2
masthead
V Praze, v úterý dne 2. července 1901.
Praha
4
article
Na rauní a odpol. listy
O přilohami (. Naněný Obzor“ ve
střudu a „Literávní Hlidka
v patek) předplácí sei
Praze v zdninistrasi
na měsle
ne čtvrt lsta . . . . . 6 K —
s dvojí denáškou
K 50
na nlsí
na čtvt late
K s9
ve cilcikcs 2K 90
za měvste
Poštona
nlsle
ai
zs čtvrt lela
s drojí zlsilkeu
so
na měsie
na e rs lela
Praha
5
article
Kdo tu dychtí za šilenými sny?
Kdo tu dychtí za šilenými sny?
Jako nelze si pomyslit světla beze stínu
tak nelze si také pomyslit žádné naší jasné
vřelé a krásné radosti české bez temné zá
visti, zlosti a zuřivosti všeněmeckých našich
nenávistníkův a vrahův.
Na to jsme byli věru připraveni, že ta-
ková velkolepá manifestace skutečné ne
zdolné tuhosti a jarobujně síly našeho na
roda, že takové nezapomenutelné dny ra
dosti nejušlechtilejší, jakých jsme právě byl
v naší matičce Praze zažili, že ta ko v
důkazy srdečné sympatie, úcty a lásky, ja
kými nás oblažili nejen veškeří naš
rodní bratři slovanští z blízka
z dali světa slovanského, ale i přemilí hosté
naši francouzští a dánští: rozdrážd
veškeré Pangermány zdejší i zahraniční jako
šarlatová červeň býka. A proto také s ůplným
klidem mysli počínáme tímto zaznamenávat
a kvitovat ty výbuchy jejich zuřívého vzteku.
nemajíce naprosto příčin vyhýbati se diskussi
o politickém významu, rázu a do-
sahu těchto našich znamenitých slavnosti
národních, jimiž národ náš tak důstojně a
skvěle vstoupil v arénu dějin dvacáteko
století.
Dvojí jest ode dávna methoda vrahů
našich, jakou postupují při každém značněj-
ším osvědčení naší české a slovanské síly
proti nám: buď nás denuncují u mochých
tohoto světa jako nebezpečné revolucionáře
ohrožující existenci říše anebo zlehčují nás
jako prázdné poseury, frázisty a komedianty.
které netřeba bráti politicky vážně. A když
jim obojí methoda selže, sáhnou ku praktice
třetí: skombinují obojí methodu a vyličují
nás jako blázny, kteří jsou sice na ten čas
neškodní, ale mohli by se státi časem Ra-
kousku nebezpečnými, kdyby toto jim hovělc
prostředky tišivými, neoslýchajíc jejich pře-
pjatých požadavkůy, místo co by mělo za-
včas ráznými a ostrými, prostředky násilné
persekuce je zkrotit a zdrlit.
Praha
6
article
Jsme úplně na to připraveni, že na
zejtří vídeňský německo-nacio-
nální tisk uhodí protí národu našemu
na celé tyto bersekerské struny. Pro dnešek
máme toliko potěšení čeliti impertinencím
pražského německo - ústaváckého tisku.
který si ulevuje pro tu chvili poškleb-
ným zlehčováním významu našich
slavností a zpupným napomínáním nás ku
rozumu a střízlivosti — málomocný
porobencův. Oporažujee se ae
denník německého kasina v po
slední den našich slavností těmito jizlivostmi
v nás bodati: »Což neodvyknou si Češi
nikdy mladické své přepjatosti a toho
sebepřeceňování povýšencův?..
Ejhle, kterak tu vůdcové národa českého ma.
Iujísvému národu skvělými barvami světovou
jeho slávu, namlouvajíce mu, jako by vládi
neskonalou báječnou silou, kterou může rí
diti osudy Evropy e
Vidíli prý Němci toto úsilovné štvan
národa našeho v chorobnou pýchu, pak prý
se nemohou tomu diviti, že mezi námia
jimi nelze dociliti dohody. »Místo aby po-
učili svůj národ, kterak by se moh
vpraviti do nerozborných, ději
nami utvořených poměrů moc
(»Machtverbältnisse), slavnostní řečnící češt
s pathosem rozvinují před národem českým
opět lesklé sny, po kterýchž nemůže ná-
sledovat než zklamané procitnutí.
