3
masthead
2. července 1901.
5
article
cítit pocit naivní zvědavosti, ale oheň nejry.
zejšího vlastenectví, a vlastenectví francouz
ské bylo pozdravováno v nás.
»Když počalo cvičení, proběhl námi
elektrický proud od hlavy k patě. Citili jsme
ihned, že jsme svědky apotheosy síly mužné.
pěstované pro vítězství neodvislosti ak
ochraně svobody národa statečného
»Celek pohybu cvičících zdál se nám
něčím ohromujícím. Ale zejmena pevnost
nehybnost mass, projevivši se po každém
cvičení, nás překvapila. Sokolské šiky vyni
kají dokonalou disciplinou a výcvikem, jíme
by mohla býti hrda nejlepší armáda vojen-
ská. Národ, který dovede tak se presento
vati, může být jist svou budoucností!
»Ženy, jež cvičily v roztomilém kostýmu,
daly důkaz své síly a gracie. Bylo jich osm
set a zdálo se, že mají jedinou vůli a jedi
nou duši.
»Přál bych si, aby celá Francie mohla
zříti toto divadlo v pravdě vznešené. Vla
stenci francouzští, obraťte své zraky k Če-
chám a pozdravte barvu červenobílou —
neschází vám než trochu barvy nebeské,
abyste z ní učinili prapor Francie !«
Francie
6
article
Vása sěvresská darem Paříže obei
pražské.
Ve velké zasedací síní radnice staroměs
ské stal se včera před polednem velkolepý akt
podávající vznešený důkaz o vroucím přátelstní
k němuž v minulých právě dnech navázány
pevné svazky mezi Paříží a Prahou. Draho-
cenný, přímo královský dar, věnovaný munici
pální radou pařížskou, byl zástupci této korpo-
race věnován obci pražské jakožto projev
vzácné pocty, který má pro věky budoucí býti
symbolem přátelství obou národností.
K slavnostnímu tomulo aktu byla zasedaei
síň náležitě vyzdobena květinami. Opravdové
palmové háje zřízeny byly péčí městských za-
hrad ve všech rozích zasedací síně. V pravo
od předsednické tribuny byla na stole posta-
vena skvostná vása, zahalená rouškou, v levo
připraveno občerstvení s pravým šampaňským.
K slavnosti dostavili se četní členové sboru
obeeních starších ve slavnostním úboru. Gallerie
reservována byla pro úřadníky magistrátua
obce.
Paříž
Praha
7
article
Po 11. hod. zavítali na radnici členové
delegace pařížské v čele s presidentem
Daussetem, jakož i gymnasté s p. Sans-
boeufem. U vchodu do senátu uvítali je sta-
rosta měst pražských p. dr. Srb s náměstkem
p. drem. Fričem. Druhý náměstek pan inž.
Neubert měl důležitou schůzi u místodržitelství.
Uvedeni byvše do zasedací síně, usedli hoste
na plyšová sedadla před tribunou presidia.
1 Starosta p. dr. Srb promluvil pak takto
»Pane předsedo obecní rady pařížské
Drazí přátelé a soudruzil
Páni delegáti, vážení radové města Paříže
Cílím se velice pohnuta a právem jsem hrdý
na to, že vás, pánové, vítám v radnici našeho
starého města pražského. V těchto zdech slavné
a tragické minulosti naší jste námi zahrnut
úctou, jste námi milováni, obdivováni, jsem ve-
lice šťasten, že mohu vám řici, že jste zde u nás
doma. (Souhlas.) Nemám dosti výmluvných slov,
shých vám v tomto uhanziku,kszr hlasu po-
city obdivu, jež tkví v našich srdcích, abye
vám řekl, že je mezi námi a vámi bratrskos
myšlenek. (Souhlas.) Jsme vám, pánové, z hloubi
duší vděčni, že jste Prahu navštívili, vděční za
váš milý pobyt v království českém. Náš národ
tal so dovolávati ideálu humanity
Dausset
Srb
Frič
Ing
Neubert
Paříž
Praha
obecní rada
8
article
pikd-
svobody, já pak pozdravuji ve vás hlas Paříže.
hlasatele humanity !« (Souhlas a potlesk.)
President pan Dausset odvětil delší řečí.
Výmluvností vzácnou upoutal k sobě veškerou
pozornost. Řeč jeho provázena byla přečastým
bouřlivým souhlasem a potleskem. Pravil ve
hlavních obrysech: Jsem šťasten a nejvýš
pyšným, že zastupitelstvo města Paříže má pří-
ležitost býti uvítánu ve středu tohoto města,
ve skvělé zasedací sini tohoto sboru. My b yli
přivítáni takovým způsobema
s takovou pozorností, že nejsme
ani s to vyjádřit naše díky za ta-
kovou míru lásky a nadšení, ktoréž
nám bylo údělem. Město Paříž vložilo na nás
úkol, abychom vám odevzdali předmět prů-
myslu našeho, kterýžto předmět má
být v budoucnu symbolem styků
mezi národem českým a národem
francouzským. Nesmírně se z toho těším,
že předmět, který vám máme tu čest odevzdati,
jest svého druhu jediný, neboť díla, která vy-
cházejí z továrny národního průmyslu sěvres-
ského, jsou výhradná a jediná, nemohou být
vicekráte prodána a nemohou se dostati do ci-
zích rukou.
