ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 41566680-6615-11dc-a13c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 28, person 73, org 4, work 1
1 masthead
Ročník XXXX
2 masthead
V Praze, ve střédu dne 3. července 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 18.
4 article
Na ranní a odpol. Histy O pěilohami (. Nančný Obzor ve Středu a „Literární Hlidka v pátek) předplácí sei Praze v adeinistraei na měsic . . . . . . 2 K —h na štvrt leta . . . . . 6 K — b s drojí donáškou na pařaje na čtrt leta . ve ailsiác 2 K 3oh na měslo. Poštons aa měsle na čtvrt leta k ooi na niěsí s let
Hista Praha
5 article Mezi proudy.
Mezi proudy. V kypícím víru minulých dnů jslavnost ních svižná a neunavná péra zpravodajů den ních listů bez oddechu pracujících v dokonalé shodě s obsáhlým programem sletu sokol ského zachytla velmi šťastně celkový obraz nejen výkonů skvělých, ale i mocného dušev- ního vzrušení, jež v daných okamžicích ovlá dalo veškeré účastníky. S četami sokolským dělili se o sympatie všech nás přehojní hosté, z nichž podle pravidel dvornosti více pozor- nosti se dostalo zástupcům Francie, než pří- tomným členům naší rodiny slovanské; vždyí tito pospolu s námi byli představiteli světa slovanského, na jehož západní okrajině přá- telsky a družně tiskli pravice francouzské jako spoluhostitelé. V takových okamžicích členové příbuzenstva pokrevního rádi postupují první místo vzácným hostům ostatním, usnadňujíce takto bezprostřednímu hostiteli složitý úko Po této stránce nevzniklo také mezi slo vanskými účastníky ani nejmenšího nedoroz umění, naopak můžeme ubezpečiti, že všickn dokonale pochopili a ocenili zásluhy, kteréž si získalo Sokolstvo a Praha tím, že dovedly sbromážditi na slovanské půdě české všecky kdož stojí na strážné hlídce volnosti a samo statnosti národů: nikoho neohrožu- jíce a své opatrují cel Na tomto stanovisku sešli jsme se my Slované se statečnými syny Francie a Dán ska, na tomto stanovisku sešli se oni s námi.
Slovan Dán Francie Praha
6 article
Mimo tento okruh zůstal obor zájmův ostatních nedotčen a zejmena by bylo omylem domnívati se, že my Čechová snad zamýšlíme oddáliti se jakkoliv od vlastního zřídla na- šeho národního obrození, od oživujících zdrojů všematky Slávy, kteráž ve službách svých ne- dala vykrváceti ještě žádněmu národu slo- vanskému. Ti, kdož vykrváceli v minulosti, vykrváceli z pravidla »ve službách cizích« Slovanstvo jakožto celek vůbec nijakých podobných úkolů jednotlivým kmenům svým neukládalo a v oněch dávných dobách, kdy proniknuto bylo myšlenkou jednotnosti, byla to myšlenka jednocení duchovního. hlásaná věrozvěsty slovanskými, solunskými bratry Kyrillem a Methodějem, jejichž pa- mátka, dosud s dostatek neoceněná mez námi, případá na nejbližší den. A ani dnes žádný poněkud pozoruhodný myslitel mezi pracovníky slovanskými nedn- vedl ukázati jinou cestu ku povznesení osvobození Slovanstva, než kulturním vniterním rozvojem, duchovním osvobozením, bez něhož trvalé vymanění z cizího podruží jest nemyslitelno! A toto osvobození nemůže nastati jinak. než vlastní vnitřní, neumornou a neutucha- jící činností, jejíž vyvršení nemůže nikdy míti hlavní středisko mimo své území, ani na půdě románské, ani na půdě germánské. a jež mezi námi krví svou zpečetil i mist Jan Hus. Ráz této duševní samostatnosti jest všal jiný ve světě románském, a opět jiný ve světě německém, kdež posavadní jeho dvo- jitost neslibuje Němcům o nic lepší ovoce. než roztříštěnost a rozdrobenost mezi námi Slovany. Proto tento úkol duševního vyspění mu- síme provésti my Slované ve středu svém sami, a nemůžeme se tu nadíti nijaké přím cizí pomoci. Francie má smysl zvláště pro naše obranné postavení oproti Německu a pocho- puje je, protože jest souběžné s jejím po stavením vlastním.
