2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
5
article
ctva, strategický důmysl, bystrost, zkušenosti a spo-
lehlivost.
S největším zájmem sledována asi bude letošníh
roku doposud vždy nejholestnější stránka válečnictví
moderního: otázka zásobovací. Války, nejnověji rusko
japonská a konečně i doposud každé manévry byly
makavým dokladem eminentní důležilosti včasného
zásobování tisíců a tisíců mužů. Zásobovací sbory do-
posud z pravidla nebyly s to vyhověti přísným pod-
mínkám, na ně kladeným: prostě nestačily ani časem
ani dodávkou. Těžké vozy zásob, rozdělení na ně
kolik oddělení postupně za sebou se za vojskem po
sunujících, ubírati se mohou jen zvolna a po do-
brých komunikacích za mnohem pohyblivějším voj-
skem pěším neb jízdním. Zpozdění při větších po-
chodech činila mnoho hodin, někdy i den nebo nec
Tím armáda na své zdatnosti a výkonnosti velice trp
Všechny snahy k reformě v tom směru vedoucí při-
vodily sice částečnou nápravu, nikoliv však potřebný
nebo dokonce ideálný stav zásobování. Ale nejen do-
prava potravin a píce za vojskem, nýbrž i doprava
nábojů, rychlého a neustálého doplňování munice
každého jednotlivce mezi bojem jest oříškem, který
má býti při letošních cvičeních prakticky řešen.
6
article
Ovšem náboje, jež vojsku dodávány budou, trochu
se liší od oněch, jimiž by nepřítel měl býti často-
ván. Místo olověné kule s ocelovým obalem, opatřeny
jsou patrony pro pušky kulí imitovanou, co do formy
z cihlově červeného, dutého papíru, jenž po vystřelení
z manlicherovky, rozlřcskne se na několik kroků po
opuštění hlavně na tisíce kousků, připomínaje útržky
svými známě „koriandoli“. Také náboje děl různí
se značně váhou i účinkem od granátů, šrapnelů
kartáčů, zhotoveny jsouce — z „papirmaché“. .. No-
vinkou v letošních manévrech jest poměrně hojně po-
užití automobilových vozů k účelům dopravním.
Oba sbory opatřeny byly v posledních létech celým
parkem „komisních automobilů“ o hodně hrubší kon-
strukce, nežli jsou automobily luxusní. Většinou za-
řizeny jsou na pohon elektrický akkumulátory a pouz
čásť jest benzinová. Také nevídané dosuď polní pece
podobné parním lokomobilám k pohonu mlátiček, pra-
cují již vydatně v polních pekárnách a vyhazuj
spousty komisárků. Zkoušky se strojovými puškami
jimiž vyzbrojeny byly nyní všecky pluky, konati s
budou až v přítomnosti panovníkově.
7
article
Budo snad zajímavo, zmíniti se poněkud o pů-
vodu manévrů u ná.. Jest tomu právě letos 150 le
kdy v Rakousku zavedeny, po nezdařeném a takořka
katastrofálním náběhu k nim v roce 1751. Tenkráte
u Kutné Hory koncentrovány první větší massy
vojsk, ba i některé pluky uherské za účelem polních
cvičení. Jak však bylo porozuměno zdánlivé bitvě, vy-
chází na jevo z okolnosti, že maďarští vojáci uřezávali
si knofliky své uniformy, kulovitého tvaru z olova
a nabíjeli jími pušky, kdežto vojáci jiných pluků do
„ládovaček“ nabíjeli drobné kamínky. Výsledek utkán
byl zalostný. Na manevřišti zůstalo ležet takořka sto
zabitých a raněných.
Po hrůzných těchto prvních manévrech na čtyl
léta zanecháno všech pokusů, až v r. 1755 v okol
K olína opětně veliká cvičení vojenská pořádána.
Do Čech staženo bylo tenkráte 11 pluků pěchotya
tři pluky jízdy, úhrnem 25.000 mužů — za doh
tehdejších již slušná armáda. Manévrům přítomna
byla cisařovna Marie Terezie a choť její císař Fran-
lišek I., jimž pořízen hlavní stav nedaleko Nové Vs
u Kolína. Družina císařských manželů, sestávajíe
z ministrů, dvorních dam, kavalírů, hrabat, knížat
a vysoké generality, jela ve 200 kočárech a na 300
koních. K přehlídce manevříště zbudována na ná-
vrší u Kolna značná rozhledna, glorieit, odkudž císa-
Fovna Marie Terezie pozorovala pohyby vojsk. P
pětidenní její přítomnosti manévry skončeny tím, že
vystrojena všemu důstojnictvu veliká hostina, po
kteréž všem důstojníkům bylo dovoleno — jak historie
zaznamenává — políbiti císařovně ruku. To bylo zna-
mením konce manévrů, na místě dnešního odtroubení.
Marie Terezia
Fran
Buda
Rakousko
Kutná Hora
Čechy
Kolín
8
article
Hlavním účelem manévrů tehdejších nebylo však
vycvičiti vojsko v taktice, nýbrž — v parádních mar-
ších. Při všech manévrech až do roku 1792 hlavni
váha kladena na uhlazené provádění všelijakýchi for-
mací, menších i větších těles a v titěrnosti šlo se
tak daleko, že ještě z těch dob udržely se ve vojsku
tradice o šňůře, napjaté přes celou řadu čety nebo
setniny a držené muži na křídlech, neho o kolicích,
jimiž na cvičíšti naznačena místa, kde defilující pluky
mají učiniti obrat nebo zabočiti stranou. Při svádění
„bilev“ manévrových pak jednotlivé překážky terrainu
jen označovány. Dva mužové s praporečkem zname-
nali na příklad most, přes který vojsko táhlo, jiná
skupina soutěsku, jiná opět vysoký vrch a podobně.
