ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 40762ec0-660c-11dc-ba7a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 223, place 84, org 30, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
20. duhna 1901.
4 masthead
Císlo 108.
5 article
Posl. Glöckner: U konsumentů jest to po- hodlnější. (Hluk na levici.) Mistopředseda Prade zvoní. Posl. dr. Kaizl: .... tu by se musily všecky rakouské, uherské i německé bursy zavříti. Posl. Dötz: V Německu samém vynáší bur sovní daň 25 mill. marek. Posl. dr. Kaizl: Pánové praví: »Ubozí kon sumenti!« Ano, ale kde jinde mohla býti zvýšena daň? Daň pozemková? Na tu se přece na všech stranách naříká Posl. Eldersch: Progréssivní daň z příjmů. Posl. dr. Kaizl: Tu jsme zavedli. Bude sna ještě více přiostřena. Posl. Pernerstorfer: Jenom cukerní dař se může zvýšit. Lidé v Rakousku jsou chudí, pane professore Posl. dr. Kalal: S daní z příjmů nemohlos ještě nic udělat, podobně také s daní z majetku. prolože tato předpokládá, že se daň z příjmů vžíla My při zvýšení daně výdělkové slýcháme dosti stíž ností na její příkrost. Nezbylo tudíž nic jiného, než zvýšiti daň z cukru. Cukr ještě nejsnáze ze všech předmětů snesl zdanění vyššl. Natvrdím, že jest tato daň příjemnou, netvrdím také, že se snadno snese, ale právě vy, kteří se tak bouříte, jste pro zvýšení daně z cukru nejvíce agi tovali, aby postavení úřadníků a sluhů bylo zlepšeno. Hlasy: Ale ne na úkor chudých. Posl. dr. Kaizl: Musilo-li se to provésti, mu silo to býti také zaplaceno. Jinde se nemohlo na lézti prostředků. Máte přece přeď sebou císařské na řízení o cukerní daní. Pokládate-li ji za odiosní, mát na vůlí, abyste ji zrušili. Potřebujete k tomu jen odvaby, kterou jste dnes proti poplatkové novelle osvědčili a zajisté dospějete k efli.
Posl Glöckner Mistopředseda doktor Kaizl Pánová Kalat Německo Rakousko Dötz
6 article
Těší mne, že tato předloha o slevě poplatk bude sněmovnou schválena. Jsem přesvědčen, že tím definitivně bude založeno dobré, spravedlivé a pro spěšné dílo, a přál bych si jenom, aby ustanoven § 11. a následujících bylo restituováno tak, jak obsaženo bylo v císařském nařízení. (Potlesk a po- chvala v pravo.) Následovaly věcné opravy poslanců Mengre (naproti dr. Kaizlovi). Oinera a Noska a doslov zef. posl. Lich ta. Potom odhlasováno, že musí se přejíti k ze vrubnému rokování a rokování přerušeno. Ministr vyučování dr. Hartel odpovídá na Malikův dotaz po dru. Lakerovi, býv. soukr. do- cento na lékařské fakultě šťyrsko- hradecké, že vyše- třování nemohlo se provésti, neboť Laker zřekí se zatím docehtury. Pre novinové články nemůže za- váděti vyšetřování a pro inlerpellační udaje zakro čovati disciplinárně proti jednothvým universitnín professorůmo — na Hanichův pro půjčování knih z univ knihovny vídeňské učitelům na středních školách mimo Vídeň, že nelze změnili nynější pravidla, jal dotazovatel si přeje. Třeba zjistiti také věrohodnos vypůjčovaleles Konečně zodpověděl dotazy Vukovičů v t Peričův po úpravě detací katedrálního ducho venstva. Posl Malik navrhoval debatu o ministrově o povědi, ale jeho návrh propadl Posl. Wolf (když lidová strana německá nepo vstává pro Malikův návrh): Maliku, jak se vám líb ve vaší straně? (Pokříky mezi Všeněmei) Posl. Walz: Myslite, že budeme dělati s vám každou hloupost? a Posl. Hanich shledával hrubou urážku učitel na středních školách v ministrově odpovědi o vypůj čování knih a navrhoval o ní debatu. Chtěl odůvod novati svůj návrh, ale bylo mu odňalo slovo (Hluk. a jeho návrh zamítnut.
Mengre Kaizl Oiner Nosek doktor Hartel Malikův Hanichův Vukovič Peričův Posl Malik Posl Wolf Malik Všeněmei Hanich Laker Vídeň lékařský fakulta
7 article
Posl. dr. Brzorád: Předseda za velikonočnícl prázdnin měl dosti času, aby přemýšlel o protizákon nosti svého rozhodnutí ve příčině nakládání s neněme ckými interpellacemi a aby dospěl k odhodlání resti tuovati opětně právní stav. Protože se to však ne- stalo, musíme jej upozorniti, že nehodláme věc tu nechati usnouti, nýbrž že se vší rozhodnosti budeme nalehat, aby konečně po této stránce byr proveden zákon a právo. Táží se předsedy, co bodlá učiniti aby zjednal v této věci platnost zákonu a právu (Souhlas a potlesk na českých lavicích.) Předseda odpověděl jakfo jindy. Posl. Eisenkolb zmínil se o chystaném v Vídni průvodu (za příčinou papežského jubilea) a do- vozoval za ustavičného nepokoje, že nesluší se to protože sněmovna zasedá. Rád by, aby předsed přičinil se o zákaz průvodu. Předseda odtušil, že to není v jeho moci a proto Eisenkolbovu přání vyhověti nemůže. Posl. Iro navrhuje, aby předseda poptal se mi- nisterského předsedy, nezrušil-li by shromažďovac zákon? Předseda: Nemám chuti, poučovati před sedu ministerstva. (Pochvala a odpor.) Posl. Stein láže se (vzhledem k Brzorádove dotazu), dlouho-li bude trpěti tento skandál? (Hlul mezi českými poslanci). Předseda odvolává se na své někdejší pro- hlášení. (Ustavičná vřava. Odpor.) Sehůze ukončena o 5. hodině; příští budo v úterý. Z parlamentních výborů.
