2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
1. dubna 1913. Číslo 88.
4
article
ústředna učinila vše mežné, aby tuto kaňku za-
křidovala. Posl. Ansorže dán do zemského achtu
a »Deut. Agrarblatta obvinil jej ze zrady na ně-
mecké věci za to, aby se mu dostalo ryřfřství
řádového. Nejnovější číslo téhož listu sděluje, že
byl posl. Ansorge zase přijat na milost a opětně
za člena agrární centrály, když byl napřed slav-
nostně odvolal a podáním ruky dotvrdil, že s
na voličské schůzí proti resoluci prohřešil.
»Orlické hory, přikrejte mne!« může pan posl
Ansorge volat, až se bude ubírat opětně na schůz
do Rybné Nebeské.
Jmenování auskultantů a radikální proudy.
Nezdvořilost orgánu Novotného v naší pole-
mice o tol, zdali je rozbiti smiřovaček českýma
rukama nejsprávnější cestou k zjednání spravedl-
nosti českým čekatelům při nejbližším jmenování
soudních úřadníků, nabývá zase forem výstřední
— ať tak díme — neuhlazenosti, obvyklé to finale
rozhovorů s neodvislým denníkem. Tvrdí-li No-
votného orgán, že je s námi škoda mluviti, možná.
že má pravdu; z diskuse o nutnosti rozbití smiřo-
vacího jednání jakožto porážky Hochenburgera
vychází ovšem poškozen co nejdůkladněji. Ne-
věří-li, že nebude uzavřeno vyrovnání, jež by
»zlomilo vaz národu«, aneb jej v jeho nezadatel-
ných právech poškodilo, nezbývá mu než tedy
vyčkati. My pravime, že nebude takového vy-
rovnání a mluvíma při tom za všechny české
zástupce a strany ve vyrovnání stojící a více pro
»Samostatnost« učiniti nemůžemel
Posl
Ansorge
Novotný
Orlický hora
5
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
6
article
Rakouská politika pod nátlakem Berlínaa
Maďarů.
Rakouská politika pod nátlakem Berlínaa
Maďarů.
„Slovo polské“ otiskuje informační dopis
z Vídně, v němž se líčí diplomatická porážka
Rakousko-Uherska za nynější války balkán-
ské. Ve Vídni se vina porážky přičítá hrab.
Berchtoldovi, ale neprávem, poněvadž z
jeho vlády jen skončilo to, co zavinili jeho
předchůdci z dřívějších let. Vlastní příčinou
rakouských diplomatíckých neúspěchů je
předně to, že Rakousko se vzdalo na Balkáně
své vlastní politiky a vykonávalo tam jen
přání, diktovaná z Berlína; druhou příčinou
je pronásledování Chorvatů a Srbů v Uher-
sku, prováděné z nenávisti ke Slovanům pod
heslem umělého podporování maďarstva.
Pisatel praví, že Rakousko mělo v čas
zabrati západní polovinu Balkánu až po So-
lun, ale nesmělo to provésti, protože Něme-
cko nedovolilo seslabiti Turecko, na jehož
pomoc spoléhalo pro případ války s Anglií.
Dnes, kdy Rakousko dobrovolně odvolalo své
posádky z novopazarského sandžaku a kdy
celý kraj mezi Solunem a Rakouskem se roz-
dělí mezi vítězné Bulhary, Srby a Řeky, je pro
Rakousko dráha na Solun navždy zatarasena.
Maďar
Berchtold
Chorvat
Srba
Slovan
Bulhar
Řek
Vídeň
RakouskoUhersko
Rakousko
Balkán
Berlín
Uhry
Nout
Turecko
Anglie
7
article
Snad je správno, co pisatel praví o zá-
kazu Německa, ale kromě Německa bránilo
Rakousku v pochodu na Solun zajisté také
Rusko. Správno je však, co praví o Mada-
rech, kteří připravili habsburskou monarchii
o poslední špetku sympatií balkánských Slo-
vanů. Politický i kulturní rozvoj balkánských
národů dál se a děje dosud ve jmenu národní
myšlenky. Nadšení srbských, bulharských a
řeckých vojsk, jež slaví nyní triumfy a jež
dodávalo nejen zmužilosti, ale i vytrvalosti
těmto vojskům, jest možno jen na podkladě
národní myšlenky. Rozhodující vídeňské kru-
hy a zvláště rakousko-uherská diplomacie ni-
čeho se tak nebojí, jako právě národní my
šlenky. Hr. Berchtold tvoří sice nyní samo
statný albánský stát, prý z důvodů národnost-
ních. Ale ve skutečnosti národní idea státu
albánského je pouhá fikce. Albáncům dají sa
mostatnost pouze proto, aby bránili rozvoji
slovanské národní myšlenky v západní část
balkánského poloustrova.
Poměr stran v nynějším sněmě halíčském.
Vzhledem k nastávajícímu projednávání
volební reformy v haličském sněmě a ke
hrozbám odpůrců reformy, že po případě od-
chodem ze sněmu učiní sněm neschopným
usnéstí se o reformě, bude zajímati nynější
seskupení sněmovních stran. V polském
táboře mají konservativci 56 poslanců
(z nich 24 podolské autonomisty) a 7 virili-
stů; polští demokraté mají 20 poslanců
a 1 vírilistu: národní demokraté s
Berchtold
Albánec
Německo
Rakousko
Rusko
Mada
Hradec
8
article
poslanců a 1 virilistu; lidovci 19 poslanců
konservativné polské centrum 18 poslan-
ců. V maloruském táboře mají nyn
Ukrajinci (demokratičtí i radikální) 15 po-
slanců a 3 virilisty, radikální Staroru so-
vě (írakce Dudykevičova) 3 poslance, umír-
nění Starorusi (dr. Korol) 2 poslance. P
mandátů je uprázdněných, 2 poslanci stojí mi-
mo kluby a 3 Poláci jsou na dovolené a letos
do sněmu nepřijdou.
