2
masthead
V Praze, v sobotu dne 2. září 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předpláci se
v Praze v administraci
9 K
na přste
zk čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškoa
na měsl
7K o0k
na čtvit let
ve flislkácka
na měsle . . . . . . 2 K 30h
P'oštout
nn rařelc
na atv la. . . : 9k oo
sdvojí vstkonis K so
ndirrt lsta . . . . 1i k soh
na měsí
Praha
5
article
Před obratem v Uhrách?
Před obratem v Uhrách?
Uzavřením míru rusko-japonského octne se
valná čásť rakousko-uherského veřejného mí-
nění v situnci pro ni zajisté málo vítané, že bude
nucena více se zabýváti poměry domácími, jimž
se dosud po způsobě pštrosím vyhýbala, od-
vádějíc pozornost veřejnou k nesnázím ruským
a tváříc se, jakoby v soustáti na Dunaji vše bylo
v nejlepším pořádku. Nyni nebude možno již
plýtvati tiskařskou černí a tuctovými posudkya
radami na účet ruský, protože zdejší veřejnosti
záhy bude předložen účet mnohem bližší —
účet zmatků rakousko-uherských.
Účet ten bude značně složitý a obšírný,a
zastihne zvláště tuto polovinu soustáti tím ci-
telnějí, čím méně nynější vláda vídeňská do-
vedla vykonati příprav, aby v jednotný šik se-
řadila všechny národy. To, co pomocí investič-
ních předloh jakž takž dosáhla na radě říšské.
zatím v době parlameníních prázdnin důkladně
zkřižila něm. byrokracie, jež v četných krajích
s obyvatelstvem smíšeným vydala neněmocké
menšiny na pospas německého přepychu, pod-
lamovala důvěru v účinnost zákonů a veřejného
řádu, zůstavujíe ohroženým a napadeným je-
diný prostředek — nutné sebeobrany.
Pronikne-li toto přesvědčení do širokých vrstev
cbyvatelstva, bude to výhradní vinou této, úřad-
ní své přísahy nedbající byrokracie, že dohán
ebyvatelstvo na sám kraj násilného řešení kon-
fliktu, jež nutně vznikají všude, kde mizí po-
vinná ochrana stální
Tyto zjevy ovšem vedou dále i k myšlence.
že s usmířováním národů se to myslí asi málo
upřímně, když nižší výkonně orgány na mnoh
místoch si počínají tak, jakoby veřejnoprávní
ochrana neplatila i pro neněmecké menšiny.
Uhry
Dunaj
6
article
Jinak podrývá se podobnými zjevy i půda
prd oněmi zástupei lidu, kteří na říšské radě
vomáhali obnovit dělnost parlamentu, aby tato
pelovina soustátí se mohla postaviti jednotně
proti přepjatým požadavkům uherským. Jak
mohou ještě dále postupovati tímto směrem,
když vidí, že v praxi úsilí jejich se zvrhá v ne-
vážnost k národům, jimi zasloupeným a v odpí-
ráni právni a pekojné existence jejich přísluš-
níkům? Na účtu, jenž vyplyne ze zmatků ra-
kousko-uherských, objeví se takto v této polo
vině soustátí i veliká passivní položka — byro
kratické neschopnosti a liknavosti.
A samojediné toto chování některých členo
německé byrokracie, a to takových, kteří jsou
na místech pro uklidnění zdejších poměrů vnitř
ních co nejehoulostivějších, nutně musí rozbit
veškeru součinnost, protože i pro zástupce ne-
německých národů platí zásada, že jest bližši
košile než kabát. Další sebezapírání a zavírání
oči před skutečnosti jest tu nemožně, protože
zejmena náš český národ dále mlčky nesnes
hanebností, jež se množí proti jeho menšinám
ve všech zemích českých.
Ať nedomnívá se nikdo ve Vídni, že snad
v Uhrách neznají skutečný stav vnitřních po-
měrů v této polovině říše, a že jim budou im
ponovati takové prostředky, na jaké se zmůže
panská sněmovna svým osvědčením anebo rytíř
Hohenblum svými hrozbami — hospodářskou
rozlukou. Tato hrozba v takovémto okamžiku vy-
padá spíse jako součást všeněmecké agitace,
směřující k tomu, aby se Cislajtanie vehnala do
těsnějšího spojení s říší německou, než jako
promyšlená akce hospodářská. Či snad rytíř
Hohenblum dovede vykouzliti nové tržiště pro
Cislajtanie
Vídeň
Uhry
7
article
zdejši průmysl tovary, jejichž vypuzení z Uher
musí býti bezprostředním účinkem jeho sgitace?
