1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 130. ze dne 13. května 1905.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Válka důstojníků. By někdo mohl vylíčiti pa
nující poměry ve státní správě a v řeckém vojsku,
musil by míti k tomu ducha E. Zoly a ještě potom by
mu snad nikdo nevěřil. V Řecku stávají se věci
které patří do říše bajek a zdají se býti i v turecké říši
nemožnými. Dva důstojníci řadového vojska, Chrysto-
dulos a Rodios, vedli delší čas proces o velkostatek
v Xerochory v Chalkydě a kassační soud konečně
přířkl realitu Rodiovi. Jinde by to znamenalo, že mu
přináleží a že věc může převzíti ve svou správu, ne-
boť všude jinde má vláda tolik moci, aby zjednala
platnost rozsudku nejvyš. soudu. V Řecku však takového
rozsudku málo kdo dbá. Rodios nahlédnuv, že
mu ke statku nikdo nepomůže, vzal si od
ministerstva dovolenou a odebral se s několika
poddůstojníky svého praporu do Xerochory. Tam však
nalezl na svém statku ozbrojenou moc Chrystodulovu,
která mu puškami a revolvery dala na srozuměnou
že nepřijímá jeho návštěvu a že udělá nejlíp, když
se rychle vzdálí. Rodios vida, že by ničeho nepoří-
dil proti přesile, pospíchal, co mu nohy stačily, do
vesnice a naverboval vesničany, by utvořil z nich
brannou moc, kterou by mohl zapuditi ozbrojenou
posádku z velkostatku. Tyto přípravy k válce uznai
ale velitel četnictva za nebezpečné pro svou osob-
nost a telegrafoval rychle na všecka ministerstva.
by mu poslala posily a zakročila proti válčícím stra-
nám, zabránivše důstojníkům, by nepodnikali váleč-
ných výprav na vlastní pěsť. Tím přivedl minister
stvo do nemilé posice, neboť to si neví rady, jak by za-
mezilo krvavou srážku, aniž by si znepřátelilo oba
důstojníky, kteří jsou vzory řecké vojenské kázně.
Aby ale přece ukázalo, že má jakousi moc a dobrou
vůli, nabídlo se oběma stranám za prostředkovatele
míru a — vyžádalo si od nich příměří.
E Zola
Řecko
4
article
= Zámožní zloději. Anonymní dopis zavdal pod-
nět k rozptýlení bandy osmi zlodějů, kteří dle poli-
cejních informací již delší dobu největší obchody
v zemi plenili. Tři členové bandy byli v pátek od-
souzeni každý do vězení na 11 měsíců, tři nalezají
se prý ve vazbě v Německu, kdežto zbývající dvojice
zachránila se útěkem a policie nyní po ní pátrá.
Anonymní dopis upozornil kapitána O'Briena z úřa-
dovny detektivů na společnost, která se zdržovala
v Allenově ulici. Detektivové zjistili, že v dotýčném
bytě bydlí Dora Glennerová, Žofie Steinbergová a její
domnělý manžel Isák Abramovič. Dne 1. t. m. sledo-
vali detektivové ony osoby a viděli, jak obě ženy
zmocnily se různých předmětů a pak vyšly ven, aby
kořisť odevzdaly Abramovičovi, který před závodem
čekal. Trojlístek byl na to zatčen a vyšlo na jevo,
že sukně žen mají četné kapsy a háčky pro uscho-
vání kořisti. Při návštěvě bytu zatčených shledali de-
tektivové, že jest zařízen se všemožným přepychem,
zároveň pak nalezli deset knížek, znějících na banky
v různých částech země. Jak už řečeno, byli obžalo-
vaní odsouzeni do vězení na 11 měsíců a každý ku
pokutě ještě po 500 dollarech.
O Brien
Glennerová
Steinbergová
Isák Abramovič
Abramovič
Německo
Allenův ulice
5
article
= Nevěsta si zoufala. Minulé neděle oženil sev
Jonstownu J. Lichenstern se slečnou Cartinovou
z Nového Yorku. V pondělí večer však mladá pa-
nička se otrávila kyselinou karbolovou. Lichenstern,
jehož rodina dlí v Novém Yorku, jest místním správ-
cem továrny na rukavičky firmy Wertheimerovyv
Nov. Yorku, Cartinova byla dřive stenografistkou a
úřadnicí této firmy. Před čtyřmi měsíci nabídl
Lichenstern dívce sňatek a ona nabídku jeho při-
jala. Minulé neděle konány oddavky a hned potom
se novomanželé přestěhovali do Jonstownu. Druhého
dne přiby! tam Michael Cartin, pravý muž mladé
ženy a vyzvedl si listiny, nutné k žalobě jeho, kte-
rou podal proti Lichensternovi, žádaje od něho
10.000 dollarů náhrady za — svedení jeho manželky.
