2
masthead
V Praze, v sobotu dne 20. dubna 1901.
Praha
4
article
Na ranní n odpol. Histy
předplání set
v Praze v adeislstrael
na pěaie . . . . . 2 KK. —
us čtvrt leta . . . . G K —
s dvojí donáško
a naře
na etvt lota. .. 7 K 50 k
ve Glislkáck
na měic . . . . 2 K 30h
Pošton:
a nisl
a. . k 0k
s dvojí zásilkou-
na nzěslo. . . .
zětvnt lets . . . n K soh
Praha
Pošton
KK
5
article
Českým lidem dobré vůle.
Českým lidem dobré vůle.
O události dne — jíž jsme včera věno
vali úvodní stať a kteráž stala se předmětem
dotazu známých skupin německých poslanců,
na nějž předseda ministerstva ihned odpo-
věděl — praví »Vaterland«: »První modré
místečko na obloze po dlouhých, dusně še-
dých dnech, první zlatý slunečný paprsek
po hluché, temné, chmurné době nemůže
vzbuditi radostnějších pocitů, než učinil od
lehčující, osvěžující a povznášející čin nej
jasnějšího arciknížete Františka Ferdinanda
Po desetiletí plahočíme se v přítmí skoro až
trapně se střídajícím . .. Konečně plný jas
zářného, pravého, nezkaleného, okřívajícího
světla denního!«
Vzletná jsou to slova, jimiž se snaží
»Vaterland« podati výklad známky »nového
veřejného ovzduší«, ale dodejme ihned, že
předpovídá dle přání svého srdce a dle sta-
noviska strany, jejímž je mluvčím. Čím srdce
překypuje, ústa prozrazují. Přesvědčivých
důvodů však slova ta pro sebe nemají.
Týmž a možná že lepším právem mohl
by někdo rozpoznati stav počasí zcela jina-
kého. I blesk, jenž náhle vyšlehne z těžkých
mraků na obloze, způsobuje osvětlení, ale
ti, kdož jej shlédnou, neradují se, ale oče-
kávají brzký příchod hrozivé bouře a spě
chají, aby uchránili statky své před živeln
pohromou.
František Ferdinand
6
article
Znamení, na něž nadšeně pohlízí »Vater
land«, objevilo se na oné části oblohy, jez
se klene nad našimi německými sousedy
jak v zemích sudetských, tak alpských. Jes
to ovzduší prosycené náboženským
proudy a těžké mraky a chmury, jež uka-
zuje náhle ozářené přítmí, zhuštěny jsou
v náboženskou agitaci, jak se šíří za hesla
»Pryč od Říma«.
Prozatím jest tato věc zvláště otázkou
dvou činitelů: německého národa v zemích
cislajtánských a jeho poměru k Římu; nej-
bližším interessentem za těmito dvěma jest
naše soustátí, vzdálenějším pak interessentem
zde v zemích sudetských jsme i my Če
chové.
Jak zachovají se tito činitelé k dalšímu
vývoji otázky, kteráž nyní vystupuje na ob
zoru v neobyčejné jasnosti a přiostření?
Německá žurnalistika vídeňská i praž-
ská zaujala v ní okamžitě stanovisko, jež sou
sedí těsně s propagandou »pryč od Říma ls
»Rozvoj lidstva«, praví na př. zdejší »Bo
hemie«, »národů a států jest věčné zápolení
a názory o tom, co překáží rozvoji k lepšímu,
nebo co jej podporuje, často se utkávaji
v tuhém boji . . . Náboženství věru tím
netrpí, není-li pod tlakem konfesse; zbožnost
není podmíněna určitým vyznáním.
Vater
Bo
Řím
7
article
Němečtí poslanci skupin nacionální a
všeněmecké dotazem svým na radě řišské šli
ještě dále než německá žurnalistika, a od-
pověď předsedy ministerstva dra. Körbra vy-
hnula se jádru obsaženému v dané otázce
a obmezila se formálním — o dmítnutím
odpovědnosti. Pravilť zajisté předseda
ministerstva, že neměl o úmyslu arciknížete
vědomosti a že musí považovati věc za
osobní a slova při přijetí předsednictví spolku
použitá za soukromá, za něž »konsti
tuční vláda zodpovědna býti nemůže.«
Tedy ona žurnalistika, jež praví o sobě.
že jest jedině německou, poslanci téhož
směru a i vláda nikterak nezdají se sdíleti
přesvědčení, že v pochmurném ovzduší na
stává denní světlo, a co se týče oné části
poslanců německých, kteří stojí na stano-
visku klerikálním, ti jak při dotazu, tak př
odpovědi naň jevili rovněž jako jejich odpůrci
náladu přesycenou nahromaděnou elektřinou
To vše tedy podobá se mnohem spíše
ovzduší, z něhož vyšlehl blesk, než jasnícímu
se dni.