Když však v této polovině přiostřuje se národ-
nostní boj, když vnáši se i do hospodářských po-
měrů rozkladná hesla, čím má tato polovina říše
imponovati Uhrám a jak tam mají dospěti ku
přesvědčení — že musí obrátiti?
A právě nyní se z Vídně dělá na všech
stranách časopisecky nálada, že — nadcházív
Uhrách obrati
Jaký obrat? Rozumí se, že všeobecné jes
přání, aby obrat ten byl smířlivý, klidný, ale nea
vyloučen i pravý opak toho.
V prvním směru se napovídá, jakoby bý
valý uherský ministr finanční Lukacs po au-
dienci, již měl v Išlu, byl pověřen úkolem, hle
dati nové prostředky, jak dospěti k urovnán
sporných stanovisk a k obnovení pravidelnýeh
peměrů v Uhrách. Takovětéž poslání připisuje
se i někdejšímu předsedovi ministerstva uher
ského Szellovi, a s významným posuňkem se
napovidá, že se koná tajné vyjednávání. Rovněž
o dvojí návštěvě bar. Banífa ve Vídni se šíří po-
dobné domněnky
Včera pak konalo se po předehozí porado
ministerské v Pešti opětné, déle dvou hodin trva-
jící slyšení předsedy ministerstva Fejérvára
u panovníka, a o této cestě Fejérvárově hlásá s
již po několik dní, že povede ke konečnému roz
hodnutí a že přinese obrat ve sporu s Uhrami
Netřeba snad připomínati, že po všecku
dobu, co krise uherská trvá, skoro stejné před-
povědi předcházely každý významný krok toho
kterého předsedy uherského ministerstva, a že
rovněž nesčetných již se rozšířilo zpráv o ne-
vých mužích, již se pokusí e dohodu s koalicí.
Uhry
Vídeň
Išlu
Pešť
ministerstvo Fejérvár
8
article
V kruzích uherské spojené opposice má se
však za to, že ještě nenadešel okamžik, kdy
mchlo by se mluviti opravdově o obratu. Postání
bar. Fejérvára nepokládá se dosud za skončené,
spíše se má za to, že původní jehc úkol, do-
hodnouti se s koailci, bude pozměněn potud,
že koalice má býti oslabena v obyvatelstvu
voličstvu prostředky jednak rázu finančního,
jednak reformního. V prvém ohledu očekává se,
že vláda na opposici žup a municipií odpovi od-
nětím přispěvků státních, jichž se jim dostává,
dále že budou zmenšeny různé podpory a dai,
peskytované dle rozpočtu. Tuto domněnku po-
tvrzuje i známý článek bývalého ministraz
Chorvatsko, Tomašiče, v němž dokazuje, že
Chorvatsko a Slavonsko nemaji se dáti strhnout
agitací pro odpírání placení daní, aby společná
vláda uherská neměla záminku, odepirati Chor-
vatsku příslušný roční příspěvek, při čemž i To-
mašič připouští, že uherská vláda se může z
nedlouho ocinouti ve platobních nesnázich.
V druhé příčině by se nesla činnost bar.
Fejérvára hlavně směrem populárních návrhů,
jako jest reforma volebního práva a zavedení
přímého všeobecného tajného hlasování; dál
různé hospodářské podniky a investice dle vzo-
ru, z Vídně již ve sporu česko-německém s do
časným úspěchem užitého.
Orgány koaliční již nyní ohlašují, že i tente
nový plán Fejérvárův selže, ač připouštějí, že
nenastane obrat, „dokud nebude i episoda Fe-
járvárovská odbyta“. Nestane-li se nějaký div
dožijeme se prý zány v Uhrách věcí, jaké se
neděly ani v dobách minulých bouří, ač to ne-
bude to nejhorší. Horší prý bude, že politický
dilettantism se pokusí o experimenty (rozuměj:
všeobecné volební právo), při nichž si i dema-
gogové počínají opatrně. Jisto prý jest, žes
Tomašič
Chorvatsko
Slavonsko
Vídeň
Uhry
všeobecný volební práv
9
article
nedají zlákati Maďaři ničím, aby upustili od
svých národních požadavků. Sáhne-li Fejérváry
k novým volbám, dočká prý se ještě většího
zklamání.
