ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 20aa3020-8f21-11dd-a464-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 176, place 80, work 13, org 18
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
1. dubna 1913. Číslo 88.
4 article
ústředna učinila vše mežné, aby tuto kaňku za- křidovala. Posl. Ansorže dán do zemského achtu a »Deut. Agrarblatta obvinil jej ze zrady na ně- mecké věci za to, aby se mu dostalo ryřfřství řádového. Nejnovější číslo téhož listu sděluje, že byl posl. Ansorge zase přijat na milost a opětně za člena agrární centrály, když byl napřed slav- nostně odvolal a podáním ruky dotvrdil, že s na voličské schůzí proti resoluci prohřešil. »Orlické hory, přikrejte mne!« může pan posl Ansorge volat, až se bude ubírat opětně na schůz do Rybné Nebeské. Jmenování auskultantů a radikální proudy. Nezdvořilost orgánu Novotného v naší pole- mice o tol, zdali je rozbiti smiřovaček českýma rukama nejsprávnější cestou k zjednání spravedl- nosti českým čekatelům při nejbližším jmenování soudních úřadníků, nabývá zase forem výstřední — ať tak díme — neuhlazenosti, obvyklé to finale rozhovorů s neodvislým denníkem. Tvrdí-li No- votného orgán, že je s námi škoda mluviti, možná. že má pravdu; z diskuse o nutnosti rozbití smiřo- vacího jednání jakožto porážky Hochenburgera vychází ovšem poškozen co nejdůkladněji. Ne- věří-li, že nebude uzavřeno vyrovnání, jež by »zlomilo vaz národu«, aneb jej v jeho nezadatel- ných právech poškodilo, nezbývá mu než tedy vyčkati. My pravime, že nebude takového vy- rovnání a mluvíma při tom za všechny české zástupce a strany ve vyrovnání stojící a více pro »Samostatnost« učiniti nemůžemel
Posl Ansorge Novotný Orlický hora
5 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
6 article Rakouská politika pod nátlakem Berlínaa Maďarů.
Rakouská politika pod nátlakem Berlínaa Maďarů. „Slovo polské“ otiskuje informační dopis z Vídně, v němž se líčí diplomatická porážka Rakousko-Uherska za nynější války balkán- ské. Ve Vídni se vina porážky přičítá hrab. Berchtoldovi, ale neprávem, poněvadž z jeho vlády jen skončilo to, co zavinili jeho předchůdci z dřívějších let. Vlastní příčinou rakouských diplomatíckých neúspěchů je předně to, že Rakousko se vzdalo na Balkáně své vlastní politiky a vykonávalo tam jen přání, diktovaná z Berlína; druhou příčinou je pronásledování Chorvatů a Srbů v Uher- sku, prováděné z nenávisti ke Slovanům pod heslem umělého podporování maďarstva. Pisatel praví, že Rakousko mělo v čas zabrati západní polovinu Balkánu až po So- lun, ale nesmělo to provésti, protože Něme- cko nedovolilo seslabiti Turecko, na jehož pomoc spoléhalo pro případ války s Anglií. Dnes, kdy Rakousko dobrovolně odvolalo své posádky z novopazarského sandžaku a kdy celý kraj mezi Solunem a Rakouskem se roz- dělí mezi vítězné Bulhary, Srby a Řeky, je pro Rakousko dráha na Solun navždy zatarasena.
Maďar Berchtold Chorvat Srba Slovan Bulhar Řek Vídeň RakouskoUhersko Rakousko Balkán Berlín Uhry Nout Turecko Anglie
7 article
Snad je správno, co pisatel praví o zá- kazu Německa, ale kromě Německa bránilo Rakousku v pochodu na Solun zajisté také Rusko. Správno je však, co praví o Mada- rech, kteří připravili habsburskou monarchii o poslední špetku sympatií balkánských Slo- vanů. Politický i kulturní rozvoj balkánských národů dál se a děje dosud ve jmenu národní myšlenky. Nadšení srbských, bulharských a řeckých vojsk, jež slaví nyní triumfy a jež dodávalo nejen zmužilosti, ale i vytrvalosti těmto vojskům, jest možno jen na podkladě národní myšlenky. Rozhodující vídeňské kru- hy a zvláště rakousko-uherská diplomacie ni- čeho se tak nebojí, jako právě národní my šlenky. Hr. Berchtold tvoří sice nyní samo statný albánský stát, prý z důvodů národnost- ních. Ale ve skutečnosti národní idea státu albánského je pouhá fikce. Albáncům dají sa mostatnost pouze proto, aby bránili rozvoji slovanské národní myšlenky v západní část balkánského poloustrova. Poměr stran v nynějším sněmě halíčském. Vzhledem k nastávajícímu projednávání volební reformy v haličském sněmě a ke hrozbám odpůrců reformy, že po případě od- chodem ze sněmu učiní sněm neschopným usnéstí se o reformě, bude zajímati nynější seskupení sněmovních stran. V polském táboře mají konservativci 56 poslanců (z nich 24 podolské autonomisty) a 7 virili- stů; polští demokraté mají 20 poslanců a 1 vírilistu: národní demokraté s
Berchtold Albánec Německo Rakousko Rusko Mada Hradec
8 article
poslanců a 1 virilistu; lidovci 19 poslanců konservativné polské centrum 18 poslan- ců. V maloruském táboře mají nyn Ukrajinci (demokratičtí i radikální) 15 po- slanců a 3 virilisty, radikální Staroru so- vě (írakce Dudykevičova) 3 poslance, umír- nění Starorusi (dr. Korol) 2 poslance. P mandátů je uprázdněných, 2 poslanci stojí mi- mo kluby a 3 Poláci jsou na dovolené a letos do sněmu nepřijdou. Ke zmaru reformy stačil by za nynějšíh složení odchod 39 členů ze sněmovny. Od- chodem hrozí národní demokraté a centrum s 27 hlasy, proti reformě jest též skupina Du- dykevičova o 3 hlasy. Bylo by tedy třeba ještě asi 10 absencí se strany podolské, která není reformou nikterak nadšena. Zde bude třeba úsilovné práce místodržitele dra. Bobrzyň- ského, aby nespokojené Podoláky přiměl ku povolnosti, neboť zmar volební reformy byl by zároveň porážkou dra. Bobrzyňského, kte- ré by jako místodržitel nepřežil.