Čech
Němec
Evropa
7
article
Ubohý, politování hodný český lid kla
mán jest mladočeskými vůdci o skutečnost
a o její neuprosných zákonech. Shakespea
rovy Čechy hraničí s mořem, ale Čechy
mladočeských básníků hraničí se sedmý
nebem.« —
Pravda prý sice, že mladočeská » pol
tika nezřízených požadavků« plynoucí pe
z »nepochopitelného pychu« vynesla Čechů
skutečné i zdánlivé prospěchy. »Avšak, « po
kračuje drzý Kuhův lístek: »na kone
musí toto bezmezné přemr što-
vání se přes veškeré státní ako-
spodářské nutnosti, toto fantastické
přeskakování přes milníky dě-
in vésti k velikému shrouce ní,
kteréž poboří zejmena veškeré pilíře
blahobytu lidového. Jedno čtvrt-
století stačí, aby opět všechen svě
uzřel, k jaké katastrofě vede poli
tika modrého dýmu. Doufejme však
že vůdcové čeští zavčas ještě se vzpa
matují.
Toliko když v Praze dojde k do
rozumění obou národů obývajících Čechy
a když ta stará stověžatá Praha uzří vzkvé
tajíci moderní život kulturní, jejž hlásati bude
rozkvět průmyslu, obchodu a probuzení sil
ných duchův, pak teprve zraky Evropy obráte
se ku Praze. Dnes však jest Prab
toliko Mekkou všech tuzemských i cizozem
ských frásistů, dnes nemůže pohříchu pořác
ještě býti pojímána vážně.« —
Čecho
Kuhův
Čechy
Praha
Evropa
Mekka
8
article
Máme prý odpouštěti nepřátelům svým
hledíce sobě vysvětlit pohnutky, z jakých
nám křivdí a ubližují. Pamětlivi této šle
chetné mravouky mučenníka golgofského,
odpovídáme také dnešním semitským farizeům
a zákonníkům ke všem těmto jejich urážkám
a impertinencím prostě otázkou: Jednali by
oni na místě našem jinak? Kdyby
zde byli od tisíci let usedlým
historickým národem, dali by sobě
toho líbiť a snesli by toho, aby
menšina přistěhovalcův cizího
národa upírala jim prvenstv
v této odvěké, potem a krví
otcův svých zůrodněné vlasti
a pozadovala zde pro sebe nad-
práví a panství, ba usilovala
o rozchvácení a zkázu jednoty
a samostatnosti slavné té země.
jako usilují zde dnes stoupenci Wolfovi
Pradovi a Funkovi? Zdaž by proti tako-
vému vlastizrádnému, nemrávnému a zločin-
nému úkladu na život svůj a vlasti své ne-
vzpírali se veškerou životní energií, veškerým
pudem sebezachování, veškerou silou svého
přirozeného jako historického práva a zdaž
v těto spravedlivě životní sebe-
obraně netiskli vřele a nadšeně ruku
každému bratru a příteli svému.
jenž praví k ohroženým: »Uznáváme, že hájíte
pravdu a právo dobré, jsme při vás j a ko
rodní vaši bratří a jako přátelé
spravedlivosti, rovhosti a svo-
body národů.«
o byl prostý poliitave
vnen dnů sokolských, právě minalých
Můžeme-li za to, že příčí se duchu
pangermánskému, duchu to hrubého
sobectví a panovačnosti, neštítící se bez
práví ni nejtěžší křivdy vůči nám Slovanům
jen když slouží k rozmnožení a zveleben
moci Německa? Kdo v tomto zápasu stoj
na půdě skutečnosti a pravdy
dějinné: zda my nebo Pangermáni?
Jediný pohled na národopisnou mapu R
kouska dává odpověd.