My s úmyslem vybrali vásu, dílo tohot
druhu, neboť když car ruský navštívil Paříž,
president republiky francouzské odevzdal jemu
vásu téměř stejného modelu a stejné práce.
Dar tento jest posvěcením styko
mezi Čechy a národem franco uz-
ským. (Souhlas.) Styky tyto nejsou nahodilé.
Dausset
Paříž
Čechy
9
article
Již ve středověku z obyvatelstva pražskéh
přicházeli synové vašeho národa na universitu
pařížskou, kde čerpali vzdělání západní, které
bylo zdrojem vytvoření české vědy a české
kultury. Tou dodou jeden z vašich králů přišel
do Francie, když byla ohrožena ve svých zá-
kladech, aby jí nabidl svůj meč a svoji krev.
Slavný král váš Jan Lucemburský pro Francii
obětoval svoji krev. Dovolte, abych čackou jeho
památku s největším pohnutím, jehož jsem
mocen, přivedl vám sem ku paměti. (Potlesk.)
Po něm druhý král český Karel IV., duch tak
otevřený a plný nejvzácnějších idel, zvelebi
vám toto město a ozdobil je stavbami a umě-
leckými díly ducha rázu francouzského.
Dovolte, pánové, abych sdělil s vámi, že
z usnešení rady pařížské budu mít čest zejtra
u pomníku tohoto slavného krále jmenem Pa-
říže složiti věnec k jeho pomníku na poctu
krále, který založil styky Francie s Čechy.
(Potlesk.) My ve vděčné máme paměti, jak
tento král vaší země udržoval přátelské styky
s domem francouzským. My zůstaneme
věrni těmto stykům historickým.
(Potlesk.) A když potom vzpomeneme vašeho
vzkříšení literárního a uměleckého, tu vzpomí-
náme toho, že umělei vaši přicházeli nejprvé
na naši půdu, k našemu národu, aby zde čer-
pali náměty k svému tvoření. Za nedlouho
Jan lucemburský
Francie
Čechy
český Karel Iva
10
article
však počali tvořiti v duchu vlastním a vytvořil
umění, které má svůj ráz a svůj půvab. Mey
známejiž význam vašeho uměn
českého, my známe věhlas český
Umění a literatura česká jes
dnes rázovitá, a co nejvíce si ce-
níme, neodvislá od vlivů a ná-
mětů cizich, zejmena německých.
(Potlesk.)
Když pak vzpomínáme vašich uměleů, ne-
mohu zapomenouti na jednoho z vašich nejslav-
nějších. Jest to V. Brožík. Když starosta vašeho
věhlasného města vyzval mne, abych při jeho
pohřbu zastupoval král. hl. město Prahu a jak
její zástupce promluvil na hrobu velikého va-
šeho českého muže, tu cítil jsem, že nevýslovi-
telná pouta, plná půvabu a síly, pojí mne k vaší
Praze a že jsem ji od tohoto okamžiku zcel
oddán. Všechny tyto styky nejsou pak ničím
jiným, než pouhou důsledností historickou, b
jsou přímo osudem našich národů. Pro vás ji
jako pro vaše předky byly tyto tradice jakýmsi po-
svěceným úkolem a jakousi téměř zákonnou
posvěcenou nutností. Když pak poprvé vstoupil
jsem na českou půdu, tu byl jsem prodehinut
takovými pocity, že připadalo mně, jakobych ne-
vstupoval ani na půdu cizí, nýbrž na půdu
domáci, jako na půdu nejdražší své země. Já
pak vás prosím, abyste vaše sympatie a vaše
styky nám zachovali a zůstali jim věrni. (Po-
tlesk.)
Nezapomeňte, že Francie počíná chápat
vašeho naroda, mějte zároveň ujištění, že sdě-
líme svým bratrům, s jakým nesmírným nadše-
ním jsme byli přijati a jak nesmírně jsme z
tolik nadšení a lásky povinnování českému ná-
rodu! (Bouřlivý potlesk).
V Brožík
Praha
Francie
11
article
Když utichla ozvěna potlesku a spadla
rouška, kterouž byla pokryta drahocenná vása,
poděkoval starosta p. dr. Srb francouzsky:
»Páni zástupcové hlavního města Francie
Ve jménu městské rady král. města Prahy dě-
kuji vám, hluboce jsa pohnut, za skvostný dar,
kterýž Paříž darovala našemu hlavnímu městu
českému. Vása z porcelánu sevréského ! Skvostné
dílo, pravý zázrak vašeho umění národního,
dílo, na nějž budeme právem vždy hrdi a vám
vděčností zavázáni. Mezi vším, co sbírky na-
šeho města obsahují, není uměleekého před-
mětu takové ceny . .. Ráčil jste říci, pane pre-
sidente, že upřímné a vřelé přátelství našeho
města k vašemu hlavnímu méstu na březích
Seiny a k celé Francii je příčinou tohoto daru
vašeho a já dovoluji si vás ujistiti znovu, že
město naše nikdy nebude nevděčno vůči vaši
šlechetné a veliké vlasti!