Ukrajinec Rus Korol Polák Podolák
9 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Nespokojenost s politikou Sazonova. Listy uveřejnily telegram z Petrohradu. že tam na posledním slovanském meetingu byla příjata ostrá resoluce proti zahraničnému ministru Sazonovu. Resoluce nebyla podána v přesném překladě, neboť překlad v posled- ních slovech mluví o „odchodu“ ministro- vě, kdežto řeč jest o „východu“ ze situace. Správné znění důležité resoluce je toto: „Do duše zdrceni nekonečnou ústupností ruské diplomacie v hájení slovanských a tim i ruských zájmů účastníci slovanského mee- tingu vyslovují politování, že naše diplomacie nedůvěřujíc síle a vlastenectví ruského ná- roda, propouští okamžik, jaký se v dějinách neopakuje, a nekoná své přímé povinnosti k Slovanstvu. Dovoláváme se, pane ministře, Vašeho vlastenectví v naději, že Vaše činnost, je-li paralysována škodlivými Slovanstvu vli- vy, najde důstojný východ z nesnadného Va- šeho položení a že máte ve svém srdcí dosti ruského citu, abyste ten východ hledal.
Sazonov Petrohrad Virginie
10 article
Opovážlivost Rumunů naproti Rusům. Ruské listy vypravují následující případ Ruský občan z vesnice Vilkova, Petr Va- síljev, přešel na rumunské úžemí, aby ve vsi Lupi přijal objednanou kukuřici. Rumunský žanďarm jej zatkl, odvedí na stanici a žádal od něho — peněz. Rus odpověděl, že peněz nemá, načež rumunský žandarm začal nemilo- srdně do něho prát, až jej povalil na zem. Tu přiskočil nějaký „rybní agent“, také Rumun, chopil Rusa za bradu a přidržuje ho levou, bil ho pravou, co popadla. Při tom křičel: „Hle, tak třeba bit Rusal“ Ze sousední svět- nice vyšel ještě jeden rumunský žandarm a se slovy: „Co pak vyl Což pak tak bíjou Rusy? Podivejte se, takhle Rusy bijou!“ A mlátil do Vasiljeva, až pozbyl vědomi. Vzkřísili ho po- litím studenou vodou a poručili mu, aby po- líbil zem a přísahal, že již nikdy rumunskou hranici nepřekročí. Vasiljev, vrátiv se domů, udal svůj pří pad ruskému úřadu, jenž ho dal lékařem vy- šetřit. Lékař zjistil těžké poranění. Nic tak neusvědčuje nynější zahranično politiku Ruska, jako tento případ! Už i Ru- muní se opovažují týrat nejbližšího Rusa, kte- rý se jím namanel. Případ je předmětem diplomatského jed- nání mezi oběma vládami. Není pochybnosti že — ruská vláda dá rumunské zadostučinění
Rumun Rus Petr Virginie Vasiljev Vilkov Rus Rusko Rusal
11 article
Rusové, Francouzí a Poláci. „Dziennik Poznaňski“ se vrací v č. 71. k ne- dávným zprávám o krocích francouzské vlády ve prospěch Poláků v Petrohradě. Dz. P. dívá se na úspěch této akce, jestliže by skutečně byla vyko- nána, s malými nadějemi. Řepublikánská Francie nemá prý v Petrohradě, hrdém na své samodržaví, tolik vlivu jako hlas pruský. Němci v Rusku jsou velmi silní; bylo by třeba velké síly, aby jich vliv byl zlomen. Když se v Rusku dnes tolik mluvío Slovanstvu a potřebě slovanské solidárnosti, ve Varšavě generál-gubernátorem jest Scallon, jeho dva pomecníci von Essen a Uthof, gubernator ba- ron Korfí, oberpolicejmejster Meier, starosta mě- sta, jmenovaný vládou, Miller atd. Možno se do- mnívat, že jmenování jěchto pánů bylo rozhodnuto ne v Petrchiradě, leč v Berlíně. Možno k těmto slovům „Dzienníka Poznaš- ského“ dodaí ježiě jeden obrázek. Ve Varšavě. kde polské školství je omezeno jen na soukromé ústavy, právě vláda povolila zřídit židovskou ško- lu Talmud-tora, která bude spojovat široký pro- gram nauk židovského vyznání i světských. D - sud byly povolovány jen „chedery“, židovské ško- ly, kde se smělo učit jen náboženským předmě- tům s vyloučením nauk světských, aneb školy světské bez nauk židovských. Talmud-torou ve Varšavě dosáhli židé významného, kulturního- stupku
Rus Francouzet Polák Dziennik Poznaňski Němec Meier Miller Petrohrad Rusko Varšava Essen Berlín
12 article Spor v kadetské straně.