9
article
Tím stávala se všechna cvičení illusornímia
směšnými. Jeden prozíravější generál doby tehdejší.
jenž dovolil si veřejně vysloviti, že připadá mu ta-
kovýto systém vojenský jako cvičení tanci a ne jako
příprava k bitvě, odpykal smělý výrok ztrátou své
hodnosti. Teprve v létech 1815 učiněn konec titěr-
nostem a kudrlinkám doby dřívější, kdy podmaršálek
prine de Lique odsoudil výcvik vojska před tvářící-
sařovny slovy: „Půjde-li pedantismus v paradování
dále tak, jako dosud, pak bude nutno, aby každý
muž na křídle vyzbrojen byl kompasem a přístrojem
k měření úhlů. K nápravě těchto nicotných formalita
planného tancování na cvičišti značně přispěl arci-
kníže Karel, velitel za válek napoleonských. Radi-
kálním způsobem omezil „parádu“ a od té doby do-
staly manévry ráz trochu užiteěnějšího výcviku
V roce 1828 nařídil císař František následkem dile-
rencí s Ruskem manévry větších rozměrů. Došl
k nim 9. září v okolí Badenu a poprvé kromě císake
rakouského účastnil se jich princ Vilém pruský, po-
tomní císař Vilém, jenž překvapen nad množstvím
koncentrovaného vojska, prohodil: „Zde to vypadá,
jakoby ve člyřech nedělích mělo vytrhnouti se do
války.“
V letech 1831, kdy hrabě Radecký stal se velicím
generálem po prvé na naléhání tohoto sepsána usta-
novení, týkající se postavení a pohybů větších těles.
totiž brigád, divisí a armádních sborů. Instrukcí
manevrování dostalo se generálům prvních bezpečných
norem pro taktické pohyby větších mass vojska.
Lique
Karel
František následek
Vilém pruský
Vilém
Radecká
Rusko
Baden
10
article
Radecký provedl také první maněvry bez předchozíh
plánu a vypracování, což arci i po dnešní dobu vlastně
by bylo nejrozumnějším a jedině účelným. Avšak ge
nerálům starší školy tato novinka nevoněla a žehral
na Radeckého u dvora tak dlouho, až originální ná pad
jeho padl. Historie uvádí ještě několik pokroků v ma-
névrování za doby arciknížete Albrechta a přicházey
do dob, kdy císař a král nynější, František Josef I
jako 2iletý mladík, poprvé se účastnil velkých ma-
névrů. Konaly se koncem září roku 1851 a Malpensy
a zúčastnil se jich 5. 7. armádní sbor. Mladý panov-
ník převzal tenkráte od maršálka Radeckého sám ve
lení. Pozoruhodnějšími byly manévry v roce 1853 u
Olomouce, jichž zúčastnil se ruský car a pruský král
kteří vojsko vyčasťovali.
Po osudném roce 1866, došlo k reorganisaci: z
vedena všeobecná branná povinnost, odloženy pušky
k nabíjení ze předu a zavedeny zadovky, odhozeny
bílé kabáty uniformy a konečně zreformovány i ma-
névry. Arcivévoda Albrecht imenován byl tenkráte
Radecká
Radecký
Albrecht
František Josef
imenován
Olomouc
11
article
generálním inspektorem celé armády a zůstal jím až
do své smrti v roce 1895. Po celou tu dobu prováděl
v manévrování a celém zřízení vojenském opravy,
klada zejmena důraz na praktický výcvik v polia
na pohyby velikých vojenských těles. V tom ohledu
jsou v paměti veliké manévry v roce 1885 u Plzně,
v roce 1888 u Písku, v roce 1894 u Lanškrounaa
r. 1899 u Mimoně.
Sledujeme-li maněvry v jejich delailech, jsou
zajímavým příspěvkem k rozvoji válečnictví. Zejmena
manévry let posledních, kdy vedle taktických a stra-
tegických momentů měly za účel vyzkoušení zave-
dených novotin, jakými byla výzbroj jednotlivce, fun-
gování nových děl, polních pekáren, vzduchoplave
ckého oddělení a podobně.
Při letošních maněvrech u Strakonic poprvé v
větších rozměrech má býtí vyzkoušena prakticky plat-
nost cyklistů, molorů a automobilů ve službě vo-
jenské.
Také reservní ústavy vojenské, skladiště a parky
vozů pro případ mobilisační uchystané a v temmnolách
skladišť namnoze zastaralé, přijdou tentokrále n
denní světlo a zařízení jejich podrobena býti maj
důkladné prohlídce a reformám.
Plzeň
Písek
Mimoň
Strakonice
12
article
Zatměni slunce a pozorování jeho
vědeckými výpravami.
. Mnohem šťastnějšími, pokud výsledků věde-
ckých pozorování předvčerejšího zatmění slunečníh
se týče, nežli hvězdáři severních částí Evropy, byli
členové různých vědeckých výprav, kteří značným
náklady, jednak vládami, jednak mecény vysláni byl
do krajů pásma úplného zatmění. Pokud během vče-
rejšího dne zprávy došly, zejmena z různých krajů
Alžíru a Španělska, pozorování znamenitě se zdařila.
neboť počasí bylo překrásné a obloha po celou dobu
zatmění úplně modrojasnou. Tak telegrafuje ředilel
výpravy hvězdárny hamburské ze Souk-Aharasu
v Alžíru: Zatmění slunce při nádherném počasi
ve všech jeho fásích, počáteční, maximální i konečné
bylo lze výborně pozorovati. Podařilo se celkem učiniti
23 fotografických snímků, jež velmi dobře se zdařily
Zejmena veliké protuberance a špíčaté paprsky ko-
rony jasně byly viditelnými.
