Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXV.

2

V Praze, ve čtvrtek dne 31. srpna 1905.

Praha

3

Číslo 239

4 article

Na ranní a odpol. Histy předelácí ne v Praze v administraai na raěsle Ba čtvrt lota . . . . 6 K — s dvojí donáškou na čtvrt lota . . . . 7 K 50 ve filialkich: na něiÍe . . . . . . 2 K 60 Poštout kai nn čtrrá loja . . s dvojí zásilkou nk čtvrt leta . . . . 11 K c0h na měsín

Praha

5 article Portmouthský mír.

Portmouthský mír. Čin takového významu světodějného, jakým jest náhlé vpečetění míru mezi Japonskem a Ru- skem, otřásá v obou hemisférách myslemi lid- skými ovšem příliš mocně, vzrušení z neočeká- vaného obratu jest tak hluboké, než aby bylo lze již dnes postihnouti převážný dojem skutku toho v lidstvu, zda jej vítá jako událost blahou, či želi jako neštěstí? Zprávy z Portsmouthu tvrdt, že zástupeiruští byliradostne překvapeni neočekávanou povolnosti Ja- pencův, že chladnokrevný Vitte vyběhl z konfe- renčníhe sálu tak blaze rozčilen, že objal přítele svého Pokolílova, volaje: „Mír! Mír! Neplatíme ani kopějky a Sachalin bude rozdělen!“ — Za to prý Japonci byli velice sklíčeni, když Komura oproti ultimátu ruskému zvolna od- pověděl: „Nuž, buďsi! Japonsko jest ochotn za těchto podmínek uzavřiti mír!“ Zurnalisté japonští v Portsmouthu prý však přímo si zou- fali a jeden z nich telegrafoval do Tokia: „Ko- mura a Takahira dopustili se zrady na

Japonec Komur Zurnalista Takahira Japonsko Portsmouth Sachalin Tokio komura

6 article

Japonsku. Měli by být odsouzeni k sebevraždě k „harakiri“: — Zatím ale jest zřejmo, že oba tito japonšt diplomaté jednali pouze dle příméh rozkazu mikadova, na jehož rozhodnut působil prý netoliko president severoamerické Unie Roosevelt, nýbrž i Anglie, kdežto Ru Vitte opět si stýskal, kterak do poslední chvíle byl se strany americké, anglické, ba i francouz- ské naň činěn přímo krutý nátlak, aby Rusko uvelilo se ku placení válečné náhrady Japoncům. „Já však zůstal navzdor všemu tvrdým,“ pravil k dopisovatoli berlínského „Lokalanz.“ „a doznávám, že jsem ještě včera (28. t. m.) večer pokládal situaci za beznaděj- nou, poněvadž jsem bral ono tak důtklivé ujišťo- vání Japoneův, že musejí trvat na válečne náhradě za bernou minci. Neznámí právě povahy japonské. Rozpomínám-li se nyní, sou- dím, že jsem asi Japonce přivedl k jinému roz- umu, když jsem v neděli (27. t. m.) Takahi- rovi nezvratně dokázal, kterak náš úvěr v Berlíně, Paříži a v New Yorku ještě dlouho není vyčerpán.“ —

