2
masthead
V Praze, ve střédu dne 3. července 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Histy
O pěilohami (. Nančný Obzor ve
Středu a „Literární Hlidka
v pátek) předplácí sei
Praze v adeinistraei
na měsic . . . . . . 2 K —h
na štvrt leta . . . . . 6 K — b
s drojí donáškou
na pařaje
na čtrt leta .
ve ailsiác 2 K 3oh
na měslo.
Poštons
aa měsle
na čtvrt leta
k ooi
na niěsí
s let
Hista
Praha
5
article
Mezi proudy.
Mezi proudy.
V kypícím víru minulých dnů jslavnost
ních svižná a neunavná péra zpravodajů den
ních listů bez oddechu pracujících v dokonalé
shodě s obsáhlým programem sletu sokol
ského zachytla velmi šťastně celkový obraz
nejen výkonů skvělých, ale i mocného dušev-
ního vzrušení, jež v daných okamžicích ovlá
dalo veškeré účastníky. S četami sokolským
dělili se o sympatie všech nás přehojní hosté,
z nichž podle pravidel dvornosti více pozor-
nosti se dostalo zástupcům Francie, než pří-
tomným členům naší rodiny slovanské; vždyí
tito pospolu s námi byli představiteli světa
slovanského, na jehož západní okrajině přá-
telsky a družně tiskli pravice francouzské jako
spoluhostitelé. V takových okamžicích členové
příbuzenstva pokrevního rádi postupují první
místo vzácným hostům ostatním, usnadňujíce
takto bezprostřednímu hostiteli složitý úko
Po této stránce nevzniklo také mezi slo
vanskými účastníky ani nejmenšího nedoroz
umění, naopak můžeme ubezpečiti, že všickn
dokonale pochopili a ocenili zásluhy, kteréž
si získalo Sokolstvo a Praha tím, že dovedly
sbromážditi na slovanské půdě české všecky
kdož stojí na strážné hlídce volnosti a samo
statnosti národů: nikoho neohrožu-
jíce a své opatrují cel
Na tomto stanovisku sešli jsme se my
Slované se statečnými syny Francie a Dán
ska, na tomto stanovisku sešli se oni s námi.
Slovan
Dán
Francie
Praha
6
article
Mimo tento okruh zůstal obor zájmův
ostatních nedotčen a zejmena by bylo omylem
domnívati se, že my Čechová snad zamýšlíme
oddáliti se jakkoliv od vlastního zřídla na-
šeho národního obrození, od oživujících zdrojů
všematky Slávy, kteráž ve službách svých ne-
dala vykrváceti ještě žádněmu národu slo-
vanskému. Ti, kdož vykrváceli v minulosti,
vykrváceli z pravidla »ve službách cizích«
Slovanstvo jakožto celek vůbec nijakých
podobných úkolů jednotlivým kmenům svým
neukládalo a v oněch dávných dobách, kdy
proniknuto bylo myšlenkou jednotnosti, byla
to myšlenka jednocení duchovního.
hlásaná věrozvěsty slovanskými, solunskými
bratry Kyrillem a Methodějem, jejichž pa-
mátka, dosud s dostatek neoceněná mez
námi, případá na nejbližší den.
A ani dnes žádný poněkud pozoruhodný
myslitel mezi pracovníky slovanskými nedn-
vedl ukázati jinou cestu ku povznesení
osvobození Slovanstva, než kulturním
vniterním rozvojem, duchovním
osvobozením, bez něhož trvalé vymanění
z cizího podruží jest nemyslitelno!
A toto osvobození nemůže nastati jinak.
než vlastní vnitřní, neumornou a neutucha-
jící činností, jejíž vyvršení nemůže nikdy
míti hlavní středisko mimo své území, ani
na půdě románské, ani na půdě germánské.
a jež mezi námi krví svou zpečetil i mist
Jan Hus.
Ráz této duševní samostatnosti jest všal
jiný ve světě románském, a opět jiný ve
světě německém, kdež posavadní jeho dvo-
jitost neslibuje Němcům o nic lepší ovoce.
než roztříštěnost a rozdrobenost mezi námi
Slovany.
Proto tento úkol duševního vyspění mu-
síme provésti my Slované ve středu svém
sami, a nemůžeme se tu nadíti nijaké přím
cizí pomoci.
Francie má smysl zvláště pro naše
obranné postavení oproti Německu a pocho-
puje je, protože jest souběžné s jejím po
stavením vlastním.
Čechová
Kyrill
Hus
Němec
Slovan
Francie
Německo
kulturní vniterní rozvoj
7
article
Němci vůbec nemohou býti nám vzo
rem, vždyť jedni nás táhnou k ideálům ba
vorským, druzí k ideálům pruským, při čemž
smysl pro naši národní svébytnost nemaj
jedni z nich ani druzí.
