ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4042bc90-78ed-11dc-9c66-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 89, place 83, work 7, org 12
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
1. září 1905
4 masthead
Číslo 240.
5 article
ctva, strategický důmysl, bystrost, zkušenosti a spo- lehlivost. S největším zájmem sledována asi bude letošníh roku doposud vždy nejholestnější stránka válečnictví moderního: otázka zásobovací. Války, nejnověji rusko japonská a konečně i doposud každé manévry byly makavým dokladem eminentní důležilosti včasného zásobování tisíců a tisíců mužů. Zásobovací sbory do- posud z pravidla nebyly s to vyhověti přísným pod- mínkám, na ně kladeným: prostě nestačily ani časem ani dodávkou. Těžké vozy zásob, rozdělení na ně kolik oddělení postupně za sebou se za vojskem po sunujících, ubírati se mohou jen zvolna a po do- brých komunikacích za mnohem pohyblivějším voj- skem pěším neb jízdním. Zpozdění při větších po- chodech činila mnoho hodin, někdy i den nebo nec Tím armáda na své zdatnosti a výkonnosti velice trp Všechny snahy k reformě v tom směru vedoucí při- vodily sice částečnou nápravu, nikoliv však potřebný nebo dokonce ideálný stav zásobování. Ale nejen do- prava potravin a píce za vojskem, nýbrž i doprava nábojů, rychlého a neustálého doplňování munice každého jednotlivce mezi bojem jest oříškem, který má býti při letošních cvičeních prakticky řešen.
6 article
Ovšem náboje, jež vojsku dodávány budou, trochu se liší od oněch, jimiž by nepřítel měl býti často- ván. Místo olověné kule s ocelovým obalem, opatřeny jsou patrony pro pušky kulí imitovanou, co do formy z cihlově červeného, dutého papíru, jenž po vystřelení z manlicherovky, rozlřcskne se na několik kroků po opuštění hlavně na tisíce kousků, připomínaje útržky svými známě „koriandoli“. Také náboje děl různí se značně váhou i účinkem od granátů, šrapnelů kartáčů, zhotoveny jsouce — z „papirmaché“. .. No- vinkou v letošních manévrech jest poměrně hojně po- užití automobilových vozů k účelům dopravním. Oba sbory opatřeny byly v posledních létech celým parkem „komisních automobilů“ o hodně hrubší kon- strukce, nežli jsou automobily luxusní. Většinou za- řizeny jsou na pohon elektrický akkumulátory a pouz čásť jest benzinová. Také nevídané dosuď polní pece podobné parním lokomobilám k pohonu mlátiček, pra- cují již vydatně v polních pekárnách a vyhazuj spousty komisárků. Zkoušky se strojovými puškami jimiž vyzbrojeny byly nyní všecky pluky, konati s budou až v přítomnosti panovníkově.
7 article
Budo snad zajímavo, zmíniti se poněkud o pů- vodu manévrů u ná.. Jest tomu právě letos 150 le kdy v Rakousku zavedeny, po nezdařeném a takořka katastrofálním náběhu k nim v roce 1751. Tenkráte u Kutné Hory koncentrovány první větší massy vojsk, ba i některé pluky uherské za účelem polních cvičení. Jak však bylo porozuměno zdánlivé bitvě, vy- chází na jevo z okolnosti, že maďarští vojáci uřezávali si knofliky své uniformy, kulovitého tvaru z olova a nabíjeli jími pušky, kdežto vojáci jiných pluků do „ládovaček“ nabíjeli drobné kamínky. Výsledek utkán byl zalostný. Na manevřišti zůstalo ležet takořka sto zabitých a raněných. Po hrůzných těchto prvních manévrech na čtyl léta zanecháno všech pokusů, až v r. 1755 v okol K olína opětně veliká cvičení vojenská pořádána. Do Čech staženo bylo tenkráte 11 pluků pěchotya tři pluky jízdy, úhrnem 25.000 mužů — za doh tehdejších již slušná armáda. Manévrům přítomna byla cisařovna Marie Terezie a choť její císař Fran- lišek I., jimž pořízen hlavní stav nedaleko Nové Vs u Kolína. Družina císařských manželů, sestávajíe z ministrů, dvorních dam, kavalírů, hrabat, knížat a vysoké generality, jela ve 200 kočárech a na 300 koních. K přehlídce manevříště zbudována na ná- vrší u Kolna značná rozhledna, glorieit, odkudž císa- Fovna Marie Terezie pozorovala pohyby vojsk. P pětidenní její přítomnosti manévry skončeny tím, že vystrojena všemu důstojnictvu veliká hostina, po kteréž všem důstojníkům bylo dovoleno — jak historie zaznamenává — políbiti císařovně ruku. To bylo zna- mením konce manévrů, na místě dnešního odtroubení.
Marie Terezia Fran Buda Rakousko Kutná Hora Čechy Kolín
8 article
Hlavním účelem manévrů tehdejších nebylo však vycvičiti vojsko v taktice, nýbrž — v parádních mar- ších. Při všech manévrech až do roku 1792 hlavni váha kladena na uhlazené provádění všelijakýchi for- mací, menších i větších těles a v titěrnosti šlo se tak daleko, že ještě z těch dob udržely se ve vojsku tradice o šňůře, napjaté přes celou řadu čety nebo setniny a držené muži na křídlech, neho o kolicích, jimiž na cvičíšti naznačena místa, kde defilující pluky mají učiniti obrat nebo zabočiti stranou. Při svádění „bilev“ manévrových pak jednotlivé překážky terrainu jen označovány. Dva mužové s praporečkem zname- nali na příklad most, přes který vojsko táhlo, jiná skupina soutěsku, jiná opět vysoký vrch a podobně.
