ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 415cd560-8f0e-11dd-ab5c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 99, person 42, org 14, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v úterý 1. dubna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 88.
4 article
Marannl a večerní liety předplácí se V Praze v administracli na měsle. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K — h a dvojí donáškou měsle. . . . . na čtrri leta . . . . 7 K elh va filiálkácht na měsle . . . . . 2 K 80 Poštour na měslo. . . . . . na čtvrt leta . . . . 9 K 60h s dvojí zásilk u na měsíc, n etvrt iet: . . : k ei Dnešní číslo pro Prahu jest o a stranách, s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Praha
5 article O Skader!
O Skader! Statný a bystroduchý kmet slovanské- ho rodu, jenž od r. 1860 panuje nečetné- mu, ale obdivuhodně chrabrému národu černohorskému, král Nikola, jest dnes terčem nejvášnivějších nájezdů tisku ví- deňského, peštského a berlínského proto, že dobývá přes „zákaz“ velmocí evrop- ských tureckou pevnost a město Ska- dar, někdys to vlastnictví národa srb- ského, potom však osmanskou baštu, o- hrožující příšerným nebezpečenstvím p věky Černou Horu v její bytu a rozvoji. Osvobodit vlast svou od této můry na prsou, bylo životní tužbou statečného krá- le Černé Hory; za to přes tíži sedmdesáti let věku svého, vyšel se svým nečetným lidem junáckým neohroženě první v bo proti Turecku; a nyní po shroucení téhož — měl by ustati od boje posled- ního, zůstavit Skadar — Arnautům albánským, nejdivočejším a nejnelítost- nějším to vrahům Slovanů? A tolik na něm požadují velmoci evropské, ignorujíce ži- votních zájmů a potřeb Černé Hory Shodnuvše se za nevysvětleného dopuště- ní Ruska o stvoření pitvorného, života ne- schopného homuncula, zvaného „státem albánským“, určují mu nyní při zeleném stolu v Londýně „od oka“ hranice a tu se slavní diplomaté Evropy na tom usnesli. že Skadar má případnouti věnem onomu budoucímu homunculu albánskému, necht si ho Černohorci dobudou krví svou nebo ne. Před tímto díktátem svrchovaným mě- la Černá Hora couvnout a zarazit meč svo do pochvy.
Arnaut albánský Černohorec Černá Hora Turecko Skadar Rusko Londýn Evropa Slovan
6 article
Společná výzva slavné „Evropy která se vůči malé Černé Hoře ko- nečně zmohla dle berlínského vládního pronunciamenta ku „pevníé vůlí, o níž nemůže býti pochyby, poroučí vládě ce- tyňské i bělehradské důtklivě: Ustaňte o dobývání Skadru, zastavte veškeré válečné operace v krajích, přisouzených velmoce- mi budoucí Albanii a dbeite, aby kraje ty- to byly vašeho vojska co nejdříve prosty. Na toto zakročení nedostalo se všal velmocem pro tuto chvíli ani od černo- horské ani od srbské vlády jiné formáln odpovědi, nežli že musejí se o věci do- hodnouti dříve s ostatními bal- kánskými spojenci jako o pospo- lité záležitosti celého balkánského svazu. Zatím ale vypršela lhůta klidu zbraní již povolil král černohorský Turkům ska- derským, aby odešlo volně občanske obyvatelstvo z obležené pevnosti, čemuž se však turecký velitel Skadru ku podivu tak — v zpíral, jak starostlivě diploma- cie rakouská o to usilovala ... Sama vy- mohla sí v Cařihradě rozkaz pro tureckého velitele, jejž Černohorci ochotně doručíli. Tak tedy odešli civilisté s rodinami a zbožím svým ze sevřeného města, aniž by jim ve volném odchodu bylo kýmkoli brá- něno; dosud není zpráv, mnoho-li jich po- užilo volnosti té. Po jich odehodu pak zahájili Černohorci včera silnou palbu na turecká opevnění na ro- vině před Skadrem a dobyvše jich šťast- ně, obnovili bombardování Skadru samé- ho. Dnes pak měl být na pevnost skaderskou proveden vše- obecný útok.
