2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
3. července 1901.
5
article
důsledek: podali drem. Heroldem návrh na vyloučení
Vinohradů a Žižkova z kurie venkovských obcí kar
linských a utvoření 3 nových volebních okresů
Tento návrh je věcně dů vodný, ale volební
řád má několik takových nedostatků: tak na př
Ústí n. L. a Teplice volí společně jednoho poslance.
kdežto jiná města o 10.000 obyvatelích volí každé
svého poslance.
Ze všeho plyne, že změna volebního řádu v jedno
tlivostech není možna, neprovede-li se změna cel-
ková. Z té příčiny jsou Němci proti návrhu hr
Buquoye. Dalším důvodem je národnostní samozacho-
vání Němců, což vyplývá z politické situace. Rečník
praví, že z 242 náleží Němcům 69 mandátů; je to
příliš málo. Přes to mají Němci v rukou jakýsi kli
v rukou vzhledem ke změně zemského zřízení
a ke změně volebního řádu: mohou svým
odchodem dokázati, že sněm je nezpůsobilý
platně se usnášeti. Tohoto klíče Němci se nevzdají.
neboť Němci musejí nalézti za všech oholností cestu
do sněmu zpět. Při reformě volebního řádu Němei
musejí míti jistotu, že oprávněná změna zajistí pro
všechnu budoucnost poměrnou sílu Němců.
To platí také o straně české, a z toho plyne, že
je možna pouze celková změna volebního řádu.
Volební řád musí odpovídati určitým sociálním
a hospodářským poměrům určitého okamžiku, nesmí
býti slátaninou, jakou je volební řád pro velké statky.
Němec
Buquoy
Žižkov
Teplice
6
article
Rečník vypočítává další nedostatky volebního řádu,
týkající se jiných kurií i vyloučení dělnictva z voleb-
ního práva vůbec. Mandáty za kurii velkých slatků
jsou nesprávně rozděleny: velkostatek má vůbec pří-
lišné zastoupení. (Souhlas.)
Vzhledem k politické situaci, a hledě k velkému
zastoupení velkostatku a nezastoupení dělnictva.
praví řečník, že schválením návrhu hr. Buquoye by
se jistý počet velkostatkářských mandátů znova uzna
a pro budoucnost učinil udržítelným. Ve skutečnost
je třeba takové volební opravy, která by odpovídala
požadavkům obou národů a oběma poskytovala pří-
slušný vliv, ovšem též velkostatku. Důkaz podán byl
již r. 1890 a 1900, tehdy o jislých záležitostech bylo
dosaženo dohodnutí. Také kuriátní veto nejevilose
býti nepřekonatelným strašákem. Byla však všem
činiteli uznána potřeba junctim mezi oběma před-
měty volební opravy: že volební oprava může býti
vyřízena jen v souvislosti s ostatními otázkami vy-
rovnání. Nynější krok velkostatku je tedy jedno-
stranný, je opuštěním důslednosti. Lze říci, že velko
stalek jednal za zády ostatních. Z uvedených dů
vodů budou Němci hlasovali proti návrhu hr. Buquoye
Buquoy
Němec
7
article
(Hlučný souhlas mezi Němci.)
Posl. Janda praví, že mínil původně ve věc
této jménem klubu mladočeského učiniti krátké pro-
hlášení, že strana jeho bude hlasovati pro formální
návrh hr. Buqnoye. Avšak bylo usneseno, že debata
dotknouti se má i zásad věci a proto dolkne se jíi
řečník několika slovy. Pan posl. Eppinger — třeba
tak učinil svým obvyklým, uhlazeným způsobem --
schladil důkladně naděje navrhovatelovy, když se
domníval, že návrh tento u národních stran nenarazí
na veliké překážky, poněvadž kurie, jíž bezprostředně
věc lato se dotýká, stojí jaksi mimo národnostní
boj. A přece jest známo, že zástupcové velkostatku
konservativního nestojí tak výlučně na stanovisku
národním, jako se svým výlučným stanoviskem blíží
se ústavověrný velkostatek pánům na druhé straně.
Němec
Posl
Janda
8
article
Řečník upozorňuje posl. Eppingra, že návrh.
o nějž jde, byl již jednou předložen jako předloha
vládní, před více než 20 lety, ovšem v době, kdy na
oné straně sněmovny neseděli zástupcové historické
šlechty. Bylo by poučno, zabývati se poněkud osudem
této předlohy.
Pan dr. Eppinger zahalil se v togu muže, který
chce, aby široké vrstvy obyvatelstva od zastoupení
v tomto sněmu vyloučené, jeho dosáhly, a aby s
odklidily různé nesrovnalosti, které jsou v našem
volebním řádě, o němž již před 20 lety mohlo býti
poznamenáno, že kdyby byl znám Biamarkovi,
nebyl by tento řekl, že pruský volební řád jest nej-
horším na světě.
Úkol, který reformou volebního řádu zástupcům
obou stran nastává, jest veliký a nelze prý z něho
nic vylrhnouti, nelze ho kouskovitě řešiti. Projedná-
vání návrhu hraběte Buquoye bylo by prý zadáním
tomuto stanovisku. Mohu konstatovati, že i my jsme
toho náhledu, že nelze mluviti o jednostranné
volební opravě a jednostranném její rozřešení. To
jsou zásady, na nichž jsme stáli vždy a na nichž
trváme i dnes, že jest veřejnou povinností, aby
veškerému obyvatelstvu, které jest přidržáno přispí-
vati k zemskému nákladu, zajištěn byl také náležitý
vliv politický. Ovšem určité široké vrstvy lidové ne-
přispívají dosud k potřebám zemským, nemáme
dosud zemské daně konsumní, ale jsem přesvědčen,
že se bez toho dlouho neobejdeme, protože není
možno, aby se na dále přirážkovým způsobem ho-
spodařilo.
doktor
Eppinger
Biamark
Buquoy
9
article
Posl. Eppinger několikráte vracel se k tomu, že
z ohledu kousekvence musí mluviti proti návrhu
posl. hr. Buquove. Páni s druhé strany šli však v
této konsekvenci až tak daleko, že se dopustili ne-
konsekvence. Zastoupení pánů s druhé strany v ko-
misích a zemském výboru zakládá se na kompro-
misu a návrhy, které směřovaly k tomu, aby toto
zastoupení bylo postaveno na zákonnou basis, jsou
značně analogické s návrhem přítomným; nebot
jsou-li v prvním případě Němci indignování nad tím
že jsou odkázáni na milost většiny, nelze nahléd-
nouti, proč nepřidají se k tomu, aby poměr mez
konservativní a ústavověrnou šlechtou zákonně byl
uspořádán raději, než aby tato cestou kompromisní
zastoupení na sněmu dostala. Zdá se tedy, že to
není pouhá konsekvence, která pány staví proti to
muto návrhu.