Čechová Kyrill Hus Němec Slovan Francie Německo kulturní vniterní rozvoj
7 article
Němci vůbec nemohou býti nám vzo rem, vždyť jedni nás táhnou k ideálům ba vorským, druzí k ideálům pruským, při čemž smysl pro naši národní svébytnost nemaj jedni z nich ani druzí. Obé — i naše národní i naše duševní vymanění z podruží cizího — chtějí upřímně a mohou chtíti jedině Slované, a z těch nej- určitěji a nejůčelněji opět ti, kdož du- ševní i státní samostatnost svou uhájili a takto spolu správnost svého nazírání vlast- ním svým úspěchem dotvrzují. Ostatní Slo- vané jsou právě tak jako my Čechové te- prve nasamých počátcích směrů k témuž cíli vedoucích, a i když nepřihlížíme k jejich početní síle, jež ojediněle a rozptýleně ještě více ztrácí, mohou jen stejným, pospolitým postupem se všemi námi dodělati se svých konečných cílů. Proto možno a nutno říci o jednotli- vých národech slovanských, že sami o sobě jsou slabi, a že se nemají přeceňovati, ale nikdo to neřekne a nebude moci říci o Slo vanech jdoucích pospolitě ruku v ruce pracujících soustavně o svém povznesení !
Němec Slovan Čecho
8 article
Našemu národu tu připadl úkol zvláště vděčný: býti vzorem, býti příkladem věrnosti společnému idealu slovanskému; ale tyto přednosti ukládají i větší povinnosti a větší zodpovědnost. Rozdělení bylo by pro náš národ ne bezpečnějším, než pro kterýkoliv jiný národ slovanský, kterýž polohou svou jest více chráněn; ač, jak netřeba podotýkati — ani velicí národově v jistých dějinných okamžicích nesmějí si beztrestně dovolovati přepych různění v zásadních otázkách. Právě těchto dnů sledovalo na př. mí nění veřejné v Uhrách s neobyčejnou pozor- ností důležitou otázku, je-li dosud myšlenka trojspolková souběžná se zájmy Maďarů čili nic; rovněž tak táží se nyní ve Francii zdali koketování s Berlínem některých jejich krajanů nestihne ve svých důsledcích celý národ francouzský, a jest zajímavo zazname nati v tomto ohledu ohlas, jaký způsobily
Maďar Uhry Francie Berlín
9 article
jeho. závody automobilistů francouzských v Něme cku. Ve francouzské sněmovně žádáno, aby se zakázala takováto »krkolomná« jízda po veřejných silnicích a sněmovna v pátek ná- vrh ten a přípověď ministra bouřlivě aklamovala. »Rappel«, »Matin«, »Gau- lois« co nejpříkřeji »dostihy« odsoudilya »Matin« dokonce napsal: »Kdož ví, zda na konec tak nezměkneme a neochabneme, že budeme plniti veškerá přání mladého Viléma Francie a Německo spojenci! Můžete si t jen pomysliti? Snad se i toho dočkáme, ale u dasa, ja doufám, že aspoň sám se toho nedožiju !« Ukázky tyto stačí ku charakteristice pa nujících světových proudů, jsou však neméně poučením, že jsou určité meze, z nichž ni kdo v národě nemůže vykročiti, nechce způsobiti otřesení jeho bytu a klidu. Takovouto nepřekročitelnou mezí jes pro nás Čechy myšlenka pospolitosti slovan- ské, neboť za jejími hranicemi zeje naprostá temnota a neurčitost, ba řekli bychom ona propast, v jejímž jícnu utonulo v minulosti Slovanstvo polabské. A kdo a čím může oživující působnost pospolitosti slovanské mezi námi nahraditi v nynější vážné době. kdy v den Kyrilla a Methoděje na všech ná rodních školách ruských se čte výklad. v němž se dí: »V těžkých časech žijí nyn slovanští zápasníci za svůj jazyk rodný,a proto jest tak žádoucí vaše nevinná dětská modlitba před sv. věrozvěsty za přímluvu, by Hospodin utvrdíl veškeré slovanské národy v jednomyslnosti.«
Matin Vilém Čecho Kyrill Gao Francie Německo Matin
10 article Sněm království českého.
Sněm království českého. Schůze šestá. V Praze, 2. července.
Praha
11 article
Po vzrušujících slavnostech opět ke stří zlivé práci. Ku práci? Buďmež zdvořilia nezapomínejme na povinně ohledy k repre- sentaci tohoto království a k zástupcům lidu a jmenujme to, co ve sněmovní síni podni- kají, třeba — prací. Pro přilišnou galanteri neměl dosud nikdo nepříjemností. Však dobře, že přátelé naši z ciziny, zejmena Francouzi, Prahu jiz opustili. Kdyby byli projevili přání navštíviti »cižineckou« nebo řekněme »diplomalickous loži českého zákono- dárného sboru, byli by z něho podivný dojem si odnesli. Na jednacím pořádu nalezala s již zase první čtení, k nim pak byly zavě- šeny dvě zprávy výborové, které přes to, ž bychom je nechtěli zařaditi mezi věci nedů- ležité, dle parlamentní hantýrky náležej k věcem druhého řádu.
