ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 40727f20-78ed-11dc-a4a6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 70, person 72, org 13
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 2. září 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 241.
4 article
Na ranní a odpol. listy předpláci se v Praze v administraci 9 K na přste zk čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškoa na měsl 7K o0k na čtvit let ve flislkácka na měsle . . . . . . 2 K 30h P'oštout nn rařelc na atv la. . . : 9k oo sdvojí vstkonis K so ndirrt lsta . . . . 1i k soh na měsí
Praha
5 article Před obratem v Uhrách?
Před obratem v Uhrách? Uzavřením míru rusko-japonského octne se valná čásť rakousko-uherského veřejného mí- nění v situnci pro ni zajisté málo vítané, že bude nucena více se zabýváti poměry domácími, jimž se dosud po způsobě pštrosím vyhýbala, od- vádějíc pozornost veřejnou k nesnázím ruským a tváříc se, jakoby v soustáti na Dunaji vše bylo v nejlepším pořádku. Nyni nebude možno již plýtvati tiskařskou černí a tuctovými posudkya radami na účet ruský, protože zdejší veřejnosti záhy bude předložen účet mnohem bližší — účet zmatků rakousko-uherských. Účet ten bude značně složitý a obšírný,a zastihne zvláště tuto polovinu soustáti tím ci- telnějí, čím méně nynější vláda vídeňská do- vedla vykonati příprav, aby v jednotný šik se- řadila všechny národy. To, co pomocí investič- ních předloh jakž takž dosáhla na radě říšské. zatím v době parlameníních prázdnin důkladně zkřižila něm. byrokracie, jež v četných krajích s obyvatelstvem smíšeným vydala neněmocké menšiny na pospas německého přepychu, pod- lamovala důvěru v účinnost zákonů a veřejného řádu, zůstavujíe ohroženým a napadeným je- diný prostředek — nutné sebeobrany. Pronikne-li toto přesvědčení do širokých vrstev cbyvatelstva, bude to výhradní vinou této, úřad- ní své přísahy nedbající byrokracie, že dohán ebyvatelstvo na sám kraj násilného řešení kon- fliktu, jež nutně vznikají všude, kde mizí po- vinná ochrana stální Tyto zjevy ovšem vedou dále i k myšlence. že s usmířováním národů se to myslí asi málo upřímně, když nižší výkonně orgány na mnoh místoch si počínají tak, jakoby veřejnoprávní ochrana neplatila i pro neněmecké menšiny.
Uhry Dunaj
6 article
Jinak podrývá se podobnými zjevy i půda prd oněmi zástupei lidu, kteří na říšské radě vomáhali obnovit dělnost parlamentu, aby tato pelovina soustátí se mohla postaviti jednotně proti přepjatým požadavkům uherským. Jak mohou ještě dále postupovati tímto směrem, když vidí, že v praxi úsilí jejich se zvrhá v ne- vážnost k národům, jimi zasloupeným a v odpí- ráni právni a pekojné existence jejich přísluš- níkům? Na účtu, jenž vyplyne ze zmatků ra- kousko-uherských, objeví se takto v této polo vině soustátí i veliká passivní položka — byro kratické neschopnosti a liknavosti. A samojediné toto chování některých členo německé byrokracie, a to takových, kteří jsou na místech pro uklidnění zdejších poměrů vnitř ních co nejehoulostivějších, nutně musí rozbit veškeru součinnost, protože i pro zástupce ne- německých národů platí zásada, že jest bližši košile než kabát. Další sebezapírání a zavírání oči před skutečnosti jest tu nemožně, protože zejmena náš český národ dále mlčky nesnes hanebností, jež se množí proti jeho menšinám ve všech zemích českých. Ať nedomnívá se nikdo ve Vídni, že snad v Uhrách neznají skutečný stav vnitřních po- měrů v této polovině říše, a že jim budou im ponovati takové prostředky, na jaké se zmůže panská sněmovna svým osvědčením anebo rytíř Hohenblum svými hrozbami — hospodářskou rozlukou. Tato hrozba v takovémto okamžiku vy- padá spíse jako součást všeněmecké agitace, směřující k tomu, aby se Cislajtanie vehnala do těsnějšího spojení s říší německou, než jako promyšlená akce hospodářská. Či snad rytíř Hohenblum dovede vykouzliti nové tržiště pro
Cislajtanie Vídeň Uhry
7 article