Ruska Japonec Takahi Japonsko Anglie Berlín Paříž New York Unia Roosevelt

7 article

Ano, to byl najisto silný důvod, proč Japon- ško tak náhle slevilo. — Střízlivě počítajícím státníkům v Tokiu, vydavším na válku již 1300 millionů yenů, kteréž jim zapůjčili Američané i Angličané, ovšem musilo nesmírně na tom zá- ležet, aby jim Rusko ohromnou tu sumu nahra dilo. Proto od počátku války podnikali všechny možné úklady a pikle ďábelské, aby finanční zdroje Ruska rozkotali — revolučními stávkam a dynamitovými zločiny, počítajíce, že Rusko. rozchváceno v nitru svém obrovským povstáním l'du, na způsob velké revoluce francouzské, ne- bude s to, sehnati pravidelné daně, ni důchody. pozbude úvěru v cizině a tím — prostředků k dalšímu vedení války. Pak by ovšem bylo nu- ceno kapitulovat a vykoupit si mír za každou cenu. Avšak tento počet japonský na štěstí se- lhal. Cizinou živená revoluce v Rusku nedovedla dokázat, čeho Japonci od ní doufali. Nerozvrá- tila veřejný řád Ruska do té míry, aby byla fi- nanění sílu veleřiše ruské podlomila, aby byla Rusko u širého světa fiančního o úvěr při- vedla. Doprava vojska ruského po dráze sibiř- ské ani na hodinu neuvázla a výživa půlmillio- nevé armády Liněvičovy na bojišti mandžurském nejevila nejmenšího nedostatku. Slovem, Rusko přes všcehny hrozné rány, jakéž je za nešťastné války suihly, zůstávalo finančně i vojensky na- pořád protivníkem velice silným, s kterým Ja- ponsko ještě dlouho nebylo hotovo. Naopak všem střízlivým pozorovatelům poměrů ruských bylo patrno, že přestálo již šťastně svou vnitřní revoluční krisi a že jest schopno věsti válku, sobě vnucenou, třeb ještě po dlouhá leta; a kde bylo jistoty že v této nekonečné válce zůstane ště stí stále vérao zbraním japonským?

Američan Angličan Japonec Tokio Rusko

8 article

Střízlivi přátelé Japoncův, Angličaně i Ameri- čané jali se s touto možnou eventualitou dlouhé a pro Japonsko snad na konec neúspěš- né války počítat. Jak by to po první rozhodné porážce Japoncův vypadalo v Japonsku? Zdaž by pak tam nedošlo k rozbrojům vnitřním a zdaž by v přelidněné té zemi japonské nenastala hrozná, všeobecná bída, vyčerpávajíc finanční zdroje, dnes již povážlivě prodluženého Japon- ska do dna bankrotu. — Proto za kročil Roosevelt „ve jménu lidskosti“. Zastavením války a sjednáním míru, při němž by Japonsku byly nahraženy válečné jeho půjčky v Anglii a Severní Americe podnikané, mělo býti pomoženo Japonsku a jeho věřitelům stej- nou měrou. — Uhlím, rudami a pelrolejem bo- hatý, ač jinak prachudý ostrov Sachalin a ně- kolikamilliardová válečná náhra da .uská byly tedy hlavnimi podmin- kami vítězného Japonska, Rusko naproti tomu bylo ochotno uznati japonský protektorát nad

Japoncův Roosevelt Japonsko Anglie severní Amerika Sachalin Rusko

9 article

Koreou, postoupit Japonsku své nájemné právo co do Port Arturu a Dálného, bozplatným zů- stavením všech tamních svých nákladných m- vestic, ba konečně za jistých podmínek i dráhu z Port Arluru k Charbinu, Mandžurskem ve- doucí; avšak za to odepřelo vyplatit jakoukoliv válečnou nákradu, po- něvadž neuznává se dosud přemo- ženým a z ostrova Sachalinu, ne více než toliko jižní jeho polovinu a to za podmínkou, že tam Japonci žádných tvr z budovati nesmějí, tak jako že v Man- džursku přiznají Rusům stejnou obchodní svo- bodu jako tam sobě na Číně vymohou. — Věříme, že tyto podmínky ruské byly Ja- poncům špatně stravitelné; oželet ruské mil- liardy, po nichž pokladny v Tokiu stejně práhnou jako vítězstvím zfanatisovaný lid; pustit polo- vinu tak snadně ukořistěného Sachalinu — krušná to pro ně věc. Avšak ještě krušnější další, bůh ví jak dlouhá, nejistá vál- ka na dluh, když úvěr pořád tíže a dráže se shání a věřitelé státní naplněni jsou starostmi z věcí příštích. Rádcové mikadovi uvažovali, co

