ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4132d8f0-6615-11dc-b4ec-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 36, person 38, work 5, org 8
1 masthead
Ročník XXXxl
2 masthead
V Praze, v úterý dne 2. července 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 180.
4 article
Na rauní a odpol. listy O přilohami (. Naněný Obzor“ ve střudu a „Literávní Hlidka v patek) předplácí sei Praze v zdninistrasi na měsle ne čtvrt lsta . . . . . 6 K — s dvojí denáškou K 50 na nlsí na čtvt late K s9 ve cilcikcs 2K 90 za měvste Poštona nlsle ai zs čtvrt lela s drojí zlsilkeu so na měsie na e rs lela
Praha
5 article Kdo tu dychtí za šilenými sny?
Kdo tu dychtí za šilenými sny? Jako nelze si pomyslit světla beze stínu tak nelze si také pomyslit žádné naší jasné vřelé a krásné radosti české bez temné zá visti, zlosti a zuřivosti všeněmeckých našich nenávistníkův a vrahův. Na to jsme byli věru připraveni, že ta- ková velkolepá manifestace skutečné ne zdolné tuhosti a jarobujně síly našeho na roda, že takové nezapomenutelné dny ra dosti nejušlechtilejší, jakých jsme právě byl v naší matičce Praze zažili, že ta ko v důkazy srdečné sympatie, úcty a lásky, ja kými nás oblažili nejen veškeří naš rodní bratři slovanští z blízka z dali světa slovanského, ale i přemilí hosté naši francouzští a dánští: rozdrážd veškeré Pangermány zdejší i zahraniční jako šarlatová červeň býka. A proto také s ůplným klidem mysli počínáme tímto zaznamenávat a kvitovat ty výbuchy jejich zuřívého vzteku. nemajíce naprosto příčin vyhýbati se diskussi o politickém významu, rázu a do- sahu těchto našich znamenitých slavnosti národních, jimiž národ náš tak důstojně a skvěle vstoupil v arénu dějin dvacáteko století. Dvojí jest ode dávna methoda vrahů našich, jakou postupují při každém značněj- ším osvědčení naší české a slovanské síly proti nám: buď nás denuncují u mochých tohoto světa jako nebezpečné revolucionáře ohrožující existenci říše anebo zlehčují nás jako prázdné poseury, frázisty a komedianty. které netřeba bráti politicky vážně. A když jim obojí methoda selže, sáhnou ku praktice třetí: skombinují obojí methodu a vyličují nás jako blázny, kteří jsou sice na ten čas neškodní, ale mohli by se státi časem Ra- kousku nebezpečnými, kdyby toto jim hovělc prostředky tišivými, neoslýchajíc jejich pře- pjatých požadavkůy, místo co by mělo za- včas ráznými a ostrými, prostředky násilné persekuce je zkrotit a zdrlit.
Praha
6 article
Jsme úplně na to připraveni, že na zejtří vídeňský německo-nacio- nální tisk uhodí protí národu našemu na celé tyto bersekerské struny. Pro dnešek máme toliko potěšení čeliti impertinencím pražského německo - ústaváckého tisku. který si ulevuje pro tu chvili poškleb- ným zlehčováním významu našich slavností a zpupným napomínáním nás ku rozumu a střízlivosti — málomocný porobencův. Oporažujee se ae denník německého kasina v po slední den našich slavností těmito jizlivostmi v nás bodati: »Což neodvyknou si Češi nikdy mladické své přepjatosti a toho sebepřeceňování povýšencův?.. Ejhle, kterak tu vůdcové národa českého ma. Iujísvému národu skvělými barvami světovou jeho slávu, namlouvajíce mu, jako by vládi neskonalou báječnou silou, kterou může rí diti osudy Evropy e Vidíli prý Němci toto úsilovné štvan národa našeho v chorobnou pýchu, pak prý se nemohou tomu diviti, že mezi námia jimi nelze dociliti dohody. »Místo aby po- učili svůj národ, kterak by se moh vpraviti do nerozborných, ději nami utvořených poměrů moc (»Machtverbältnisse), slavnostní řečnící češt s pathosem rozvinují před národem českým opět lesklé sny, po kterýchž nemůže ná- sledovat než zklamané procitnutí.