zdejši průmysl tovary, jejichž vypuzení z Uher musí býti bezprostředním účinkem jeho sgitace? Když však v této polovině přiostřuje se národ- nostní boj, když vnáši se i do hospodářských po- měrů rozkladná hesla, čím má tato polovina říše imponovati Uhrám a jak tam mají dospěti ku přesvědčení — že musí obrátiti? A právě nyní se z Vídně dělá na všech stranách časopisecky nálada, že — nadcházív Uhrách obrati Jaký obrat? Rozumí se, že všeobecné jes přání, aby obrat ten byl smířlivý, klidný, ale nea vyloučen i pravý opak toho. V prvním směru se napovídá, jakoby bý valý uherský ministr finanční Lukacs po au- dienci, již měl v Išlu, byl pověřen úkolem, hle dati nové prostředky, jak dospěti k urovnán sporných stanovisk a k obnovení pravidelnýeh peměrů v Uhrách. Takovětéž poslání připisuje se i někdejšímu předsedovi ministerstva uher ského Szellovi, a s významným posuňkem se napovidá, že se koná tajné vyjednávání. Rovněž o dvojí návštěvě bar. Banífa ve Vídni se šíří po- dobné domněnky Včera pak konalo se po předehozí porado ministerské v Pešti opětné, déle dvou hodin trva- jící slyšení předsedy ministerstva Fejérvára u panovníka, a o této cestě Fejérvárově hlásá s již po několik dní, že povede ke konečnému roz hodnutí a že přinese obrat ve sporu s Uhrami Netřeba snad připomínati, že po všecku dobu, co krise uherská trvá, skoro stejné před- povědi předcházely každý významný krok toho kterého předsedy uherského ministerstva, a že rovněž nesčetných již se rozšířilo zpráv o ne- vých mužích, již se pokusí e dohodu s koalicí.
Uhry Vídeň Išlu Pešť ministerstvo Fejérvár
8 article
V kruzích uherské spojené opposice má se však za to, že ještě nenadešel okamžik, kdy mchlo by se mluviti opravdově o obratu. Postání bar. Fejérvára nepokládá se dosud za skončené, spíše se má za to, že původní jehc úkol, do- hodnouti se s koailci, bude pozměněn potud, že koalice má býti oslabena v obyvatelstvu voličstvu prostředky jednak rázu finančního, jednak reformního. V prvém ohledu očekává se, že vláda na opposici žup a municipií odpovi od- nětím přispěvků státních, jichž se jim dostává, dále že budou zmenšeny různé podpory a dai, peskytované dle rozpočtu. Tuto domněnku po- tvrzuje i známý článek bývalého ministraz Chorvatsko, Tomašiče, v němž dokazuje, že Chorvatsko a Slavonsko nemaji se dáti strhnout agitací pro odpírání placení daní, aby společná vláda uherská neměla záminku, odepirati Chor- vatsku příslušný roční příspěvek, při čemž i To- mašič připouští, že uherská vláda se může z nedlouho ocinouti ve platobních nesnázich. V druhé příčině by se nesla činnost bar. Fejérvára hlavně směrem populárních návrhů, jako jest reforma volebního práva a zavedení přímého všeobecného tajného hlasování; dál různé hospodářské podniky a investice dle vzo- ru, z Vídně již ve sporu česko-německém s do časným úspěchem užitého. Orgány koaliční již nyní ohlašují, že i tente nový plán Fejérvárův selže, ač připouštějí, že nenastane obrat, „dokud nebude i episoda Fe- járvárovská odbyta“. Nestane-li se nějaký div dožijeme se prý zány v Uhrách věcí, jaké se neděly ani v dobách minulých bouří, ač to ne- bude to nejhorší. Horší prý bude, že politický dilettantism se pokusí o experimenty (rozuměj: všeobecné volební právo), při nichž si i dema- gogové počínají opatrně. Jisto prý jest, žes
Tomašič Chorvatsko Slavonsko Vídeň Uhry všeobecný volební práv
9 article
nedají zlákati Maďaři ničím, aby upustili od svých národních požadavků. Sáhne-li Fejérváry k novým volbám, dočká prý se ještě většího zklamání. Nepřinese-li nejbližší okamžik zprávy, že baron Fejérváry odstoupil, a že koalice jest po- velána utvořiti ze svého středu nové minister- stvo, možno pokládati za jisté, že v Uhrách „nenastane obrat“, ale že dočkáme se tam no- vého, napínavého zápolení — o to, zda Víden či koalice strhne za sebou lid při programu, jejž Fejérvárovo ministerstvo jakožto nový reformni a hospodářský program vládní ke dni 15. září opětnému to počátku sněmovního zasedání. chystá. A než se zápas na tomto poli vyřídí, bude Cislajtanie opatřovati účet — společných zále- žitosti, ne-li i zálohu za nedoplatky uherských daní,
