1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 129. ze dne 12. května 1905.
4
masthead
Zemřelí v Praze.
Praha
5
article
= Rodinná tragédie v Berlíně. Hrozná tragédie
rodinná odehrála se včera v rixdorfském předměstí
v Berlíně. Čalounický dělník Jul. Weigel, muž 52letý.
učinil pokus závražditi svoji 45letou choť Marii, s níž
byl soudně rozveden. Čin spáchati chtěl z pomsty
ač se mu nezdařil. Vypálil po ženě ránu z revolveru
a způsobil jí těžké poškození na rameni. Jakmile
jeden z podnájemníků Weiglové vstoupil pachateli
do cesty, aby mu v počínání jeho bránil, vypálil Weigel
také do něho střelnou ránu. Čtyřiadvacetiletý syn Wei-
glův Richard, jenž jest vyučen sazečem, a jenž rovněž
u matky bydlel, přiběhl k otci a vypálil ránu do něho,
střeliv jej do nohy. Všechny tři těžce zraněné oběti
této rodinné katastrofy dopraveny byly do místní
nemocnice. Jak se zjistilo, měly nesváry mezi man-
žely příčinu v oboustranné žárlivosti
= Hrozný únos dívky. V okresu Farry u Patrasu
řádí již po delší dobu trojice loupežníků, kteřís
vzali »dovolenou« z vězení, v němž měli dle roz
hodnutí slavného soudu stráviti asi dvacet let. Čet
níci je sice hledají, ale jak to bývá v obyčeji, povždy
tam, kde nejsou. Před několika týdny pokoušeli se
lupiči uněsti starší dceru rolníka Astryna ve vesnici
Krasetse, poněvadž však se jim to nepodařilo, po-
mstili se na něm, ukradnuvše mu třicet ovcí. Rolník
ze strachu a vida, že nemůže očekávati ochrany
strážců veřejné bezpečnosti, provdal dívku do jiné
vesnice, patřící k správnímu okrsku — jiných lou-
pežníků a těší se proto ochraně těchto. V té příčině
jsou loupežníci patrasští velmi »spravedliví« a »svě-
domití«, neboť nedovolí si mísiti se do správy druhů
ze sousedních okresů. Ubohý však rolník má ještě
jednu šestnáctiletou dceru i tušil, že se asi loupež-
níci pokusí unésti také ji. Proto ji poslal před týdnem
se svým synovcem do vzdálené obce k rodnému bratru.
Jula
Weigel
Marie
Weigl
Wei
Richard
Farr
Berlín
Patras
6
article
Sotva však mladí lidé přišli za vesnici, zastoupili jim
loupežnici s puškami cestu tak, že nemohli pomýšleti
ani na obranu ani na útěk a nesměli volati o po-
moc. Potom spoutali bratrance dívky a oloupivše jej.
nechali ho ležeti na zemi, kdežto dívku odnesli do
pusté krajiny, v níž mají v jedné sluji byt, opatřený
všemi potřebnostmi pohodlného živobytí. Spokojeni
se zdařilým únosem, dopřáli si vína a následkem
toho nemajíce obavy z pronásledování, upadli v hlu-
boký spánek. Příležitosti té použila dívka a uprchla
ze sluje do vesnice Prostovitsa, kde se odebrala hned
na stanici četníků, by se tam ukryla. Četníci se jí
ujali a netrvalo dlouho, kdy přišli loupežníci a žá-
dali, by jim dívka byla vydána. Četnický poddůstoj.
ník se dvěma četníky jejich žádost zamítl. Násled-
kem toho povstala bitva, v níž byl poddůstojník
těžce a jeden loupežník lehce raněn. Konečně však
zvítězili četníci a lupiči musili hledati spásu útěkem.
Druhého dne vyslal zdejší velitel četnictva silné od-
dělení vojska, by lupiče pronásledovalo, ale vojsko
se vrátilo jako obyčejně s nepořízenou. Spoutanému
bratranci podařilo se po dlouhém čase osvoboditi se
a vrátiti se do Krasetse.
Prostovitsa
7
article
= Paní Zágonová na svobodě. Vyšetřující soudce
v Pešti propustil včera dopoledne z vazby vdovu
paní Zágonovou, na níž lpělo vážné podezření, že
se úkladně zbaviti chtěla svého manžela a že jej smr-
telně zranila. Zatčení paní této vyvolalo svého času
v Pešti nesmírné vzrušení a stalo se v základě zá-
važné výpovědi svědků. Ukázalo se nutným vyko-
pati mrtvolu Zágonovu, aby odborní znalci podati
mohli prohlášení, jedná-li se snad o sebevraždu,
nebo byl-li spáchán úmyslný čin krvavý rukou třetí.