Turek Evropa Albánie Cařihrad
7 article
Žádná tedy nehumannost se strany slovanské, nýbrž prostě pevná vůle, která se nekrčí na ráz před svéhlavým jako ne- spravedlivým „vetem“ ciziny, ale srdna- tě koná svou povinnost podle nejlepšího přesvědčení, rozumu a citu svého. Kdo by se v takých osudných sporech dějinných chtěl činiti soudcem a vymezovati míru troufalosti národu za život svůj zápolící- mu? Spíše úctu a sympatii buditi musíu všech spravedlivých lidí taková pevnosta odhodlanost heroická nečetného národa. jdoucího za svým cílem ku předu, třeb sám proti všem! . .. Ale že jest to národ slovanský vrhá se dnes na Černohorce a jich sta- tečného krále - kmeta tisk vídeňský, ber- línský a peštský jako zuřivá láje. — Z pouhé lačnosti po cizí zemi žene prý se král Nikola se svým lidem na albanský Skader, aby ho uloupil národu Albanců Černá Hora prý chce ve Skadru Alba n- ce potlačit a cizí národ, jenž má rovný nárok na svobodu, svému jhu podm a- nit. Avšak Evropa prý tomu ne- dopustí. Na ráz prý zakročí a se vším důrazem připomene králi černohor- skému, že mír evropský jest čímsi vyšším. nežli ničím neodůvodněná lačnost po ú- zemí. Krok velmocí bude prý záležet asi ve velké demonstraci váleč- ných lodí velmocí evropských proti černohorskému pobřežív moři Jaderském, „aby zmařen byl pokus tyranie, aby zadržen byl útok ne pouze na národnost, ale i na život Albánců ve Skadruf Tak soptí dnešní večerní „Neue Freie Presse“ a s ní chorus ostatního ví- deňského tisku, až na malé výjimky.
Albánec Evropa Neue Frei Presse
8 article
Pidimužická Černá Hora osměluje prý se provokovat celou Evropu. Za to musí býti co nejostřeji zkárána svorným zakro- čením uražené Evropy. — Toliko „Zeit“ rozumně upozorňuje s vídeňské hurrah- politiky, že to s tím rázným zakročením Evropy nepůjde asi tak snadno, jak si pá- nové pod Štěpánskou věží vídeňskou myslí a přejí: Neboť o svornosii a jedno- tě velmocí nelze prý příliš mluvit. Na ten čas prý se aspoň podobá, že Rusko a s ním Francíe se žádného ostré- ho postupužádné demonstrace nepřátelské proti Černé Hoře nezúča st- ní. Také Italie, dle všech zpráv, chce se zachovat — pasivně a sama Anglie sehraje asi se svými válečnými loďmi, plu- jícími prý již od Malty, jen úlohu pouhé- ho neutrálního pozorovatele. „Provedení demonstrace“ předpovídá „Zeit“ — padá tudíž jen na Rakousko (a což Německo?), toto sa- mojediné ponese odium, které tato akce vyvolá u albánských států. Vskutku již také dochází určitá zprá- va z diplomatických kruhů ruských, že Rusko se žádné násil n akce proti Černé Hoře ne- zúčastní, což by se také příčílo celému dosavadnímu srdečnému poměru Ruska k černohorskému králi Nikolovi, jejž nazval
Evropa Rusko Černá hoře Anglie Malta Rakousko Německo Nikola Italia
9 article
v těžké chvili car Alexandr III. veřejně. „nejlepším přítelem Ruska. Když ale Rusko se zaskví svou ne- přítomností před černohorským pří- stavem, pak najisto též lodi Angliea Francie zůstanou na kotvách v slušné vzdálenosti od břehu černohorského a to- likéž loďstvo italské spíše asi pozorovati bude pohyby lodí Rakouska před Barema Kotorem, než hrdé skály Černé Hory tak drahé zbožňované královně italské. Roz- hodně zajímavo bude pozorovati též akci loďstva německého, zdali a pokud ono při té naladěné serenádě námořní pod Černou Horou vynikne. Již jednou viděla Černá Hora shromážděný podobný koncert lodí se svých skal v moři Jaderském. To roku 1880, když šlo o přístav ulcínský. jejž nechtělo Turecko přes všechny smlou- vy berlínského kongresu vydat Černé Ho- ře. Tenkrát po měsíce strašily válečné lo- dí všech evropských velmocí jalovými projížďkami kol pobřeží albánského, aniž by se která z nich byla odvážila — jediné- ho výstřelu. Nuž doufejme pro mír evrop- ský, že se také tentokrát z té demonstra- ce lodí nesjednocené Evropy střílet nebudel
Roza Rusko Rakousko Černá Hora Turecko Evropa Barema Kotor
10 title
Válka na Balkáně.