Posl
Němec
10
article
Strana naše — praví řečník — vychází ovšem
také se stanoviska, že jest třeba, aby celý vo-
lební řád byl opraven, a dokázala to ná-
vrhem, který řečník podal, jenž k tomu směřuje,
aby celý volební řád byl podroben důkladné revisi
Ke konci vývodů svých činí řečník jmenem ná
rodní strany svobodomyslné toto prohlášení:
Přes to, že trváme na původním našem programu
v příčině volební reformy, že trváme na oněch zá-
sadách, které jsem měl před šesti lety jmenem klubu
čest hájiti, přes to, že trváme na tom, že tento vo-
lební řád nikterak neodpovídá požadavkům práva
spravedinosti, že národ náš v této věci jest potlačo-
ván, že nikterak to neodpovídá potřebám národů.
poněvadž de facto veškeré obyvatelstvo království če-
ského nenalézá takového zastoupení, jaké by mu
podle počtu a poplatnosti příslušelo, přes to všechno,
že uznáváme, že celý volební řád změny potřebuje
— v kteréžto příčině také jsme učinili návrh — přes
to prohlašujeme, že budeme hlasovati ve formálním
ohledu pro návrh p. zástupce velkostatku, a to nez
toho důvodu, že bychom uznávali právo velkostat-
kářské kurie, ne že bychom si přáli, že by nám to
bylo zvláště milé, kdyby se stala oprava pouze
kurii velkostatkářské, ale že máme za potřebné, aby-
chom nepropásli příležitosti, když se jedná o opravu
volebního řádu. My toto své stanovisko v této věc
dáme na jevo v komisi, kde budeme hájiti zásady.
kterým vždy a všude zůstáváme věrni.
V ohledu formálním navrhuji, aby návrh hr.
Buquoye přikázán byl 18člennému výboru, z nichž
devět by bylo voleno celým sněmem, do něho by
pak ještě každou kurií po třech členech bylo voleno.
Buquoy
11
article
(Výborně! Hlučná pochvala na českých lavicích.)
Posl. Glöckner praví, že volební privilegium
velkostatku se přežilo. Řečník uznává nutnostopravy
volebního řádu na základě všeobecného a rovného
volebního práva, aniž by se dávala přednost někte-
rému stavu nebo hodnosti. Řečník poukazuje na
Německo, Francii a Švýcary a praví pak, že Němei
chtějí, aby každý národ této země neodvisle od dru
hého vyřizoval své záležitosti. Pak přestanou zlořády
Nebyloli dosaženo dorozumění, je tím spoluviner
konservativní velkostatek, k němuž ovšem řečník
důvěry nechová. Velkostatek nepřináší žádné oběti
pokud se nevzdává svého privilegia. Ředník vyslo-
vuje se proti návrhu hr. Buqjuoye.
Posl. bar. Parish na námitku, že konserva
tivní velkostatek nepřináší návrhem svým žádných
obětí, odpovídá tím, že naznačuje politické rozdíly
mezi konservativním a ústavověrným velkostatkem.
Vzhledem k těmlo rozdílům jde o oběť se strany
konservalivního velkostatku, o oběť, jakou ještě
žádná jiná strana nepřinesla. Vzhledem k bojům,
jež otřásaly státem, konservativní velkostatek učinií
vše, co jednotlivá strána sněmovní může učiniti pro
dílo míru a pro uklidnění myslí. Řečník polemisuje
pak proti výkladům posl. dra. Eppingra, který
Dávrhu velkostatkářů podložil zámvslv. iichž nebvlo
Posl
Glöckner
Němei
bar
Parish
Eppingr
Dávrha
Německo
Francie
Švýcary
12
article
Dále polemisuje proti vývodům posl. Glöcknera
ohražuje se proti výroku, jakoby byli velkostatkáři
punktace z r. 1890 pohřbili. Strana, k níž řečník
náleží, přeje míru a v této snaze šla až k podání
návrhu hr. Buquoye. Je na Němcích, nabídku
míru odmítnouti nebo přijati. (Souhlas.)
Posl. Kutseher si stěžuje, že rolnictvo dosu
marně se domáhů změny volebního řádá, a to pří-
mých voleb. Bylo by lépe, kdyby se byla tato zá-
ležitost dostala na denní pořádek. Řečník už zte
příčiny hlasovati bude proti návrhu hr. Buquoye,
dále proto, že neuznává nadpráví kurie velkých
statků. Řečník navrhuje, by se přes návrh hr.
Glöckner
Buquoy
Němec
Posl
13
article
Buquove přešlo k jednacímu pořadu.
Navrh není dostatečně podporován.
Posl. dr. Schreiner polemisoval proti řeči po
slance bar. Parishe. Řečník připomíná obdob
vídeňských punktací z r. 1890, kdy Staročeší s Něme
a velkostatkaři měli takovou většinu, že mohli pro-
vésti změnu volebního řádu. Nedošlo k ní a tak návri
hr. Buquoye je nanejméně zastaralý. Tebdá mělo byti
dodrženo slovo, kdyby sa byli provedly punklace.
stály by dnes věci zcela jinak; byla by odpadla
Badenova jazyková nařízení a boj o ně.
Řečník připomíná výroky knížete Auersperg
v punktačních konferencích a vyvozuje z nich, že
Němci jsou v právu, tvrdí-li, že tenkráte nebylo do-
drženo slovo.
Posl
doktor
Schreiner
Parish
Staročešit
Nout
Buquoy
Badenův
Auersperg
Němec
14
article
Jiná příležitost, provásti slovo dříve daně, byla
při volbách r. 1895. Tehdy ústavověrní velkostatkáři
žádali za kompromis ve smyslu punktací, byli však
odmítnuti. Tehdy vláda dala plné moci, jež měla po
ruce, k použití konservativnímu velkostatku. Mělo
tehdy dojíti k vyrovnávacím rozpravám, ty však se
nekonaly. Rečník tvrdi pak, že návrh hr. Buqnoye
nekryje se s punktační vládní předlohou z r. 1890
že okresy byly přesunuty, že se tedy jedná o volební
geometrii ve prospěch konservativního velkostatku.