Maďar Fejérvára Fejérvárův Uhry
10 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. Ze Záhřeba, 30. srpna. (Kdo štve Chorvaty na Srby i chorvatskou veřejnost.) Frankovo „Hrvatsko Pravo“ sta- tečně pokračůje v tažení naproti redaktoru rě- ckého „Nového Listu“, p. Františku Supilovi. Když napadený klidně a důstojně prohlásil,že všecko je lež, z čeho jej Frank obviňuje, „Hrvat- sko Pravo“ na to, že to, co o Supilovi tvrdilo. dokáže před soudem. Supilo náslodkem toho podal na „Hrvatské Pravo“ žalobu pro utrhání na cti. Ale „Hrvatsko Pravo“ se neleklo a hned se pochlubilo, odkud má své informace. Podle jeho mínění už ten pramen sám je zárukou pravdivosti. A kde je ten pramen? „Hrvatsko Pravo“ ve své zlobě je tak naivné, že se neštíti jmenovati jej.Je to bosensko-hercegovská vláda v Sarajevě, její špielové v Bělohradě to vyčeni- chali a ona fo dala Frankovi k disposici. Tím způsobem je mimo vše nadání zjištěn fakt, že je to bosenská vláda, kdo Chorvaty Srby uměle rozeštívá a chorvatskou veřejnost otravuje. Ze Záhřeba, 30. srpna. (Pangerman- ské hnutí v Sremu.) Němečtí studenti, sy- nové kolonistů ve Sremu, organisují mezi srem- skými Němci pangermanské hnutí. Podnět k to- mu si přinesli z německých universit. Ohnisko toho hnuti je město Ruma, kde již v únoru t.r. konal se všeněmecký sjezd, hojně obeslaný tak posly z bývalé Vojvodiny. Od té doby se po- zoruje, že Němci mají na mušce každou píd srbské nebo chorvatské země, kterou možno koupit aneb aspoň najmout, a rozšiřují tím způ- sobem svou realnou držbu. Bohdá již navždy minuly ty idyllické doby, kdy i srbské církevn bce rády pronajimaly „Svábům“ své pozemky Dlužno německé organisaci čeliti svou organi- saci národní, pevným národním uvědoměníma hospodářskou zdatností.
Chorvat Srba Frankův Supil Franco Němec Ohnisko Sváb Záhřeb Franca Sarajevo Bělohrad Srem Rumo Vojvodina
11 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Marokko. Odpověď francouzské vlády na posledn notu Německa, týkající se programu konference marocké, byla odevzdána včera večer něme- ckému vyslanci knížeti Radolinovi. V odpovědí této se prohlašuje, že obě vlády se již dohodly o podstatných částech programu a že zbývá pouze ustanoviti datum svolání kon- ference. Dohodnutí bylo tim snadněji docilono,
Maroko Německo
12 article
poněvadž sporné záležitosti pozbyly dřivější dů- ležitosti. V příčině propuštění Bu Mziana, sděluje »Petit Journal«, že bylo v ministerstvu zahra- ničních věcí potvrzeno, že nota sultánova ozna- čuje propušténí alžírského poddaného j a ko pouhý skutek milosti. Maghzen vy chází ze stanoviska, že otázka národnosti mo- hamedánů v Marokku musí býti předložena kon- ferenci. Francie nesdilí tento náhled. Bude-li se sultán zdráhati omluviti zalčení Bu Mziana dáti připadné odškodnění, opusti fran couzský vyslanec Taillandier Fez v kterémž případě ihned uchopí se Francie ener- gických prostředků, aby donutila sullána ke splnění svých požadavků. Ministerský předseda Rouvier měl včera dlouhou rozmluvu s Revoi- lem o maroekých záležitostech. Po této roz- mluvě byly poslány Taillandierovi dlouhé de- peše. Na nábřeži d'Orsay panuje přesvědčenl že sultán povoli na celé čáre. Konference marocká má se konati, jak se dovídá »Liberté«, v některém španěl- ském přístavu v druhé polovie října. »Pelit Parisien« uveřejňuje zajímavý pře- hled dosavadních sporů mezi Ma- rokkem a evropskými mocnostmi Roku 1825 byla na západním břehu Marokka úspořádána blokáda Rakouskem a Anglií, poně- vadž obě mocnosti měly stížnosti na sultána. Roku 1844 obléhala francouzská eskadra, sklá- dající se ze čtyř panceřových lodí a dvou fregat za veleni prince de Joinvilla, Mogador. Roku 1851 bombardovalo francouzské loďstvo Saleh.