Nepřinese-li nejbližší okamžik zprávy, že
baron Fejérváry odstoupil, a že koalice jest po-
velána utvořiti ze svého středu nové minister-
stvo, možno pokládati za jisté, že v Uhrách
„nenastane obrat“, ale že dočkáme se tam no-
vého, napínavého zápolení — o to, zda Víden
či koalice strhne za sebou lid při programu, jejž
Fejérvárovo ministerstvo jakožto nový reformni
a hospodářský program vládní ke dni 15. září
opětnému to počátku sněmovního zasedání.
chystá.
A než se zápas na tomto poli vyřídí, bude
Cislajtanie opatřovati účet — společných zále-
žitosti, ne-li i zálohu za nedoplatky uherských
daní,
Maďar
Fejérvára
Fejérvárův
Uhry
10
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
Ze Záhřeba, 30. srpna. (Kdo štve
Chorvaty na Srby i chorvatskou
veřejnost.) Frankovo „Hrvatsko Pravo“ sta-
tečně pokračůje v tažení naproti redaktoru rě-
ckého „Nového Listu“, p. Františku Supilovi.
Když napadený klidně a důstojně prohlásil,že
všecko je lež, z čeho jej Frank obviňuje, „Hrvat-
sko Pravo“ na to, že to, co o Supilovi tvrdilo.
dokáže před soudem. Supilo náslodkem toho
podal na „Hrvatské Pravo“ žalobu pro utrhání
na cti. Ale „Hrvatsko Pravo“ se neleklo a hned
se pochlubilo, odkud má své informace. Podle
jeho mínění už ten pramen sám je zárukou
pravdivosti. A kde je ten pramen? „Hrvatsko
Pravo“ ve své zlobě je tak naivné, že se neštíti
jmenovati jej.Je to bosensko-hercegovská vláda
v Sarajevě, její špielové v Bělohradě to vyčeni-
chali a ona fo dala Frankovi k disposici.
Tím způsobem je mimo vše nadání zjištěn
fakt, že je to bosenská vláda, kdo Chorvaty
Srby uměle rozeštívá a chorvatskou veřejnost
otravuje.
Ze Záhřeba, 30. srpna. (Pangerman-
ské hnutí v Sremu.) Němečtí studenti, sy-
nové kolonistů ve Sremu, organisují mezi srem-
skými Němci pangermanské hnutí. Podnět k to-
mu si přinesli z německých universit. Ohnisko
toho hnuti je město Ruma, kde již v únoru t.r.
konal se všeněmecký sjezd, hojně obeslaný tak
posly z bývalé Vojvodiny. Od té doby se po-
zoruje, že Němci mají na mušce každou píd
srbské nebo chorvatské země, kterou možno
koupit aneb aspoň najmout, a rozšiřují tím způ-
sobem svou realnou držbu. Bohdá již navždy
minuly ty idyllické doby, kdy i srbské církevn
bce rády pronajimaly „Svábům“ své pozemky
Dlužno německé organisaci čeliti svou organi-
saci národní, pevným národním uvědoměníma
hospodářskou zdatností.
Chorvat
Srba
Frankův
Supil
Franco
Němec
Ohnisko
Sváb
Záhřeb
Franca
Sarajevo
Bělohrad
Srem
Rumo
Vojvodina
11
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Marokko.
Odpověď francouzské vlády na posledn
notu Německa, týkající se programu konference
marocké, byla odevzdána včera večer něme-
ckému vyslanci knížeti Radolinovi.
V odpovědí této se prohlašuje, že obě vlády
se již dohodly o podstatných částech programu
a že zbývá pouze ustanoviti datum svolání kon-
ference. Dohodnutí bylo tim snadněji docilono,
Maroko
Německo
12
article
poněvadž sporné záležitosti pozbyly dřivější dů-
ležitosti.
V příčině propuštění Bu Mziana, sděluje
»Petit Journal«, že bylo v ministerstvu zahra-
ničních věcí potvrzeno, že nota sultánova ozna-
čuje propušténí alžírského poddaného j a ko
pouhý skutek milosti. Maghzen vy
chází ze stanoviska, že otázka národnosti mo-
hamedánů v Marokku musí býti předložena kon-
ferenci. Francie nesdilí tento náhled. Bude-li se
sultán zdráhati omluviti zalčení Bu Mziana
dáti připadné odškodnění, opusti fran
couzský vyslanec Taillandier Fez
v kterémž případě ihned uchopí se Francie ener-
gických prostředků, aby donutila sullána ke
splnění svých požadavků. Ministerský předseda
Rouvier měl včera dlouhou rozmluvu s Revoi-
lem o maroekých záležitostech. Po této roz-
mluvě byly poslány Taillandierovi dlouhé de-
peše. Na nábřeži d'Orsay panuje přesvědčenl
že sultán povoli na celé čáre.
