Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2

2

NARODNI LISTY-

3

. 31. srpna 1905

4

Číslo 239

5 article

ve vlaku, takže odpadne hrozná únava; již má v zápětn pravidelná cesta po celý den a dvě noci a budou moci prohlédnouti Vídeň, jež při minulých výpravách pra- vidlem odpadla, ježto směr jízdy vyhýbal se Vídni pe přes Gaisbach. Také slavnostní odhalení Prešernova pomníku Lublani jest spojeno s mimořádnými oslavami a bude při počelnosti hostí slovanským svátkem; jsou zvány všechny slovanské vysoké školy a akademie nauk. takže uvidí Lublaň ve dnech slavnostních ve svých zdech vzácnou representaci vědy a všech přátel Slo- vinska. Výletu mohou sůčastniti se stu- denti (náklad 90 K) i nestudenti (náklad asi 150 kor.). Přihlášky přijímá Svaz česko- slovanského studenistva (Praha, Spálená ulice č. 20, III. posch., úř. 8—12 dop.) do 2. září do 12 hodin v poledne; do té doby nuln zaslati i cestovné a zápisné v úhrnn sumě 44 K. — Odjezd 4. září v 9 hod. 58 mín dopol. z nádraží C. F. J. Schůzka účast- níků 1/4 hodiny před odjezdem v restau- raci III. třídy. Příjezd 15. záři v 11 hod 22 min. v noci. Tyto nově upraveně, výhodnějš. disposice zbavují platnosti pořad pu- vodní. Prospekty se zasílají nepro- dleně na požádání neb vydávají se do- poledne v označené kanceláři „Svazu

Prešernov C F Vídeň Lublaň Praha Spálená

6 article Částečné zatmění slunce.

Částečné zatmění slunce. Přednáška prof. dra. Zengra. — Upu- štění od výpravy balonem. — Pozo- rování zatmění. Hvězdáři z povolání i oni bezděční, kdož pře včerejší den se jimi stali, pramálo byli potěšeni, když nad Prahou rozbřesklo se uplakané jitro a sesivělá obloha neslibovala nikterak; že do zatmění slunce s vyčasí. Veškeré naděje, státi se svědky epochálního kosmického zjevu, zdály se býti ztraceny a záviděno pouze těm, kdož balonem měli vzněsti se nad mračna a tam konati vědecká pozorování. Ku podivu všakse karta obrátila. K dováté hodině dopolední rozpouta se prudký vichr, jenž roztrhal hrozivé mraky, žetu a tam proskočila modrojasná obloha a usmálo se vy- toužené slunce. Změna v povětří pozdravena byla milliony očí upírajících se k obloze s patrnou r- dostí. Ba občas zamířeno i zbarveným neb ztemnělým sklem na zářivou desku sluneční, ač známo bylo že zatmění nastane teprve po 1 hodině. Oprávněnou pozornost a zájem kruhů vědeckých i širšího obecenstva budil záměr věhlasného učence prof. dra. Zengra vykonati pozorování s balonu. Již záhy z rána činěny k tomu kapilánem p. Hůl kou v balonové aréně na výstavišti přípravy a když sešlo se obecenstvo k přednášce, kterou jmenovaný astronom uvolil se uspořádati, byl balon „Praha“ do polovice již naplněn a assistentem fysikálníh ústavu české techniky p. inž. Sobotkou připraveny přístroje k měření zjevů zatmění provázejících.

profesor doktor Zengr upa Hvězdář Ing Poza Praha Sobotka

7 article

Prof. dr. Zenger známým, roztomilým a popu- lárním svým způsobem rozhovořil se o nastávajícím zatmění. „Známe úplná a částečná zatmění slunce. O prvých mluvíme, kdykoli střed slunce, měsíce a země ocitnou se v jedné myšlené přímce; částečná, nalézá-li se některé z uvedených kosmických těle poněkud stranou, takže není celá plocha sluneční měsíce zakryta. Zatměním dnešním, jež pro naše kraje jest částečným či parciálním, bude zastřena dosti značná čásť slunce — sedm desetin — přesně vědecky 0.69. Z některých krajů však na naší země- kculi pozorováno, bude úplným a to v t. zv. pásmu úplného zalmění, jež táhne se pruhem asi 200 kilo- metrů širokým od Kanady přes oceán, na Sv. Šeba- stian, Hendaye, na okraj Španělska a pak do Alžíru Egypta. Pro vědecký svět má zatmění slunce význam veliký. Dovoluje hvězdářům pozorovati nejbližší okol slunce. Co jest to okolí slunce?

profesor doktor Zenger Šeba Henday Kanada Španělsko Alžír Egypt

8 article

Jsou to zbytky bývalé mlhoviny, ze které kon- densací slunce povstalo a pak jest to vrstva, chromo- sféra, ze které šlehají jakoby plameny a ohnivé jazyky. Nad tou jsou opět zbytky mlhoviny v prudkém a nestejném pohybu. Je-li slunce v největší činnosti a to jest právě letos, tu pak zvláště patrnými jsou protuberance sluneční, výboje trojího druhu: vyšší. obloukové jako strom s větvemi a eruptivní v po- době tyčky, se které splývají pak dolů jako vlasy červené pruhy, připomínající nítě. To jsou deště cyklony; ovšem neprší voda, nýbrž roztopený kov V dalším okolí slunce, až na čtyři diametry slu- neční vidíme výjevy, jež dostaly jméno korona. Jsou to, dle mého názoru, nejspiše zbytky malých tělísek jež mají polarisované světlo. Korona září jasně stří- brnou, intensivní a oslňující barvou; výběžky její jsou různého tvaru, namnoze zkrouceny. Poukázav na nepohodu, lijavce v nocích na den 28. a 29. srpna, navázal řečník další výklady na spojitost těchto úkazův se zalměním slunečním.