Francouz Praha
12 article
Především odůvodňoval poslanec dr Dyk návrh svůj na změnu § 70. obecního řádu pro království české. Jde tu o užívání obecního statku, ve kterémž směru zahnízdily se ve mnohých obcích takové zlořády, že věru jest již nanejvýš pilno, aby v ohledu tom zavládl nějaký pořádek. Návrhem posl dra. Dyka odstraněno by bylo aspoň nejkři klavější plenění obecního statku a nejnesvě domitější ochuzování obcí. Poslanec dr. Dyl zhostil se úkolu svého s obvyklým právni ckým důmyslem a důkladnou znalostí věci Na to došlo k nejdůležitějšímu odstave jednacího pořadu: ke známému ná- vrhu hraběte Buguoye na změnu volebního řádu zemského ve velkých statcích tím způsobem, aby nevolila na dále kurie nesvěřenská v jediném volebním sboru, nýbrž v territoriálně rozdilných pěti sborech. A ku podivu: o tomto návrhu, který nemá té doby nejmenší naděje na provedení, rozpředla se velká politická debata. Mnoho povyku pro nic za nic. Navrhovatel hrabě Buquoy mlu- vil jako by v něm nebylo krve — jako by byl z másla. Dokazoval, proč se odhodlal velkostatkáři vytasiti se s tímto návrhem.
Dyk doktor Dyl Buquoy
13 article
Dokazoval, jak nespravedlivý je volební sy- stém, jenž umožňuje, aby většina třeba jen jediného hlasu rozhodla ihned o celém se- znamu poslanců, o 54 členech sněmu a ne pouze o těch, nýbrž hledě k poměrům na českém sněmu, hned o celé sněmovní tvář- nosti, o osudech této země, ba i říše. Řeč- ník opakoval to prostě, co před ním dávno již a každý spravedlivý politik musil uznati i prohlásiti. Řečník velkostatkářský velmi dobře pravil, že velikou oběť svým návrhem přinášejí konservativní velkostatkáři a že ji ného očekávali přijetí, než jakého se dostalo jejich návrhu, jenž vytryskl v této době shodě národnostní tak příznivé (?) jedině z touhy po konečném míru a shodě. Řeč- ník velmi dobře dokazoval, že je to bláhová domněnka, mysliti si, že přijetím jejich ná- vrhu pro všechny doby měli by konservativní velkostatkáři ve své kurii většinu zajištěnu. Nikoli. Naopak, fluktuace majetkové a tím i fluktuace ve volebních seznamech jsou prý v mnohých territoriích větší, než v celku. Na konec polemisoval předseda klubu velkostatkářského, jehož hlas ke konci řeči nabyl přizvuku resignované trpkosti, se zná- mým prohlášením německých velkostatkářů. Řekl jim, že nabídnutá ruka k smíru měla jinak býti přijata, než se stalo, odkrýval skrytě i zjevně v tomto prohlášení obsažené podezřívání, a prohlásil, že návrh konser- vativními velkostatkáři učiněný na vlas srovnává se s ujednáním obou stran v punk- tacích z roku 1890. Na konec appellova na obě národní strany ve sněmovně, aby dopomohly návrh realisovati, při čemž pro jevil jednak ochotu velkostatkářů i na jiné opravy přistoupiti, zároveň ale také uznal. že žádá se na straně poslanců českých příliš mnoho, když se jí imputuje hlasovati pro sesílení posice těch, kdož v každém
14 article
ohledu osvědčují se býti nesmiřitelnýmia míru spravedlivému naprosto nepřístupnými. Když bylo usneseno, aby jednati se mohlo hned v prvním čtení o meritorním obsahu návrhu, zvedl se první z Němcův dr. Eppinger, aby precisoval stanovisko německé. Dr. Eppinger dokazoval především že nemožno seriosně pohlížeti na návrh hr Buquoye, pokud o to jde, vyříditi věc ještě v tomto zasedání. V pátek nebo v sobotu mo býti poslední schůze a do té chtějí páni velkostatkáři návrh promrskati. Nu, kdyby zrovna tak na tom sněmu záleželo, vy říditi by návrh mohl, však zdá se, že by pánům velkostatkářům ani vhod nebylo. kdyby s návrhem jejich jednalo se sumárně tak asi jako s oněmi 35 předlohami zákonů jež vyřízeny byly v poslední schůzi vídeňské říšské rady. Nechceme podezřívati, naopak věříme hraběti Buquoyovi, že se svými přátely učinil návrh v paroxysmu smiřova- cím, ale u lidí, kteří všude hledají a take všude najdou pohnutku zlou, najde víry tvr zení, že páni velkostatkáři na projednání vo- lební opravy důraz kladou proto, aby ne došlo na vyřízení jiné velmi naléhavé věci Pravilli pan hrabě Buquoy, že velko statkáři velkodušně účet zaplatí, který jim bude presentován za jejich v parlamentním životě přímo neslýchanou skromnost, pan hrabě se mýlí. Účet nezaplatí páni velko- statkáři, aspoň ho nezaplatí celý, většina ob- nosu bude presentována národu českému ku zaplacení. Okolnost, bude-li zasedati na sněmu českém na místě 70 Němců 91, snad ještě více, netýká se pouze pánů na pravici, na opak, pánům Buquoyovi, Kleistovi, Windisch grätzovi atd. by pan kníže Fürstenberg Aversperg, baron Lexa a ti různí Malowtzové Koplzové, Dobrzové atd. málo překáželi.