J Lichenstern
Cartinová
Lichenstern
Michael Cartin
Nový York
York
Wertheimerovyv
6
article
Soudní zřízenec odebral se s listinami do hotelu,
kde Lichensternovi byli ubytování a odevzdal je
novomanželu. Pak měl Cartin delší rozmluvu s nevě-
stou, po jejíž skončení odebrala se tato ihned do
svého pokoje a zamkla za sebou. — Když pak se
Lichenstern navrátil opět po chvíli do prvé místnosti,
shledal dvéře manželčiny dosud zamčeny. Byly ko-
nečně násilně otevřeny a uvnitř nalezena mladá
žena mrtva. Rázem ovdovělý manžel prohlašuje, že
celá afféra jest pro něho velkým překvapením a že
nikdy ani netušil, že by manželka jeho byla kdy
před tím provdána. Cartin, kterýž odepřel udati po-
drobná data o této afféře, pravil jenom, že se s děv-
četem tím oženil roku 1898 a až jdo doby přede
dvěma týdny nevěděl pranic o pozornosti, jakou Li-
chenstern manželce jeho věnuje-
= Zubožená česká rodina. V »Novoyorských li-
stech« dočítáme se této zprávy: »Do zasedacího sálu
soudu nezletilých v Clevelandu přišla žena, která
prohlásila se za manželku Franka Štiky. Na ruce
nesla děcko, čítající pět měsíců, za sukně držely se
jí čtyři děti, jedno menší než druhé. Vypravovala,
že přichází na radu k soudci Schallenbergerovi a
prosila jej, aby ujal se aspoň dítek. Na vyzvání
soudce vypravovala, že jde to s její rodinným ště-
stím kvapně s vrchu. Její manžel do nedávna vedl
život spořádaný. Popřál si, avšak pracoval a při-
spíval k výživě rodiny. Poslední dobu přichytil se
veselých kumpánů, co vydělal, s nimi propil a nyní
stal se zahalečem. Práce se štítí, o rodinu nedbá.
Lichenstern
Franco Štika
Schallenberger
Cleveland
7
article
Vše spočívalo na bedrách manželky a matky. Dokud
ji sloužilo zdraví, pracovala do úmoru, nyní však je
churavá a muž nezdá se být k nápravě. Došlo to
s ní tak daleko, že dítky jsou odkázany na milosrdí
sousedů; nezbývá ženě nic jiného, než požádat soud,
aby postaral se o dítky. Soudce vyhověl žádostia
nemluvně přikázal do sirotčince, ostatních pak dítek
ujaly se prozatímně paní Longová a slečna Andin-
gova. Po vyřízení této smutné záležitosti soudce
nezletilých Schallenberger vyčastoval matku i dítkyv
restaurantu a slíbil, že ve prospěch nebohých zahájí
dobročinnou sbírku. Co s Frankem Štikou, proč není
předvolán k potrestání? To je záhadou, oprávňující
k přemýšlení !«
= Honba za manželkou. Romancí sluší zváti
manželovu cestu tří tisíců mil, kterou podnikl na
honbě za svou manželkou a jež započala v Angliia
skončila v Montrealu. Na palubě parníku »Canada«,
který přibyl do zálivu v Halifaxu minulý pátek, na-
lézala se štíhlá, sličná žena a rovněž vysoký, dobře
přistrojený Angličan, který cestoval pod jménem Grey.