9 article
Tím stávala se všechna cvičení illusornímia směšnými. Jeden prozíravější generál doby tehdejší. jenž dovolil si veřejně vysloviti, že připadá mu ta- kovýto systém vojenský jako cvičení tanci a ne jako příprava k bitvě, odpykal smělý výrok ztrátou své hodnosti. Teprve v létech 1815 učiněn konec titěr- nostem a kudrlinkám doby dřívější, kdy podmaršálek prine de Lique odsoudil výcvik vojska před tvářící- sařovny slovy: „Půjde-li pedantismus v paradování dále tak, jako dosud, pak bude nutno, aby každý muž na křídle vyzbrojen byl kompasem a přístrojem k měření úhlů. K nápravě těchto nicotných formalita planného tancování na cvičišti značně přispěl arci- kníže Karel, velitel za válek napoleonských. Radi- kálním způsobem omezil „parádu“ a od té doby do- staly manévry ráz trochu užiteěnějšího výcviku V roce 1828 nařídil císař František následkem dile- rencí s Ruskem manévry větších rozměrů. Došl k nim 9. září v okolí Badenu a poprvé kromě císake rakouského účastnil se jich princ Vilém pruský, po- tomní císař Vilém, jenž překvapen nad množstvím koncentrovaného vojska, prohodil: „Zde to vypadá, jakoby ve člyřech nedělích mělo vytrhnouti se do války.“ V letech 1831, kdy hrabě Radecký stal se velicím generálem po prvé na naléhání tohoto sepsána usta- novení, týkající se postavení a pohybů větších těles. totiž brigád, divisí a armádních sborů. Instrukcí manevrování dostalo se generálům prvních bezpečných norem pro taktické pohyby větších mass vojska.
Lique Karel František následek Vilém pruský Vilém Radecká Rusko Baden
10 article
Radecký provedl také první maněvry bez předchozíh plánu a vypracování, což arci i po dnešní dobu vlastně by bylo nejrozumnějším a jedině účelným. Avšak ge nerálům starší školy tato novinka nevoněla a žehral na Radeckého u dvora tak dlouho, až originální ná pad jeho padl. Historie uvádí ještě několik pokroků v ma- névrování za doby arciknížete Albrechta a přicházey do dob, kdy císař a král nynější, František Josef I jako 2iletý mladík, poprvé se účastnil velkých ma- névrů. Konaly se koncem září roku 1851 a Malpensy a zúčastnil se jich 5. 7. armádní sbor. Mladý panov- ník převzal tenkráte od maršálka Radeckého sám ve lení. Pozoruhodnějšími byly manévry v roce 1853 u Olomouce, jichž zúčastnil se ruský car a pruský král kteří vojsko vyčasťovali. Po osudném roce 1866, došlo k reorganisaci: z vedena všeobecná branná povinnost, odloženy pušky k nabíjení ze předu a zavedeny zadovky, odhozeny bílé kabáty uniformy a konečně zreformovány i ma- névry. Arcivévoda Albrecht imenován byl tenkráte
Radecká Radecký Albrecht František Josef imenován Olomouc
11 article
generálním inspektorem celé armády a zůstal jím až do své smrti v roce 1895. Po celou tu dobu prováděl v manévrování a celém zřízení vojenském opravy, klada zejmena důraz na praktický výcvik v polia na pohyby velikých vojenských těles. V tom ohledu jsou v paměti veliké manévry v roce 1885 u Plzně, v roce 1888 u Písku, v roce 1894 u Lanškrounaa r. 1899 u Mimoně. Sledujeme-li maněvry v jejich delailech, jsou zajímavým příspěvkem k rozvoji válečnictví. Zejmena manévry let posledních, kdy vedle taktických a stra- tegických momentů měly za účel vyzkoušení zave- dených novotin, jakými byla výzbroj jednotlivce, fun- gování nových děl, polních pekáren, vzduchoplave ckého oddělení a podobně. Při letošních maněvrech u Strakonic poprvé v větších rozměrech má býtí vyzkoušena prakticky plat- nost cyklistů, molorů a automobilů ve službě vo- jenské. Také reservní ústavy vojenské, skladiště a parky vozů pro případ mobilisační uchystané a v temmnolách skladišť namnoze zastaralé, přijdou tentokrále n denní světlo a zařízení jejich podrobena býti maj důkladné prohlídce a reformám.
Plzeň Písek Mimoň Strakonice
12 article
Zatměni slunce a pozorování jeho vědeckými výpravami. . Mnohem šťastnějšími, pokud výsledků věde- ckých pozorování předvčerejšího zatmění slunečníh se týče, nežli hvězdáři severních částí Evropy, byli členové různých vědeckých výprav, kteří značným náklady, jednak vládami, jednak mecény vysláni byl do krajů pásma úplného zatmění. Pokud během vče- rejšího dne zprávy došly, zejmena z různých krajů Alžíru a Španělska, pozorování znamenitě se zdařila. neboť počasí bylo překrásné a obloha po celou dobu zatmění úplně modrojasnou. Tak telegrafuje ředilel výpravy hvězdárny hamburské ze Souk-Aharasu v Alžíru: Zatmění slunce při nádherném počasi ve všech jeho fásích, počáteční, maximální i konečné bylo lze výborně pozorovati. Podařilo se celkem učiniti 23 fotografických snímků, jež velmi dobře se zdařily Zejmena veliké protuberance a špíčaté paprsky ko- rony jasně byly viditelnými.