Posl doktor Brzorád Eisenkolb Eisenkolbův Stein Vídeň zákon a práv
8 article
Z Vídně, 19. dubna. (C. B.)- Vinařský výbor rokoval o návrzích M a ebetově stran splácení nezůročitelných půjček prodloužení berní svobody pro schátralé vinice Žičkarově na zvýšení státních příspěvků k nezt ročitelným půjčkám. Debaty zúčastnili se posl. Verzegna s si Povše a Malik a vládní zástupce dv. r. Mac jenž prohlásil, že vláda přeje Marchetovým návrhům ale myslí, že případné výhody měly by se poskyt- nouti jen tam, kde jich je skutečně třeba. Další porada bude příští týden, až vláda roz hodne se, jaké postavení zaujme.
Verzegno Povš Malik Mac Marchetův Vídeň
9 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 19. dubna. (Hlasy časo- pisů o arciknížecím protektorá tu.) Včera se sdělovalo z Pešti, že tamní opposice podá v nejbližší sněmovní schůzi dotaz stran protektorátu arciknížete Františka Ferdinanda ve školském spolku německo-katolickém a že způ- sobí o této věci velkou debattu. V dnešní schůzi uherské sněmovny nijaký dotaz toho druhu podán nebyl, bude však podán bezpochyby zejtra — v sobotu — t. j. v den, vyhražený dotazům. Uherské časopisy přinášejí však již své úvahy o výroeích arciknížele. Vyjma »Pester Lloyd« mluví o nich s obavami. Opposiční »Egyétértés« praví, že se arcikníže dal strhnouti do víru politických zápasů vnitrorakouských při tom se postavil v čelo jednoho z politických proudů rakouských. Jeho rozhodnutí jest přímé vyhlášení boje oněm rakouským stranám, jež potírají klerikalismus (). Takové smýšlení ná- sledníka trůnu nemohlo by prý býti lhostejno ani Maďarům a proto jest nutno uklidňujícího vysvětlení. — Podobně píše židovsko-liberální »N. Pester Journ.«, jenž v jednání arciknížete vidí také stranění německým klerikálům; čin následníka trůnu nemůže prý býti pokládán zu čin soukromé osoby, nýbrž za čin rozhodně po- litický, jenž musí zajímati také v Uhrách, po- něvadž i tam se nacházi Biliálka strany kleri- kální. Oba listy všímají si, jak vidno, pouze odporu proti heslu »Pryč od Říma!« a pouštěji úplně s mysli druhé, pro naše prusofily mnohem vážnější heslo »Pryě od Rakouska !« — » Peste Lloyd« radí, aby se věc nebrala přiliš tragicky. Arcikníže byl snad špatně informován; nyní se mu dojista dostulo už lepší informace a možno se nadíti, že sám užije nejbližší příležitosti, aby zkonejšil pobouřené veřejné mínění, Na všechen
František Ferdinand Lloyd Maďar N Pester Journ Praha Pešť Uhry Řím Rakousko uherský sněmovna
10 article
způsob vídeňská událost nemůže prý otřásti dů- věru, panující mezi císařskou rodinou a ma darským národem. Štyrskohradecká »Tagespost« jest ochotna viděti v arciknížecím protektorátě nepřímý útok na vládu dra. Körbra. Soudí, že věc byla pečlivě připravena a její strůjci že si byli dobře vědomi jejího dosahu. Úlok byž prý na- mířen nejen proti klerikálním Němcům, nýbrž i proti vládě. Aby věc byla jasnější, »Tages- post« dodává hned, že arciknížete k přijei protektorátu němackého školního spolku přiměli — kn. Jiří Lobkovie (?) a hr. Buquoy. Tito čoští pánové prý tušili, že za převzatí protekto- rátu bude odpovědnou činěna vláda a vzniklé odtud obisže že mohou vésti k pádu nenávidě ného kahinetu
Němec Jiří Lobkovie Buquoy
11 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 19. dubna. Ústavná otázka a proklamace nov ústavy v Srbsku. Z Bělehradu, 17. dubna. (Dop. »N. L. Včera přibyli sem mnozí důvěrníci radikálné. napredňácké i liberálné strany, pozvaní vládou k proklamování nové ústavy. Důvěrníci radikálův a napredňáků mají před tím, jak jsem oznámil, rokovati na rozkaz králův o fusi svých stran Dnes dopoledne konala se porada ministra před sedy s radikálnými, a ministra policie p. Stefa noviče s napredňáckými důvěrniky. o Minista předsedao Vujič řekl předákům r díkálů, že byl vyzván radikálnými poslan i v Niši, abý vatoupil do vlády, smiseně z radi- kálův a napredňáků. Mluvil o nové ústavě doporučil kompromis s napredňáky, kteří prý nedostanou polovinu křesel, nýbrž jen čivrtinu. Radikální důvěrníci nebyli spokojeni tímto vysvětlením a návrhem. Dnes odpoledne bude v budově zahraničného ministerstva nová porada mezi drem. Vujlčem a radikály. Radikálové důrazně se protiví fusi s na- predňáky. Jsou ochotni přijmouti ústavu, kterou dává král, ale nechtějí fusi s napredňáky. Mez oběma stranami ozývají se znova vzájemné ob- žaloby. Radíkálové napredňákům nevěři. Věru by napredňáci nejlíp učinili, kdyby nestáli o fusi se stranou radikálnou, nýbrž úplně se jí přizpů- sobili a loyalným chováním stali se důvěry hodhými jejími členy.