Drazí soudruzí, vizte skvostný dar Paříže,
dílo národní továrny sčvreské, oné slavné to-
várny, jež na výstavách celého světa a všech
národů odnáší si tolik vítězství, překrásnou vásu
z onoho proslulého závodu, jenž vždy tak vy-
soko povznáší pavillony umění francouského.
Pánové, jsem hrd, pomyslím-li, že dar.
jenž vždy první čestné místo zaujímati bude
v síni této, není jen pouhou vzpominkou, ale
zároveň krásným symbolem hlubokého vý-
znamu.
Ať žije Paříž! Sláva umění francouz-
skému! (Bouřlivý potlesk a volání: »Víve l
France !«)
vau raoa pripitko, při nichž presi-
dent pan Dausset zvolal česky: Sláva krá-
lovské Praze! Přípitek jeho byl bouřlivě akla-
mován.
Rovněž vyvolala houři pochvaly báseň, její
autorem je pan Adrien Mithonar d
která zní;
Vous qui nous saluez avec la Marseillaise,
Oů gronde tout l'amour, dont notre coeur est plein
Pour les peuples en proie a l' ennemi féroce,
Acceptez ce présent, frěres et qulil vous plalse.
Srb
Dausset
Sláva
Mithonar
Francie
Praha
Paříž
Seina
Víve l Franca
avec le Marseillaisa
12
article
Le rouge feu de France, embrasant la fournaise,
A durci pour foujours ce fréle kaolin,
Voici nos flenrs de neige et notre ciel calin.
Nous vous offrons un peu de la terre frangaise.
Reste debout, vase d'amour; que tes flanes unis
Dressent le souvenir de cenx, qui sont venus
Et qu' en toi nos propos fralernela s'éternisent
Or sil advient qu' un jour néfaste ou láchie tralis
Les serments par lesquels s'unissent nos pays,
O vase, que des mains vengeresses te brisent
V českém překladu zní tato báseň :
Vy, kdož nás zdravíte marseillkou
v níž hřmí veškerá láska, jež plní naše srdce
k národům, jež kořistí jsou litých vrahů,
přijmětež dar tento, bratři, a nechť je vám milý.
Rudý žár Francie, jenž rozžhavil pec
utvrdil navždy křehkou tuto hlínu,
hle, zde naše sněžné květy a vlídný blankyt náš.
s ním podáváme vám trochu půdy Francie.
Stůj pevně, ty nádobo lásky, nechať boky tvoje
vzpomínku zachovají těch, kdož přišli sem
a v tobě zvěční se naše řeči bratrské.
Však nadejde-li den neblahý, kdy podle zrazeny
přísahy, jež pojí naše vlasti.
6 nádobo, kéž ruce odvetné tě rozbijí!
Báseň bude na pergamen opsána a do
archivu uložena
Po přípitcích francouzští hosté zapsali svá
jména do pamětní knihy, načež se všichni
účastníci slavnostního aktu odebrali na balkon,
směřující na Velké náměstí, kde skupinu jejich
pan Charles Normand, architekt a archaeo-
log, fotografoval.
Dlužno připomenouti, že pro skvostnou
vásu bude opatřen ještě mobutný bronzový
podstavec, na němž bude vyryto věnováni
s datem.
Franc
cenx
Normand
Francie
Velká náměstí
13
article
Dnes položí delegace municipální rady
skvostné věnce na pomník Karla IV. a Jung-
manna a na základní kámen pomníku Palackého.
Cvičení jízdy sokolské.
Ačkoli evičení jezdecká jsou u nás málo
známa a tudíž zcela přirozeně nejeví se pro
ně tak značné účastenství jako pro ostatní ovi-
čení sokolská, ačkoliv kromě toho byl všední
dev, byla návštěva evičiště nad očekávání hojná.
Hosté i tentokráte byli hlučné vitáni, nejnadše-
něji Černohorci, kteří přibyli krátce před 5.
hodinou a jako oba předešlé dny setrvali p
celé evičení. Mezi cvičením dostavili se na cvi-
čiště členové městské rady pařížské, rovněž
hlučně akklamování.
O 5. hodině vyjel oddíl sokolské jízdy
čtyřstupem v šesti řadách, veden náčelníkem
br. L. Čížkem, inženýrem, po jehož boku jel
jeden z černohorských hostí. Jezdci v řadách
přesně vyřízených, v pěkném držení, činili zna-
menitý dojem a byli odměněni hlučným po-
tleskem. Proměna ve dvojstup klusem prove-
dena bezvadně, načež se rozdělili ve dva proud
po jednom, provedli znamenitě zdařený sjez
ve dvojstup a obrat ve frontu o dvou šicíc
s krásným, bezvadným zákrytem. Z kroku pře-
šlo se ve cval. Rovněž dokonale proveden
evičení ve cvalu a znamenitě proveden konečný
přechod ve čtyřstup a odjezd za hlučné po-
chvaly obecenstva.