Němcův Eppinger doktor Buquoy Němec Kleist Windisch Fürstenberg Aversperg Lexa
15 article
Pochopí-li takové zvrácení poměrů páni z velkých statků, z nichž ovšem málokterý dal by si koleno vrtat pro zájmy národa če- ského, nechápe ho český lid a jestli poslanci čeští hlasovali pro přikázání návrhu hraběte Buquoye komiši, učinili tak jedině z toho důvodu, že nechtěli, aby návrh strany spřá- lené byl k velikému gaudiu Němců hned v prvním čtení pohřben a potom tak učinili. jak zjevno z prohlášení posl. Jandy, protože nezůstane pouze při opravě, jak ji navrhují velkostatkáři. Však třeba vrátiti se opět k panu dru Eppingrovi, jenž tentokráte neměl zrovna nejšťastnějšího dne, nemoha se ve svých argu- mentech zmoci na nic jiného, než na širokou parafrási toho, co byli ve svém prohlášení řekli němečtí velkostatkáři sami. Ze všech projevů německých přímo čišela zpupnost třeba že se byli řečníci namáhali ji krotit hledanými slovy Pan dr. Eppinger prohlásil, že Něme zlatý klíč, který jim dává možnost jakoukol změnu volebního a jednacího řádu učinit ne- možnou tím, že si otevrou klíčem dvéře před hlasováním ze sněmu odejdou, nevydaj dříve, dokud se nepřesvědčí, že se jim vo- lební opravou v nižádném ohledu křivda ne- stane. Němcům křivda ! Volební řád platný je do nebe volající křivdou národu našemu aže nyní poněkud je i Němcům nepohodlným, je jedině následek toho, že národní nepřátelé ve své kalkulaci se přepočítali Řečníci čeští, zejmena Janda i dr. Kra mář, vytkli s určitostí stanovisko české a vy světlili, proč poslanci čeští hlasovati budou pro přikázání návrhu komisi. Tím nic neza dali zájmům národa našeho; bez odčiněn křivd, jimiž my trpíme, ve prospěch Němeů změna ve volebním řádě se nestane. My také máme klíč páně Eppingrův
Buquoy Němec Janda Eppingr doktor Eppinger Nout
16 article
Nejvyšší maršálek zemský zahájil schůz o 11. hod. 15 min. U vládního stolu: místodržitel hr. Cou denhove, místodržitelský rada Vojáček a okr hejtman dr. Neumann. Galerie navštíveny dosti četně. Petic podáno 53. Došlých spisů bylo 21 Nejvyšší maršálek zemský odpovědě na dotaz posl. Formánka, Jaroše a soudruhů stran příspěvků zemských na splavnění a regulae řeky Vltavy od Budějovic do Prahy a Labe od Měl níka k Jaroměři a přitoků po dohodě se zemským výborem takto: Po rozumu § 2. zák. ze dne 11. června t. ř. z. č. 11, zejmena 2. odstavce tohoto paragrafu bude náležeti vládě, aby stran příspěvků zemských na stavbu vodních cest v § 1. a k regulacím v § 5 zmíněného zákona uvedeným zahájila jednání se zemskými zastupitelstvy. Již dne 6. května t. r. po čís, 34.792, tudíž dříve, než zmíněný zákon byl vy- dán, ano dříve, než zásady, na nichž nyní tento zákon spočívá, byly konečně upraveny, zaslalo pre- sidium c. k. místodržitelství zemskému výboru pro zafímní osnovu zákona o úpravě řeky Labe o »Spindelmühle« k Mělníku a o splavnění Labe o
Vojáček doktor Neumann Formánek Jaroš Vltava Budějovice Praha Jaroměř Labe Mělník
17 article
Jaroměře do Mělníka, kteroužto osnovou by měl být upraven poměr, v jakém mají stát a země přispívat na náklad na provedení vodních prací, a žádaloz sdělení, pokud jest zemský výbor ochoten přistoupiti k podpoře zamýšlených prací regulačních a kanali- sačních na Labi z prostředků zemských, jak vláda ji navrhuje. Avšak mnohé ustanovení, kteréž c.k. vláda ve příčině té do zákona zmíněného byla po- jala, nedají se udržeti vzhledem k zákonu ze dne 11. června t. r. ř. z. č. 66, a zemský výbor podotknul proto již ve svém přípisu k c. k. místodržitelství ze dne 10. června t. r. č. 42.292, že ve příčině té bude lze as očekávati další sdělení c. k. vlády, odpovídající nynějšímu stadiu záležitostí Ža těchto okolností nelze zemskému výboru na ten čas jinak, než vzhledem k tomu, že dodatečná sdělení se strany vlády ho dosud nedošla, sdělit presidiu c. k. místodržitelství, že o výše zmíněných návrzích c. k. vlády nemůže se raditi dříve, než návrhy ty budou c. k. vládou zákonu ze dne 11 června t. r. č. 66 ř. z. přizpůsobeny.