Úřadní komise zjistila, že mrtvola jest na rukou po-
řezána, z čehož souzeno, že Zágony prchnouti chtěl
v kritickém okamžiku oknem a že se při této příle-
žitosti pořezal o sklo. Ve vnitřnostech mrtvoly nale-
zeny stopy olejové tekutiny, na šíji pak stopy opá-
lené kůže. Odborní znalci prohlásili při prvém vý-
slechu, že rána z revolveru vypálena byla ze vzdá-
lenosti 3—4 kroků. Z okolnosti té souzeno se vší
určitostí, že se udála vražda a následkem toho byla
také Zágonová zatčena. Nicméně však podali znalci
písma dobrozdání, že dopis, jenž byl před záhadnou
smrtí Zágonovou nalezen a jímž pisatel prohlašoval,
že se konec života jeho blíží, byl skutečně rukou
jeho psán. Jak známo, pronášena byla dříve do-
mněnka, že list tento byl fingován a že jej napsala
Zágonová, jen aby se sebe smyla podezření, že by
byla pachatelkou hrozného úkladného činu. Avšak
jakmile znalci písma prohlásili, že dopis psán byl
Zágonem, prohlásil vyšetřující soudce, že další řízení
proti domnělé pachatelce zastavuje a propustil ji na
svobodu.
Zágonová
Zágonův
Zágon
Pešť
8
article
= Olisky prstů — jediným důkazem. Přelíčení
s bratry Albertem a Alfrédem Stratonovými, obvině-
nými z úkladného a loupežného zavraždění manželů
Farowových v londýnském předměstí depstfordském,
skončilo předvčírem výrokem porotců, jímž pachatelé
uznáni vinnými. Ve věci samé jednalo se o pří-
pad, kdy z otisku prstů, na místě děsné katastrofy
zjištěného, soudilo se s naprostou určitostí na pachatele
činu. Z počátku pronášeny byly značné pochybnosti
o tom, odhodlají-li se porotci vynésti nad žalovanými
v základě tohoto materiálu rozsudek smrti, neboť pa-
chatelé byli muži poměrně velmi mladými. Když pak
soudce nad 20letým Alfrédem a 22letým Albertem
osudný ortel vynášel, radil jim důtklivě, aby se ne-
oddávali naději, že se jim dostane milosti. Otisky
prstů byly až dosud v Anglii považovány za pro-
středek, usvědčovací totožnost zločinců, spáchavších
delikt jiného druhu, nežli jest vražda a londýnská
policie má obsáhlý seznam otisků rukou asi 90.000
delinkventů, kteříž se prohřešili proti zákonu na ma-
jetku, nebo také proti osobní svobodě. Anglický
systém v příčině otisků prstů zaveden jest i v Ra-
kousku.
Albert
Stratónův
Farowový
Anglie
9
article
= Demonstrace tureckých námořních důstoi-
níků. Před několika dny uspořádali turečtí ná-
mořní důstojníci v Cařihradě značnou demonstraci
z té příčiny, že se jim dostává malých platů.“ Na
dvoře admirality shromáždilo se několik set důstoj-
níků všech hodností a požadovalo velmi hlučně vý-
platu svých důchodů. Veškeré mírné pokusy byly
v tom směru marny. Když se konečně objevil ministr
námořnictví, byly vůči němu pronášeny různě po-
směšné výkřiky a omluva jeho, že prý není poněz,
provázena byla voláním, aby se místa svého vzdal.
Jednání důstojnictva mělo za následek, že sultán vy-
dal rozkaz, aby peníze za každou cenu byly opatřeny
a aby důchody byly důstojníkům vyplaceny. Sluší
poznamenati, že to byla prvá výplata vůbec, kteráž
se v tomto finančním roce, čítaje od letošního 13.
března, konala. Za několik dní na to obdržel i zby-
tek posádkového mužstva cařihradského svůj plat.
Vyšetřování, jež původně mělo býti zavedeno s těmi,
kdož bouřlivé hnutí toto vyvolali, bylo dodatečně po-
tlačeno. Jediným následkem demonstrace jest, že od
nynějška jest přístup do úřadních místností admíra-
lity velmi přísně střežen a přístup dovolen pouze
osobám vojenským a úřadním, jež právě jsou ve vý-
konu služebních povinností.
Cařihrad
10
article
Dne 4. května 1905: Šimáčková Anna, expe-
ditorka, 77 roků, 211—I. Tykalová Kateřina, manželka
pošt. kontrolora, 58 roků, 1846—II. Lenz Ferdinand,
soukromník, 80 roků, 50—III. Klement Antonín, syn
úřadníka, 1 rok, 200—IV. Vítková Albína, soukrom-
nice, 27 roků, 545—VII. Pinzová Anna, dělnice, 21 r.
292—VIII. Koderlová Jana, švadlena, 66 r., 1376—II.