9 article

„Každé zatmění slunce způsobuje značné změny v povětři. Dle mé theorie svělové, slunce, země i mě- síc jsou obrovskými elektromagnety, mající své poly a vlastnosti těchlo. Následkem toho působí svou ra- diaci a indukcí jak na atmosféru tak na zemi, v je- jímž nitru přivádějí bouře magnetické, na povrchu pak větry, bouřky a cyklony. Dnes máme na příklad 15 minut porušení magnotické jehly, nezvratný to důkaz o revoluci vnitrozemské, jež projevila se již v noci na včerejšek sopečnou erupcí Největší vulkán světa, Stromboli, vlastně celý jediný vulkanický ostrov, ze známé skupiny ostrovů Lipar- ských v moli Tyrrhonském, patšící k Sicilií, jes v činnosti.“ „Dnes právě před 18 léty,“ pokračuje řečník. vyslán jsem byl do Meranu, abych tam zařídil ob- servatoř sluneční. Bohužel, po dnešní den ještě ne- stojí, avšak cesla ta pro mne měla značnou cenu

Sicílie Merano Stromboli ostrov Lipar

10 article

TTenkráte našel jsem způsob, jakým možno každého dne, kdy slunce svíti, udělati si umělé zatměn slunce, fotografovati koronu i okolí sluneční a to způsobem dosti primilivním. Pomocí kotouče lepen kového. K oplickým účelům umístí se před okulá čočky, nebo centricky do rámu tmavé komory a po- sunuje se pak přístrojem tak, až zakryje se úplně deska sluneční, až po kruhový jeho okraj. To, co pak vidíme, je okolí slunce. K účelům fotografickým umístí se pak kotouě do vnitř apparátu před fotogra- žický cillivý papír Ve vzdálenějším okolí slunce při dnešním zatměn uvidímo však kromě uvodených již zjevů solárních jině, neméně interessantní zjevy, světy a hvězdy Uvidíme: Merkura, Venuši, Alfa Orioni Alfa Anni, pak Regula v malém Lvu, Si- riaze velkém Lvu, poslední hvězdu nejskvěleji vi ditelkou z naší polokoule. Jak můžeme beze všeho trýznění očí podívali se do slunce? Sklem temně zbarveným, začazeným niebo silným negativem. Avšak ještě pohodlněji možno tak učiniti, vezmeme-li nádobu naplněnou vodou, posta- víme ji tak, aby v klidné hladině její shlíželo s slunce a pak zvětšovacím sklem nebo kuká tkem si obraz jeho zvětšíme. Zatmění slunce možno způsobem tím dobře pozorovati; koronu však viděti lze jen při zatmění úplném, až poslední paprsek slunee zmizí.“

Merkur Venuš Orion Alfa Anni

11 article

Připomenuv ještě, že korona bohatou jest na zeleně, modré a ultrafialové paprsky, přešel řečník k výkladu přístrojů, jež pro výpravu balonu a po- zorování byly ustanoveny. Většínou Byly to přístroje sloužící k pozorování a zaznamenání změn meleoro logických a thermických. Přednášející zajímavé apparáty posluchačstvu de- monstroval. Byl to samočinný, píšící barometr, jehož užívá se při vypouštění balonů bez osob, do výšek kde nemožno lidem dýchati a kde dle měření zjištěna teplota — 55° C. Druhý přístroj, hydrograf, opětně samočinně zaznamenává teplotu, tlak a vlhkost vzdu- chu; zvláštní počítadlo určuje diference teploty určuje procenta par ve vzduchu. Rozumí se samo sebou, že neschází při podobně výpravě magnetická střelka a konečně zvláštní pří- stroj, registrující výšku, do které se balon vznesl označující mapu cesty, kudy balon se bral. Po tomte odbočení instruktivném, vrátil se před nášející opčtně k výkladům o koroně. „Již skrze mračna možno viděti koronu atmo sférickou. Kdežto světlo slunce je žluté až červené má korona světlost úplňku našeho měsíce, tedy jaksi stříbřitou nebo ledovcovilcu. Slunce jest asi 200.00 jasnější než úplněk, takže když dle mé methody z- kryjeme slunce oním kotoučem, působí tu na oko na desku fotografickou pouze korona atmoslerická jejíž zář jest snesitelnou.

12 article

Fotografické snímky této korony a rozbory spek- trické jsou jedním z úkolů dnešních výprav. Země a státy šťastnější na př. Francie, Italie, Španělsko, Amerika, Brazilie, Montevideo, Anglie atd. vypravily nákladem asi 6,000.000 korun své učence na různá vhodná místa do pásma úplného zatmění vyzbrojily je apparáty nejdokonalejšími. „Pokud meteorologických změn se týče při za- tmění slunečním, nechci býti prorokem,“ pravil před- nášející. „Arago řekl, že každý vědátor, který drží na svou pověst, neprorokuje povětrnost, neboť jest te věcí nemožnou, předpovídati jaké bude počasí. Avšak některé frapantní změny při zjevech kosmických před- vídati i při ctění zásady Aragovy přece jsem si do- volil a to již v roce 1887, kdy napsal jsem (řečník ukazuje astronomický spis svůj), pojednávaje „o zatmění slunce“, že povětrnost dne 29., 30. a 31. srpna bude do jisté míry kritickou. A skufečně dne 29. srpna 1887 byla v Německu strašná bouře, v Praze veliký liják; v Moxiku veliké zemělřesení a erupce Strombola; pak severní zál v Atlantickém oceánu. Pro letošní zatmění slunce na noci z 28. a 29. na 30. srpna předvídal jsem deště, na 30. srpen všeobecné bouře v soverním Německu, 31. srpna magnetické po rušení v Praze (skutečně se dostavilo a to značné 13.9) a klesnutí barometru na 740.9 mm.“ Zmínkou o svých výpravách vědeckých v balo- nech a politováním, že sám pro následky zlomení nohy nemůže se plavby balonem zúčastniti, skonči řečník za zasloužené a nadšené pochvaly, přáním zdaru pražské výpravě balonem. Než — jak v záhlaví článku napovězeno a těm kdo marně v uslanovenou dobu vzletu po balonu pá- trali — asi známo, bylo nutno od výpravy upustiti.