Ke zmaru reformy stačil by za nynějšíh
složení odchod 39 členů ze sněmovny. Od-
chodem hrozí národní demokraté a centrum
s 27 hlasy, proti reformě jest též skupina Du-
dykevičova o 3 hlasy. Bylo by tedy třeba ještě
asi 10 absencí se strany podolské, která není
reformou nikterak nadšena. Zde bude třeba
úsilovné práce místodržitele dra. Bobrzyň-
ského, aby nespokojené Podoláky přiměl ku
povolnosti, neboť zmar volební reformy byl
by zároveň porážkou dra. Bobrzyňského, kte-
ré by jako místodržitel nepřežil.
Ukrajinec
Rus
Korol
Polák
Podolák
9
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Nespokojenost s politikou Sazonova.
Listy uveřejnily telegram z Petrohradu.
že tam na posledním slovanském meetingu
byla příjata ostrá resoluce proti zahraničnému
ministru Sazonovu. Resoluce nebyla podána
v přesném překladě, neboť překlad v posled-
ních slovech mluví o „odchodu“ ministro-
vě, kdežto řeč jest o „východu“ ze situace.
Správné znění důležité resoluce je toto:
„Do duše zdrceni nekonečnou ústupností
ruské diplomacie v hájení slovanských a tim
i ruských zájmů účastníci slovanského mee-
tingu vyslovují politování, že naše diplomacie
nedůvěřujíc síle a vlastenectví ruského ná-
roda, propouští okamžik, jaký se v dějinách
neopakuje, a nekoná své přímé povinnosti
k Slovanstvu. Dovoláváme se, pane ministře,
Vašeho vlastenectví v naději, že Vaše činnost,
je-li paralysována škodlivými Slovanstvu vli-
vy, najde důstojný východ z nesnadného Va-
šeho položení a že máte ve svém srdcí dosti
ruského citu, abyste ten východ hledal.
Sazonov
Petrohrad
Virginie
10
article
Opovážlivost Rumunů naproti Rusům.
Ruské listy vypravují následující případ
Ruský občan z vesnice Vilkova, Petr Va-
síljev, přešel na rumunské úžemí, aby ve vsi
Lupi přijal objednanou kukuřici. Rumunský
žanďarm jej zatkl, odvedí na stanici a žádal
od něho — peněz. Rus odpověděl, že peněz
nemá, načež rumunský žandarm začal nemilo-
srdně do něho prát, až jej povalil na zem. Tu
přiskočil nějaký „rybní agent“, také Rumun,
chopil Rusa za bradu a přidržuje ho levou,
bil ho pravou, co popadla. Při tom křičel:
„Hle, tak třeba bit Rusal“ Ze sousední svět-
nice vyšel ještě jeden rumunský žandarm a se
slovy: „Co pak vyl Což pak tak bíjou Rusy?
Podivejte se, takhle Rusy bijou!“ A mlátil do
Vasiljeva, až pozbyl vědomi. Vzkřísili ho po-
litím studenou vodou a poručili mu, aby po-
líbil zem a přísahal, že již nikdy rumunskou
hranici nepřekročí.
Vasiljev, vrátiv se domů, udal svůj pří
pad ruskému úřadu, jenž ho dal lékařem vy-
šetřit. Lékař zjistil těžké poranění.
Nic tak neusvědčuje nynější zahranično
politiku Ruska, jako tento případ! Už i Ru-
muní se opovažují týrat nejbližšího Rusa, kte-
rý se jím namanel.
Případ je předmětem diplomatského jed-
nání mezi oběma vládami. Není pochybnosti
že — ruská vláda dá rumunské zadostučinění
Rumun
Rus
Petr Virginie
Vasiljev
Vilkov
Rus
Rusko
Rusal
11
article
Rusové, Francouzí a Poláci.
„Dziennik Poznaňski“ se vrací v č. 71. k ne-
dávným zprávám o krocích francouzské vlády ve
prospěch Poláků v Petrohradě. Dz. P. dívá se na
úspěch této akce, jestliže by skutečně byla vyko-
nána, s malými nadějemi. Řepublikánská Francie
nemá prý v Petrohradě, hrdém na své samodržaví,
tolik vlivu jako hlas pruský. Němci v Rusku jsou
velmi silní; bylo by třeba velké síly, aby jich vliv
byl zlomen. Když se v Rusku dnes tolik mluvío
Slovanstvu a potřebě slovanské solidárnosti, ve
Varšavě generál-gubernátorem jest Scallon, jeho
dva pomecníci von Essen a Uthof, gubernator ba-
ron Korfí, oberpolicejmejster Meier, starosta mě-
sta, jmenovaný vládou, Miller atd. Možno se do-
mnívat, že jmenování jěchto pánů bylo rozhodnuto
ne v Petrchiradě, leč v Berlíně.
Možno k těmto slovům „Dzienníka Poznaš-
ského“ dodaí ježiě jeden obrázek. Ve Varšavě.
kde polské školství je omezeno jen na soukromé
ústavy, právě vláda povolila zřídit židovskou ško-
lu Talmud-tora, která bude spojovat široký pro-
gram nauk židovského vyznání i světských. D -
sud byly povolovány jen „chedery“, židovské ško-
ly, kde se smělo učit jen náboženským předmě-
tům s vyloučením nauk světských, aneb školy
světské bez nauk židovských. Talmud-torou ve
Varšavě dosáhli židé významného, kulturního-
stupku
Rus
Francouzet
Polák
Dziennik Poznaňski
Němec
Meier
Miller
Petrohrad
Rusko
Varšava
Essen
Berlín
12
article
Spor v kadetské straně.
Spor v kadetské straně.