Připomenuv vznik známé »lex Zeithammers, prave
řečník, že ústavověrnému velkostatku měla býti na-
bídnuta polovice velkostatkářských mandátů, tím by
se prospělo žádosti, by jedna národnost nebyla ma-
jorisována druhou. Na konec vyslovuje se řečník proli
návrhu hr. Buquoye. (Souhlas u Němců.)
Posl. dr. Baxa diví se Mladočechům, že mohou
hlasovati pro návrh hr. Buquove, kdežto velkostat
káři nehlasovali pro návrh dra. Slavíka na zaveden
všeobeeného hlasovacího práva. Není na čase mluvit
nyní o opravě volebního řádu pro velké statky. Bylo
by nejlépe, kdyby kurie velkých statků vůbec zmizela.
a velkostatkáři kdyby se ucházeli o mandáty jak
kandidáti jiní.
Buquoy
Němec
Posl
doktor
Baxa
Slavík
lex Zeithammer
15
article
Řečník mluví pak na prospěch všeobecného hla-
sovacího práva; vzhledem k této idejí bude hlasovati
s Němci proti návrhu hr. Buquoye. Co se týče
Němců, ti po spravedlnosti musí ustoupiti ze své
dosavadní državy, pokud je neoprávněna. Řečník
končí poukazem na poslance národní strany svobodo-
myslné, kteří prý nyní musí obnovitin návrh posl.
dra, Slavíka.
Poslanec dr. Kramář: Měli jsme původně
v úmyslu omeziti se na stručné prohlášení, jak je
posl. Janda přednesl. Ale debata rozvinula se v širsí
kruhy. Pan řečník přede mnou dokonce činil nám
trpké výčitky, že jsme se stali nevěrnými svému pro-
gramu. Pan dr. Baxa jest členem sněmu jako my
Nemá-li k disposici toho počtu podpisů, kterého k po-
dání návrhu jest potřebí, pak mohl voliti, aby věe
všcobecného hlasovacího práva uvedl do proudu
cestu, kterou asi pan dr. Baxa dobře zná, totiž po
dání návrhu, o němž se pak učiní dotaz na pod
poru.
Posl. dr. Baxa: Vždyť máte usnesení, že ne
budete podporovati takových návrhůl
Posl. dr. Kramář: My takového usnesení ne
máme, naopak my činíme rozdíl mezi návrhy a ty
jež podpory zasluhují, podporujeme. Návrh, o němž
dr. Baxa se zmínil, byli bychom, kdyby jej byl uči
nil, zajistě podporovali. Ale zdá se mi, že i pan dr
Baxa si na tuto důkladnou opravu volebního řádu
vzpomněl až tehdy, když pan posl. br. kuquoy při-
šel se svým návrhem. (Veselost.) Jestliže my jsme
v poslední této minutě tak neučinili, stalo se to proto,
poněvadž jde o vyřízení velmi důležitých věcí, kter
jsme nikterak nechtěli komplikovati. Výčitky tedy ne-
zasluhujeme.
Němec
Buquoy
doktor
Kramář
Janda
Baxa
Posl
národní strana svoboda
16
article
Pokud se týče vlastního předmětu tohoto jednání
jeví se nám velmi zajímavá situace. Pání s druhé
strany rozhořčují se nad tím, že prý na lavicíc
velkostatkářů jsou věrolomci, již zrušili jednou dané
slovo. Praví vyčítavě: Oni nám slíbili, že nám daj
zastoupení ve své kurii, ale nedodrželi slova. Nle
dnes, kdy konservativní velkostatkáři přicházejí s ná-
vrhem, kterým zastoupení menšiny má se ji dáti, tu
vyvstávají páni s druhé strany a mluví proti návrhu.
Kdo by byl tak naivní, že by nevytušil, co za
tímto nepochopitelným počínáním vězí, ten by celé
věci zajisté nikterak nemohl rozuměti. Kdo rozumně
a objektivně posuzuje ce ou věc, stanovisku drubé
strany rozuměti nemůže. Může býti otázkou, je-li
počet 21 poslanců se stanoviska německého dostale-
čným, ale to jest věc, na kterou by bylo v diskuss
v komisi místo. To není tedy a nemůže býti prav
příčina. Pravé příčině vy nerozumíte sami. Dávátese
ovládat faktem, že ústavověrný velkostatek vydal ja
kési podivné provolání, kterému sám snad nerozumí
poněvadž nevytrysklo z poměrů politického živola,
nýbrž poněvadž jeho pozadí tvoří nějaké soukrome
věci, do kterých nám ostatním, zejmena lidovým po
litickým stranám ničeho není.
Páni z druhé strany pokládali za svou povinnos
vynášeti způsobem, který my naprosto připustiti
nemůžeme, ústavověrný velkostatek. Jest to pravda
že za nynějšího běhu věcí a za nynější vlády
ústavověrná šlechta hraje první roli. Ale jisté věe
nemáme ani my dopustiti, ačkoli do jisté míry jes
to věc, která se týká velkostatku.
17
article
Pan dr. Schreiner pravil sice, že na vývody
bar. Parishe třeba odpověděti připomenutím toho
jak se konservativní velkostatek zachoval v dob
punktací.
Pan dr. Schreiner měl před sebou připravenu
řadu aktů a výpisků; z toho je vidno, že byl již
předem přichystán o této věci se rozhovořiti. Sku-
lečně s celou vervou mluvil o té věrolomnosti
My s otázkou onoho daného slova nemáme co činiti
Co se punktací týče, dvě hlavní věci z nich pán
ze strany německé již mají: dostali rozdělení zem
ské školní rady, rozdělení zemědělské rady, ba do
sáhli i protiprávním způsobem vyvolaného rozdělení
vrchního soudu zemského. Jestliže nedosáhli všeho,
jestliže nedosáhli zejmena ohraničení okresů, pak
jest nejvýše nespravedlivo činiti z toho výčitky kon-
servativnímu velkostatku, počínaje nejvyšším panem
maršálkem, poněvadž právě nejvyšší pan maršálek
— odpustí mi to snad — podniki všechno, ba snad
až příliš mnoho, aby tu věc prosadil.