Wolf Prad
Funk
Slovan
Německo
R kousek
9
article
Usilujeme o zvrácení všech dějinných
trvájících poměrů v této říši my Slované,
o sedlí v ní sílou 15 millionů, když žá
dime vní pro sebe toliko rovne
právo a rovnou svobodu s menšinou
německou, anebo jsou tu spíše ztřeštěne
a zpupnými blázny oni všeně-
nečtí štváči, kteří požadují zde pro
smimillionovou menšinu něme-
kou privilej nadvlády a pan
ství feudálního pod sluncem XX
století? To jsou šílené, nemožné
a nesplnitelné sny, z nichž něme-
ekým těm štváčům dějiny připraví logicky a
neúprosně kruté procitnutí: naproti tomu
snahy našeho národa jsou
založeny na rozumu, pravdě a
skutečnosti nejstřízlivější: na
znamenité to převaze naší po-
čelní v zemích koruny české, na
tisícileté naší prázi kulturní v těchto vlastech,
na tisícileté naší věrnosti a vytrvalosti po
ctivé v obraně jeji samobytnosti, neodvislosti
a svobody, jako na pokročilosti a hospo-
dářské zdatnosti soudobé generáce našeho
národa. Že v Čechách, na Moravě a ve
Slezsku žije dnes 6 millionův Čechův, kteř
pracovitostí a vzdělaností svou úplně rovnaj
se zdejší menšině 3 millionů Němcův, na
dáním však a láskou k vlasti je předčí, to
jest nerozborný skutek a ze skutku toho
musí každý rozumný státník rakouský učini
zcela jiné závěry, než činí slepá německá
vášeň velkoněmeckých fanatikův-
Hlasy nepřátel o pražských slav
vnr
nostech.
Slovan
Čechův
Němcův
Čechy
Morava
Slezsko
10
article
Z květů vytrysklých na jedovatě půd
protislovanské a protifrancouzské zášti sbírám
pro dněšek první nádhernou kytici k potěšen
našeho čtenářstva, jak doufáme opravdovému
nelícenému. Neboť náš český zdar a úspěch
vždycky zavdával odvěkému našemu odpověd
níku národnímu doma i za hranicemi podně
k výbuchům vzteku a hněvu a pakliže tyto zá
kladní tóny německé nálady vůči nám opětno
ozývají se v nejvyšším furioso, poskytuje s
nám možnost měřiti i na tom projevu bez-
mezné zášti skutečný dosah a význam velikých
slavností sbratření v Praze.
Čestné místo v této snůšce mínění něme
ckého náleží orgánu německo-naeionálního fana
tismu, »Grazer Tagblattu«. Vztekem vzpěněný
jeho nedělní článek nadepsaný »Tschechen und
Franžosen« nepohliží jinák na sletové dny praž-
ské, než na oslavu dvaceti let uplynulých o
Chuchle, vykonanou společně »francouzskými
českými Podlipnými.« Chuchle prý byla příči
nou rozdělení německé university v Praze
kulturní pokrok Čechů od tě doby nejevil prý
se ani tak v mnohých následnících Dvořáka.
Smetany, Vrchlického a Brožika, ale přece do
vedl se moeně uplatníti, tak že k hojnému
uznání, jebož se mu nedávno dostalo, přistou
pti ještě prý čestně kvěť francouzských o
vetníků.
Tifo stateční Franeouzi míní štyrsko- hrade
eký list, jsou zajisté před jinými, k tomu povo
láni, aby kvalifikovali pokrok, jaký pražské češ
ství se svým všeobecně váženým sokolským
výkvětem za posledních dvacet let učinilo. N
to upadá list styr.-hradeckých wolfiánů v ukrut
nou ironii i táže se, co prý byla Chuchle proti
vítězným pražským bojům pouhičním z 29. a 30
listopadu 1897. Před dvaceti lety byl prý to
liko německý buršák barvami zdobený v Praze
psancem. Dnes prý jest jim však každý bez
kdo se neuzbrojen
Čecho
Dvořák
Smetan
Vrchlický
Brožik
Praha
český Podlipná
Grazer Tagblatt
Tschechen und Franžosen
11
article
na veřejném mistě odvkkí němscky promluviti
aneb nějak němectví své projevimr.