Evropa
Alžír
Španělsko
SoukAharas
13
article
Z Paříže se telegrafuje: Vzduchoplavci de La-
vaux a Jaubert při předvčerejším zatmění slunce
vystoupili ve svých balonech do výše 2300 metrů
nad alžírsko- marockou hranicí a mohli velmi dobk
po celou dobu zatmění konati svá pozorování, Appa-
ráty, jež vzali s sebou, fungovaly zcela správně
registrovaly změny thermické i meteorologické. Kon-
statováno při úplném zatmění slunce klesnutí tempe-
ratury o 3.9° C. Barometr vykazoval ná padné klesnutí
Také z Egypta došly zprávy o vesměs uspokoju
jících resultátech výprav
Z Burgos se oznamuje: Pozorování všech 3e
účastníků různých vědeckých výprav vesměs se zda-
řila skvělou pohodou. Celkem učiněno na tři sta foto-
grafických snímků, jež reprodukovány budou v nej
bližších dnech v různých illustrovaných listech. Ne
obyčejně zdařilými jsou fotografie korony, jež ze-
jmena v nejvyšším místě slunce vyzařovala mohutnou
špicí. Merkur po delší dobu krásně byl viditelným
ale nepodařilo se postřehnouti prodloužení jeho špice
aby dle toho mohlo se souditi na vlastní atmosféru
Nejjasněji viditelným byl Sirius a Panna.
Appa
Merkur
Sirius
Paříž
Egypt
Burgos
Kon
vzduchoplavec jít Le
14
article
Ze Slaxu v Tunisu se sděluje, že veškerá pozoro
vání expedice anglické dopadla velmi dobře
Z Londýna se telegrafuje: Frank Hedge
Butler, zakladatel větroplaveckého klubu v Lon-
dýně, vyplul o 12. hodině polední z Londýna balo-
nem „Vera“, provázen známým větroplavcem Spen-
cerem. Vzlet balonu dál se za velmi nepříznivého
počasí, při velikém vichru a dešti. Dle telegramu
Spencerova letěl balon rychlostí 80 metrů za vteřinu
a dosáhl o 1 hodině výše 2500 metrů, o 1 hod. 20
min. 3000 metrů. Zde klesla prudkost větru na 50
metrů za vleřinu, ale jedině vyhozením veškeré pll-
těže se podařilo udržeti balon v télo výši 20 minut.
kdy učinili oba větroplavci velkými fotografickými ap-
paráty na 60 snímků, jež vesměs se zdařily. Balon
hnán byl neustále směrem jižním; přeplul Kanál la-
manžský a o 8. hodině večerní spadl bez porušen
ve francouzském městě Caěn, na stoku řek Orne
Odon v dep. Calvados, vykonav za 8 hodin 600 kile-
metrů cesly
Z Madridu, 31. srpna. Španělský král Alf c n
Spencerův
Odon
Tunis
Londýn
Lon
Cait
Orne
Madrid
Franca Hedge Butler
Vero
Alfa c
loupen
15
article
XIII., klerý velice o zatmění slunce se zajímal, za-
vítal již dne 28. t. m. do Burgos, aby zde uvíla
nstronomy a učence jiných národností, kteří sen
přibyli pozorovati zatmění slunce. Současně zavílale
do Burgos, rodíště Cidova, takové množství cizinců
že naprosto nebylo možno ani v hotelích, ani v sou
kromých bytech, ba ani ve školách je umístili. A
mnozí z nich nabízeli za nocleh 40—50 franků, ne
dostali ho. Pro cizí astronomy zřízeny byly na pří
hodných místech zvláštní observatoře, jež bylo všal
nutno chrániti vojskem, aby učenci nebyli návalem
zvědavců v práci své rušeni
Proslavený hvězdář Francie K. Flammaricr
zřídil si pro pozorování zatmění slunce svou zvláštn
stanici v Almazanu ve Španělsku, v provinci
Soňa, na stoku řek Moron a Duero. Do Paříže
telegrafoval během včerejšího dne, že učinil velmi z
jímavá pozorování ohledně proluberancí slunečních
korony. Zvlášiními fotografickými přístroji zachyti
ve značných rozměrech zvětšený Merkur.
Cidův
K Flammaricr
Soňa
Burgos
Francie
Španělsko
Moron
Duero
Paříž
16
article
Olficiální francouzské výprava, vedená Pui-
seuzem, zřídila k pozorování zatmění slunee
svou observaloř v Cistanes v provincii leonsk
Z Bělehradu se telegrafuje: Při příznivé pohodě
bylo možno zatmění slunce velmi dobře pozorovati
Vědeckému pozorování na bělehradské observato
přítomen byl král s oběma princi.
Z Palmy (Baleary) se sděluje, že pro neustál
tvoření se nových mračen bylo jen občasně možno
pozorovati zatmění. Obraz jeho nelišil se nikterak
od zatmění v letech 1860, 1888 a 1893. Zatím c
spodní díl slunce nevykazoval téměř žádných prolu
berancí, na hořejší části slunce bylo pozorovat
zvláště jasné a karmínově zbarvené proluberanee
velmi přesně.
Z El Ferrolu telegrafují, že po celou dobu za-
tmění slunce zakryta byla obloha mraky, takže n
bylo lze ničeho pozorovati.
Z Barcelony, 31. srpna. Včerejší úplné zatměn
slunce bylo ze středního pásma na španělském po-
břeží, kamž zavítaly četné expedice vědecké, dobř
viditelným, neboť mračna v rozhodném okamžiku s
roztrhala.
Z Madridu, z hvězdárny telegrafují, že zalměn
slunce nastoupilo o 3 vteřiny později, než astronomi
cký výpočet uváděl.