Čech Němec Evropa
7 article
Ubohý, politování hodný český lid kla mán jest mladočeskými vůdci o skutečnost a o její neuprosných zákonech. Shakespea rovy Čechy hraničí s mořem, ale Čechy mladočeských básníků hraničí se sedmý nebem.« — Pravda prý sice, že mladočeská » pol tika nezřízených požadavků« plynoucí pe z »nepochopitelného pychu« vynesla Čechů skutečné i zdánlivé prospěchy. »Avšak, « po kračuje drzý Kuhův lístek: »na kone musí toto bezmezné přemr što- vání se přes veškeré státní ako- spodářské nutnosti, toto fantastické přeskakování přes milníky dě- in vésti k velikému shrouce ní, kteréž poboří zejmena veškeré pilíře blahobytu lidového. Jedno čtvrt- století stačí, aby opět všechen svě uzřel, k jaké katastrofě vede poli tika modrého dýmu. Doufejme však že vůdcové čeští zavčas ještě se vzpa matují. Toliko když v Praze dojde k do rozumění obou národů obývajících Čechy a když ta stará stověžatá Praha uzří vzkvé tajíci moderní život kulturní, jejž hlásati bude rozkvět průmyslu, obchodu a probuzení sil ných duchův, pak teprve zraky Evropy obráte se ku Praze. Dnes však jest Prab toliko Mekkou všech tuzemských i cizozem ských frásistů, dnes nemůže pohříchu pořác ještě býti pojímána vážně.« —
Čecho Kuhův Čechy Praha Evropa Mekka
8 article
Máme prý odpouštěti nepřátelům svým hledíce sobě vysvětlit pohnutky, z jakých nám křivdí a ubližují. Pamětlivi této šle chetné mravouky mučenníka golgofského, odpovídáme také dnešním semitským farizeům a zákonníkům ke všem těmto jejich urážkám a impertinencím prostě otázkou: Jednali by oni na místě našem jinak? Kdyby zde byli od tisíci let usedlým historickým národem, dali by sobě toho líbiť a snesli by toho, aby menšina přistěhovalcův cizího národa upírala jim prvenstv v této odvěké, potem a krví otcův svých zůrodněné vlasti a pozadovala zde pro sebe nad- práví a panství, ba usilovala o rozchvácení a zkázu jednoty a samostatnosti slavné té země. jako usilují zde dnes stoupenci Wolfovi Pradovi a Funkovi? Zdaž by proti tako- vému vlastizrádnému, nemrávnému a zločin- nému úkladu na život svůj a vlasti své ne- vzpírali se veškerou životní energií, veškerým pudem sebezachování, veškerou silou svého přirozeného jako historického práva a zdaž v těto spravedlivě životní sebe- obraně netiskli vřele a nadšeně ruku každému bratru a příteli svému. jenž praví k ohroženým: »Uznáváme, že hájíte pravdu a právo dobré, jsme při vás j a ko rodní vaši bratří a jako přátelé spravedlivosti, rovhosti a svo- body národů.« o byl prostý poliitave vnen dnů sokolských, právě minalých Můžeme-li za to, že příčí se duchu pangermánskému, duchu to hrubého sobectví a panovačnosti, neštítící se bez práví ni nejtěžší křivdy vůči nám Slovanům jen když slouží k rozmnožení a zveleben moci Německa? Kdo v tomto zápasu stoj na půdě skutečnosti a pravdy dějinné: zda my nebo Pangermáni? Jediný pohled na národopisnou mapu R kouska dává odpověd.