Balkán
11 article Přípravy k námořní demonstraci proti Černé Hoře.
Přípravy k námořní demonstraci proti Černé Hoře. Z Vídně, 31. března. V pozdních hodl- nách večer se dovídáme, že byly již učiněny veškeré přípravy k námořní demonstraci mezinárodního rázu proti Černé Hoře. Pod- něty kategorické k tomu byly dány v od- poledních hodinách, jakmile došly zprávyo opětném bombardování Skadru. Z Paříže, 31. března. Ministerstvo za- hraničných věci bylo dnes ruským vele- vyslancem Izvolským úřadně informováno že Rusko na žádný způsob nesú- častní se násilných opatření proti Černé Hoře. Z Vídně, 31. března. Veškeré dnešní ve- černíky pojednávají velmi rozčileně o událo- stech před Skadrem a sjednocůjí se v tom. že nyní bude nutno vůzi „provokaci celé Evropy“ Černou Horou do nejostřeji za- kročit. Jediná Zeit“ bozorňnie, že zakro- čení to není tak irě neboť o jed- notnostivelmoci nelze přiliš mlu- vit. Zatím se zdá, že Francie a Ruske se na postupu proli Černé Hoře nezúča st- ni. Také Italie, jak se zdá, chce se zacho- vat pasivně. Anglie pravděpodobně sehraje úlohu neutrálního pozorovatele. Provedení akce padá tudíž jen na Rakou- sko a to také samo ponese odium, které tato akce vyvolá u balkánských států.
Vídeň Paříž Rusko Evropa Francie Černá hoře Anglie
12 article Kolem Skadru.
Kolem Skadru. Z Cetyně, 31. března. (K. k.) Úřadně oznamují: Turci podnikli v 9 hod. dop. útok od Taraboše. Černohorská pě- chota zahájila akci. Na obou stranách se stále prudce bombarduje. Sl-k. Z Bělehradu, 31. března. (Zvl telegr. zpráva „Nár. Listů“.) Právě se do- vidám na kompetentním místě, že dnesv 9 hodin ráno zahájen všeobecný útok na
Turek Cetyně Bělehrad
13 article
č ifpl Skader za účastí veškerého dělostřelectv i pěchoty. Z tureckého bojiště. (Úřadní zpráva.)
14 article
Z Caříhradu, 31. března. (K. k.) Nepřátel- ské vojsko, které dle včerejší úřadní zprávy bylo z území před našimi opevněnými posi- cemi, západně od Bujuk-Čekmedže za- puzeno, bylo několika z našich oddílů ener- gicky pronásledováno. Při tom nalezly tyto oddíly na pochodu směrem k Jalosu a Ke- selkiöji přes 1000 nepřátelských mrtvol na cestách. Naše vojsko narazilo na značné nepřátelské síly, které se rozestavily na vý- šinách severně od Jalosu a jižně od údol Čaklikiöje a tam se zastavilo. Naše pěchota zničila úplně nepřátelskou demaskovanou ba- terii, která přijela na západ od Falasiakiöje aby napadla naše posice z boku. Na ostatních místech linie čataldžské s nic neudálo. Též z Bulajru nedošla žádná po- zoruhodná zpráva. Společná nota velmocí odevzdána v Caři- hradě. Z Cařihradu, 31. března. (K. k.) Kolek tivni nota velmoci odevzdána byla ministru zahraničních věcí dekanem diplomatického sboru markrabětem Pallavicciním u přítom- nosti jiných velvyslanců. V ní navrhuje se za hranici přímá čára Enos-Midia a ne, jak dříve se myslilo. čára sledující tok Marice a Ergeny. Mocnosti prohlašují, že nechtějí podporovati poža- davek válečné náhrady spojenců. V ostatních věcech nota souhlasí se sděle- ním, jež učiněno bylo spojencům. V notě činí se zastavení nepřátelství zá- vislým na přijetí těchto zákla du vyjednávání o mír.