Z Burgot telegrafuje expedice berlínské hvěz
dárny Treotovovy: Tři značné proluberanee
sluneční byly zcela přesně fotografovány. Vešker
změny thermicko - meteorologické po dobu zatmění
jakož i porušení magnelická byly přesně zvláštním
přístroji zaznamenány. Ze ziskaných pozoro
vání očekávají se významné resultáty
Baleara
Bělehrad
Barcelona
Madrid
El Ferrol
Palma
17
article
Ze Simmerinku se oznamuje: Pozorování z-
Imění slunečného mělo průběh velmi inferessantní
Po prudkém dešti nastalo vyjasnění. První stupeň za-
tmění zpozorován byl o 1 hod. 23 min. 10 vteřinách
a o 1 hod. 40 min. byly již úkazy jako korona
proluberance viditelnými. Komise vědecká, složená
z pánů dra. Kosternice, vrchního inž. Schneidra, proi
Heibla a j. učinila 20 snímků různých fásí zatmění
Učiněno zajímavé pozorování, že na měsíci, který
postupoval před slunce, zpozorováno bylo několik
dosud nepozorovaných temných bodů, jež zmizely
jakmile slunce minul. Ani na barometru, ani na
lhermometru nebylo konstatováno nějakých zvláštních
změn. Tepleta kolísala mezi 12—14° R; avšak t
dlužno přičísti změnám povětří.
Jak známo, provázeny bývají kosmické úkazy
celou řadou výjevů, na naší zeměkouli. Jak jsme již
sdělili, udál se na ostrově Stromboli z rána
na 29. srpna silný sopečný výbuch. Ohromné, do
běla rozžhavené kameny byly vyhazovány z kráter
a hustý, černý mrak dýmu, na 400 metrů vysoký
zabaloval celý ostrov. Silnými otřesy vzduchu vyra-
žena byla okna obýdli: mezi obyvatelstvem povstala
panika. V noci na 30. srpna a z rána těho
dne se výbuchy v míře menší opako-
valy. Z několika míst na Rusi, Kavkazu a Sicili
oznamují se cyklony několikahodinně. Tím dochází
theorie prof. Zengra zajímavého dolvrzení.
Schneidr
Heibl
profesor
Zengr
Rus
Kavkaz
Stromboli
18
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— „Německou uměleckou školu v Praze!“
žádá v článku, pod tím titulem v posledním sešitě
„Deutsche Arbeit“ uveřejněném, německý malin
Karl Krattner. Má k tomu důvody, kteréž, po-
kud se zanášejí uměleckou paedagogikou na tom
základě, že jenom umění národní má nárok na
existenci, a že výchova talentů určitého národa
k národnímu umění může se díti jenom ve škole
národní, dlužno oběme rukama podopsati. Utra-
kvismus na akademii umění jest monstrum.
jest barbarstvím a na tomto místě byly prot
němu psány protesty, když barbarství to bylo
na naši Akademni zanešeno od Němců — jme-
nováním prvního německého professora, maliře
Thiela, kterýž měl Akademii nahraditi Brožíka.
Pan K. Krattner ve svém článku uvádí, že „mlá-
dež německá jest odkázána na t. zv. utrakvisti-
ekých ústavech, jichž utrakvismus podle do-
znáni velkého českého listu je-
nom na papiře existuje, v obou obo-
rech (umění a uměleckém průmyslu) přijímati
první i poslední vyučování s nejnepatrnější vý-
jumkou od českých professorů.“ Pan Krattnen
zapomíná, kdy to bylo napsáno. Tenkrát, když
v Čechách z nenadání počali vyrůstati němečti
umělci jako železní muži po setbě dračích zubů,
zasetých nejhamižnější závistí, z hladu po zla-
tém rouně galerie, tenkráte byl utrakvismus
c. k. Akademic umění skutečně jenom na pa-
píře úřadních vyhlášek ústavních, neboť nebyl
ani německých professorů, ani německých žáků.
Utrakvismus nabyl konkretních forem, když na
Akademii utvořena byla „država“ pro Němce
a držitelem jejím jmenován prof. Thiele, s vý-
hradným právem „jednojazyčného utrakvismu“
neboť čeština z jeho atelieru vyloučena.
Krattner
Němec
Thiel
Brožík
K Krattner
Krattnen
profesor
Praha
Čechy
Deutsche Arbeit
19
article
Přes to vše vítati dlužno žádost Karla Kratiner
s jásotem a povděkem, neboť jím má se vrátit
česká akademie ad integrum — má se státi vý-
hradně českou až po ten její offieiální titul. Na
politické důvody Kraitnerovy při tom ne-
třeba hleděti, jeho illusemi a halucinacemi o ny-
nějším a budoucím stavu německého uměnív
Čechách nebudeme se zabývati, přojeme mu
rozkvětu nejpožehnanějšího, sám Muther posta-
ral se v „Zeitu“ o — hromadu zúrodňujícíeh
látek pro nadějnou sklizeň. Kdyby měl všakp.
Kratiner
Čechy
20
article
Krattner v sobě jen trochu kritického ducha a
jen trochu kulturní paměti, nemohl by napsati.
že dnešní desolátní stav německého umění za-
vmil český útisk. Jestliže byla v Praze pro ně-
jakou kulturu všemi mocnými činiteli připravena
půda způsobem co nejintensivnějším, poněvadl
bezohledným násilím, byla to zajisté kultura ně-
mecká, došlo však k věci nenadálé. Praha je
dnes sídlem české literatury, českého umění.
proti všemu násilí, jehož historie už také byla
u nás vylíčena, zrovna, pokud se týče Aka-
demie. Umění, které se k životu teprve přihlá-
silo, když začaly v Praze zvonit císařské dukáty
umění, které dřív dostalo galorii než vlastně samo
spatřilo světlo světa — nemůže býti v jiném
stavu, než v jakém nachází se německé v Če
chách. Dostane snad i vlastní akademii, a le
o tom, zdali v Praze, o tom nálež
1 nám Čechům mluviti a sice tak.
jak jsme setomu naučili — v Brně
— Protičeské šivanice. Pověstný furor
teutonicus v poslední době nápadně se vzmáhá
K řadě krvavých štvanic ve Slezsku a na Mo
ravě i honby na české děti do německých přelej
váren důstojně se řadí „humanistická praxe!
německá minulých zase dnů v Dobřanech, Rum
burku, Orličkách u Lanškrouna a v České Lípě.