Wolf Prad Funk Slovan Německo R kousek
9 article
Usilujeme o zvrácení všech dějinných trvájících poměrů v této říši my Slované, o sedlí v ní sílou 15 millionů, když žá dime vní pro sebe toliko rovne právo a rovnou svobodu s menšinou německou, anebo jsou tu spíše ztřeštěne a zpupnými blázny oni všeně- nečtí štváči, kteří požadují zde pro smimillionovou menšinu něme- kou privilej nadvlády a pan ství feudálního pod sluncem XX století? To jsou šílené, nemožné a nesplnitelné sny, z nichž něme- ekým těm štváčům dějiny připraví logicky a neúprosně kruté procitnutí: naproti tomu snahy našeho národa jsou založeny na rozumu, pravdě a skutečnosti nejstřízlivější: na znamenité to převaze naší po- čelní v zemích koruny české, na tisícileté naší prázi kulturní v těchto vlastech, na tisícileté naší věrnosti a vytrvalosti po ctivé v obraně jeji samobytnosti, neodvislosti a svobody, jako na pokročilosti a hospo- dářské zdatnosti soudobé generáce našeho národa. Že v Čechách, na Moravě a ve Slezsku žije dnes 6 millionův Čechův, kteř pracovitostí a vzdělaností svou úplně rovnaj se zdejší menšině 3 millionů Němcův, na dáním však a láskou k vlasti je předčí, to jest nerozborný skutek a ze skutku toho musí každý rozumný státník rakouský učini zcela jiné závěry, než činí slepá německá vášeň velkoněmeckých fanatikův- Hlasy nepřátel o pražských slav vnr nostech.
Slovan Čechův Němcův Čechy Morava Slezsko
10 article
Z květů vytrysklých na jedovatě půd protislovanské a protifrancouzské zášti sbírám pro dněšek první nádhernou kytici k potěšen našeho čtenářstva, jak doufáme opravdovému nelícenému. Neboť náš český zdar a úspěch vždycky zavdával odvěkému našemu odpověd níku národnímu doma i za hranicemi podně k výbuchům vzteku a hněvu a pakliže tyto zá kladní tóny německé nálady vůči nám opětno ozývají se v nejvyšším furioso, poskytuje s nám možnost měřiti i na tom projevu bez- mezné zášti skutečný dosah a význam velikých slavností sbratření v Praze. Čestné místo v této snůšce mínění něme ckého náleží orgánu německo-naeionálního fana tismu, »Grazer Tagblattu«. Vztekem vzpěněný jeho nedělní článek nadepsaný »Tschechen und Franžosen« nepohliží jinák na sletové dny praž- ské, než na oslavu dvaceti let uplynulých o Chuchle, vykonanou společně »francouzskými českými Podlipnými.« Chuchle prý byla příči nou rozdělení německé university v Praze kulturní pokrok Čechů od tě doby nejevil prý se ani tak v mnohých následnících Dvořáka. Smetany, Vrchlického a Brožika, ale přece do vedl se moeně uplatníti, tak že k hojnému uznání, jebož se mu nedávno dostalo, přistou pti ještě prý čestně kvěť francouzských o vetníků. Tifo stateční Franeouzi míní štyrsko- hrade eký list, jsou zajisté před jinými, k tomu povo láni, aby kvalifikovali pokrok, jaký pražské češ ství se svým všeobecně váženým sokolským výkvětem za posledních dvacet let učinilo. N to upadá list styr.-hradeckých wolfiánů v ukrut nou ironii i táže se, co prý byla Chuchle proti vítězným pražským bojům pouhičním z 29. a 30 listopadu 1897. Před dvaceti lety byl prý to liko německý buršák barvami zdobený v Praze psancem. Dnes prý jest jim však každý bez kdo se neuzbrojen
Čecho Dvořák Smetan Vrchlický Brožik Praha český Podlipná Grazer Tagblatt Tschechen und Franžosen
11 article