Vítézství z roku 1897 bylo prý protc
úplné, že státní moc neměla buď moci aneb
odvahy, brániti se proti českému furornni ess »ve-
tězství toto bylo vybojováno proli 8000 vojá
kům pražské posádky, kteří jako pravě dět
svého lidu (!) ukázali se neochotnými ke každé
mu krveprolévání právě jako orgánové bezpeč
nosti, kteří byli pouze pasivními svědky krvavé
rože chuchelské . . «
Nebudeme rozvíjeti dále tento české krve
žíznivý relief německo-nacionálního listu, pod-
kládaný pražským slavnostem. Na odmitnutí jeho
stačí pouhá připomínka, že k nejkrásnějším mo
mentům nadšených dnů těchto náleží ta okol
nost, že za naprosté téměr nepřilomnosti policie
minuly beze všech přihod a výtržností a že
pražšti Němci a buršáci platili Pražanům i n
sčetným tisícům jich hosti vůbec za neexistentní
a že zvlášť buršáci ve svých barevných čap
kách zcela nerušeně procházeli davy lidu, oče
kávajícího v neděli dopoledne sokolský průvod
Praví-li st.-hradecký list, že jsou Češi s praž
skými Němci tak dobře jako hotovi, myslíme
že může mít pravdu a dovozuje li pak, že
s lidmi, kteří se bratří s francouzskými nepřá
tely Němců, není pro Němce žádného jednán
o národní smír — nezbývá nám ničeho než do
dati: »I s pánem bohem!« Listy říšsko-ně
mecké přinášejí vesměs obšírné telegrafliek
zprávy o pražských slavnostech, v nichž zabý
vají se významným faktem francouzské návštěvý
i sbratření česko-francouzského. Pravidelně všal
přičiňují listy tyto ku zásilkám svých zpravo
Němec
Pražan
Čech
bůh
12
article
dajů ošemetně nadpisy, jako »Pražské projavy
Němcům nepřátelské«, jak čteme v » Berliner
Tagblattu«, který dodává ku své vídeňské de-
peši o příjezdu Francouzů do Prahy: »Po t-
kovém úvodu můžeme býti připraveni na čisté
věci, až slavnostní zpilost dostoupí svého
vrcholu.« »Kölnische Zeitung« přináší depeši
pod záhlavím: »Pražský sokolský ruml«, k nia
v závěrce dodává: »Známe již sokolské rumly
od let a zvykli jsme následkem toho n
toto překypění české národní duše. Zvláště po-
hrávání s ruskými a francouzskými deputacemi.
vypočtěné na dráždění Némců, selhává ve svém
působení«.
Jakkoli domněnka, že deputace francouzske
a ruské měly za účel — dráždění Němců, jes
až komicky velikášská, přece jest viděti, že pán
Němci jsou z téže příčiny nejen podráždění, ale
i, a to dosti z horka nakvašeni.
Němec
Francouz
Praha
Kölnische Zeitung
sokolský ruml
13
article
»Dresdener Nachrichten« ve svém nedělním
úvodníku pod záhlavím: »Pražská slavnost sbra
tření« při veškerém netajeném protislovanském
a protifrancouzském záští píší ještě nejslušněj
o sokolském sletu našem. List tento spíše vy
smívá se naivním duším německým a politickým
fantastům, kteřiž se domnívají, že francouzšt
automobilisté, pelášící po říšsko-německých sil
nicích za neustálého ohrožování vlastního i ci
zího života, jsou povolanými nositeli poslán
míru. Připitky, pronesené u příležitosti automobili
stických závodů v Berlíně o sousedství a přátel-
ství frankoněmeckém, budou zapomenuty. Mno
hem hlubší význam má prý výrok francouzského
ministra vojenství Andrén, jenž současně, když
německý císař pronášel své »Hoch« na francouz
skou armádu, napomínal tutéž armádu, aby ne
zapomněla na neustálou přípravu vítězství a ne
ustálé na ní pracovala. V témž okamžiku, kdy
francouzšti závodníci přijížděli ke svému cili —
píše drážďanský list — zahájena byla v hlavním
městě Čech veliká sokolská slavnost, kteréž se
i Francouzi u velikém počtu zúčastnili. Do
Prahy přivádí Franeouze skutečná
sympatie. Pakliže se v těchto
dnech v Praze s Čechy i ostatní m
Slovany ze všech zemi sbratřuji
mluví jich srdce při tom a docház
jich skutečné smýšlení projevu
Pražské slavnosti sbratření jso
významným protikladem k berlín-
skě slavnosti automobilistické
Ve zlaté slovanské Praze, kde Češi s Rusy bra
trské polibky vyměňují, jest dosti místa pr
Francouze, kteří tu nacházejí plné porozuměn
svých tužeb po odvetě.
