1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, v úterý 1. dubna 1913.
Praha
4
article
Marannl a večerní liety
předplácí se
V Praze v administracli
na měsle. . . . . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
a dvojí donáškou
měsle. . . . .
na čtrri leta . . . . 7 K elh
va filiálkácht
na měsle . . . . . 2 K 80
Poštour
na měslo. . . . . .
na čtvrt leta . . . . 9 K 60h
s dvojí zásilk u
na měsíc,
n etvrt iet: . . : k ei
Dnešní číslo pro Prahu jest o a
stranách, s přílohou pro venkov
o 16 stranách.
Praha
5
article
O Skader!
O Skader!
Statný a bystroduchý kmet slovanské-
ho rodu, jenž od r. 1860 panuje nečetné-
mu, ale obdivuhodně chrabrému národu
černohorskému, král Nikola, jest dnes
terčem nejvášnivějších nájezdů tisku ví-
deňského, peštského a berlínského proto,
že dobývá přes „zákaz“ velmocí evrop-
ských tureckou pevnost a město Ska-
dar, někdys to vlastnictví národa srb-
ského, potom však osmanskou baštu, o-
hrožující příšerným nebezpečenstvím p
věky Černou Horu v její bytu a rozvoji.
Osvobodit vlast svou od této můry na
prsou, bylo životní tužbou statečného krá-
le Černé Hory; za to přes tíži sedmdesáti
let věku svého, vyšel se svým nečetným
lidem junáckým neohroženě první v bo
proti Turecku; a nyní po shroucení téhož
— měl by ustati od boje posled-
ního, zůstavit Skadar — Arnautům
albánským, nejdivočejším a nejnelítost-
nějším to vrahům Slovanů? A tolik na něm
požadují velmoci evropské, ignorujíce ži-
votních zájmů a potřeb Černé Hory
Shodnuvše se za nevysvětleného dopuště-
ní Ruska o stvoření pitvorného, života ne-
schopného homuncula, zvaného „státem
albánským“, určují mu nyní při zeleném
stolu v Londýně „od oka“ hranice a tu se
slavní diplomaté Evropy na tom usnesli.
že Skadar má případnouti věnem onomu
budoucímu homunculu albánskému, necht
si ho Černohorci dobudou krví svou nebo
ne. Před tímto díktátem svrchovaným mě-
la Černá Hora couvnout a zarazit meč svo
do pochvy.
Arnaut albánský
Černohorec
Černá Hora
Turecko
Skadar
Rusko
Londýn
Evropa
Slovan
6
article
Společná výzva slavné „Evropy
která se vůči malé Černé Hoře ko-
nečně zmohla dle berlínského vládního
pronunciamenta ku „pevníé vůlí, o níž
nemůže býti pochyby, poroučí vládě ce-
tyňské i bělehradské důtklivě: Ustaňte o
dobývání Skadru, zastavte veškeré válečné
operace v krajích, přisouzených velmoce-
mi budoucí Albanii a dbeite, aby kraje ty-
to byly vašeho vojska co nejdříve prosty.
Na toto zakročení nedostalo se všal
velmocem pro tuto chvíli ani od černo-
horské ani od srbské vlády jiné formáln
odpovědi, nežli že musejí se o věci do-
hodnouti dříve s ostatními bal-
kánskými spojenci jako o pospo-
lité záležitosti celého balkánského
svazu.
Zatím ale vypršela lhůta klidu zbraní
již povolil král černohorský Turkům ska-
derským, aby odešlo volně občanske
obyvatelstvo z obležené pevnosti, čemuž
se však turecký velitel Skadru ku podivu
tak — v zpíral, jak starostlivě diploma-
cie rakouská o to usilovala ... Sama vy-
mohla sí v Cařihradě rozkaz pro tureckého
velitele, jejž Černohorci ochotně doručíli.
Tak tedy odešli civilisté s rodinami a
zbožím svým ze sevřeného města, aniž by
jim ve volném odchodu bylo kýmkoli brá-
něno; dosud není zpráv, mnoho-li jich po-
užilo volnosti té. Po jich odehodu
pak zahájili Černohorci včera silnou
palbu na turecká opevnění na ro-
vině před Skadrem a dobyvše jich šťast-
ně, obnovili bombardování Skadru samé-
ho. Dnes pak měl být na pevnost
skaderskou proveden vše-
obecný útok.