Jaroměř Mělník
18 article
Opakuji, že těmito návrhy vlády, pokud se t kaly řeky Labe, bude dán vládě nový podnět, aby zahájila vyjednávání stran řek ostatních. Dr. Julius Jentsch zvolený kurií velkých statků za náhradníka ředitele Hypoleční banky krá lovství českého vzdal se této funkce a rovněž posl Sebitschka zvolený kurií měst a míst průmy slových za ředitele Zemské banky vzdal se tétc funkce. Nejvyšší maršálek zemský sděluje proto, že dotyčné kurie budou museti vykonati do- plňovací volby. Poslanci Vitáčkovi povoluje se osmidenní dovolená. Poslanec Langer omluvil svou nepřítomnost churavostí. Poslanec Iro a soudruzi podali dotaz k místo držiteli stran zápovědi odstřelování zvěře v okres falknovském a dalších pět dotazů, mezi nimi infer pellaci stran zaslání českého platebního rozkazu okresním finančním ředitelstvím v Chomutově obe Kysiblu. Posl. dr. Brzorád podal návrh na státní pomoc obci Hranice v okresu ledečském postížen krupobitím. Posl. dr. Žalud učinil dotaz na místodržitel v příčině neprovádění staveb telefonického spojen v Praze.
doktor Julius Jentsch Vitáček Langer Posl Brzorád Žalud Labe Chomutov Kysibl Praha Hypoleční banka
19 article
Posl. Rataj učinil na místodržitele dota v příčině přísného vymahání daní pozemkových vzdor živelním pohromám a neúrodě. Pak přešlo se k jednacímu pořadu Prvním předmětem jest první čtení návrhu posl. dra. Dyka, Josefa Kováříka a soudr. n změnu § 70. zřízení obecního pro království české ze dne 16. dubna 1864 č. 7. zákona zemského. Posl. dr. Dyk: Iniciativní návrh náš, který obmýšlí legislativní reformu § 70. obecného zřízení království českého, není v tomto sněmu novým nevyšel také z popudu navrhovatelů samých. Pod kladem mu byly četné stesky a stížnosti inter esšovaných kruhů rolnických. Jest třeba konstatovat, že záležitost, o kterou se jedná, nebyla dosud v veřejnosti náležitě oceněna a přece kdo zná hospo- dářské poměry našeho rolnictva. Zejmena na západ a celém českém jihu, přizná, že správné a rozumne rozřešení otázky užívacího práva starousedlíků k kmenovému statku jest životní olázkou celého rol- nického stavu, aspoň v těch částech, kde právo tot bylo vykonáváno. Kdyby se právo to, jak bylo mí něno v § 70. upravilo, správně ve prospěch rol nictva, musily by býti toho účinky na tíseň hospo- dářskou ve velké míře blohodárnými. Bohužel, o let 80. zavládla u zemského výboru a u nejvyššího soudu praxe, která nesvědčí o správném výkladu zmíněného paragrafu. Mohlo by se tedy říci, že není zapotřebí změnyzákona, nýbrž že by stačilo, aby sněm dal antentickou inlerpretaci k tomu, jak si 8 70. ob. zř. vykládá. Interpretaci legální může dát jen zákonodárce a tím není pouze sněm, nýbrž také koruna. Proto nelze, než na základě skutečných poměrů změniti § 70. tak, jak byl tehdy myšlen, a jak jedině rozumně a správně ve smyslu hospo- dářského vývoje našeho rolnictva jest nevyhnutelně nutným. (Výborně!)