V agitaci náboženské, vedené za hesl
»Pryč od Říma«, nadešla po našem názoru
nová kapitola, kteráž oblaží tuto polovinu
říše zápasem, v němž obě strany povedou
si ještě příkřeji než dosud a budou snaziti
se odpůrce své stůj co stůj povaliti. A aby
toho dosáhli, budou mobilisovati nejen ve
vlastním táboře, ale zasáhnou dříve či po-
zdějí i do táborů jiných, hledíce získati »spo-
jence«.
Řím
8
article
Vlastně se v menších rozměrecha
s jakousi opatrností již i to děje, nyni
však možno očekávati také v tomto ohledu
postup ostřejší. Pražský list německý, výše
vzpomenutý, snaží se ovšem vylíčiti spornou
otázku hlavně jako pouhý zápas »o modern
školu«, tím však propaganda šířená za heslem
»Pryč od Říma« nikdy nebyla a bude tím
méně příště.
Jakožto otázka náboženská rozvines
spor dle všech historických zkušeností tak
jako se vždy vyvíjely otázky podobné, když
pokročily do období organisovaných výprav.
Předvčerejší odpověď p. předsedy mini
sterstva pak dosvědčuje, že vláda s takovým
stavem počítá a snaží se, aby se zastinil
»španělskou stěnou« vlastní nezodpověd-
nosti. —
Nás ovšem nepotřebuje boleti hlava pana
předsedy ministerstva, a konstitučn
vláda může vyčkati tak dlouho, dokudji
zápolící dva proudy nepřerostou přes hlavu
ale otázka jest pro nás důležita jakožto dým
vystupující ze sousedova statku, a chytá-li
u něho, není radno, abychom sami zalo
žili ruce.
Zájmy národa českého nemohou tu dát-
podobnou odpověď jako konstitu čn-
vláda, zájmy jeho chtějí býti v čas opatřeny
pro všechny případy. Nejbližší a velmi pravdé
podobný případ pro nás Čechy jakožto sou
sedy Němců jest ovšem ten, že budou se
činiti pokusy z obou stran rozvaděných, aby
nás zavlékli do tohoto sporu, což by bylo
věcí tím snadnější, čím méně připravené by
nás zastihli.
A tu zajisté jest nalehavá potřeba, aby
nejen vůdčí kruhy u nás, ale myslící spo-
lečnost naše všecka bez rozdílu neotálejíe
učinila přípravy, aby národní program do-
plněn byl odpovědí, jak se zachovati
záležitosti, kteráž počíná do víru nábožen
ských různic strhovati »vůdčí« národ něme-
cký, z valné části i v zemích koruny české
sídlící?
Čecho
Němec
Řím
9
article
Nadešla nám takto význačná otázk
kulturní, tím vážnější pro nás, že všeck
naše minulost jest ji prosycena. Zdá se, že
na dále ani u nás již nevystačíme se zasta-
ralou formulkou, že »jsme otázku nábožen
skou u sebe doma již dávno vyřídili.«
V hlavních rysech jest a musí byti
každému z nás jasno, že ani severní prušá-
ctví ani jihozápadní bavoráctví ve věcech
náboženských nemůže českému člověku do-
stačiti. Mimo to ani ten ani onen proud
národnostně nijaké posily nikdy nám
Čechům nepřinesl. Dnes mimo to klerikální
Němci jsou úplně na ústupu před německo-
národní útočivostí, pro niž se zřekli i hlav-
ního křesťanského pravidla: spravedlnosti
národnostní a rovného práva jazykového.
Věc má dále pro nás i jiný ještě vý-
znam. Tokem časů postavení našeho če-
ského, zvláště nižšího duchovenstva stalo s
málo závidění hodným, na sjezdech biskupů
cislajtánských zájmy nás Čechů a ostatních
Slovanů byly příliš podřizovány převaze epi-
skopátu německého, jak to zejmena zřejmo
bylo i v pokusech zatlačiti náš český jazyk
i z doplňovací bohoslužby. Na obě tyto
stránky poukazováno bylo vždy v řadách
svobodomyslné i ostatních národních stran
v Čechách, od let osmdesátých mimo to
velmi čile zejmena na Moravě obnovováno
vědomí původní svéráznosti církve české na
základech slovanských, a hledána ve smě-
rech těch i posila zájmů ryze národních.
Náš národ, touží-li opravdově po samo-
statném všestranném životě a kulturní vy-
spělosti, nemůže dlouho již neviděti, že musí
nabýli stejně závažného vlivu v oboru cí
kevním, jakého se domáhá v oboru poli-
tickém.
Způsob, jakým se vyvíjejí poměry v tá-
boře německém, odhaluje zároveň před zraky
našimi všecko nebezpečí vlastní nepřiprave
nosti a nehotovosti, z níž nemohlo by vznik-
nouti než nové rozštěpení duchů.
Čecho
Němec
Čechy
Morava
10
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmo vna.
Schůze třicátá čtvrtá
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 19. dubna.
Disposice změnily se dnes úplně. Po dvou-
denní činnosti povolena třídenní prázdeň. Z jakýeh
důvodů, — o tom podáváme zprávu na jiném
místě.