Turek
Evropa
Albánie
Cařihrad
7
article
Žádná tedy nehumannost se strany
slovanské, nýbrž prostě pevná vůle, která
se nekrčí na ráz před svéhlavým jako ne-
spravedlivým „vetem“ ciziny, ale srdna-
tě koná svou povinnost podle nejlepšího
přesvědčení, rozumu a citu svého. Kdo by
se v takých osudných sporech dějinných
chtěl činiti soudcem a vymezovati míru
troufalosti národu za život svůj zápolící-
mu? Spíše úctu a sympatii buditi musíu
všech spravedlivých lidí taková pevnosta
odhodlanost heroická nečetného národa.
jdoucího za svým cílem ku předu, třeb
sám proti všem! . ..
Ale že jest to národ slovanský
vrhá se dnes na Černohorce a jich sta-
tečného krále - kmeta tisk vídeňský, ber-
línský a peštský jako zuřivá láje. —
Z pouhé lačnosti po cizí zemi žene prý se
král Nikola se svým lidem na albanský
Skader, aby ho uloupil národu Albanců
Černá Hora prý chce ve Skadru Alba n-
ce potlačit a cizí národ, jenž má rovný
nárok na svobodu, svému jhu podm a-
nit. Avšak Evropa prý tomu ne-
dopustí. Na ráz prý zakročí a se
vším důrazem připomene králi černohor-
skému, že mír evropský jest čímsi vyšším.
nežli ničím neodůvodněná lačnost po ú-
zemí. Krok velmocí bude prý záležet asi
ve velké demonstraci váleč-
ných lodí velmocí evropských
proti černohorskému pobřežív
moři Jaderském, „aby zmařen byl pokus
tyranie, aby zadržen byl útok ne pouze
na národnost, ale i na život Albánců ve
Skadruf Tak soptí dnešní večerní „Neue
Freie Presse“ a s ní chorus ostatního ví-
deňského tisku, až na malé výjimky.
Albánec
Evropa
Neue Frei Presse
8
article
Pidimužická Černá Hora osměluje prý
se provokovat celou Evropu. Za to musí
býti co nejostřeji zkárána svorným zakro-
čením uražené Evropy. — Toliko „Zeit“
rozumně upozorňuje s vídeňské hurrah-
politiky, že to s tím rázným zakročením
Evropy nepůjde asi tak snadno, jak si pá-
nové pod Štěpánskou věží vídeňskou myslí
a přejí: Neboť o svornosii a jedno-
tě velmocí nelze prý příliš mluvit. Na
ten čas prý se aspoň podobá, že Rusko
a s ním Francíe se žádného ostré-
ho postupužádné demonstrace
nepřátelské proti Černé Hoře nezúča st-
ní. Také Italie, dle všech zpráv, chce
se zachovat — pasivně a sama Anglie
sehraje asi se svými válečnými loďmi, plu-
jícími prý již od Malty, jen úlohu pouhé-
ho neutrálního pozorovatele.
„Provedení demonstrace“
předpovídá „Zeit“ — padá tudíž jen na
Rakousko (a což Německo?), toto sa-
mojediné ponese odium, které tato akce
vyvolá u albánských států.
Vskutku již také dochází určitá zprá-
va z diplomatických kruhů ruských, že
Rusko se žádné násil n
akce proti Černé Hoře ne-
zúčastní, což by se také příčílo celému
dosavadnímu srdečnému poměru Ruska k
černohorskému králi Nikolovi, jejž nazval
Evropa
Rusko
Černá hoře
Anglie
Malta
Rakousko
Německo
Nikola
Italia
9
article
v těžké chvili car Alexandr III. veřejně.
„nejlepším přítelem Ruska.