na veřejném mistě odvkkí němscky promluviti aneb nějak němectví své projevimr. Vítézství z roku 1897 bylo prý protc úplné, že státní moc neměla buď moci aneb odvahy, brániti se proti českému furornni ess »ve- tězství toto bylo vybojováno proli 8000 vojá kům pražské posádky, kteří jako pravě dět svého lidu (!) ukázali se neochotnými ke každé mu krveprolévání právě jako orgánové bezpeč nosti, kteří byli pouze pasivními svědky krvavé rože chuchelské . . « Nebudeme rozvíjeti dále tento české krve žíznivý relief německo-nacionálního listu, pod- kládaný pražským slavnostem. Na odmitnutí jeho stačí pouhá připomínka, že k nejkrásnějším mo mentům nadšených dnů těchto náleží ta okol nost, že za naprosté téměr nepřilomnosti policie minuly beze všech přihod a výtržností a že pražšti Němci a buršáci platili Pražanům i n sčetným tisícům jich hosti vůbec za neexistentní a že zvlášť buršáci ve svých barevných čap kách zcela nerušeně procházeli davy lidu, oče kávajícího v neděli dopoledne sokolský průvod Praví-li st.-hradecký list, že jsou Češi s praž skými Němci tak dobře jako hotovi, myslíme že může mít pravdu a dovozuje li pak, že s lidmi, kteří se bratří s francouzskými nepřá tely Němců, není pro Němce žádného jednán o národní smír — nezbývá nám ničeho než do dati: »I s pánem bohem!« Listy říšsko-ně mecké přinášejí vesměs obšírné telegrafliek zprávy o pražských slavnostech, v nichž zabý vají se významným faktem francouzské návštěvý i sbratření česko-francouzského. Pravidelně všal přičiňují listy tyto ku zásilkám svých zpravo
Němec Pražan Čech bůh
12 article
dajů ošemetně nadpisy, jako »Pražské projavy Němcům nepřátelské«, jak čteme v » Berliner Tagblattu«, který dodává ku své vídeňské de- peši o příjezdu Francouzů do Prahy: »Po t- kovém úvodu můžeme býti připraveni na čisté věci, až slavnostní zpilost dostoupí svého vrcholu.« »Kölnische Zeitung« přináší depeši pod záhlavím: »Pražský sokolský ruml«, k nia v závěrce dodává: »Známe již sokolské rumly od let a zvykli jsme následkem toho n toto překypění české národní duše. Zvláště po- hrávání s ruskými a francouzskými deputacemi. vypočtěné na dráždění Némců, selhává ve svém působení«. Jakkoli domněnka, že deputace francouzske a ruské měly za účel — dráždění Němců, jes až komicky velikášská, přece jest viděti, že pán Němci jsou z téže příčiny nejen podráždění, ale i, a to dosti z horka nakvašeni.
Němec Francouz Praha Kölnische Zeitung sokolský ruml
13 article
»Dresdener Nachrichten« ve svém nedělním úvodníku pod záhlavím: »Pražská slavnost sbra tření« při veškerém netajeném protislovanském a protifrancouzském záští píší ještě nejslušněj o sokolském sletu našem. List tento spíše vy smívá se naivním duším německým a politickým fantastům, kteřiž se domnívají, že francouzšt automobilisté, pelášící po říšsko-německých sil nicích za neustálého ohrožování vlastního i ci zího života, jsou povolanými nositeli poslán míru. Připitky, pronesené u příležitosti automobili stických závodů v Berlíně o sousedství a přátel- ství frankoněmeckém, budou zapomenuty. Mno hem hlubší význam má prý výrok francouzského ministra vojenství Andrén, jenž současně, když německý císař pronášel své »Hoch« na francouz skou armádu, napomínal tutéž armádu, aby ne zapomněla na neustálou přípravu vítězství a ne ustálé na ní pracovala. V témž okamžiku, kdy francouzšti závodníci přijížděli ke svému cili — píše drážďanský list — zahájena byla v hlavním městě Čech veliká sokolská slavnost, kteréž se i Francouzi u velikém počtu zúčastnili. Do Prahy přivádí Franeouze skutečná sympatie. Pakliže se v těchto dnech v Praze s Čechy i ostatní m Slovany ze všech zemi sbratřuji mluví jich srdce při tom a docház jich skutečné smýšlení projevu Pražské slavnosti sbratření jso významným protikladem k berlín- skě slavnosti automobilistické Ve zlaté slovanské Praze, kde Češi s Rusy bra trské polibky vyměňují, jest dosti místa pr Francouze, kteří tu nacházejí plné porozuměn svých tužeb po odvetě.