Evropa Alžír Španělsko SoukAharas
13 article
Z Paříže se telegrafuje: Vzduchoplavci de La- vaux a Jaubert při předvčerejším zatmění slunce vystoupili ve svých balonech do výše 2300 metrů nad alžírsko- marockou hranicí a mohli velmi dobk po celou dobu zatmění konati svá pozorování, Appa- ráty, jež vzali s sebou, fungovaly zcela správně registrovaly změny thermické i meteorologické. Kon- statováno při úplném zatmění slunce klesnutí tempe- ratury o 3.9° C. Barometr vykazoval ná padné klesnutí Také z Egypta došly zprávy o vesměs uspokoju jících resultátech výprav Z Burgos se oznamuje: Pozorování všech 3e účastníků různých vědeckých výprav vesměs se zda- řila skvělou pohodou. Celkem učiněno na tři sta foto- grafických snímků, jež reprodukovány budou v nej bližších dnech v různých illustrovaných listech. Ne obyčejně zdařilými jsou fotografie korony, jež ze- jmena v nejvyšším místě slunce vyzařovala mohutnou špicí. Merkur po delší dobu krásně byl viditelným ale nepodařilo se postřehnouti prodloužení jeho špice aby dle toho mohlo se souditi na vlastní atmosféru Nejjasněji viditelným byl Sirius a Panna.
Appa Merkur Sirius Paříž Egypt Burgos Kon vzduchoplavec jít Le
14 article
Ze Slaxu v Tunisu se sděluje, že veškerá pozoro vání expedice anglické dopadla velmi dobře Z Londýna se telegrafuje: Frank Hedge Butler, zakladatel větroplaveckého klubu v Lon- dýně, vyplul o 12. hodině polední z Londýna balo- nem „Vera“, provázen známým větroplavcem Spen- cerem. Vzlet balonu dál se za velmi nepříznivého počasí, při velikém vichru a dešti. Dle telegramu Spencerova letěl balon rychlostí 80 metrů za vteřinu a dosáhl o 1 hodině výše 2500 metrů, o 1 hod. 20 min. 3000 metrů. Zde klesla prudkost větru na 50 metrů za vleřinu, ale jedině vyhozením veškeré pll- těže se podařilo udržeti balon v télo výši 20 minut. kdy učinili oba větroplavci velkými fotografickými ap- paráty na 60 snímků, jež vesměs se zdařily. Balon hnán byl neustále směrem jižním; přeplul Kanál la- manžský a o 8. hodině večerní spadl bez porušen ve francouzském městě Caěn, na stoku řek Orne Odon v dep. Calvados, vykonav za 8 hodin 600 kile- metrů cesly Z Madridu, 31. srpna. Španělský král Alf c n
Spencerův Odon Tunis Londýn Lon Cait Orne Madrid Franca Hedge Butler Vero Alfa c loupen
15 article
XIII., klerý velice o zatmění slunce se zajímal, za- vítal již dne 28. t. m. do Burgos, aby zde uvíla nstronomy a učence jiných národností, kteří sen přibyli pozorovati zatmění slunce. Současně zavílale do Burgos, rodíště Cidova, takové množství cizinců že naprosto nebylo možno ani v hotelích, ani v sou kromých bytech, ba ani ve školách je umístili. A mnozí z nich nabízeli za nocleh 40—50 franků, ne dostali ho. Pro cizí astronomy zřízeny byly na pří hodných místech zvláštní observatoře, jež bylo všal nutno chrániti vojskem, aby učenci nebyli návalem zvědavců v práci své rušeni Proslavený hvězdář Francie K. Flammaricr zřídil si pro pozorování zatmění slunce svou zvláštn stanici v Almazanu ve Španělsku, v provinci Soňa, na stoku řek Moron a Duero. Do Paříže telegrafoval během včerejšího dne, že učinil velmi z jímavá pozorování ohledně proluberancí slunečních korony. Zvlášiními fotografickými přístroji zachyti ve značných rozměrech zvětšený Merkur.
Cidův K Flammaricr Soňa Burgos Francie Španělsko Moron Duero Paříž
16 article
Olficiální francouzské výprava, vedená Pui- seuzem, zřídila k pozorování zatmění slunee svou observaloř v Cistanes v provincii leonsk Z Bělehradu se telegrafuje: Při příznivé pohodě bylo možno zatmění slunce velmi dobře pozorovati Vědeckému pozorování na bělehradské observato přítomen byl král s oběma princi. Z Palmy (Baleary) se sděluje, že pro neustál tvoření se nových mračen bylo jen občasně možno pozorovati zatmění. Obraz jeho nelišil se nikterak od zatmění v letech 1860, 1888 a 1893. Zatím c spodní díl slunce nevykazoval téměř žádných prolu berancí, na hořejší části slunce bylo pozorovat zvláště jasné a karmínově zbarvené proluberanee velmi přesně. Z El Ferrolu telegrafují, že po celou dobu za- tmění slunce zakryta byla obloha mraky, takže n bylo lze ničeho pozorovati. Z Barcelony, 31. srpna. Včerejší úplné zatměn slunce bylo ze středního pásma na španělském po- břeží, kamž zavítaly četné expedice vědecké, dobř viditelným, neboť mračna v rozhodném okamžiku s roztrhala. Z Madridu, z hvězdárny telegrafují, že zalměn slunce nastoupilo o 3 vteřiny později, než astronomi cký výpočet uváděl. Z Burgot telegrafuje expedice berlínské hvěz dárny Treotovovy: Tři značné proluberanee sluneční byly zcela přesně fotografovány. Vešker změny thermicko - meteorologické po dobu zatmění jakož i porušení magnelická byly přesně zvláštním přístroji zaznamenány. Ze ziskaných pozoro vání očekávají se významné resultáty
Baleara Bělehrad Barcelona Madrid El Ferrol Palma
17 article
Ze Simmerinku se oznamuje: Pozorování z- Imění slunečného mělo průběh velmi inferessantní Po prudkém dešti nastalo vyjasnění. První stupeň za- tmění zpozorován byl o 1 hod. 23 min. 10 vteřinách a o 1 hod. 40 min. byly již úkazy jako korona proluberance viditelnými. Komise vědecká, složená z pánů dra. Kosternice, vrchního inž. Schneidra, proi Heibla a j. učinila 20 snímků různých fásí zatmění Učiněno zajímavé pozorování, že na měsíci, který postupoval před slunce, zpozorováno bylo několik dosud nepozorovaných temných bodů, jež zmizely jakmile slunce minul. Ani na barometru, ani na lhermometru nebylo konstatováno nějakých zvláštních změn. Tepleta kolísala mezi 12—14° R; avšak t dlužno přičísti změnám povětří. Jak známo, provázeny bývají kosmické úkazy celou řadou výjevů, na naší zeměkouli. Jak jsme již sdělili, udál se na ostrově Stromboli z rána na 29. srpna silný sopečný výbuch. Ohromné, do běla rozžhavené kameny byly vyhazovány z kráter a hustý, černý mrak dýmu, na 400 metrů vysoký zabaloval celý ostrov. Silnými otřesy vzduchu vyra- žena byla okna obýdli: mezi obyvatelstvem povstala panika. V noci na 30. srpna a z rána těho dne se výbuchy v míře menší opako- valy. Z několika míst na Rusi, Kavkazu a Sicili oznamují se cyklony několikahodinně. Tím dochází theorie prof. Zengra zajímavého dolvrzení.