Konference marocká má se konati, jak se
dovídá »Liberté«, v některém španěl-
ském přístavu v druhé polovie
října.
»Pelit Parisien« uveřejňuje zajímavý pře-
hled dosavadních sporů mezi Ma-
rokkem a evropskými mocnostmi
Roku 1825 byla na západním břehu Marokka
úspořádána blokáda Rakouskem a Anglií, poně-
vadž obě mocnosti měly stížnosti na sultána.
Roku 1844 obléhala francouzská eskadra, sklá-
dající se ze čtyř panceřových lodí a dvou fregat
za veleni prince de Joinvilla, Mogador. Roku
1851 bombardovalo francouzské loďstvo Saleh.
Mzian
Petit
journal
Libertý
Joinvill
Mogador
Saleh
Maroko
Francie
Ma
Rakousko
Anglie
Kurier
d ' Orsay
13
article
Roku 1859 přirazily španělské sbory vojenské
u Tetuanu, jehož přístav byl bombardován Fran-
couzi. Roku 1870 vytáhlo 3000 francouzského
mužstva na hranice u Oranu, aby potrestalo ně
kolik odbojných a loupeživých kmenů a po dva
měsíce obsadilo marocké hranice. Roku 1891
vypuklo povstání v Tangeru a franconzské, an-
glické, italské a španělské válečné lodi zakotvily
před městem. V posledním okamžiku vyjednával
maghzen, aby zamezil bombardování. Roku 1856
žádala Francie odškodnění za přepadení fran-
couzské lodi, zachráněné španělským parníkem
Maghzen povolil teprve, když v Tangeru se ob-
jevila franeouzská torpedová lod,
Anglické loďstvo ve Swinemüinde.
Dne 31. srpna odpoledne o 3. hodině vy-
plulo anglické loďstvo ze Swine-
můnde. Na cestě mezi Swinemünde a Neu-
fahrwasser budou se-konati strategické manévry.
Uhelné lodi, doprovázející dosud loďstvo, byly
po složení nákladu odeslány do Anglie. Moř
bylo neklidné, panovala značná bouře, jež ve-
lice stěžovala evoluce lodstva.
Smlouva anglo-japonská.
»Morning Post« oznamuje ze spolehlivého
pramene, že byly vyřízeny všechny předběžné
porady, týkající se obnovení smlouvy japonsko-
anglické a že nová smlouva bude co nejdřive
podepsána.
Dopisovatel »Daily Mailu« v Tokiu telegra-
fuje: »Dovídám se, že nová smlouva mezi
Velkou-Britanií a Japonskem byla již podepsána
Dovídám se, že nová smlouva je rozšífením
předešlé z 12. února 1905 ve smyslu ustano-
Fran
Maghdit
Oran
Tanger
Swine
Swinemünde
Neu
Anglie
Tokio
VelkáBritánie
Japonsko
Morning Post
Daily Maila
14
article
V Praze, 1. září.
Praha
15
article
V drobném prodejii
ranní číslo o sobě . . . za s
odpoleddní.
. . . za 2
Ve filialkéch na venkovět
rapní číslo. . . . . . . . 10
vdpolední . . . . . . . . Sh
Inserá ty
platí se hotově kapřed
Předplacení a inserty přijímá sdmini-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též redakee
tiskárna a expedice „ Národních Leistá“.
Eukoplsy ze novraosji.
národní Leistat
16
article
vení úplné shody zájmů obou mocí
na dálném Východě. Znění smlouvy bude
záhy uveřejněno.«
Bebel ve Štrasburku.
Vůdce německých socialistů Bebel pronesl
na nedělním meetingu socialistů ve Štrasburku
před shromážděním 7000 dělníků dlouhou řeč,
v níž se dotekl různých otázek sociálních a po-
litických a zejmena se vyslovil o zahraniční po-
litice německé a o otázce marocké. Bebel ostře
kritisoval vystupování císařovo v záležitosti ma-
rocké a policejní komisař mu chtěl odníti slovo.