Arago Aragův Francie Španělsko Amerika Brazílie Montevideo Anglie Německo Praha Moxico mm

13 article

Vítr každé chvíle silnější a silnější, vyjasnil sice k radosti všech na dosti značné intervaly oblohua nechal paprsky nezatemnělého ještě slunce dopadat na nedočkavé smrtelníky, avšak znemožnil úplně vzle balonu. Bývala by to hazardní a dobrodružná vý- prava! Při větru 60 m. za vteřinu, k tomu nestálém, každé chvíle jiným směrem vanoucím, dojista i nej- odvá zlivější aeronaulé dobře by si rozvážili vydat se do výšin, v nichž není trámů... Ačkoliv jak kapitán Hůlka, tak assistent inž. Sobotka jevili chuti, vzhledem k vědeckému účelu výpravy, vydati se na smělou pout vzduchem, přece nadšence přemluvil a k upuštění od výpravy pohnu „z důvodů zdravotních a bezpečnostních““ policejn komisař p. Buršík, jemuž kapitán Hůlka nemohl za- ručiti vzlet i sestup bez kalamity. Po 12. hodině bylo pak již definitivně rozhodnuto že balon vypuštěn nebude. Tou dobou nikoli vítr, nýbrž divá vichřice opírala se do obrovské báně balonu. A zmítala jím lak, že závěsy pískových sačků a ruce neméně než šedesáti mužů stěží balon udržely.

Buršík Sobotka

14 article

Každým okamžikem hrozilo nebezpečí, že balo nárazem o zem bude poškozen; a když posléze ob- jevila se na obalu menší trhlina, přikročeno k vypu- štční plynu. Stalo se tak v jedné hiodině za pomoci hasičů a strážníků bez poškození balonu Nejen v kruzích vědeckých, nýbrž i v širšich litováno, že plavba nemohla býti uskutečněna. Pro dr. Zenger sliboval si od prací svého assistentap Sobotky zajímavých výsledků, zejmena pokud foto- grafií se týká. S ohromné výše, do které balon vzněst se měl — 4000 až 5000 metrů — nebylo dosudv Rakousku a snad v Evropě vůbec zatmění slunee fotografováno. Než nepřízeň povětrnosti nepotkal pouze naše větroplavce. Jak z Pešti se sděluje, an tam nemohla býti pro vichřici větrnou podniknuta vědecká expedice balonem Připomenouti sluší, že městská rada pražsk ochotně věnovala plyn k plnění balonu potřebný v ceně 150 korun.

Zenger Rakousko Evropa Pešť

15 article

Vítr, který na jedné straně zmařil zajímavý výle balonem k nebesům, na druhé straně opět umožnil nejširším vrstvám pozemčanů pozorovati zatmění slunce, neboť roztrhal mračna aspoň do té míry, že občasně a mnohdy na několik minut fenomenální zjev krásně byl viditelným. Od 1/21. hod. zasvitlo slunce úplně jasně na ob- loze a nepřetržitě zářilo až do 1 hod. 5 minut, kdy opětně mrak je zaclonil. Tou dobou již na ulicích, ná- městích, v sadech a prostranstvích, v oknech domů ba i na střechách pozorovati bylo hvězdáře s pra- jednoduchými pomůckami v rukou. Rozbitá zelená láhev od kysibelky, střepina skla začazeného nad svíčkou, byly těmito apparáty tisícův a tisícův, jeví- vících zájem o zatmění S hodinkami v ruce mnozí a se starostlivou tvá pozorovali jedni rafije, druzí tmavý mrak na slunei ležící. Právě v momentu, kdy onen dotek nastati mě — a arci jen oku ozbrojenému dalekohledem by patrný — o 1 hodině 12 min. a 4 vteřinách, počal se jasniti v okolí slunce, mračna dostávala bělavou obrubu, pak intensivně bílou jako do běla rozžhaven železo nebo ozářený sníb — a koule slunce vystoupila z clony mraků.

16 article

Na hvězdárnách postřehli dolek obou kotoučů slunce a měšíce; laikové však teprve o 1 hod. 14 min pozorovati mohli, jak na pravém, dolejším okraji slunce jeví se slabě, solva znatelné porušení kruho- vitě periferie, jež místo na venek vypuklou, zdálas prohýbati do vnitř. O 1 hodině 20 min., po občasném přerušování pozorování záclonou šedivých mračen byla kruhovilá výseč do slunce velmi dobře patrnou Chvílemi, kdy vynořovalo so slunce z mraků aneb v nich se ztrácelo a jen slabou vrstvou procházelo bylo možno velmi pěkně, bez ochrany oka pozorovat posunování se tmavého terče měsíce ke středu slunce Začazené sklo barvilo celý zjev do oranžova, čím na jasnosti značně utrpěl. Po 1 hod. 30 minutách n delší dobu zatáhlo se slunce hustými mraky. Be