Artur Japonec Rus Korea Japonsko Charbin Sachalin Man Čína Tokio

10 article

stálo obětí na lidech i penězích oblehání Por Arturu. A nyní nastávalo by stejně svízelné a ná- kladné oblehání Vladivostoku. Než, byla-li by aspoň pádem jeho válka rozhodnuta? Nikoliv. musili si doznati: tak jako nebyla rozhodnuta pádem Port Arturu; nýbrž rozprostírala by se jen dále a dále do nekonečných mandžurských, amurských a sibiřských dálav, pohlcujíe další armády a další milliardy. A po všem tom i po dobytí Charbinu by Rusko přece jen pořád ještě nebylo přemoženo, nevykrvácelo by do běla, nýbrž vrhalo by stále nové a nové spousty bojovníkův na obranu své oblasti. Taková vy- hlídka chmurná vtírala se rádcům mikadovým na oči a mysl v hodině, kdy bylo jim vážiti osud- né rozhodnutí. Směšno jest, velebí-li dnes ně- mecký tisk „velkomyslnost“ mikadovu a rovná-li mir portsmouthský k míru pražskému z r. 1866, kde taktéž Bismark „velkomyslně“ odřekl se zabrání Čech neb aspoň severní třetmny jejich. — Co přinutilo Japonce ku podniknutí míru s oželením každékoliv ruské kontribuce, byla prostě střízlivá úvaha: že by se jim pokračování ve válce zle mohlo vyplatit, že by mohli přijít i o to, co jim Rusko nabízí. V Rusku ale přes všechnu trpkost, že nedočkali se chrabří jeh molodci zaslouženého vítězství na bojišti, uklid- niti může mysli vědomí, že dosaženo požehnání míru bez újmy národní cti a důstojnosti. A na tom záleží vše! I když vše ztrácí, j en et když sobě národ uhájí! —

Artur Japonec Vladivostok Charbin Rusko Čechy

11 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. Z Prešpurka, 28. srpna. (Shromážděn slovenského lidu, manifestujíc za všeobecné, přímé a tajné hlaso vání.) Město Prešpurk bylo včera dějištěm zvláštní události. Po všech rozích skvěly se o časného rána ohromné slovenské a jen sloven ské plakáty, svolávající prešpurské i okolní oby vatelstvo na velký tábor lidu k velké, čistě slo venské manifestaci za všeobecné, tajné, příme hlasovací právo při volbě do sněmu. Manife- stace taková před 10—15 lety byla v Prešpuree nemožná. Ona dokazuje zřelelně, že na Sloven- sku národní vědomí nemizi, nýbrž mohutní. K manifestaci spojila se národní intelligence s národními socialisty. Před 3. hodinou shromažďovaly se velke massy přespolního občanstva v Šancové ulie u hostince Cellarova. Tu bylo shromaždiště východiště. O 3. hodině hnul se veliký průvod novou ulicí, jejíž řídké ještě domy obsazeny byly diváky. Průvod, čtvrt hodiny dlouhý, táhl k ohromnému domu „Belle vuc“, kde se na- chází největší sál horno-uherský. Tate dvorana napinila se hustým davem lidstva. Předsedou shromáždění byl p. Mačalka, jeho náměst- kem p. Lehotský, redaktor dělnického časo- pisu, mladý muž, dobrý organisátor. Obecenstva v sále bylo na 4000 hlav. Hlavní řečníci byli: z národní strany posl Milan Hodža, ze strany národních socialistů p. Pacela. Za řečníka třetího se přihlási farář p. Ferd. Juriga z Vejnor.