V ruské kadetské straně stály proti sobě
dosud dva směry, které nepotfraly se sice s ob-
vyklou doktrinářskou zuřivostí, ale při každ
přiležitosti se objevovaly. Mluvil-li kadetský po-
slanec Maklakov a zárovaň předseda kadetské
strany Miljukov, zněly jich řeči často jako hlasy
různých táborě. Také na posledním kadetském
sjezdě, jak jsme svého času o tom psali, dva
různoběžné směry se objevily, ale tehdy se po-
dařilo přece jen stranu skližit. V poslední době
rozpory objevily se znovu. Miljukov chce vést zá-
sadní politiku demokratickou, oposiční, podává
návrhy o svobodě tisku, svobodě shromažďování
a spolčování, o všeobecném, tajném, rovnéma
přímém právu hlasovacím, ale přiznává zám, že
jeho návrhy mají jen skademický ráz, aby upo-
zornily, že žádaných svobod se domáhá kadetská
strana, jinak že nedoufá v jich schválení. Zároveň
dal rozkuz, aby členové kadetské strany vystou-
pili z vojenské komise, poněvadž do komise ne-
byli zvoleni též zástupci soclální demokracie. Ka-
detský člen vujenské komise Čelnokov nechtěl se
svého členství zříci, poněvadž považoval za důle-
žitější účastnit se porad této významné komise,
než na průzdno demonstrovat vystoupením z n.
Řada členů kadetaké strany ho v jeho názoru
podporovala, tvrdíc, že pouhými demonstračními
řečmi a návrhy politicky v dumě pracovat nelze.
Spor ve straně nabyl ostré podoby, tukže Mil-
jukov pohrozil složením předsednictví strany. Opo-
sice ve straně síce nelibě nesla stanovisko Milju-
kova, diktované ohledy na zájmy, stojící mimo
stranu, ale na konec přece se diktátu Miljukova
podrobila.
Maklakov
Miljukov
Ka
13
article
Albánec o Albani.
Albánec o Albani.
»Golos Moskvy« uveřejňuje rozmluvu s členem
hlavního alhánského komitétu v Cařihradě, který
se dívá na terstský sjezd a všechen nynější po-
plach se semostatnou Albanií docela jinak než
vídeňští našeptávači veřejného mínění. Cařihradský
člen albánského komitétu pravil: Albánští horalé
pohrdají terstskýml »kongresisty« a jestliže je posud
náležitě neodbyli, neznamená to, že na příště je
budou poslouchati. President terstského komitétu
nenarodil se v Albanii, nýbrž v Ialii (z italských
Albánců pocházel také známý italský státník
Crispi). Jako vzdělaný člověk je ducela vzdá-
lený primitivním poměrům naší vlasti a stará se
jen o rakouské a vlašské kolonie, aby při tom si
naplnil kapsy. Přijíždějí do Albanic rakouští
italští inženýři, jsou nadšeni našimi horami, chtěj
tam budovat železnice a otevřít kraj »blahům
civilisace«, podplácejí každého a naší lidé peníze
berou a smějí se. President terstského komitétu
tuké přijel, rozdával peníze a radil, abychomsi
zvolili krále. Máme prý jen náčelníky, kteří vodí
různá plemena do vzájemných bojů; to prý by mělo
přestat. Ale náš slavný lsa Boletinac, který nikdy
se nepodrobil Turkům, řekl mu: »Svubodní oby-
vatelé hor, kdo z vás viděl, aby se orel snes
k zemi a sám se posadil do ptáčnikovy klece
Kdo z vás by chtěl prodat svůj život cizinci. Ne-
věřím, že by nšj národ prodal svou zami a své
štěstí za rekouské groše. Bojovali jsme a Turky
a budeme hojovat skaždým, kdo chce nám
diktovat zákony.« — žestliže Černohorci dobuda
Skadru, nám nehude hinba zříci se toha, co bylo
v čestném boji dobyto. V nds je mnuho přátel
Srbů. Pokud se týde usnesení terstského a řim.
ského sjezdu, náš komitét se rozhodl, sáhne-li
usnesení na naší svébodu a bude-li nám vaucovat
krále, že odpovime na to pavstáním.
Obyvatelstvo bulharské Dobrudže speluje na
Albánec
Albani
Golos
Crispi
Boletinac
Turek
Černohorec
Srba
Moskva
Cařihrad
Albánie
Dobrudža
vlašský kolonie
Ialie
15
article
Delegace obyvatelstva Dobrudže podala vele-
vyslancům Francie, Ruska, Anglie. Ně-
mecka, Rak.-Uherska a Italie v Sofiií
pamětní adresu obsahující asi toto-
Excellence, podepsaní, zvolení 700 delegáty
části království bulharského, zvané Dobrudža bul-
harská, mají čest předložiti Vám tuto adresu jako
projev naži vlastenecké obavy a naší beznaděje
Apelujeme na city spravedlnosti a lidakosti, které
jste vždy projevovali naší zemi, za které jsme Vám
vždy vděční.
Excellence, se slzami v očích, se srdcem pře-
plněným žalem, obracíme se k Vám, neb spor
vyvolaný Rumunskem ve chvíli nejkritičtější pro
vlast naší, dotýká se přímo naší svobody a našich
citů nejsvětějších. Zatím, co slunko svobody po-
číná osvětlovati paprsky naděje naše bralry v Ma-
kedonii a v Thrakii pod dojmem skvělých vítězství
našeho vojska, pro nás naopak jho nové se připra-
vuje: Rumuni, naši sousedé, kteží se bili za naši
svobedlu a se kterými jsme žili v míru a přátelství
po celé století, chtěji dnes nám vzíti kus našeho
území a učiniti z nás i z našich rodin své otroky.“
Rumun
Dobrudža
Francie
Rusko
Anglie
Uhersko
Rumunsko
Ma
16
article
Dále uvádějí se ve spisu všechny důvody, pro
které se obyvatelstvo tohoto území rozhodle zů-
stati Bulhary, důvody dobře historií i vývojem do-
kumentované a adresa ukončena těmito slovy-
„Excellence, skládajíce svou věc v ruce moc-
ností, které jsou jedině povolanými soudci našeho
osudu, důvěřujeme pevně, že Vaše vláda nedovolí
provedení takové křiklavé nespravedlnosti a c-
chrání naše práva a naši svobodu. A můžeme Vás
ujistiti, že úplným odmítnutím požadavků Rumun-
ska Vaše vláda získá si neskonalou vděčnost nejen
obyvatelstva Dobrudže bulharské, ale i Bulharska
celého, bez rozdilu rasy a náboženství. Buďte uji-
štění, že později i sami Rumuní uznají vděčně, že
ušetření byli osudných kombinací pro budoucnost.