Dop Vujič Praha Srbsko Bělehrad Niš
12 article
Ústava se tískne v slátní tiskárně a bude dnes v noci hotova. Obsahuje 108 paragrafů, Král složí přísahu na ústavu a hned na to bude jmenováno 30 senáforů, kteří pak vy- pračují volebný zákon skupšúinský. Proslýchá se že budou jmenováni sená tory: 1. radikálové: N. Pašič, P. Velimirovič Djordje Simič, Michajlo Vujič, gen. Sava Grujiě Pavel Mihajlovič, Andrija Nikolič, P. Dorděvič Svetozar Milosavljevič a ještě tří; 2. napredňáci:« Stojan Novakovič, Dimitri Marinkovič, gen. Dragutin Franasovič, Dimitri Radovič, Djordje Pavlovič, Ljubomír Kaljevič ještě dva nebo tři; 3. liberálové : Stojan Boškovíč, gen. Antoni Bogičevič, gen. Michajlo Srečkovič, gen. Jovan Miškovič, dr. Stojan Veljkovič, Sima Nestorovič a ještě někteří. Pověst jmenuje předsedou senátu napred- ňáka Dimitrija Marinkoviče a místopředsedou líberála gen Antonija Boglčevíče. Cpdocran. Ženevské demonstrace vysvětleny Ženevské demonstrace před ruským konsu- látem vysvětleny jmeny hlavních vinniků, po- trestaných vypověděním. Jsou to (opakujeme z telegramu) »ruští studenti« Bernstein a Lö wyson a »ruskopolský student« Edelmann. Komentářů netřeba. Scházel tam jen »český student« p. Popper
N Pašič P Velimirovič Simič Vujič Sava Pavel Mihajlovič Nikolič P Dorděvič Milosavljevič Novakovič Marinkovič Dragutin Franasovič Radovič Pavlovič Ljubomír Kaljevič Boškovíč Antoň Bogičevič Srečkovič Miškovič doktor Veljkovič Sim Nestorovič Dimitrija Marinkovič Antonija Boglčevíč Bernstein Edelmann Popper
13 article
Slovanští žurnalisté na Cetynl. Několik účastníků sjezdu slovanských ne vinářů rakousko uherských zajelo si z Dubrovníka na Černou Horu, kde byli přijati nejprve kně- ževičem Mirkem a druhého dne velikým knížetem Nikolou. Telegrafická zpráva »Hon. Bp.« o tom oznamuje: Oba živě se zajímali o dubrovnický sjezd. Kníže Nikola, za životnou otázku pro Černou Horu považuje, aby vystavena byla transversálka od Černého moře k Adriatickému. Bohužel vyjednávání v Caříhradě vázne. Kníže prohlásil za výmysl německé zprávy o tom, že by hodlal změniti formu vlády. Snáze je byt panovníkem ústavným a podpisovat listiny, ale duchu černohorského národa odpovídá samo- državí. Co se tkne černohorských konsulátn v Makedonii, Černá Hora obdržela dovolení zříditi konsuláty v Prizreně a Skoplji, ale z ne- dostatku prostředků je neobsadila. Kněževič Mírko chystá se brzy navštívii bělehradský dvůr. e Boj s klerikalismem ve Španělsku. V neděli pořádati budou republikánské spolky a redakce v Madridě veliký tábor proli řeholím a klerikalismu vůbec. Možno, že dojde opět v den ten v Madridě k velikým bouřím. Rozpinavost Spojených státův. Již sdělili jsme, že vláda Unie hodlá získati kolkolem zeměkoule uhelné stanice. Učinila již v té věci určité pokusy. S Portugalskem vyjed- nává o získání jednoho z Azorakých ostrovů, s Holandskem o získání stanice na Curacao, s Ecuadorem o nabytíjednoho ostrova v Gala- poském souostroví. Vláda americká požaduje al i suverenních práv v příčině územi zmíněných a ne jen pouhého práva ke zřízení uhelných stanic. Zajistila prý si již právo na uhelné sta- nice u Jokohamy a u La Pazu v Mexiku. Ne- bylo by na místě, aby sťáty mimoamerické vůč této rozpinavosti theorii Monroeovu o pá č i Iy
Mirek Nikola Galus Monroeův Černá Hora Makedonie Prizrena Španělsko Madrid spojený státův Portugalsko Holandsko Curacao Jokohama Le Paz Mexiko
14 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Pravdomluvní lidé. Některé listy. uznáváme že bez důvodů, útočí prudce na po- slance Černého, jenž hlásí se ku frakci ná- rodních sociálů, že jako učitel neuznal za vhodné ujati se slova na obranu známého per sekvovaného učitele Seitze, jenž k vůli neurva lému chování — opakujeme slova ze zprávy úřadní — byl suspendován a jemuž hrozí pro- puštění ze služby. Poslanec Černý brání se proti tomu a v »zaslánu« uveřejněném v »Sa mostatnoati« tvrdí, že přihlásil prý se v afféře Seitzově ke slovu jako řada jiných řečníků. Nemluvil prý jedině z té příčiny, že byla debata náhle zkrácena. Věc není sama o sobě důležita.