Kolek Marika Bujuk Čekmedža Čaklikiöj Cařihrad EnoMidium
15 article
Velevyslanecká konference. Z Londýna, 31. března. (K. k.) Velevy slanci měli dnes odpoledne rozpravu v mini- sterstvu zahraničních věcí za předsednictv ministra Greye. Přítomen byl také ruský vele- vyslanec, který v poslední době churavěl. Před tím řecký vyslanec a řecký mírový de- legát měli poradu v ministerstvu zahraničních záležitostí. Z Londýna, 31. března. (K. k.) Velevysla- necká konference se usnesla konati příšt schůzi ve středu. Jak se proslýchá, projevily všechny moc nosti souhlas s lodní demonstr ae proti Černé Hoře, jíž se však asi ne zúčastní všechny mocnosti. Sazonov o úloze Ruska za balkánské vojny Z Berlína, 31. března. »Loc. Anz. oznamuje z Petrohradu: Ministr Sazonov bude mít v nejbližší době v říšské dumě řeč o úloze Ruska za balkánské války. Pro- hlásí prý, že ruská politika se vždy snažila hájiti zájmy balkánského svazu a zároveň také pečovati o evropský mír. Rumunsko-bulharský konflikt. Z Berlína, 31. března. (»Loc. Anz.e) oznamuje z Bukurešti: Rozhodnutí o bul- harsko-rumunském sporu očekává se v nej- bližších dnech, snad již v dnešní schůzí petrohradské konference velvyslanců. Z Petrohradu, 31. března. K dnešní konferenci velvyslanců se prohlašuje, že Ru- munsko a Bulharsko se považují morálně za povinné podrobiti se usnesení konference. (Viz poslední zprávy.)
Grey Sazonov Londýn Rusko Berlín Petrohrad Rumunsko Bukurešť Bulharsko balkánský svaz Anza
16 article
V drobném prodejii ranní číslo o sohě . . za 6 večsrní . . . . . . . za 4 h Ve fliAlkách na venkovší ranní číslo . . . . . . . 10h večerni . . . . . . . . 5h lnseráty plati se hotově napřed. Předplacení a inserty přijíma adminlstraca v Marlanské ul., s. Tam nacházejí se tál rodakce, tiskárna a sxpedine „Národních Listů- Rnkopisy se nevracei
Marlanský ulice
17 title
Politický přehled.
18 article Země české.
Země české. Německý žurnalistický svaz pro zachování redakčního tajemství. Spolek „Deutsche Presse in Böhmen“ ro- koval na své nedělní schůzi v Litoměřicích o záležitosti redaktorů „Pozora“ v Olomoucí. jímž radní komora kraj. soudu tamějšího ode- přela právní dobrodiní § 153 tr. zák., poku- sivši se přinutiti je k porušení redakčního tajemství peněžními pokutami cestou discipli- nární uloženými. „Deutsche Presse“ prohlašu- je, že stojí na stanovisku, že právo redakční- ho tajemství, přiznané redaktoru na základě platného zákona, nesmí býti za žádných okol- ností zkracováno i trvá na svém požadavku, již dřive tiskovému výboru poslanecké sně- movny projeveném, aby oprávnění redaktora v záležitostech redakčního svědectví odepříti, bylo v novém tiskovém zákoně výslovně uznáno. Podle sobotního „Pozora“ byli jeho red- aktoři v pátek povoláni k vyšetřujícímu soud- ci kraj. soudu dru. Tandlerovi po čtvrté, aby vypovidali v záležitosti příborského proí. Judy. Zodpovědný redaktor listu p. Feiler prohlásil, že v době, co jest zodpovědným redaktorem „Pozora“, prof. Juda do listu o poměrech a osobách příborských nepsal. Red. Knechil prohlásíl, že by mohl vypovídati je- nom tenkráte, kdyby mu byly přesně označe- ny stati, týkající se poměrů příborských tak, jako byly označeny red. „času“ dru. Herbe- novi a posl. Prokšovi, redaktoru ducha „ča- su“. Pokud se prý pamatuje, psával prof. Juda do „Pozora“ z Příbora pouze o věcech literárních, nikdy však o poměrech a osobno- stech přiborských. List připomíná inspekci, která se u kraj. soudu olomouckého tyto dny čeká, aby si povšímla blíže málo důstojné hry. kterou dr. Hruban se soudem v této záležito- sti tropí.