Mzian Petit journal Libertý Joinvill Mogador Saleh Maroko Francie Ma Rakousko Anglie Kurier d ' Orsay
13 article
Roku 1859 přirazily španělské sbory vojenské u Tetuanu, jehož přístav byl bombardován Fran- couzi. Roku 1870 vytáhlo 3000 francouzského mužstva na hranice u Oranu, aby potrestalo ně kolik odbojných a loupeživých kmenů a po dva měsíce obsadilo marocké hranice. Roku 1891 vypuklo povstání v Tangeru a franconzské, an- glické, italské a španělské válečné lodi zakotvily před městem. V posledním okamžiku vyjednával maghzen, aby zamezil bombardování. Roku 1856 žádala Francie odškodnění za přepadení fran- couzské lodi, zachráněné španělským parníkem Maghzen povolil teprve, když v Tangeru se ob- jevila franeouzská torpedová lod, Anglické loďstvo ve Swinemüinde. Dne 31. srpna odpoledne o 3. hodině vy- plulo anglické loďstvo ze Swine- můnde. Na cestě mezi Swinemünde a Neu- fahrwasser budou se-konati strategické manévry. Uhelné lodi, doprovázející dosud loďstvo, byly po složení nákladu odeslány do Anglie. Moř bylo neklidné, panovala značná bouře, jež ve- lice stěžovala evoluce lodstva. Smlouva anglo-japonská. »Morning Post« oznamuje ze spolehlivého pramene, že byly vyřízeny všechny předběžné porady, týkající se obnovení smlouvy japonsko- anglické a že nová smlouva bude co nejdřive podepsána. Dopisovatel »Daily Mailu« v Tokiu telegra- fuje: »Dovídám se, že nová smlouva mezi Velkou-Britanií a Japonskem byla již podepsána Dovídám se, že nová smlouva je rozšífením předešlé z 12. února 1905 ve smyslu ustano-
Fran Maghdit Oran Tanger Swine Swinemünde Neu Anglie Tokio VelkáBritánie Japonsko Morning Post Daily Maila
14 article
V Praze, 1. září.
Praha
15 article
V drobném prodejii ranní číslo o sobě . . . za s odpoleddní. . . . za 2 Ve filialkéch na venkovět rapní číslo. . . . . . . . 10 vdpolední . . . . . . . . Sh Inserá ty platí se hotově kapřed Předplacení a inserty přijímá sdmini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redakee tiskárna a expedice „ Národních Leistá“. Eukoplsy ze novraosji.