Spor v kadetské straně. V ruské kadetské straně stály proti sobě dosud dva směry, které nepotfraly se sice s ob- vyklou doktrinářskou zuřivostí, ale při každ přiležitosti se objevovaly. Mluvil-li kadetský po- slanec Maklakov a zárovaň předseda kadetské strany Miljukov, zněly jich řeči často jako hlasy různých táborě. Také na posledním kadetském sjezdě, jak jsme svého času o tom psali, dva různoběžné směry se objevily, ale tehdy se po- dařilo přece jen stranu skližit. V poslední době rozpory objevily se znovu. Miljukov chce vést zá- sadní politiku demokratickou, oposiční, podává návrhy o svobodě tisku, svobodě shromažďování a spolčování, o všeobecném, tajném, rovnéma přímém právu hlasovacím, ale přiznává zám, že jeho návrhy mají jen skademický ráz, aby upo- zornily, že žádaných svobod se domáhá kadetská strana, jinak že nedoufá v jich schválení. Zároveň dal rozkuz, aby členové kadetské strany vystou- pili z vojenské komise, poněvadž do komise ne- byli zvoleni též zástupci soclální demokracie. Ka- detský člen vujenské komise Čelnokov nechtěl se svého členství zříci, poněvadž považoval za důle- žitější účastnit se porad této významné komise, než na průzdno demonstrovat vystoupením z n. Řada členů kadetaké strany ho v jeho názoru podporovala, tvrdíc, že pouhými demonstračními řečmi a návrhy politicky v dumě pracovat nelze. Spor ve straně nabyl ostré podoby, tukže Mil- jukov pohrozil složením předsednictví strany. Opo- sice ve straně síce nelibě nesla stanovisko Milju- kova, diktované ohledy na zájmy, stojící mimo stranu, ale na konec přece se diktátu Miljukova podrobila.
Maklakov Miljukov Ka
13 article Albánec o Albani.
Albánec o Albani. »Golos Moskvy« uveřejňuje rozmluvu s členem hlavního alhánského komitétu v Cařihradě, který se dívá na terstský sjezd a všechen nynější po- plach se semostatnou Albanií docela jinak než vídeňští našeptávači veřejného mínění. Cařihradský člen albánského komitétu pravil: Albánští horalé pohrdají terstskýml »kongresisty« a jestliže je posud náležitě neodbyli, neznamená to, že na příště je budou poslouchati. President terstského komitétu nenarodil se v Albanii, nýbrž v Ialii (z italských Albánců pocházel také známý italský státník Crispi). Jako vzdělaný člověk je ducela vzdá- lený primitivním poměrům naší vlasti a stará se jen o rakouské a vlašské kolonie, aby při tom si naplnil kapsy. Přijíždějí do Albanic rakouští italští inženýři, jsou nadšeni našimi horami, chtěj tam budovat železnice a otevřít kraj »blahům civilisace«, podplácejí každého a naší lidé peníze berou a smějí se. President terstského komitétu tuké přijel, rozdával peníze a radil, abychomsi zvolili krále. Máme prý jen náčelníky, kteří vodí různá plemena do vzájemných bojů; to prý by mělo přestat. Ale náš slavný lsa Boletinac, který nikdy se nepodrobil Turkům, řekl mu: »Svubodní oby- vatelé hor, kdo z vás viděl, aby se orel snes k zemi a sám se posadil do ptáčnikovy klece Kdo z vás by chtěl prodat svůj život cizinci. Ne- věřím, že by nšj národ prodal svou zami a své štěstí za rekouské groše. Bojovali jsme a Turky a budeme hojovat skaždým, kdo chce nám diktovat zákony.« — žestliže Černohorci dobuda Skadru, nám nehude hinba zříci se toha, co bylo v čestném boji dobyto. V nds je mnuho přátel Srbů. Pokud se týde usnesení terstského a řim. ského sjezdu, náš komitét se rozhodl, sáhne-li usnesení na naší svébodu a bude-li nám vaucovat krále, že odpovime na to pavstáním. Obyvatelstvo bulharské Dobrudže speluje na
Albánec Albani Golos Crispi Boletinac Turek Černohorec Srba Moskva Cařihrad Albánie Dobrudža vlašský kolonie Ialie
15 article
Delegace obyvatelstva Dobrudže podala vele- vyslancům Francie, Ruska, Anglie. Ně- mecka, Rak.-Uherska a Italie v Sofiií pamětní adresu obsahující asi toto- Excellence, podepsaní, zvolení 700 delegáty části království bulharského, zvané Dobrudža bul- harská, mají čest předložiti Vám tuto adresu jako projev naži vlastenecké obavy a naší beznaděje Apelujeme na city spravedlnosti a lidakosti, které jste vždy projevovali naší zemi, za které jsme Vám vždy vděční. Excellence, se slzami v očích, se srdcem pře- plněným žalem, obracíme se k Vám, neb spor vyvolaný Rumunskem ve chvíli nejkritičtější pro vlast naší, dotýká se přímo naší svobody a našich citů nejsvětějších. Zatím, co slunko svobody po- číná osvětlovati paprsky naděje naše bralry v Ma- kedonii a v Thrakii pod dojmem skvělých vítězství našeho vojska, pro nás naopak jho nové se připra- vuje: Rumuni, naši sousedé, kteží se bili za naši svobedlu a se kterými jsme žili v míru a přátelství po celé století, chtěji dnes nám vzíti kus našeho území a učiniti z nás i z našich rodin své otroky.“
Rumun Dobrudža Francie Rusko Anglie Uhersko Rumunsko Ma
16 article
Dále uvádějí se ve spisu všechny důvody, pro které se obyvatelstvo tohoto území rozhodle zů- stati Bulhary, důvody dobře historií i vývojem do- kumentované a adresa ukončena těmito slovy- „Excellence, skládajíce svou věc v ruce moc- ností, které jsou jedině povolanými soudci našeho osudu, důvěřujeme pevně, že Vaše vláda nedovolí provedení takové křiklavé nespravedlnosti a c- chrání naše práva a naši svobodu. A můžeme Vás ujistiti, že úplným odmítnutím požadavků Rumun- ska Vaše vláda získá si neskonalou vděčnost nejen obyvatelstva Dobrudže bulharské, ale i Bulharska celého, bez rozdilu rasy a náboženství. Buďte uji- štění, že později i sami Rumuní uznají vděčně, že ušetření byli osudných kombinací pro budoucnost. V očekávání, že budete naším mluvčím u sv vlády, kterou zde zastupujete, prosíme vás. Excel- lence, přijmouti projev naších díků a ujištění naš oddanosti. V Sofiji, 20. března 1913. Následují podpisy delogátů (Office centrale des nationalités.) Ze sjezdu mutualistů.