Tandler profesor Juda Knechil Herb Prokš doktor Hruban Litoměřice Olomouc Reda Příbor spolek „ Deutsche Presse in Böhmen Deutsche Presse poslanecký snít
19 article
Den nacionální obětí Němců v Čechách. »Německý Schulverein«, »Bund Němců v Če- ckách«, »Německý Volksrat pro Čechy«, »Německá zemská komise pro ochranu dětí a pěče pro mlá- dež« a konečně předsednictvo »německé zemské podívané (výstavy) v Chomutově 1913« uveřejnuií k německému lidu v Čechách provolání, podle něhož vzhledem k nacionálnímu boji v Čechách nejdůležitější starostí německou musí býti, aby »zachována byla průrazná síla lidu«, k čemu slouží nacionální ochranné spolky a péče o mlá- dež. Poslarnti. hllnk nrnvoravanl prostřee výstavy te bude le ves ol vo jiný spol všeobec ro tee položen. ešl oe německy dl o lohoto cne pie organisacím a provolání vybízí všechny Němee již nyní ku přípravám podniku, který svěděío neúmornosti našich Němců ve shánění prostředků germanisačních v Čechách. Pamětihodno jest, ze se v provolání mluví o průrazné síle němí e- ckých »ochranných« spolků. Až dosud byla průbojnost, průraznost nevyhnutelnou vlast- ností zbrani útočných, ochranné štíty. pancéře a krunýře mají za účel vzdorovat průrazu útočných zbraní Dozvuky německo-agrární resoluce proti obstrukcí. Historie voličské schůze posl. Ansorgea v Ne- beské Rybné, na níž se shromáždění němečtí agrárníci jménem orlickohorských Němců prohlá- sili proti německé obstrukci, kterouž slovy velmi ostrými odsoudili, způsobila, jak povědomo, v ně- meckém tábože veliký poprask a německá agrárn,
Němec Čechy Chomutov
20 title
FEUILLETON.
21 article Ze života ruských Čechů.
Ze života ruských Čechů. Nevime posud určitě, kolik je vlastně na- šich krajanů na Rusi. Jen na Volyni jich ně- kteří počítají 50—70.000. Počet zajisté úcty- hodný a při poměrné zámožnosti našich kra- janů lze jen litovati, že posud sami tak málo dávali o sobě vědět. Scházelo jim vnější po- jítko: po rozbití jich místní a církevní samo- správy v devadesátých letech jmenovitě vo- lynští Češi byli pro společný český život jako ztracení. Organisace spolková na způsob na- ších Národních jednot nebyla možná, proto žili všichni rozptýleně; teprve po uvolněni politických poměrů na Rusi byly učiněnyv Kyjevě pokusy založit pro ruské Čechy aspoř společný tiskový orgán. Prvý půkus učinil dr.