Následovalo metání na koní neosedlaném,
jež provedlo pět Sokolů řízením br. Jabůrka.
Než cviky počaly, prováděl ruský bělouš Vasi
vlastní svoje kousky: panáčkoval, klekal atd.
k nemalému obveselení obecenstva. Cvičeno
nejprvé na koni v klidu, prováděny přednožmo,
únožmo, odbočmo, zánožmo a s obraty, pře-
skoky, přemety a výdrže. Cvičení provedeno
přesně a ladně za hlučné pochvaly.
Karel Iva
Jung
Palacký
L Čížek
Jabůrek
Vasi
14
article
Voltižování na koni v klusu poskytovalo
obraz bravurních cviků s výsedy, přesedy
mety přednožmo a zánožmo. Ještě effektnější
bylo cvíčení na koni v cvalu s výsedy zánožmo
a přesedy přednožmo. Následoval výsed zánožmo,
snožmo z hola, zánožmo, snožmo opakově atd.
a na konec stoj na koni v jízdě a v cvalu pře-
skok přes koně, výseď na koně, stoj na rukou
a výsed na koně, seskok a zánožka. Byla to
malá džigitovka, provedená nanejvýš bravurně
ladně za hlučné pochvaly obecenstva.
Následovaly jezdecké hry s kopími a šav-
lemi osmi členů pod velením br. Růžičky. Cri-
čeno nejprve kopími, provedeno defilování s nej-
větší přesností a chytání kroužků na kopl, jež
činilo dojem neobyčejně malebný a při čemž
sokolští jezdci měli hojnou příležitost osvědčiti
svoji obratnost. Neméně zajímavé bylo cvičení
šavlemi, pozdrav, defilování a šerm šavlemi n
koních, jež činilo malebný dojem. Velmi zají-
mavé bylo též následující stínání hlav, jež obe-
censtvo odměňovalo hlučným potleskem.
Dalším číslem byly přeskoky a skoky, pro-
vedené osmi jezdci pod velením br. L. Čížka.
Růžička
L Čížek
Cri
15
article
Provedena nejprve pořadová cvičení a rej jez-
decký, načež následovaly skoky přes ploty nej-
prve o jednom, pak dvojmo a konečně čtyřm
současně, provedené s takou přesností a lad-
nosti, že výkony ty vyvolaly několikerý bouřlivý
potlesk.
Závěrek evičení tvořila pořadová cvičení
37 jezdců za velení br. Tilla. Také tyto cviky
byly provedeny s největší přesností a byly od-
měněny hlučnou pochvalou. Zejmena krásně
proveden přechod z plné fronty o dvou šicíeh
ve čtyřstup a přechod nazpět do fronty před
hlavní tribunon. Veškeré pohyby provedeny
byly ladně a přesně a setkávaly se s hlučnou
pochvalou.
Znamenitým svědectvím výcviku a vyspě-
losti našich sokolských jezdeů jest okolnost, že
ani při zkouškách (byly na všechny ty obtížné
eviky celkem dvě), ani při cvičení samém ne-
udála se nejmenší nehoda, ač zejmena při vol-
tižování prováděny kousky vskutku bravurní.
Celé cvičení jízdy sokolské na krásných koních
poskytovalo obraz nanejvýš pěkný a malobný
znamenitý úspěch tohoto cvičení vzbudí zajisté
i v širším obecenstvu účastenství pro cvičení
jezdecká.
Till
16
article
on Tolograro-
Mezi vžj-
-ánr jadnotlivých skupin našich milých host.
Fotografováni zejmena polští Sokolové, černo-
horští hosté, Bulhaři, ruští hosté, Slovinci
francouzští gymnasté. Francouzští hosté žádaj
zejmena fotografy amatéry, aby jim zaslali po
snímku svých fotografií na památku. Adresy
sdělí sletová kancelář.
Z bratří zpravodajů, kteří byli přiděleni re-
ferentům denních listů, aby jim podávali vy-
světlení pokud se týče podrobností při cvičení
sluší vzdáti ještě zvláštní díky za neobmezenou
ochotu, s jakou vyhověli veškerým jejich přáním,
br. Fučíkovi a br. J. Zykovi
Právě nás dochází zpráva, že v příštím
roce konán bude slet Sokolstva polskéhov
Lvově, jehož se ovšem účastní i naše Sokolstvo
co nejhojněji.
Včerejším cvičením sokolské jízdy zakon-
čeny slavné dny Sokolstva českoslovanského
způsobem skvělým a důstojným. Jsme přesvěd-
čeni, že miláčkové našeho lidu neoddajís
klidnému odpočívání na získaných vavřínech.
nýbrž 2e jako dosud budou pracovati svědomit
k dalšímu pokroku jak co se týče cvičení sil
tělesných, tak i co se týče šíření osvěty. Na
obzoru jsou dvě nové instituce: sokolské mu-
seum a stavba vlastní sokolské jízdárny. Jaka
as překvapení přinese nám příští pátý slet vše-
sokolský? Naprej
Hostina pořádaná zástupci města
Paříže na rozlončenou s Prahou.