Andrén
Francouz
Čech
Rus
Berlín
Čechy
Praha
Slovan
Dresdener Nachrichten
14
article
—1— Praze
Praha
15
article
tvrtv4—
Ve slavnostní harmonii vyzněly slavně
dny pražské. Nebýlo rušivého zlozvuku v těc
krásných dnech hlaholfcích radostí, rozechvě
lých nadšením. Důstojně minuly dny so
kolské. Nic neporušilo jejich velkost a po-
vznešenost. I ulice, naplněné závratným roz
ruchem, zaznívající bouřemi ovací, zachovaly
důštojnost, jaké vyžadovala velkolepá mani
festace vlastenecka.
Sváteční dni Sokola, totiž celého národa
českého, jenž se stotožňuje nyní úplně s my-
šlenkou sokolskou, jež po vítězném průběhu
IV. slelu všesokolského se jistě hlouběji
upevní a rozšíří v lidu našem, nemají jen
význám plesného rozechvění myslí a citu
národa, nýbrž zanechají mocné stopy. Vy
jdeme z nich okřálí, osvěženi a posilněni.
Posilněni ve své sebedůvěře i posilnéni bratr
stvím Slovanů, tak dojemně projevovaným.
i posilněni srdečným a ohnivým přátelstvím
francouzského národa. Praktické budou tež
důsledky slavných manifestací. Prapory zmizí.
bouře ovací, řeči a'toasty vyšumí ve vzduchu
— ale ostane vědomí opravdovosti a srdeč
nosti toho všeho, co se v Praze dělo. Přá-
telství a sympatie vyslovené nám za těchto
dnů nevymizí a neuhasnou. Jsou to pocity
příliš pevné a hluboké. Jsou to neocenitelne
dary Sokolstva českému národu. Uvnitř uás
Sokol umravňuje, zušlechťuje a ozdravujea
na venek vůči našim přátelům, vůči cel
Evropě nás okázale a mocně representuje
Sokol
Praha
Evropa
Slovan
Sokol
16
article
V drobném predeji:
raaší čí-lo e mbě . . . za 9h
běpolední
. . . . za 2b
Ve Hlialkách na venkovéo
paaeí čísla. . . . .
odpolední . . . . . . . . 9b
Inserá ty
plalí ze hotově např
Předylacení a inesvty pšliřes sdminl-
slaape v Matiasské zlici č. a
Tas pachtesií se t4B rrdalea
tskárna a ezpedics , Národnick Lišstás
Bakoptny ae asvnaesji
17
article
Též včerejší den byl podporován přízní
pohody, jež pro všechny tři dny byla pří-
znivá, ač často se chmuřilo a schylovalo
k dešti. Třetí den sokolských závodů měl
tudíž nemenší úspěch jako oba předešlé.
Opět došlo k několika významným výjevům.
Vážným a dojomným momentem bylo ode-
vzdání překrásného, drahocenného daru, při-
neseného deputací municipální rady pařížské.
Z národní, světoznámé dílny francouzské
v Sevres přinesli Praze zástupci Paříže vásu,
jež je pravým skvostem francouzského umění,.
vkusu a práce. Bude nejdrahocennější pa-
mátkou města Prahy. A nezapomenutelná
nám ostanou slova vroucího přátelství a ne-
skonalých, bratrských sympatií, pronesená
presidentem městské rady pařižské panem
Daussetem, jenž svou obdivuhodnou
výmluvností, svým roztomilým a mladistvým
vystupováním, svou elegancí, vážností
duchaplností podmanil si nás všechny a stal
se miláčkem našeho obecenstva.
Naši hosté pařížští nevycházejí z ra-
dostného vytržení nad tím vším, co zažívají
v Praze. Podobně i junáčtí Černohorci, tak
ušlechtilí a uhlazení ve svých malebných a
zářivých krojích a tak okouzlující svou no-
blessou, byli stále předmětem největších
ovací. Někteří z nich použili pobytu v Praze
i k prohlídce našich průmyslových závodů,
jsou to vesměs kulturní pracovníci a vyni-
kající činitelé v malém, hrdinném národě.