Čecho Čech Rus Volyň Čechy
22 article
Vondrák s „Ruským Čechem“, ale po jisté době byl nucen upustiti od vydávání, poně- vadž se nepodařilo hned na počátku vzbudit pro list náležitý zájem. Starší pokolení volyň- ských osadníků, které chodilo ještě v Če- chách do škol, pomalu odvyklo čtení a mladší pokolení vyšlo jen z ruských škol, takže la- tinskému písmu mnohdy ani nerozumělo. Dne je dosti častý případ na Volyní, že český sy- nek, který slouží někde u ruského pluku, oby- čejně při hudbě, píše domů sice česky, ale ru- skou azbukoul S těmito obtížemi musil počítat i red Švihovský, když před třemi roky obnovií v Kyjevě Vondrákův pokus a začal vydávati týdenník „Čechoslovan“. Počátky byly ovšem krušné a jen obětavá podpora několika če- ských lidí, zejména pp. Jindřiška a Klicha umožnila vydávání listu v prvých dvou roční- cích. „Čechoslovan“ vycházel původně nákla- dem družstva, které však se loni na podzim rozešlo a postoupilo časopis redaktoru V Švihovskému. Tento přechod mohl by býti osudný pro časopis, kterému tím byla odňata pevná finanční báze, avšak neočekávaná změna mezinárodní situace, válka na Balkáně tentokráte tak vzrušila ruské Čechy, že i jich llskový orgán stal se rázem hledanějším. Re- dakce byla nucena, aby vyhověla poptávce
Vondrák Čecho Vondrákův Čechoslovan Jindřišek Klich Volyň Kyjev Balkán Čechy Re Čechoslovan
23 article
po časových zprávách, vydávat časopis dva- krále týdně, změnila a rozšiřila formát, při- dala obrázků. Přibylo též hodně odběratelů, za tři měsíce o 25 procent více! Svědčí to tom, že „Čechoslovan“ zapouští pevné kořeny do česko-ruské půdy. Zásluhou svého čiper- ného redaktora již po dvou letech svého trvá- ní probudil národní život mezi Čechy, jmeno- vitě na Volyní. Tam po dlouhých letech ná- rodního živoření r. 1911 Češi vystoupili jako samostatný politický činitel a zúčastnili se zemských voleb, takže dopomohli své straně k vítězství. Popudili tím sice profi sobě něko- lik zpátečníků, kteří roztrušují dosud zprávy. že prý Češi se spojili s nepřáteli Rusů, ačkoli tehdy se zemskou skupinou, s níž drželí Češí. tajně sympatisoval i tehdejší gubernátor Ku- taisov, ale toto štvaní proti Čechům může jen dobře působit, poněvadž je naučí národní so- lidárnosti a společnému vystupování. Zemské volby ukázaly ruské veřejnosti, jací jsou Češ živel uvědomělý a cenný. Na toto hnutí měl velký vliv „Čechoslovan“ a v jeho historii bude to jednou z nejskvělejších stránek. Češi nesnaží se utvořit odlišnou politickou skupi- nu v kraji, kde žijí, ale přirozeně musí bránie své zájmy proti útokům nezodpovědných štvá- čů, kteří chtějí málo uvědomělý lid, lačný po zemi, získat slibováním pozemků, odňatých „cizincům“ Čechům.
Čechoslovan Čech Rus Čecho Čechy Volyň Kutaisov Čechoslovan
24 article
Jest vážnou, ale nesnadno řešitelnou otáz- kou, jak zbudovat jednotnou organisaci Čechů na Rusi, jakousi Národní jednotu, která by pečovala o jich vzdělanostní a hospodář- ské povznesení. Dnes je to možno jen pomocí časopisu a v tom směru, bude-li náležitě pra- covati, může si jediný tiskový orgán ruských Čechů „Čechoslovan“ získat velkých zá- sluh. Zdá se, že „Čechoslovan“ skutečně jde touto cestou. Jeho odběratelé jsou rozšíření po celé Rusi, v Moskvě, v Petrohradě, v Ufě v Orenburgu, v Archangelsku, v Rostově na Donu, Chersonu, Oděsse, Rize, Jurjevě, ale také na Kavkaze, v Tiílise, Kutaisu, Baku, Batumu, na Sibíři, v Tomsku, Irkutsku, Ja- kutsku, Krásnojarsku, Vladivostoku, Charbl- ně, Samarkandě, Taškentě, všude naleznete čtenáře „Čechoslovana“. Málokterý český ča- sopis má teritoriálně tak rozlehlou oblast od- běratelstva. Viděl jsem v redakci „Čechoslo- vana“ dopis, který šel do Kyjeva šest neděl. stále po ruském územi, až kdesi z Kamčatky kam zabloudil jakýsi český kulturní pionýr- Hlavní kmen odběratelů jest ovšem v Kyjevě. na Volyní a v království Polském, kde všude je „Čechoslovan“ jaksi domácím orgánem.