Sokol
Bulhar
Slovinec
Fučík
J Zyka
Jak
Lvov
Paříž
Praha
17
article
Včera večer uspořádán byl hosty fran
couzskými banket »u černého koně«, jenž po-
skytnouti měl příležitosti k srdečné rozluce
s městem, které přijalo je tak srdečně, tak dů-
stojně, s taktem zároveň tak jemným, že hoste
naši francouzští, jakkoli jsou mezi nimi řeční i
znameniti, opětovně poukazovali k nemožnosti.
aby vyjádřili vše, co pocitují vůči tolikerým
projevům vroucí sympatie a přízně, provázejíeí
je za každým krokem. Také hostina včerejši
nalezala se v tomto znamení. Zástupci muni-
cipální rady pařížské, s presidentem p. Daus-
setem v čele, pozvali k hostině řadu vyni-
kajících osobností, zejmena též čelné členy
zastupitelstva obce pražské; sami dostavili s
v plném počtu.
U čelné tabule zasedli president D au s s et,
starosta pražský dr. Srb, bar. dr. Rie ger,
dr. Herold; zavítali sem dále zástupci Sokol-
stva, starosta Obce dr. Podlipný a starost
Jednoty pražské dr. Scheiner; dále četní
členové rady městské s oběma náměstky pp.
drem. Fričem a inž. Neubertem, v za
stoupení klubu poslanců svobodomyslných pak
p. dr. Lad. Pinkas, jenž se v této funkci
byl zúčastnil také hostiny, pořádané v sobotu
večer městskou radou pražskou na počest
Francouzů, kdež pronesl přípitek hlučně akkla-
movaný Francii jednotné, silné a nedělitelné.
Nálada včerejšího večera jakkoli zřejmě
byla pod dojmem nastávajícího brzkého loučení,
byla velice srdečná. Bylo zřejmo, že za krát-
kou dobu pobytu francouzských hosti v Praze
bylo uzavřeno mnoho přátelství, a že sblížení
jest pevné a trvalé. Když nadešla chvile pří-
pitků, ujal se jmenem hostitelů slova president
pan Dausset, jenž za napjatého ticha pro-
mluvil svým výmluvným, neobyčejně oživeným
doktor
Srb
Herold
Podlipná
Scheiner
Frič
Ing
Neubert
Lada
Pinkas
Francouz
Dausset
Francie
Praha
Sokolstva
18
article
způsobem. Pravil, že dosti bylo pověděno řeč
z obou stran, francouzské i české, během těchto
Vždy novým však bude onen dojem a upo-
mínka, kterou odnášíme si od vás. Jeden z na-
šich listů nejčtenějších a nejpopulárnějších v Pa-
říži přináší dnes již procítěné zprávy o našem
přijetí v Čechách a v Praze a jiné listy rychl
musely v tom směru následovati. Vůči nádheř
a okázalosti, s jakou jste nás zde přijali, m-
žeme vás ubezpečiti, že vše to ocenéno bude do-
jista dle zásluhy a také francouzská vláda zví
o těchto projevech. Dle depeší nás došlých, za-
sedání municipální rady pařížské při čtení našich
zpráv povstalo a provolalo slávu Praze a národu
českému. Řečník vítá pak dra. Riegra, spolu-
činitele z r. 1848 a oceňuje zásluhy jeho; v roz-
hovoru s ním zvěděl pan řečník, že za pokroky do-
sažené českým národem děkovati sluší především
lidu, že už postřehl sám význam myšlenky a
láskou se jí ujal. Bylo to tušení potřeb vlasti
dřímající.
Včera viděli jsme výsledky tohoto pocho-
pení úkolu. Znovu a s obdivem zmiňujese
řečník o českém Sokolstvu, a vypočítává
stěžejní trvající záruky dalšího vývoje národa
českého. Ko konci ještě děkuje za přijetí tak
srdečně a končí vzletným doslovem:
Vrátime se domů nasycení vůní vašich lesů,
odleskem vaší modré oblohy, krásou vaší zlate
stověžaté Prahy. Nechť žije národ český ! (Vý
borně ! Vive la France !)
Bar. dr. L. Rieger ujímá se po té slova
(Francouzsky.) Říká se právem, že civilisace
sbližuje národy i lidi. Také dnes spojily nás
snahy ideální. Civilisace mladistvá přišla z Ori-
entu a v Řecku vyspěla; přešla k Římanům,
odtud k národům románským. Dlouho držela
Francie žezlo vzdělanosti ve svých rukou.
Riegr
doktor
L Rieger
Říman
Čechy
Praha
Řecko
Francie
Franca
Ori
19
article
(Výborně.) Přišli pak Angličané se svým rozvo-
jem průmyslovým a konečně Némci. Víte pá-
nové, že mý nejsme zajisté shýčkanými dítky«
Němců. Řečník vzpomíná, v čem Němci vynikli,
poukazuje k jich vymoženostem ve vědě, v
vojenství.