Obé — i naše národní i naše duševní
vymanění z podruží cizího — chtějí upřímně
a mohou chtíti jedině Slované, a z těch nej-
určitěji a nejůčelněji opět ti, kdož du-
ševní i státní samostatnost svou uhájili a
takto spolu správnost svého nazírání vlast-
ním svým úspěchem dotvrzují. Ostatní Slo-
vané jsou právě tak jako my Čechové te-
prve nasamých počátcích směrů k témuž
cíli vedoucích, a i když nepřihlížíme k jejich
početní síle, jež ojediněle a rozptýleně ještě
více ztrácí, mohou jen stejným, pospolitým
postupem se všemi námi dodělati se svých
konečných cílů.
Proto možno a nutno říci o jednotli-
vých národech slovanských, že sami o sobě
jsou slabi, a že se nemají přeceňovati, ale
nikdo to neřekne a nebude moci říci o Slo
vanech jdoucích pospolitě ruku v ruce
pracujících soustavně o svém povznesení !
Němec
Slovan
Čecho
8
article
Našemu národu tu připadl úkol zvláště
vděčný: býti vzorem, býti příkladem věrnosti
společnému idealu slovanskému; ale tyto
přednosti ukládají i větší povinnosti a větší
zodpovědnost.
Rozdělení bylo by pro náš národ ne
bezpečnějším, než pro kterýkoliv jiný národ
slovanský, kterýž polohou svou jest více
chráněn; ač, jak netřeba podotýkati — ani
velicí národově v jistých dějinných okamžicích
nesmějí si beztrestně dovolovati přepych
různění v zásadních otázkách.
Právě těchto dnů sledovalo na př. mí
nění veřejné v Uhrách s neobyčejnou pozor-
ností důležitou otázku, je-li dosud myšlenka
trojspolková souběžná se zájmy Maďarů čili
nic; rovněž tak táží se nyní ve Francii
zdali koketování s Berlínem některých jejich
krajanů nestihne ve svých důsledcích celý
národ francouzský, a jest zajímavo zazname
nati v tomto ohledu ohlas, jaký způsobily
Maďar
Uhry
Francie
Berlín
9
article
jeho.
závody automobilistů francouzských v Něme
cku. Ve francouzské sněmovně žádáno, aby
se zakázala takováto »krkolomná« jízda po
veřejných silnicích a sněmovna v pátek ná-
vrh ten a přípověď ministra bouřlivě
aklamovala. »Rappel«, »Matin«, »Gau-
lois« co nejpříkřeji »dostihy« odsoudilya
»Matin« dokonce napsal: »Kdož ví, zda na
konec tak nezměkneme a neochabneme, že
budeme plniti veškerá přání mladého Viléma
Francie a Německo spojenci! Můžete si t
jen pomysliti? Snad se i toho dočkáme, ale
u dasa, ja doufám, že aspoň sám se toho
nedožiju !«
Ukázky tyto stačí ku charakteristice pa
nujících světových proudů, jsou však neméně
poučením, že jsou určité meze, z nichž ni
kdo v národě nemůže vykročiti, nechce
způsobiti otřesení jeho bytu a klidu.
Takovouto nepřekročitelnou mezí jes
pro nás Čechy myšlenka pospolitosti slovan-
ské, neboť za jejími hranicemi zeje naprostá
temnota a neurčitost, ba řekli bychom ona
propast, v jejímž jícnu utonulo v minulosti
Slovanstvo polabské. A kdo a čím může
oživující působnost pospolitosti slovanské
mezi námi nahraditi v nynější vážné době.
kdy v den Kyrilla a Methoděje na všech ná
rodních školách ruských se čte výklad.
v němž se dí: »V těžkých časech žijí nyn
slovanští zápasníci za svůj jazyk rodný,a
proto jest tak žádoucí vaše nevinná dětská
modlitba před sv. věrozvěsty za přímluvu,
by Hospodin utvrdíl veškeré slovanské národy
v jednomyslnosti.«
Matin
Vilém
Čecho
Kyrill
Gao
Francie
Německo
Matin
10
article
Sněm království českého.
Sněm království českého.
Schůze šestá.
V Praze, 2. července.
Praha
11
article
Po vzrušujících slavnostech opět ke stří
zlivé práci. Ku práci? Buďmež zdvořilia
nezapomínejme na povinně ohledy k repre-
sentaci tohoto království a k zástupcům lidu
a jmenujme to, co ve sněmovní síni podni-
kají, třeba — prací. Pro přilišnou galanteri
neměl dosud nikdo nepříjemností. Však
dobře, že přátelé naši z ciziny, zejmena
Francouzi, Prahu jiz opustili. Kdyby byli
projevili přání navštíviti »cižineckou« nebo
řekněme »diplomalickous loži českého zákono-
dárného sboru, byli by z něho podivný dojem
si odnesli. Na jednacím pořádu nalezala s
již zase první čtení, k nim pak byly zavě-
šeny dvě zprávy výborové, které přes to, ž
bychom je nechtěli zařaditi mezi věci nedů-
ležité, dle parlamentní hantýrky náležej
k věcem druhého řádu.