Čecho Čechoslovan Batum Rus Moskva Petrohrad Ufa Orenburg Archangelsk Rostov Don Kavkaz Kutais Bak Sibíř Tomsk Irkutsk Vladivostok Charbl Taškent Kyjev Kamčatka Volyň
25 article
V některých vesnicích skoro ani není českého hospodáře, který by ho neodbíral. V Kvasi- lově, velmi pokročilé vesníci, ze 100 hospo- dářů jest 84 odběratelů „Čechoslovana“, po- dobně ve Volkově, v osadě, která záslu- hou starého českého učitele pana Boučka měla by býti vzorem ostatním osadnikům ve vzdělání a spořádanosti. Opravdu je člověku lito, že takových Boučků je mezi ruskými Čechy tak málo: tam člověk se naučí chápat. co znamená pro nás dobrá škola a dobrý uči- tel. My zde doma si toho málo všímáme, po- něvadž to považujeme jaksi za nutný zjev Ale jinak je tomu v ruských českých osadách na Rusi, kde se musí učit jen ruským jazy- kem a většinou jen ruskými učiteli, kteři jmenovitě v hospodářských věcech nemohou našemu krajanovi byti rádci. Církev také ne- působí náležitě, poněvadž samy obřady při- mo s mravním vychováním nesouvisí a ká- zání v pravoslavné církvi, ke které dnes vět- šina našich krajanů se hlásí, jsou omezena duchovní censurou. Často jsem slyšel od sta- rých sousedů na Volyní stesk, že v církví není častěji mravokárných kázání, oni sami prý to neumějí svým synkům tak vyložit a baťuška také nic neřiká, jen si slouží svoje obřadyá mládež potom jen pustne. Mladí umějí pra- covat, shánět groš, ale v jich duši je prázdno.
Čechoslovan Volkův Bouček Kvasi Čechy Rus Volyň
26 article
Čte se málo a odjinud nic lepšího neslyšet. Mezi ruskými Čechy cítí se tento nedostatel kulturního spojení s rodným národem a proto navrhuji zřídit stipendium, aby ročně aspoň jeden nebo dva kandidáti učitelství z ruských Čechů byli posláni do Čech na do- plnění studia a potom učili v českých osa- dách. Povolané instituce české, jmenovitě Zahraníční odbor Národní rady, měl by této snaze vyjít vstříc. Jistě bylo by snadno v Če- chách umístit ročně jednoho nebo dva české učitele; není třeba čekat, až se seženou znač- ně peníze na stipendijní fond. Věc ta nebyla by nákladná a prospěla by velmi zachován styků českých osadníků s českým národem. Dnes je tak modní hovořit vždy o hmotné výhodnosti nějakého činu; možno tedy po- ukázat i na hospodářskou stránku tohot druhu vzájemnosti. Ztratí-li ruští Češi kulturní styky se svým národem, časem ztratí ovšem i hospodářské styky. Bude to i pro ně nevý- hodno, poněvadž vynikající hospodářské po- stavení našich osadníků souvisí právě s tím. že dovedou mnohem lépe vzdělávat půdu a využitkovat její plodů než okolní mužíci v tom jsou jim nedoceněným vzorem. Styky s rodnou vlastí jsou sice značně omezeny, ale přece ještě jsou tak živé, že čeští osadníci stále se doučují od svých krajanů. V něčem je dokonce předčili, jmenovitě v užívání ho- spodářských strojů, což je vysvětlitelno př větších rozměrech pozemků a nedostatku pra- covních sil na Rusí. Ale sila moderního ho- spodaření není jen v technické zdatnosti ho- spodářově, nýbrž také v jeho duševních vlast.