Když ale Rusko se zaskví svou ne-
přítomností před černohorským pří-
stavem, pak najisto též lodi Angliea
Francie zůstanou na kotvách v slušné
vzdálenosti od břehu černohorského a to-
likéž loďstvo italské spíše asi pozorovati
bude pohyby lodí Rakouska před Barema
Kotorem, než hrdé skály Černé Hory tak
drahé zbožňované královně italské. Roz-
hodně zajímavo bude pozorovati též akci
loďstva německého, zdali a pokud
ono při té naladěné serenádě námořní pod
Černou Horou vynikne. Již jednou viděla
Černá Hora shromážděný podobný koncert
lodí se svých skal v moři Jaderském. To
roku 1880, když šlo o přístav ulcínský.
jejž nechtělo Turecko přes všechny smlou-
vy berlínského kongresu vydat Černé Ho-
ře. Tenkrát po měsíce strašily válečné lo-
dí všech evropských velmocí jalovými
projížďkami kol pobřeží albánského, aniž
by se která z nich byla odvážila — jediné-
ho výstřelu. Nuž doufejme pro mír evrop-
ský, že se také tentokrát z té demonstra-
ce lodí nesjednocené Evropy
střílet nebudel
Roza
Rusko
Rakousko
Černá Hora
Turecko
Evropa
Barema Kotor
10
title
Válka na Balkáně.
Balkán
11
article
Přípravy k námořní demonstraci proti
Černé Hoře.
Přípravy k námořní demonstraci proti
Černé Hoře.
Z Vídně, 31. března. V pozdních hodl-
nách večer se dovídáme, že byly již učiněny
veškeré přípravy k námořní demonstraci
mezinárodního rázu proti Černé Hoře. Pod-
něty kategorické k tomu byly dány v od-
poledních hodinách, jakmile došly zprávyo
opětném bombardování Skadru.
Z Paříže, 31. března. Ministerstvo za-
hraničných věci bylo dnes ruským vele-
vyslancem Izvolským úřadně informováno
že Rusko na žádný způsob nesú-
častní se násilných opatření proti
Černé Hoře.
Z Vídně, 31. března. Veškeré dnešní ve-
černíky pojednávají velmi rozčileně o událo-
stech před Skadrem a sjednocůjí se v tom.
že nyní bude nutno vůzi „provokaci celé
Evropy“ Černou Horou do nejostřeji za-
kročit. Jediná Zeit“ bozorňnie, že zakro-
čení to není tak irě neboť o jed-
notnostivelmoci nelze přiliš mlu-
vit. Zatím se zdá, že Francie a Ruske
se na postupu proli Černé Hoře nezúča st-
ni. Také Italie, jak se zdá, chce se zacho-
vat pasivně. Anglie pravděpodobně sehraje
úlohu neutrálního pozorovatele.
Provedení akce padá tudíž jen na Rakou-
sko a to také samo ponese odium, které
tato akce vyvolá u balkánských států.
Vídeň
Paříž
Rusko
Evropa
Francie
Černá hoře
Anglie
12
article
Kolem Skadru.
Kolem Skadru.
Z Cetyně, 31. března. (K. k.) Úřadně
oznamují: Turci podnikli v 9 hod. dop.
útok od Taraboše. Černohorská pě-
chota zahájila akci. Na obou stranách
se stále prudce bombarduje.
Sl-k. Z Bělehradu, 31. března. (Zvl
telegr. zpráva „Nár. Listů“.) Právě se do-
vidám na kompetentním místě, že dnesv
9 hodin ráno zahájen všeobecný útok na
Turek
Cetyně
Bělehrad
13
article
č ifpl
Skader za účastí veškerého dělostřelectv
i pěchoty.
Z tureckého bojiště.
(Úřadní zpráva.)
14
article
Z Caříhradu, 31. března. (K. k.) Nepřátel-
ské vojsko, které dle včerejší úřadní zprávy
bylo z území před našimi opevněnými posi-
cemi, západně od Bujuk-Čekmedže za-
puzeno, bylo několika z našich oddílů ener-
gicky pronásledováno. Při tom nalezly tyto
oddíly na pochodu směrem k Jalosu a Ke-
selkiöji přes 1000 nepřátelských mrtvol
na cestách. Naše vojsko narazilo na značné
nepřátelské síly, které se rozestavily na vý-
šinách severně od Jalosu a jižně od údol
Čaklikiöje a tam se zastavilo. Naše pěchota
zničila úplně nepřátelskou demaskovanou ba-
terii, která přijela na západ od Falasiakiöje
aby napadla naše posice z boku.
Na ostatních místech linie čataldžské s
nic neudálo. Též z Bulajru nedošla žádná po-
zoruhodná zpráva.
Společná nota velmocí odevzdána v Caři-
hradě.