Francouz
Praha
12
article
Především odůvodňoval poslanec dr
Dyk návrh svůj na změnu § 70. obecního
řádu pro království české. Jde tu o užívání
obecního statku, ve kterémž směru zahnízdily
se ve mnohých obcích takové zlořády, že
věru jest již nanejvýš pilno, aby v ohledu
tom zavládl nějaký pořádek. Návrhem posl
dra. Dyka odstraněno by bylo aspoň nejkři
klavější plenění obecního statku a nejnesvě
domitější ochuzování obcí. Poslanec dr. Dyl
zhostil se úkolu svého s obvyklým právni
ckým důmyslem a důkladnou znalostí věci
Na to došlo k nejdůležitějšímu odstave
jednacího pořadu: ke známému ná-
vrhu hraběte Buguoye na změnu
volebního řádu zemského ve velkých statcích
tím způsobem, aby nevolila na dále kurie
nesvěřenská v jediném volebním sboru, nýbrž
v territoriálně rozdilných pěti sborech. A ku
podivu: o tomto návrhu, který nemá té doby
nejmenší naděje na provedení, rozpředla se
velká politická debata. Mnoho povyku pro
nic za nic. Navrhovatel hrabě Buquoy mlu-
vil jako by v něm nebylo krve — jako by
byl z másla. Dokazoval, proč se odhodlal
velkostatkáři vytasiti se s tímto návrhem.
Dyk
doktor
Dyl
Buquoy
13
article
Dokazoval, jak nespravedlivý je volební sy-
stém, jenž umožňuje, aby většina třeba jen
jediného hlasu rozhodla ihned o celém se-
znamu poslanců, o 54 členech sněmu a ne
pouze o těch, nýbrž hledě k poměrům na
českém sněmu, hned o celé sněmovní tvář-
nosti, o osudech této země, ba i říše. Řeč-
ník opakoval to prostě, co před ním dávno
již a každý spravedlivý politik musil uznati
i prohlásiti. Řečník velkostatkářský velmi
dobře pravil, že velikou oběť svým návrhem
přinášejí konservativní velkostatkáři a že ji
ného očekávali přijetí, než jakého se dostalo
jejich návrhu, jenž vytryskl v této době
shodě národnostní tak příznivé (?) jedině
z touhy po konečném míru a shodě. Řeč-
ník velmi dobře dokazoval, že je to bláhová
domněnka, mysliti si, že přijetím jejich ná-
vrhu pro všechny doby měli by konservativní
velkostatkáři ve své kurii většinu zajištěnu.
Nikoli. Naopak, fluktuace majetkové a tím
i fluktuace ve volebních seznamech jsou prý
v mnohých territoriích větší, než v celku.
Na konec polemisoval předseda klubu
velkostatkářského, jehož hlas ke konci řeči
nabyl přizvuku resignované trpkosti, se zná-
mým prohlášením německých velkostatkářů.
Řekl jim, že nabídnutá ruka k smíru měla
jinak býti přijata, než se stalo, odkrýval
skrytě i zjevně v tomto prohlášení obsažené
podezřívání, a prohlásil, že návrh konser-
vativními velkostatkáři učiněný na vlas
srovnává se s ujednáním obou stran v punk-
tacích z roku 1890. Na konec appellova
na obě národní strany ve sněmovně, aby
dopomohly návrh realisovati, při čemž pro
jevil jednak ochotu velkostatkářů i na jiné
opravy přistoupiti, zároveň ale také uznal.
že žádá se na straně poslanců českých
příliš mnoho, když se jí imputuje hlasovati
pro sesílení posice těch, kdož v každém
14
article
ohledu osvědčují se býti nesmiřitelnýmia
míru spravedlivému naprosto nepřístupnými.
Když bylo usneseno, aby jednati se
mohlo hned v prvním čtení o meritorním
obsahu návrhu, zvedl se první z Němcův
dr. Eppinger, aby precisoval stanovisko
německé.
Dr. Eppinger dokazoval především
že nemožno seriosně pohlížeti na návrh hr
Buquoye, pokud o to jde, vyříditi věc ještě
v tomto zasedání. V pátek nebo v sobotu mo
býti poslední schůze a do té chtějí páni
velkostatkáři návrh promrskati. Nu, kdyby
zrovna tak na tom sněmu záleželo, vy
říditi by návrh mohl, však zdá se, že by
pánům velkostatkářům ani vhod nebylo.