Posl Rataj Dyk Kovářík doktor
20 article
Řečník pojednává pak o předloze ve příčině evidence stalku veřejného a dovozuje, že jest zapo třebí vésti stalek veřejný v náležité evidenci a pře nésti jej do gruntovní knihy, aby byly poměry ty konečně upraveny. Jak ministerstvo spravedinost v příčině té na jednohlasné usnesení sněmu odpo- vědělo, jest přímo políčkem pro sněm. Nejde prý t prováděti předně, že by to stálo mnoho peněz, za druhé, že by s tím měly soudy práci, a za třetí, že by z toho vzešly spory. To jsou důvody přímo z vlasy přitaženě a dlužno se protov jen diviti, že zemský výbor navrhuje, aby sněm políček ten klidně snesl a submittoval na požadavky vlády. Proti ta- kovým požadavkům musí býti veden boj a sněm musí trvati na tom, na čem se jednohlasně gsnesl. Řečník líčí na to historický vývoj užívacího práva starousedlíků ke kmenovým statkům a žádá aby návrh jeho byl odkázán komisi pro záležitosti okresní a obecní. (Výborně!) Posl. Šťastný žádá, aby komise připojila k svému návrhu dodatek, aby tam, kde jsou nyní věc upravený podle právoplatného rozhodnutí správníh soudu, zemského výboru neb okresního výbor mohli žádati po přijaté opravě § 70. za re stitucí. Na to se formální návrh posl. dra. Dyka při jímá a přikročuje se k druhému předmělu jedna- clho pořadu: k prvnímu čtení návrhu posl. pr Buquoye a soudr. ve příčině změny řádu volení do sněmu pro velkostatek.
Posl Dyk Buquoy okresní výbor
21 article
Posl. hr. Buquoy odůvodňuje svůj návr pravil, že návrh ten byl namnoze nesprávně pojat vykládán. Ať se o podrobnostech uvažuje jakkoli nelze popříti, že základem a tendencí ná vrhu je dílo míru a snaha vyjíti v stří (Souhlas.) Útoky, jež se proti podavatelům návrhu děly, přiměly je působiti k tomu, by návrh sám by ještě v tomlo zasedání odůvodněn, tak aby moh býti ochráněn, a aby poměry mohly býti veřejne vyloženy. Nynější poměry nejsou nejsilnějším argumenten pro podaný návrh. Řečník líčí pak způsob volby dl nynějšího volebního řádu pro velkostatek nesvěřen- ský : hlavní věcí je, že všichni poslanci této skupiny volí se jedinou volbou. Tím se stalo, že stran která má většinu, drží všechny mandáty skupiny kdežto menšina, třeba silná, na sněmě zastoupen není. Nyni jsou mezi voliči kurie velkých statků ne- svěřenských dvě strany, které občasně měly většinu, občasně byly v menšině, tak že lze říci, že jsou vůči sobě přibližně slejny. Přiblíží-li se co do počtu co nejvíce, pak několik voličů rozhoduje o složení celého poslaneckého sboru za tuto kurii a mohli by rozhodovati voličové, kteří z různých příčin neznají dobře poměrů země nebo se poktickými otázkami vůbec nezabývají. Tyto poměry potřebují naléhavé nápravy, ktere se již obě strany, na které se nyní volební sbo velkých statků nesvěřenských dělí, čásem domáhaly Že náprava dosud nenastala, vysvětluje se tím, že se jí domáhala vždy strana, která byla v menšině Náprava možna je dvojím způsobem: buď do- hodnutím mezi oběma stranami před volbou — a to buď kompromisem nebo dorozuměním o některých společných zásadách — neb zákonodárně.
Posl Buquoy
22 article
Uzavříti kompromis bylo několikráte raděno po- volanými i nepovolanými rádci. A právě raděním ke kompromisu dán je důvod k návrhu na uzáko- nění volební reformy v kurii velkých statků nesvě- řenských. Kompromis stojí vlastně mimo zákon proto že přerušuje zásadu většiny a je také v od- poru se zámysly, které měl zákonodárce, když sta- novil nynější volební řád. Kompromis má více stinných stránek. I menšin činí nárok na své právo, by měla své zastoupení ale pak nemůže chtíti kompromisu, neboť by přijí- mala jakousi milost z rukou většiny. Jinak je za- jisté ve straně většiny řada voličů, kteří se postav důsledně na stanovisko zásady většiny a otázku při ostří tak, že zástupcové strany jsou povinni, získati straně takovoň moc, jakou vůbec získati lze. Ko- nečně nebývá vždy na obou stranách stejna snah po kompromisn. Z toho ze všeho plyne, že je lepší úprava zá konná. Návrh, který podal řečník, směřuje k tomu. zajistiti menšině zastoupení. Forma, kterou návrh byl podán, není ovšem ani nejideálnější ani jedině možná. Ale ideálního volebního řádu, který by uspo kojil všecky, vůbec není; způsobu, jak poskytnouti menšině zastoupení, je více. Pro návrh řečníkův mluví fakt, že se osvědčil v četných zemích, v krá- lovství českém pak pro volby říšské. Aby odpadla výčítka, že se návrhem tím pro vádí volební geometrie přidržovali se podavatel V drobném prodejit ranní číslo o tobě . . . za 9h odpolední . . . . . . . za 2 h Ve elislkich na venkově- ranní číslo. . . . . . . . 10h cdpolední . . . . . . . . 3h Insera t plati ve hotově papře Fředplacení a innerty přiiná sdnslsl strace v Marinnské ulici č. 8. Tam sacházejí se též redakee tiskárna a sxpedice „Národnich Listě“ Rukopisy se narraesjí.