Z Cařihradu, 31. března. (K. k.) Kolek
tivni nota velmoci odevzdána byla ministru
zahraničních věcí dekanem diplomatického
sboru markrabětem Pallavicciním u přítom-
nosti jiných velvyslanců.
V ní navrhuje se za hranici přímá čára
Enos-Midia a ne, jak dříve se myslilo.
čára sledující tok Marice a Ergeny. Mocnosti
prohlašují, že nechtějí podporovati poža-
davek válečné náhrady spojenců.
V ostatních věcech nota souhlasí se sděle-
ním, jež učiněno bylo spojencům. V notě
činí se zastavení nepřátelství zá-
vislým na přijetí těchto zákla du
vyjednávání o mír.
Kolek
Marika
Bujuk
Čekmedža
Čaklikiöj
Cařihrad
EnoMidium
15
article
Velevyslanecká konference.
Z Londýna, 31. března. (K. k.) Velevy
slanci měli dnes odpoledne rozpravu v mini-
sterstvu zahraničních věcí za předsednictv
ministra Greye. Přítomen byl také ruský vele-
vyslanec, který v poslední době churavěl.
Před tím řecký vyslanec a řecký mírový de-
legát měli poradu v ministerstvu zahraničních
záležitostí.
Z Londýna, 31. března. (K. k.) Velevysla-
necká konference se usnesla konati příšt
schůzi ve středu.
Jak se proslýchá, projevily všechny moc
nosti souhlas s lodní demonstr ae
proti Černé Hoře, jíž se však asi ne
zúčastní všechny mocnosti.
Sazonov o úloze Ruska za balkánské vojny
Z Berlína, 31. března. »Loc. Anz.
oznamuje z Petrohradu: Ministr Sazonov
bude mít v nejbližší době v říšské dumě
řeč o úloze Ruska za balkánské války. Pro-
hlásí prý, že ruská politika se vždy snažila
hájiti zájmy balkánského svazu a zároveň
také pečovati o evropský mír.
Rumunsko-bulharský konflikt.
Z Berlína, 31. března. (»Loc. Anz.e)
oznamuje z Bukurešti: Rozhodnutí o bul-
harsko-rumunském sporu očekává se v nej-
bližších dnech, snad již v dnešní schůzí
petrohradské konference velvyslanců.
Z Petrohradu, 31. března. K dnešní
konferenci velvyslanců se prohlašuje, že Ru-
munsko a Bulharsko se považují morálně za
povinné podrobiti se usnesení konference.
(Viz poslední zprávy.)
Grey
Sazonov
Londýn
Rusko
Berlín
Petrohrad
Rumunsko
Bukurešť
Bulharsko
balkánský svaz
Anza
16
article
V drobném prodejii
ranní číslo o sohě . . za 6
večsrní . . . . . . . za 4 h
Ve fliAlkách na venkovší
ranní číslo . . . . . . . 10h
večerni . . . . . . . . 5h
lnseráty
plati se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijíma
adminlstraca v Marlanské ul., s.
Tam nacházejí se tál
rodakce, tiskárna a sxpedine
„Národních Listů-
Rnkopisy se nevracei
Marlanský ulice
17
title
Politický přehled.
18
article
Země české.
Země české.
Německý žurnalistický svaz pro zachování
redakčního tajemství.
Spolek „Deutsche Presse in Böhmen“ ro-
koval na své nedělní schůzi v Litoměřicích
o záležitosti redaktorů „Pozora“ v Olomoucí.
jímž radní komora kraj. soudu tamějšího ode-
přela právní dobrodiní § 153 tr. zák., poku-
sivši se přinutiti je k porušení redakčního
tajemství peněžními pokutami cestou discipli-
nární uloženými. „Deutsche Presse“ prohlašu-
je, že stojí na stanovisku, že právo redakční-
ho tajemství, přiznané redaktoru na základě
platného zákona, nesmí býti za žádných okol-
ností zkracováno i trvá na svém požadavku,
již dřive tiskovému výboru poslanecké sně-
movny projeveném, aby oprávnění redaktora
v záležitostech redakčního svědectví odepříti,
bylo v novém tiskovém zákoně výslovně
uznáno.
Podle sobotního „Pozora“ byli jeho red-
aktoři v pátek povoláni k vyšetřujícímu soud-
ci kraj. soudu dru. Tandlerovi po čtvrté, aby
vypovidali v záležitosti příborského proí.