kdyby s návrhem jejich jednalo se sumárně
tak asi jako s oněmi 35 předlohami zákonů
jež vyřízeny byly v poslední schůzi vídeňské
říšské rady. Nechceme podezřívati, naopak
věříme hraběti Buquoyovi, že se svými
přátely učinil návrh v paroxysmu smiřova-
cím, ale u lidí, kteří všude hledají a take
všude najdou pohnutku zlou, najde víry tvr
zení, že páni velkostatkáři na projednání vo-
lební opravy důraz kladou proto, aby ne
došlo na vyřízení jiné velmi naléhavé věci
Pravilli pan hrabě Buquoy, že velko
statkáři velkodušně účet zaplatí, který jim
bude presentován za jejich v parlamentním
životě přímo neslýchanou skromnost, pan
hrabě se mýlí. Účet nezaplatí páni velko-
statkáři, aspoň ho nezaplatí celý, většina ob-
nosu bude presentována národu českému ku
zaplacení. Okolnost, bude-li zasedati na sněmu
českém na místě 70 Němců 91, snad ještě
více, netýká se pouze pánů na pravici, na
opak, pánům Buquoyovi, Kleistovi, Windisch
grätzovi atd. by pan kníže Fürstenberg
Aversperg, baron Lexa a ti různí Malowtzové
Koplzové, Dobrzové atd. málo překáželi.
Němcův
Eppinger
doktor
Buquoy
Němec
Kleist
Windisch
Fürstenberg Aversperg
Lexa
15
article
Pochopí-li takové zvrácení poměrů páni
z velkých statků, z nichž ovšem málokterý
dal by si koleno vrtat pro zájmy národa če-
ského, nechápe ho český lid a jestli poslanci
čeští hlasovali pro přikázání návrhu hraběte
Buquoye komiši, učinili tak jedině z toho
důvodu, že nechtěli, aby návrh strany spřá-
lené byl k velikému gaudiu Němců hned
v prvním čtení pohřben a potom tak učinili.
jak zjevno z prohlášení posl. Jandy, protože
nezůstane pouze při opravě, jak ji navrhují
velkostatkáři.
Však třeba vrátiti se opět k panu dru
Eppingrovi, jenž tentokráte neměl zrovna
nejšťastnějšího dne, nemoha se ve svých argu-
mentech zmoci na nic jiného, než na širokou
parafrási toho, co byli ve svém prohlášení
řekli němečtí velkostatkáři sami. Ze všech
projevů německých přímo čišela zpupnost
třeba že se byli řečníci namáhali ji krotit
hledanými slovy
Pan dr. Eppinger prohlásil, že Něme
zlatý klíč, který jim dává možnost jakoukol
změnu volebního a jednacího řádu učinit ne-
možnou tím, že si otevrou klíčem dvéře
před hlasováním ze sněmu odejdou, nevydaj
dříve, dokud se nepřesvědčí, že se jim vo-
lební opravou v nižádném ohledu křivda ne-
stane. Němcům křivda ! Volební řád platný je
do nebe volající křivdou národu našemu aže
nyní poněkud je i Němcům nepohodlným, je
jedině následek toho, že národní nepřátelé
ve své kalkulaci se přepočítali
Řečníci čeští, zejmena Janda i dr. Kra
mář, vytkli s určitostí stanovisko české a vy
světlili, proč poslanci čeští hlasovati budou
pro přikázání návrhu komisi. Tím nic neza
dali zájmům národa našeho; bez odčiněn
křivd, jimiž my trpíme, ve prospěch Němeů
změna ve volebním řádě se nestane. My
také máme klíč páně Eppingrův
Buquoy
Němec
Janda
Eppingr
doktor
Eppinger
Nout
16
article
Nejvyšší maršálek zemský zahájil schůz
o 11. hod. 15 min.
U vládního stolu: místodržitel hr. Cou
denhove, místodržitelský rada Vojáček a okr
hejtman dr. Neumann.
Galerie navštíveny dosti četně.
Petic podáno 53.
Došlých spisů bylo 21
Nejvyšší maršálek zemský odpovědě
na dotaz posl. Formánka, Jaroše a soudruhů
stran příspěvků zemských na splavnění a regulae
řeky Vltavy od Budějovic do Prahy a Labe od Měl
níka k Jaroměři a přitoků po dohodě se zemským
výborem takto:
Po rozumu § 2. zák. ze dne 11. června t.
ř. z. č. 11, zejmena 2. odstavce tohoto paragrafu
bude náležeti vládě, aby stran příspěvků zemských
na stavbu vodních cest v § 1. a k regulacím v § 5
zmíněného zákona uvedeným zahájila jednání se
zemskými zastupitelstvy. Již dne 6. května t. r. po
čís, 34.792, tudíž dříve, než zmíněný zákon byl vy-
dán, ano dříve, než zásady, na nichž nyní tento
zákon spočívá, byly konečně upraveny, zaslalo pre-
sidium c. k. místodržitelství zemskému výboru pro
zafímní osnovu zákona o úpravě řeky Labe o
»Spindelmühle« k Mělníku a o splavnění Labe o
Vojáček
doktor
Neumann
Formánek
Jaroš
Vltava
Budějovice
Praha
Jaroměř
Labe
Mělník
17
article
Jaroměře do Mělníka, kteroužto osnovou by měl být
upraven poměr, v jakém mají stát a země přispívat
na náklad na provedení vodních prací, a žádaloz
sdělení, pokud jest zemský výbor ochoten přistoupiti
k podpoře zamýšlených prací regulačních a kanali-
sačních na Labi z prostředků zemských, jak vláda
ji navrhuje. Avšak mnohé ustanovení, kteréž c.k.