Bulhar Rumun Rumunět Bulharsko
17 article
President francouzské repuhliky Polncaré minist. předseda Barthou byli v neděli přítomni schůzi sjezdu mutnalistů v Montpellieru, jehož se zúčastnil také kníže monacký, který pronesl po- zoruhodnou řeč. Velebil myšlenku smírčího sou- du a vzájemné pomoci, jichž síla bude stále více usnadňovati řešení sodálních problemů. Všichni mutualisté odsuzují použití násili při úpravě me- zinárodních záležitostí. Mezinárodní vzájemná po- moc uplatní u lidí všech zemí pravdu, že válečné kousání na venek, politické nepřátelství uvnitřa triumi násilí nikde neřeší otázky, na nichž závisí lidský pokrok. Kníže dodal: „Nadešla doba, aby se bez bázně obrátil zřetel na tento obtížný před- mět, ježto veškerá lidská činnost trpí rušivým účinkem válečných hrozeb, a pomocné prostřed- ky, nubyté nejzdravějšími sílami národa, mají býti vrženy do propasti. Snad se jednou zásada vzá- jemné pomoci mocně uplatní vůči nebezpečím me- zinárodního života. Prenident Polncaré odpověděl při oficiálním přijeti v Montpellieru veliteli 16. sboru na ujištění oddanosti: „Vím, že lidé, jimž velite, jsou ochotni ke všem obětem a budou hájiti Francii svou krví. kdyby jednou byla napadena na svém území, na své cti, nebo ve svých právech.“ Poincaré musil několikráte vyjíti na balkon divadla, v němž se sjezd konal, aby poděkoval lidu za ovace. Rozhodči soud mezi Francii a Rtalií.
Kníže Prenident Poincaré Montpellier Francie
18 article
Včera v pondělí sestoupil se v Haagu roz- hodčí soud, jenž má rozhodnouti ve sporu meai Francil a Italií v záležitosti zadržení francouz- ských lodí „Carthage“. „Manouby“ a „Tavignana V razhoděím tribunálu zasedají: za Francii Renault, profesor právnické jakulty v Paříži a ba- ron Taube, státní rada a profesor práv v Petro- hradě; za Italii Fusinato, poslanec a býv. ministr a Kreig, ředitel v departementu zahraničních zále- žitosti. Vrchním rozhodčím je Hammarskjold, býv. ministr spravedlnosti ve Švédsku. Advokáty obou vlád budou: italští: Ricci Bu- satti, zplnomocněný ministr a Anzilotti, profeso právnické fakulty v Římě; francouzšti: Fromagent a André Hesse, sdvokáti v Pařízi. Očekává se, že debaty budou trvati několil neděl.
Taub Hess Haag Paříž Petra Hammarskjoldávie Švédsko Řím právnický fakulta Renault Rick bu
19 article Zmatky v Číně.
Zmatky v Číně. Z číny přicházejí zprávy, že ze tam šíří ne- spokojenost s presidentem Jnanšikujem a jinými vynikajícími politiky, kteří dostávají výbrůžná psaní. Dokonce prý se přislo na stopy spikoutí které mělo pomoci bývalé mrandžurské dynasti žnovu na trůn. Středisko monarchistického hnuií je v Mandžurii, kde prý jen čekaji na příležitost až čínské vojsko vytrhne z Mandžurie proti Mon- golsku, aby zahájiti čianost proti republice: K mo- narchistickému hnutí se hlásí též řada starých hodnostářů. Z představitelů dynastie nebezpečným pro republiku je snad jen princ Su, bývalý ministr osad a vnitra, který žije nyní v Port Artburuj jeho syn byl nedávno zatčen pro podezření z spiknntí. Prine Pulun přimknul k nejradikálnějši skupině republikánů a počítá se za jednoho mož ých kandidatů na presidentství republiky. Ost tní členové dynastie jsnu dosti bezvýznamni a tráví nyní ve stísněných finančních poměrech. poněvadž nedovedou se přizpůsobiti nové sl- tuari. Čínský parlament se skládá ze 549 poslanců. kteří jsou rozděleni na čtyři strany. Největš strana je národní strana (Go-miu-dan], ve- oená Sunjatsenem, která má 330 hlasů, tedy vět- šinu, a je pro autonomii provincií a oslabení ústřední vlády. Strana Gun-che-dan se 160 hlasy. Gun-i-dan s 30 hasy a Mia-čžu-dan s 29 hlasy podporují Jupušikaje, nynějšího presidenta repu- bliky. Strana Míu-ěžu-dan je vlastně strana mon- archistická a žádá ve svém programu, aby ústřední vláda byla svěřena císaři. Největší strana Go-miu-dan domáhá se po svém vítězství parla- mentního ministerstva, jemuž by stál v čele Sun- jatsen; co se týká budoucnosti kabinetu, panuje v této straně shoda, ale rozcházejí se mínění. koho volit za presidenta republiky, poněvadž ně- kteří jsou proti Juanšikajoví.