To však není vše. Třeba je národům také
spravedlnosti, lásky, a v tom ohladu Němci ne-
byli vždy obdařenými. Moltke právil, že Něme
nikde netěší se lásce. (Veselost.) Byl to Moltke
jenž to řekl, nikoli já. K dokonalostí třeba je
též prvků mravních, všeho, co člověka pozdvihá
humanity. Člověk humanní je vždy pomilován
hodný. A toho se Němcům nedostává. Jestt
prestige, jež jest vlastnictvím Francie; onaji
zajisté uchová, a nepozbude jí asi nikdy. Shaě
všech národů civilisovaných, především vak
oněch, které zasluhují lásky, pozdvihá řelník
svůj pohár. (Výborně!)
Dr. J. Guth pronáší pak vřelý přpitek
městu Paříži, vzpomínaje pohostinnosti jel při
olympických závodech.
Starosta dr. Srb jménem hlavního města
Prahy a zastupitelstva města stručnýni slovy
vzdává díky členům a předsedovi mmicipální
rady pařížské za osvědčené přátelství a vola
»na shledanou v Paříži«.
Společnost potom chystala se k dchodu
na Žofín, kde uspořádán byl ve velkeh roz-
mereem vecur na roztoucenou grmney fran
couzskými. Mezitím president pan Dausst ode-
vzdal v upomínku zlatou medailli městaPařiže
dru. J. Podlipnému, starostovi Obce soolské,
jenž odpověděl několika vřelými slovy, potrazuje
k tomu, že tři jsou města, ke kterýn národ
s láskou vzhlíží a lne: jest to Paříž, foskv
a Praha. Velké stříbrné medaille dostlo se
prof. dru. Jar. Vrchlickému, brnzové
medaille redaktoru Václavu Hladíko j. —
Na to, v náladě nejsrdečnější, odebrala se celá
společnost na Žofin.
dnů.
Angličan
Němec
Moltke
Nout
doktor
J Guth
Srb
Dausst
J Podlipný
profesor
Vrchlický
Hladíko
Francie
Paříž
Praha
Žofín
20
article
Soirée na Žofíně.
Soirée na Žofíně.
Po banketu uspořádaném presidentem pa-
řížské municipality p. Daussetem v hoslu
»u černého koně«, konalo se o 10. hod. veer
skvělé soirée v žofinské dvoraně. Velmi češá
společnost shro máždila se na Žofině. Její okrasu
bylo několik sličných zjevů damských. Bohuž.
že v tomto ohledu nebylo postaráno o co možn
větší representaci damského světa českého
jehož krásu a eleganci mohli naši hosté pařížšt
oceňovati jen z povzdálí. Neskrblili obdivem
velmi galantním vůči našim damám — tím víc
litovati, že jim nebylo popřáno poznati nějak
společenské shromáždění, kde by měli příležitos
vysloviti našim dámám své drorné sympatie. T
budiž poučením pro budouenost, neboť doufáme,
že se častěji shledáme v Praze s vynikajícím
hosty z Francie.
U buffetu, uspořádanén v prostranném sa-
loně, rozproudil se veselý šum hovoru, který
umlkl, když p. Dausset uchopil se slova.
S obvyklou svou ohnivou výmluvností vyjádři
president municipality pařžské své vřelé díky
za vše, co bylo v Praze prokázáno jemu
jeho přátelům. Dal poslední »s bohem« české
společnosti, která přijala pařížské zástupce tak
nadšeně. »Nepravím všsk s bohem — raději
volám na shledanou!« skončil za bouřlivé po-
chvaly a opakoval ještě česky: »Na shle-
Po tě uchopil se slova p. dr. Herold,
jenž v delší francouzské řeči velmi výmluvné
a s opravdovou vervou dal projev pocitům ra-
dosti a nadšení, jež v srdei všech Čechů vzbu-
dila návštěva zástupei Paříže a hostí z Francie.
Dausset
doktor
Herold
Čecho
Žofín
Praha
Francie
Paříž
21
article
Za hlučné pochvaly prohlásil, že Francie
Čechy bude zajisté pojit družné přátelstvl.
A více nežli sympatie citíme k Francii —
zvolal dr. Herold — my k ní cítíme l'á s ku.
(Bouřlivý souhlas a potlesk. Volání: »Ať žije
Francie 1«) Vznešeré heslo Francie: »Svoboda,
rovnost, bratrství« je též naším ideálem, je mo-
tivem našeho národního boje. Řekněte doma —
pokračoval dr. Herold — že jste zde našl
národ, který vždy bojoval pro nejvyšší statky
lidstva, řekněte, že milujem svou vlasť a svůj
jazyk, a že jsme hotovi je hájit do krajnosti,
a řekněte, že milujem Franeii! (Hlučný souhlas:
»Sláva Francii 1 e)
poněvadž Francie vždy kráčela v čele lidstva
civilisace, poněvadž Francie zasluhuje býti mi-
lovanou od každého. (Výborně! Výborněl)
A česky zakončil dr. Herold povýšeným hla-
sem: Řekněte, že láska naše k vám je u nás
důsledkem naší výchovy, naší úcty k spravedl-
nosti, naší lásky k lidskosti, k všem těm ideálům
za něž Francie bojuje
doktor
Herold
Svoboda
Franeie
Sláva Francie
Herold povýšený
Čechy
Francie
23
article
Bouřlivý jásot zahlaholil po řeči dr. He
rolda, jež učinila mocný dojem ve shromáždení
a Francouzi obklopili řečníka, jemuž nadšení
tiskli ruku.