Rokování o poplatkové novelle protáhnese
takovým způsobem zajisté až do konce příštího
týdne, a to tím splše, poněvadž opět ve středu
nebude se konati plenární schůze, by se zjednal
čas pro porady výboru železničního. Pokládá se
pravděpodobným, ba jistým, že v úterý nebo v
čtvrtek poslanci budou míti na svých pultech
zákon o vodních stavbách se všemi motivy.
Nařízení ministra dra. Kaizla z předloňsk
o převodních poplateích jest bez odporu dobrým
a výhodným pro vrstvy hospodářsky měně silné
a zámožné. Polevy, které poskytnuty jsou výnosem
tím, aktivovaným na základě § 14., lze páčiti
ročně na několik millionů korun. Aby bylo
vidno, jaké následky toto opus mělo, dostači
konstatovati několik cifer. Roku 1896, tudiž tři
roky před jeho vydáním, platily se převodní
poplatky v 800.000 případech. Tato cifra byl
umenšena na 13 pet., a z těch ještě dalších
10 pet. požívá dalších a výdatných slev, tal
že celkem postižena jsou nynější novellou po-
platkovou asi 3 pct. případů.
Kaizl
Vídeň
11
article
Nebudiž popíráno navzájem, že tato novella
obsahuje jakésí tvrdosti a přikrosti pro převod
nemovitého majetku ve velkých městech, avšak
mají-li býti na jedně straně povoleny velké
slevy v zájmu malých, hledala finanční správa
na druhé straně náhradu v centrech průmy-
slových a městech lidnatých. Také po tě stránce
stala se nyní náprava. Novella poplatková byla
totiž rozšířena v ten rozum, aby dalších úlev
doznaly převody majetku ve městech při oněch
domech, které výslaveny byly a v době pěti
let se zeizí. Poslancem Bělským podáno
bylo ve výboru a projednáno bude minoritní
volum, aby tato výminka rozšiřona byla na
šest let.
Dvoudenní generální debatu o předloze té
zakončil velkou a rozsáhlou a za všeobecné po-
zornosti poslouchanou řečí dr. Kaizl, její
autor a tvůrce. Vyložil podstatu svého díla
vytkl velké slevy, kterých se dostalo při poplat-
cích z převodu majetkového venkovu i městům.
Finanční dosah těchto slev vypočetl na devět
millionů korun ročně. Ovšem největší část při-
padne menšímu majetku rolnickému na venkově,
ale také domovnímu majetku ve městoch.
Velmi ostře vytkl zástupce Karlína posl.
Noskovi, že způsobem neslušným postavil
interessy venkova proti městským a mluvil po-
hrdavě o zástupcích rolnictva. Tolikéž vytkl
jednostrannost, se kterou jmenovaný poslanee
vídeňský se svého omezeného stanoviska, nesa-
hajícího přes obvod věže svatoštěpánské, po
soudil celou obsáhlou předlohu tu.
Bělský
doktor
Kaizl
Nosek
Karlín
12
article
Předloha ta jest složitým celkem, ve kte
rém váhy a protiváhy jsou umistěny. Naprot
deviti milllionům újmy, jakou utrpí fiskus, mu
sila se najíti kompensace a ta byla vzata na
místech dvou. Jednak zrušila se tak zvaná po-
platková sleva, což znamená, že spekulační pře-
vody byly podrobeny témuž poplatku, jako pře-
vody nespekulační. Jestliže provedení této vše-
obecně zajisté správné reformy v podrobnostec
někde ublížilo a jesťliže zejména živnosti sta
vební utrpěly, jest spravedlivo a slušno, bys
jim pomohlo así tak, jak poslanec Bělský
navrhuje. Ale zásadu třeba zachovati, aby spe
kulačním převodům nedostávalo se zvláštních
výhod.
Druhá náhrada hledána byla v zabezpečen
poplatků, které se odvádějí z dědických pře
vodů movitých sťatků, při nichž zákon
velmi hojně bývá obeházen. Také tu byl dosu
nemovitý majelek hůře postaven, poněvadž nedá
se zatajiti nikterak.
Dlužno litovati a želeti, že ustanovení to
hoto druhu byla výborem podstatně zhoršena
a že právě proti těmto ustanovením sociálně
politicky správným brojili nejvíce lidé, jako pa-
tentovaný sociální reformátor dr. Ofner a so-
ciální demokrat ze Slezska Elderse h.
Vláda v té věci ustoupiti neměla, protože
nemůže býti pochyby, že by sněmovna císařské
nařízení právě vzhledem k ohromným výhodám
byla schválila beze změny. Sněmovna však jest
hypnofisována odporem proti § 14. Odporem tím
dají se sice vyplniti pěkné parádní řeči, ale př
tom proklouzne plutokratické zhoršení celého
díla, jak vyšlo z výboru.
Bělský
doktor
Ofner
Slezsko Elders h
13
article
Český mluvčí sice nepokrytě prohlásil, že
co se tu stalo pomocí § 14., bylo nejen pro
spěšno věcně, nýbrž také správno formálně.