Jnanšikuj Sunjatsen Juanšikajový Čína Port Guna Mia Sun Míěža
20 article
Valná hromada České zemské komise pro ochranu dítek a péči o mládež v království Českém. Za předsednictví univ. proí. MUDra. Jana Deyla konána byla v sobotu dne 29. t. m. v za- sedací sini Ústřední Matice školské v Praze valná hromada č. Z. K. při hojné účasti nejen pražského členstva, ale i zástupců okresních komisi Předseda univ. prof. dr. Deyl v zahajovací řeči nastínil v markantních rysech dosavadní ú- spěšnou činnost a vyznačil program další práce. S uspokojením mohl oznámiti, že ke krásnému ústavu, jakým je výchovna v Hradci Králové, o niž si velikých zásluh získal univ. prof. dr. L. Ha š- kovec, přibyly Zemské komisi tři ústavy nové, a to v Jilemnici pro mládež mravně vadnou, dětský chorobinec v Praze a ozdravovnav Toušeni. Tak postupně uskutečňuje se vedoucí myšlenka komise: postarati se o vzorné ústavy pro českou mládež, zvláštní péče potřebnou. Nyní je potřebno usilovati, aby podobný ústav byl zřízen ina českém jihu. Předseda prof. dr. Deyl v další řeči konslatuje, že hlavní příjmy zemské komise plynou z dětského dne a spolupůsobení učitelstva. Vděčí učitelstvu a vyslovuje očekávání, že i jiné kruhy krásné snahý komise budou podporovati Velice akcím komise prospívají a práci ústředí ulehčují okresní komise, o něž zasloužil se zvláště zemský sekretář dr. Tůma. Doplnění těchto ko- misí bude dalším úkolem.
Mudra Deyl profesor doktor Tůma Praha Hradec Králové Jilemnice Toušeň
21 article
Potom přednesl jednatelskou zprávu zem. sekretář dr. Ant. Tůma. Zemská komise dospěla k přesvědčení, že je nutno a prospěšne, aby úkoly ochranné péče o mládež rozděleny byly účelně vzhledem ke svým různým cílům a potře- bám mezi komisi zemskou a jednotlivé komise okresní. Česká zemská komise snaží se obmeziti péči svou o děti tělesně i duševně zdravé a nevy- žadující tudíž zvláštní péče odborné, na případy nejnutnější, a v první řadě věnuje pozornost svou zřizování a vydržování odborných ústavů pro vý- chovu a opatření dětí tělesně neb duševně vad- ných, pokud o ústavy takové není dosud postará- no ani zemí ani orýanisacemi spolkovými. Dr. Tů- ma podává pak zprávu o založení dětského cho- robince. Ústav tento je prvním svého druhu v Če- chách a budí v povolaných kruzích opravdový zá- jem a plné uznání. Podrobněji o něm pojednámev tomto listě na jiném místě. Výchovna pro hochy lehce abnormní v Jlemnici je již dostavěna a při- kročeno nyní k vnitřnímu zařízení. Pojme 40 cho- vanců, kteří budou navštěvovati veřejnou školu v Jilemnici a pokud pro svou zanedhanost do této žkoly se nehodí, budou vyučováni v pomocné ško- le, při ústavě zřízené. Dosavadní odborné školy Zemské komise nestačí ani z daleka skutečné po- třebě a bude dalším úkolem siť doplniti, zejména až bude vydán chystaný zákon o výchově ochran- né. — Okresní komise zřízeny jsou již v 84 okre- sích zastupitelských a je potřebí, aby konečně ani v jediném okrese nechyběla tato důležitá instituce.
doktor Antonín Tůma Jilemnice Jlemnice
22 article
Dr. Tůma končí svoji důkladnou zprávu očokáa váním, že se podaří dosíci spojenými stfami toho, že v dozírné době bude u nás postaráno o výchovu a opatření veškerž mládeže ochrany potřebné tak, jak toho žádá důležitý význam tohoto sociálního úkolu po stránce hospodářské, kulturní i národní O chlapecké výckovne v Hradeí Králové podává zprávu vládní rada MUDr. Fr. Kulhavý, zemský zdravotní inspektor. Ústav vychovává 53 chovanců lehce abnormálních ve dvojtřídní pomocné škole a působí v něm správce. hospodyně, druhý učitel, 4 pěstouní a 3 osoby po- mocné. Stále docházejí žádosti o přijetí nových chovanců, jevi se nutná potřeba rozšířeni, ale ne- dostatek finančních prostředků, zaviněný stagnací zemského hospodářství, je tomu na překážku. Ze zprávy posl. insp. L. Weignera o u- čednickém útulku vyjímáme: Útulek dobře prospivá, ale nestačuje. Bude třeba jej rozšířiti nebo zakládati nové útulky v jiných čtvrtícha na předměstích. V útulku bylo 56 učňů. Chování učňů bylo velmi uspokojivé. Všichni navštěvovali pilně školu pokračovací. Konány v létě nedělní výlety, v zimě besídky. Kníhovna 200 svazků po- Webuvala by rozhojnění. Jednáno o to, aby král. hl. město Praha úfulek převzala a získal pro něj vlastní budovu nebo místnosti. Ježto zemský vý- bor chce v případu zakoupení vlastního domu po- skytnouti bezúročnou půjčku do 80.000 K a vy- držování se jeví aktivním, je naděje, že společným přispěním města, ministerstva veř. prací, zemského výhoru, obchodní komory a živnostenských spole- čenstev se podaří získati dům, v němž by učňové cítili se jako doma u rodičů a měli k dísposici
Tůma MUDr Kulhavá L Weigner Francie Praha
23 article Dramatické umění.