Andrén Francouz Čech Rus Berlín Čechy Praha Slovan Dresdener Nachrichten
14 article
—1— Praze
Praha
15 article
tvrtv4— Ve slavnostní harmonii vyzněly slavně dny pražské. Nebýlo rušivého zlozvuku v těc krásných dnech hlaholfcích radostí, rozechvě lých nadšením. Důstojně minuly dny so kolské. Nic neporušilo jejich velkost a po- vznešenost. I ulice, naplněné závratným roz ruchem, zaznívající bouřemi ovací, zachovaly důštojnost, jaké vyžadovala velkolepá mani festace vlastenecka. Sváteční dni Sokola, totiž celého národa českého, jenž se stotožňuje nyní úplně s my- šlenkou sokolskou, jež po vítězném průběhu IV. slelu všesokolského se jistě hlouběji upevní a rozšíří v lidu našem, nemají jen význám plesného rozechvění myslí a citu národa, nýbrž zanechají mocné stopy. Vy jdeme z nich okřálí, osvěženi a posilněni. Posilněni ve své sebedůvěře i posilnéni bratr stvím Slovanů, tak dojemně projevovaným. i posilněni srdečným a ohnivým přátelstvím francouzského národa. Praktické budou tež důsledky slavných manifestací. Prapory zmizí. bouře ovací, řeči a'toasty vyšumí ve vzduchu — ale ostane vědomí opravdovosti a srdeč nosti toho všeho, co se v Praze dělo. Přá- telství a sympatie vyslovené nám za těchto dnů nevymizí a neuhasnou. Jsou to pocity příliš pevné a hluboké. Jsou to neocenitelne dary Sokolstva českému národu. Uvnitř uás Sokol umravňuje, zušlechťuje a ozdravujea na venek vůči našim přátelům, vůči cel Evropě nás okázale a mocně representuje
Sokol Praha Evropa Slovan Sokol
16 article
V drobném predeji: raaší čí-lo e mbě . . . za 9h běpolední . . . . za 2b Ve Hlialkách na venkovéo paaeí čísla. . . . . odpolední . . . . . . . . 9b Inserá ty plalí ze hotově např Předylacení a inesvty pšliřes sdminl- slaape v Matiasské zlici č. a Tas pachtesií se t4B rrdalea tskárna a ezpedics , Národnick Lišstás Bakoptny ae asvnaesji
17 article
Též včerejší den byl podporován přízní pohody, jež pro všechny tři dny byla pří- znivá, ač často se chmuřilo a schylovalo k dešti. Třetí den sokolských závodů měl tudíž nemenší úspěch jako oba předešlé. Opět došlo k několika významným výjevům. Vážným a dojomným momentem bylo ode- vzdání překrásného, drahocenného daru, při- neseného deputací municipální rady pařížské. Z národní, světoznámé dílny francouzské v Sevres přinesli Praze zástupci Paříže vásu, jež je pravým skvostem francouzského umění,. vkusu a práce. Bude nejdrahocennější pa- mátkou města Prahy. A nezapomenutelná nám ostanou slova vroucího přátelství a ne- skonalých, bratrských sympatií, pronesená presidentem městské rady pařižské panem Daussetem, jenž svou obdivuhodnou výmluvností, svým roztomilým a mladistvým vystupováním, svou elegancí, vážností duchaplností podmanil si nás všechny a stal se miláčkem našeho obecenstva. Naši hosté pařížští nevycházejí z ra- dostného vytržení nad tím vším, co zažívají v Praze. Podobně i junáčtí Černohorci, tak ušlechtilí a uhlazení ve svých malebných a zářivých krojích a tak okouzlující svou no- blessou, byli stále předmětem největších ovací. Někteří z nich použili pobytu v Praze i k prohlídce našich průmyslových závodů, jsou to vesměs kulturní pracovníci a vyni- kající činitelé v malém, hrdinném národě.