Všechny tyto věci byly dobře promyšleny, a dr
Kaizl měl odvahu převzíti za ni zodpovědnost
nyní, jako ji převzal též dříve.
Uznávají-li nyní členové něir3 obahi de
poskytnutí slevy nezbytným a pro použití § 14
způsobilým, pak již jest jen spor o to, zdal
také zavedení řečených kompensací mohlo se
státi § 14. Ostatně jest pánům z levice zůsta-
veno, by tutéž rozhodnost a bojovnost, kterou
osvědčili při této novelle, ukázali též při všech
aktech uskutečněných paragrafem 14. a je při
vedli v parlamentě na přetřes.
Výklady dra. Kaizla byly prodlouženy
skoro na půl druhé hodmy, bez jeho vůle
také bez jeho přičinění. Vinu mají ti, kteří je
ustavičně přerušovali. Jsou to zvláště poslane
Ofner, Noske, Eldérsch, Daszyúsk
a zejmena Glčckuet, kterému se naposledy
sněmovna důkladně vysmála. Jejich interjekcemi
nabyla řeč Kaizlova rázu a povahy dialogu
velmi živého. Poslanci všech stran pak uznal
mužnost, se kterou dr. Kaizl přiznal, sek
svému dílu, a která jest v politice a v parla-
mentě tím více ceněna, že jesť tak řídkou
vzáenou.
V úterý zahájena bude o této novelle de
bata podrobná.
ovnniie
Kaizl
Ofner
Noske
Eldérsch
Daszyúsk
Glčckuet
Kaizlův
doktor
14
article
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi v 11.15 hod
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi v 11.15 hod
dopol
Ministr financí podal předlohu o prodeji vojensk
nemocnice v Mariboru a další platnosti čl. I. zák. ze
dne 28. srpna 1895 o prodeji státních nemovitostí
dále předlohu o poplatkových výhodách pro obe
Oberndorf, jež byla stižena povodní.
Ve včerejší schůzi byl zvolen zapisovatelem
posl. Schlegel.
Posl. dr. Pantůček podává petici úřadník
daných do výslužby před 1. říjnem 1898, za zvýšen
jejich výslužného.
Posl. dr. Dyk podává dotaz na ministerskéh
předsedu ve příčině průtahů v podpůrné akci uváděje,
že slesky z venkova, docházející, z mnoha obcl
na př. Čížic, Borku a j. nasvěděují, že nedostává se
jim osiva k jarní setbé a píce pro dobytek.
Posl. Eisenkolb a sp. dotazovali se po ne-
přiměřeném používání zákona při přestupování na
jinou víru a tázali se, nebudou-li úřady zbraňovati
hnutí »Pryč od Řima!«, jež je prý štěstím pro Ra-
kousko, i dále po konfiskacích evangelických spisů
Posl. dr. Ořťner a sp. o soudní záležitost
chebské, kde nedopuštěn důkaz pravdy
Posl. dr. Bareuther a sp, dotazovali se, proč
pošlovní a telegrafní úřady v Čechách nedbají, že
jazyková nařízení byla zrusena.
Posl. Schönerer a sp. podali návrh, aby
duchovenstvo smělo kupovati nemovitosti, jen dovolí-l
se to říšským zákonem.
M.-p. dr. Körber odpověděl na dotazy po
rakouské usedlosti v Tjencině, že Ra-
kousko pro vývozní obchod musilo si pospíšiti se
zařízením konsulátu, neboť doposud rakouská říše
je zastoupena v Číně pouze šanchajským konsulátem.
Vetter
Schlegel
Posl
doktor
Pantůček
Dyk
Ořťner
Bareuther
Körber
Maribor
Řima
Čechy
Čína
15
article
Líčí význam Tjencina i přičinění rakouské vlády
o nabytí osadý. Není velká — 0.6 km3 — ale ma
příznivou polohu a hraničí s osadou italskou, M-
nistr troufá, že bude prospívat obchodně politickým
zájmům rakouským.
— na Kurzův pro jednání okr. hejtmanství
duchcovského při zřizování větrací šachty v Lomu,
že věc není posud vyřízena, ale již teď prý lze
říci, že politický úřad nenadržoval majiteli dolu,
a proto nemůže učiniti mimo instance žádného
opatření.
— na dotaz posl. Holanskéh'o, že podpory
(20.000 K) pro 14 obcí budějovického okresu byly
vyplaceny úplně 28. a 29. m. m.
— na Bergerův po nemocenských pokladnách
závodních, že státní správa musí zacházeti s nim
jako s jinými. Dozorčí úřad nemá zákonného práva
předpisovati nemocenským pokladnám za vedení
svobodné volby lékařů a proto se nařízovati nemůže.
Dohlídka je náležitá.