vláda ve příčině té do zákona zmíněného byla po-
jala, nedají se udržeti vzhledem k zákonu ze dne
11. června t. r. ř. z. č. 66, a zemský výbor podotknul
proto již ve svém přípisu k c. k. místodržitelství ze
dne 10. června t. r. č. 42.292, že ve příčině té bude
lze as očekávati další sdělení c. k. vlády, odpovídající
nynějšímu stadiu záležitostí
Ža těchto okolností nelze zemskému výboru na
ten čas jinak, než vzhledem k tomu, že dodatečná
sdělení se strany vlády ho dosud nedošla, sdělit
presidiu c. k. místodržitelství, že o výše zmíněných
návrzích c. k. vlády nemůže se raditi dříve, než
návrhy ty budou c. k. vládou zákonu ze dne 11
června t. r. č. 66 ř. z. přizpůsobeny.
Jaroměř
Mělník
18
article
Opakuji, že těmito návrhy vlády, pokud se t
kaly řeky Labe, bude dán vládě nový podnět, aby
zahájila vyjednávání stran řek ostatních.
Dr. Julius Jentsch zvolený kurií velkých
statků za náhradníka ředitele Hypoleční banky krá
lovství českého vzdal se této funkce a rovněž posl
Sebitschka zvolený kurií měst a míst průmy
slových za ředitele Zemské banky vzdal se tétc
funkce.
Nejvyšší maršálek zemský sděluje
proto, že dotyčné kurie budou museti vykonati do-
plňovací volby.
Poslanci Vitáčkovi povoluje se osmidenní
dovolená.
Poslanec Langer omluvil svou nepřítomnost
churavostí.
Poslanec Iro a soudruzi podali dotaz k místo
držiteli stran zápovědi odstřelování zvěře v okres
falknovském a dalších pět dotazů, mezi nimi infer
pellaci stran zaslání českého platebního rozkazu
okresním finančním ředitelstvím v Chomutově obe
Kysiblu.
Posl. dr. Brzorád podal návrh na státní
pomoc obci Hranice v okresu ledečském postížen
krupobitím.
Posl. dr. Žalud učinil dotaz na místodržitel
v příčině neprovádění staveb telefonického spojen
v Praze.
doktor
Julius Jentsch
Vitáček
Langer
Posl
Brzorád
Žalud
Labe
Chomutov
Kysibl
Praha
Hypoleční banka
19
article
Posl. Rataj učinil na místodržitele dota
v příčině přísného vymahání daní pozemkových
vzdor živelním pohromám a neúrodě.
Pak přešlo se k jednacímu pořadu
Prvním předmětem jest první čtení návrhu
posl. dra. Dyka, Josefa Kováříka a soudr. n
změnu § 70. zřízení obecního pro království české
ze dne 16. dubna 1864 č. 7. zákona zemského.
Posl. dr. Dyk: Iniciativní návrh náš, který
obmýšlí legislativní reformu § 70. obecného zřízení
království českého, není v tomto sněmu novým
nevyšel také z popudu navrhovatelů samých. Pod
kladem mu byly četné stesky a stížnosti inter
esšovaných kruhů rolnických. Jest třeba konstatovat,
že záležitost, o kterou se jedná, nebyla dosud v
veřejnosti náležitě oceněna a přece kdo zná hospo-
dářské poměry našeho rolnictva. Zejmena na západ
a celém českém jihu, přizná, že správné a rozumne
rozřešení otázky užívacího práva starousedlíků k
kmenovému statku jest životní olázkou celého rol-
nického stavu, aspoň v těch částech, kde právo tot
bylo vykonáváno. Kdyby se právo to, jak bylo mí
něno v § 70. upravilo, správně ve prospěch rol
nictva, musily by býti toho účinky na tíseň hospo-
dářskou ve velké míře blohodárnými. Bohužel, o
let 80. zavládla u zemského výboru a u nejvyššího
soudu praxe, která nesvědčí o správném výkladu
zmíněného paragrafu. Mohlo by se tedy říci, že
není zapotřebí změnyzákona, nýbrž že by stačilo,
aby sněm dal antentickou inlerpretaci k tomu, jak
si 8 70. ob. zř. vykládá. Interpretaci legální může
dát jen zákonodárce a tím není pouze sněm, nýbrž
také koruna. Proto nelze, než na základě skutečných
poměrů změniti § 70. tak, jak byl tehdy myšlen,
a jak jedině rozumně a správně ve smyslu hospo-
dářského vývoje našeho rolnictva jest nevyhnutelně
nutným. (Výborně!)