Schneidr Heibl profesor Zengr Rus Kavkaz Stromboli
18 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — „Německou uměleckou školu v Praze!“ žádá v článku, pod tím titulem v posledním sešitě „Deutsche Arbeit“ uveřejněném, německý malin Karl Krattner. Má k tomu důvody, kteréž, po- kud se zanášejí uměleckou paedagogikou na tom základě, že jenom umění národní má nárok na existenci, a že výchova talentů určitého národa k národnímu umění může se díti jenom ve škole národní, dlužno oběme rukama podopsati. Utra- kvismus na akademii umění jest monstrum. jest barbarstvím a na tomto místě byly prot němu psány protesty, když barbarství to bylo na naši Akademni zanešeno od Němců — jme- nováním prvního německého professora, maliře Thiela, kterýž měl Akademii nahraditi Brožíka. Pan K. Krattner ve svém článku uvádí, že „mlá- dež německá jest odkázána na t. zv. utrakvisti- ekých ústavech, jichž utrakvismus podle do- znáni velkého českého listu je- nom na papiře existuje, v obou obo- rech (umění a uměleckém průmyslu) přijímati první i poslední vyučování s nejnepatrnější vý- jumkou od českých professorů.“ Pan Krattnen zapomíná, kdy to bylo napsáno. Tenkrát, když v Čechách z nenadání počali vyrůstati němečti umělci jako železní muži po setbě dračích zubů, zasetých nejhamižnější závistí, z hladu po zla- tém rouně galerie, tenkráte byl utrakvismus c. k. Akademic umění skutečně jenom na pa- píře úřadních vyhlášek ústavních, neboť nebyl ani německých professorů, ani německých žáků. Utrakvismus nabyl konkretních forem, když na Akademii utvořena byla „država“ pro Němce a držitelem jejím jmenován prof. Thiele, s vý- hradným právem „jednojazyčného utrakvismu“ neboť čeština z jeho atelieru vyloučena.
Krattner Němec Thiel Brožík K Krattner Krattnen profesor Praha Čechy Deutsche Arbeit
19 article
Přes to vše vítati dlužno žádost Karla Kratiner s jásotem a povděkem, neboť jím má se vrátit česká akademie ad integrum — má se státi vý- hradně českou až po ten její offieiální titul. Na politické důvody Kraitnerovy při tom ne- třeba hleděti, jeho illusemi a halucinacemi o ny- nějším a budoucím stavu německého uměnív Čechách nebudeme se zabývati, přojeme mu rozkvětu nejpožehnanějšího, sám Muther posta- ral se v „Zeitu“ o — hromadu zúrodňujícíeh látek pro nadějnou sklizeň. Kdyby měl všakp.
Kratiner Čechy
20 article
Krattner v sobě jen trochu kritického ducha a jen trochu kulturní paměti, nemohl by napsati. že dnešní desolátní stav německého umění za- vmil český útisk. Jestliže byla v Praze pro ně- jakou kulturu všemi mocnými činiteli připravena půda způsobem co nejintensivnějším, poněvadl bezohledným násilím, byla to zajisté kultura ně- mecká, došlo však k věci nenadálé. Praha je dnes sídlem české literatury, českého umění. proti všemu násilí, jehož historie už také byla u nás vylíčena, zrovna, pokud se týče Aka- demie. Umění, které se k životu teprve přihlá- silo, když začaly v Praze zvonit císařské dukáty umění, které dřív dostalo galorii než vlastně samo spatřilo světlo světa — nemůže býti v jiném stavu, než v jakém nachází se německé v Če chách. Dostane snad i vlastní akademii, a le o tom, zdali v Praze, o tom nálež 1 nám Čechům mluviti a sice tak. jak jsme setomu naučili — v Brně — Protičeské šivanice. Pověstný furor teutonicus v poslední době nápadně se vzmáhá K řadě krvavých štvanic ve Slezsku a na Mo ravě i honby na české děti do německých přelej váren důstojně se řadí „humanistická praxe! německá minulých zase dnů v Dobřanech, Rum burku, Orličkách u Lanškrouna a v České Lípě. štvanice proti sokolským sletům v Duchově Českém Krumlově i proti českému dělnictvuv Aši a Ervěnicích (od správy tamních dolů Ella.