národní Leistat
16 article
vení úplné shody zájmů obou mocí na dálném Východě. Znění smlouvy bude záhy uveřejněno.« Bebel ve Štrasburku. Vůdce německých socialistů Bebel pronesl na nedělním meetingu socialistů ve Štrasburku před shromážděním 7000 dělníků dlouhou řeč, v níž se dotekl různých otázek sociálních a po- litických a zejmena se vyslovil o zahraniční po- litice německé a o otázce marocké. Bebel ostře kritisoval vystupování císařovo v záležitosti ma- rocké a policejní komisař mu chtěl odníti slovo. Prohlásil, že cesta německého císaře do Tangeru byla přímou provo- kací Francie a Anglie. Socialisté ně- mečtí odsuzují co nejrozhodněji vyzývavé cho- vání proti Francii a nepřejí si války s Francií. Komisař policejní přerušil řečníka a prohlásil, že mu nedovolí dále mluvit, bude-li tvrdit, že »Německo je prodchnuto bojechtivými myšlen- kami.« Nová konference haagská. President Roosevelt chystá se svolati záhy novou konferenci míru do Haagu, jež se raditi má o zkušenostech z války rusko-japonské. M uvažovati zvláště o používání bezdrátné telegra- fie za dob válečných neválčícími, o kontrole plovoucích min pod hladinou na širém mořii právu válčících stran v neutrálních přístavech.
Bebel Roosevelt Štrasburk Tanger Francie Anglie Německo Haag
17 article
Američané proti Německu. Novoyorský »Sun« pokračuje ve výpravě proliněmecké. Dovozuje, že Angličané musí se více obávati Němců nežli Rusů a že by tudíž spolek s Ruskem byl nejen pro Anglii prospěšným, nýbrž že by se dal uvésti také úplně v soulad se spolkem anglo- japonským. Nechť dovolí se Rusku ob- saditi Cařihrad, aby konečně zjednalo si přístup k volnému moři. Tato změna mapy evropské ochromila by německý vliv v Malé Asii, návrat ruského vojska z dálného Východu obnovil by pak rovnováhu v Evropě také na prospěch anglický. Dojde tento rozumný hlas ve Spojených státech ohlasu? Či také po úspěších Vilteových zanikne v vřavě ostatního »žlutého tisku«? Bůlow. Kaneléř Bülow vrátil se dnes do Berlína. Důsledky smlouvy mírové, jež obmezí volnost německé politiky zahraničné, vyžadují prý jeho přílomnosti v hlavním městě. K švédsko-norskému vyjednávání. Druhé sezení konference švédsko-norské po- čalo dnes v 11 hodin dopoledne a trvalo do 1 hodiny odpoledne. O 3. hodině bylo zahájeno znovu. Král Oskar prohlásil k redaktoru göteborg- ského týdenníku »Kroniken«, že cití se osobné velmi uražen tím, že tisk (Viz telegram náš n 4. straně listu. Pozn. red.) podkládal mu, že na rozdil od veřejných osobních prohlášení svých interesuje se potají přece o švédskou kandidaturu na norský trůn. Volby do druhé sněmovny švédské počaly dnes a potrvají po celý měsle.
Američan Sun Angličan Němec Rus Vilteový Kaneléř Bülow Oskar Německo Rusko Anglie Cařihrad Asie Evropa spojený stát ohlas Berlín spolek anglickýjaponský
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z naší novodobě minulosti. Dle svých upomínek a zápisků vypravuje dr. Serrác Heller.
doktor Serrác Heller
19 article
V době přechodně. XIV.
20 article
(Tichý život v Praze. — Masopustní zá- bavy. — První velká česká »Besed a«a její výnos. — Z divadla na Ovocném trhu. — Některé personalie. — Sbo pro zřízení Národního divadla se po sedmi létech zase hnul.) V roce, ve kterémž se úplný převrat ve- řejného pořádku v Rakousku chystal, bylo v Praze stále ještě idyllické ticho. Některé sen- sační události vídeňské zvířily sice také u nás tiché dosud vlny šeptaného jenom »veřejného mínění«, ale toto vlnobití záhy opět ulehlo Praha trávila až skoro do konce října svůj klidný, spokojený šosácký život dále. Kulminaei společenského života byly — jak v dřívějšíeh letech — na počátku roku plesy. O těch, o di- vadle, o produkcích »řimského cirku« a kouzel- ných představeních různých »professorů« magie se v měšťanských a vůbec ve »středních« vrstvách obyvatelstva nejvíce mluvilo. Tak zvané »slavnosti karnevalu« r. 1860 byly pestřejší, než nyní a stále ještě německé.