Společnost pak v nejlepší náladě setrvala
ještě dlouho do noci na Žofině.
Charakteristické episody a výjevy
mezi Francouzi a Čechy
Obrázky roztomilé bylo možno požororat
v ulicích královského hlavního našeho tnaěsta.
Zvláště charakteristické ku posouzení smýšlení.
Obecenstvo bylo a jest nesmírně nadšeno ná-
vštěvou hostů z Francie. Na Žofíně předevčírem
udály se výjevy, které podávaly důkaz o ne-
skonalém přátelství. Tam byli milí hosté na
rukou noseni a lístky s jejich podpisy jako
talismany byly chovány. Francouzští gymnasté
přijedou do své domoviny úplně přeměněni,
pokud se týče zevnějšku. Veškeré součástk
svého stejnokroje zde vyměnili se svými přáte
Sokoly. A už dnes setkáte se na ulicích s m
hými Sokoly, nesoucími alespoň nějakou čast
stejnokroje francouzských gymnastů. Šťastným
byl, kdo dosáhl čapky, ještě sťastnějším, komu
se dostalo kabátce. A francouzští gymnasté s ra-
dostí vzali na sebe stejnokroj sokolský.
He
Francouz
Čecho
Sokol
Francie
24
article
Gynnasté pařížští zúčastnili se nedělníh
průvodu sokolského. Za to delegaci municipální
rady pařížské účastenství na průvodu bylo
policií zabráněno. Delegace, jakož i hostéz
Černé hory shromáždili se v budově pražského
Sokol. Jestli byl zákaz zúčastnění se průvodu
vydán proto, aby bylo zamozeno pozdravení
milých hosti, pak se zákaz úplně minul svým
eílem. Hosté totiž bouřlivé ovaci neunikli.
Když vyjeli z tělocvičny pražského »Sokolae,
byl obrovský špalír obecenstva na Václavském
náněstí semknut tak hustě, že jeho rozražen
zdilo se naprostou nemožností. A přece se to
stalo. Stačilo zvolání: »Delegace pařížská jede!
A za ní Černohorci!« a už se obrovský zástup
jakoby ma povel rozestoupil. Triumfálně, pro-
vizeni mutuchajícím provoláváním »Stávy«a
»Na zdar!« projeli hosté z Mezibranské ulice
ra Václavské náměstí, kde byl již utvořen čpalir.
Černohorec
Mezibranská
Václavský náměstí
Sokol
Sokolae
25
article
Tímto jeli Francouzi a Černohorci až na S
městské náměstí. A po celé dlouhé cestě, byu
předmětem nejokázalejších ovací.
Hosé francouzští a slovanští byli v nedal
přítomni v Národním divadle představení »Dal
bora« a setrvali v řadě reservovaných loži a
do ukončení představení. Laskavostí a ochotou
intendanta Národního divadla pana dra. Josefa
Herolda, který hosty provázel, byla jim učiněna
přístupnou i lože královská, jejíž výzdoba upou-
tala cele jejich pozornost a vzbudila obdiv.
Pan V. Svatkovský nás žádá, abychoi
včerejší referát o besedě slovanského kluhu opra-
vili v tom smyslu, že se o hesle »Ješče Polsk
nezginela«, jehož užil jeden z českých řečníků,
mluvě o poznaňských Polácích, zmínil proto,
aby upozornil, že otázky tak vážné nerozřeší se
pouhými sympatiemi toho čí onoho národa, ,š
je k tomu třeba velikého genía, který nám, do-
sud bohužel schází a že přátelské styky cplého
Slovanstva s Francií svým časem snad zmírn
protivy, panující ve Slovanstvě. A proto připn
slovanskému sjednocení ve znamení franko-slo-
vanského sblížení.
Těchto dnů meškali v Praze také dva delegáti
»Kieleckicho Tovarzystwa Rolniczeho« pp. F. Boski
a J. Mieszkowski, by shlédnuli chvalně známé českí
cukrovarství, a pěstění cukrovky v Čechách i na Mo-
ravě. Navštívili velkostatek cukrovaru modřanského
velkostatek v Ruzýni, jakož i velkostatek p. B. Pro-
cházky v Měcholupech a p. J. Zapotila ve Větruši-
cích, a byli ochotně přijati prof. drem. Stoklasou
Zúčastnili se taká
jeho assistentem p. E. Vítkem.
slavnostních dnů sokolských
Francouz
Černohorec
bora
Josef Herold
V Svatkovský
Polák
Tovarzystwa Rolnicze
Boski
J Mieszkowski
doktor
Stoklasa
Vítko
městský náměstí
Francie
Praha
Čechy
Měcholupy
Větruše
národní divadlo
26
article
Telegram y.
Z Val. Meziřičí: Anna Brožová, Hromada,
Válek, Karnot, Doubok, Fischer, dr. Drahoňovský,
Gusta Táborský (další jmena nesrozumitelná).