Věc byla docela jiná. Konservativní velkostatek
stál pod obromným dojmem jednomyslné opposice
českého národa, opposice, v níž zapomnělo se na
všechny rozdily stran, a která způsobem opravdu
imponujícím a překvapujícím vyslovila svou jedno-
myslnou vůli, že takových punktací, při nichž by
stranou zůstala nejkardinálnější olázka, totiž úprav
otázky jazykové, za žádnou cenu a nikdy nepřipustí.
doktor
Schreiner
Parish
18
article
Před tímto ohromujícím tlakem musil se skloniti
velkostatek, a výčitky, které pan dr. Schreiner jemu
činí, jsou tedy křivdou.
Proč vyčítati to pořád konservativnímu velko
statku? Což pak německý velkostatek se choval
jinak? Suďte si o obstrukci, jak chcete, ale obstruke
není zajisté to, co by měla podporovati konservativní
strana, strana, které jde o to, aby zachován byl zá
konný vývoj věcí ve státě. A kdo nejvíce německou
obstrukci podporoval, byli páni z německého velko
statku, oni to byli, kteří v nejhorších dobách při
skočili na pomoc, když se vám vedlo nejhůře, al
jim se promine všecko, co oni dělají, jest všeck
dobré, oni na to vždy se zahalí v togu zachranitelo
říše. (Výborně ! Hlučný souhlas.)
To vše je u vás mežno, poněvadž máte za sebou
velkou, rozvětvenou žurnalistiku, která všechno,co
se na vaší straně děje, vyšperkuje, a které při tom na
trošce pravdy nebo nepravdy nesejde. Nejsem zá
stupcem konservativního velkostatku, ale tolik spra
vedlnosti mám, abych rozdělil poctivě stín a světlo
Vy německému velkostatku rádi vindikujete zásluhu
jak byl smířlivý a jak byl spravedlivý. Velectění
pánové! Seděli jste zde dosti dlouho jako jedin
držitelé moci v této sněmovně, ale český národ o té
vaší spravedlnosti nevěděl ničeho. Kdežto my jsme
se nikdy neodvážili podati ani jediný návrh, který
by se vám zařízl do těla, nerozpakovali jste se před
ničím, když jste byli držiteli situace. Přišli jste
opět s tím, že v roce 1879 bylo ústavověrným velko-
statkem konservativnímu poskytnuto několik man-
dátův.
doktor
Schreiner
19
article
Proč se však tak stalo? Protože za tu cent
mělo býti odstraněno něco, nač stonalo Rakousko
totiž passivní odpor. A jestliže se vám podařilo, za
pár mandátů velkostatkátských vyříditi tak důležitou
otázku, jako bylo odstranění passivního odporu če-
ského národa proti říšské radě, pak jste učinili jen
to, co bylo ve vašem vlastním prospěchu politickém.
Nemáte tedy práva chlubiti se svou mírumilovností;
zvláště pak bych musil prolestovati proti tomu, co
řekl posl. dr. Schreiner, že prý toliž po tak
těžké křivdě na vás, bylo třeba učiniti něco, abyste
vy vrátili se na půdu království českého. Na to mohu
jen tolik říci, že není strany, která by považovala
sněm království českého za takový holubník, jako vy.
Vy přicházíte a odcházíte a nevíte proč, a když se
konečně ještě mluví o křivdě, spáchané na Němcích,
pak tu již přestává věru všechno. (Veselost.)
Pan kollega Eppinger řekl to svým ducha-
plným a pěkně konstruovaným způsobem; avšak
podle toho poměru, který on bral za základ, jest za-
stoupení českého národa v této sněmovně ještě měně
příznivé než německé. Dr. Eppinger, když o této
věci chtěl mluviti, měl vzíti za základ poměr lido-
vých poslanců toho kterého národa bez zřetele k
kurii velkostalkářské a pak by byl dospěl k cifrám
docela jiným.
doktor
Schreiner
Němec
Eppinger
Rakousko
20
article
Souhlasím s opravou volebního řádu, která by
se měla podniknonti od základu, aby byl postaver
na základ zdravý a stálý. Nemám také nejmenší pří
činy, abych neřekl, že zastoupení velkostatkářské
kurie nemáme za ideál zastoupení sněmovního, ato
tím spíše, protože to, co jest historickým podkladem
zastoupení velkostatkářského, moderním rozvojem
kapitalismu doznalo pronikavé změny.
Nemám příčiny nevysloviti, že nejsme nadšeni
pro trvání velkostatkářské kurie, ale tolik mohu říei
— a tím také odpovídám p. dru. Baxovi — že když
již jest anomalií, aby jeden volič volil 54 poslance
že jest mi milejší, když se proponuje, aby jeden
volič volil toliko 12 nebo 13 poslanců. My jsme v
příčině reformy volebního řádu doznali dosti trpké
zkušenosti a myslím, že by nám snad nikdo ne
mohl činiti výtku nedůslednosti, kdybychom ze svého
původního opravdového nadšení pro všeobecné právo
hlasovací něco slevili a v něm poněkud schladli
Naše vina by to nebyla. Ale o tom mluvili nebudu
konstatuji jen, že my, budeme-li hlasovati pro při-
kázání návrhů velkostatkářů výboru, činíme tak
proto, poněvadž máme za to, že zde do jisté míry
jest nápravy potřebí a poněvadž jest to na druh
straně návrh strany, která má ve sněmu takovou
váhu, že máme za svou pevinnost, abychom z par-
lamentní slušnosti hlasovali pro její návrh formální.
Upozorňuji, aniž bych chtěl činiti rekriminace, že
z té strany nebylo vždy télo zásady se drženo.
Baxa
21
article
Pání z druhé strany připomněli lonské konfe-
rence, které konaly se ve Vídni. Nechci rozsuzovati
kdo byl vinen, že se nepodařily. Ale co se týče
junctim ve příčině opravy volebního řádu ve velko-
statku, tu konstatuji, že jsme to junctim učinili my,
a že nebylo činěno na druhé straně, a prosím tedy.
aby se toto junctim z druhé strany nevindikovalo.
Konečně jest to jediné pole, kde pánům ze druho
strany lze učiniti koncesi, poněvadž ostatního maj
v míře dostatečně, ba i v nadmíře.