Prohlásil, že cesta německého císaře
do Tangeru byla přímou provo-
kací Francie a Anglie. Socialisté ně-
mečtí odsuzují co nejrozhodněji vyzývavé cho-
vání proti Francii a nepřejí si války s Francií.
Komisař policejní přerušil řečníka a prohlásil,
že mu nedovolí dále mluvit, bude-li tvrdit, že
»Německo je prodchnuto bojechtivými myšlen-
kami.«
Nová konference haagská.
President Roosevelt chystá se svolati záhy
novou konferenci míru do Haagu, jež se raditi
má o zkušenostech z války rusko-japonské. M
uvažovati zvláště o používání bezdrátné telegra-
fie za dob válečných neválčícími, o kontrole
plovoucích min pod hladinou na širém mořii
právu válčících stran v neutrálních přístavech.
Bebel
Roosevelt
Štrasburk
Tanger
Francie
Anglie
Německo
Haag
17
article
Američané proti Německu.
Novoyorský »Sun« pokračuje ve výpravě
proliněmecké. Dovozuje, že Angličané musí se
více obávati Němců nežli Rusů a že by tudíž
spolek s Ruskem byl nejen pro
Anglii prospěšným, nýbrž že by se dal
uvésti také úplně v soulad se spolkem anglo-
japonským. Nechť dovolí se Rusku ob-
saditi Cařihrad, aby konečně zjednalo
si přístup k volnému moři. Tato změna
mapy evropské ochromila by německý
vliv v Malé Asii, návrat ruského vojska
z dálného Východu obnovil by pak rovnováhu
v Evropě také na prospěch anglický. Dojde
tento rozumný hlas ve Spojených státech ohlasu?
Či také po úspěších Vilteových zanikne v
vřavě ostatního »žlutého tisku«?
Bůlow.
Kaneléř Bülow vrátil se dnes do Berlína.
Důsledky smlouvy mírové, jež obmezí volnost
německé politiky zahraničné, vyžadují prý jeho
přílomnosti v hlavním městě.
K švédsko-norskému vyjednávání.
Druhé sezení konference švédsko-norské po-
čalo dnes v 11 hodin dopoledne a trvalo do
1 hodiny odpoledne. O 3. hodině bylo zahájeno
znovu.
Král Oskar prohlásil k redaktoru göteborg-
ského týdenníku »Kroniken«, že cití se osobné
velmi uražen tím, že tisk (Viz telegram náš n
4. straně listu. Pozn. red.) podkládal mu, že na
rozdil od veřejných osobních prohlášení svých
interesuje se potají přece o švédskou kandidaturu
na norský trůn.
Volby do druhé sněmovny švédské počaly
dnes a potrvají po celý měsle.
Američan
Sun
Angličan
Němec
Rus
Vilteový
Kaneléř Bülow
Oskar
Německo
Rusko
Anglie
Cařihrad
Asie
Evropa
spojený stát ohlas
Berlín
spolek anglickýjaponský
18
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z naší novodobě minulosti.
Dle svých upomínek a zápisků vypravuje dr. Serrác
Heller.
doktor
Serrác Heller
19
article
V době přechodně.
XIV.
20
article
(Tichý život v Praze. — Masopustní zá-
bavy. — První velká česká »Besed a«a
její výnos. — Z divadla na Ovocném
trhu. — Některé personalie. — Sbo
pro zřízení Národního divadla se po
sedmi létech zase hnul.)
V roce, ve kterémž se úplný převrat ve-
řejného pořádku v Rakousku chystal, bylo
v Praze stále ještě idyllické ticho. Některé sen-
sační události vídeňské zvířily sice také u nás
tiché dosud vlny šeptaného jenom »veřejného
mínění«, ale toto vlnobití záhy opět ulehlo
Praha trávila až skoro do konce října svůj
klidný, spokojený šosácký život dále. Kulminaei
společenského života byly — jak v dřívějšíeh
letech — na počátku roku plesy. O těch, o di-
vadle, o produkcích »řimského cirku« a kouzel-
ných představeních různých »professorů« magie
se v měšťanských a vůbec ve »středních«
vrstvách obyvatelstva nejvíce mluvilo.
Tak zvané »slavnosti karnevalu« r. 1860
byly pestřejší, než nyní a stále ještě německé.