Ona byla manželka bohatého londýnského obchod-
níka Gammage a muž slul vlastně Griffiths a byl
bývalým kočím obchodníkovým. Oba vypluli z Liver-
poolu minulého týdne. Za několik hodin na to do-
věděl se manžel o útěku své ženy. Telegrafoval po-
licejním úřadům v Halifaxu, aby párek zadrželya
ihned na to spěchal k loděnicím Cunardské společ-
nosti, kam přiběhl ještě v čas, aby vsednouti mohl
Longová
Franco Štika
Angličan
Griffiths
Montreal
Kanada
Halifax
Andina
Grey
8
article
na parník »Lucanii« v naději, že dospěje do Nového
Yorku dříve, než párek přibude v Halifaxu. Detektiv
zatím zamilované lidičky zjistil a když zklamaný
manžel dospěl do Nového Yorku, obdržel telegram
detektivův, v němž byl ujištěn, že stopuje uprchliky
a radil mu, aby vydal se na cestu do Montrealua
tam svou ženu očekával. Kočí a záletná panička uby-
tovali se v hotelu, z něhož skorem ani nevycházeli,
což však nijak nevadilo, aby každý krok jejich byl
přísně střežen. Když konečně vsedli do vlaku, který
je měl dovézti do Montrealu, cestoval v tomto i de-
tektiv. V Montrealu přivítal páreček pan manžel.
Jaké shledání to bylo, historka nevypravuje, ale jisto
jest, že bylo třeba zakročení detektivova, aby kočí
nezůstal na místě bez ducha a svobodné vůle; ro-
zumí se, že mimo to padla také celá hromada váš-
nivých slov, že tekly slzy a že konec konců vyzněl
v návratu manželů do Evropy. Kočí odebral se do
jakési malé obce ve státě Michigan.
Montrealu
Nový York
Halifax
Montreal
Evropa
Michigan
9
article
Zemřelí v Praze.
Dne 5. května 1905: Stern Robert, prokurista,
38 roků, 995—II. Herrmann Václav, zedník, 59 roků,
1810—II. Urbanová Karolina, soukromnice, 75 roků,
274—III. Beckova Zdeňka, dcera dělníka, 9 r., 31—VI.
Všetička Emanuel, syn továrníka, 101/2 měs., 131—VI.
Kreisinger Jan, strojník, 50 roků, 521—VIII. — U
Milosrdných sester: Červenka Jan, krejčí,
46 roků. Nikl Josef, dělník, 18 roků. Schneebergová
Anna, vdova po truhláři, 70 roků. — U Milosrd-
ných bratří: Grill Frantíšek, dělník, 65 roků.
Jeiteles Ludvík, sluha, 56 roků. — Ve všeobecné
nemocnici: Tatka Jan, dělník, 59 roků. Krtek
Josef, mlynářský pomocník, 42 roky. Páskova Milena,
dcera kuchařky, 21 r. Richter Václav, průvodčí vlaku,
63 roky.
Dne 6. května 1905: Svobodová Eleonora,
manželka cestujícího, 42 roky, 595—III. Nohavcova
Jaroslava, dcera hostinského, 2 roky, 872—II. Dvořá-
ková Anna, vdova po zámečníku, 75 roků, 37—I.
Jerusalemová Hermina, choť velkoobchodníka, 27 r.
1586—II. — U Milosrdných sester: Holzba-
chova Barbora, dcera dělníka, 15 roků. Mašek Karel,
dělník 21 rok. Šíchová Antonie, vdova po hostinském,
58 roků. Šimánek Josef, dělník, 67 roků. Štiller Karel,
hudebník, 41 rok. Tyngl František, dělník, 56 roků. —
U Alžbětinek: Ptáčková Helena, vdova po sou-
stružníkovi, 50 roků. — V židovské nemocnici:
Hrochová Anna, posluhovačka, 67 roků. — Ve vše-
obecné nemocnici: Kopka František, hlídač,
53 roky. Lhotákova Barbora, služka, 17 roků, Šnábi
Ferdinand, sluha, 68 roků. Měchurová Marie, dělnice,
42 roky. Zvara Josef, syn kováře.
Herrmann
Urbanová
Beckův
Zdeňka
Všetička
Kreisinger
Jan
Josef
Ludvík
Páskův
Milena
Richter
Václav
Nohavcův
Jaroslav
Anna
I Jerusalemová Hermin
Barbora
Mašek
Karel
Šíchová
Štiller
Lhotákův
Měchurová
Marie
Praha
Schneebergová Anno
Holzba
Tyngl František
Šnábi Ferdinand
Stern Robert
Červenka Jan
U Milosrd
Grill Frantíšek
Tatek Jan
Svobodová Eleonora
U Alžbětinka
Ptáčková Helena
Hrochová Anno
Kopka František
10
title
Dary a příspěvky.