Cellarův Bell Tate Lehotská Hodža Juriga Vejnor Prešpurk

12 article

Posl. Hodža rozobral velmi podrobně stav a vlastnosti stran na uherském sněmu. Libe- ralism, nyní už odbytý, měl už k vůli svému jmému, aby ho byl hoden, uvésti do života vše obecné volebné právo, ale on toho neučinil nýbrž naopak právo to ostříhával a zužoval Opposičné strany, najmě košutovská, před vol- bami výslovně slibila lidu všeobecné hlasovaci právo, a tímto slibem hodila liberály o zem. Ale nyní dosáhnuvši většiny, se kroutí, klame a lže. Že prý všeobecné hlasovací právo má zá- viseti od toho, umí-li občan maďarsky čís a psát! Totě do nebe volající křivda! Či my Slo- váci neplatíme daní, nedáváme vojáků? Dobře, nech si tedy podrží tu čásť občanstva, která umí maďarsky číst a psát, výlučně pro sebe, ale nech od nás Slováků nežádají daně ani na penězích, ani na krvi! Umíme-li číst a psáti slo- vensky, musíme dostati stejná práva, kterých se dostává těm spoluobčanům, kteří umějí číst a psát maďarsky. Maďarské velení je jen nový šroub maďarisace, nám maďarského velenl třeb Řeč poslancova odměňována byla stále po tleskem, když mluvil o slovenčině. Každé připo menuti jazykových práv, slovenství, slovenčiny provázeno bylo bouřným souhlasem a original nými poznámkami. Strannické boje, odstíny nuance strannické a státoprávní politiky nechá vají lid studený jako led. Řečník vidí ve vše obecném hlasovacím právě všelék pro všecky národní a politické nemoce uherských Slováků a volá slávu všeobecnému, přímému a tajnému hlasovacímu právu.

Posl Hodža Libea Slovák

13 article

Dělnický řečník p. Pacela přibyl z Vídně Je to velmi bystrá hlava, vystupuje svobodně bez affektace, určitě, rozvážně. Počal pernou lekcí košutoveům. Mluvil ostře a populárn proti maďarskému šovinismu. „My jsme Slovác a proto žádáme, aby se nám spravedlností po- sloužilo jako Slovákům. Nechť je jazyk náš ne- jen mluvený, nýbrž i ctěný a vážený. My jsme pracoviti, sobě i pánům chléb vydělávající děl- nici, a chceme ho jísti jako svobodní, plnoprávn občané, kteří mají míti slovo, když se o nich jedná. Celá země mluví nyní o všeobecném velebném právě, koalice je slibovala a jim ši- dila, sám ministr Kristoffy nám je před oči klade a my Slováci měli bychom mlčeti a nehlásiti se- čekati, až nám samo do klína spadne? Ne, i my se musíme ozvati, ozvati i proti nespravedlnosti. které se dopouštějí na našem mateřském ja- zyku!“ Farář p. Juriga vystoupil se silnou obranou slovenského lidu proti osočování a opovrhování Možná, že je to založeno na nemravném polo- žení samého maďarského lidu, jenž je též takový chudák, jako lid slo- venský. Ani on nemá volebného práva, je jedva živ jako my, a pot se bez práva a svobody. Rozdil jest jen v tom, že páni jeho jménem utlačují jmé ná- rody, jeho jazykem hanobí nás Nemaďary, aleod není.

Slovák Kristoff Juriga Vídeň

14 article

toho ani maďarskému lidu není snáze. Až bude i on svobodný, podá svobod- nému Slovákovi ruku. Proto je řečník pro svobodné, všeobecné, přímé a tajné hlaso- vání při všelikých volbách. Resoluce, již přečell Lehotský, byl jednohlasně přijata. Shromáždění se rozešlo klidně a radostně. Na všech tvářích obrážela se naděje, že ten den bude počátkem rychlejšího vzrůstu slovenské věci v Prešpurku a okoli. Z Pešti, 29. srpna. (Socialisté uher- ští pro všeobecné hlasovací právo. Dne 10. září bude se v Pešti konati obrovské shromáždění dělnictva z celé zemé, aby mani festovalo pro všeobecně hlasovací právo. Na to budou každou neděli a svátel socialně-demo- kratické schůze a manifestace po rozličných obcích, které vyšlou zástupce na všeobecný zem ský sjezd.