Judy. Zodpovědný redaktor listu p. Feiler
prohlásil, že v době, co jest zodpovědným
redaktorem „Pozora“, prof. Juda do listu o
poměrech a osobách příborských nepsal. Red.
Knechil prohlásíl, že by mohl vypovídati je-
nom tenkráte, kdyby mu byly přesně označe-
ny stati, týkající se poměrů příborských tak,
jako byly označeny red. „času“ dru. Herbe-
novi a posl. Prokšovi, redaktoru ducha „ča-
su“. Pokud se prý pamatuje, psával prof.
Juda do „Pozora“ z Příbora pouze o věcech
literárních, nikdy však o poměrech a osobno-
stech přiborských. List připomíná inspekci,
která se u kraj. soudu olomouckého tyto dny
čeká, aby si povšímla blíže málo důstojné hry.
kterou dr. Hruban se soudem v této záležito-
sti tropí.
Tandler
profesor
Juda
Knechil
Herb
Prokš
doktor
Hruban
Litoměřice
Olomouc
Reda
Příbor
spolek „ Deutsche Presse in Böhmen
Deutsche Presse
poslanecký snít
19
article
Den nacionální obětí Němců v Čechách.
»Německý Schulverein«, »Bund Němců v Če-
ckách«, »Německý Volksrat pro Čechy«, »Německá
zemská komise pro ochranu dětí a pěče pro mlá-
dež« a konečně předsednictvo »německé zemské
podívané (výstavy) v Chomutově 1913« uveřejnuií
k německému lidu v Čechách provolání, podle
něhož vzhledem k nacionálnímu boji v Čechách
nejdůležitější starostí německou musí býti, aby
»zachována byla průrazná síla lidu«, k čemu
slouží nacionální ochranné spolky a péče o mlá-
dež. Poslarnti. hllnk nrnvoravanl
prostřee
výstavy
te
bude le
ves
ol
vo
jiný spol
všeobec
ro tee
položen.
ešl
oe
německy
dl o
lohoto cne pie
organisacím a provolání vybízí všechny Němee
již nyní ku přípravám podniku, který svěděío
neúmornosti našich Němců ve shánění prostředků
germanisačních v Čechách. Pamětihodno jest, ze
se v provolání mluví o průrazné síle němí e-
ckých »ochranných« spolků. Až dosud
byla průbojnost, průraznost nevyhnutelnou vlast-
ností zbrani útočných, ochranné štíty.
pancéře a krunýře mají za účel vzdorovat
průrazu útočných zbraní
Dozvuky německo-agrární resoluce proti
obstrukcí.
Historie voličské schůze posl. Ansorgea v Ne-
beské Rybné, na níž se shromáždění němečtí
agrárníci jménem orlickohorských Němců prohlá-
sili proti německé obstrukci, kterouž slovy velmi
ostrými odsoudili, způsobila, jak povědomo, v ně-
meckém tábože veliký poprask a německá agrárn,
Němec
Čechy
Chomutov
21
article
Ze života ruských Čechů.
Ze života ruských Čechů.
Nevime posud určitě, kolik je vlastně na-
šich krajanů na Rusi. Jen na Volyni jich ně-
kteří počítají 50—70.000. Počet zajisté úcty-
hodný a při poměrné zámožnosti našich kra-
janů lze jen litovati, že posud sami tak málo
dávali o sobě vědět. Scházelo jim vnější po-
jítko: po rozbití jich místní a církevní samo-
správy v devadesátých letech jmenovitě vo-
lynští Češi byli pro společný český život jako
ztracení. Organisace spolková na způsob na-
ších Národních jednot nebyla možná, proto
žili všichni rozptýleně; teprve po uvolněni
politických poměrů na Rusi byly učiněnyv
Kyjevě pokusy založit pro ruské Čechy aspoř
společný tiskový orgán. Prvý půkus učinil dr.