— na dotaz posl. Ryby a sp. po zastavení
»Třeboňských Listů« tamním okresním hejtmanstvím
že stalo se tak proto, že vydavatel zdráhal se udati
kdylist bude vycházeti. Místodržitelství na rekur
odvolalo zastavení a dalo okresnímu hejtmanstv
náležité poučení. Dalšího zakročení není třeba.
Ministr železnic dr. Wittek odpověděl na
Schückerův dotaz po zružení 4. stupně platu
v X. tř. a zvýšení platu v V. a VI. tř., že platné
schema nemůže měniti se tak, jak by si dotazo
vatel přál;
— na ElIbogenův po opatření správy stát-
ních železnic proti zřízencům pro jejich politické
smýšlení, že tu rozhoduje pouze služební řád a po-
dotýká, že zřízenci nejsou tajně pozorováni a že
nikdo není stihán pro své politické smýšlení.
Posl. Schalk nalehal na ústavní vyřízení na
základě § 14. vydaných nařízení, zvlášť braneckého
zákona a předseda hr. Vetter prohlašuje, že před
lohy přikáže příslušným výborům.
Kurzův
Bergerův
doktor
Wittek
Schückerův
Posl
Vetter
km 3
16
article
Posl. dr. Brzorád: Protestuji, aby se to stalo
bez 1. čtení.
Posl. Kos žádá, by se dosavadní záznamy řeč-
níků o předlože stran lihové daně změnili a před
seda hr. Vetter odpovídá, že příště ustanoví k zá-
pisu určitou hodinu, ale dosavadní zápisy zrušiti ne-
může.
Posl. Reichstätter podává tento dotaz
V trůnní řeči obsažen byl také odstavec, podle kte-
rého vláda slíbila, že podá sněmovně hned po jejím
sestoupení zákon ve příčině zaopatření soukromých
zřízenců v nedělnosti a ve stáří. Dosud se tak ne-
stalo, a protože na můj dofaz se mi nedostalo od-
povědi, taži se předsedy, je-li ochoten upozornii
ministerského předsedu na tuto přípověď. aby ko-
nečně spravedlivým požadavkům soukromých úřad-
níků bylo vyhověno. Jest také nezbytno, aby osnova
zákona byla platnou pro šlroké kruhy obyvatelstva
Předseda hr. Vetter slibuje, že vyrozumí
tom předsedu mlnisterstva.-
Posl. Tschan nalehá na zodpovědění svého
dotazu předsedovi hranného výboru a žádá, by usta-
novil se v týdnu jeden den pro iniciativní návrhy
V 1 hod. 40 m. odp. přešlo se k jednací mu
pořadu, k dálšímu rokování o poplatkové
novele.
Posl. L. Steiner, hlavní řečník proti předloze.
brojil proti § 14. a vyčital vládě, že nedbá o úlevy
pro lid. Ličil škody z poplatkového zákonodárství
snažil se vyvrátit některé vývody včerejší řeči No-
skovy. Dále uvažoval stavební švindl, zvláště ve
Vídni, jemuž by se měla udělati přítrž. Litoval, že
pro živnostnictvo učinilo se dosud velmi málo, ale
je povděčen, že sněmovna je zase dělna.
Posl
doktor
Brzorád
Vetter
L Steiner
Vídeň
17
article
Posl. dr. Kaizl (generální řečník pro). Děkuji
především oněm poslancům, kteří mne zvolili gene-
rálním řečníkem. Poskytli mně příležitost, abych
se ujal slova ve věci, ve které jsem byl z čelných
stran napadán, ve věci, ve které dáti se na ústup
nebo couvnouti zajisté by nečinilo dobrý dojem a
nevyhovovalo by názorům o předloze a jejím
vzniku. Prosím, aby mně něbylo vykládáno za ne-
skromnost, prohlásím-lí, že předloha ta, která celkem
není ničím, než reprodukcí císařského nařizení z r.
1899, jest po stránce finanční, politické a sociální
nejvýhodnějším, nejsprávnějším a nejlepším dílem
které bylo v oboru finančního zákonodárství v Ra-
kousku po dlouhé době provedeno. (Hlučná po-
chvala.)
Posl. Noske: Tomu nevěří nikdo, kromě vás
Posl. dr. Kaizl: Tak) vy tomu veříle, pane
Noske, avšak dovedu vysvětliti jednostrannost vašeho
stanoviska. Širokým vrstvám lidu dostalo se před-
lohou tou výhod, kterých se domáhaly dlouhý čas
Naproti jednostrannosti a naproti obmezénému sta-
novisku, se kťerého byla předloha posuzována, jes
třeba postaviti do pravého světla četné výhodné její
stránky. Naproti stavebnímu švindlu, o kterém mluvil
řečník přede mnou, jest částečně náprava dána do
rukou samosprávným úřadům. Správa velikých měst
zajisté má prostředků dost, aby stavební švíndl po-
někud omezila. Není vždy nutno dovolávati se atát
ních úřadů a státní pomoci.
Bude mou snahou uvěsti také na pravou mír
výroky, podle kterých správní soud jest jakýma
subkomitětem rozličných úřadů. Správní soud roz
hoduje samostatně a nedovoluje působiti na své ná
lezy žádnému ressortu.