Krattner Čecho Ella Praha Brno Slezsko Dobřany Orličky Lanškroun Český Krumlov Aš Ervěnice Rumo burka
21 article
Rebert a Britanie), abychom jen několik případů uvedli. Zemské znaky (Zatoc, Štětí) jsou veřejně tupeny a strhovány, Čechové jedině pro svoje příslušenství k českému národu týráni, z práce vyháněni, příbytky jim vytloukány a všechna ta surová persekuce ztřeštěneů německých nalézá podporu nejen u německých úřadů samospráv- ných, jichž orgánům stači na př. i ono prosté vyvolání hötelu „Národní dům“ na nádraží v Li- berci, aby dotyčného českého „provinilce“ za- tkli a uvěznili. Ze všeho však nejlepší jest, že sami c. k. zeměpanští úřadové neko- nají při tom svoji povinnost. V Če- ském Krumlově stačí c. k. okresnímu hejímanu Widimskému, že Němei nechtějí připustiti ani v soukromé zahradě Schwarzenberské sokolskou slavnost a jim vhod ji tedy zakáže a — místo- držitelství zákaz ten ještě ke gaudiu něme ckému potvrdil! Z c. k. okresního hejimanstv ve Střibře docházejí stížnosti, že ani na výslov nou žádost nevydají tam tiskopisy rovnoprávn a na hejtmanství v Ducheově zaprou zase české razítko úřadní, nemluvě zde o jiném; německá nesnášelivost v Liberci, mající původ v čecho- žroutství pánů z tamějšího magistrátu, jest pa tronisována c. k. státními úřady; liběchovský poštovní úřad má drzost adresovati radě králov- ského hlavního města Plahy dopis do „Provinz Böhmen“, provokatéři mezi úřadnicivem veřej- ných drah odpirají vydati na českou žádost jizdní lístky a v České Lipě úřaduje klidně c. k. okresní hejtman se svým c. k. apparátem a nezabrání několikadennímu vytlou- kání okon a surověmu napadání Čechů po uli
Čecho Widimský Němei Británie Štětí Liberec Zatoc národní dům Provinz Böhmen
22 article
cích. To jsou poměry v kuiturním a právním státě?? To vše si dále libili nedáme! Říkáme to otevřeně odpovědným c. k. vládním orgánům a především ovšem místodržitelství královstv českého. Nechť konají vládní kruhy podle zá- kona a beze strannictvi svoji povin- nest a ukážou skutky, platí-li dosud v semích českých i soustátí habsburském nějaké zákony a vládnou-li orgánové státní nebo němečtí zbě- silci a fanatikové protičeští! Rozechvění všeho lidu českého proti nespravedlivým příkoříma řadě nových urážek dosáhlo už míry nejkraj- nější. Caveant consules!
23 article
— Liberečtí obecní policajti jsou pověstn i nedivíme se pranic tomu, co provedli zatče- ním hostinského sluhy z té příčiny, že v arei- německém Liberci opovážil se vy- volávati hotel svůj jazykem če- ským. Uniformovaní sluhové liberecké obecní bezpečnosti nečiní nic jiného, než že zavděčit se chtějí brutálnostmi protičeskými svým pánům na radnici, kteří v oboru své činnosti nechovají se o nic slušněji, než jejich policajti. Třeba jen si připomenouti historii české menšiny liberecké od té doby, kdy na radnici tamější vládl bý- valý pověstný magistrátní rada Físcher, až po chvíli nynější. Co všechno před očima obecní policie liberecké provedeno bylo proti tamější České besedě, kteréž soustavně byla okna vy- tloukána a do jejíchž oken se střílelo. Co všechno spácháno na tamější po velikých bojích zří- zené české škole a na českých rodičích, kteři odvahu měli děti své dát zapsati do této školy Vydány na popud obecní správy seznamy těchto českých rodičů a výtisky zvlášť prodávány s vy- zváním hospodářsky zničit tyto smělce. Co pro- vedeno na českých ovocnářích a vůbec na če- ských obchodnících v Liberci? A ve všem tom hlavní úkol připadl — tamější obecní policii, Ta byla nejvýdatnějším nástrojem násilnictví ně- meckého v tomto městě již proto, že surovost a zjevné darebáctví konati mohla beztrestně Prušáci v obecním zastupitelstvu libereckém se usnášejí a Prušáci v piklhaubnách, jimž svěřena byla péče o libereckou bezpečnost, to provádějí.