V očekávání, že budete naším mluvčím u sv
vlády, kterou zde zastupujete, prosíme vás. Excel-
lence, přijmouti projev naších díků a ujištění naš
oddanosti.
V Sofiji, 20. března 1913.
Následují podpisy delogátů
(Office centrale des nationalités.)
Ze sjezdu mutualistů.
Bulhar
Rumun
Rumunět
Bulharsko
17
article
President francouzské repuhliky Polncaré
minist. předseda Barthou byli v neděli přítomni
schůzi sjezdu mutnalistů v Montpellieru, jehož se
zúčastnil také kníže monacký, který pronesl po-
zoruhodnou řeč. Velebil myšlenku smírčího sou-
du a vzájemné pomoci, jichž síla bude stále více
usnadňovati řešení sodálních problemů. Všichni
mutualisté odsuzují použití násili při úpravě me-
zinárodních záležitostí. Mezinárodní vzájemná po-
moc uplatní u lidí všech zemí pravdu, že válečné
kousání na venek, politické nepřátelství uvnitřa
triumi násilí nikde neřeší otázky, na nichž závisí
lidský pokrok. Kníže dodal: „Nadešla doba, aby
se bez bázně obrátil zřetel na tento obtížný před-
mět, ježto veškerá lidská činnost trpí rušivým
účinkem válečných hrozeb, a pomocné prostřed-
ky, nubyté nejzdravějšími sílami národa, mají býti
vrženy do propasti. Snad se jednou zásada vzá-
jemné pomoci mocně uplatní vůči nebezpečím me-
zinárodního života.
Prenident Polncaré odpověděl při oficiálním
přijeti v Montpellieru veliteli 16. sboru na ujištění
oddanosti: „Vím, že lidé, jimž velite, jsou ochotni
ke všem obětem a budou hájiti Francii svou krví.
kdyby jednou byla napadena na svém území, na
své cti, nebo ve svých právech.“ Poincaré musil
několikráte vyjíti na balkon divadla, v němž se
sjezd konal, aby poděkoval lidu za ovace.
Rozhodči soud mezi Francii a Rtalií.
Kníže
Prenident
Poincaré
Montpellier
Francie
18
article
Včera v pondělí sestoupil se v Haagu roz-
hodčí soud, jenž má rozhodnouti ve sporu meai
Francil a Italií v záležitosti zadržení francouz-
ských lodí „Carthage“. „Manouby“ a „Tavignana
V razhoděím tribunálu zasedají: za Francii
Renault, profesor právnické jakulty v Paříži a ba-
ron Taube, státní rada a profesor práv v Petro-
hradě; za Italii Fusinato, poslanec a býv. ministr
a Kreig, ředitel v departementu zahraničních zále-
žitosti. Vrchním rozhodčím je Hammarskjold, býv.
ministr spravedlnosti ve Švédsku.
Advokáty obou vlád budou: italští: Ricci Bu-
satti, zplnomocněný ministr a Anzilotti, profeso
právnické fakulty v Římě; francouzšti: Fromagent
a André Hesse, sdvokáti v Pařízi.
Očekává se, že debaty budou trvati několil
neděl.
Taub
Hess
Haag
Paříž
Petra
Hammarskjoldávie
Švédsko
Řím
právnický fakulta
Renault
Rick bu
19
article
Zmatky v Číně.
Zmatky v Číně.
Z číny přicházejí zprávy, že ze tam šíří ne-
spokojenost s presidentem Jnanšikujem a jinými
vynikajícími politiky, kteří dostávají výbrůžná
psaní. Dokonce prý se přislo na stopy spikoutí
které mělo pomoci bývalé mrandžurské dynasti
žnovu na trůn. Středisko monarchistického hnuií
je v Mandžurii, kde prý jen čekaji na příležitost
až čínské vojsko vytrhne z Mandžurie proti Mon-
golsku, aby zahájiti čianost proti republice: K mo-
narchistickému hnutí se hlásí též řada starých
hodnostářů. Z představitelů dynastie nebezpečným
pro republiku je snad jen princ Su, bývalý ministr
osad a vnitra, který žije nyní v Port Artburuj
jeho syn byl nedávno zatčen pro podezření z
spiknntí. Prine Pulun přimknul k nejradikálnějši
skupině republikánů a počítá se za jednoho
mož ých kandidatů na presidentství republiky.
Ost tní členové dynastie jsnu dosti bezvýznamni
a tráví nyní ve stísněných finančních poměrech.
poněvadž nedovedou se přizpůsobiti nové sl-
tuari.
Čínský parlament se skládá ze 549 poslanců.
kteří jsou rozděleni na čtyři strany. Největš
strana je národní strana (Go-miu-dan], ve-
oená Sunjatsenem, která má 330 hlasů, tedy vět-
šinu, a je pro autonomii provincií a oslabení
ústřední vlády. Strana Gun-che-dan se 160 hlasy.
Gun-i-dan s 30 hasy a Mia-čžu-dan s 29 hlasy
podporují Jupušikaje, nynějšího presidenta repu-
bliky. Strana Míu-ěžu-dan je vlastně strana mon-
archistická a žádá ve svém programu, aby
ústřední vláda byla svěřena císaři. Největší strana
Go-miu-dan domáhá se po svém vítězství parla-
mentního ministerstva, jemuž by stál v čele Sun-
jatsen; co se týká budoucnosti kabinetu, panuje
v této straně shoda, ale rozcházejí se mínění.
koho volit za presidenta republiky, poněvadž ně-
kteří jsou proti Juanšikajoví.
Jnanšikuj
Sunjatsen
Juanšikajový
Čína
Port
Guna
Mia
Sun
Míěža
20
article
Valná hromada
České zemské komise pro ochranu
dítek a péči o mládež v království
Českém.