Celé to dnešní jednání jest znamenitou illustrací
nynější politické situace. Vídeňská vláda má za svou
povinnost, utišiti vlny všelikých rozbouřených vášní
co jich jest v této rakouské říši. Vláda nabádá nás
abychom zapomněli na všechna svá speciální ná-
rodní přání, na křivdy, které se nám dějí, abychom
jedině podporovali hospodářskou práci ve shodě
s ostatními národy.
Důležilý článek v této uspávací politice tvoi
ústavověrný velkostatek. Bylo to viděti při všech
příležitostech, při všech projevech vládních za po-
slední doby. Viděli jsme také, že vláda počílá s pod
porou této strany v největší míře. Mluvte si nyní
pánové, jak chcete, že jest to dokonce nespravedliv
proti vám, že jest to nebezké od druhé strany, ž
vám chce dávati mandáty — vy můžete všechne
odůvodniti, a nemáme pochybnosti, že ta vaše žur
nalistika dokáže zejtra, jaká že se křivda děje Něm
cům, že byla drohá strana tak zlá, že jim dokonee
chce udělíti 21 mandátů — ale jsou jisté politick
kruhy, kde takové politické matematice nerozumějí
a které řeknou, že snad do té smiřovací akce, ktert
tak leží vládě na srdci, toto naprosto zamítavé sta-
noviško se přece jen trochu nehodí.
Vídeň
Německo ec
rodný přání
22
article
Nám jest to celkem lhostejno; my na vlastním
předmětu této debaly tak přímo zúčastněni nejsme
ale pro budoucnost bylo by dobře, aby bylo konsta
továno, kde a na které straně jest ochota k smíru
ochota ke společné práci. Vime velmi dobře, kdyi
my někdy se ozveme pro své právo — a vy samí
se přiznati musíte, že nám v celé řadě věcí byl
ukřivděno a že jest těžko klidně to snésti — když
my tedy voláme po právu a spravedlnosti, paks
říká, že rušíme mír této říše a že rušíme tu krásnou
shodu, která se pod dojmem kanálů a vodních ces
po říší rozhostila. (Veselost.) Pak ale táži se, jak
musejí býti posuzovány kroky, které vy jste dnek
učinili? Neděje se vám žádná křivda, naopak na
pravoje se jaksi nesrovnalost, a vy nemáte nic ji
ného na práci, než abyste zde odkrývali obraz sta
rých rekriminací, jen abyste stáli v úloze žalobce
abyste tu smířlivou náladu, o které se tolik mluví
o kterou se pan ministerský předseda tak velice za
sazuje, rušili. Není nejmenší pochybnosti, že konečne
veřejné mínění řekne, že jste se chovali neobyčejně
šlechetně, že jste vyšli všem spravedlivým požadav
kům vstříc. Ale já pro svou osobu v době, kdy vlád
a s ní německý velkostatek počítá na otření národ
nostních protiv, na nějakou klidnou parlamentn
práci, nemohu vůči tomuto vašemu stanovisku jinak
než nazvati tyto illuse neubyčejně optimistickými
23
article
Nejen proto, že jsou tu národové, kteří nemohou
mlčeti, ale proto, že ani vy, kteří jste v držení všec
práv a privilejí, poctivému smíru nechcete. (Sou-
Uznávám vaše stanovisko, že není dobře vy
rvati z celého komplexu olázek jedinou, uznávámj
zvláště tam, kde vy jste měli něco obětovati — ale
zde jde o oběť, která je na straně většiny. Pro nás
jest tato debata poučna tím, že je symptomatickou
pro rozvoj politické budoucnosti v Rakousku. Kd
počílá se smířlivou náladou a s ochotou k poctivému
smíru na vaší straně, klame se. Pan dr. Schreine
nenašel vyhlídky na společnou práci nikde jinde
nežli s podmínkou, že by provedeny byly punktace.
Jak by ale po provedení punktací v Čechách byla
možna smírná práce, tomu rozumí snad on, my však
tomu nerozumíme. Má-li on za to, že smírná práce
je možná jedině na základě toho, co chtělo se ten-
kráte učiniti proti nám, pak musím říci, že vyhlídek
na smír opravdu mnoho není.
Budeme hlasovati pro přikázání návrhu hr. Bu
quoye komisi již z toho důvodu, že se v jednán
v komisi neobmezíme na tento návrh, nýbrž že my
k jednání musíme dodati také jiné otázky důležite
(Výborně ! Hlučný potlesk. Řečníku se blahopřeje.)
Nejvyšší maršálek zemský sděluje, že
pořad řečníků je vyčerpán a uděluje závěrečné slov
navrhovateli hr. Buquoyovi.
doktor
Schreine
Buquoy
Rakousko
Čechy
24
article
Posl. hr. Buquoy pravil, kterak debata jej
přesvědčila, že návrh jeho v tomto zasedání výsledku
míti nebude. Chce se tedy obmeziti na některé
opravy. Není pravda, že v r. 1895 vláda dala plné
moci k disposici konservativnímu velkostatkn
(Slyšte!) Po polemice proti dru. Eppingrovi a dru
Schreinerovi připojuje se řečník k formálnímu ná
vrhu posl. Heřm. Jandy.
Posl. dr. Sehreiner (k věcné poznámce) pole
misoval proti jednotlivým oddílům řeči posl. dra
Kramáře a hr. Buquoye.
Po věcné poznámce posl. hr. Buquoye přešlo
se k hlasování.
Hlasováním byl pak přijat formální návrh posl
Heřmana Jandy, aby návrh posl. hr. Buquoye by
přikázůn 18členné komisi, volené z polovice kuriem
a z polovice celým sněmem
Druhým předmětem jednacího pořadu bylo prvn
čtení návrhu poslance Alfonsa Šťastného a soudruht
na činění pokusů střelbou do oblaků za příčinou
zabránění krupobití a přivodění deště.