Slovák Lehotská Prešpurk Pešť

15 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. Marocká otázka. Afféra Bn Mzianova není dosud vyřízen Sultán zdráhá se vyhověti požadavkům fran couzským, ač lhůta mu daná již minula. Sultán trvá na stanovisku, že může pokládati alžírské mohamedány v Marokku narozené neb děle pře- bývající za marocké poddané. Francouzský vy- slanec Taillandier koná již přípravy k odjezdu z Fezu do Tangeru. Francie pak zakročí ener gicky, jak to ohlásila. Ve Francii ozývají s hlasy, že demonstrače válečných lodí neodpoví- dají vážnosti situace a že by se doporučovalo spíše zakročení na pevnině. Tal zejmena hlásá »Matin«. Mohlo by se prý po- kračovati v operacích vojenských, provedenýeh loňského roku v Hed-Šarefu, jež by se mohly rozvinout až k Tigiggu, nebo by se mohla obsaditi Udžda. To by se nejspíše hodilo, nebo posádka udžidská by se přidala ke každému kdo jí vyplatí její zadržený žold a obyvatelstv by s radosti uvítalo francouzské vojsko, jež by je ochránilo před Rogim. Podle posledních zpráv pařížských pod francouzský vyslanec Taillandicr dnes Maghzenovi poslední výstrahu ve věe Bn Mzianově a ohlásí svůj odjezd, ne bude-li okamžitě vyhověno francouzskému po- žadavku. Po příjezdu vyslance do Tangeru uchopí se Francie náležilých prostředků na vy- nucení povolnosti sultánovy. Sultán dos u nechce Bn Mziana propustit n svobodu a probjašuje jej za svého pod- danéko.

Udžda Maroko Tanger Francie Tal HedaŠaref

16 article

Anglické loďstvo v Německu. Při slavnostní hostině, uspořádané ve Swinemünde na počest anglických důstoj- níků, provolal admirál Wilson v anglické řeč tento přípitek: »Přál bych si uměti německy, aby co nej- větší počet posluchačů slyšol, co chci říci. Ci- tíme s vděčnosti, jak neobyčejně přivětivě jsm byli uviláni. Bylo dávným naším přáním, vy praviti loďstvo průplavu lamanšského do balli ckého moře. Jsme toho náhledu, že čím víeo poznáváme své sousedy, tím více přispíváme k vzájemnému dorozuméní obou národů. De- kuji nejsrdečněji za přijetí, jehož, se nám do- stalo a zejmena Jeho Veličenstvu za vlidnou pozornost, prokázanou nám vysláním svého lod- stva k našemu uvítání. Styky příslušníků ná- mořnictva německého a anglického přispějí více jak jiné prostředky k podporování přátelského poměru obou velkých národů. Vyzývám své an- glické krajany, aby provolali shurá« městu Swinemünde a německému loďstvu. Na všech lodlch skoro byly uspořádány bankety a pitky, důstojníci němečtí a anglieti se navzájem zvali na své koráby.