Prušák Liberec Físchry
24 article
Z vlastního popudu policajti hiberečtí násilnický kousek, o němž jsme včera přinesli zprávu, do- jista neprovedli. Učinili prostě, co jim bylo na- řízeno. Bylo by ale naivností domnívati se, že dostane se zadostiučinění potupenému a znásil- něnému, že instituce, jimž přísluši dbáti by šetřen byl zákon i se strany policajtů, zakroči. Nestane se pranic, neboť pan baron Gautsch bojí se Němců víc než jeho předchůdce a nikdo ani rukou nehne na ochranu českého človéka. kterého německá zběsilost oloupila o svobodu proto, že na »posvátné německé půdě« nádraží libereckého opovážil se volati česky. Marné do- volávání se ochrany proti německé surovosti tomto státě, jenž dávno přestal býti právním Nám Čechům nezbude zde nie jiného, než aby každý z nás hájil kůži svou naproti německým vzteklivcům, jak kdo umí. — Volba starosty ve Svinově. V česk obci Svinově, po velikém úsilt české državě trvale dobyté, obstruují němečtí členové nového výboru, s výsledkem voleb nespokojení, volhu starosty. Na pondělí byla po druhé ustanovena, leč Němei nedostavili se do sehůze, vytáčejíce se nejapnými výmluvami. Dosavadní výbor na- diktoval obstrukčníkům novou pokutu. Ta však je nebolí, podle výroku jich vůdce, nádražního restauratéra Heitnera, který prozradil, že pokuty za německé členy výboru plati někdo jiný. Ve Svinově bude pořádán v neděli 17. záři velký státoprávní tábor lidu k dostaveničku českého obyvatelstva okresu klimkovského, bíloveckého a přilehlého Ostravska,
Gautsch Němec Čecho Heitner Svinov Ostravsko
25 article
— Osobní. President zemského soudu pan Jan Krěmář vrátil se z dovolené a převzal dnem 31. srpna t. r. řízení soudu. Dnem 4. září nastoupí do- volenou svoji vicepresident soudu toho p. Ladisťav Málek šl. z Werthenfelsu. — Pan MUDr. Ludvík Šejba, odb. lékař nemocí kožních a pohlavních. počne opět v sobotu dne 2. září pravidelně ordi novati. — Úmrlí. Dne 27. srpna zemřela v Praze, kd meškala na prázdninách, slečna Helena Antonie Lukešova, učitelka měšťanské dívčí školy v Ko líně n. L., i byla 29. srpna do rodinného hrobu na olšanském hřbitově pochována. Zesnulá byla sestrou vládního rady a publicisty již zvěčnělého Jana Lu- keše. Učitelka v pravdě zasloužilá, pro všecko dobré ušlechtilé a vlastenecké zanícená. Kolínská mládeí zlrácí v ní nezapomenutelnou vychovatelku, národ upřímnou dceru. Čest její památce! — Ve středu dne 30. srpna zemřel v Praze p. Frt. rylíř z W asser mannů, obchodní cestující, po dloubé, trapné ne- moci v 50. roce věku svho. Tělesná sehránka zesnu- lého bude dnes 1. září o 3. hod. odpol. v Ústřední kaplí na hřbitově olšanském vykropena a tamtéž do vlastního hrobu pochována. — Včera zemřela v Praze paní Anna Cirklová roz. Stará, choť uzenáře a velkoobchodníka. Pohřeb koná se v sobotu dne 2. září o 5. hod. odpol. z farního chrámu sv. Jilji (u Dominikánů) na hřbitov olšanský. — Na Král Vinohradech zemřela dne 30. srpna ve věku 86 let paní Aloisie Kubrichtová, vdova po c. k. stav. adjunktovi. Pohřeb bude dne 2. záři o 1/2 9. hod- dopol. z votivního chrámu sv. Ludmily na hřbito vyšehradský.
Krěmář Ladisťav Málek MUDr Šejba Helena Antonia Lukešův Jan Lu Cirklová svatý . Jilja Kubrichtová svatý . Ludmila Praha Olšanský Na Královský Vinohrady Werthenfels
26 article
— Za Jos. Ferklem. Stojíce nad čerstvým rovem p. Jos. Ferkla, bývalého lékárníka v Karlíně, věnujeme mu tuto posmrtnou vzpomínku jako přednímu bu- dileli českých menšin na Moravě a jako oběl teutonského furoru ve zněmčeném Šternberku. Pan Ferkl narodil se 13. září r. 1840 v Litomyšli, kdež také tamější gymnaslum navštěvoval. Po skončeném studiu věnoval se farmacii a později stal se majitelem lékárny v rodném svém městě. V letech sedmdesi- tých stal se nájemcem druhé lékárny nezletilého ma- jitele Sachsa ve Šternberku moravském, kdež pro svou bodrou, štědrou a milou povahu těšil se nemalé přízni veškerých vrstev obyvatelstva, takže mu by nabízen prestol starešinský, který však ve své skrom- nosti zamítl. Tento idyllický stav trval však jen potud, pokud český živel ve Šternberku a okolí spal spán- kem spravedlivých. Jakmile ale nabýval v letech osm- desátých národního vědomí, změnilo se mžíkem vše. obzvláště stalo se tak r. 1882, kdy Ferkl s přáteli svý- mi MUDrem. Pickem a mag. pharm. Bukovským při- činil ruky své k založení prvního českého spolku v
Ferkl Picek Karlín Morava Litomyšl Šternberk
27 article