Dausset Černohorec Paříž Praha
18 article
Mezi ruskými přáteli pozdravili jsme zejmena radostně prof. Svatkovského, který je nám tak drahým a sympatickým pro svou neunavnou propagandu české věci na Rusku. Neocenitelných služeb prokázal nám tento vzácný přítel a bylo by věru ne- vděčné od nás, kdybychom nevyhledali pří- ležitosti, projeviti případným způsobem svou vděčnost znamenitému ruskému publicistovi. Francouzští hosté věnovali čásť včerej- šího dne prohlídce Prahy. Zejmena p. Char- les Normand, známý spisovatel umělecký. horlivě činný všude, kde se jedná o šíření uměleckého citu, o umělecké vychování lidu i o zachraňování památek starých, studuje pražské památky i ráz města. Užasl krásou Prahy i bohatstvím její památek uměleckých i historických. »Modernisovat staré části Prahy, bořie její malebné kouty, odstraňovat její skvosty umělecké, stavební, historické? To by nebyl jen neodpustitelný hřích, ale i největší hlou- post, jakoby krásná žena vyhodila oknem své drahocenné diamanty, protože jsou staré a místo nich si koupila moděrní imitace z Chanlas Nor
profesor Svatkovský Rusko Praha Chara
19 article
mand. V neděli po divadle zavítali francoužští hosté na Žofín, kde je shromážděné nesčetne obecenstvo přivítalo s nevylíčitelným nadše ním. Lidé povstávali a provolávali: »Ať žije Francie ! Ať zije Dausset t« Jen zvolna mobt kráčeti zástupci Francie jásajícími davy. Hudba zahrála »marseillaisu« — a Pařížané zapěli sloky své vlastenecké hymny s ohni- vým zápalem. A zase, znovu a znovu bouříl po celém ostrově jásot a provolávání tisíců. Včera večer vystrojila pařížská deputace skvělý banket v hotelu »u černého koně« na počest městské rady pražské a přátel. Duchaplný a výmluvný ředitel pařížských denníků »Patrie« a »Presse« p. Emil M as- sard sdělil s námi ochotně své další vylí- čení pražských dojmů, jež svým listům te- legrafoval. Uvádíme zde aspoň hlavní části. Pod titulem: »Rouge et Blanc« píše pan Massard: »Jdeme od zázraku k zázraku. Když jsme přišli na závodiště na Letné, byla Fran- cie aklamována v našich osobách freneti- ckými ovacemi. »Bylo to grandiosní divadlo. Nesmírné tribuny, okrášlené světlými toaletami dam, a ještě výše terasy, na nichž rudé košile Sokolů tvořily nepřetržitou linii, vzbuzovaiy v nás dojem Longchampsu (velké závodiště v Paříži. Pozn. red.) v den dostihů o Velkou cenu. Ale v těch strašných davech nebyio
Dausset Pařížan Massard Fran Sokol Žofín Francie Letná Paříž Presse Rouge et Blanc
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Zemědělská dělostřelba Podává Josef Růžička. Když před léty došly zprávy z Ameriky že tam proti zhoubným mrakům začíá se uží vati střelby, aby zamezen byl zlopověsný účinel krupobitný, nebylo zajisté nikoho, ko by, po krčiv pohrdlivě rameny, nebyl se umál a ne považoval zprávu za dokonalý husbug, jaky kdy jen od druhého břehu Atlantikubyl k nám transportován. Leč nastojte! Minuo solva ně kolik let a pokusy přestaly se omeovati pouz na Ameriku. Prováději se dnes užské v Evrope a čím dále úsilovněji. A co je nejipadnějšího Nedůvěřivá upjatost tak zvanýc kruhů po volaných začiná čím dále zjevšji ustupovat pozornosti stále živější, s jako zprávy o po kusech jsou sledovány. Otázka přeásána v listeeh odborných, učených, listy hospolřské jí začínaj věnovati