Inser ko Marinnský ulice
23 article
přesně vládní předlohy z r. 1890, zpracované tehdy za souhlasu obou stran. Stejná byla osnova, podaná loní v dorozumívacích konferencích. Není pravda, že návrh nynější podán byl k vůl zajištění většiny pro stranu konservativního velko- statku, který dosud má většinu takovou, že drží všecky mandáty. Svým návrhem se tedy strana kon- servativního velkostatku seslabuje. Ale poměry v kurii velkých statků nejsou tak trvalé, jak se namnoze zdá. Také ve velkostatku hraje velkou roli netoliko národnost, nýbrži politické smýšlení, konečně změny osobní i majet- kové. A tyto momenty budou se jeviti v jednotli- vých nových volebních okresech, budou-li dle návrhu řečníkova provedeny. Podnětem, že návrh právě nyní byl podán, jsou nastávající zemské volby. Při dobré vůli bude možno aby se návrh stal zákonem. Také jiné opravy volebního řádu jsou žádouc na př. zavedení přímých voleb v kurii obcí venkov- ských. I tato otázka může býti při dobré vůli vyří- zena v době nejkratší. Bude-li dána na jednací pořad, strana řečníkova nebude jí činiti žádných potíží, nýbrž bude souhlasiti. Jsou však otázky, k nimžje třeha statistického materiálu, a těch řešiti nyní hned nelze. Kde je třeba opravy, jež se dá provésti. budiž provedena. Řečník zabývá se pak prohlášením, jež o jeh návrhu učinila strana velkostatku ústavověrnéhoa praví, že jeho sentencím nerozumí. Nalezá v prohlá- šení tom řadu odporů a nedovede si vysvětliti, proč návrh řečníkův byl nyní zamítnut, když roku 1890 stalo se o něm mezi oběma stranami dohodnutí. V prohlášení klade se váha na junctim, vyslovené v loňských dorozumívacích konferencích, ale ne do- konale. Kdyby se však měly provésti všecky potřebné změny volebního řádu, pak by se nedošlo k vý- sledku: vždycky by zůstaly některé body nevyřízeny.
24 article
Řečník praví, že v prohlášení ústavověrného velko- statku mohlo býti obsaženo poněkud více ochoty smířlivějšího tónu. Konečná věta onoho prohlášení působila na horkokrevnější politiky — řečník se k nim nepočítá — tak, že vypadá jako rozšíření propasti mezi oběma stranami a že působila hůře nežli ně- kolikerý volební boj. (Souhlas na lavicích velko- statkářů.) Řečník uvádí pak další důvody, které jej vedly k podání řečeného návrhu. Má za to, že vzhledem ke slibnému shlížení, jež k radosti strany řečníkovy mezi jednotlivými stranami parlamentními nastalo, není lepší přiležitosti k podání onoho návrhu nežli nynější. Vždyť ono sblížení vedlo i k dorozumění v některých kospodářských otázkách, jež snad jsou jitřenkou nové, lepší budoucnosti. Kooperace zástupců obou národností uskutečnila se dosud v méně sporném oboru hospodářském. Má-li míti cenu pro budoucnost, je třeba pokusu změřiti sílu myšlénky sblížení i v důležitých otáz- kách politických. Řečník pokládá za vlasteneckou povinnost tuto zakročiti a dáti do rozpravy politi- ckou otázku, která se žádné z obou národních stran v první řadě nedotýká. Útraty zaplatiti chce strana řečníkova, jež svým návrhem přináší oběť a t z vlastenectví. Oběť záleží v tom, že zadává jiné straně skoro třetinu mandátů, jež dosud drží. Je to ochola, za kterou zasluhuje uznání.