Dramatické umění. +Z pařižské dívadelní kroniky. Ve středi 2. dubna přibude Paříži nové divadlo, „Théatre des Champs-Elysées“, v avenue Montaigne, nej- skvělejší ze všech. Jeho ředitel. Gabriel Astru slibuje pařížskému obecenstvu divadla v pravd ideální, pokud se týče luxu, pohodlí a scénické úpravy. A repertoir hýří prozatím ve slibech vše- ho, co je dnes na divadelním trhu nejdražší, nej- modernější, nejhledanějšt. Je jistě mnoho amerika- nismu v chystaném podniku, jenž chce být ve velkém stylu i obchodní i umělecký, ale zdá se. že s americkou podnikavostí a reklamou spojil se opravdu pařížský umělecký vkus, aspoň dosa- vadní přípravy v tom neklamou. Budova sama je v pravdě nejen nádherná, ale také vskutku účel- ná. Hemží se sice ještě dosud spoustou řemeslníků a umělců, kteří s horečným chvatem dokončují výpravu, ale působí přes to již nyní velmi umě- lecky. Proti většině ostatních divadel nešetří ře- dítelstvo místem. Lože i sodadla jsou velmi pro- stranná, hlediště rozděleno tak prakticky, aby ze všech míst bylo pohodlně viděti, místo plochého stropu veliká zářivá kupole, a veškerá osvětlovací tělesa skryta, takže hlediště slibuje stejnoměrně. klidné osvětlení. Ředitel zná své obecenstvo,a slibuje, že osvětlení bude co nejpřípadnější dám- ským toilettám. Schodiště jsou prostorná, foyera vedlejší salony mají být plny uměleckých děla výzdoby nejvytříbenějšího vkusu. Maliř Maurice
Gabriel Astra Paříž Elysées Montaigne Théatre desátník Champs
24 article
Denis, sochař Bourdelle a řada jiných umělců do- dali již k výzdobě nová umělecká díla. Že v ce- lém divadle všechny výhody elektřiny a mašínerie, jichž dosud bylo pro divadla užito, budou uplatně- ny v nejvyšší míře, rozumí se, dle ujištění ředitel- stva, samo sebou. Artistický ředitel, Léon Pol- rier, alibuje v tom směru divy: téměř žádné entre- akty, feerickou výpravu i radikální změny v růz- ných zlozvycích, jimiž dnes francouzská divadla trpí. Tak na př. odstranění všeho zpropitného. nahrazení dotěrných „ouvreuses“, jimž téměř ve všech divadlech je dovoleno div ne násilim do- máhat se odměny za nevykonané služby, muž- ským personálem, a jiné a jiné výhody — ovšem, dosud je těžko rozeznat, co ze všech těch slibů je reklamou a co bude uskutečněno. Celkem však dovedlo nové divadlo v posledních týdnech velmi úsilně upoutat pozornost pařížského publika. Při- spívá k tomu nemalou měrou i program „prvního roku“, od dubna 1913 do konce března 1914. Otevření stane se 2. dubna skvělým koncertem. Operní program slibuje Berliozova „Benvenuta Celliniho, Rossiniho „Lazebníka sevillského“ Musogorského „Borisa Godunova“, Straussovu „Elektru“ a „Růžového kavalíra“, Faurovu „Penelopu a j., na leden 1914 Wagnerova „Parsi- vala“ se zpěváky bayreutskými, balet bude miti deset představení ruského baletu s Karsavinou a Nižinským. Drama, zdá se, má mít podřizenou úlohu. Počátek bude učiněn Kistemneckerem a ná- sledovati mají Flers a Caillavet, Henry Battaille,
Denis Bourdelle Léon Pol Berliozův Benvenut Cellini Rossini Boriso Godunov Straussův Faurův Penelopa Wagnerův Karsaviný Nižinský Flers Caillavet Battaille Drama
25 article
Bernstein a „celý cyklus nejznamenitějších děl moderních“. Solistů je dnes již zajištěna spousta- Šaljapin, Pavlova, Truhanova, Fullerova, kde jaké jméno světového zvuku, ootlo se na programech jen Destinnovou a Buriana mezi nimi není vidět. Zvláštní úspěch slibuje si ředitelstvo od velkých koncertů, festivalu Beethovenova, řízeného Weln- gartnerem, dvou koncertů Kubelíkových a j. Ceny míst ovšem jsou slibované nádheře přiměřeny. Předplacení na 40 čtvrtků — dnů slavnostních, obnáší za sedadlo 1000—1300 franků, v pondělí a v sobotu 900—1200. franků. V jednotlivém pro- deji stoji sedadla 20 fr., na premičry 25 Ir.,v slavnostní dny 30—50 fr., plus 10% na chudé. Di- vadlo zamýšli zavést pod patronálem ministerstva vyučování novinku: „akademii francouzského dra- matického umění“, již má říditi Henri de Welndel a na niž mají působiti Clarétie. Antoine, Lemäitre, Le Bargy. Lugné-Poč, Monnet-Sully. Akademie má hráti díla mladých antorů — poměrně nejlepší do- stane cenu 500 franků — v režii mladých drama- turgů a ensemblem mladých adeptů dramatického umění, jimž rovněž budou udíleny ceny. Toto vše. co probíhá všemi pařížskými listy a je obsaženo v reklamních prospektech, jsou ovšem jen sliby. Hotovo není prozatím nic, než nádherná budova dokončující výzdobu a ohromný aparát účinkují- cích, jenž přísně tají svoje zkoušky i před fran- couzskou žurnalistikou. Třeba vyčkati, co vyroste z nového divadla: zda obchodní podnik velkého stylu, či umělecká scěna, jež bude míti vliv na nové utváření francouzského umění.
Bernstein Šaljapin Fullerův Destinnová Burian Beethovenův Kubelíkův Ir Welndel Antoine Lemäitre Lugné Monnet Sulla Pavlov Truhanov Le Bargy
26 article Hudba.