štvanice proti sokolským sletům v Duchově
Českém Krumlově i proti českému dělnictvuv
Aši a Ervěnicích (od správy tamních dolů Ella.
Krattner
Čecho
Ella
Praha
Brno
Slezsko
Dobřany
Orličky
Lanškroun
Český Krumlov
Aš
Ervěnice
Rumo burka
21
article
Rebert a Britanie), abychom jen několik případů
uvedli. Zemské znaky (Zatoc, Štětí) jsou veřejně
tupeny a strhovány, Čechové jedině pro svoje
příslušenství k českému národu týráni, z práce
vyháněni, příbytky jim vytloukány a všechna ta
surová persekuce ztřeštěneů německých nalézá
podporu nejen u německých úřadů samospráv-
ných, jichž orgánům stači na př. i ono prosté
vyvolání hötelu „Národní dům“ na nádraží v Li-
berci, aby dotyčného českého „provinilce“ za-
tkli a uvěznili. Ze všeho však nejlepší jest, že
sami c. k. zeměpanští úřadové neko-
nají při tom svoji povinnost. V Če-
ském Krumlově stačí c. k. okresnímu hejímanu
Widimskému, že Němei nechtějí připustiti ani
v soukromé zahradě Schwarzenberské sokolskou
slavnost a jim vhod ji tedy zakáže a — místo-
držitelství zákaz ten ještě ke gaudiu něme
ckému potvrdil! Z c. k. okresního hejimanstv
ve Střibře docházejí stížnosti, že ani na výslov
nou žádost nevydají tam tiskopisy rovnoprávn
a na hejtmanství v Ducheově zaprou zase české
razítko úřadní, nemluvě zde o jiném; německá
nesnášelivost v Liberci, mající původ v čecho-
žroutství pánů z tamějšího magistrátu, jest pa
tronisována c. k. státními úřady; liběchovský
poštovní úřad má drzost adresovati radě králov-
ského hlavního města Plahy dopis do „Provinz
Böhmen“, provokatéři mezi úřadnicivem veřej-
ných drah odpirají vydati na českou žádost
jizdní lístky a v České Lipě úřaduje
klidně c. k. okresní hejtman se svým c. k.
apparátem a nezabrání několikadennímu vytlou-
kání okon a surověmu napadání Čechů po uli
Čecho
Widimský
Němei
Británie
Štětí
Liberec
Zatoc
národní dům
Provinz Böhmen
22
article
cích. To jsou poměry v kuiturním a právním
státě?? To vše si dále libili nedáme! Říkáme
to otevřeně odpovědným c. k. vládním orgánům
a především ovšem místodržitelství královstv
českého. Nechť konají vládní kruhy podle zá-
kona a beze strannictvi svoji povin-
nest a ukážou skutky, platí-li dosud v semích
českých i soustátí habsburském nějaké zákony
a vládnou-li orgánové státní nebo němečtí zbě-
silci a fanatikové protičeští! Rozechvění všeho
lidu českého proti nespravedlivým příkoříma
řadě nových urážek dosáhlo už míry nejkraj-
nější. Caveant consules!
23
article
— Liberečtí obecní policajti jsou pověstn
i nedivíme se pranic tomu, co provedli zatče-
ním hostinského sluhy z té příčiny, že v arei-
německém Liberci opovážil se vy-
volávati hotel svůj jazykem če-
ským. Uniformovaní sluhové liberecké obecní
bezpečnosti nečiní nic jiného, než že zavděčit
se chtějí brutálnostmi protičeskými svým pánům
na radnici, kteří v oboru své činnosti nechovají
se o nic slušněji, než jejich policajti. Třeba jen
si připomenouti historii české menšiny liberecké
od té doby, kdy na radnici tamější vládl bý-
valý pověstný magistrátní rada Físcher, až po
chvíli nynější. Co všechno před očima obecní
policie liberecké provedeno bylo proti tamější
České besedě, kteréž soustavně byla okna vy-
tloukána a do jejíchž oken se střílelo. Co všechno
spácháno na tamější po velikých bojích zří-
zené české škole a na českých rodičích, kteři
odvahu měli děti své dát zapsati do této školy
Vydány na popud obecní správy seznamy těchto
českých rodičů a výtisky zvlášť prodávány s vy-
zváním hospodářsky zničit tyto smělce. Co pro-
vedeno na českých ovocnářích a vůbec na če-
ských obchodnících v Liberci? A ve všem tom
hlavní úkol připadl — tamější obecní policii,
Ta byla nejvýdatnějším nástrojem násilnictví ně-
meckého v tomto městě již proto, že surovost
a zjevné darebáctví konati mohla beztrestně
Prušáci v obecním zastupitelstvu libereckém se
usnášejí a Prušáci v piklhaubnách, jimž svěřena
byla péče o libereckou bezpečnost, to provádějí.
Prušák
Liberec
Físchry
24
article
Z vlastního popudu policajti hiberečtí násilnický
kousek, o němž jsme včera přinesli zprávu, do-
jista neprovedli. Učinili prostě, co jim bylo na-
řízeno. Bylo by ale naivností domnívati se, že
dostane se zadostiučinění potupenému a znásil-
něnému, že instituce, jimž přísluši dbáti by
šetřen byl zákon i se strany policajtů, zakroči.
Nestane se pranic, neboť pan baron Gautsch
bojí se Němců víc než jeho předchůdce a nikdo
ani rukou nehne na ochranu českého človéka.
kterého německá zběsilost oloupila o svobodu
proto, že na »posvátné německé půdě« nádraží
libereckého opovážil se volati česky. Marné do-
volávání se ochrany proti německé surovosti
tomto státě, jenž dávno přestal býti právním
Nám Čechům nezbude zde nie jiného, než aby
každý z nás hájil kůži svou naproti německým
vzteklivcům, jak kdo umí.