své sloupce, příslušné nistrace podávaj názorné ukázky těch nových »zemědělských kanonů«, jež vztyčujíce svou navkovitou hlaven k obloze, připadají vám jako přpotopní monstra. pro něž naléztí na první pold špetku důvěry stojí už trošinku sebezapírán Než četné pokusy, plední dobou pro váděně, vedly k výsledkůr čím dále pozoru hodnějším a není-li problé, rozřešen již nyní na základě docílených zkulostí možno doufati že v době nedlouhé rozřel tozajista bude. Aby praktické důmvesti lidské bylo lze přijíti věci náležitě na kib, bylo by především
Růžička Amerika
21 article
potřebí s určitostí věděti, jak se kroupy v mračnech tvoři. O tom však panuje mezi učenci mnoho náhledů, a všechny téměř se rozcházejí. Pravdě nejpodobnější zdají se ony, jež vysvětlu proměnu kapek v led účinkem nahromaděné tam elektřiny a tím povslalých elektrických vírů. Již na konci 18. století podařil se inženýra Quinguelovi zajímavý pokus. Nechal procházel elektrické jiskry kapkou vody, a za krátko tato dostala mléčnou barvu a zmrzla. A ti, kteti navázali na tuto theori a vzali ji za základ. přišli k vysvětlením pravlě nejpodobnějším. Než podivejme se již na začátek vypově- zené války obávaným krouponosným nepřátelům. Pokusy děly se zvláště v Italii, ve Francii v Rakousku. Používáno k tomu konci jakéhosi způsobu děla čili hmoždíře s nálevkovitou hlavní, širším otvorem k obloze obrácenou. V kritickém oka- mžiku počne se střílet proti mračnu, jakmile toto do blízkosti dospělo, a účinkem ran, půso- bících mocné rozvlnění vzduchové, tvoření kru se zamezuje a elektrické napjetí oslabuje. Nebude od mista v tomto případě zminit se o prastarém zvyku zvoniti na mračna. Naše doba vtiskla mu naprosto cejch pověry, avšak avšak tento, jak se zdá, pověrčivý zvyk, má do sebe mnoho praktického. Mocnými údery na zvon způsobí se vzduchové chvění podobně jako střelnou ranou, a jest tedy zvonění analogické se střílením. Ovšem že po rozylněných sférách vzduchových nacházel blesk nejsnadnější čestu do zvonice a jejího okoli, což bylo stinnou stránkou tohoto zvyku a příčinou, že od něho upuštěno.
Francie Rakousko
22 article
Novým zemědělským kánonům neprorokuje se žádná budoucnost, a sice z tě jednoduché příčiny, že jsou drahé. Ve Štyrsku vyrábí je jistá továrna 1) a kus stojí neměně než 240 k na místě bez dopravy. Připočteme-li k tomu střelivo, obsluhu a jiné a uvážíme-li, že jeden silnější přistroj uchránil by příbližně plochu a 40 měr, lze si snadno vypočísti, že by tol »ochraňování«, jehož příznivé výsledky nejsou přece jen pro všechny připady zajištěny, přišl zemědělci velmi draho. Mimo to, nehledě an ke značnému nebezpečí osobnímu, jsou rány z hmoždířů příliš silné a mocné, čímž se stává že mrak se roztrhá a že zažene se nejen krupo bití, ale i děšť, jehož blahodárný účinek hospo dář snad právě očekával. Proto čiperní a praktičti Francouzi přišl na jinou myšlenku, a odstranivše drahé hmo- ždíře, sestrojili způsobem velmi důmyslným ra- kety, vybuchující vysoko ve vzduchu, jež prot mračnům s tímtéž účinkem vypaluji. Poslechněme referát o líčení účinku takové střelby na zkoušku prováděné, přednesený pa nem Vidalem v Toulonu na schůzi zeměděleů Dlužno doložiti, že pan Vidale 2) obírá se otázkou již po delší dobu vědecky, shrnuje příslušná data a pozorování.