17 article

mála a jen s víeřinovými přestávkami na půl hodiny Při tomto podmračnu patrno bylo ochlazení a sešeřen poněkud větší, než jaké bývá; nikoliv však nápadné Když o 2. hodině a 3 min. opětně slunce se ukázalo překvapilo; tak daieko již měsíc na své dráze byl se posunul. Zaclonil slunce tak, že srpovilý tvar svitícího slunce, připomínající měsíc, zářil v poloze obloučku vodorovně položeného, oblouk mostní připomínajícího O 2. hodině 26 mín. dostoupilo za- tmění svého maxima. Té chvíle i dívadelním kukátkem bylo možno postřehnouti slabě sice, alo viditelně stříbrné paprsky korony. Od kulminačníh bodu nastalo ubývání zatmění na pohled dosti r- pídně ač ve skutečnosti úplně stejně. Kruhovitý tere měsíce sunul se k levé straně, ztáčeje tím srp slunee ke straně pravé. S opětnými pausami v pozorování jež zavinily kupící se mraky, ubývalo zatmění až ob louk měsíce přešel v přímku a tato v bod vidítelný na vteřinu a mizící konečně úplně o 3 hod. 34 min Vědecká pozorování, jež vykonal prof. Zenger na české technice a observatoř pražského astronomickéh ústavu, byla arci dojmy bohatší; neboť všechny ji dřve uvedené jevy byly nejen pozorovány daleko- hledy, nýbrž i folografovány na zvlášť k tomu pr- parované desky. Polěšitelným a pozoruhodným byl zájem nejiir- ších vrstev, jaký o kosmický úkaz se jevil. Nejen pražskě obyvatelstvo, nýbrž i venkov na pozorován zatmění se zúčastnil, jak přečetné zprávy, redakce naší poštou v hodině noční došlé svědčí. V ohledu tom značná zásluha patří našemu učitelstvu, jež ší mezi žactvem praktickým způsobem zálibu v astro- nomickém zeměpisu.

Zenger astra O 2

18 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — O dru. Stránském a o jeho vystoupen z praesidia klubu českých poslancův na radě říšské rozepisuje se německý tisk způsobem ta- kovým, jaký se skutečným stavem věci ne ve všem se shoduje. Vystoupení z praesidia ne- znamená ještě frondu, nýbrž má toliko ten význam, že dr. Stránský nechce nésti na dále zodpovědnost za způsob a směr, jakým vede se nyní česká politika ve Vídni. Domněnka, že dr. Stránský postaví se v čelo »odbojných« živlů v klubu a že stane se jejich mluvčím, jak se o tom vyslovil jistý mladočeský poslanec právě ve Vídni dlící, není dosti odůvodněna. Bylo by nutno zvěděti dříve, co přimělo dra. Stránského, aby se vzdal místa mistopředsednického v klubu a po tom sluší uvážiti, že opposice v klubu poslaneckém nejevila se nikdy jako jednolitý parlamentní útvar s určitým, přesně vymezeným směrem, nýbrž že měnila se ne pouze dle věcí, o nichž postupem polití- ckého vývoje se jednalo, ale také co do osobnosti. — Jako v každé jiné korporaci, kde život a kde možno dát průchod přesvěd- čení, nepřijímají se a nezamítají různé návrhy jednohlasně, právě tak dělo se a díti bude v po- slaneckém klubu. Že někteří z poslanců stál důsledně na stanovisku odpírati vládě, ať již byla jakákoli, pomoc, je pravda, nieméně nen jisto, že tito šli by nyní ve všem všudy s drem.

Stránský doktor Vídeň

19 article

Stránským. Jinak ovšem utváří se asi poměry. dospěje-li klub neb valnější část jeho členů k po- znání, že bar. Gautsch pesplnil naděje v ně. kladené a že v olázce české university a ve vnitř- ním úřadování neučinil, co od něho se oče- kávalo. A že všechno, ale zejmena událost posledních dnů tomu nasvědčují, že baron Gautsch právě tak jako jeho předchůdce nema odvahy postaviti se na odpor německému hladu po panství, o tom mínění v tomto stadiu as sotva budou se různiti. Pak ovšem nedal by se nynější poměr klubu ke vládě udržeti, pal nebude ale dr. Stránský sám, nýbrž bude jich víc, již prohlásí, že dál po nastoupené cestě nepůjdou. Napro tomu je nápadno, že zmíněný mladočeský po- slanec uvádí sestátnění drah, v první řadě severn dráhy Ferdinandovy, ve spojení s resignací dra.

Stránský Gautsch Ferdinandův

20 article

Stránského na hodnost místopředsedy klubovního. V této otázce, pokud nám známo, vláda postu- puje. Je pravda, že mezi členy správní rady této dráhy i mezi těmi, kteří se členy těmi státi chtějí, bude jich dost, již z pochopitelných příčin tuto státní akci svou přízní neprovázejí. Je škoda, že v létě česká politika má zpravidl prázdniny, kdyby toho nebylo, mohlo by vyja- snění jistých záhad ve vedoucích kruzích politi- ckých nastati ihned. Máme za to, že český lid má právo zvěděti, jak pohlížejí na situaci vedoucí kruhy. Není zapotřebí vykládati mu veřejně, co kruhové ti učiniti zamýšlejí, však zasluhuje aspoň odpověď na tu otázku, kterou každý, kdo jen z daleka se polilikou zabývá, má na jazyku: »Co se bude díti, zůstane-li přes všechna pěkná pro- hlášení nynějšího chefa vlády všechno při starém?« — Posl. dr. Kramář o všeobecném v- lebním právu k české sociální demokracii Ústřední orgán čes. soc. demokracie uveřejňuje dnes dopis, zaslaný z Krymu sociálně-demokra tickému táboru, dne 27. t. m. v Semilech po- řádanému. V přípisu tom vyslovuje dr. Kramář přání, aby agitace sociální demokracie pro vše- obecné volební právo byla tak silná a vydatná, aby přemohla odpor těch, kdož se jeho zave- dení brání. Jako vždy před tím jest dr. Kramál přesvědčen, že všeobecné hlasovací právo jest u nás jediným spravedlivým způ- sobem voleni do sborů zákonodárných, jako český politik vítal by jeho uskutečnění tím upřímněji, že by učinilo konec nespravedlivému