Navrhovatel posl. Alfons Šťastný po polemi-
ckém úvodu, týkajícím se dřívější řeči, praví na odů
vodnění svého nynějšího návrhu, že historie zazna
menává, že po bitvách, na kterých se mnoho střílelo
nastal dešť. Tím jest dokázáno, že střelbou se působ
hlas.
na mračna. Prakticky ze zkušeností těch počali těži
Posl
Buquoy
Schreiner
Janda
doktor
Sehreiner
Heřman Janda
Šťastný
Šťastná
25
article
nejdříve ve Štvrsku a odlud se rozšířilo užívání
střelby proti mračnům také do Ilalie. Dějí li se takov
pokusy v jiných zemích zcela vážně a byly -li jinde
podporovány vládou, bylo by neodpustitelno, kdyb
v naší zemí přihlíželo se k tak důležité věci lhostejn
a pokládala se celá věc jen za pověru. Proto při
mlouvá se řečník, aby se zemskému výboru uložilo
aby konal praktické zkoušky, aby se zjistilo, lze l
na oblaka působiti střelbou aby se zamezilo krupo-
biti a lze-li na oblaka působiti střelbou, aby se při-
vodil dešť. Ve formálnim ohledu navrhuje, aby se
návrh ten přikázal komisi zemědělské.
Návrh ten byl přijat.
Čtvrtým předmětem jednacího pořadu bylo druhé
čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní
o zprávě zemského výboru, týkající se nevyřízen
zprávy kdmise o návrhu poslance dra. J. Dvořáka
soudr. v příčině zřizování zvláštních isolovaných od-
dělení či pavillonů pro léčení tuberkulosních př
všeob, veř. nemocnicích.
Návrh ve zprávě obsažený odůvodnil posl. MUD
Jan Dvořák, který dovozoval, že projednáním
předloženého návrhu ve druhém čtení učiní sněm
velmi důležitý krok ku předu na dráze řešení otázky
eminentně důležité netoliko v sociálním a hygieni
ckém ohledu, nýbrž i v ohledu národohospodářském
Důležitost této otázky byla již ve dřívějších se-
zeních vytčena, a také posl. dr. Záhoř velice dů-
kladně promluvil o ní na sjezdu českých přírodo-
zpytců a lékařů. Význam tlumení tuberkulosy byl
již ode všech kulturních národů evropských uznán.
J Dvořák
Dvořák
doktor
Záhoř
26
article
Pokusy v této věci činěny byly zejmena v říši ně
mecké. Návrhem nynějším činí také sněm královstv
českého novou etapu na této dráze.
Po zevrubném odůvodnění předlohy poukazuj
řečník na nemocnici benešovskou, která v tomte
ohledu blahodárně působí. Nečekala na vyřízen
předlohy sněmem, nýbrž za laciné peníze 60.000
zřídil okres benešovský oddělení nemocniční pro tu
berkulosní nemocné.
Na konec doporučuje řečník navrženou resoluci
Podané návrhy byly přijaty.
Na jednacím pořadu bylo ještě druhé čtení
zprávy komise pro záležilosti okresní a obecní
zprávě zemského výboru, týkající se zřízení nového
okresního soudu se sídlem v Chocní
Nejvyšší maršálek zemský však vzhle-
dem k pokročilé době přikročil ke skončení schůze.
Posl. dr. Pippich a soudruzi podali tento
návrh
Oba návrhy ve příčině nezákonného stavu v
správě České spořitelny v Praze, návrh z roku 189
a návrh z r. 1900 zůstaly nevyřízeny. Ač první část
onoho návrhu stala se dle doslechu bezpředmět-
nou tím, že usnesení valné hromady České spoři-
telny ze dne 12. února 1899 stran věnování Grand-
hotelu pro studující obou německých vysokých ško
pražských bylo vládou dodatečně schváleno, trvají
v plné váze a důvodnosti stížnosti, pronesené v ná-
vrhu prvním a druhém, že nezákonný jest stav ny-
nějších stanov i správy České spořitelny, zejmena
že dosud se provádí složení spolku České
spořitelny nezákonně pouze volbou člen
v počtu 45 ve valné hromadě proti předpisu § 22.
Posl
doktor
Pippich
Choceň
Praha
Český spořitelna
Grand
27
article
regulativu, že dosud neděje se podle § 12. regulativu
předepsané používání přebytku reservního fondu pro
všeliké dobročinné a obecně prospěšné účely místní
bez jednostranného a národně tendenčního výběru,
a že neděje se jen v dorozumění s místními úřady
a se schválením c. k. ministerstva vnitra, pokud se
týče c. k. místodržitelství pro království české
s předním zřetelem k zájmům nemajetných, velkou
převahou českých účastníků ústavu, ano, nezákonný
stav tento pociťuje se tím více, čím více a sou-
stavněji správa České spořitelny zvláště v době po-
slední se zřejmou zúmyslností, s okázalou ne-
vážnoslí k národním citům českým, s porušováním
povinné úcty vůči prvotním zakladatelům ústavu
statutárního úkolu: povznášeti cit lidumilnosti
lásky k vlasti i statutárních povinností § 7. stanov
ústavu toho a nepřipouští staroslavných barev krá-
lovství českého ani při vítání J. V. císaře a krále
českého.
Proto navrhujeme:
Slavný sněmo, račiž se usněsti
Zemskému výboru se ukládá, aby vyjednával
s c. k. vládou, by se postarala o to, by stanovy České
spořitelny po slyšení výboru zemského království če-
ského ve smyslu § 31. regulativu byly ve všech zá-
kladních všeobecných ustanoveních, zejmena v
smyslu shora vytčeném, v němž nynější stav se
příčí dotýčným předpisům regulativu, uvedeny v
shodu s regulativem tím, a aby byl tak zákonný stav
který pro každou správu spořitelny platiti musí, do
nynějších stanov České spořitelny zaveden, konečné
aby zemský výbor do příštího zasedání sněmovního
o výsledku jednání svého zprávu s návrhem
podai.
V ohledu formálním navrhujeme, aby tento
návrhbez prvého čtení byl přikázán komis
pro okresní a obecní záležilosti.
císař
Český spořitelna
zemský království český
28
article
Posl. dr. Schreiner a soudruzi podali návrl
ve prospěch pořizování vodovodů v obcích.
Posl. Mareš a soudr. podali návrh na poskyt
nutí státní pomoci obcím v okresu hořovickém a zbi
rov kém, neúrodou a živelními pohromami stiženým
Posl. Hyrš a soudr. podávají návrh na změnu
resp. rozšíření zákona o pollačování plicní nákazy
hovězího dobytka.
Posl. Kovářík a soudr. podali návrh na po
skytnutí státní a zemské podpory občanům v obcích
Křižovice, Skránčice a Malá Plánička v okresu plá
nickém, krupobitím a průtrží mračen tůžce posti
ženým.