Francouz Vidal Toulon
23 article
1) Ve Štyrsku ostatně, po vzoru americkém, ko nají se už od několika let téhož druhu pokusy Sta rosta Stiger v Bystřici Štyrské (Wind. Feistriz) zřídi r. 1897 za tím účelem řadu stanic. »Stigrovými ka nony« střílí se dnes už i v Italii proti mrakům. 1) Viz Revuo scientifique září 1900 a červer Dne 27. dubna byl náš kraj navstíve čtyřmi bouřemi. Všechay vyznamenávaly se sil ným hromobilím a hojným deštěm s krupobitím Na dvou činili jsme své pokusy, a sice v hodin dopoledne a ve 3 hodiny odpoledne. V 10 hodin dopoledne. Nalézáme se upro- střed bouře, vichr burácí, krůpobití hrne se deštěm na naše hlavy a hrom bije na několik set metrů od nás do blízkých hospodářských stavenl. Střelba začala, první raketa explodovala ve mracích s ohlušujícím třeskotem a krupobiu okamžitě přestalo. Třicel sekund prší ještě a po té v černém mraku, přímo nad námi, objevoje se krahovitá trhlina, skrze niž možno spatřiti úplně modrou oblohu. Tento ofvor ihned zase zmizel, pršelo dále bez krupobiti a bourka se vzdalovala. 18. května. K 11. hodině dopoledne při hnala se prudká bouře s líjákem a kroupami Blesk sjížděl za bleskem, vichr burácel a teplol sklesla náhle na 14° C. Mračna šla značně výš než při bouřee předešlé. Po 40 sekundách vy palujeme rakety proti větru směrem poněku skloněným, aby spíše cíl zasáhly. Vítr odchyluje rakelu značně od původního směru a s touto differencí dlužno počítati. Mířili jsme dobře neboť střely vybuchují s velikým třeskotem téměř kolmo nad námi, označujíce místo svého půso- bení vlečkami černého kouře, jež s mraky vlt rychle unáší. Po druhé ráně krupobiti přestalo a tak dešť polevil. Tentokráte neobjevila se nám obloha poněvacž výbuch udál se níže, než zpozoroval jsme hnedle dvě světlejší trhliny, povstalé nad
Štyrsko Bystřice Štyrský
24 article
místem výbuchu, což dokazuje, že účinek, aě na značnou vzdálenost, byl přece dostatečný. Z výsledků těchto pokusů přišel pan Vidal k následujícím závěrkům 1. vynalezenými raketami možno zamezit tvoření krup; 2. explose rakety způsobuje v útrobáe mraků znamenité trhliny; 3. ohniskem účmku je výbuch rakety ve vzduchu, a čse 4. jak pokusy zjištěno, vybuchují rakeiy 400 metrů nad zemí, což dostačí, aby působily na mraky ve sférách ještě vyšších se pohy- bující. Pan Vidale vřele doporučuje, aby štřelb raketami všude byla na zkoušku pounikiéna. Naše žírné kraje právě v době nynější bý- vají více než čašto navštěvovány kroupovou pohromou, jejiž zhoubný účinek niči přes tu chvili naději hospodářů celých krajů. Nebylo by tedy od místa podobné pokusy podniknou také i u nás. Výrobu a prodej raket mohla b předsevziti vláda, rozumi se samo sebou, bez výdělku. Tak se aspoň děje ve Francii, ve Švý- carech i jinde. Ostatně ani soukromé zvědavosti nejsou položeny nijaké meze. Tucet raket podle výpočtů francouzských nestál by v ceně výrobn více než 12—15 korun. Provádění pokusů bylo by ovšem třeb svěřiti lidem zkušeným. Také dlužno míti na zřeteli, že střilí se jen tenkrát, je-li se opravdu obávati krupobiší, aby omylem nebyl »zastřelene mrak, který snad nesl hospodáři ve svých útro- bách hojnou a očekávanou vlažičku.
Vidal Francie