Konečně zahnizdila se sterotypní fráse o majet-
kově právním ručení oné vlády, která tenio výno
vydala. Konstatují, že posouzení této otázky bylo t
velmi jednostranným.
Posl
doktor
Kaizl
Noske
18
article
Stává se v této sněmovně velmi často, že posu-
zují se předlohy s maficherného stanoviska a to
předlohy, které zasluhují širšího horizontu. 1 8§1.
a 2. poskytují se velmi výhodné slevy naproti
stavbám starším Dohromady činí slevy ty 7 1/2 mill. K.
K tomu přistupují ještě slevy podle ostatních pa-
ragrafů.
Celkem činí finanční úbytek, který vyplyne z této
předlohy 2,000.800 K, takže slevy 71/2 mill. nejsou
souhrnným resultátem, nýbrž 9 millionů. Včera kon-
struována jakásí proliva mezi venkovskými a měst-
skými zájmy, čili, jak řečeno, mezi venkovskými
a velkoměstskými. Není spravedlivo a není také zá-
hodno takovou neodůvodněnou protivu tady dělat.
Ještě méně důvodným je však ton, jakým mluvil
poslanec Noske. Věc byla vyličována tak, jako by
venkované byli vyloudili nějaký zisk a jako by nyní
byli rádi, že si jej zajistí. Není pravda, že tato
novella prospěje toliko lidu venkovskému. Naopak
88 1. a 2. obsahují velké podstatné slevy bez ohledu
na to, že by nějaká realita byla na venkově nebo
v městě. Tím méně důvodným jest tento velkopansky
ton, jakým zde bylo mluveno o zájmech venkovského
lidu. Poslanec Tschernigg s tohoto stanoviska po-
dotkl, že musí rolnické obyvatelstvo uznati, že v této
novelle poskytují se velmi čelné výhody. Litovati se
však musí, že nenašla novella uznání se stanoviska
městských interessů a se stanoviska účastněných
činitelů. Vysvětluje se to tím, že někteří páni ve-
mlouvají se do opposice proti předpisům o tak zvané
slevě poplatků. Výhody novelly dají se shrnouti
takto: Byly poskytnuty veliké slevy pro převod ma
jetku a pro převod požitků z pozemků a domů.
Noske
Tschernigg
19
article
Poskytnuty dále výhody převodu majetků vůbec
malých i velkých, sestupná škála pro převod vý-
minku a pro převod při dělbě. To vše jsou veliké
výhody, kterých se dostane venkovskému i městskému
majetku.
Dále byla vydána celá řada předpisů k zajištění
poplatků z dědictví, avšak o těchto ustanoveníeh
bylo mlůveno co nejméně. Byly jenom pronášeny
stížnosti proti strašnému fiskalismu. Finanční škody
pro státní pokladnu musily býti odčiněny finančním
prospěchy a tylo byly zjednány odstraněním poplat-
kových slev a opatřením k zajištění poplátků z dě-
dictví. Ve příčině odstranění poplatkových slev
zpráva výborová výslovně konstatuje, že poplatkový
výbor roku 1883 projevil souhlas ke zrušení slevy
poplatkové a také subkomitét nepodali proti zrušení
tomu námitky. Všichni, kteří se tak proti zrušení
poplatkové slevy rozpalovali, nechť si vzpomenou,
že jest obecně známo, že sleva poplatková, jaká
byla u nás, nedá se schváliti ani finančně- politicky
ani sociálně politicky, a že není institucí, která by
měla býti zachována. Že by zvláště na venkové
sleva poplatková, t. j odměňování rychlé změny ma-
jetku bylo žádoucí institucí, nikdo v této sněmovně
nebude tvrditi. Že ve velkých městech tu i onde
zrušení poplatkové slevy působilo snad bolestně.
20
article
nebüdiž popíráno, nebude však také nikdo poplrati.
že jest ve velkých městech také celá řada případů,
ve kterých zrušení slevy poplatkové neznamena nio
jiného, než podíl na velkém zisku. Principiálně mu-
sílo býti za všech podmínek ponecháno zrušení slevy
poplatkové. Zmírniti však příkrosti, způsobené pří-
krým a bezpodmínečným prováděním jistých zásad
jest zajisté jenom věcí spravedlnosti. Jestliže tudíž
byly přijaty návrhy, jak je podal výbor v § 3.a
poslanec Bělský, zjednává se tím náprava zájmům
stavebních živností, nikoli však zájmům stavebn
spekulace.