Posl
Rataj
Dyk
Kovářík
doktor
20
article
Řečník pojednává pak o předloze ve příčině
evidence stalku veřejného a dovozuje, že jest zapo
třebí vésti stalek veřejný v náležité evidenci a pře
nésti jej do gruntovní knihy, aby byly poměry ty
konečně upraveny. Jak ministerstvo spravedinost
v příčině té na jednohlasné usnesení sněmu odpo-
vědělo, jest přímo políčkem pro sněm. Nejde prý t
prováděti předně, že by to stálo mnoho peněz, za
druhé, že by s tím měly soudy práci, a za třetí, že
by z toho vzešly spory. To jsou důvody přímo z
vlasy přitaženě a dlužno se protov jen diviti, že
zemský výbor navrhuje, aby sněm políček ten klidně
snesl a submittoval na požadavky vlády. Proti ta-
kovým požadavkům musí býti veden boj a sněm
musí trvati na tom, na čem se jednohlasně
gsnesl.
Řečník líčí na to historický vývoj užívacího
práva starousedlíků ke kmenovým statkům a žádá
aby návrh jeho byl odkázán komisi pro záležitosti
okresní a obecní. (Výborně!)
Posl. Šťastný žádá, aby komise připojila k
svému návrhu dodatek, aby tam, kde jsou nyní věc
upravený podle právoplatného rozhodnutí správníh
soudu, zemského výboru neb okresního výbor
mohli žádati po přijaté opravě § 70. za re
stitucí.
Na to se formální návrh posl. dra. Dyka při
jímá a přikročuje se k druhému předmělu jedna-
clho pořadu: k prvnímu čtení návrhu posl. pr
Buquoye a soudr. ve příčině
změny řádu volení do sněmu pro
velkostatek.
Posl
Dyk
Buquoy
okresní výbor
21
article
Posl. hr. Buquoy odůvodňuje svůj návr
pravil, že návrh ten byl namnoze nesprávně pojat
vykládán. Ať se o podrobnostech uvažuje jakkoli
nelze popříti, že základem a tendencí ná
vrhu je dílo míru a snaha vyjíti v stří
(Souhlas.) Útoky, jež se proti podavatelům návrhu
děly, přiměly je působiti k tomu, by návrh sám by
ještě v tomlo zasedání odůvodněn, tak aby moh
býti ochráněn, a aby poměry mohly býti veřejne
vyloženy.
Nynější poměry nejsou nejsilnějším argumenten
pro podaný návrh. Řečník líčí pak způsob volby dl
nynějšího volebního řádu pro velkostatek nesvěřen-
ský : hlavní věcí je, že všichni poslanci této skupiny
volí se jedinou volbou. Tím se stalo, že stran
která má většinu, drží všechny mandáty skupiny
kdežto menšina, třeba silná, na sněmě zastoupen
není. Nyni jsou mezi voliči kurie velkých statků ne-
svěřenských dvě strany, které občasně měly většinu,
občasně byly v menšině, tak že lze říci, že jsou
vůči sobě přibližně slejny. Přiblíží-li se co do počtu
co nejvíce, pak několik voličů rozhoduje o složení
celého poslaneckého sboru za tuto kurii a mohli by
rozhodovati voličové, kteří z různých příčin neznají
dobře poměrů země nebo se poktickými otázkami
vůbec nezabývají.
Tyto poměry potřebují naléhavé nápravy, ktere
se již obě strany, na které se nyní volební sbo
velkých statků nesvěřenských dělí, čásem domáhaly
Že náprava dosud nenastala, vysvětluje se tím, že
se jí domáhala vždy strana, která byla v menšině
Náprava možna je dvojím způsobem: buď do-
hodnutím mezi oběma stranami před volbou — a to
buď kompromisem nebo dorozuměním o některých
společných zásadách — neb zákonodárně.
Posl
Buquoy
22
article
Uzavříti kompromis bylo několikráte raděno po-
volanými i nepovolanými rádci. A právě raděním
ke kompromisu dán je důvod k návrhu na uzáko-
nění volební reformy v kurii velkých statků nesvě-
řenských. Kompromis stojí vlastně mimo zákon
proto že přerušuje zásadu většiny a je také v od-
poru se zámysly, které měl zákonodárce, když sta-
novil nynější volební řád.
Kompromis má více stinných stránek. I menšin
činí nárok na své právo, by měla své zastoupení
ale pak nemůže chtíti kompromisu, neboť by přijí-
mala jakousi milost z rukou většiny. Jinak je za-
jisté ve straně většiny řada voličů, kteří se postav
důsledně na stanovisko zásady většiny a otázku při
ostří tak, že zástupcové strany jsou povinni, získati
straně takovoň moc, jakou vůbec získati lze. Ko-
nečně nebývá vždy na obou stranách stejna snah
po kompromisn.
Z toho ze všeho plyne, že je lepší úprava zá
konná. Návrh, který podal řečník, směřuje k tomu.
zajistiti menšině zastoupení. Forma, kterou návrh
byl podán, není ovšem ani nejideálnější ani jedině
možná.
Ale ideálního volebního řádu, který by uspo
kojil všecky, vůbec není; způsobu, jak poskytnouti
menšině zastoupení, je více. Pro návrh řečníkův
mluví fakt, že se osvědčil v četných zemích, v krá-
lovství českém pak pro volby říšské.