Čecho
Čech
Rus
Volyň
Čechy
22
article
Vondrák s „Ruským Čechem“, ale po jisté
době byl nucen upustiti od vydávání, poně-
vadž se nepodařilo hned na počátku vzbudit
pro list náležitý zájem. Starší pokolení volyň-
ských osadníků, které chodilo ještě v Če-
chách do škol, pomalu odvyklo čtení a mladší
pokolení vyšlo jen z ruských škol, takže la-
tinskému písmu mnohdy ani nerozumělo. Dne
je dosti častý případ na Volyní, že český sy-
nek, který slouží někde u ruského pluku, oby-
čejně při hudbě, píše domů sice česky, ale ru-
skou azbukoul
S těmito obtížemi musil počítat i red
Švihovský, když před třemi roky obnovií
v Kyjevě Vondrákův pokus a začal vydávati
týdenník „Čechoslovan“. Počátky byly ovšem
krušné a jen obětavá podpora několika če-
ských lidí, zejména pp. Jindřiška a Klicha
umožnila vydávání listu v prvých dvou roční-
cích. „Čechoslovan“ vycházel původně nákla-
dem družstva, které však se loni na podzim
rozešlo a postoupilo časopis redaktoru V
Švihovskému. Tento přechod mohl by býti
osudný pro časopis, kterému tím byla odňata
pevná finanční báze, avšak neočekávaná
změna mezinárodní situace, válka na Balkáně
tentokráte tak vzrušila ruské Čechy, že i jich
llskový orgán stal se rázem hledanějším. Re-
dakce byla nucena, aby vyhověla poptávce
Vondrák
Čecho
Vondrákův
Čechoslovan
Jindřišek
Klich
Volyň
Kyjev
Balkán
Čechy
Re
Čechoslovan
23
article
po časových zprávách, vydávat časopis dva-
krále týdně, změnila a rozšiřila formát, při-
dala obrázků. Přibylo též hodně odběratelů,
za tři měsíce o 25 procent více! Svědčí to
tom, že „Čechoslovan“ zapouští pevné kořeny
do česko-ruské půdy. Zásluhou svého čiper-
ného redaktora již po dvou letech svého trvá-
ní probudil národní život mezi Čechy, jmeno-
vitě na Volyní. Tam po dlouhých letech ná-
rodního živoření r. 1911 Češi vystoupili jako
samostatný politický činitel a zúčastnili se
zemských voleb, takže dopomohli své straně
k vítězství. Popudili tím sice profi sobě něko-
lik zpátečníků, kteří roztrušují dosud zprávy.
že prý Češi se spojili s nepřáteli Rusů, ačkoli
tehdy se zemskou skupinou, s níž drželí Češí.
tajně sympatisoval i tehdejší gubernátor Ku-
taisov, ale toto štvaní proti Čechům může jen
dobře působit, poněvadž je naučí národní so-
lidárnosti a společnému vystupování. Zemské
volby ukázaly ruské veřejnosti, jací jsou Češ
živel uvědomělý a cenný. Na toto hnutí měl
velký vliv „Čechoslovan“ a v jeho historii
bude to jednou z nejskvělejších stránek. Češi
nesnaží se utvořit odlišnou politickou skupi-
nu v kraji, kde žijí, ale přirozeně musí bránie
své zájmy proti útokům nezodpovědných štvá-
čů, kteří chtějí málo uvědomělý lid, lačný po
zemi, získat slibováním pozemků, odňatých
„cizincům“ Čechům.
Čechoslovan
Čech
Rus
Čecho
Čechy
Volyň
Kutaisov
Čechoslovan
24
article
Jest vážnou, ale nesnadno řešitelnou otáz-
kou, jak zbudovat jednotnou organisaci Čechů
na Rusi, jakousi Národní jednotu, která
by pečovala o jich vzdělanostní a hospodář-
ské povznesení. Dnes je to možno jen pomocí
časopisu a v tom směru, bude-li náležitě pra-
covati, může si jediný tiskový orgán ruských
Čechů „Čechoslovan“ získat velkých zá-
sluh. Zdá se, že „Čechoslovan“ skutečně jde
touto cestou. Jeho odběratelé jsou rozšíření
po celé Rusi, v Moskvě, v Petrohradě, v Ufě
v Orenburgu, v Archangelsku, v Rostově na
Donu, Chersonu, Oděsse, Rize, Jurjevě, ale
také na Kavkaze, v Tiílise, Kutaisu, Baku,
Batumu, na Sibíři, v Tomsku, Irkutsku, Ja-
kutsku, Krásnojarsku, Vladivostoku, Charbl-
ně, Samarkandě, Taškentě, všude naleznete
čtenáře „Čechoslovana“. Málokterý český ča-
sopis má teritoriálně tak rozlehlou oblast od-
běratelstva. Viděl jsem v redakci „Čechoslo-
vana“ dopis, který šel do Kyjeva šest neděl.
stále po ruském územi, až kdesi z Kamčatky
kam zabloudil jakýsi český kulturní pionýr-
Hlavní kmen odběratelů jest ovšem v Kyjevě.
na Volyní a v království Polském, kde všude
je „Čechoslovan“ jaksi domácím orgánem.