Stránský Posl doktor Kramář Kramál Krym Semily

21 article

zastoupení neněmeckých národností v zákono- dárných sborech. Dr. Kramář jest dále toho názoru, že by všepbeené hlasovací právo donu- tilo i mezinárodní soe. demokracii českou, aby se osamotnila a osvobodila od vídeňského ve dení »a to by dojista — každý vítal kdo nezapomíná, jak velkou čás našeho národa tvoří zrovna děl- níci. Nejdůležitější, ježto vážně politické, jest však prohlášení dra. Kramáře v příčině jeho stanoviska k chystané vládní předlo- ze s volební opravou zemskou. Mi- stopředseda klůbu poslanců upozorňuje toliž na obtíže, stavící se všeobecnému volebnímu právu v cestu, t. j. možnost velkostatkářům a Něm- cům zůstavená zmařiti každou volební opravu pouhým odchodem ze sněmovny a na to, že každá volební oprava jest možna jenom po vzájemné dohodě. Na základě toho oznamuje sociálním demokratům doslovně: »Budu hla- sovati pro kompromis, který umož- ní alespoň částečné zlepšení kři- klavého bezpráví našeho voleb

doktor Kramář Německo Buda

22 article

ního řádu, i nepotřebuji ani uji- šťovati, že s ostatními zástupe naší strany se vynasnažím, a by počet poslanců všeobecné kurie byl zvýšen.« Slovy tohoto prohlášení určuje se, jak vidno, taktika zemských poslaneů našich pro nastávající zasedání sněmovní i nen bez zajímavosti, že to byli sociální demokraté z celé širší české veřejnosti první, kteří o tom zvěděli. Dr. Kramář odůvodňuje své (a klu- bovní ?) rozhodnuti těmito slovy: »I částečnou opravou volebního řádu, třeba neodpovídala plné spravedlnosti i nedávala nám, jak nám to patří většinu na sněmu našeho království, zvýší se váha českých národních poslanců a odmílat takové sesílení naší české věci jen proto,že nedostává se nám práva plného, měl bych za prohřešení se na zájmech ná- roda českého.« S přípovědí touto nen ovšem soc. dem. denník spokojen, i prohlašuje slíbenou pátou kurii jen za nové zhoršen dnešního volebního řádu a dem- ralisaci celého našeho veřejnéh života.

doktor Kramář

23 article

— Parlamentní reportoir. Již před měsl- cem, kdy nevědělo se ještě jak dopadne išelská konference, měli jsme příležitost ozná- miti, že sotva dojde na svolání zemských sněmů v době, jež byla původně pro ně stano- vena, dnes zdá se býti již jisto, že říšské radě dána bude opětně přednost před soustavně od- strkovanými zastupitelstvími zemskými. Vídeňské listy mají parlamentní repertoir již hotovýa skutečně má býti v posledních dnech měsíce září svolán vídeňský parlament za tím jedině prý účelem, aby učinil opatření pro ten případ, že uherský říšský sněm odepře volbu do dele- gací a že »ůstavním« způsobem nebude možno opatřiti kreditů pro společné záležitosti. Když totiž v roce 1867 robili dualistické upraven říše, zapomněli delegace opatřiti něčím, co by se rovnalo neb aspoň podobalo cislajťanskému paragrafu čtrnáctému. Jak pohodlný byl by dnes paragraf takový oproti aústavní vzpouře« za Litavou a jak hladce by se pan bar. Fejérváry přenesl přes odpor většiny uherského sněmu

bar

24 article

Dnes nezbude nie jiného, než nějakou šikovnou interpretací zákona buď věc vykličkovat aneb se přes obstrukci uherskou po starorakouském zvyku nějak přeněsti. Zákonná ustanovení o spo- lečných věcech jsou ale náhodou a na neštěstí velmi stručná a jasná, tak že se z nich nic jiného, než co v nich obsaženo vykudrlinkovati nedá, nezbude tedy nie jiného, než zaujati oproti eventuálnímu maďarskému vzdoru stanovisko mimo zákon a prohlásiti, že nemůže býti po- škozena jedna polovina monarehie, zachce-li se polovině druhé dělati stávku. Není-li možno po- voliti nezbytné úvěry souhlasným usnesením obou delegací a nebude li vůbec možno delegaee svolati, potom — tak se dedukuje — nezbude nic jiného, než aby parlament této říše dal vládě své plnou moc vyplatiti obnosy na řadové vojsko a na zahraničné zastoupení bez delegací, jinými slovy usnésti se na tak zvaném zákoně zmocňovacím ! Jak se domůže společný finanční ministr kvoty uherské, je ovšem jiná otázka. Však i to prý půjde. Vláda uherská vyplatí mu peníze — bude-li je totiž míti — bez zákona zmoeňovacího— »a conto«, až do zákonného ústavního vyřízeni

25 article

Není sice tak snadno porozuměti této státo- právní motanici, však před vojáky ustupuje v této monarchii jakákoli skrupule a strach před nezákonitostí, vždyť známý je výrok, že k vůli Košutovi nebude přece armáda rozpu- štěna. Uvidíme, co tam se stane po patnáctém záři, v který den dle uherské ústavy musí býti svolán tamější říšský sněm. Teprve potom se ukáže, bude-li nutno svolati vídeňský parlament před sněmy a provésli proti Maďarům, co zma- řeno byto v té tak zvané komisi Derschattově. Zdali je to zrovna na prospěch národů neněme- ckých, zejmena ale národa českého, kouti par- lamentní zbraně pro zachránění dualismua upevňovati hřích, který se stal v roce 1867, na to zdá se nám býti odpověď více než snadna — Z Liberce, 30. srpna. (Zvl. tel. „Nár Listů“.) Policie liberecká zatkla domovník zdejšího Národního domu, poněvadž na nádraž po česku upozorňoval cestující na hotel „Ná- rodní dům“. Příslušná stížnost podána. — Sjezd samosprávného úřadnictva. Jed- nota samosprávných úřadníků obecních a okres ních v království českém pořádá svůj XVIII. vý- roční sjezd ve dnech 8., 9. a 10. září 1905 v Třebenicích pod Košťálem. Účastníci sjezdu sejdou se v Třobenicích dne 8. zář 1905. odpoledne a prohlédnou si město, měst- ské museum a jiné památnosti, načež večer ztráví v družné zábavě v restauraci v „radnici“.