Bělský
21
article
Jestliže tedy byla nalezena zrušením slev po
platkových protiváha proti finančnímu poškozen
státu, je to zajisté opatřením stejně sociálně-politicky
oprávněným jako moderním, pokrokovým a sprave-
dlivým. Systém protiváhy této spočívá v ustanovení
8 11. a následujících předlohy. Nemovitě pozůsta losti
nedají se zatajiti. Pozemkový majetek všeho druhu,
ať je malý, prostřední nebo veliký, neujde poplatku
z převodu žádným způsobem. Movitý majetek však
dovede se zvláště při převodu dědictví různým
způsobem poplatku vyhnouti. Mluví li se zde proti
přetěžování selského majetku novellou a zároveň se
protestuje proti přísnějšímu zacházení s mobilárním
kapitálem při dědictví, dokazuje to jenom, že zájmy
mobilárního majetku mají býti zcela neoprávněné
V drobném prodeji:
raaní číslo o sobě . . . za 8 h
odpoladní . . . . . . . za ? h
Ve siialkíeh aa venkov
ranní č6lo. . . . . . . . 10h
cd polední.
Inserat
platí se hotevá rapře
Fřečplscení a insevty pljímá zdnisi-
strace v Marianské ulici č. a.
Tam nacházají so těž redlskee
tiskárna a szpudice „Národnich Listů“.
Rukoplsy se navraeejí,
22
article
stůj co stůj a vždycky chráněny (Souhlas.), za t
však zájmy nemovilého majetku že mají býti vysta-
veny celé příkrosti berního a poplatkového zákono-
dárství. (Souhlas.)
Proti spravedlivému tomuto zdanění a proti za-
vedení přísnějších kontrolních opatření vůči mobi-
liarnímu majetku ohlásila se opposice stran a skupin,
od nichž by se to nebylo dalo očekávati. Co obsa-
huje císařské nařízení, bylo spravedlivé a slušné.
Novella měla se státi prvním stupněm k racionální
a včasné reformě daní z dědictví. Musila býti zjed-
nána proliváha proti poškození stálního pokladua
tato protiváha byla nalezena na prvém místě. Všecka
opatření, obsažená v císařském nařízení, byla by zde
přijata bez nejmenší změny, nehledě snad k tomu,
že by byla do něho přijata některá ustanovení ve
prospěch stavebních živností.
Jsem přesvědčen pevně, kdyby vláda byla řekla,
že zákon jest a prendre ou laiser faire, bylo by to
císařské nařízení vzhledem k velikému prospěchu,
který přináší statisícům státních občanů, přijalo.
Avšak ustoupilo se útokům plutokratických živlů. Je
Iřeba litoval, že tímto způsobem novella zvláště v
druhé své části byla zhoršena. Dokázal jsem, že se
stanoviska sociálně-politického a finančně- politického
proti ustanovením císařského nařízení, jež byla ve
výboru změněna, nedá se nic namítat a že ta usta-
novení byla správná. Že sněmovna ustanovení taková
neschvaluje, teho nejlepším důkazem je návrh vy-
boru, a proto pravím: pochybuji o tom, že by byl
tento pariament s to, schváliti takové znění, jaké
bylo obsaženo v císařském nařízení,
Posl. Noske: To je štěstíl
Posl. dr. KaIzl: .. . protože některé zvláštní
zájmy jsou tak silné, že se nemůže dosíci loho .
(Hlučné výkřiky na levici.)
Posl. dr. Vogler: To je pláče pro absolu
tismus!
Posl
doktor
Kaizl
Vogler
Novella
23
article
Posl. dr. Kaizl: ... co v době, kdy parlamení
odřekl svou kooperaci, ústanovila novella, klerá n
základě § 14.
Posl. Glöckner: Byla sem vpašována!
Posl. dr. Kaizl: ... nikoliv, nebyla sem vpa-
šována, nýbaž vydána, která byla s lo upraviti
předmět objektivněji, než-li jak se to děje ve sně-
movně.
Posl. dr. Vogler: Ale se státoprávního stano
viska nebylo to připustno
Posl. dr. Kaizl: Nechcí se otázkou tou obšír-
něji zabý vat.
Posl. dr. Vogler: »Ale zajímavé byt
bylo !«
Posl. dr. Kalzl: Nebál jsem se diskusse o tom.
když jsem seděl na křesle ministerském a také nyní
se jí nebudu bát. (Pochvala na pravici, odpor na le-
vici. Nepokoj ve sněmovně:)
Mistopředseda Prade stále zvoní a žádá, aby
řečník nebyl přerušován.
n s cin
Posl. dr. Kaizl: Celé ministerstvo, které pode-
psalo to císařské nařízení, má býti materialně uči-
něno zodpovědným ze škody, která z něho povstala.
Já nevidím mikterak, že by nějaká škoda byla zrovna
možná, neboť buďto schválíte toto nařízení, a pak
nabudou všecky vybrané poplatky právní platnost,
nebo prostě nařízení zrušite a pak se předepíše po-
platek dodatečně dle starého ustanovení.
Posl. Glöckner: Vraťte penízel
Posl. dr. Kalzl: Co pak máme vrátit?
Posl, Glöekner Oč se vybralo více
Jiný poslanec: Tři milliony, které se
vybraly. (Posměch na levici.)