Hudba. České číslo pařížské revue „Musica“ V Paříži, 29. března 1913. Laskavostí pena Delangé, redaktora čelné pařižské revue »Musica«, bylo mi umožněno do- plnit konečně svou předběžnou zprávu v »Nár. Listech z 8. března 1913 a to z čísla doposud ne- svázaného, ještě před 1. dubnem. což vděčně kvi- tují, a tak z listů, z nichž dosud dýše svůdná vůně čerstvé tiskařské černě, sdělují našim čtená řům podrobný obsah toužebně námi očekávaného čísla, které znamená nový rozmach k novému vítězství české hudby. Objemný tento spis velikého formátu obsahuje 25 stran a hudební přílohy taktéž 25 stránek, z nich na prvý pohled poznáte, že je redigoval muž tak zkužený i nám oddaný jako je Xavie Leroux, chelredaktor »Musicy« a po- znáte práci p. redaktora Delangé a p. Louis Thomase a jeho choti pí. R. Delaunols, a ob- divovati se budete, s jakým nadšením, a jakou láskou číslo je uspořádáno. Již obálka s velice zdařilým portrétem tvůrc české hudby Smetany, vybízí vás mile k na- hlédnutí bliže do čísla, se kterým se ve dvou dnech setkáme všude v kioskách a knihkupectvích
Musica Leroux chargé Thomas R Delaunols Smetan Paříž Musica
27 article
pařížských a tak budeme miti opravdu potěžení bezděky sledovatí Pařížany, zvědavě prohlížejíe si tato číslat Však i naši čionáři, doufám, že uvítají tento nový důkaz, jak dnešní Francie sleduje bedlivě náš vývoj umělecký. A v záhlaví naleznete portrét A. Dvořáka, který šťastně pokračoval cestou, Smetanou započatou a pak obrátíte-li list, se zá- jmem přečtete úvodní článek Louisa Tho- masa: »L activité musicale en Prague eten Bohéme«. VítězlavaNováka: »Les tendances actuelles de la musique tchěgue«. Pak přicházi p. Gabriel Ber- nard a črtou: »Jan Kubelík«. Jenn Lefghton: »A. Dvořák«. Georges Pier- redon: »B. Smetana«. Suzy Leparci »Mozart Prague«. R. Delaunois. »Vítěz- slav Novák«. Gaston Mafny: »Le Théštre National Tehěgne« a Hanuž Jelínek »La musique populaire tchěque«. Číslo je bohatě ilustrováno a kromě velkých portrétů Smetany a Dvořáka obsahuje tyto ilu- straee: Panorama Hradčan, Zdeněk Fibich, Oskar Nedbal, J. Kunc, V. Zemánek, K. Kovařovic, . Foerster, Boettingerova črta České kvarteto, V Štěpán, Jaroslav Křička, O. Ostrčil, obrázek kreslený Smetanou, Stavovské divadlo, vila Ber- tramka, 8 nejsvéráznějších dekoraci Nár. divadla. Vítězslav Novák v rodinném zátiší, Národní di- vadlo, Burian, al. Koubova, V. Viktorin, Pozzo; na další stráncej dámy Bobková. Valoušková, Matu- rová, Slavíková, šebková a pp. Chmel. Šin i ler Hašler, Kroessing, Polák, Štork, Váňa a Kliment Zátiší moravského venkova a Uprkovy Slovácko muzikanty a Návrat z pole atd. atd. Hudební přiloha obsahuje: Souvenir d Bohéme od B. Smetany, Chant Bibligu od Dvořáka, Impressions No. 8 od Z. Fi- bicha, lmpresslons No. 3 od Foerstra, Ber- ceuse od J. Suka a Chant d'allegresse odv
Pařížan A Dvořák ber Kubelík Lefghton Pier Smetan Suza Mozart R Delaunois Novák Gaston Mafna Jelínek Dvořák Fibich Nedbal J Kunc V Zemánek K Kovařovic Foerster Boettingerův Štěpán Křiček Ostrčil Smetana Burian Koubův V Viktorin Pozzo Bobková Valoušková Slavíková Chmel Hašler Kroessing Polák Štork Váňa Kliment zátiší B Smetan Chant Impressions Foerstr J Suk Francie L activitý musicale en Prague etna Le Théštre National Tehěgne stavovský divadlo národní di Mata Uprkův Slovácko Panorama Hradčany Český kvarteto Chant d ' allegresse
28 article Nováka.
Nováka. + (Koncertní vočer Umělecké bosedy.) Oslav- ným podnikům Umělecké besedy přiřadil její Hu- dební odbor tři koncertní večery, z nichž prvý měl programem svým dokumentovat zájem odboru o moderní hudbu cizí. Program večera tohoto. převážně klavírní, vykreslil několik vzájemně zcela odlišných uměleckých portretů a seznámil nás i se jmény, která nám až dosud byla cizí. K těmto poslednějším nečítám ovšem Konráda Ansorga, jenž i jako skladatel v našich koncertech je znám Jeho sonata z A-dur, kterou pořad byl zahájen. vykazuje hojně krásných jednotlivostí, těže vy- datně ze zvukových schopností nástroje, ale v celku spíše zajímá, než přesvědčuje a unáši Drobné piecy Regerových klavírních opusů 46. 82. jsou pouhé třísky z dilny umělcovy a při tom přece podávají ukázky jeho indivíduality, proje- vujíce ji v harmanice i klavirním stylu. První ze tří klavírních skladeb Arnolda Schönberga, vyda- ných jako op. 11, působí při prvním poslechnut jako snůška harmonických kuriosit, tu zajímavých, tam přímo odpuzujících. Je-li v této skladbě Schönbergově nějaké vnitřní logiky, netroufámsi rozhodnout. Já ji, doznávám olevřeně, po jediném vyslechnutí nepostřehl. Sest rukopisných skladeb (op. 19) jsou pouhé hříčky, okamžikové nápady. které dříve doznívají, než se v ních posluchač po- někud orientuje. O bohatý zvukový koloritje Schönbergova hudba klavírní chudší oproti jeho sextettu a kvartettu. Maďar Zoltan Kodaly zajímal ve svých třech klavírních shladbách (op. 2.) ži- vostí a osobitým rázem hudby, z níž hlásila s zjevně vlast skladatelova.