Šternberku, čtenářské besedy „Jaroslav“ a později i záložny, zařízené za vydatné pomoci okolních če- ských peněžních ústavů. Tu ostří hněvu obrátilo se zvláště proti Ferklovi, jemuž od té chvíle nastalo pravé martyrium, byl boykotován celou vehemencí v živnosti své. Místní list, redigcvaný známým fana- likem Hansem Krikem, podlomil úplně půdu výrobě sodové vody, tvořící hlavní zdroj příjmů lékátny Fer- klovy. Však zuřivci šternberští šli ještě dále ve svém pronásledování p. Ferkla, jako hlavního čincvníka besedy. Ferkl byl na veřejných místech, v hostincích a vinárnách podlým způsobem urážen, ano i tělesně zlýrán od hordy fanatiků. Na povel štváčské láje, ku- pící se kol městských matadorů, notáře Bumbely Nohy a bratří Kriků vyhazovali jej hostinšti a vinár- níci z místností svých. Místní časopis v celých úvod- nících přímo zuřil proli p. Ferklovi, nešetře ani rodiny jeho. Když na sklonku školního roku měli se žáčkov hudební školy veřejně produkovati, vyhrožováno ma- jiteli ústavu skandálem a rozbitím produkce, bude- i ke zkoušce připuštěn 10lelý synáček páně Ferklův Antonín, ač slynul nejnadanějším houslistou škol
Jaroslav Ferkl Krik Kriků Ferklův Antonín Šternberk Fery
28 article
Surově, nelidské, žádnou autoritou úřadní neoslabo- vané řádění toto vyneslo Šternberku názvu „rá je šlernberských Indiánů“. P. Ferkl k obraně své neměl skutečně jiné zbraně nežli veřejných pu- blikací, hájil se, seč byl v olomouckém „Pozoru“a něm, brožurkách, jež mu vynesly i porotní přelíčení! Oba soudruzi jeho byli dávno z města přímo vyštváni. Majitel první lékárny, odrodilec Holý podlehl nátlaku surovců, vykázav p. Bukovského z místa, p. MUDr. Picek, vida silně ztenčenu klientelu následkem nacio- nálního terroru, přestěhoval se do Luhačovic. Jediný p. Ferkl setrval na palčivé půdě šternberské, až ko- nečně i noručník nezletilého majitele dal p. Ferklovi výpověď nájemnou z lékárny. Roku 1885 opustil p Ferki zlořečený Šternberk, uchýliv se do Litomyšle; však nezbavil se zárodků pozdější své smrtonosné choroby své, získaných duševním utrpením, zakou- šeným po celá léta v ráji šternberských Indiánů. Roku 1892 přesídlil z rodného města do Karlina, kdež záhy získal si lásky, úcty a přízně občanstva. Zákeřná ne- moc hlodala povlovně na mohutném kmenu, až jej sklátila předčasně v hrob. Ferkl zesnul 28. srpna. Miy. kteříž jsme s ním prodělávali boje národnostní na Moravě, vděčímu mu, však zdaž věnují mu tutéž po- smrtnou vzpomínku i ti, kteří dnes ve šternberské be- sedě těší se většímu bezpečí a pohodlí, nežli jich před- chůdei a zdaž sí vzpomenou, s jakými oběťmi jedno- tlivců bylo toho dosaženo.
Indián P Ferkl Bukovský MUDr Picek Ferkl Mio Luhačovice Šternberk Litomyšl Karlin Morava
29 article
— Sdružení českých zemědělců spolu s výkon- ným výborem a klubem poslanců české strany agrární konalo ve čtvrtek dne 31. srpna t. r. za předsednictví poslance Kubra schůzi, ve které jed- náno bylo o sezemštění pojišťování. Po delší debatě, která o této životní otázce našeho zemědělství se rozpředla, usneseno, aby na manifestační schůzi,. pořádané dne 17. září t. r. v Praze, promluvil před- seda zemědělské rady posl. K. Prášek »O zřízení zemské pojišťovny«. Dále jednáno o důležitých otázkách, strany se týkajících.
Kubr K Prášek Praha sed zemědělský rada posl
30 article
— Sbor obecních slarších král. hl. města Prahy svolán je k řádné schůzi na pondělí dne 4. září. Na denním pořádku četné stížnosti stavební, návrhy na povolení nákladu na práce kanalisační v Holešovi- cích, návrh na přijetí darovaného domu č. p. 267—I. od pp. G. a R. ryt. Hošků, návrh na pronájem ho- stinských místností Žoflna restauratéru p. Fr. Krát- kému, návrh na zrušení zámeckého hostince v Libni a použití jeho i ostatních budov býv. zámeckého pi- vovaru pro obecní dvůr a strážnici hasičskou. — Obecní zastupitelstvo v Nuslich mělo včera odpoledne schůzi za předsednictví starosty p. J. Ve- sellka. Ze sdělení pana starosty zajímavá byla ta okolnost, že dle zprávy 8. armádního sboru a země- braneckého velitelství bude se letos kontrolní shromáždění záložníků a zeměbrancu konati v domě č. 321 v Nuslích. — Pozvání na tábor sociálních demokratů, svolaný na 17. září, na němž bude se rokovati o zavedení všeobecného rovného práva hlasovacího, bylo vzato na vědomí. — Sdě- leno, kterým offerentům byly zadány práce při stavbě nové školní budovy v Nuslích-Pankráci. — Po ná- vrhu městské rady povolen byl obnos 4545 K 32h na stavbu domku pro brobníka a kanceláře pro správu společného hřbitova farních osad nuselskéa michelské na hřbitově. — Usneseno uzavříti doda- tečnou výpůjčku na stavbu školních budov a vnitřní zařízení těchže v obnosu 100.000 K a na různé práce dlažební, kanalisační a pod. obnos 18.173 K.