Aby odpadla výčítka, že se návrhem tím pro
vádí volební geometrie přidržovali se podavatel
V drobném prodejit
ranní číslo o tobě . . . za 9h
odpolední . . . . . . . za 2 h
Ve elislkich na venkově-
ranní číslo. . . . . . . . 10h
cdpolední . . . . . . . . 3h
Insera t
plati ve hotově papře
Fředplacení a innerty přiiná sdnslsl
strace v Marinnské ulici č. 8.
Tam sacházejí se též redakee
tiskárna a sxpedice „Národnich Listě“
Rukopisy se narraesjí.
Inser
ko
Marinnský ulice
23
article
přesně vládní předlohy z r. 1890, zpracované tehdy
za souhlasu obou stran. Stejná byla osnova, podaná
loní v dorozumívacích konferencích.
Není pravda, že návrh nynější podán byl k vůl
zajištění většiny pro stranu konservativního velko-
statku, který dosud má většinu takovou, že drží
všecky mandáty. Svým návrhem se tedy strana kon-
servativního velkostatku seslabuje.
Ale poměry v kurii velkých statků nejsou tak
trvalé, jak se namnoze zdá. Také ve velkostatku
hraje velkou roli netoliko národnost, nýbrži
politické smýšlení, konečně změny osobní i majet-
kové. A tyto momenty budou se jeviti v jednotli-
vých nových volebních okresech, budou-li dle návrhu
řečníkova provedeny.
Podnětem, že návrh právě nyní byl podán, jsou
nastávající zemské volby. Při dobré vůli bude možno
aby se návrh stal zákonem.
Také jiné opravy volebního řádu jsou žádouc
na př. zavedení přímých voleb v kurii obcí venkov-
ských. I tato otázka může býti při dobré vůli vyří-
zena v době nejkratší. Bude-li dána na jednací pořad,
strana řečníkova nebude jí činiti žádných potíží,
nýbrž bude souhlasiti. Jsou však otázky, k nimžje
třeha statistického materiálu, a těch řešiti nyní
hned nelze. Kde je třeba opravy, jež se dá provésti.
budiž provedena.
Řečník zabývá se pak prohlášením, jež o jeh
návrhu učinila strana velkostatku ústavověrnéhoa
praví, že jeho sentencím nerozumí. Nalezá v prohlá-
šení tom řadu odporů a nedovede si vysvětliti, proč
návrh řečníkův byl nyní zamítnut, když roku 1890
stalo se o něm mezi oběma stranami dohodnutí.
V prohlášení klade se váha na junctim, vyslovené
v loňských dorozumívacích konferencích, ale ne do-
konale. Kdyby se však měly provésti všecky potřebné
změny volebního řádu, pak by se nedošlo k vý-
sledku: vždycky by zůstaly některé body nevyřízeny.
24
article
Řečník praví, že v prohlášení ústavověrného velko-
statku mohlo býti obsaženo poněkud více ochoty
smířlivějšího tónu. Konečná věta onoho prohlášení
působila na horkokrevnější politiky — řečník se k nim
nepočítá — tak, že vypadá jako rozšíření propasti
mezi oběma stranami a že působila hůře nežli ně-
kolikerý volební boj. (Souhlas na lavicích velko-
statkářů.)
Řečník uvádí pak další důvody, které jej vedly
k podání řečeného návrhu. Má za to, že vzhledem
ke slibnému shlížení, jež k radosti strany řečníkovy
mezi jednotlivými stranami parlamentními nastalo,
není lepší přiležitosti k podání onoho návrhu nežli
nynější. Vždyť ono sblížení vedlo i k dorozumění
v některých kospodářských otázkách, jež snad jsou
jitřenkou nové, lepší budoucnosti.
Kooperace zástupců obou národností uskutečnila
se dosud v méně sporném oboru hospodářském.
Má-li míti cenu pro budoucnost, je třeba pokusu
změřiti sílu myšlénky sblížení i v důležitých otáz-
kách politických. Řečník pokládá za vlasteneckou
povinnost tuto zakročiti a dáti do rozpravy politi-
ckou otázku, která se žádné z obou národních stran
v první řadě nedotýká. Útraty zaplatiti chce strana
řečníkova, jež svým návrhem přináší oběť a t
z vlastenectví. Oběť záleží v tom, že zadává jiné
straně skoro třetinu mandátů, jež dosud drží. Je to
ochola, za kterou zasluhuje uznání.
25
article
Řečník praví pak, že svým návrhem strana jeho
směřuje k akci, jež jí v budoucnosti znemožní vyko-
návati samostatně doležité zákonodárné právo. Jisté
změny zemského zřízení nebo volebního řádu vyža-
dují kvalifikované většiny. Strana řečníkova mohla
je dosud znemožniti pouhým odchodem, jehož by
byla užila ovšem jen v nejkrajnějších případech.