Dausset
Černohorec
Paříž
Praha
18
article
Mezi ruskými přáteli pozdravili jsme
zejmena radostně prof. Svatkovského,
který je nám tak drahým a sympatickým
pro svou neunavnou propagandu české věci
na Rusku. Neocenitelných služeb prokázal
nám tento vzácný přítel a bylo by věru ne-
vděčné od nás, kdybychom nevyhledali pří-
ležitosti, projeviti případným způsobem svou
vděčnost znamenitému ruskému publicistovi.
Francouzští hosté věnovali čásť včerej-
šího dne prohlídce Prahy. Zejmena p. Char-
les Normand, známý spisovatel umělecký.
horlivě činný všude, kde se jedná o šíření
uměleckého citu, o umělecké vychování lidu
i o zachraňování památek starých, studuje
pražské památky i ráz města. Užasl krásou
Prahy i bohatstvím její památek uměleckých
i historických.
»Modernisovat staré části Prahy, bořie
její malebné kouty, odstraňovat její skvosty
umělecké, stavební, historické? To by nebyl
jen neodpustitelný hřích, ale i největší hlou-
post, jakoby krásná žena vyhodila oknem
své drahocenné diamanty, protože jsou staré
a místo nich si koupila moděrní imitace z
Chanlas Nor
profesor
Svatkovský
Rusko
Praha
Chara
19
article
mand.
V neděli po divadle zavítali francoužští
hosté na Žofín, kde je shromážděné nesčetne
obecenstvo přivítalo s nevylíčitelným nadše
ním. Lidé povstávali a provolávali: »Ať žije
Francie ! Ať zije Dausset t« Jen zvolna mobt
kráčeti zástupci Francie jásajícími davy.
Hudba zahrála »marseillaisu« — a Pařížané
zapěli sloky své vlastenecké hymny s ohni-
vým zápalem. A zase, znovu a znovu bouříl
po celém ostrově jásot a provolávání tisíců.
Včera večer vystrojila pařížská deputace
skvělý banket v hotelu »u černého koně« na
počest městské rady pražské a přátel.
Duchaplný a výmluvný ředitel pařížských
denníků »Patrie« a »Presse« p. Emil M as-
sard sdělil s námi ochotně své další vylí-
čení pražských dojmů, jež svým listům te-
legrafoval. Uvádíme zde aspoň hlavní části.
Pod titulem: »Rouge et Blanc« píše pan
Massard:
»Jdeme od zázraku k zázraku. Když
jsme přišli na závodiště na Letné, byla Fran-
cie aklamována v našich osobách freneti-
ckými ovacemi.
»Bylo to grandiosní divadlo. Nesmírné
tribuny, okrášlené světlými toaletami dam,
a ještě výše terasy, na nichž rudé košile
Sokolů tvořily nepřetržitou linii, vzbuzovaiy
v nás dojem Longchampsu (velké závodiště
v Paříži. Pozn. red.) v den dostihů o Velkou
cenu. Ale v těch strašných davech nebyio
Dausset
Pařížan
Massard
Fran
Sokol
Žofín
Francie
Letná
Paříž
Presse
Rouge et Blanc
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Zemědělská dělostřelba
Podává Josef Růžička.
Když před léty došly zprávy z Ameriky
že tam proti zhoubným mrakům začíá se uží
vati střelby, aby zamezen byl zlopověsný účinel
krupobitný, nebylo zajisté nikoho, ko by, po
krčiv pohrdlivě rameny, nebyl se umál a ne
považoval zprávu za dokonalý husbug, jaky
kdy jen od druhého břehu Atlantikubyl k nám
transportován. Leč nastojte! Minuo solva ně
kolik let a pokusy přestaly se omeovati pouz
na Ameriku. Prováději se dnes užské v Evrope
a čím dále úsilovněji. A co je nejipadnějšího
Nedůvěřivá upjatost tak zvanýc kruhů po
volaných začiná čím dále zjevšji ustupovat
pozornosti stále živější, s jako zprávy o po
kusech jsou sledovány. Otázka přeásána v listeeh
odborných, učených, listy hospolřské jí začínaj
věnovati své sloupce, příslušné nistrace podávaj
názorné ukázky těch nových »zemědělských
kanonů«, jež vztyčujíce svou navkovitou hlaven
k obloze, připadají vám jako přpotopní monstra.