Čecho Čech Čechy Zahraníční odbor národní rada
27 article
nostech, dále v celkové organisaci zemědělců v řádně vyvinutém družstevnictví, v organi- saci nákupu a prodeje, úvěru atd. V tom smě- ru český osadnik pokulhává za svým kraja- nem z Čech, třeba že při každé příležitost i v poslední době se učí. Jeho praktický smysl ovšem raději vídí nový způsob, usku- tečněný v praxi, než pouze návrh na papíře ale praxi je mu přece jen nesnadno vídět v Čechách, poněvadž má velké obtíže se za- hraničním pasem. Pro našince pas je malič- kost, která stojí 2 K. Pro ruského poddaného to znamená běhat několik neděl po různýcl „načalstvech“ a platit, platit. Pas přijde mu skoro dráže než celá cesta do Prahy. Někteř si chtějí toho přepychu dopřát jen až na Hu- sovy oslavy r. 1915. My tuším málo oceňujeme našeho osad- nika jako výborného propagátora českého průmyslu. Mělo by se systematičtěji pracovat pro získání našich lidí v tom směru, tak jak to dělají zahraniční organisace německé. C by to znamenalo, kdyby ty tisíce českých osadníků na Rusi nebo těch 40.000, čí kolik je českých osadníků na slovanském jihuv Chorvatsku a Slavonii, byli blíže přitažen k našemu kulturnímu a hospodářskému ži- votu. Zachránit je pro národní jednotu zna- mená zachránit tisíce českých duší české ná- rodní tradici, české kultuře a českým zá- jmům národohospodářským. Náš obchod průmysl měl by aspoň hodně používat tisko- vých průkopníků na slovanském jihu a vý- chodu, záhřebského „Českého Listu“a kyjevského „Čechoslovana“, k sezna- mování se svými tovary.
Čechoslovan Čechy Praha Hu Rus Chorvatsko Slavonie
28 article
V samém Kyjevě, v tomto krásném hlavním městě Malé Rusi, které jistě letos stane se cílem mnohých českých návštěvníků pro všeruskou výstavu, tam pořáda- nou, vyrůstá nám středisko českého života na Rusi. Vždy tam bývalo hojně našich krajanů, profesorů, továrníků, obchod- níků, inženýrů, komptoiristů, dělníků, ale žili roztříštěně. Nyní tam mají už českou sou- kromou školu, vydává se tam český ča- sopis a na Velké Vladimírské ulici objevuje se celý český ostrov: loni tam byl otevřen velký, moderně restaurovaný hotel „Praha“, Slovanská kavárna, která v létě se povznese na střechu domu do výše asi desá- tého poschodí, odkud bude nádherný pohled na Kyjev a okolí, budoucí baedeckrovská pa- mátnost Kyjeva, Česká pívníce. Vedle nich se zřizuje Českoslovanské knih- kupectví a Slovanská tiskárna, v níž se bude tisknout „Čechoslovan“, jehož redakce se také přestěhovala do sousedství hotelu „Praha“. Po dobu výstavní redakce Čechoslovana zařídí iníormační kance- lář, aby opatřovala českým vystavovatelům, vývozníkům i návštěvníkům potřebné zprávy, aby obstarávala tisk českých a ruských tisko- pisů a tak ulehčovala styk s jihozápadním krajem ruským. Velkolepé sbírky, které uspořádal český národ pro bojující bratry jihoslovanské, došly ohlasu také mezí ruskými Čechy, kteří nasbí- rali prostřednictvím „Čechoslovana“ přes 8500 rublů (21.000 K). největší to dar, který byl na Kyjevsku ve prospěch Jihoslovanů sebrán. Ruský tisk to tehdy zvláště vytkl jako pří- kladnou obětavost slovanskou. To je také do- kladem, že naši krajané ani v Rusku neztrá- cejí vřelý český a slovanský zájem. B. P.
Čechoslovan Jihoslovan Kyjev Malá Rus Vladimírský ulice Praha Čechy Rusko Čechoslovan