Po uskutečnění podaného dnes návrhu by se poměry
změnily.
Rečník na konec appelluje na jednotlivé strany
sněmovny; součinnosti všech je potřebí, aby návrh
dnešní mohl býti uzákoněn. Od zástupců českého
národa požaduje se tu jistá oběť, žádáli se, by pro
návrh hlasovali, poněvadž provedením jeho byla by
seslabena strana, se kterou strana řečníkpva šla v
věrném bratrství zbraní ve mnohých olázkách, v
prospěch strany odpůrčí.
Rečník pak žádá strany německé, by se chopily
ruky, jež se jim loyálně podává a tak aby způsobily
na sněmu zastoupení strany sobě příbuzné. Rečník
končí žádostí, by formální návrh jeho byl přijat.
Neslane-li se lak, řečník bude míti útěchu, že se
slal jasný skutek ochoty a mírumilovnosti, který
podává důkaz, že strana řečníkova nechce překážeti
dorozumění mezi oběma kmeny obývajícími tuto
krásnou zemi. (Hlučný souhlas a potlesk u velko-
statkářů.)
Posl. dr. Eppinger učinil formální návrh, aby
dle odst. 3. 8 42, jednacího řádu zahájena byla
debata.
Posl
doktor
Eppinger
26
article
Návrh byl přijat
Nejvyšší maršálek zemský sdělil pořa
řečníků, přihlášených proti návrhu a pro návrh
udělil slovo prvnímu z řečníků, zapsaných proti ná
vrhu, posl. dru. Eppingrovi.
Posl. dr. Eppinger pravil, že by návrh hr
Buquye, kdyby byl proveden, přivodil nepopíratelné
zlepšení politické situace ve sněmu pro Němce,
neboť ústavověrní velkostatkáři, kteří by se pak po-
čtem 21 dostali do sněmu, stáli by ostatním Němcům
politicky i národně mnohem blíže nežli dosavadní
držitelé mandátů za kurii velkých statků.
Přes to Němci chovají se k návrhu nedů vě-
řivě. Návrh má pramalou, minimální naději na
uskutečnění, má-li vůbec jakou. Řečník vykládá pak
celou proceduru, s projednáním návrhu spojenou a
dospívá k výsledku, že by sotva nabyl potřebné
kvalifikované většiny, i kdyby neměl odpůrců. Ty
však má, a proto není naděje na jeho uskutečnění.
Táže se pak, co velkostatkáři svým návrhem
zamýšlejí? Odpověď zní: učiniti projev. Řečník
nechca vytýkati velkostatkářům, že v nynější době
politiky demonstrační sáhli k užívané zbroji každé
politické strany; chtějí svým návrhem prokázati, že
nejsou nepřáteli dorozumění, za jaké jsou na jistých
místech vykřičeni. Snad jim jejich projev má býti
prostředkem, aby se na oněch jistých místech do-
stali opět do lepšího světla, než v jakém právě jsou.
Stavíli se Němci přece proti; návrhu velko-
statkářů, bude se jim vytýkati nepěkné jednání.
opomíjení vlastního zájmu, vydávání vlastních zbraní
nepříteli a zadávání situace v budoucnosti.
Posl
doktor
Eppinger
Buquy
Němec
27
article
Němci však nemají strachu; osobní podráždě
nosti se strany velkostatkářů se nebojí: v politic
musí rozhodovati rozum a chladná mysl a pozor na
konečný výsledek. Proto velkostatkáři ani v budouc-
nosti nepostaví se příkře odmítavě proti kompro-
misu, tím spíše, ježto nynější majorita ve volebním
sboru velkých statků v celku kolisá. S takovou vět-
šinou nelze však počítati jako s oporou pro trvalou
politickou državu.
V kurii velkých statků ovšem neuplatňují se tak
snadno vlivy hmotného nedostatku, než mají tam
význam zase pudy jiné, ješitnost a touha po uznání.
Hlas: Řádyl
Posl. dr. Eppinger (pokračuje): To jsou
všecko věci, jichž ta neb ona vláda může dobře po-
užíti. Poněvadž nynější zástupcové velkostatku mo-
hou všech 54 mandátů pozbýti, právě proto učinili
by chybu, kdyby se uzavírali kompromisům. Tu pak
je lhostejno, návrh zamítnouti neb odkázati komisi.
kde by byl pochován. Návrh je jen záplatou reformy
volebního řádu zemského, je však jedním z oddílů.
které mají význam pro poměr sil obou národů země.
a které by poměr ten mohly přesunoul.
Změna taková není ovšem nic svatosvatého.
žádné sacrosanctum. Návrh hr. Buquoye přesunul by
poměr sil obou národů ve sněmovně na prospěch
Němců. Ale, povolíme li takovou opravu, způsobíme
i opravu nedostatků jiných, a toho nesmi me.
Čechové učinili z návrhiu hr. Buquoye hned správný
Němec
doktor
Eppinger
Buquoy
Čecho
Řádyl Posl