Hošek Praha Holeš Libeň Nusle Pankrác
31 article
— Městskému staviteli a geometru p. T. Heroldovi zvýšeno služné na 3000 K. — Městský správce pan Ant. Papoušek byl ustanoven ve službě obce defi- nitivně. — Suspendovaný německo liberální advokátv Olemouci. Z Olomouce, 31. srpna. (Pův. zpráva »Nár- Listů«.) Advokátní komorou suspendován byl vůdce zdejších německých liberálů a předseda zdejší nábo- ženské obce židovské advokát dr. J. Eben na dobu 9 měsíců. Dr. Eben odvolal se k nejvyššímu soudu. — Do služby poštovní počíná opět letos lákati poštovní ředitelství (počátek učiněn v libereckých li- stech a včera v »Prager Tagblattu«) mladě lidi, sli- bujíc jim po odbyti šestiměsíční praxe »stálý plate. Poněvadž tvrzení toto je naprosto nepravdivé, varu- jeme znovu každého, by tímto lákadlem svésti se nedal a k poště nechodil. Poštovní aspiranti po od- bylé praxi a složení zkoušky nedostanou žádného trvalého platu, nýbrž pouze denní plat K 2.20 až K 2 60 a přidělování jsou různým pošt. úřadům pouze na čas, na substituci za onemocnělé nebo za definitivní úřadníky na dovolené. Jakmile úřadník takový se vráti, je aspirant, jej zastupující, ihne na den bez výpovědi propuštěn. Tak stává se pra- vidlem, že cela řada aspirantů zaměstnána je pouze 2— 3 měsíce ročně přes saisonu, ostatní čas jsou bez místa Často bývaji povoláni na výpomoc pouze několikadenní, aniž by se jim cestovné hradilo. Dob aspirantství trvá 2—3 léta, pak následuje jmenování provisorním pomocným úřadníkem s platem 800 K až 950 K ročně. Leč ani tehdy není ještě nikdo de- finitivnim, nýbrž může býti proti šestinedělní výpo- vědi propuštěn. Tak vypadá v pravdě ten slibovaný »stálý plate.,
Antonín Papoušek doktor J Eben Eben Olomouc K 2 60
32 article
— Ze slovanského chrámu sv. Mikuláše. Nákla- dem obce král. hlav. města Prahy prováděná důkladná a velmi pečlivá oprava zevnějšku slovanského chrámu v Praze vyžadovala více času, než původně myslila správa stavebního úřadu městského i opravu prová- dějící architekt pan prof. Rudolí Kříženecký. Zvláště stavba schodů do druhé věže není ještě nyní úplně skončena. Bylo nutno probourati klenbu nad postranní kapli a vystavěti z galerle do věže schodiště nové, dříve dostupné toliko z podkroví mikulášského klá- štera, ke chrámy kdysi příléhajícího a před léty zho- řeného. Tato přestavba potřebovala času, který du- chovní správa chtěla věnovati vnitřní úpravě, vyči- stění a částečnému přemalování slovanského chrámu, dle vzájemné smlouvy s obcí král, hlav. města Prahy svým vlastním nákladem. Ještě před provedením oprav žádala česká pravoslavná obec městský stavební úřad dle možnosti za urychlení oprav, a svoji zplnomoc- něnou duchovní správu za brzké zahájení pravidel- ných bohoslužeb. Duchovní správce otec Nikolaj Ryž- kov mínil, že dle dohody s českou pravoslavnou obcí bude je vykonávali již od poloviny srpna každé druhé neděle. Chtěje splniti svůj slib, poslal sboru jejich důvěrníků zprávu s dotazem, že je ochoten odložiti vnitřní opravu chrámu na budouci léto, žádají-li si příslušníci obce bezodkladného zahájení bohoslužeb v umluvenou dobu. Zůstavil rozhodnutí sporu důvěr- níků, má-li se provésti vnitřní úprava ještě letos.
svatý . Mikuláš profesor Kříženecký Ryž Náklo Praha
33 article
Zastavení bohoslužeb na dobu ještě delší je pro če- skou, letos vzniklou pravoslavnou obec ovšem velni citelnou újmou. Sbor jejich důvěrníků po zralé, vše- stranné úvaze uznal však vhodnějším, provésti vnitiní opravu chrámu bez průtahu po přestavbě schodiště ještě letošního roku, by podkroví chrámu působil tím čistým, krásným a jednotným dojmem, jako jeho umělecky nově opravený, skvělý zevnějšek. Vnitřní úprava chrámu v roce budoucím vyžadovala By ještě více času než nyní. Přerušení bohoslužeb při stálém vzrůstu české pravoslavné obce bylo by pak již věci nemožnou. Na základě tohoto rozhodnutí duchovní správa nařídila bezodkladně vnitřní opravu chrámu.
34 article
Tesařské práce na mohutném lešení po báň chrámu provádí závod p. Antonína Kubeše v Praze VII.; tonování zadáno maliřským mistrům p. Frant. Ho- lubovi a Matěji Duškov — Dary. Studující z Milína a okol pořádali v neděli dne 27. srpna na oslavu 25letého trvání Ústřední Matice školské zahradní zábavu věneček, jichž výlěžek 100 K 10 h odevzdali Matici prostřednictvím odboru v Milfně. — Střibrné doly v Krkonoších. Před třemi sty lety dolováno bylo v Krkonoších na stříbro a doly tyto náležely k nejbohatším v Čechách, ale později pro obtížné dolování práce v nich ochabovala, až konečně úplně přestala. Odborníci stále se však na- máhali, by se v Krkonoších dále dolovalo a pouka- zovali, že nynější pokroky moderní techniky lehce překonají oblíže, které v dřívější době práce v do- lech znemožnily. Skutečně také před dvěma roky stříbrné doly krkonošské v údolí svatopetrském s úspěchem znovu otevřeny a letošního jara zjednal si hornický podnikatel Alcis Rücker v Horním Sla- rém Městě u Trutnova kutaci právo v české části krkonošské a chystá se ho využitkovati zejmena v údolí svatopetrském. Odborníkem provedené tu pátrání po stříbře setkalo prý se s nejpříznivějším výsledkem a slibuje nejlepší úspěch. Za okolností těchto, tak aspoň se sděluje, zavládne v tichém do- sud údolí svatopetrském záhy čilý ruch hornický. Slibný tento podnik nabízejí se financovati francouz- ské a anglické finanční skupiny, kdežto Němci ohlí- žejí se po kapitálu německém, ale dosud s malým úspěchem.
Kubeš František Duškov Alcis Rücker Němec Praha VII Milín Milfn Krkonoše Čechy Horní Sl Trutnov