11
title
Složeno u pokladny „Národních Listů“
12
article
Ústřední Matici školské.
Ústřední Matici školské.
k 10-
Křivoklát. Paní L. Nitschová
Dobrnice, p Leština. Pan Frant. Josef Vý-
borný zasílá-
Král. Vinohrady. Místo věnce na rakev zesnu-
lého p. K. Vopršala, statkáře v Litovicích,
věnuje slč. Marie Novákova . .
Neveklov. Z vydařeného koncertu kapely
— 308—
L Nitschová
František
Vý
Král
K Vopršal
Novákův
Křivoklát
Dobrnice
Leština
Litovice
Neveklov
13
article
Hledal, hledal . ..
Nechť hledal cokoliv, nenalezl nikdy, čeho
hledal
Po celý den a po celou letní noc toulal se; byl
hladov, ale nikoliv ještě znaven, i pozoroval měnivý ruch
na různých ulicích, nevysvětlitelné obchody a podniky
těchto nekonečně malých bytostí.
Jako celek ukazovalo mu toto vše jen barvy zma-
tení . .
V Kensingtonu zvedl prý mladý obr do výše dámu
z jejího povozu, dámu v nejelegantnější večerní toaletě,
prohlédl si ji prý důkladně, její vlečku i její lopatky
a posadil prý ji potom — poněkud neopatrně a s hlubo-
kým povzdechem opět do kočáru. Za toto sdělení však
nemohu ručiti.
Po celou hodinu neb tak nějak pozoroval mladý
Caddles lidi, kteří na konci Piceadilly zápasili — o místo
v omnibusech.
Odpoledne bylo slyšeti jej po několik okamžiků vy-
ptávati se na kensingtonské hřiště, když ale viděl, že tito
vzrůstající tisícové zaměstnáni jsou tajemstvím kriketu a jeho
vůbec si ani nepovšimli, šel, povzdechnuv si, dále ce-
stou svojí.
Mladý Caddles vrátil se mezi jedenáctou a dvaná-
ctou hodinou večer k cirku piccadillskému a shledal tam
nový druh davů.
Jak bylo očividno, davy ty byly velmi značně za-
městnány: ovládány byly věcmi, jež z nevystižitelných
důvodů nebyly by mohly samy ani vykon ati.
Lidé civěli na něj, posmívali se mu a když si
pocivěli, šli opět svou cestou.
305 -
Kensington
14
article
Vedlejší ulicí přitrhla slavnostně řada policistů i vni-
kla bystrozrace do zástupu.
»Zpět!« pravily hlídky policistů. »Nestůjte — dále,
pánové, prosím !«
Mladý Caddles povšiml si, že jej jakási malá po-
stava, v temnomodré roucho oděná, udeřila do lýtka.
Shlédl dolů a viděl dvě malé bílé ruce gestikulovati.
»Co?« tázal se, nachýliv se ku předu.
»Nemůžete tu státi!« zvolal inspektor.
»Nikoli! státi tu nemůžete!« opakoval ještě
jednou.
»Avšak kam mám jíti?«
»Do své vesnice nazpět! Do domovské obce svojí!
A to v každém případě! Musíte nyní pryč odtud! Rušíte
dopravu!«
»Jakou dopravu ?«
»Dopravu po ulici !«
»Avšak kam vede doprava ta? A odkud? Co zna-
mená? Obklopili mne se všech stran! Co chtějí? Co činí
vlastně? Chci to pochopiti. Jsem syt již toho, lámati vá-
penec a býti sám a sám. Činí lidé něco pro mne, zatím
co kámen lámu, a co? Mohu to zvědět právě tak dobře
zde a nyní, jako kdekoliv jinde!«
»Jest mi líto. Ale nejsme zde, abychom takové věci
vysvětlovali. Musím vás znovu prositi, byste se rozhodl,
rozejíti se.«
»Nevíte vy nic o tom ?«
»Musím vás znovu žádat, byste se odtud hýbal —
račte se odtud hnouti!... Radím vám, byste se hleděl
domů ztratiti. Nemáme ještě žádných určitých instrukcí —
ale jest to proti zákonu! Udělejte zde místo .. . Udělejte
„Zápas s obry.“