Za předsednictví univ. proí. MUDra. Jana
Deyla konána byla v sobotu dne 29. t. m. v za-
sedací sini Ústřední Matice školské v Praze valná
hromada č. Z. K. při hojné účasti nejen pražského
členstva, ale i zástupců okresních komisi
Předseda univ. prof. dr. Deyl v zahajovací
řeči nastínil v markantních rysech dosavadní ú-
spěšnou činnost a vyznačil program další práce.
S uspokojením mohl oznámiti, že ke krásnému
ústavu, jakým je výchovna v Hradci Králové, o niž
si velikých zásluh získal univ. prof. dr. L. Ha š-
kovec, přibyly Zemské komisi tři ústavy nové,
a to v Jilemnici pro mládež mravně vadnou,
dětský chorobinec v Praze a ozdravovnav
Toušeni. Tak postupně uskutečňuje se vedoucí
myšlenka komise: postarati se o vzorné ústavy pro
českou mládež, zvláštní péče potřebnou. Nyní je
potřebno usilovati, aby podobný ústav byl zřízen
ina českém jihu. Předseda prof. dr. Deyl v další
řeči konslatuje, že hlavní příjmy zemské komise
plynou z dětského dne a spolupůsobení učitelstva.
Vděčí učitelstvu a vyslovuje očekávání, že i jiné
kruhy krásné snahý komise budou podporovati
Velice akcím komise prospívají a práci ústředí
ulehčují okresní komise, o něž zasloužil se zvláště
zemský sekretář dr. Tůma. Doplnění těchto ko-
misí bude dalším úkolem.
Mudra
Deyl
profesor
doktor
Tůma
Praha
Hradec Králové
Jilemnice
Toušeň
21
article
Potom přednesl jednatelskou zprávu
zem. sekretář dr. Ant. Tůma. Zemská komise
dospěla k přesvědčení, že je nutno a prospěšne,
aby úkoly ochranné péče o mládež rozděleny byly
účelně vzhledem ke svým různým cílům a potře-
bám mezi komisi zemskou a jednotlivé komise
okresní. Česká zemská komise snaží se obmeziti
péči svou o děti tělesně i duševně zdravé a nevy-
žadující tudíž zvláštní péče odborné, na případy
nejnutnější, a v první řadě věnuje pozornost svou
zřizování a vydržování odborných ústavů pro vý-
chovu a opatření dětí tělesně neb duševně vad-
ných, pokud o ústavy takové není dosud postará-
no ani zemí ani orýanisacemi spolkovými. Dr. Tů-
ma podává pak zprávu o založení dětského cho-
robince. Ústav tento je prvním svého druhu v Če-
chách a budí v povolaných kruzích opravdový zá-
jem a plné uznání. Podrobněji o něm pojednámev
tomto listě na jiném místě. Výchovna pro hochy
lehce abnormní v Jlemnici je již dostavěna a při-
kročeno nyní k vnitřnímu zařízení. Pojme 40 cho-
vanců, kteří budou navštěvovati veřejnou školu
v Jilemnici a pokud pro svou zanedhanost do této
žkoly se nehodí, budou vyučováni v pomocné ško-
le, při ústavě zřízené. Dosavadní odborné školy
Zemské komise nestačí ani z daleka skutečné po-
třebě a bude dalším úkolem siť doplniti, zejména
až bude vydán chystaný zákon o výchově ochran-
né. — Okresní komise zřízeny jsou již v 84 okre-
sích zastupitelských a je potřebí, aby konečně ani
v jediném okrese nechyběla tato důležitá instituce.
doktor
Antonín
Tůma
Jilemnice
Jlemnice
22
article
Dr. Tůma končí svoji důkladnou zprávu očokáa
váním, že se podaří dosíci spojenými stfami toho,
že v dozírné době bude u nás postaráno o výchovu
a opatření veškerž mládeže ochrany potřebné tak,
jak toho žádá důležitý význam tohoto sociálního
úkolu po stránce hospodářské, kulturní i národní
O chlapecké výckovne v Hradeí
Králové podává zprávu vládní rada MUDr. Fr.
Kulhavý, zemský zdravotní inspektor. Ústav
vychovává 53 chovanců lehce abnormálních ve
dvojtřídní pomocné škole a působí v něm správce.
hospodyně, druhý učitel, 4 pěstouní a 3 osoby po-
mocné. Stále docházejí žádosti o přijetí nových
chovanců, jevi se nutná potřeba rozšířeni, ale ne-
dostatek finančních prostředků, zaviněný stagnací
zemského hospodářství, je tomu na překážku.
Ze zprávy posl. insp. L. Weignera o u-
čednickém útulku vyjímáme: Útulek dobře
prospivá, ale nestačuje. Bude třeba jej rozšířiti
nebo zakládati nové útulky v jiných čtvrtícha
na předměstích. V útulku bylo 56 učňů. Chování
učňů bylo velmi uspokojivé. Všichni navštěvovali
pilně školu pokračovací. Konány v létě nedělní
výlety, v zimě besídky. Kníhovna 200 svazků po-
Webuvala by rozhojnění. Jednáno o to, aby král.
hl. město Praha úfulek převzala a získal pro něj
vlastní budovu nebo místnosti. Ježto zemský vý-
bor chce v případu zakoupení vlastního domu po-
skytnouti bezúročnou půjčku do 80.000 K a vy-
držování se jeví aktivním, je naděje, že společným
přispěním města, ministerstva veř. prací, zemského
výhoru, obchodní komory a živnostenských spole-
čenstev se podaří získati dům, v němž by učňové
cítili se jako doma u rodičů a měli k dísposici
Tůma
MUDr
Kulhavá
L Weigner
Francie
Praha
23
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+Z pařižské dívadelní kroniky. Ve středi
2. dubna přibude Paříži nové divadlo, „Théatre
des Champs-Elysées“, v avenue Montaigne, nej-
skvělejší ze všech. Jeho ředitel. Gabriel Astru
slibuje pařížskému obecenstvu divadla v pravd
ideální, pokud se týče luxu, pohodlí a scénické
úpravy. A repertoir hýří prozatím ve slibech vše-
ho, co je dnes na divadelním trhu nejdražší, nej-
modernější, nejhledanějšt. Je jistě mnoho amerika-
nismu v chystaném podniku, jenž chce být ve
velkém stylu i obchodní i umělecký, ale zdá se.