25 article
Řečník praví pak, že svým návrhem strana jeho směřuje k akci, jež jí v budoucnosti znemožní vyko- návati samostatně doležité zákonodárné právo. Jisté změny zemského zřízení nebo volebního řádu vyža- dují kvalifikované většiny. Strana řečníkova mohla je dosud znemožniti pouhým odchodem, jehož by byla užila ovšem jen v nejkrajnějších případech. Po uskutečnění podaného dnes návrhu by se poměry změnily. Rečník na konec appelluje na jednotlivé strany sněmovny; součinnosti všech je potřebí, aby návrh dnešní mohl býti uzákoněn. Od zástupců českého národa požaduje se tu jistá oběť, žádáli se, by pro návrh hlasovali, poněvadž provedením jeho byla by seslabena strana, se kterou strana řečníkpva šla v věrném bratrství zbraní ve mnohých olázkách, v prospěch strany odpůrčí. Rečník pak žádá strany německé, by se chopily ruky, jež se jim loyálně podává a tak aby způsobily na sněmu zastoupení strany sobě příbuzné. Rečník končí žádostí, by formální návrh jeho byl přijat. Neslane-li se lak, řečník bude míti útěchu, že se slal jasný skutek ochoty a mírumilovnosti, který podává důkaz, že strana řečníkova nechce překážeti dorozumění mezi oběma kmeny obývajícími tuto krásnou zemi. (Hlučný souhlas a potlesk u velko- statkářů.) Posl. dr. Eppinger učinil formální návrh, aby dle odst. 3. 8 42, jednacího řádu zahájena byla debata.
Posl doktor Eppinger
26 article
Návrh byl přijat Nejvyšší maršálek zemský sdělil pořa řečníků, přihlášených proti návrhu a pro návrh udělil slovo prvnímu z řečníků, zapsaných proti ná vrhu, posl. dru. Eppingrovi. Posl. dr. Eppinger pravil, že by návrh hr Buquye, kdyby byl proveden, přivodil nepopíratelné zlepšení politické situace ve sněmu pro Němce, neboť ústavověrní velkostatkáři, kteří by se pak po- čtem 21 dostali do sněmu, stáli by ostatním Němcům politicky i národně mnohem blíže nežli dosavadní držitelé mandátů za kurii velkých statků. Přes to Němci chovají se k návrhu nedů vě- řivě. Návrh má pramalou, minimální naději na uskutečnění, má-li vůbec jakou. Řečník vykládá pak celou proceduru, s projednáním návrhu spojenou a dospívá k výsledku, že by sotva nabyl potřebné kvalifikované většiny, i kdyby neměl odpůrců. Ty však má, a proto není naděje na jeho uskutečnění. Táže se pak, co velkostatkáři svým návrhem zamýšlejí? Odpověď zní: učiniti projev. Řečník nechca vytýkati velkostatkářům, že v nynější době politiky demonstrační sáhli k užívané zbroji každé politické strany; chtějí svým návrhem prokázati, že nejsou nepřáteli dorozumění, za jaké jsou na jistých místech vykřičeni. Snad jim jejich projev má býti prostředkem, aby se na oněch jistých místech do- stali opět do lepšího světla, než v jakém právě jsou. Stavíli se Němci přece proti; návrhu velko- statkářů, bude se jim vytýkati nepěkné jednání. opomíjení vlastního zájmu, vydávání vlastních zbraní nepříteli a zadávání situace v budoucnosti.
Posl doktor Eppinger Buquy Němec
27 article
Němci však nemají strachu; osobní podráždě nosti se strany velkostatkářů se nebojí: v politic musí rozhodovati rozum a chladná mysl a pozor na konečný výsledek. Proto velkostatkáři ani v budouc- nosti nepostaví se příkře odmítavě proti kompro- misu, tím spíše, ježto nynější majorita ve volebním sboru velkých statků v celku kolisá. S takovou vět- šinou nelze však počítati jako s oporou pro trvalou politickou državu. V kurii velkých statků ovšem neuplatňují se tak snadno vlivy hmotného nedostatku, než mají tam význam zase pudy jiné, ješitnost a touha po uznání. Hlas: Řádyl Posl. dr. Eppinger (pokračuje): To jsou všecko věci, jichž ta neb ona vláda může dobře po- užíti. Poněvadž nynější zástupcové velkostatku mo- hou všech 54 mandátů pozbýti, právě proto učinili by chybu, kdyby se uzavírali kompromisům. Tu pak je lhostejno, návrh zamítnouti neb odkázati komisi. kde by byl pochován. Návrh je jen záplatou reformy volebního řádu zemského, je však jedním z oddílů. které mají význam pro poměr sil obou národů země. a které by poměr ten mohly přesunoul. Změna taková není ovšem nic svatosvatého. žádné sacrosanctum. Návrh hr. Buquoye přesunul by poměr sil obou národů ve sněmovně na prospěch Němců. Ale, povolíme li takovou opravu, způsobíme i opravu nedostatků jiných, a toho nesmi me. Čechové učinili z návrhiu hr. Buquoye hned správný
Němec doktor Eppinger Buquoy Čecho Řádyl Posl