Praha Rakousko národní divadlo
21 article
Českým plesem byla jenom »Beseda«, jež uspo- řádána byla dne 31. ledna na Žofině, avšak i tu zaznamenaly noviny, že byl ples obeslán středními stavy »obou národnosti«, což bylo je- nom stylistiekým opsáním fakta, že se na »Be- sedě« silně — snad z polovice — mluvilo také německy. Leč navždor tomu značila »Beseda« tohoto roku již silný pokrok českého ducha v pražské společnosti, neboť byla velkolepě navšlivena a uznávala se obecně za velmi zda- řilou. A to bylo tehda již něco! Kruhy, které se dříve českým podnikům vyhýbaly, přišly ko- nečně také s reverencí a takž nescházeli tento- kráte ani c. k. důstojníci, ani vyšší státní hod- nostáři, ani zástupcové velkého průmyslu a čel ných institucí všeho druhu. Jenom slechta ješté scházela. Za to dostavili se ve svých pestrých národně salonních krojích a úborech zde stu- dujíc! Maďaři, Srbové a Bulhaři a dodali ce- lému obrazu nejenom jiskrné barvitosti, nýbrž také zábavě prospěšného ohně. Žofínské sály byly tak plnv, že nebylo lze namnoze ani lan
Maďar Srba Bulhar Be
22 article
čit. Na velikou žalosť mládeže odpadl násled- kem toho valčik a to docela. Teprve o pů sedmě ukončeno křepčení obvyklou sousedskou. A finanční výsledek ? Dne 10. února oznamoval plesový výbor v »Pražskýchi Novinách«, že či- stý výnos (věnovaný fondu pro zbudování Ná- rodního dívadla) obnáší 222 zlatých, že však v této sumě obsažen je také čistý výnos obou »Besed« z minulého roku, jenž činil 60 zla- tých. Tedy: obě »Besedy« z roku 1859 vyne- sly čistých 60 zlatých a velkolepě zdařilá »Be- seda« z r. 1860 vynesla čistých 162 zlatých Německý »Spolkový ples« vynesl téhož roku 6000 zlatých!] Kdo se jenom poněkud v ple- sové technice zná, vyčte z těchto cifer s ne- omylnou téměř jistotou, že byla velká návštěva »Besedy« pořízena hlavně — bezplatnými vstu- penkami. Ale pokrok byl navzdor tomu přece nepopíratelný.
Ted
23 article
Vážné plesy konaly se tehda na Žofině, v Konviktě a u Apolla (v Žitné ulíci, kdež se nyní nalezá ústav u sv. Anny), avšak v sálech konviktském a apollonském střídavě s masopust- ními podniky rázu co nejveselejšího. Masopustní zábavy, su Apolla« pořádané, byly po celé zemi pověstny a přece konaly se tam časem i bály slušně, jako r. 1860 ples poddůstojníků dělo- střeleckého pluku císaře Františka Josefa za přitomnosti všeho v Praze jen možného vojen- ského panstva. V Konviktě střídaly se solidní reuniony a plesy s rozkřičenými kostýmními me- rendami, které tam pořádal taneční mistr »papá« Feigert. Tyto debarděrské zábavy čili »maškarní plesy« byly tak asi vrcholem všeho, co Praha v tom oboru poskytnouti s to byla a byly po celý masopust v mladší mužské generaci před- mětem nevázaného — řekněme posměchu. Něco takového by dnešní cudná Praha vůbec ani ne- snesla. O několik stupňů chudšími, to jest pro- stěji aranžovanými byly »plesy« v lázeňském sále na Malé straně, za to však o tolik též asi stupňů výše »zářily« nedělní velké reduty v ko- lossálním Novoměstském divadle. O těchto redu- tách bývala v parádě celá snad garderoba sta- vovského divadla a costumiéři vídali tamse chumelit v pestrém reji celé svoje staré i nové zásoby. Schátralý odvar těchto redut přestěho val se později, zejmena po zboření Novoměst- ského divadla, na Žofín.
Žofina Apollo Anna František Josef Konvikt Praha Žofín
24 article
Po skončených radovánkách masopustu za- ujaly pozornost pražské měšťanské společnosti koncerty a divadlo, jako se děje i nyní, jenom že se to tehda dělo mocněji, ježto nebylo žád- ných sporů politických, národních a sociálních. Interess a rozhovory ve veřejných místnostech i v soukromí byly ovládány nejenom uměleckými produkcemi, jež namnoze velice vynikaly, nýbrž také událostmi a příhodami, které výkony ty provázely, tedy uměleckým a divadelním klepem, jehož kultura prodlením času ochabla a — po zásluze — z módy vyšla.