Posl. dr. Knizl: V okamžiku, ve kterém se
ruší císařské nařízení, nabudou platnosti staré po-
platkové předpisy, jak pánové míní, ex tunc, to jest
ze srpna roku 1899. (Souhlas na pravici. Odpor na
levici.) Zrušite-li nařízení, nikoliv ex tune, nýbrž
ex nunc, platí přece císařské nařízení až do té doby
a od dneška nabudou platnosti opět bývalá nařízení
a tu se tedy vybralo právem o 3 mill. méně.
Posl
doktor
Kaizl
Vogler
Kalzl
Glöekner
Knizl
24
article
Posl. dr. Licht: Pro finančního politika nenl
žádných alternací. Musí míti své mínění.
Posl. dr. Kaizl: Stále se mluvilo o jakési
ekonomické zodpovědnosti celého ministerstva. Ja
však nevidím žádné možnosti takové zodpovědnosti,
protože fiskus není žádným způsobem poškozen.
Myslí pánové skutečně, že dle znění ústavy může
býti císařské nařízení částečně zrušeno a částečně
nezrušeno? (Hlučný souhlas na pravici.) To je přece
absolutně neudržitelné stanovisko. Divím se, že.
právníci mohou podávat takový návrh. Z toho je
patrno, jakým způsobem někteří členové sněmovny
vyřizují zajisté obližnou otázku, jak se má naložiti
s císařským nařízením, vydaným na základě § 14.
Řečník odůvodňuje pak použití § 14. při po-
platkové novelle. Po této stránce byla mně, praví
řečník, zprávou výborovou sítuace dosti usnadněna.
Ve zprávě výborové se totiž praví, že již dávno
velice naléhavě se žádalo, aby tyto poplatky byly
reformovány a také pánové dr. Offuer a ostatní
praví sami: V obsahu císařského nařízení může se
o dvou uslanoveních mluviti, že mají ráz zákona.
z nouze, totiž slevy poplatků z převodu majetku
mezi blízkými příbuznými a ustanovení ve příčině
selských usedlostí. Na základě těchto premis se
vlastně celý spor soustřeďuje v otázce, zdali bylo
oprávněno přijati do císařského nařízení ustanovení
o zajíšťování poplatků z dědictví a o slevě poplatkové.
Neboť ve příčině ustanovení, povolujícího úlevy, ne-
jedná se tak přísně s interpretací § 14. Jakmile
však běží o něco, co se zdá býti obtížením, nejsou
si pánové důsledni.
Posl. Pernerstorfer: O obtížení se přec
výslovně mluví v § 14..
Posl
doktor
Licht
Kaizl
Offuer
25
article
Posl. dr. Kaizl: Tam běží o obtížení státního
pokladu. Jak by mohl býti státní poklad oblížen
novým poplatkem? Státní poklad má přece z toho
prospěch. (Veselost a souhlas na pravici.)
Posl. dr. Haizl: Nechei se dnes zabývati výkla-
dem o vlastním základě oprávněnosti podžití § 14.
v tomto připadě. Je to oko nost, že parlamient ode-
přel své účastenství, a tovinou menšiny parla
mentu. (Odpor na levici. Hlasy : Vinou vlády.)
Nikoli vinou vlády.
Posl. Ofner: Následkem násilného činu Bade-
nova. (Odpor na pravici.)
Posl. dr. Kaizl: Vláda to nikterak nezavinil
nýbrž byla zvolena taktika parlamentní jednání zne
možniti. Tím byly dány podmínky použití para-
grafu 14.
V debatě bylo učiněno několik poznámek o fr-
volitě. O frivolitě zajisté nemnůže býti mluveno při
novelle tak prospěšné, tam však, kde by se mohlo
mysliti, že se páni jako lvi vrhnou na nařízení vy-
dané na základě § 14., nebylo této odhodlanosti
viděti.
Posl
doktor
Kaizl
Haizl
Bade
26
article
Posl. Noske, který si včera stěžoval, že sně-
movna má tak málo odvahy, že nezamítne tuto no-
vellu, před závěrkem předvelikonočního zasedaní se
tak velice o to zajímal, aby se právě tato novella
dostala na denní pořádek. (Veselost na pravici.)
Hlasy na levici: Cukerní daň.
Posl. dr. Kaizl: Cukerní daň může se obhá-
jiti, protože sněmovna vynutila úpravu platů úřad-
níků a sluho.
Posl. Glöckner: Proč pak nebyla zvýšena
bursovní dan
Posl. dr. Kaizl: Pánové, neuvedete mne do
rozpaků. Co jsem učinil, to mohu ještě dnes obhá-
jiti, jako jsem obhajoval dříve, ať si je to popularní
nebo ne.
Úprava platů úřadníků a sluhů vyžadovala ná-
kladu 50 millionů korun. To ovšem nejde, aby se statní
finance tak obtížily, a pak prostě problásií bankrot
Také nepostačí, kdyby pan posl. Glöckner ještě
více se rozohňoval pro bursovní daň. Aby se vy-
tlačilo z bursovní daně 30 millionů ..
Posl
Noske
doktor
Kaizl
Glöckner