Novák Ansorg Regerův Schönberg Schönbergův Maďar Zoltan Kodala sonáta z Adur
29 article
Za to ve skladbě »Angelus« od Egona Wel- lesze, skladbě v každém směru krotké a nenovo- tářské, nebylo lze osobitost autorovu postihnouti Cl. Dehussyho duchaplná suita »Childrena Corner- která koncertní večer U. B. uzavírala, nebyla pre nás navinkou. Pan dr. Rudolf Rěti (Vídeňák, ro dilý v Srbsku) představil se nám jako klavírist velmi intelligentní, jenž s láskou a nadšením interprstuje modernisty, jemuž však vrcholné vy- broušení klaviristícké dosud chybí. Debussyho suitě zůstal ledacos dlužen. JJako skladatele po- znali jsme dra. Rětiho z jeho čtyř písní (op. 3y. v nichž zpěvní hlas šťastně vyrůstá za obratu nálady slovaj za to klavír činil na mne dojem. jako by většinou jen proto tu byl, aby soula slova a tónu rušil. Slečna Svěcená, jíž připad úkol zpívat tyto písně, intonačně velmi nesnadn a širšímu publiku nepřístupné, ukázala se pěvky í velmi pevnou a spolehlivou. Obecenstvo, jemuž podán malý obrázek nových směrů a pokus v hudební komposici, stálo oproti této cizí m- derně většinou bezradně. Není to nic překvapu- až. jícího, jinde není tomu jinak. + Lidový koncert. Klub přátel lidov osvěty v Praze pořádá v neděli 6. dubna o půl 11. hod. dop. ve Smetanově sále Obecního domu lidový koncert při cenách 50 h za sedadlo, 20 h místo k stáni, 5 K lože. Účinkují A. Fingerland (violoncello), B. Wiedermann (var- hany a klavír) a smíchovské pěv. sdružení »Šest- náctka«. Předprodej listků v závodech F. A. Ur- bánka, M. Urbánka, Srdce (Spálená ul.). Šprin- gera na Král. Vinohradech, Štarého na Smíchově a pokladnika klubu A. Vody. Myslíkova ulice 15, III. p.
Egon Welo doktor Rudolf Rěť Vídeňák Debussy Smetanův A Fingerland Wiedermann M Urbánek Král Srbsko Praha Smíchov Myslíkův ulice obecní dom pokladnik klub A . Voda Angelus Children Corner U . B
30 article Cr.
Cr. Pathétická symfonie Čajkovského a V. sym- fonie Beethovenova provedeny budou v bene- fi ním symfonickém koncertu, který pořádají čle- nové orchostru České Filharmonie řízením dra. Viléma Zemánka ve středu dne 2. dubna ve Sme- tanově sále Obecního domu. Začátek o 8. hodině večerní. Vstupenky do loží po 15 K, sedadla po 3 a 2 K, místa k stání po 1 K prodává kancelá Českého Filharmonického družstva na Václavském náměstí č. 53., telefon 2995. Tamtéž dostati lze ruzbory obou symfonií za 20 h.
Čajkovský Beethovenův Zemánek Sme Václavský náměstí Český filharmonie obecní dom
31 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Morgan zemřel. Z N. Yorku, 31. března. »N. W. Tg-«) Dle depeše z Říma jest Pierpont Morgan mrtev. V Novém Yorku spuštěny na sto- žárech vlajky. Tvrdí se, že úmrtí nebude miti vlivu na bursu, poněvadž Morgan už před časem oduvzdal vedení obchodu synovi. Pierpont Morýan byl mezi americkými mi- liardáři osobností, k níž v posledních desíři létech obracela se pozornost americké i evropské veřej- nosti. S jeho jménem spojena byla představa o ně- čem kromobyčejném. Jeho podnikavost zastínila činy i úspěchy všech podnikavců starého i nového světa a jeho moc byla daleko větší než ona nej- mocnějších ba předčila i váhu starších generaní nabobů, miliardářů jména Vanderbiltova, Boldova a Astorova. Jediný, který s ním se mohl rovnati, byl John Rockefeller. Morgan narodil se 17. dubna 1837 v Harfortu jako jediný syn anglického bankéře J. S. Morga- na. Studoval v Bostonu a Göttingách, ale záhy věnoval se peněžnictví a prožil důkladnou praxiv tomto oboru v bankovním domě Duncana Sherma- na a Co. v r. 1857. V roce 1864 založil firmu Da- buay, Morgan a spol., později Drexel, Morgan Co. Když společníci jeho zemřeli, vedl firmu dále pod svým jménem a osobně zúčastnil se většiny největších finančních transakci. Tak financoval 62- mil. dol. půjčku Spojeným státům a spojil celou řadu železničních podniků v silný svaz. Kromě to- ho založll řadu průmyslových podníků, z nich největší byla organisace ocelářského trustu s ka- pitálem 1500 mil. dol. Bohatství Morganovo páčilo se poslední do- bou na 200 mil. dolarů. Z Říma, 31. března. (K. k.) Plerpont Mor- gan zemřel obklopen svou rodinou. Mrtvola bude dopravena do Ameriky. Americký velvyslanec se záhy dostavil, aby vyslovil rodině soustrast.
Morgan N W Pierpont Morgan Vanderbiltův Boldův Astorův Rockefeller Morg Duncan Sherma Drexel Morganův N . York Řím Nový York Harfort Boston spojený stát Amerika dabuay Morgan Company Pierpont Morýan