která nespokojena jsouc s nynějším společenským pořádkem, nemůže býti spokojena s dnešním společenským postavením ženiným a že jedním

Odebírejte „ženský list, který ie u nás prvým u jediným týdně vycházejicim listem žen a dívek- Vycházi každou středu s datem následujícího dne. Cena 6 h.

z prvých a důležitých úkolů, jež luštit bude a musí, je tak zvaná otázka ževy. Ony rozpory ve společenském postaveni ženy, jak dosud ještě jsou, přestanou teprve tehdy, až člověk člověkem nebude vy ssá- ván. Ku rozrušení rodiny kapitalismem poukazuje Marx ve společné práci s Engelsem ve svěm Komunistickém manifestě, kde praví: „Čím více moderní průmysl ve svém vývoji půjde vpřed, tím více bude mužská práce vytlačována prací ženskou. Pohlaví a staří pozbývá významu pro třídu dělnickou. Životní podminky staré společnosti jsou zvráceny novým proletariátem. Proletariát jest bezmajetným, poměr k ženě a dětem nemá nic více společného s měšťáckými poměry rodinnými. Na čem spočivá nynější měšťácká rodina? Na kapitálu a na soukromém zisku. Měšťácké povídačky o rodině, výchověa něžném poměru dětí k rodičům jsou jen a jen odporně povidačky. Čím více a více roste kapitalistická výroba, tím zhoubněji zasahuje do rodiny proletáře. Marxovo učení nejen že otvírá nám oči, jak vývoj rušivě zasahuje v život proletáře, on dává nám důvěru v konečné vítězství. On uka- zuje cesty, kterými se žena dostane z otrockého ponižujícího svého postavení k svobodě a vol- nosti. Objasňuje, jak hluboko tkví kořeny tříd- ního rozporu mezi ženou buržoasní a proletář- skou, kterýžto rozpor nedá se ničím urovnati. Marx ukázal i nám ženám cesty, kterými se bráti máme ku vítěznému boji. Ve svém díle „Kapitál“ líči, jak řešiti třeba otázku ženské práce a jak vybudovati se má pro ženu ochranné zákonodárství. Marx ukazuje, jak důležitou spolubojovnicí jest v proletářském hnutí žena. Marx uči nás ženy mimo myšlení i boji. Odkaz velkého učitele Marxe vyplní ženy prole-