Čecho
Čechoslovan
Batum
Rus
Moskva
Petrohrad
Ufa
Orenburg
Archangelsk
Rostov
Don
Kavkaz
Kutais
Bak
Sibíř
Tomsk
Irkutsk
Vladivostok
Charbl
Taškent
Kyjev
Kamčatka
Volyň
25
article
V některých vesnicích skoro ani není českého
hospodáře, který by ho neodbíral. V Kvasi-
lově, velmi pokročilé vesníci, ze 100 hospo-
dářů jest 84 odběratelů „Čechoslovana“, po-
dobně ve Volkově, v osadě, která záslu-
hou starého českého učitele pana Boučka
měla by býti vzorem ostatním osadnikům ve
vzdělání a spořádanosti. Opravdu je člověku
lito, že takových Boučků je mezi ruskými
Čechy tak málo: tam člověk se naučí chápat.
co znamená pro nás dobrá škola a dobrý uči-
tel. My zde doma si toho málo všímáme, po-
něvadž to považujeme jaksi za nutný zjev
Ale jinak je tomu v ruských českých osadách
na Rusi, kde se musí učit jen ruským jazy-
kem a většinou jen ruskými učiteli, kteři
jmenovitě v hospodářských věcech nemohou
našemu krajanovi byti rádci. Církev také ne-
působí náležitě, poněvadž samy obřady při-
mo s mravním vychováním nesouvisí a ká-
zání v pravoslavné církvi, ke které dnes vět-
šina našich krajanů se hlásí, jsou omezena
duchovní censurou. Často jsem slyšel od sta-
rých sousedů na Volyní stesk, že v církví není
častěji mravokárných kázání, oni sami prý to
neumějí svým synkům tak vyložit a baťuška
také nic neřiká, jen si slouží svoje obřadyá
mládež potom jen pustne. Mladí umějí pra-
covat, shánět groš, ale v jich duši je prázdno.
Čechoslovan
Volkův
Bouček
Kvasi
Čechy
Rus
Volyň
26
article
Čte se málo a odjinud nic lepšího neslyšet.
Mezi ruskými Čechy cítí se tento nedostatel
kulturního spojení s rodným národem a proto
navrhuji zřídit stipendium, aby ročně
aspoň jeden nebo dva kandidáti učitelství
z ruských Čechů byli posláni do Čech na do-
plnění studia a potom učili v českých osa-
dách. Povolané instituce české, jmenovitě
Zahraníční odbor Národní rady, měl by této
snaze vyjít vstříc. Jistě bylo by snadno v Če-
chách umístit ročně jednoho nebo dva české
učitele; není třeba čekat, až se seženou znač-
ně peníze na stipendijní fond. Věc ta nebyla
by nákladná a prospěla by velmi zachován
styků českých osadníků s českým národem.
Dnes je tak modní hovořit vždy o hmotné
výhodnosti nějakého činu; možno tedy po-
ukázat i na hospodářskou stránku tohot
druhu vzájemnosti. Ztratí-li ruští Češi kulturní
styky se svým národem, časem ztratí ovšem
i hospodářské styky. Bude to i pro ně nevý-
hodno, poněvadž vynikající hospodářské po-
stavení našich osadníků souvisí právě s tím.
že dovedou mnohem lépe vzdělávat půdu a
využitkovat její plodů než okolní mužíci
v tom jsou jim nedoceněným vzorem. Styky
s rodnou vlastí jsou sice značně omezeny, ale
přece ještě jsou tak živé, že čeští osadníci
stále se doučují od svých krajanů. V něčem
je dokonce předčili, jmenovitě v užívání ho-
spodářských strojů, což je vysvětlitelno př
větších rozměrech pozemků a nedostatku pra-
covních sil na Rusí. Ale sila moderního ho-
spodaření není jen v technické zdatnosti ho-
spodářově, nýbrž také v jeho duševních vlast.