Košut Maďar Košťál Liberec Třebenice rodný dům

26 article

Dne 9. září 1905 sejdou se účastníci před 9. ho- dinou dopolední a půjdou pak společně na hrbi- tov třebenický, kdež u hrobu zesnulého starosty třebenického, dra. Paříka, vzdají česť památco tohoto záchrance českých Třebenic. Na to ná- sleduje prohlidka místní továrny na zužitkování ovoce, k čemuž firma Ferd. V. Kraupner dal ochotně své svolení. V 10 hodin dopolodne ve dvoraně hostince v „radnici“ veřejná schůze s přednáškou „O obmýšlené vládní reformě vnitřní správy“. Po přednášce tamtéž společný oběd. Odpoledne vycházka na Košťálov, odkudž pěkný rozhled na české Středohoří, a po ná- vratu přátelský večer v hostinci v „radnici“. Dne 10. září 1905 společný výlet účastníků sjezdu do blízkého romantického Středohoří. Lákavý program sjezdu, jakož i jistě všeobecně známá důležitost Třebenic v našem zápasu ná- rodním zajisté že přiláká hojnost účastníků. O obědy, večeře a noclehy bude všestranně po- staráno. Přihlášky, k nimž přiloženo budiž Ks ve známkách poštovních, jež se pak zúčtují na oběd atd. přijímá nejdéle do 2. září 1905 kan- colář Jednoty samosprávných úřadníků Praze—II., Spálená ulice, 24.

Pařík V Kraupner Třebenice Košťálov Praha Spálená ulice Ferd II

27 article

— Osobní. Stavební praktikanti Karel Ska- lický. Josef Franz, Edmund Sadil a pomocný inženýr v zemském oddělení vodopisném v Praze František Skraup, jmenováni byli staveb. adjunkty pro státní službu stavební v království českém. — Pan MUDr. Karel Bailoni, oční lékař v Praze. dlí do 14. září mimo Prahu. — Docent dr. K. Vy- mola počne opět ordinovati 1. září 1905. — Pan MUDr. Josef Císler. odborný lékař nemocí krčních nosních a ušních, odejel na vědecké cesty po Ně- mecku a Francii. — Rodinné zprávy. Pan MgPh. Kar. Střemcha a paní Hedvika Střemchová, rozená Hopfova. slavili manželský sňatek dne 29. t. m. v Hradci Krá lové. — V solnohradském městě »Zell am See« sla- vili včera zasnoubení své slečna Truda Neumannová a p. dr. Leopold Kramer, majitel sanatoria v B benči u Praby.

Karel ska Josef Franz Sadil Skraup MUDr Bailoni doktor Císler Mgph Střemcha Hedvika střemchový Hopfův Neumannová Kramer Praha Francie Hradec Zell be Sea

28 article

— Úmrtí. V Praze zemřela dne 29. srpna paní Anna Vlašimská, vdova po řídícím učiteli v Bře- zině ve věku 89 let. — Na Král. Vinohradech ze- mřel dne 30. t. m. ve věku 76 let pan Václav Ko- liha, soudní zemský rada v. v. Tělesné pozůstatky jeho budou ve čtvrtek dne 31. srpna o b. hod. odpol. z domu v Kollárově ul. č. 19. do Chrudimi převe- zeny, a tam z chrámu sv. Kříže dne 2. září o půl 3. hod. odpol. pohřbeny. — V Hlubočepích zemřel dne 29. t. m. pan Václav Říha, majitel vápenice v Hlubočepích a statku v Netřebí u Kutné Hory. Zesnulý byl předsedou místního odboru Ústřední Matice školské, členem ob. zastupitelstva, zaklada- jícím a přispívajícím členem mnoha humanních a ná- rodních spolků, jež štědře podporoval, začež těšil se všeobecné úctě a vážnosti. Pohřeb koná se 1. září o 3. hod. odpol, na hěbitov hlubočepsko-zlíchovský.

Anna vlašimský Král ko Říha Praha Bra Kollárův ulice Chrudim Hlubočepy Kutná Hora

29 article

— K úmrtí cís. rady Jana Neffa. Jak bylo již sdě- leno, dokončil ve svém letním zátiší na Moravě v so- botu dne 26. srpna t. r. ve stáří 73 let cís. rada pan J. Neíf, známý velkoobchodník pražský, svoji po- zemskou pout. Odešel tak klidně, jak klidným zdálo se býti jeho nitro, kdežto ve skutečnosti nebylo v životě jeho chvile, ve které by jeho hloubavý duch a pro vše dobré zanicené srdce byly zastavily svojt blaboplodnou činnost, jejíž světlé stopy po sobě za- nechal ve všech našich instilucích národních, jichž byl štědrým podporovatelem, nejvíce ovšem ve svém rodišti Lipníku, jemuž svým velkodušným darem do- pomohl k dnešní české, pozemštěné škole reální. Přál si býti pochován v rodném městě a nemohlo opravdu býti šťastnější myšlenky nad tu, vypraviti mu poslední průvod z budovy reální školy. Po jednoduchém vý- kropu v domě smutku donesena sem kovová rakev s ostatky nebožtíkovými a postavena ve vestibulu pod černě ověnčenou pamětní deskou, hlásající každému do ústavu vstupujícímu, že mecenáš J. Neff byl za- kladalelem školy této. Když byly vykonány církevní obřady a dozněly kormutlivé zpěvy smuteční, věnoval nebožiíku vřelou vzpomínku katecheta ústavu P. Du- šek, děkuje mu za tolik lásky, kterou věnoval haná- ckému kraji, lidu a jemu samému. Na to vyzvednuta rakev ze záplavy nádherných věnců, vložena na ra- mena studujících a pod čestnou stráží Sokolů z domu, k němuž zvěčnělý s oprávněnou hrdostí za živola svého pohližival, vnesena do blízkého chrámu. Četní smuteční hosté, mezi nimi i němečtí členové lipnické rady městské zaujali místa v lavicích a po slavné zádušní mšj, celebrované místním děkanem za assi- stence četného duchovenstva z okolních obci a z účastenství pěveckého sboru, vykonán vlastní výkrop.