pro něž naléztí na první pold špetku důvěry
stojí už trošinku sebezapírán
Než četné pokusy, plední dobou pro
váděně, vedly k výsledkůr čím dále pozoru
hodnějším a není-li problé, rozřešen již nyní
na základě docílených zkulostí možno doufati
že v době nedlouhé rozřel tozajista bude.
Aby praktické důmvesti lidské bylo lze
přijíti věci náležitě na kib, bylo by především
Růžička
Amerika
21
article
potřebí s určitostí věděti, jak se kroupy v mračnech
tvoři. O tom však panuje mezi učenci mnoho
náhledů, a všechny téměř se rozcházejí. Pravdě
nejpodobnější zdají se ony, jež vysvětlu
proměnu kapek v led účinkem nahromaděné tam
elektřiny a tím povslalých elektrických vírů.
Již na konci 18. století podařil se inženýra
Quinguelovi zajímavý pokus. Nechal procházel
elektrické jiskry kapkou vody, a za krátko tato
dostala mléčnou barvu a zmrzla. A ti, kteti
navázali na tuto theori a vzali ji za základ.
přišli k vysvětlením pravlě nejpodobnějším.
Než podivejme se již na začátek vypově-
zené války obávaným krouponosným nepřátelům.
Pokusy děly se zvláště v Italii, ve Francii
v Rakousku.
Používáno k tomu konci jakéhosi způsobu
děla čili hmoždíře s nálevkovitou hlavní, širším
otvorem k obloze obrácenou. V kritickém oka-
mžiku počne se střílet proti mračnu, jakmile
toto do blízkosti dospělo, a účinkem ran, půso-
bících mocné rozvlnění vzduchové, tvoření kru
se zamezuje a elektrické napjetí oslabuje.
Nebude od mista v tomto případě zminit
se o prastarém zvyku zvoniti na mračna. Naše
doba vtiskla mu naprosto cejch pověry, avšak
avšak tento, jak se zdá, pověrčivý zvyk, má do
sebe mnoho praktického. Mocnými údery na
zvon způsobí se vzduchové chvění podobně jako
střelnou ranou, a jest tedy zvonění analogické
se střílením. Ovšem že po rozylněných sférách
vzduchových nacházel blesk nejsnadnější čestu
do zvonice a jejího okoli, což bylo stinnou
stránkou tohoto zvyku a příčinou, že od něho
upuštěno.
Francie
Rakousko
22
article
Novým zemědělským kánonům neprorokuje
se žádná budoucnost, a sice z tě jednoduché
příčiny, že jsou drahé. Ve Štyrsku vyrábí je
jistá továrna 1) a kus stojí neměně než 240 k
na místě bez dopravy. Připočteme-li k tomu
střelivo, obsluhu a jiné a uvážíme-li, že jeden
silnější přistroj uchránil by příbližně plochu a
40 měr, lze si snadno vypočísti, že by tol
»ochraňování«, jehož příznivé výsledky nejsou
přece jen pro všechny připady zajištěny, přišl
zemědělci velmi draho. Mimo to, nehledě an
ke značnému nebezpečí osobnímu, jsou rány
z hmoždířů příliš silné a mocné, čímž se stává
že mrak se roztrhá a že zažene se nejen krupo
bití, ale i děšť, jehož blahodárný účinek hospo
dář snad právě očekával.
Proto čiperní a praktičti Francouzi přišl
na jinou myšlenku, a odstranivše drahé hmo-
ždíře, sestrojili způsobem velmi důmyslným ra-
kety, vybuchující vysoko ve vzduchu, jež prot
mračnům s tímtéž účinkem vypaluji.
Poslechněme referát o líčení účinku takové
střelby na zkoušku prováděné, přednesený pa
nem Vidalem v Toulonu na schůzi zeměděleů
Dlužno doložiti, že pan Vidale 2) obírá se otázkou
již po delší dobu vědecky, shrnuje příslušná
data a pozorování.