Čecho
Čech
Čechy
Zahraníční odbor národní rada
27
article
nostech, dále v celkové organisaci zemědělců
v řádně vyvinutém družstevnictví, v organi-
saci nákupu a prodeje, úvěru atd. V tom smě-
ru český osadnik pokulhává za svým kraja-
nem z Čech, třeba že při každé příležitost
i v poslední době se učí. Jeho praktický
smysl ovšem raději vídí nový způsob, usku-
tečněný v praxi, než pouze návrh na papíře
ale praxi je mu přece jen nesnadno vídět
v Čechách, poněvadž má velké obtíže se za-
hraničním pasem. Pro našince pas je malič-
kost, která stojí 2 K. Pro ruského poddaného
to znamená běhat několik neděl po různýcl
„načalstvech“ a platit, platit. Pas přijde mu
skoro dráže než celá cesta do Prahy. Někteř
si chtějí toho přepychu dopřát jen až na Hu-
sovy oslavy r. 1915.
My tuším málo oceňujeme našeho osad-
nika jako výborného propagátora českého
průmyslu. Mělo by se systematičtěji pracovat
pro získání našich lidí v tom směru, tak jak
to dělají zahraniční organisace německé. C
by to znamenalo, kdyby ty tisíce českých
osadníků na Rusi nebo těch 40.000, čí kolik
je českých osadníků na slovanském jihuv
Chorvatsku a Slavonii, byli blíže přitažen
k našemu kulturnímu a hospodářskému ži-
votu. Zachránit je pro národní jednotu zna-
mená zachránit tisíce českých duší české ná-
rodní tradici, české kultuře a českým zá-
jmům národohospodářským. Náš obchod
průmysl měl by aspoň hodně používat tisko-
vých průkopníků na slovanském jihu a vý-
chodu, záhřebského „Českého Listu“a
kyjevského „Čechoslovana“, k sezna-
mování se svými tovary.
Čechoslovan
Čechy
Praha
Hu
Rus
Chorvatsko
Slavonie
28
article
V samém Kyjevě, v tomto krásném
hlavním městě Malé Rusi, které jistě letos
stane se cílem mnohých českých návštěvníků
pro všeruskou výstavu, tam pořáda-
nou, vyrůstá nám středisko českého
života na Rusi. Vždy tam bývalo hojně
našich krajanů, profesorů, továrníků, obchod-
níků, inženýrů, komptoiristů, dělníků, ale žili
roztříštěně. Nyní tam mají už českou sou-
kromou školu, vydává se tam český ča-
sopis a na Velké Vladimírské ulici objevuje
se celý český ostrov: loni tam byl otevřen
velký, moderně restaurovaný hotel „Praha“,
Slovanská kavárna, která v létě se
povznese na střechu domu do výše asi desá-
tého poschodí, odkud bude nádherný pohled
na Kyjev a okolí, budoucí baedeckrovská pa-
mátnost Kyjeva, Česká pívníce. Vedle
nich se zřizuje Českoslovanské knih-
kupectví a Slovanská tiskárna,
v níž se bude tisknout „Čechoslovan“, jehož
redakce se také přestěhovala do sousedství
hotelu „Praha“. Po dobu výstavní redakce
Čechoslovana zařídí iníormační kance-
lář, aby opatřovala českým vystavovatelům,
vývozníkům i návštěvníkům potřebné zprávy,
aby obstarávala tisk českých a ruských tisko-
pisů a tak ulehčovala styk s jihozápadním
krajem ruským.
Velkolepé sbírky, které uspořádal český
národ pro bojující bratry jihoslovanské, došly
ohlasu také mezí ruskými Čechy, kteří nasbí-
rali prostřednictvím „Čechoslovana“ přes 8500
rublů (21.000 K). největší to dar, který byl na
Kyjevsku ve prospěch Jihoslovanů sebrán.
Ruský tisk to tehdy zvláště vytkl jako pří-
kladnou obětavost slovanskou. To je také do-
kladem, že naši krajané ani v Rusku neztrá-
cejí vřelý český a slovanský zájem.
B. P.
Čechoslovan
Jihoslovan
Kyjev
Malá Rus
Vladimírský ulice
Praha
Čechy
Rusko
Čechoslovan