— Volba starosty ve Svinově. V česk
obci Svinově, po velikém úsilt české državě
trvale dobyté, obstruují němečtí členové nového
výboru, s výsledkem voleb nespokojení, volhu
starosty. Na pondělí byla po druhé ustanovena,
leč Němei nedostavili se do sehůze, vytáčejíce
se nejapnými výmluvami. Dosavadní výbor na-
diktoval obstrukčníkům novou pokutu. Ta však je
nebolí, podle výroku jich vůdce, nádražního
restauratéra Heitnera, který prozradil, že pokuty
za německé členy výboru plati někdo jiný. Ve
Svinově bude pořádán v neděli 17. záři velký
státoprávní tábor lidu k dostaveničku českého
obyvatelstva okresu klimkovského, bíloveckého
a přilehlého Ostravska,
Gautsch
Němec
Čecho
Heitner
Svinov
Ostravsko
25
article
— Osobní. President zemského soudu pan Jan
Krěmář vrátil se z dovolené a převzal dnem 31.
srpna t. r. řízení soudu. Dnem 4. září nastoupí do-
volenou svoji vicepresident soudu toho p. Ladisťav
Málek šl. z Werthenfelsu. — Pan MUDr. Ludvík
Šejba, odb. lékař nemocí kožních a pohlavních.
počne opět v sobotu dne 2. září pravidelně ordi
novati.
— Úmrlí. Dne 27. srpna zemřela v Praze, kd
meškala na prázdninách, slečna Helena Antonie
Lukešova, učitelka měšťanské dívčí školy v Ko
líně n. L., i byla 29. srpna do rodinného hrobu na
olšanském hřbitově pochována. Zesnulá byla sestrou
vládního rady a publicisty již zvěčnělého Jana Lu-
keše. Učitelka v pravdě zasloužilá, pro všecko dobré
ušlechtilé a vlastenecké zanícená. Kolínská mládeí
zlrácí v ní nezapomenutelnou vychovatelku, národ
upřímnou dceru. Čest její památce! — Ve středu dne
30. srpna zemřel v Praze p. Frt. rylíř z W asser
mannů, obchodní cestující, po dloubé, trapné ne-
moci v 50. roce věku svho. Tělesná sehránka zesnu-
lého bude dnes 1. září o 3. hod. odpol. v Ústřední
kaplí na hřbitově olšanském vykropena a tamtéž do
vlastního hrobu pochována. — Včera zemřela v Praze
paní Anna Cirklová roz. Stará, choť uzenáře
a velkoobchodníka. Pohřeb koná se v sobotu dne
2. září o 5. hod. odpol. z farního chrámu sv. Jilji
(u Dominikánů) na hřbitov olšanský. — Na Král
Vinohradech zemřela dne 30. srpna ve věku 86 let
paní Aloisie Kubrichtová, vdova po c. k. stav.
adjunktovi. Pohřeb bude dne 2. záři o 1/2 9. hod-
dopol. z votivního chrámu sv. Ludmily na hřbito
vyšehradský.
Krěmář
Ladisťav Málek
MUDr
Šejba
Helena
Antonia
Lukešův
Jan Lu
Cirklová
svatý . Jilja
Kubrichtová
svatý . Ludmila
Praha
Olšanský
Na Královský Vinohrady
Werthenfels
26
article
— Za Jos. Ferklem. Stojíce nad čerstvým rovem
p. Jos. Ferkla, bývalého lékárníka v Karlíně, věnujeme
mu tuto posmrtnou vzpomínku jako přednímu bu-
dileli českých menšin na Moravě a jako oběl
teutonského furoru ve zněmčeném Šternberku. Pan
Ferkl narodil se 13. září r. 1840 v Litomyšli, kdež
také tamější gymnaslum navštěvoval. Po skončeném
studiu věnoval se farmacii a později stal se majitelem
lékárny v rodném svém městě. V letech sedmdesi-
tých stal se nájemcem druhé lékárny nezletilého ma-
jitele Sachsa ve Šternberku moravském, kdež pro
svou bodrou, štědrou a milou povahu těšil se nemalé
přízni veškerých vrstev obyvatelstva, takže mu by
nabízen prestol starešinský, který však ve své skrom-
nosti zamítl. Tento idyllický stav trval však jen potud,
pokud český živel ve Šternberku a okolí spal spán-
kem spravedlivých. Jakmile ale nabýval v letech osm-
desátých národního vědomí, změnilo se mžíkem vše.
obzvláště stalo se tak r. 1882, kdy Ferkl s přáteli svý-
mi MUDrem. Pickem a mag. pharm. Bukovským při-
činil ruky své k založení prvního českého spolku v
Ferkl
Picek
Karlín
Morava
Litomyšl
Šternberk
27
article
Šternberku, čtenářské besedy „Jaroslav“ a později
i záložny, zařízené za vydatné pomoci okolních če-
ských peněžních ústavů. Tu ostří hněvu obrátilo se
zvláště proti Ferklovi, jemuž od té chvíle nastalo
pravé martyrium, byl boykotován celou vehemencí
v živnosti své. Místní list, redigcvaný známým fana-
likem Hansem Krikem, podlomil úplně půdu výrobě
sodové vody, tvořící hlavní zdroj příjmů lékátny Fer-
klovy. Však zuřivci šternberští šli ještě dále ve svém
pronásledování p. Ferkla, jako hlavního čincvníka
besedy. Ferkl byl na veřejných místech, v hostincích
a vinárnách podlým způsobem urážen, ano i tělesně
zlýrán od hordy fanatiků. Na povel štváčské láje, ku-
pící se kol městských matadorů, notáře Bumbely
Nohy a bratří Kriků vyhazovali jej hostinšti a vinár-
níci z místností svých. Místní časopis v celých úvod-
nících přímo zuřil proli p. Ferklovi, nešetře ani rodiny
jeho. Když na sklonku školního roku měli se žáčkov
hudební školy veřejně produkovati, vyhrožováno ma-
jiteli ústavu skandálem a rozbitím produkce, bude- i
ke zkoušce připuštěn 10lelý synáček páně Ferklův
Antonín, ač slynul nejnadanějším houslistou škol
Jaroslav
Ferkl
Krik
Kriků
Ferklův
Antonín
Šternberk
Fery
28
article
Surově, nelidské, žádnou autoritou úřadní neoslabo-
vané řádění toto vyneslo Šternberku názvu „rá je
šlernberských Indiánů“. P. Ferkl k obraně
své neměl skutečně jiné zbraně nežli veřejných pu-
blikací, hájil se, seč byl v olomouckém „Pozoru“a
něm, brožurkách, jež mu vynesly i porotní přelíčení!