25 article
Pražské divadlo — německé — libovalo si tebda silně v pohostinských hrách vynikaji- cích umělců ciziny a divadelní obecenstvo zdejší mivalo tehdy sensuci za sensací. Největší sen- saci způsobily pohostinské hry mladistvé Pavliny Luccové, jež byla tehda člénem opery v Olo- mouci a vystupovala zde na engagement. Obe- censtvo pražské bylo jejím hlasem, její techni- kou a její hudební a vůbec uměleckou intelli- genci ihned okouzleno a znalci prorokovali po druhé, třeti hře, že se Lueca stane celebritou světovou. Že prorokovali dobře, je obecně známo. V činohře byly největší události toho roku pohostinské hry Bogumila Dawisona, jenž deset let před tím v Praze obstojným pouze byl hercem, ale od té doby na stolec největšího charakterního herce střední Evropy se vyšvihl. Každé jeho vystoupení v divadle na Ovocném trhu bylo dokonalým triumfem a přece bylo di- vadelní obecenstvo pražské tehda v uměleckém ohledu velmi zmlsáno.
Luccová Dawison Ola Ob Praha Evropa pražský divadlo
26 article
Tak na příklad odmítalo pražské obecen- stvo důsledně Meyerbeerovu tehda novou operu »Dinoru« a jenom okolnost, že měla pražská opera koloraturní zpěvačku nejprvnějšího řádu Maďarku slečnu Brennerovu, učinila možným. že se »Dinora« toho roku několikráte opako- vala, »Brennerka« překonávala jako » Dinorah« samu sebe a obecenstvo přijímajíc všechna ostatní čísla s ledovou chladnosti, dělalo slečně Brennerově opravdu bouřlivé ovace, dávajíc tlm na jevo, že jenom a jedině k vůli ní »Dinoru« přichází poslouchat. Jinak bavili se návštěvníci »Dinory« nejvíce kozou, jež v opeře té byla »zaměstnána«. Noviny přinesly totiž pozoru- hodnou, ale ovšem posměšnou zprávu, že byla provedena mezi pražskými kozami pravá assen- týrka a že ze všech 56 koz, jež tou dobouv Praze žily a trávily, ani jediná nebyla za hodnou a způsobilou uznána, aby v Meyerbeerově »Pouti do Ploermelu« spolupůsobila a že byla posléz pro tuto důležitou úlohu vybrána nadějná z- čátečnice, jež za branou ve Pštrosce bydlela. Koza tato byla na zkoušky a k představením »Dinory« vždy Koňskou branou a přes Václav ské náměstí do divadla voděna. Na této koze brousili si rozumy všichni, povolaní i nepovo laní, divadelní vlipkáři.
Meyerbeerův Maďarka Brennerův Dinor ský Praha Dinor
27 article
V upominkách na rok 1860 hlásí se o pří- slušné místečko některé personalie, kteréž arei zajímati mohou jenom pamětníky dob, o nichž tyto črly jednají, ale kterých již z piety k oněm osobnostem pisatel nechce odmítnouti. V jedné z prvních kapitol byla učiněna zminka o katechetovi staroměstského gymnasia, knězi Václavu Štulcovi, jenž nesporně právém náležel k tehdejší naší národní hono- raci. Štule byl jakožto professor prvního praž- ského gymnasia — gymnasijní professura poskyto- vala tehda, poněvadž bylo gymnasií jenom málo ve společnosti postavení už vynikající — ja- kožto spisovatel, výborný řečník a na slovo vzatý mistr českého jazyka, osobností v Praze obecně známou a váženou, i nepřekvapilo tedy nikoho, že byl dne 26. dubna zvolen za kanov- níka staroslavné kollegiatní kapitoly na Vyše hradě, kteráž tehda dle staré tradice kollegium své se zálibou doplňovala duchovními, kteří jako učenci, spisovatelé a řečníci nad jiné vynikali Na oslavu této události a zároveň na rozlouče- nou se svým proslulým učitelem uspořádalo studentstvo celého akademického gymnasia
Štulc Štule Praha
28 article