že s americkou podnikavostí a reklamou spojil
se opravdu pařížský umělecký vkus, aspoň dosa-
vadní přípravy v tom neklamou. Budova sama je
v pravdě nejen nádherná, ale také vskutku účel-
ná. Hemží se sice ještě dosud spoustou řemeslníků
a umělců, kteří s horečným chvatem dokončují
výpravu, ale působí přes to již nyní velmi umě-
lecky. Proti většině ostatních divadel nešetří ře-
dítelstvo místem. Lože i sodadla jsou velmi pro-
stranná, hlediště rozděleno tak prakticky, aby
ze všech míst bylo pohodlně viděti, místo plochého
stropu veliká zářivá kupole, a veškerá osvětlovací
tělesa skryta, takže hlediště slibuje stejnoměrně.
klidné osvětlení. Ředitel zná své obecenstvo,a
slibuje, že osvětlení bude co nejpřípadnější dám-
ským toilettám. Schodiště jsou prostorná, foyera
vedlejší salony mají být plny uměleckých děla
výzdoby nejvytříbenějšího vkusu. Maliř Maurice
Gabriel Astra
Paříž
Elysées
Montaigne
Théatre desátník Champs
24
article
Denis, sochař Bourdelle a řada jiných umělců do-
dali již k výzdobě nová umělecká díla. Že v ce-
lém divadle všechny výhody elektřiny a mašínerie,
jichž dosud bylo pro divadla užito, budou uplatně-
ny v nejvyšší míře, rozumí se, dle ujištění ředitel-
stva, samo sebou. Artistický ředitel, Léon Pol-
rier, alibuje v tom směru divy: téměř žádné entre-
akty, feerickou výpravu i radikální změny v růz-
ných zlozvycích, jimiž dnes francouzská divadla
trpí. Tak na př. odstranění všeho zpropitného.
nahrazení dotěrných „ouvreuses“, jimž téměř ve
všech divadlech je dovoleno div ne násilim do-
máhat se odměny za nevykonané služby, muž-
ským personálem, a jiné a jiné výhody — ovšem,
dosud je těžko rozeznat, co ze všech těch slibů je
reklamou a co bude uskutečněno. Celkem však
dovedlo nové divadlo v posledních týdnech velmi
úsilně upoutat pozornost pařížského publika. Při-
spívá k tomu nemalou měrou i program „prvního
roku“, od dubna 1913 do konce března 1914.
Otevření stane se 2. dubna skvělým koncertem.
Operní program slibuje Berliozova „Benvenuta
Celliniho, Rossiniho „Lazebníka sevillského“
Musogorského „Borisa Godunova“, Straussovu
„Elektru“ a „Růžového kavalíra“, Faurovu
„Penelopu a j., na leden 1914 Wagnerova „Parsi-
vala“ se zpěváky bayreutskými, balet bude miti
deset představení ruského baletu s Karsavinou a
Nižinským. Drama, zdá se, má mít podřizenou
úlohu. Počátek bude učiněn Kistemneckerem a ná-
sledovati mají Flers a Caillavet, Henry Battaille,
Denis
Bourdelle
Léon Pol
Berliozův
Benvenut Cellini
Rossini
Boriso Godunov
Straussův
Faurův
Penelopa
Wagnerův
Karsaviný
Nižinský
Flers
Caillavet
Battaille
Drama
25
article
Bernstein a „celý cyklus nejznamenitějších děl
moderních“. Solistů je dnes již zajištěna spousta-
Šaljapin, Pavlova, Truhanova, Fullerova, kde jaké
jméno světového zvuku, ootlo se na programech
jen Destinnovou a Buriana mezi nimi není vidět.
Zvláštní úspěch slibuje si ředitelstvo od velkých
koncertů, festivalu Beethovenova, řízeného Weln-
gartnerem, dvou koncertů Kubelíkových a j. Ceny
míst ovšem jsou slibované nádheře přiměřeny.
Předplacení na 40 čtvrtků — dnů slavnostních,
obnáší za sedadlo 1000—1300 franků, v pondělí
a v sobotu 900—1200. franků. V jednotlivém pro-
deji stoji sedadla 20 fr., na premičry 25 Ir.,v
slavnostní dny 30—50 fr., plus 10% na chudé. Di-
vadlo zamýšli zavést pod patronálem ministerstva
vyučování novinku: „akademii francouzského dra-
matického umění“, již má říditi Henri de Welndel
a na niž mají působiti Clarétie. Antoine, Lemäitre,
Le Bargy. Lugné-Poč, Monnet-Sully. Akademie má
hráti díla mladých antorů — poměrně nejlepší do-
stane cenu 500 franků — v režii mladých drama-
turgů a ensemblem mladých adeptů dramatického
umění, jimž rovněž budou udíleny ceny. Toto vše.
co probíhá všemi pařížskými listy a je obsaženo
v reklamních prospektech, jsou ovšem jen sliby.
Hotovo není prozatím nic, než nádherná budova
dokončující výzdobu a ohromný aparát účinkují-
cích, jenž přísně tají svoje zkoušky i před fran-
couzskou žurnalistikou. Třeba vyčkati, co vyroste
z nového divadla: zda obchodní podnik velkého
stylu, či umělecká scěna, jež bude míti vliv na
nové utváření francouzského umění.
Bernstein
Šaljapin
Fullerův
Destinnová
Burian
Beethovenův
Kubelíkův
Ir
Welndel
Antoine
Lemäitre
Lugné
Monnet
Sulla
Pavlov
Truhanov
Le Bargy
26
article
Hudba.
Hudba.
České číslo pařížské revue „Musica“
V Paříži, 29. března 1913.
Laskavostí pena Delangé, redaktora čelné
pařižské revue »Musica«, bylo mi umožněno do-
plnit konečně svou předběžnou zprávu v »Nár.