Černý Seitz Černá Seitzův
15 article
Však vzhledem k oné přímo neslušné hltavosti. s jakouž právě frakce pana Černého lapá po každé zprávičce, kterouž by byl některý po- slanec svobodomyslný pro nedbalé konání svých poslaneckých povinností kompromitován, budiž konstafováno následujicí: Ve stenografickém“ pro- tokolu ze dne 29. března (schůze 32.), kde uvedeni jsou na stránce 2236. všichni řeč- níci, již se pro i proti návrhu Ofnerovu přihlásili ke slovu, marně hledali jsem jméno poslance Černého. A ve druhém seznamu řečníků, na stránce 2267, jojž po- zději dodatečně mistopředsed dr. Žáček enuncoval, nalezá se jméno posl. Černého na konci se- znamu, na místě stodevadesáté m. Z toho patrno, jak vážným byl úmysl tohoto pána slova se ujati. Vymlouvá-li se, že neoče- kávaně byl učiněn a přijat návrh na konec debaty, mohl pan Černý pronésti stručně svůj názor ve formě věcné opravy, však ani tolik naučinil. Nebyli bychom se věci té dotkli, kdyby nebyli právě přátelé pana Černého vytý- kali poslancům svobodomyslným, že v afféře Seitzově dopustili se zrády na zásadách svobodo- myslnosti a že zapřeli v okamžiku nejvážnějším předstíranou lásku k učitelstvu, ponechavše osudu svému přislušníka stavu učitelského a k tomu poslance. Nechť zví český svět, tedy, s jakou horlivostí tohoto domnělého německého učitelského mučedníka ujali se nejbližší jeho přátelé a stavovští soudruzí i posl a n ci.
Černý Ofnerův doktor Žáček Černá Seitzův
16 article
— Němci prosí o zřízení — německého umění v Čechách. Co jsme onehdy žertem namitli, pražská »Bohemia« provedla do opravdy Pojednávajíce o řadě německých požadavků, zrozených nejnověji společnou prací německo- pokrokové a německo-lidové strany, napsali jsme, že bychom se nic nedivili, kdyby naši Němei žádali na státu a na vládě zřízení několika řádných němockých umělců a sochařů, aby bylo od koho kupovat pro nastávající utrakvi stickou galerii výtvory němgckého umění a ejhle! Čivrteční »Bohemia« přínesla pod zá- hlavim »Deutsche Meisterschulen« úvodní článek, v němž nežádá nic jiného, leč aby se stát postaral o to, aby Němci měli v Čechách také nějaké výtvarníky, kteři by zasluhoval toho jména. Ovšem že tento nalehavý poža- davek zářící kultury německé v Čechách nepro náší orgán pražského kasiha s veškerou upři- mností holého fakta. Naprostý téměř nedo- statek německých zástupců skutečného umění výtvarného v Čechách vůbec a v Praze zvlášo vykládá »Bohemia« po svém způsobu. Necho prý i není obavy, že by v novém paláci umění mohl se utrakviemus zvrátiti v jednostranné ho- vění českému umění, přece jen prý »jest Němcům úzko při pomyšlení na to, zdali jsou vyplněny předběžné podmínky, kteréž jsou ne- vyhnutelny pro úspěšné závodění na utrakvi- stickém závodišti.« Dnes prý musí Němei odpo- věděti rozhodným »nikoli« na tuto otázku.
Němec Čechy Praha Bohemia Deutsche Meisterschulen
17 article
Němci prý mohou v té příčině býti tím upřímnějšími, poněvadž prý to není jich vinou, že se momentanně děsí před soustře- děním jich uměleckých sil. Neschází prý jim ani chuti ku práci a lásky k vlasti, ani talentů hodných vzdělání, ani mistrů, kteří by mohli státi mládí po boku (kde, probůh, a jakých?) ani děl, jichž přijeti by se doporučovalo do útočiště umění. Což o to! Nepochybujeme ani dost málo, že by pan Kirnig sám namaloval každoročně obrazů za 80.000 zl. — kdyby je dostal. Avšak bohatství němackých talentů jest omezováno ochromujíeím nedostatkem světla a vzduchu v Praze. Německý umělec v Čechách byl všude zanedbáván, bylo prý mu bojovati nejen s politickými poměry, nýbrž netěšil se ani výhoď pro jeho vývoj tak významných, aby síly v něm dří- mající byly ve vlasti přivedeny k uznání. Německým talentům sehází škola, v níž by němečti mistři uvedli je ve správné dráhy. To jest prý kletba utrakvismu. Němeču výtvarnici že neměli příležitosti vzdělati se v Praze umělecky. Co tedy byla akademie ma- liřská v Praze přeď svou reorganisací? Jací to byli mistři, kteří stáli v čele télo akademie vla- steneekých přátel umění? Jakého národa mistr byl první ředitel její Pasovan Jos. Bergler a ostatní jeho nástupei až po Belgičana Swertsa, jak následují: Jos. Waldherr, Němec z říše, Chr. Ruben, Němee z Düsseldorfu, Ed. Engerth, Němee z Plas v Pruském Slezsku, J. N.