Neff J Neíf J Neff Morava Lipník Sokol

30 article

Také nyní vynesli studující rakev z chrámu a tvořili se Sokoly jednak pohyblivý špalír podle vozu, jednak zúčastnili se v nesení přečetných věnců. Na hřbitově, po spuštění rakve do rodinného hrobu, promluvil ře prof. J. Šafránek z Prahy, poukázav na širšt činnost vlastence Nefla a jménem všech účastníků rozloučil se s tímlo vzácným člověkem, jemuž nejen příbuzen- stvo, známí, místní občanstvo a lamější spolky, ale i zástupci četných korporací a spolků z dáli přišli vzdáti poslední poctu. Pokud bylo lze pozorovati, zú- častnili se pohřbu: za Ústřední Matici školskou v Praze místopředseda řed. Fr. Zeman a řed. prof. J. Šafránek. za kuratorium a Česk. obchod. akademii v Brně Ed. Kordina, řed. K. Fišera a prcí. Hollmann, za Školský spolek v Lipníku předseda dr. Fr. Brzobohatý, Jindř. Machanec, Jos. Buček a Fr. Pařínek, za Matici škol- školskou v Brně K. Novák, za Živnostenskou banku pro Čechy a Moravu Jiří Valenta, dirig. filiálky v Mor. Ostravě a Vojt. Fiala, člen představ. lamže, za správní radu České společnosti pro průmysl cukerní inž. K. C Neumann, za město Hranice dr. Fr. Šromota, za obec. výbory Velk. a Mal. Prosenic F. Sehnal a Al. Vy- metal, dále dr. Julius Ambros z Olomouce, dr. Josel Šindler, advokál z Prahy, spisovatel prof. Fr. Tábor- ský, Fr. Litovský a Jan Dorazil z Mor. Ostravy, pí. M.

profesor J Šafránek František Zeman Kordina K Fišer doktor Brzobohatá Jindřichův Machanec Jos K Novák Valent Fiala Ing K C Šromota F Sehnal Al Julius Ambros Josel Šindler Litovský Dorazil Mor Praha Brno Francie Buček Čechy Morava Ostrava Prosenice Olomouc Francie . Tábor Sokol školaškolský v Brno živnostenský banka

31 article

Šromotová, choť starosty z Hranic a j. více. — Vedle věnců rodinných a příbuzenských položili tytéž na rakev: Správní rada Živnostenské banky (Svému čle- nu), Správní rada České společnosti pro průmysl cu- kerní (Svému zasloužilému členu), Českoslovanská obchodní akademie v Praze, Spolek pražských českých paní (Vzácnému příznivci všech českých podniků), pražský „Sokol“, město Drahotuše (Svému čestnému občanu), město Hranice (Poslední s Bohem svému čestn. občanu), Školský spolek v Lipníku (Svému čest. členu) dr. J. Scheiner v Praze Šlechotnému vlaslenci), personál fy. J. Neff (Nezapomenutelnému chefovi), Professorský sbor českoslov. obch. akademie v Praze, Kar. a Mil. Vendulákovi (Poslední pozdrav), rodina inž. K. C. Neumanna (Nezapomenutelnému příteli), rodina Fr. Pavlata, rodina Čujanova (Vzácnému příz- nivci), manželé Špindlerovi z Prahy, dr. Šromota z Hranic, rodina Dorazilova (Z přátelské úcty), Jan Vi- límek (Svému příznivci), Mar. Holešovská, Jos. Hon- ciser, rodina Hátova (Poslední s Bohem), Ant. Lang- kramer atd. — Hluboce zarmoucené rodiny došly soustrastné telegramy od těchto korporací a osobností: Správní rada České společnosti cukerní, ředitelstvo Zemské banky, kuratorství a výbor Českoslov. obch. akad. v Praze, výbor Měšťanské besedy v Praze, spolek „Merkur“ v Prostějově, Sokol „Tyrš“ v Prostějově.

doktor J Scheiner J Neff Ing Neumann Pavlata Čujanův Špindler Šromota Dorazilův Holešovská Jos Hátův Antonín Lang Hranice Praha Drahotuše Francie Mar Prostějov rada živnostenský banka spolek pražský český paní Sokol školský spolek v Lipník Professorský sbor Českoslov Sokol „ Tyrš českoslovanský obchodní akademie město Hranice Kara Jan Vlímek

32 article

Moravsko-slezská beseda v Praze, dv. r. prof. dr. Alb. Bráf, cís. rada J. Otto, Ap. Růžička, ředitel Živnost. banky, Jul. Veselý, ředitel Pražské úvěrni banky, cls. rada Fr. V. Goller, dr. Tom. Černý, vl. rada Kostlivý, úřadnictvo České společ. cukerní, úřadnictvo cukro- varu v Bašnicích, úřadnictvo vinných sklepů česk. hostinských na Kr. Vinohradech, doc. dr. J. Haškovec s chotí, Em. Bretter, chefredaklor „Pol.“, dr. B. Dla- bač, advokát v Praze, kom. rada Fr. Rašín, dr. Jansa v Nov. Benátkách, dr. Kulhánek, lékař v Praze, arch.

profesor doktor Bráf Otta Apa Růžička Jula Veselá V Goller Tom Černá docent J Haškovec Bretter Pol Rašín Jansa Kulhánek Praha Francie Bašnice Benátky úvěrni banka