— U Milosrdných bratří: Rek Karel, klempíř,
34 roky. Trnka Emanuel, brašnář, 20 roků. — Ve
všeobecné nemocnici: Košanová Matyld,
posluhovačka, 67 roků. Kutilová Marie, žebračka, 67
roků. Machač Josef, obuvník, 37 roků. Stříbrný Jan,
zedník, 69 roků.
I Tykalová
Kateřina
Lenz
Ferdinand
Klement Antonín
Vítková Albín
Anna
Karel
Trnka
Emanuel
Kutilová
Marie
Machač
Josef
Jan
Koderlová Jan
Šimáčková Anno
Reka
Košanová Matylda
11
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V pátek 12. května.
Král
Praha
národní divadlo
12
article
187. hra v předpl.
(3. čtvrtka.)
Salome.
Drama o jednom dějství. Francouzsky napsal Oska
Wilde. Přeložil Otakar Theer. — Režisér Jaroslav
Kvapil.
Námluvy.
Vesolohra o jednom dějství. Rusky napsal A. P.
Čechov. Přeložil František Mikulejský. Režisér Jaro-
slav Kvapil.
Konec o 9. hod.
Začátek o 7. hod.
Salome
Wild
Theer
Kvapil
Vesolohr
Čechov
Mikulejský
Rusko
13
article
LIdové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy,
LIdové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy,
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V pátek 12. května.
Praha
lidový divadlo
14
article
Začátek o 7. hod.
47. hra v předplacení.
Se svolením ředitelství království českého zemského
Národního divadla v Praze.
Po 4. Probuzenci.
Historické drama o 5 dějstvích. Napsal Fr. Ad. Šubert.
Režisér V. Spurný.
(bliže Palaokého
Šubert
V Spurná
Praha
národní divadlo
15
article
Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově
mostu).
V pátek 12. května
Začátek o 7. hod.
Julinčin únos.
Poprvé.
(Clo- Clo.)
Julinčin
Smíchov
17
article
Vaudeville o 4 odděleních od A. Landesberga a Leo
Steina. Přeložil V. Táborský. Hudbu složil F. Pagin.
Režisér Josef Kubík.
A Landesberg
Stein
V Táborský
Kubík
18
article
Pištěkovo lidové divadlo vineradook
Pištěkovo lidové divadlo vineradook
na Král.
V pátek 12. května.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení při malých cenách.
Po 81.: Pražské švadlenky.
Fraška se zpěvy o 5 jednáních. Hudba i slova na
psal O. Faster.
10800
Král
Fraško
O Faster
Pištěkův lidový divadlo
19
article
»Co řekl ?«
»Řekl, že ničemu nerozumí !«
»Řekl, že nechce zůstat zde státi !«
»Nechce se ani zastaviti !«
»Nemůže prokietý blázen ten si na dům některý
neb jinam usednouti ?«
»K čemu jste tu, malí lidé? K čemu se tu hem-
žíte? Co chcete zde všichni? K čemu jste tu?«
Podivný hlas velikého obra, hlas, kterýž v Cheasing
Eyebrightu tak špatně účinkoval na školní kázeň, umlčel
zástupy pro tu dobu, dokud se ozýval, vznitil je ale n
konec k nové vřavě.
Vtipkář jeden vzkřikl:
»Řečnit! Řečnit!«
»Co praví? Co míní?« bylo hlavní myšlénkou lidu
i kolovalo mínění v zástupech, že obr jest opilý.
»Hej, hej, hej!« volali naň z omnibusů, kteří dnes
musili sledovati nebezpečnou cestu.
Americký jakýs námořník, sám opilý, potuluje se
kolem, tázal se hlasem plačtivým:
»Co chce vlastně?«
Obchodník jakýs s hadry, sedící ve voziku, do ně-
hož zapřažen byl malý koník, přehlušil hlasem svým pro-
nikavým celý vír hlasů rozezlených.
»Jdi domů, prokletý obře!« volal, »kliď se domů
Proklatý ty veliký a nebezpečný chlape ! Nevidíš, že plašíš
koně? Neměl jsi nikdy rozumu, aby ti pověděl, co iest
zákonem ?«
A nad veškerým tím vzbouřením díval se mladý
Caddles, zmaten a vyčkávaje.
Nyní nic již nemluvil.
Caddles
20
article
»Já bych ho ale viděl rád tváří v tvář,« pravil
mladý muž u nálevního stolu troufale a dodal:
»Princeznu jsem však viděl.«
»Miníte, pane, že mu něco udělají?« tázala se
»Budou musit snad,« pravil mladý muž u nálev-
ního stolu a dopil sklenici na dno.
Mezi deseti milliony takými a podobnými výroky
přišel mladý Caddles do Londýna . ..
Londýn
22
article
„Zápas s obry-