Z Plzně: starý Sokol dr. Josef Schmnid.
Z Třeboně: Praha jásá a celý nárož nadše-
ním se chví! Budiž pozdraven, Sokole český, ty
národní naše armádo junáckých srdcí a paží, ty vý-
květe národního nadšení ducha i síly. Buďtež vřele
vítání drazí bratří slovanští i vzácní přátelé fran-
couzští! Sláva vám! Ať vzkvétá pravá bratrská
vzájemnost slovanství, ať utužují se přátelské city
s osvícenou Francií! Sokolský duch, kázeň a nad-
šení kéž prostoupí celý národ český, zocelí jeho
mysl a vede ho ke konečnému vítězství našich od-
věkých práv ! Na zdar! Městská rada třeboňiská,
M a ci a, starosta.
Z Bordeaux. Předseda Unie gymnastů fran-
touzských zasílá srdečný pozdrav vlasteneckému
něstu Praze a jeho váženému purkmistru, jakoži
jeho statečnému obyvatelstvu. Cazalet.
Z Lublaně: Dr. Ivan Tavčar, starosta lubla5-
ského Sokola.
Z Lublaně: »Junáckým Sokolům posll
vroucí pozdrav redakce »Slovenského Narodae.
Z Paříže: Lontil, místostarosta federální
slarnos
Z Tvanči ce: B. Pl. Kukuljevič, Vlastelino
Kucenjak, děkan Hudjek, Evek Hovartič, župpíci
Turzm Pavlovič, setník Sleidl, Vilém Esterka, Češ
Frantška Kucenjaková.
Brožová
Hromada
Karnot
Doubok
Fischer
doktor
Drahoňovská
Táborský
Schmnid
Tavčar
Sokol
Hovartič
Pavlovič
Sleidl
Vilém Esterka
Frantška Kucenjaková
Val
Plzeň
Třeboň
Praha
Francie
Bordeaux
Lublaň
Paříž
Sokol doktor
Vlastelin Kucenjak
Hudjka
27
article
Opatije: Zekarnicki, Kromirski a Poriz.
ZNov. Sandecu: Sokol, Lipinski, předseda.
ZTerstu: Redakce časopisu »Pensaé Slavee,
Z Bourg Therouldu: Zierer, předseda
svazu 2000 gymnastů normandských, posílá bratrský
pozdrav statečným Sokolům.
Z Kallvangu: Fiedler a Dušek.
Ze Šumenu (v Bulharsku): »Starosta tělocv
čného spolku »Unak Kroum« Gounef.
Z Nepomuku: Městská rada.
Z Nepomuku: Berndorí, Danner, Tursl.
Z Červ. Kostelce: Josef Kosinka.
ZRosice u Brna: Starosta Světlík.
Z Kralovic: Jmenem města Frant. Eckent
ZPařlže: Mühlbach, místostarosta Sokola.
Z Bělehradu Srbského: Dr. Radovano
starosta Sokr č.
Z Na kielu: Gniazdo nakiclské.
Z Inšpruku: Jednoroční dobrovolník.
Z Prachatic: Sokol
Z Kyje va na Rusi: České úřadnictvo strojímn
Gerther a Křivinek.
Z Val. Meziříčí: Pobl.
Ze Sinje v Dalmacii: Čechové sinjští.
Ze Záhřeba: Hanuš, místostarosta Sokola.
Z Libáně: Lindner, učitelská jednota.
Z Vídně: Výbor Českoslovanské besedy v S-
merinku.
Z Duchcova: Společnost »Český dům« Šul
Václ., Lutner Lud., Táborský Jos., Láska Jos., Bene
Václ., Křivohlavý J., Kroupa Karel, Stříbrný Fr
Kuncier Václ.
Třebíče: O. Kubeš.
Dačice: Stolová společnost Václavů.
Vídně: Hosté restaurace Němcovy.
Z Třebíče: Měšťanská beseda.
Z Oseku: Loebl, Kott, Bachrach, Axe
Singer, Grünfeld, Moster.
Mares
rad
vič.
Poriz
Sokol
Fiedler
Dušek
Kroa
Gounef
Danner
Tursl
Kosinka
Čecho
Hanuš
Lindner
Václ
Lutner Lud
Bene Václ
Kroupa
Karel
Kuncier Václ
O Kubeš
Václavů
Loebl
Kott
Bachrach
Singer
Grünfeld
Moster
Šumen
Bulharsko
Nepomuk
Kostelec
Kralovice
Jmen město Františkův
Bělehrad
Prachatice
Kyje
Val
Sinj
Dalmacie
Záhřeb
Libáň
Vídeň
Duchcov
Táborský Jos
Třebíč
Dačice
Osek
Kromirski
Sokol
Lipinský
Pensaý Slavee
Bourg Therould
svaz 2000
Berndorí
ZRosice u Brno
Rus
výbor českoslovanský beseda v Smerinka
Český dům
stolový společnost
Němcův
Láska Jos
28
title
Ze Št. Hradce: Jednota štyrskohradecká
Hradec
Jednota