Oba soudruzi jeho byli dávno z města přímo vyštváni.
Majitel první lékárny, odrodilec Holý podlehl nátlaku
surovců, vykázav p. Bukovského z místa, p. MUDr.
Picek, vida silně ztenčenu klientelu následkem nacio-
nálního terroru, přestěhoval se do Luhačovic. Jediný
p. Ferkl setrval na palčivé půdě šternberské, až ko-
nečně i noručník nezletilého majitele dal p. Ferklovi
výpověď nájemnou z lékárny. Roku 1885 opustil p
Ferki zlořečený Šternberk, uchýliv se do Litomyšle;
však nezbavil se zárodků pozdější své smrtonosné
choroby své, získaných duševním utrpením, zakou-
šeným po celá léta v ráji šternberských Indiánů. Roku
1892 přesídlil z rodného města do Karlina, kdež záhy
získal si lásky, úcty a přízně občanstva. Zákeřná ne-
moc hlodala povlovně na mohutném kmenu, až jej
sklátila předčasně v hrob. Ferkl zesnul 28. srpna. Miy.
kteříž jsme s ním prodělávali boje národnostní na
Moravě, vděčímu mu, však zdaž věnují mu tutéž po-
smrtnou vzpomínku i ti, kteří dnes ve šternberské be-
sedě těší se většímu bezpečí a pohodlí, nežli jich před-
chůdei a zdaž sí vzpomenou, s jakými oběťmi jedno-
tlivců bylo toho dosaženo.
Indián
P Ferkl
Bukovský
MUDr
Picek
Ferkl
Mio
Luhačovice
Šternberk
Litomyšl
Karlin
Morava
29
article
— Sdružení českých zemědělců spolu s výkon-
ným výborem a klubem poslanců české strany
agrární konalo ve čtvrtek dne 31. srpna t. r. za
předsednictví poslance Kubra schůzi, ve které jed-
náno bylo o sezemštění pojišťování. Po delší debatě,
která o této životní otázce našeho zemědělství se
rozpředla, usneseno, aby na manifestační schůzi,.
pořádané dne 17. září t. r. v Praze, promluvil před-
seda zemědělské rady posl. K. Prášek »O zřízení
zemské pojišťovny«. Dále jednáno o důležitých
otázkách, strany se týkajících.
Kubr
K Prášek
Praha
sed zemědělský rada posl
30
article
— Sbor obecních slarších král. hl. města Prahy
svolán je k řádné schůzi na pondělí dne 4. září. Na
denním pořádku četné stížnosti stavební, návrhy na
povolení nákladu na práce kanalisační v Holešovi-
cích, návrh na přijetí darovaného domu č. p. 267—I.
od pp. G. a R. ryt. Hošků, návrh na pronájem ho-
stinských místností Žoflna restauratéru p. Fr. Krát-
kému, návrh na zrušení zámeckého hostince v Libni
a použití jeho i ostatních budov býv. zámeckého pi-
vovaru pro obecní dvůr a strážnici hasičskou.
— Obecní zastupitelstvo v Nuslich mělo včera
odpoledne schůzi za předsednictví starosty p. J. Ve-
sellka. Ze sdělení pana starosty zajímavá byla ta
okolnost, že dle zprávy 8. armádního sboru a země-
braneckého velitelství bude se letos kontrolní
shromáždění záložníků a zeměbrancu
konati v domě č. 321 v Nuslích. — Pozvání na tábor
sociálních demokratů, svolaný na 17. září, na němž
bude se rokovati o zavedení všeobecného rovného
práva hlasovacího, bylo vzato na vědomí. — Sdě-
leno, kterým offerentům byly zadány práce při stavbě
nové školní budovy v Nuslích-Pankráci. — Po ná-
vrhu městské rady povolen byl obnos 4545 K 32h
na stavbu domku pro brobníka a kanceláře pro
správu společného hřbitova farních osad nuselskéa
michelské na hřbitově. — Usneseno uzavříti doda-
tečnou výpůjčku na stavbu školních budov a vnitřní
zařízení těchže v obnosu 100.000 K a na různé
práce dlažební, kanalisační a pod. obnos 18.173 K.
Hošek
Praha
Holeš
Libeň
Nusle
Pankrác
31
article
— Městskému staviteli a geometru p. T. Heroldovi
zvýšeno služné na 3000 K. — Městský správce pan
Ant. Papoušek byl ustanoven ve službě obce defi-
nitivně.
— Suspendovaný německo liberální advokátv
Olemouci. Z Olomouce, 31. srpna. (Pův. zpráva »Nár-
Listů«.) Advokátní komorou suspendován byl vůdce
zdejších německých liberálů a předseda zdejší nábo-
ženské obce židovské advokát dr. J. Eben na dobu
9 měsíců. Dr. Eben odvolal se k nejvyššímu soudu.
— Do služby poštovní počíná opět letos lákati
poštovní ředitelství (počátek učiněn v libereckých li-
stech a včera v »Prager Tagblattu«) mladě lidi, sli-
bujíc jim po odbyti šestiměsíční praxe »stálý plate.