Francouz
Vidal
Toulon
23
article
1) Ve Štyrsku ostatně, po vzoru americkém, ko
nají se už od několika let téhož druhu pokusy Sta
rosta Stiger v Bystřici Štyrské (Wind. Feistriz) zřídi
r. 1897 za tím účelem řadu stanic. »Stigrovými ka
nony« střílí se dnes už i v Italii proti mrakům.
1) Viz Revuo scientifique září 1900 a červer
Dne 27. dubna byl náš kraj navstíve
čtyřmi bouřemi. Všechay vyznamenávaly se sil
ným hromobilím a hojným deštěm s krupobitím
Na dvou činili jsme své pokusy, a sice v
hodin dopoledne a ve 3 hodiny odpoledne.
V 10 hodin dopoledne. Nalézáme se upro-
střed bouře, vichr burácí, krůpobití hrne se
deštěm na naše hlavy a hrom bije na několik
set metrů od nás do blízkých hospodářských
stavenl.
Střelba začala, první raketa explodovala
ve mracích s ohlušujícím třeskotem a krupobiu
okamžitě přestalo.
Třicel sekund prší ještě a po té v černém
mraku, přímo nad námi, objevoje se krahovitá
trhlina, skrze niž možno spatřiti úplně modrou
oblohu. Tento ofvor ihned zase zmizel, pršelo
dále bez krupobiti a bourka se vzdalovala.
18. května. K 11. hodině dopoledne při
hnala se prudká bouře s líjákem a kroupami
Blesk sjížděl za bleskem, vichr burácel a teplol
sklesla náhle na 14° C. Mračna šla značně výš
než při bouřee předešlé. Po 40 sekundách vy
palujeme rakety proti větru směrem poněku
skloněným, aby spíše cíl zasáhly. Vítr odchyluje
rakelu značně od původního směru a s touto
differencí dlužno počítati. Mířili jsme dobře
neboť střely vybuchují s velikým třeskotem téměř
kolmo nad námi, označujíce místo svého půso-
bení vlečkami černého kouře, jež s mraky vlt
rychle unáší.
Po druhé ráně krupobiti přestalo a tak
dešť polevil. Tentokráte neobjevila se nám obloha
poněvacž výbuch udál se níže, než zpozoroval
jsme hnedle dvě světlejší trhliny, povstalé nad
Štyrsko
Bystřice Štyrský
24
article
místem výbuchu, což dokazuje, že účinek, aě
na značnou vzdálenost, byl přece dostatečný.
Z výsledků těchto pokusů přišel pan Vidal
k následujícím závěrkům
1. vynalezenými raketami možno zamezit
tvoření krup;
2. explose rakety způsobuje v útrobáe
mraků znamenité trhliny;
3. ohniskem účmku je výbuch rakety ve
vzduchu, a čse
4. jak pokusy zjištěno, vybuchují rakeiy
400 metrů nad zemí, což dostačí, aby působily
na mraky ve sférách ještě vyšších se pohy-
bující.
Pan Vidale vřele doporučuje, aby štřelb
raketami všude byla na zkoušku pounikiéna.
Naše žírné kraje právě v době nynější bý-
vají více než čašto navštěvovány kroupovou
pohromou, jejiž zhoubný účinek niči přes tu
chvili naději hospodářů celých krajů. Nebylo
by tedy od místa podobné pokusy podniknou
také i u nás. Výrobu a prodej raket mohla b
předsevziti vláda, rozumi se samo sebou, bez
výdělku. Tak se aspoň děje ve Francii, ve Švý-
carech i jinde. Ostatně ani soukromé zvědavosti
nejsou položeny nijaké meze. Tucet raket podle
výpočtů francouzských nestál by v ceně výrobn
více než 12—15 korun.
Provádění pokusů bylo by ovšem třeb
svěřiti lidem zkušeným. Také dlužno míti na
zřeteli, že střilí se jen tenkrát, je-li se opravdu
obávati krupobiší, aby omylem nebyl »zastřelene
mrak, který snad nesl hospodáři ve svých útro-
bách hojnou a očekávanou vlažičku.
Vidal
Francie