Němec Kirnig Bergler Belgičan Swertsa Jos Waldherr Christum Ruben Němee J N Praha Čechy Düsseldorf Ed Plasy Slezsko Pasovan Jos Engerth Němee
18 article
Trenkwalid, Němec z Prahy s vy- nětím jediného Kadlíka, Čecha sice rodem, ale Němce celým ovzduším a dle německé po něm zachované korespondence? Proč tito mistří původem a uměleckým názorem i školou říšští Němci, tudíž Němei od kořene, nevedli tu nápln německých talentů v Čechách, jichž bohatství jest skutečný »embaras de richesse«, na samospasné dráhy německého umění? Proč ne- vdechli do německé, tak velenadané výtvarnické mládeže ducha německého umění theoretikové, kteří na akademii přednášeli, vesměs ryzí, ano demonstrativní Němci, jako příkladně pověstný A. Woltmann, který co do německého ducha zajisté od nikoho se zahanbití nedal všichni ti ostatní jako A. Springer, W.
Němec Kadlík Čecho richess A Woltmann A Springer Praha Čechy
19 article
Ambros, W. Henke, V. Barvitius To se rozumí, že všechny tyto otázky naše zůstanou pouhými řečnickými otázkami a že se »Bohemia« bude střežiti, aby odpověděla, aby doznala, že si pokrytecky a směle zalhala, když tvrdila, že se německý talent v Čechách ne- mohl u německého mistra vzdělat. Právě opak jest pravdou a vzdor tomu, že právě pro české talenty nebylo v Praze umělecké školy leda ně- mecké, leda takové, na niž Woltmannové drze hanobili český ciť v českém akademiku, takové, z niž vyloučení byli naši Čermákové, Svobodové, Manesové, Maixnerové, Tulkové n jiní, kteří nenalezli-li v cizině štěstí, doma bídně živořili a hynuli, ač oni to byli, kteři udržují kontinuitu uměleckého rodokmenu v Čechách, a přece jen couvnouti mu- sili pauměleům, kteří z říše německé k nám chodili z týchž pochybných důvodů jako němečtí professoří na pražskou universitu, vzdor tomu, pravíme, dopadá dnes bilance řízením božím mimo všechno německé nadání tak, že se páni Němci děsí — jak »Bohemia« dí —
Ambros W Henke V Barvitius Woltmann Čermák Svoboda Manesová Maixner Tulka Němec Čechy Praha Bohemia
20 article
úspěšného zápolení svých umělců s českými na utrakvistickém poli. Dnešní čelné hlavy pražské umělecké obce, češti professoři c. k. akademie umění, téměř všichni mají za sebou školu život- ního utrpení, jakěmu — děkujeme (!) my Češi velmi početný hřbitůvek, na němž dřímají věčný sen všechna ta mladá, nadšená srdce, která se nedočkala uskutečnění svého časného snu ve- zdejšího, skvělého vítězství českého umění nad německým, toho hanobeného, tupeného, infarior- ního umění. A bylo by stačilo mnohdy jen trochu renegátství, aby takový hoch byl zasypán zlatem za zúrodnění sprahlého jalového lánu ně- mockého kumštu v Rakousku. Český národ musi podniknouti gigantický čin svého Národního di- vadla, aby poskytl českým malířům stěny, pla- fondy a opony, na nichž mohli svést první svou vítěznou bitvu a na nichž mohli položiti základ k české moderní škole umění. Brožik, Hynais Liška, Mařák, Myslbek, Pirner, Scbikaneder. Ženišek, Ottenfeld — jaké to skvělé souhvězd stojí dnes v jejím čele a v čele pražské aka- demie! Aby byla umožněna tato dnes c. k. aka demie, musil přijíti český mecenáš, musil aka- demii svými prostředky znovu stvořili, musil státu dát takřka darem, aby se stala skutkem.
Čech Brožik Hynais Liška Mařák Myslbek Pirner Scbikaneder Rakousko profesor c akademie uměný
21 article
To se povedlo po nekonečném antišambrování ve vídeňských předpokojích a s nekonečnou opatrností a klausulemi utrakvismu!, A proto tím dražší jest nám naše, zlaté české umění. jeho skvělí representanti v Paříži, zesnulý nena- hraditelný Marold, jeho nástupce geniální Mlucha, jeho soudruhové skvělý Váchu, démonický Kupka, kteří s úsměvem oprávněného sardonismu berou »z ochoty« na se také — representaci »rakou- ského (!!) umění«, ktaváž z velké části je darem národa českého této říši, u jejthož krbu až do nedávna hrálo úlohu Popelky ! S dokonalým zadostučiněním pohližíme na naši mládež, která na bankovních a jiných konkursech, neopatrně taká pro Čechy vypsaných, vesele bíje Němce, na její statný kmen, jímž více než desetkráte můžeme přebiti neodolatelnými trumty trojici praž- ských německých malířů toho jmena hodných Leč »Bohemia« naříká na to, že prý nynějš utrakvistické poměry na akademii a na umělecko- průmyslové škole vyhnaly z Prahy německé umělce-professory, kteří nebyli s to, vyučovali také české žáky. Kdo to byli tilo přeslavní ně- mečií künstleři?] Byli to O. Mentzel, E. Regnier J. Wirhl z umělecko-průmyslové školy. Kdoví něco o těchto pánech chvalného? Co znamená Mentzel proti skvělému Celdovi Kloučkovi, jak vypadá Regníer vedle našeho universálnlho Schmo- raňze a kam se ztrácí Wirbl vedle našeho di- stipguovaného, jemného E Nováka! Herež ! Pr známe se upřímně, že nám nemohí nikdo uchy- stati skvostnějšího požitku nad »Bohemii«, kteráž našla v závěrku své úvahy arkanum proti nedo- statku všeho německého umělectva v Čechách.