Praha
Rakousko
národní divadlo
21
article
Českým plesem byla jenom »Beseda«, jež uspo-
řádána byla dne 31. ledna na Žofině, avšak
i tu zaznamenaly noviny, že byl ples obeslán
středními stavy »obou národnosti«, což bylo je-
nom stylistiekým opsáním fakta, že se na »Be-
sedě« silně — snad z polovice — mluvilo také
německy. Leč navždor tomu značila »Beseda«
tohoto roku již silný pokrok českého ducha
v pražské společnosti, neboť byla velkolepě
navšlivena a uznávala se obecně za velmi zda-
řilou. A to bylo tehda již něco! Kruhy, které
se dříve českým podnikům vyhýbaly, přišly ko-
nečně také s reverencí a takž nescházeli tento-
kráte ani c. k. důstojníci, ani vyšší státní hod-
nostáři, ani zástupcové velkého průmyslu a čel
ných institucí všeho druhu. Jenom slechta ješté
scházela. Za to dostavili se ve svých pestrých
národně salonních krojích a úborech zde stu-
dujíc! Maďaři, Srbové a Bulhaři a dodali ce-
lému obrazu nejenom jiskrné barvitosti, nýbrž
také zábavě prospěšného ohně. Žofínské sály
byly tak plnv, že nebylo lze namnoze ani lan
Maďar
Srba
Bulhar
Be
22
article
čit. Na velikou žalosť mládeže odpadl násled-
kem toho valčik a to docela. Teprve o pů
sedmě ukončeno křepčení obvyklou sousedskou.
A finanční výsledek ? Dne 10. února oznamoval
plesový výbor v »Pražskýchi Novinách«, že či-
stý výnos (věnovaný fondu pro zbudování Ná-
rodního dívadla) obnáší 222 zlatých, že však
v této sumě obsažen je také čistý výnos obou
»Besed« z minulého roku, jenž činil 60 zla-
tých. Tedy: obě »Besedy« z roku 1859 vyne-
sly čistých 60 zlatých a velkolepě zdařilá »Be-
seda« z r. 1860 vynesla čistých 162 zlatých
Německý »Spolkový ples« vynesl téhož roku
6000 zlatých!] Kdo se jenom poněkud v ple-
sové technice zná, vyčte z těchto cifer s ne-
omylnou téměř jistotou, že byla velká návštěva
»Besedy« pořízena hlavně — bezplatnými vstu-
penkami. Ale pokrok byl navzdor tomu přece
nepopíratelný.
Ted
23
article
Vážné plesy konaly se tehda na Žofině,
v Konviktě a u Apolla (v Žitné ulíci, kdež se
nyní nalezá ústav u sv. Anny), avšak v sálech
konviktském a apollonském střídavě s masopust-
ními podniky rázu co nejveselejšího. Masopustní
zábavy, su Apolla« pořádané, byly po celé zemi
pověstny a přece konaly se tam časem i bály
slušně, jako r. 1860 ples poddůstojníků dělo-
střeleckého pluku císaře Františka Josefa za
přitomnosti všeho v Praze jen možného vojen-
ského panstva. V Konviktě střídaly se solidní
reuniony a plesy s rozkřičenými kostýmními me-
rendami, které tam pořádal taneční mistr »papá«
Feigert. Tyto debarděrské zábavy čili »maškarní
plesy« byly tak asi vrcholem všeho, co Praha
v tom oboru poskytnouti s to byla a byly po
celý masopust v mladší mužské generaci před-
mětem nevázaného — řekněme posměchu. Něco
takového by dnešní cudná Praha vůbec ani ne-
snesla. O několik stupňů chudšími, to jest pro-
stěji aranžovanými byly »plesy« v lázeňském
sále na Malé straně, za to však o tolik též asi
stupňů výše »zářily« nedělní velké reduty v ko-
lossálním Novoměstském divadle. O těchto redu-
tách bývala v parádě celá snad garderoba sta-
vovského divadla a costumiéři vídali tamse
chumelit v pestrém reji celé svoje staré i nové
zásoby. Schátralý odvar těchto redut přestěho
val se později, zejmena po zboření Novoměst-
ského divadla, na Žofín.
Žofina
Apollo
Anna
František Josef
Konvikt
Praha
Žofín
24
article
Po skončených radovánkách masopustu za-
ujaly pozornost pražské měšťanské společnosti
koncerty a divadlo, jako se děje i nyní, jenom
že se to tehda dělo mocněji, ježto nebylo žád-
ných sporů politických, národních a sociálních.
Interess a rozhovory ve veřejných místnostech
i v soukromí byly ovládány nejenom uměleckými
produkcemi, jež namnoze velice vynikaly, nýbrž
také událostmi a příhodami, které výkony ty
provázely, tedy uměleckým a divadelním klepem,
jehož kultura prodlením času ochabla a — po
zásluze — z módy vyšla.