Posl. Alfons Šťastný a soudr. podali návr
na změnu zákona zemského o vybírání školného
v král. českémn.
Posl. Besemüller a soudr. učinili návrh stra
sankce pro zákon o zrušení erárních myt
Posl. Mareš a soudr. učinili dotaz na místo-
držitele stran odepsání pozemkové daně v okresíc
neúrodou stížených.
Posl. dr. Fořt dotazoval se místodržitele stra
porušování jazykových práv obyvatelstva českého stá
ními úřady v zněmčeném území
Posl. dr. Dyk učinil tento dotaz
Posl
doktor
Schreiner
Mareš
Hyrš
Kovářík
Šťastná
Fořt
Dyk
Křižovice
Malá Plánička
29
article
Dle zpráv od interesentů z Přeštic nás dochá
zejících a úplně spolehlivých, zmocnilo se velko
většiny poplatníků v městě Přešticích značné roz
čilení a rozhořčení nad bezpříkladným fiskálním
jednáním c. k. berní správy
Letošního roku obdržela značná část, skorem
většina poplatníků beze všeho vyšetřování a bez
výslechu dotčených poplatníků platební rozkazy
kterými se jim pro letošní rok domovní činžovn
daň značně zvětšuje, aniž zvýšení to odpovídal
skutečnému výnosu reality.
Taktéž v příčině daně z příjmu zvýšena četným
poplatníkům daň, ačkoli se výrobní poměry obyva
telstva značně zhoršily
Tímto jednáním zhoršují se beztoho již smutn
poměry hospodářské v míře veliké a poplatní síla
obyvatelstva zajisté se seslabuje až k nesnesení, uváží-
se, že přirážky veřejné (obecní, okresní, zemské
školní) letošního roku v městě Přešticích výše 15090
veškeré daně dosáhly.
Dále dovolujeme si V. E. upozorniti na případ
kterým c. k. okresní bejtmanství ukládá panu staro-
stovi města Přeštic povinnost, k jejímuž plnění on
dle platných zákonů povinen není, a kterým se
obci přeštické nové neoprávněné břemeno ukládá.
V městě Přešticích je totiž israelitská náboženská
obee, konstituovaná na základě říšského zákona z
dne 21. března 1890 č. 57. Jelikož členové tohoto
společenstva povinné příspěvky neplatili, žádalo
představenstvo této israel. obce c. k. okr. hejtman-
ství o vymožení jich.
Přeštice
30
article
C. k. okresní hejtmanství v Přešticích uklád
nyní panu starostovi města Přeštic, aby tyto pří
spěvky exekučně vymáhal, K tomu není však okr
hejtmanství nikterak oprávněno, poněvadž 8 22. cito
vaného zákona výslovně ustanovuje, že vymahán
příspěvků pro israelitskou obec děje se cestou poli
tické exekuce, a není příčiny, proč by orgá
nové politických úřadů tyto exekuce samy vykonávat
neměly.
Na základě uvedeného kladou podepsaní dotaz
Je V. E. ochotna případy tyto vyšetřiti a potřebn
kroky k nápravě zaříditi?
Posl. V. Krumbholz a soudr. učinili k místo
držiteli tento
dotaz
Manželé Laštovkovi v obci Horoměřicích obdržel
od okresního soudu smíchovského výměr. vydan
Posl
V Krumbholz
Přeštice
Horoměřice
31
article
oddělením V. dne 29. března 1901 č. 752.I. Vým ěr
tento byl jim nesrozumitelný, neboť vydán byh
v řeči německé, kdežto celá krajina je
ryze česká, pročež manželé Lašťovkovi mnoh
lidí hledati musili, než někoho našli, kdo jim vyložil,
co v německém výměru státního úřadu, poplatnictvem
vydržovaného, jest obsaženo
Že výměr soudní vydán byl jazykem německým,
zaviněno bylo bezpochyby c. k. okres. hejtmanstvím
smíchovským, které, jak se zdá, učinilo k soudu
proti manželům Lašťovkovým podání německé
kteréž vyřízeno bylo soudem taktéž německy, nebo
nedá se mysliti, že by okresní soud smíchovský byl
o své újmě české straně vydával nařízení německé
Podepsaní roztrpčeni takovým počínáním stát-
ního úřadníka, němčiti chtějícího vůči obyvatelstv
českému, táží se
Co V. E. zařídí, aby lakový státní úřadník vůč
obyvatelstvu českému choval se způsobem spravedli-
vým, aby obyvatele české zbytečně svou němčinou
nedráždil a v těchto zlých časech neubíral jim času
nutným vyptáváním se, jaký je obsah takového ně-
meckého úřadního výměru
Posl. Heřman Janda a soudruzi podali dola
na místodržitele stran nesprávností při sčítání lidu
okresním hejtmanství kadaňském na neprospěch oby-
vatelstva české národnosti
Nejvyšší maršálek zemský sdělil pak, že
v příští schůzi požadá kurie, aby vykonaly volbu
připadajícího na ně počtu tří členů komise pro návrh
hr. Buquoye.
Lašťovka
Lašťovkův
Posl
Heřman Janda
Buquoy
32
article
Konec schůze o 4. hod. 45 min.
Příští schůze ve čtvrtek 4. t. m. o 11. hodině
dopolední.
Na jednacím pořadu jest zpráva zemského vý-
boru, kterouž se předkládá osnova zákona ve příčině
regulace potoků Hubačkova a Proudnice a pak n
odvodnění pozemků vodním družstvem v Černiko-
vicích; druhé čtení zprávy komise pro záležitost
okresní a obecní o zprávě zemského výboru ve pří-
čině prohlášení městské nemocnice v Děčíně za ve-
řejnou; zpráva komise pro záležitosti okresní
obecní ve příčině zřízení okresního soudu se sídlem
v Neustadtiu v okresu frýdlandském. Zpráva komise
pro záležitosti okresní a obecní ve příčině vyloučení
obce Tachlovic z okresu unhoštského a přikázání ke
smíchovskému; volba náhradníka voleného ředitele
Hypoteční banky království českého kurií velkých
statků a druhé čtení zprávy komise rozpočtové ve
příčině nutných opatření rozpočtových pro měsí
červenec, srpen, září a říjen.