Marold Vácha Kupka Popelka Němec O Mentzel E Regnier J Wirhl Klouček Novák Herež Paříž Čechy Praha Bohemia uměleckýprůmyslový škola
22 article
Nežádá na státu nic jiněho a nic menšího, ne aby zřídil pro Němce — výrobnu na německ umělce. »Deutsche Meisterschulen«, mistrovské školy německé, v nichž by němečtí mistři z říše vyráběli německé mistry z německých talentů snad také z říše dovežených. Ejhle! Bude osm- desát tisíc na rozdání v Čechách »utrakvistickys mezi umělce české a německé, jichž nenl. Poprvé stalo se, že naše Němce z takového sousta doznaně hrůza a děs pojíma Oni to nepojedí všechno, co na ně připadá proto běží za rakouská humna a kývajť na kmotry z říše: »Přijďte nám pomoci na posvícenf!e Jaká to hanba, vznešená, nám na cestu svítie kulturo — Čechové na bezcestí. K článku otiště- nému pod tímto záhlavím v »Nár. L. « ze dne 18. t. m. píše nám redaktor »Slavjanského Věku« dr. Dmitrij Vergun: »Vše, co ,malo- ruský dopisovatel »Nového Vremene«“ uveřejňuje v tomto listě, je označeno podpisem »Věstune nebo »Dm. Vergun«. Úvodní stati o rakouských věcech píše v Petrohradě spolupracovník » Nov.
Němec Čecho doktor Vergun Čechy Nový Vremen Petrohrad Deutsche Meisterschulen
23 article
Vremene« p. Vsev. J. Svatkovský. Není také pravda, že jsem se kdy prohlásil solidárným s těmi poslanci z Halče, kleři by si přáli ně- meckých úřadníků pro Halič, poněvadž prý jen od nich může ruský národ v Haliči očekávati spravedlnost. Kdybych i připustil možnost při- padu, že bych musil voliti mezi Němcem a Po- lákum, vždycky bych dal přednost, býti Polá- kem-Slovanem, než Némcem.« — Doplňovací volba říšského poslance ve všeobecné třídě voličské soudních okresů Smíchov, Zbraslav, Kladno, Unhošť, Slaný Nové Strašeci, Louny, Rakovník, Křivoklát, Ho řovice a Beroun vypsěna jest, jak povědomo, na den 30. dubna t. r. Toto vypsání volby oznamují političtí úřadové s podotknutím, že vzhledem k tomu, že ode dne poslední nové volby za tento volební okres ve všeobecné třídě voličské, t. j. ode dne 3. ledna 1901. (v den re- signace Václava Klofáče) 90 dnů nevypršelo, nařízená doplňovací volba bude provodena dle ustanovení § 57, volebního řádu do rady říšské na základě seznamu volitelů, jichž bylo při mi nulé, dne 3. ledna 1901 provedené volbě po užito. Volby této zúčastní se tudíž pouze k lomu oprávnění, dne 3. prosince 1900 zvolení, vo- litelé, jimž bude hodina volby a místnost vo- lební včasným dodáním listku legitimačního a hla- sovacího oznámena. — Kluby občanské. Staromě st s ký občanský klub v Praze má dnes v so- botu o 8. hod. večerní členskou seh ůz v restaurantu p. Sochůrka »v Kopmance«, na které »0 výsledefch letošního úřad- ního sčítání lidu« promluví p. JUDr Štumpf, jednatel Nár. jednoty severočeské- Hosté jsou vítáni.
J Svatkovský Němec Némc Klofáč Sochůrek Štumpf Halič Smíchov Zbraslav Kladno Unhošť Nová Strašece Louny Rakovník Křivoklát Beroun Praha Slovan ký občanský klub
24 article
— Osobní. Kardinál arcibiskup bar. Skrben ský v průvodu hrab. Salimei, papežského nobl gardisty, odjede v pondělí do Pešti. Návrat do Prahy ve slavnostním rázu ustanoven na pondělí dne 29. dubna. — Hrabě Salimei včera navštívil nej vyššího zemského maršálka kníž. Jiřího Lobkovicze místodržitele hr. Coudenhova, starostu měst pražských p. dra. Srba a velícího generála pol. zbroj. Fabiního — Promoce. Pan MUC. Josef Havelk z Libštátu v Čechách bude v pondělí dne 22. dubna o 12. hod. polední na české universitě Karlo-Ferdi- nandově v Praze na doktora veškerého lékařství veřejně povýšen. — Úmrtí. V Kadlíně zemřel dne 18. t. m. v věku 43 lef statkář p. Václav Miller. Pohřbe bude v ponděli dne 22. t. m. o 10. hodině dopol. na hřbitov kadlínský. — V Písku pohěbena byla těchto dnů paní Boženka Maternová rozená Žižkova choť professora. Skonala v mladistvém věku 23 let — K úmrtí Václava Brožíka. Za příčinou úmrtí mistra Václava Brožíka zaslali rektorátu aka demie umění v Praze další soustrasíné projevy: Sta rosta král. hlav. města Prahy dr. V. Srb, místodrži telský rada dr. Jindřich ryt. Geitler, rektorát české
Salimei Lobkovicz Coudenhove Srba Havelk Miller Boženek Maternová Žižkův Brožík doktor Jindřich rýt Geitler Pešť Praha Libštát Čechy Kadlín Písek český univerzita KarlaFerdi
25 article
university Karlo-Ferdinandovy, dvorní rada dr. rytí Randa, ředitelství Národního divadla, výbor Spole- nosti výtvarných umělců ve Vídni, akad. rada král. akademie výtvarných umění v Drážďanech, okresní výbor v Hlinsku, prof. Jaroslav Vrchlický, Vojtěch ryt. Lanna, vrchní ředitel České spořitelny Arnost rytíř Theumer, ředilelství Zemské banky král. českého, red. Václav Vlček, em. prof. Ant. Lhota, prof. J. Mauder, prof. E. K. Liška, M. Švabinský, sochaě Jos. Magr v Mnichově, architakt V. Rostlapil, malíř Wierusz Kowalski v Mnichově, J. Jenowein, Frant. Zvěřina ve Vídni, eis. rada Fr. V. Goller, cís. rada Jan Olto, prof. C. Klouček, architekt Jan Vejrych, prof. J. Po- hajský, J. Prousek v Turnově, Josef Mathauser, Vilém Amort, Antonín Halík, Vi emina Knížková, výbor Podpůrného spolku pří c. k. akademii umění ald.