Štulcovi v neděli dne 29. dubna pochodňovou serenádu. Žáci všech třid shromáždili se se svými professory večer v nádvořích Klementina a odebrali se odsud, majíce ředitele Hofmanna v čele, ke Štulcovu bytu na Rejdišti, rozestavili se tam v prostorném dvoře do polokruhu a pě- vecký sbor studentský zapěl při záři pochodní slavnostní kantátu, jež k této ovaci zvlášť byla složena, načež deputace professorů a studentů oslavenci přednesly pečlivě stylisovaná blaho- přání. To mělo ráz velmi slavnostní a tklivý. Po- někud veselejší dojem učinila později časopisecká zpráva, že nový vyšehradský kanovník na oslavu své installace, kteráž se konala v neděli dne 20. května, místním chudým královského horního města Vyšehradu daroval 60 bochníků chleb po 6 librách, což dle tehdejší sazby (10krejea- rový bochánek musil vážit 1 libru 203 lotu) ob- nášelo na penězích 22 zl. 22 kr. Další osobní upomínkou jest, že měl dne 28. června veřejnou disputaci ve velké dvoraně Karolina kandidát veškerých práv Edmund Kaizl ze Citolib, jenž mimo jiné se nabízel hájiti thése: »Právo koruny české na Lužici sice nevyhaslo, ale proto přece nemůže býti o něja- kém lenním poměru mezi oběma žádné řeči.«
Štulc Klementina Hofmann Štulcův Karolina kandidát Kaizl Vyšehrad Citoliby
29 article
Edmund Kaizl byl pak dne 12. července za do- ktora veškerých práv veřejné prohlášen. — Dne 20. července měl JUDr. Antonín Randa, ja- kožto nastávající soukromý docent první před- nášku »na zkoušku« a pojednal v ní »O vlivu veřejných knih na vývoj nauky o držbě dle ra- kouského práva«. — Císařským rozhodnutím ze dne 30 záři 1860 jmenován byl dějepisec Vá- clav Vladivoj Tomek řádným professorem ra- kouských déjin na université pražské a starší intelligenti nemohli se zdržeti sarkastické po- známky, že by byl Tomek navzdor své vysoké kvalitě dosud ještě mimořádným professorem, kdyby se nebyl loňského roku odhodlal vystou- piti veřejně jako řečník při Schillerové slavno- sti . .. A ještě jedna upomínka uvázla v mých zápiseích: Dne 25. listopadu 1860 slavil pro- slulý už tehdy pěvec Jan Ludevít Lukes v ko- stele u sv. Haštala sňatek, obdržev za choť nej- sturší dceru sládka »u Rajsmanů«, krásnou slečnu Kateřinu Kučerovu. Aby libeznou Katuši od »Rajsmanů« si získal, odhodlal se r. 1857 Lukes pověsiti pěvecké umění na hřebík a stát- se sládkem, jak si starý Kučera přál. Aby pak sládkem státi se mohi, studoval Lukes chemii v Mnichově a v jiných městech evropských čacké umění sladovnické a vařil potom jako Ku- čerův zeť skutečně nějaký čas pivo »u Rajs- manů«, až jej zase (r. 1864) operní Musa do svého čarovného reje vlákala. Poskytoval tedy Lukes Pražanům střídavě výborný zpěv a vý- borné pivo a proslavil se v třetím období své činnosti jakožto »tvůrce« operních pěveů a pěv- kyň pro divadla naše i daleké ciziny.
Kaizl Randa Tomek Schiller Jan Ludevít Lukes Haštala Kučerův Kučera Pražan Mnichov Rajs Musa
30 article
Když ledy politického a národního ztrnutí začinaly praskat, procitl po několikaletém tvrdém spánku také Sbor pro zřízení Národ- niho divadla k jakémusi životu. Sbor tento byl založen roku 1850, když bylo bezna- dějným zůstalo všechno úsilí z let 1848 a 1849, aby stavovský zemský výbor otázku českého di- vadla v Praze nějak slušně vyřídil. Dne 10. čer- vence 1850 podal dr. Alois Pravoslav Trojan vojenskému velitelství v Praze žádost za povo- leni Sboru pro zřízení Národního divadlu a ježto
doktor Alois Pravoslav Trojan Praha národní divadlo