25
article
Pražské divadlo — německé — libovalo
si tebda silně v pohostinských hrách vynikaji-
cích umělců ciziny a divadelní obecenstvo zdejší
mivalo tehdy sensuci za sensací. Největší sen-
saci způsobily pohostinské hry mladistvé Pavliny
Luccové, jež byla tehda člénem opery v Olo-
mouci a vystupovala zde na engagement. Obe-
censtvo pražské bylo jejím hlasem, její techni-
kou a její hudební a vůbec uměleckou intelli-
genci ihned okouzleno a znalci prorokovali po
druhé, třeti hře, že se Lueca stane celebritou
světovou. Že prorokovali dobře, je obecně
známo. V činohře byly největší události toho
roku pohostinské hry Bogumila Dawisona, jenž
deset let před tím v Praze obstojným pouze
byl hercem, ale od té doby na stolec největšího
charakterního herce střední Evropy se vyšvihl.
Každé jeho vystoupení v divadle na Ovocném
trhu bylo dokonalým triumfem a přece bylo di-
vadelní obecenstvo pražské tehda v uměleckém
ohledu velmi zmlsáno.
Luccová
Dawison
Ola
Ob
Praha
Evropa
pražský divadlo
26
article
Tak na příklad odmítalo pražské obecen-
stvo důsledně Meyerbeerovu tehda novou operu
»Dinoru« a jenom okolnost, že měla pražská
opera koloraturní zpěvačku nejprvnějšího řádu
Maďarku slečnu Brennerovu, učinila možným.
že se »Dinora« toho roku několikráte opako-
vala, »Brennerka« překonávala jako » Dinorah«
samu sebe a obecenstvo přijímajíc všechna
ostatní čísla s ledovou chladnosti, dělalo slečně
Brennerově opravdu bouřlivé ovace, dávajíc tlm
na jevo, že jenom a jedině k vůli ní »Dinoru«
přichází poslouchat. Jinak bavili se návštěvníci
»Dinory« nejvíce kozou, jež v opeře té byla
»zaměstnána«. Noviny přinesly totiž pozoru-
hodnou, ale ovšem posměšnou zprávu, že byla
provedena mezi pražskými kozami pravá assen-
týrka a že ze všech 56 koz, jež tou dobouv
Praze žily a trávily, ani jediná nebyla za hodnou
a způsobilou uznána, aby v Meyerbeerově »Pouti
do Ploermelu« spolupůsobila a že byla posléz
pro tuto důležitou úlohu vybrána nadějná z-
čátečnice, jež za branou ve Pštrosce bydlela.
Koza tato byla na zkoušky a k představením
»Dinory« vždy Koňskou branou a přes Václav
ské náměstí do divadla voděna. Na této koze
brousili si rozumy všichni, povolaní i nepovo
laní, divadelní vlipkáři.
Meyerbeerův
Maďarka
Brennerův
Dinor
ský
Praha
Dinor
27
article
V upominkách na rok 1860 hlásí se o pří-
slušné místečko některé personalie, kteréž arei
zajímati mohou jenom pamětníky dob, o nichž
tyto črly jednají, ale kterých již z piety k oněm
osobnostem pisatel nechce odmítnouti.
V jedné z prvních kapitol byla učiněna
zminka o katechetovi staroměstského gymnasia,
knězi Václavu Štulcovi, jenž nesporně
právém náležel k tehdejší naší národní hono-
raci. Štule byl jakožto professor prvního praž-
ského gymnasia — gymnasijní professura poskyto-
vala tehda, poněvadž bylo gymnasií jenom málo
ve společnosti postavení už vynikající — ja-
kožto spisovatel, výborný řečník a na slovo
vzatý mistr českého jazyka, osobností v Praze
obecně známou a váženou, i nepřekvapilo tedy
nikoho, že byl dne 26. dubna zvolen za kanov-
níka staroslavné kollegiatní kapitoly na Vyše
hradě, kteráž tehda dle staré tradice kollegium
své se zálibou doplňovala duchovními, kteří jako
učenci, spisovatelé a řečníci nad jiné vynikali
Na oslavu této události a zároveň na rozlouče-
nou se svým proslulým učitelem uspořádalo
studentstvo celého akademického gymnasia
Štulc
Štule
Praha
28
article
Štulcovi v neděli dne 29. dubna pochodňovou
serenádu. Žáci všech třid shromáždili se se
svými professory večer v nádvořích Klementina
a odebrali se odsud, majíce ředitele Hofmanna
v čele, ke Štulcovu bytu na Rejdišti, rozestavili
se tam v prostorném dvoře do polokruhu a pě-
vecký sbor studentský zapěl při záři pochodní
slavnostní kantátu, jež k této ovaci zvlášť byla
složena, načež deputace professorů a studentů
oslavenci přednesly pečlivě stylisovaná blaho-
přání. To mělo ráz velmi slavnostní a tklivý. Po-
někud veselejší dojem učinila později časopisecká
zpráva, že nový vyšehradský kanovník na oslavu
své installace, kteráž se konala v neděli dne 20.