doktor Randa profesor Vrchlický Vojtěch rýt Vlček Antonín J Mauder E K Liška M Švabinský Jos V Rostlapil Wierusz Kowalský J Jenowein František Zvěřina V Goller Olto Klouček Vejrych J Prousek Mathauser Amort Halík Vídeň Drážďany Hlinsko Lhota Mnichov Turnov univerzita KarlaFerdinandov národní divadlo Spolnost Lanna Český spořitelna Arnost Theumer zemský banka král podpůrný spolek pře c
26 article
— Tři čeští umělci na hřbitovech paříž- ských. Píše se nám : Dle telegrafieké zprávy z P- říže pochováno bylo včera tělo zesnulého mistra Václava Brožika na vlastní jeho přání do posvěcené země břbitova Montmartru. Jest tedy odloučeno ode dvou krajanů, mužů rovněž slavných, Čechů: Anta- nína Josefa Reichy a Jeana Gasparda Deburau (Jana Kašpara Dvořáka), pohřbených na světozná- mém a nesčíslněkráte popsaném hěbitově Pere l Chaise. Antonín Josef Reicha narodil se v Praze 25. února 1770. Byl žákem Hayďena a Mozarta ve Vídní. Nějaký čas byl ve slnžbách hraběte Valdštýna jako komorní hudebník celista, r. 1787 vstoupil do služeb kurfirsta kolínského, odkuď povolán byl za profesora skladby na konservatoř pařížskou. Reich byl velice plodným jako skladalel i spisovatel. Opery jeho »Cagliostro«, »Sappho« a » Natalie« nepronlkly. jak zaslubovaly, ale za to jeho Requiem se dosud v Paříži provozuje. Napsal 24 znamenitých kvintet pro foukaeí nástroje, okteta, kvarleta, jichž se nal sto čítá a které jsou vzorem duchaplně tvorby a nejčintší skladby. Zemřel v Paříži dne 28. května 1836. — Pomnik ve tvaru obelisku, na jehož vrcholi lýra a ve výklenku poprsí skladatele, postavili přátelé a žáci Reichovi dle návrhu architekta Thiolleta. Hlavnl nápis zní:
Brožik Čecho Reich Gaspard Deburau Jan Kašpar Dvořák Hayďen Mozart Cagliostro Natalia Thiollet Montmartre Praha Vídeň Valdštýn Paříž Anta
27 article
A. REICHA (ANTOINE JOSEPE Professeur de contrepoint au conservatoire de musique membre de Tinstitut et de la legion d'honneur. Smuteční vrha sklání větve své ke hrobu Reichova Jako slunko ciziny vypěstovalo ho ke slávě, tak strom ciziny stíní ho po smrti. — Třetí ze slavných Čechů, jehož tělo kryje země hřpitovů pařížských, jest Jan Kašpar Dehurau, »největší herec naší. dobye ( 1846), jak o něm psal francouzský kritik Joles Janin. Dvořák narodit se v Novém Kolfně v Čechách r. 1796. Výtka Janinova, jakoby Dvořák z umělecké ješitnosti vydávar se za Poláka, jesť nesprávna. Dvořák viděl, že Francouzové nemohou pochopiti významu a pojmu Čecha, i utekl se jako Slovan ku známějšímu »Polonais«. Dvořák začaí svou karieru hereckou jako komediant, poubý paňiáca, v tlupě svého otce, který, zvěděv o nějakem dědictví v Ami- ensu, když meškal jako vojak pod hradbami varšav- skými, nalezl prostředek »zcela český«, aby dlouhou cestu zužitkoval, učiniv ze svých dětí — komedianty. »Veliké dědictví za někonik dní bylo to tamn a ro- dina vydala se opět na cesty. Dostali se až do Caři- hradu, kde bratří Dvořákovi přecházelí Bosporus po drátěném laně, překonavše takto i pověstného Blcn- dina. Pak to šlo Rakouskem, Německem a zpět do Paříže, Dvořák, syt stálého potulování, utekl otcia dal se engažovat pro lehčí pantomimu v divadélku na boulevardu du Temple. Toto divadlo stalo se kofébkou vaudevilld, pozdějším divadlem des Funam- bules. Stáva jeho rostia zároveň se slávou Dvořá- kovou. Vzdor tomu byl Jan stále nespokojen a mrzut.