33 article

Nekvasil v Praze, Fr. Jansa, ředitel reálky v Lip- níku, doc. dr. J. Prušák, arch. J. Stíbral, ředitel um.- prům. školy, dr. Jos. Šindler v Kolíně, manželé Ko- dlovi v Praze, rodiny: Denešova, Šámalova, Pato- čkova, Slavikova, Hlastvcova, Bártova, Fiedlerova, Vaníčkova, Kimlova, Urbánkova, rod. Mayerova v Ta- žovicích, paní: Kam. Domažlická, Jul. Fantová, Ter. Friedländrová ald. — Písemné projevy soustrasti za- slali: ministr dr. ryl. Randa, přísedící zem. výboru dr. J. Herold a K. Adámek, poslanci V. Němec, dr. G. Blažek, dr. V. Šílený v Brně, univ. professoři dr. Jar. Čelakovský, dr. K. Kufíner a doc. dr. F. Pečírka, ad- vokáti dr. Rychlík, dr. J. Scheiner, dr. J. Vaníček, dr. B. Mildner, dr. V. Škarda, dr. E. Eiselt, dr. Jiří Milde, dr. L. Klumpar, dr. Jos. Šindler a dr. O. Vendulák, J. Topinka předs. Českomoravské strojírny v Karlíně, ředitelě bank E. Tužil, člen pan. sněm. dr. K. Mattuš, cís. rada F. Vlach, president obch. a živn. kom. cís.r. A Řivnáč, úřadníci bank A. Ženíšek, R. Pilát, J. v. Novotný, Fr. Hykš, A. Tille, Ant. Měšťan v Plzni, velkoobchodníci, továrníci a průmyslníci: G. Adámek, E. Sommerschuh v Rakovníku, V. Formánek. V. Moltl, Max Haase šl. z Wranova, Fr. Waldek šl. z Waldrledu. Jos. Novák, inž. V. Vaníček, J. V. Novák, F. Schiller B. Dolejš, J. Weiss, A. Červinka v Kolíně, Lad. Rot, F. Topič, A. Štorch, M. Urbánek, spisovatelé pí. Srbo- vá- Lužická, El. Krásnohorská, Gabr. Preisová, F. A Šubert, Jar. Kvapil, Ign. Herrmann, starosta smíchov- ský A. Elhenický, ředitel Nár. divadla G. Schmoranz, cís. rada arch. O. Polívka, insp. inž. J. Neumann, arch.

Nekvasil Jansa docent doktor J Stíbral Jos Šindler Denešův Šámalův Slavikův Hlastvcův Bártův Fiedlerův Vaníčkův Kimlův Urbánkův Mayerův Jula Fantová Randa K Adámek G Blažek Jar Čelakovský K Kufíner F Pečírka Rychlík J Scheiner J Vaníček Mildner V Škarda E Eiselt Mild L Klumpar Vendulák J Topinka K Mattuš F Vlach Řivnáč A Ženíšek R Pilát Novotná Hykš A Till Antonín G Adámek E Sommerschuh V Formánek V Moltl Haas Waldek Novák Ing V Vaníček J V Novák F Schiller Dolejš J Weiss A Červinka A Štorch M Urbánek Srba Preisová Šubert Kvapil Igny Herrmann A Elhenická G Schmoranz Polívka Praha Francie Kolín Brno Karlín Plzeň Rakovník Lada úřadník banka národní . divadlo Wranův

34 article

Otto Tille, lékár. V. Prachenský, prof. J. Talský, prol. B. Němeček v Plzni, inž. L. Bondy, ředitelé techn. závodů: K. Vendulák, K. Merker v Klášterci, E. Mlládek v Dombrové, K. Květ v Klášterci, prokur. J. Arnošt, prof. dr. J. Městecký, dr. Nebeský, dr. L. Mareš, rada zem. výboru, B. Benoni s chotí, V. Hübner s chotl. Is. Kahlík, řed. Pöttingea, dr. Veselý, ředit. lázní v Lu- hačovicích, P. Fr. Hoppe, V. Slulzig, Fr. Šebor, A Procházka; dále dámy: Jí. Exc. pl. And. šl. Randová. paní Katy Maršnerová, Anna Podlipná, Zofie Miku- lejská, Jul. Haunerová, Anna Houdková, Marie Scher- lová, And. šl. Randová-Krulišová, Pásková v Bechyni. Růžena Teklová, sl. Jindř. Gollerova, Soňa Mikulej- ská, rodina Fleischmannova atd. — Z ústavů a kor- porací kondolovaly dále: Živnostenská banka pro Če- chy, Česká eskomptní banka, Úvěrní ústav v Praze. Obchodní a živnostenská komora v Praze, České ob- chodní museum, Umělecká beseda, Českoslovanská ob- chodní beseda, Český pensionát v Praze, Pošumavská jednota a j. více. — Ze staroměstské radníce. Druhý náměstek starostův pan stavitel J. Seifert vrátil se z dovo- lené a zahájil úřadování. — Seznamy voliču k doplňovacím volbám do sboru obecních starších jsou již vypracovány a nyní se opisují pro tisk. — Správní rada elektrických podniků ve věs- rejší své schůzi rokovala o záležitosti nových ochran- ných rámů pro motorové vozy a schválila opatření, aby společenstvo zámečníků bylo vyzváno, zda by jeho členové byli ochotní dodati potřebné množství ochranných rámů systému Svoboda-Jirgl-Charvát. — Ministerstvo železnic dalo svolení k tomu, aby na trati Centrála-Jatky-Malá strana byla dvířka u mol-

Till V Prachenský profesor B Němeček Ing L Bond K Vendulák K Merker E Mlládek Arnošt doktor J Městecký Nebeský L Mareš Benon V Hübner Kahlík Veselá Hopp V Slulzig Šebor Procházka Randová Maršnerová Podlipná Mika Jula Haunerová Houdková Scher Anda Teklová Jindřichův Gollerův Mikulej Fleischmannův J Seifert Svoboda Jirgl Charvát Plzeň Klášterec Lu Francie Anda Krulišová Bechyně Praha Český ob živnostenský banka Český eskomptní banka úvěrní ústav v Praga živnostenský komora