Poněvadž tvrzení toto je naprosto nepravdivé, varu-
jeme znovu každého, by tímto lákadlem svésti se
nedal a k poště nechodil. Poštovní aspiranti po od-
bylé praxi a složení zkoušky nedostanou žádného
trvalého platu, nýbrž pouze denní plat K 2.20 až
K 2 60 a přidělování jsou různým pošt. úřadům
pouze na čas, na substituci za onemocnělé nebo za
definitivní úřadníky na dovolené. Jakmile úřadník
takový se vráti, je aspirant, jej zastupující, ihne
na den bez výpovědi propuštěn. Tak stává se pra-
vidlem, že cela řada aspirantů zaměstnána je pouze
2— 3 měsíce ročně přes saisonu, ostatní čas jsou
bez místa Často bývaji povoláni na výpomoc pouze
několikadenní, aniž by se jim cestovné hradilo. Dob
aspirantství trvá 2—3 léta, pak následuje jmenování
provisorním pomocným úřadníkem s platem 800 K
až 950 K ročně. Leč ani tehdy není ještě nikdo de-
finitivnim, nýbrž může býti proti šestinedělní výpo-
vědi propuštěn. Tak vypadá v pravdě ten slibovaný
»stálý plate.,
Antonín
Papoušek
doktor
J Eben
Eben
Olomouc
K 2 60
32
article
— Ze slovanského chrámu sv. Mikuláše. Nákla-
dem obce král. hlav. města Prahy prováděná důkladná
a velmi pečlivá oprava zevnějšku slovanského chrámu
v Praze vyžadovala více času, než původně myslila
správa stavebního úřadu městského i opravu prová-
dějící architekt pan prof. Rudolí Kříženecký. Zvláště
stavba schodů do druhé věže není ještě nyní úplně
skončena. Bylo nutno probourati klenbu nad postranní
kapli a vystavěti z galerle do věže schodiště nové,
dříve dostupné toliko z podkroví mikulášského klá-
štera, ke chrámy kdysi příléhajícího a před léty zho-
řeného. Tato přestavba potřebovala času, který du-
chovní správa chtěla věnovati vnitřní úpravě, vyči-
stění a částečnému přemalování slovanského chrámu,
dle vzájemné smlouvy s obcí král, hlav. města Prahy
svým vlastním nákladem. Ještě před provedením oprav
žádala česká pravoslavná obec městský stavební úřad
dle možnosti za urychlení oprav, a svoji zplnomoc-
něnou duchovní správu za brzké zahájení pravidel-
ných bohoslužeb. Duchovní správce otec Nikolaj Ryž-
kov mínil, že dle dohody s českou pravoslavnou obcí
bude je vykonávali již od poloviny srpna každé druhé
neděle. Chtěje splniti svůj slib, poslal sboru jejich
důvěrníků zprávu s dotazem, že je ochoten odložiti
vnitřní opravu chrámu na budouci léto, žádají-li
si příslušníci obce bezodkladného zahájení bohoslužeb
v umluvenou dobu. Zůstavil rozhodnutí sporu důvěr-
níků, má-li se provésti vnitřní úprava ještě letos.
svatý . Mikuláš
profesor
Kříženecký
Ryž
Náklo
Praha
33
article
Zastavení bohoslužeb na dobu ještě delší je pro če-
skou, letos vzniklou pravoslavnou obec ovšem velni
citelnou újmou. Sbor jejich důvěrníků po zralé, vše-
stranné úvaze uznal však vhodnějším, provésti vnitiní
opravu chrámu bez průtahu po přestavbě schodiště
ještě letošního roku, by podkroví chrámu působil
tím čistým, krásným a jednotným dojmem, jako jeho
umělecky nově opravený, skvělý zevnějšek. Vnitřní
úprava chrámu v roce budoucím vyžadovala By ještě
více času než nyní. Přerušení bohoslužeb při stálém
vzrůstu české pravoslavné obce bylo by pak již věci
nemožnou. Na základě tohoto rozhodnutí duchovní
správa nařídila bezodkladně vnitřní opravu chrámu.
34
article
Tesařské práce na mohutném lešení po báň chrámu
provádí závod p. Antonína Kubeše v Praze VII.;
tonování zadáno maliřským mistrům p. Frant. Ho-
lubovi a Matěji Duškov
— Dary. Studující z Milína a okol
pořádali v neděli dne 27. srpna na oslavu 25letého
trvání Ústřední Matice školské zahradní zábavu
věneček, jichž výlěžek 100 K 10 h odevzdali Matici
prostřednictvím odboru v Milfně.
— Střibrné doly v Krkonoších. Před třemi sty
lety dolováno bylo v Krkonoších na stříbro a doly
tyto náležely k nejbohatším v Čechách, ale později
pro obtížné dolování práce v nich ochabovala, až
konečně úplně přestala. Odborníci stále se však na-
máhali, by se v Krkonoších dále dolovalo a pouka-
zovali, že nynější pokroky moderní techniky lehce
překonají oblíže, které v dřívější době práce v do-
lech znemožnily. Skutečně také před dvěma roky
stříbrné doly krkonošské v údolí svatopetrském
s úspěchem znovu otevřeny a letošního jara zjednal
si hornický podnikatel Alcis Rücker v Horním Sla-
rém Městě u Trutnova kutaci právo v české části
krkonošské a chystá se ho využitkovati zejmena
v údolí svatopetrském. Odborníkem provedené tu
pátrání po stříbře setkalo prý se s nejpříznivějším
výsledkem a slibuje nejlepší úspěch. Za okolností
těchto, tak aspoň se sděluje, zavládne v tichém do-
sud údolí svatopetrském záhy čilý ruch hornický.
Slibný tento podnik nabízejí se financovati francouz-
ské a anglické finanční skupiny, kdežto Němci ohlí-
žejí se po kapitálu německém, ale dosud s malým
úspěchem.
Kubeš
František
Duškov
Alcis Rücker
Němec
Praha VII
Milín
Milfn
Krkonoše
Čechy
Horní Sl
Trutnov