A Reich Antoine Tinstitut jít le honneur Reichův Čecho Jan Kašpar Dehurau Joles Dvořák Polák Francouz Slovan Nový Kolfn Čechy Rakousko Německo Paříž desátník Funam Polonais carhrad
28 article
Přemýšlel, jak by se sprostil všeho najednou. Náhoda zanesla ho kdysi do kavárny literátův a umělea. Zbožně nasloucha! hovoru a z řečí jejích porozuměl teprve významu slova »aláva«. Jednou mluvilone o Talmovi tak nadšeně, že Dvořák, vyraziv z ka- várny, přísahal, že dokáže toho, aby se stal Talmou na boulovardu du Temple. A dostál slovu. De- burau založil hru beze slov. Dával všem posta- vám tutéž podobu — pierrota. Představoval své figury, jak sí je myslil lid a stal se tak zosobněným humorem lídu. Sláva jeho rostla jako lavina a tím i příjmy. Z jediného dívadla Odeonu měl ročně přes 40.000 franků čistého přijmu. Jak znamenitým D zořák ve svěm oboru byl, vidno z toho, že největší kriti- kové pařížští dívali se raději na dokonalé umení jeho, říkajíce, že je jim stokráte milejší, než umění těch, kleří v té době si samí přezdivali umělců velikých. Když r. 1846 zemřel, stálo v listech: »Paříž šla z truhlou, Paříž pohřbívala svou veselost.« Hroh jeho nalézá se v levo od vchodu hřbitova Pěre la Chaíse. Jest bez zvláštního vkusu a na něm jednudachy nápis: »Deburau, artiste dramatique, le 17. Juln 1846.«
Talma Dvořák Temple Odeon Deburau Paříž Pěre le Chaís
29 article
— Z městské rady pražské. (Schůze v pátek dne 19. dubna za předsednictví starosty p. dra. Srba a náměstka p. dra. Friče.) Ředitelství státních dráh bylo požádáno, aby jako dříve znstuvovaly rvehle- vlaky též na stanici vyšehradské. Ředitelství odpo- vědělo, že zrušení zastávky bylo provedeno mini- sterstvem, železnic po zralé úvaze. Důvodem jest jednak malá frekvence na této stanici, jednak povaha rvchlovlaků vůbec. — Říšské ministerstvo války bylo požádáno, aby zrošilo pevnostní obvod zakázaných staveb na Výšehradě a na baště XIX. Ministerstvo nyní sdělilo, že z důvodů vojenských dlužno zacho- vati stav dosavadní. Pelice, podaná k říšské radě v téže záležitosti, není dosud vyřízena. — Policejní ředitelství zaslato k vyjádření osnovu vyhlášky v pří- čině vytahování a spouštění železných svino- vacích okenic, aby odstraněny byly nešvary vznikající hlomozem při manipulaci s těmito okeni- cemi. Záležitost postoupona bude magistráfu. — Spolky majitelů domů pro Navé město a Vyšehrad, jakož i pro Malou stranu a Hradčany podaly žádosti za akci proti zvýšení zemské přirážky a usneseno podati v záležitosti té petici zemskému sněmu, jakož i sdružení poslanců pražských k rukoum p. dra. Pod- lipného. — Zemská komise umělecko-historická zvo- lila tři členy do komise v záležitosti opravy kostel na Karlově a sice pp. stav. radu Hlávku, proles.
Srba Frič Karlův Hlávek Vyšehrad Hradčany Navý město
30 article
Koulu a prof. dra. Chytila. Do téže komise za obecní zastupitelstvo zvolení pp. měst. rada Pacovskýa ob. starší K. Vlček. Tato komise má zvoliti archi- tekta, jenž by pod dozorem jejím pracoval plány na opravu jmenovaného kostela. Při tom má být vzat ztetel na architekty, kteří se původní konkurence na opravné plány pro kostel zúčastnili. — Členem do- zorčího výboru nemocenské pokladny zvolen m. r. Kasalický, členem rozhodčího soudu p. m. r. Hudl. — Usneseno podati petici k ministerstvu vnitra za o- stranění desiníekční stanice státní dráhy v Holešovicích, k níž připojena bude pelice občanstva holešovického, v minulé schůzi předložená. — Ná- hrobek Tychona de Brahe v chrámě Týnském opraven bude lle dobrozdání p. inž. Heraina. Při t příležitosti bude podniknuto též kopání za účelem nalezení hrobu tohoto učence. Náklad byl radou městskou schválen, jakož i náklad na pamětní desky, které zasazeny budou na domech, kde Tycho de Brahe a jeho žák Keppler bydleli. Nápisy na obě desky byly vypracovány v městském archivu. — Vysloven byl souhlas s osnovou nového jiz d- ního řadu pro cyklisty, předloženou policej ním ředitelstvím; nový řád jest mnohem liberálnějši dřívějšího. — Pan měst. rada dr. Podlipný před- nesl referát soupisné komise; v této bylo konstato- váno, že jak se strany komise, tak se strany rady městské byly podniknuty všemožné kroky ve pro- spěch přiměřeného vzhledu nové soudní bu dovy na Karlově náměslí, ahy rázu pral-
Koula profesor doktor Chytil K Vlček Tychon Brahe Ing Herain Keppler Podlipná Holešovice Karlov náměslit