Klub sněmovních poslanců národn
strany svobodomyslné konal včera od 1/27
hod. večerní v místnostech klubu národní strany
svohodomyslné schůzi, věnovanou rozpravě o osnové
zákona o platech učitelských.
Hubačkův
Černiko
Děčín
Tachlovice
33
article
Sněmovní komise.
Sněmovní komise.
Školská komise měla včera schůzi, ve
které posl. Sehwarz předložil zprávu týkající se
platů učitelských. Ke zprávě té navrhl poslane
Rychlý dodatek, aby bylo v ní výslovně podo-
tčeno, aby úhrada byla nalezena netoliko ve zvýšení
zemských přirážek, nýbrž i v dalším zadlužení krá
lovství českého. Zpráva s tímto dodalkem jedno
hlasně přijata.
Posl. P. Karlach podal zprávu o zprávě týka
jící se úpravy právních poměrů učitelů náhoženství
Návrh zpravodaje srovnává se s usnesením loni při
jatým. Zpravodaj navrhuje dále resolucí, kterouž
se zemskému výboru ukládá, aby jednal s vládou
v ten smysl, aby remunerace pro učitele nábožen-
ství byly nejpozději do jednoho měsíce po ukonče-
ném školním roce skutečně vyplaceny. Resoluc
tato přijata
Posl. dr. Schart poukázal k obtížím, jež pu-
sobí vyučování náboženství pro náboženské menšiny
a navrhl jako dodatek další resoluci, kterouž s
zemskému výboru ukládá, aby co nejdříve zabájil
s vládou jednání o vhodné úpravě vyučování nábo-
ženství pro náboženské minority a aby o výsledku
jednání toho v nejblíže příštím zasedání sněmu podal
zprávu. Resoluce tato jednohlasně přijala,
Komise petiční konala dnes svou uslavu
jící schůzi. Předsedou zvolen byl posl. dr. Katz-
wendel a zapisovatelem posl. Roehling. Na t
byly rozděleny referáty
Komise zemědělská konala včera po schůzi
sněmovní schůzi za předsednictví místopředsedy po
slance Krumbholze, který po zahájení schůze
omluvil nepřítomnost předsedy kn. Lobkovice. Proto-
kol o poslední jschůzi byl schválen. Zpravodaj hr.
Posl
P Karlach
doktor
Schart
Katz
Lobkovic
34
article
Chotek referoval pak o petici učitele Inářatví pan
Rajmunda Richtra z Budějovie v záležitostí pensiono
vání a postavení jeho na roveň učitelům na rolní
ckých školách. Zpravodaj navrhl dodání žádosti zem
skému výboru k příznivému vyřízení a ku podání
zprávy.
Posl. hr. Chotek referoval dále o zprávě zem-
ského výboru v záležitosti úpravy požitků učitelských
osob pří hospodýňských a mlékařských školách.
Navrhi přijetí zprávy zemského výboru.
Návrh tento byl bez debaty jednohlasne
příjat.
Chotek
Rajmund Richter
Posl
35
article
Posl. Peschka referoval o peticích obe
Opočna a Hřenska za udělení subvence na zř
zení vodovodu na vodu pilnou a navrhl uděli
Opočnu 1500 K, Hřensku 4000 K subvence a vy-
platiti je z fondu pro malé meliora
Poslanec Hyrš nesouhlasil s návrhem referen-
tovým, aby se totiž používalo melioračního fond
k jiným účelům, nežli melioračním
Posl. Kudrnka, dr. Müliner, Horák a Steine
mluvili v tomtéž smyslu a poukazovali na nebez-
pečí, které by povstalo, kdyby se povolovaly peníz
na meliorace určené pro úcely jiné. Poslanec Teklý
učinil návrh na zamílnutí návrhu referenta poslance
Peschky. Návrh poslance Horáka byl jednohlasn
přijat. Zpravodaj poslanec Peschka složil zpravo-
dajství, jež pak převzal poslanec Teklý.
Po přidělení referátů byla schůze skončena
Příští koná se ve čivrtek po sezení sněmu.
Posl
Peschek
Hyrš
Kudrnka
doktor
Müliner
Horák
Stein
Teklý
Opočno
Hřensko
36
article
Čtvrtý slet všesokolský v Praze.
Rozloučení s delegáty municipální
rady pařížské
Doprovodili jsme vzácné a milé hosty pa-
řížské municipální rady na nádraží Františkovy
dráhy, odkudž nastoupili jízdu do své domo-
viny. Odjezd stanoven na 142. hod. odpolední
nádraží bylo už před 1 hod. obleženo nepře-
hledným zástupem obecenstva, zvláště dam.
Jakmile přijel president municipální rady pan
Dausset se členy pány Gayem, Pugliesi-Contim,
Cairem a Houdém, provázeni pp. ryt. Čenkovem
a drem. Jeřábkem, byli obecenstvem uvítáni
frenetickým jásotem. Pozvolna jen mohli vesti-
bulem nádraží postupovati do čekárny prvn
třídy a na celé cestě té byli nadšeně pozdra-
vování. »Vive la France!« »Vive la republique!e
»Vive Dausset !« znělo jim v ústrety. V čekárně
přivítáni byli četnými členy městské rady, v čel
s náměstky starosty pp. drem. Fričem a inž.
Neubertem. Obecní starší p. Jeřábek pravil
tam presidentu p. Daussetovi: Pozdravují vás
v okamžiku vašeho odjezdu z hlav, města na-
šeho království českého. Nezapomenutelné dny
vaší přílomnosti v našem historickém městě,
tyto dny radosti, slavnosti a nadšení uplynuly.
avšak sympatie a láska pro váš slavný náro
zůstaly. Prosím, abysle vrátivše se do své krásné
vlasti, řekli svým krajaném a našim drahým
bratřím prostou pravdu, jak jste nás nalezli.
President municipální rady pan Dausset
poděkoval vřelými slovy za projevy přátelství
příchylnosti, načež česky dodal! »Sláva krá-
lovské Praze! Na shledanou!« Rozumí se, že
český tento dodatek k odpovědi zavdal podnět
k bouřlivému jásolu.
Dámy paní Prášková a slečna Zelenkov
podaly panu Daussetovi kytice růží, načež s
Františkův
Dausset
Cairo
Houdý
Jeřábek
Frič
Ing
Neubert
Sláva
Prášková
Zelenkov
Praha
Čenkov
Creative le Franca
Creative Dausset
PugliesiConti