Listech z 8. března 1913 a to z čísla doposud ne-
svázaného, ještě před 1. dubnem. což vděčně kvi-
tují, a tak z listů, z nichž dosud dýše svůdná vůně
čerstvé tiskařské černě, sdělují našim čtená řům
podrobný obsah toužebně námi očekávaného čísla,
které znamená nový rozmach k novému vítězství
české hudby.
Objemný tento spis velikého formátu obsahuje
25 stran a hudební přílohy taktéž 25 stránek,
z nich na prvý pohled poznáte, že je redigoval
muž tak zkužený i nám oddaný jako je Xavie
Leroux, chelredaktor »Musicy« a po-
znáte práci p. redaktora Delangé a p. Louis
Thomase a jeho choti pí. R. Delaunols, a ob-
divovati se budete, s jakým nadšením, a jakou
láskou číslo je uspořádáno.
Již obálka s velice zdařilým portrétem tvůrc
české hudby Smetany, vybízí vás mile k na-
hlédnutí bliže do čísla, se kterým se ve dvou
dnech setkáme všude v kioskách a knihkupectvích
Musica
Leroux
chargé
Thomas
R Delaunols
Smetan
Paříž
Musica
27
article
pařížských a tak budeme miti opravdu potěžení
bezděky sledovatí Pařížany, zvědavě prohlížejíe
si tato číslat
Však i naši čionáři, doufám, že uvítají tento
nový důkaz, jak dnešní Francie sleduje bedlivě
náš vývoj umělecký. A v záhlaví naleznete portrét
A. Dvořáka, který šťastně pokračoval cestou,
Smetanou započatou a pak obrátíte-li list, se zá-
jmem přečtete úvodní článek Louisa Tho-
masa: »L activité musicale en Prague
eten Bohéme«. VítězlavaNováka: »Les
tendances actuelles de la musique
tchěgue«. Pak přicházi p. Gabriel Ber-
nard a črtou: »Jan Kubelík«. Jenn
Lefghton: »A. Dvořák«. Georges Pier-
redon: »B. Smetana«. Suzy Leparci
»Mozart Prague«. R. Delaunois. »Vítěz-
slav Novák«. Gaston Mafny: »Le Théštre
National Tehěgne« a Hanuž Jelínek
»La musique populaire tchěque«.
Číslo je bohatě ilustrováno a kromě velkých
portrétů Smetany a Dvořáka obsahuje tyto ilu-
straee: Panorama Hradčan, Zdeněk Fibich, Oskar
Nedbal, J. Kunc, V. Zemánek, K. Kovařovic, .
Foerster, Boettingerova črta České kvarteto, V
Štěpán, Jaroslav Křička, O. Ostrčil, obrázek
kreslený Smetanou, Stavovské divadlo, vila Ber-
tramka, 8 nejsvéráznějších dekoraci Nár. divadla.
Vítězslav Novák v rodinném zátiší, Národní di-
vadlo, Burian, al. Koubova, V. Viktorin, Pozzo; na
další stráncej dámy Bobková. Valoušková, Matu-
rová, Slavíková, šebková a pp. Chmel. Šin i ler
Hašler, Kroessing, Polák, Štork, Váňa a Kliment
Zátiší moravského venkova a Uprkovy Slovácko
muzikanty a Návrat z pole atd. atd.
Hudební přiloha obsahuje: Souvenir d
Bohéme od B. Smetany, Chant Bibligu
od Dvořáka, Impressions No. 8 od Z. Fi-
bicha, lmpresslons No. 3 od Foerstra, Ber-
ceuse od J. Suka a Chant d'allegresse odv
Pařížan
A Dvořák
ber
Kubelík
Lefghton
Pier
Smetan
Suza
Mozart
R Delaunois
Novák
Gaston Mafna
Jelínek
Dvořák
Fibich
Nedbal
J Kunc
V Zemánek
K Kovařovic
Foerster
Boettingerův
Štěpán
Křiček
Ostrčil
Smetana
Burian
Koubův
V Viktorin
Pozzo
Bobková
Valoušková
Slavíková
Chmel
Hašler
Kroessing
Polák
Štork
Váňa
Kliment
zátiší
B Smetan
Chant
Impressions
Foerstr
J Suk
Francie
L activitý musicale en Prague etna
Le Théštre National Tehěgne
stavovský divadlo
národní di
Mata
Uprkův Slovácko
Panorama Hradčany
Český kvarteto
Chant d ' allegresse
28
article
Nováka.
Nováka.
+ (Koncertní vočer Umělecké bosedy.) Oslav-
ným podnikům Umělecké besedy přiřadil její Hu-
dební odbor tři koncertní večery, z nichž prvý
měl programem svým dokumentovat zájem odboru
o moderní hudbu cizí. Program večera tohoto.
převážně klavírní, vykreslil několik vzájemně zcela
odlišných uměleckých portretů a seznámil nás
i se jmény, která nám až dosud byla cizí. K těmto
poslednějším nečítám ovšem Konráda Ansorga,
jenž i jako skladatel v našich koncertech je znám
Jeho sonata z A-dur, kterou pořad byl zahájen.
vykazuje hojně krásných jednotlivostí, těže vy-
datně ze zvukových schopností nástroje, ale v
celku spíše zajímá, než přesvědčuje a unáši
Drobné piecy Regerových klavírních opusů 46.
82. jsou pouhé třísky z dilny umělcovy a při tom
přece podávají ukázky jeho indivíduality, proje-
vujíce ji v harmanice i klavirním stylu. První ze
tří klavírních skladeb Arnolda Schönberga, vyda-
ných jako op. 11, působí při prvním poslechnut
jako snůška harmonických kuriosit, tu zajímavých,
tam přímo odpuzujících. Je-li v této skladbě
Schönbergově nějaké vnitřní logiky, netroufámsi
rozhodnout. Já ji, doznávám olevřeně, po jediném
vyslechnutí nepostřehl. Sest rukopisných skladeb
(op. 19) jsou pouhé hříčky, okamžikové nápady.
které dříve doznívají, než se v ních posluchač po-
někud orientuje. O bohatý zvukový koloritje
Schönbergova hudba klavírní chudší oproti jeho
sextettu a kvartettu. Maďar Zoltan Kodaly zajímal
ve svých třech klavírních shladbách (op. 2.) ži-
vostí a osobitým rázem hudby, z níž hlásila s
zjevně vlast skladatelova.