května, místním chudým královského horního
města Vyšehradu daroval 60 bochníků chleb
po 6 librách, což dle tehdejší sazby (10krejea-
rový bochánek musil vážit 1 libru 203 lotu) ob-
nášelo na penězích 22 zl. 22 kr.
Další osobní upomínkou jest, že měl dne
28. června veřejnou disputaci ve velké dvoraně
Karolina kandidát veškerých práv Edmund
Kaizl ze Citolib, jenž mimo jiné se nabízel
hájiti thése: »Právo koruny české na Lužici sice
nevyhaslo, ale proto přece nemůže býti o něja-
kém lenním poměru mezi oběma žádné řeči.«
Štulc
Klementina
Hofmann
Štulcův
Karolina kandidát
Kaizl
Vyšehrad
Citoliby
29
article
Edmund Kaizl byl pak dne 12. července za do-
ktora veškerých práv veřejné prohlášen. — Dne
20. července měl JUDr. Antonín Randa, ja-
kožto nastávající soukromý docent první před-
nášku »na zkoušku« a pojednal v ní »O vlivu
veřejných knih na vývoj nauky o držbě dle ra-
kouského práva«. — Císařským rozhodnutím ze
dne 30 záři 1860 jmenován byl dějepisec Vá-
clav Vladivoj Tomek řádným professorem ra-
kouských déjin na université pražské a starší
intelligenti nemohli se zdržeti sarkastické po-
známky, že by byl Tomek navzdor své vysoké
kvalitě dosud ještě mimořádným professorem,
kdyby se nebyl loňského roku odhodlal vystou-
piti veřejně jako řečník při Schillerové slavno-
sti . .. A ještě jedna upomínka uvázla v mých
zápiseích: Dne 25. listopadu 1860 slavil pro-
slulý už tehdy pěvec Jan Ludevít Lukes v ko-
stele u sv. Haštala sňatek, obdržev za choť nej-
sturší dceru sládka »u Rajsmanů«, krásnou
slečnu Kateřinu Kučerovu. Aby libeznou Katuši
od »Rajsmanů« si získal, odhodlal se r. 1857
Lukes pověsiti pěvecké umění na hřebík a stát-
se sládkem, jak si starý Kučera přál. Aby pak
sládkem státi se mohi, studoval Lukes chemii
v Mnichově a v jiných městech evropských
čacké umění sladovnické a vařil potom jako Ku-
čerův zeť skutečně nějaký čas pivo »u Rajs-
manů«, až jej zase (r. 1864) operní Musa do
svého čarovného reje vlákala. Poskytoval tedy
Lukes Pražanům střídavě výborný zpěv a vý-
borné pivo a proslavil se v třetím období své
činnosti jakožto »tvůrce« operních pěveů a pěv-
kyň pro divadla naše i daleké ciziny.
Kaizl
Randa
Tomek
Schiller
Jan
Ludevít
Lukes
Haštala
Kučerův
Kučera
Pražan
Mnichov
Rajs
Musa
30
article
Když ledy politického a národního ztrnutí
začinaly praskat, procitl po několikaletém tvrdém
spánku také Sbor pro zřízení Národ-
niho divadla k jakémusi životu. Sbor
tento byl založen roku 1850, když bylo bezna-
dějným zůstalo všechno úsilí z let 1848 a 1849,
aby stavovský zemský výbor otázku českého di-
vadla v Praze nějak slušně vyřídil. Dne 10. čer-
vence 1850 podal dr. Alois Pravoslav Trojan
vojenskému velitelství v Praze žádost za povo-
leni Sboru pro zřízení Národního divadlu a ježto
doktor
Alois
Pravoslav
Trojan
Praha
národní divadlo