Novák
Ansorg
Regerův
Schönberg
Schönbergův
Maďar
Zoltan Kodala
sonáta z Adur
29
article
Za to ve skladbě »Angelus« od Egona Wel-
lesze, skladbě v každém směru krotké a nenovo-
tářské, nebylo lze osobitost autorovu postihnouti
Cl. Dehussyho duchaplná suita »Childrena Corner-
která koncertní večer U. B. uzavírala, nebyla pre
nás navinkou. Pan dr. Rudolf Rěti (Vídeňák, ro
dilý v Srbsku) představil se nám jako klavírist
velmi intelligentní, jenž s láskou a nadšením
interprstuje modernisty, jemuž však vrcholné vy-
broušení klaviristícké dosud chybí. Debussyho
suitě zůstal ledacos dlužen. JJako skladatele po-
znali jsme dra. Rětiho z jeho čtyř písní (op. 3y.
v nichž zpěvní hlas šťastně vyrůstá za obratu
nálady slovaj za to klavír činil na mne dojem.
jako by většinou jen proto tu byl, aby soula
slova a tónu rušil. Slečna Svěcená, jíž připad
úkol zpívat tyto písně, intonačně velmi nesnadn
a širšímu publiku nepřístupné, ukázala se pěvky í
velmi pevnou a spolehlivou. Obecenstvo, jemuž
podán malý obrázek nových směrů a pokus
v hudební komposici, stálo oproti této cizí m-
derně většinou bezradně. Není to nic překvapu-
až.
jícího, jinde není tomu jinak.
+ Lidový koncert. Klub přátel lidov
osvěty v Praze pořádá v neděli 6. dubna
o půl 11. hod. dop. ve Smetanově sále Obecního
domu lidový koncert při cenách 50 h za
sedadlo, 20 h místo k stáni, 5 K lože. Účinkují
A. Fingerland (violoncello), B. Wiedermann (var-
hany a klavír) a smíchovské pěv. sdružení »Šest-
náctka«. Předprodej listků v závodech F. A. Ur-
bánka, M. Urbánka, Srdce (Spálená ul.). Šprin-
gera na Král. Vinohradech, Štarého na Smíchově
a pokladnika klubu A. Vody. Myslíkova ulice
15, III. p.
Egon Welo
doktor
Rudolf Rěť
Vídeňák
Debussy
Smetanův
A Fingerland
Wiedermann
M Urbánek
Král
Srbsko
Praha
Smíchov
Myslíkův ulice
obecní dom
pokladnik klub A . Voda
Angelus
Children Corner
U . B
30
article
Cr.
Cr.
Pathétická symfonie Čajkovského a V. sym-
fonie Beethovenova provedeny budou v bene-
fi ním symfonickém koncertu, který pořádají čle-
nové orchostru České Filharmonie řízením dra.
Viléma Zemánka ve středu dne 2. dubna ve Sme-
tanově sále Obecního domu. Začátek o 8. hodině
večerní. Vstupenky do loží po 15 K, sedadla po
3 a 2 K, místa k stání po 1 K prodává kancelá
Českého Filharmonického družstva na Václavském
náměstí č. 53., telefon 2995. Tamtéž dostati lze
ruzbory obou symfonií za 20 h.
Čajkovský
Beethovenův
Zemánek
Sme
Václavský náměstí
Český filharmonie
obecní dom
31
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Morgan zemřel. Z N. Yorku, 31. března.
»N. W. Tg-«) Dle depeše z Říma jest Pierpont
Morgan mrtev. V Novém Yorku spuštěny na sto-
žárech vlajky. Tvrdí se, že úmrtí nebude miti
vlivu na bursu, poněvadž Morgan už před časem
oduvzdal vedení obchodu synovi.
Pierpont Morýan byl mezi americkými mi-
liardáři osobností, k níž v posledních desíři létech
obracela se pozornost americké i evropské veřej-
nosti. S jeho jménem spojena byla představa o ně-
čem kromobyčejném. Jeho podnikavost zastínila
činy i úspěchy všech podnikavců starého i nového
světa a jeho moc byla daleko větší než ona nej-
mocnějších ba předčila i váhu starších generaní
nabobů, miliardářů jména Vanderbiltova, Boldova
a Astorova. Jediný, který s ním se mohl rovnati,
byl John Rockefeller.
Morgan narodil se 17. dubna 1837 v Harfortu
jako jediný syn anglického bankéře J. S. Morga-
na. Studoval v Bostonu a Göttingách, ale záhy
věnoval se peněžnictví a prožil důkladnou praxiv
tomto oboru v bankovním domě Duncana Sherma-
na a Co. v r. 1857. V roce 1864 založil firmu Da-
buay, Morgan a spol., později Drexel, Morgan
Co. Když společníci jeho zemřeli, vedl firmu dále
pod svým jménem a osobně zúčastnil se většiny
největších finančních transakci. Tak financoval 62-
mil. dol. půjčku Spojeným státům a spojil celou
řadu železničních podniků v silný svaz. Kromě to-
ho založll řadu průmyslových podníků, z nich
největší byla organisace ocelářského trustu s ka-
pitálem 1500 mil. dol.
Bohatství Morganovo páčilo se poslední do-
bou na 200 mil. dolarů.
Z Říma, 31. března. (K. k.) Plerpont Mor-
gan zemřel obklopen svou rodinou. Mrtvola bude
dopravena do Ameriky. Americký velvyslanec se
záhy dostavil, aby vyslovil rodině soustrast.
Morgan
N W
Pierpont Morgan
Vanderbiltův
Boldův
Astorův
Rockefeller
Morg
Duncan Sherma
Drexel
Morganův
N . York
Řím
Nový York
Harfort
Boston
spojený stát
Amerika
dabuay
Morgan Company
Pierpont Morýan