Wilson Německo Swinemünde

17 article

Včerejší den trpěl nepřiznivou pohodou V lázeňském domě uspořádal baltický spolel offielální hostinu a koncert, při němž hrála hudba německé skladby. Ohňostroj se pro dešo nezdařil. Německé loďstvo se chystá k odjezdu Dopoledne byla kamarádská snídaně na jednom z anglických koráhů, k níž byli pozváni důstoj- níci posádky swinemündské a německého loďstva. Z Kdánska se oznamuje, že v sezení oběcní rady byl velkou většinou přijat návrh magistrátu, aby se na přijetí anglickýeh hostů povolilo 5000 marek. »Post« věnovala návštěvě anglických ná- mořníků v Swineminde článek, vystihující ná- ladu, panující v německých rozhodujících kru- zích. Berlinský žurnál pokládá za samozřejmé, že se vyjde anglickým hostům vstříc se vš povinnou zdvořilostí, avšak nen nijakého důvodu, aby tato me byla jakkoliv překročena. Naopak, přílišná roztomilost nebyla b na místě a nebyla by pochopen v kruzích státu nejoddanějš ích, mohla by i nevůli v nich vyvolati. Nesmí se zapomínati, jak napjatý byl ješte před krátkou dobou poměr mezi Německem Anglii a jak trapně působilo právě v té době ohlášení návštěvy anglické eskadry. Není po- chyby, že výprava anglické eskadry má více ráz demonstrace, nežlí přátels ké návštěvy. Též ta okolnost, že král Eduar neuznal za nutné navštíviti svého císařského synovce na cestě Německem, nasvědčuje,ž mezi oběma státy není tak lahodného poměru, jak někteří chtějí veřejnosti namluviti. Za tako- vých okolností nelze sehvalovati pře- pjaté projevování přátelských pocitů kanglickým hostům, zejmen dokud z anglické strany nebude učiněn krok, který by vyjasnil poměr obou států. Lze po- chybovati o tom, zdali za těchto okolností bylo žádoucí, aby německé loďstvo pře

Německo Anglie lázeňský dům

18 article

rušilo manévry a jelo do Swine- můnde pozdraviti Angliča ny. »Berliner Tagbl.« ve článku, pojednávajícím o anglické návštévě, porovnává rivalitu Anglie a Německa s Řimem a Karthagem. Je-li málo pravděpodobno, že Anglie najde svého Hanni- bala, je jisto, že v Německu se vyskytnou Catonové, kteří dovedou vznititi celou energ národa. Též je jisté, že v konci velkého zápasu nebude německý. Cato přemilati nad zříceninam Londýna, ale kdyby pruští granát nlci provedli malý pochod ul- cemi City, byla by to krutá, poni- žující rána pro pověstnou pýchu Angličanů v Neuzříme však opakování episod punských válek a doufáme, že rivalita obou národů vy- vine se v mírumilovnou soutěž, prospěšnější civilisaci více, nežli porobení soupeře. Tako- výmto tonem prušácké domýšlivosti, jež se vy- píná k moci a slávě říše caesarů římských vítá berlinský žurnál Angličany, kteří by všal asi nehráli roli Karthagů, kdyby došlo k boj s Německem.

Kato Angličan Karthag Swine Anglie Německo Řim Kartágo Cata Londýn Berliner Tagblishing ce Cita

19 article

V Praze, 30. srpna.

Praha

20 article Soldateska v Německu.

Soldateska v Německu. Parníkem »Wörmann« dopraveno bylo šes vojenských vězňů do Hamburku, již odsouzen bylo vojenským soudem ve Svakopmundu v jiho- africké osadě, do těžkého žaláře na dlouhá léta A sice dva zákopníci odsouzení byli pro stlučen představeného na osm a deset let a k degradaci kdežto čtyři jezdci, kteři zabili několik dom rodeů, odsouzeni byli sice vojenským souden těž na dlouhá léta těžkého žaláře, ale císa Vilém II. snížil cestou milosti tento trest na 19 až 3 léta vězení. Druhým dvěma soudruhům kteři pouze sbili představeného, trest nesnížil an o den. Že by pak byl snížen nějakému politi ckému odsouzenci trest cestou milosti, nebyl za vlády Viléma II. dosud ni jedenkřát za znamenáno. Také Valikán reformuje. Papež rozhodl se v zásadě zrušít šlechli ckou gardu svou tělesnou jakožto zbytečný pře pych. Mezipazlamentní konference. Meziparlamentní konference v Brusselu roz- hodla včera o návrhu americké skupiny na zři zení mezinárodního kongresu států, jenž bys v určitých obdobích, tedy trvale k poradám se- stupoval. Na podnět Apponyiův odkázán návrh ten šestičlennému výboru, jenž by, prostudovav ho, ve 3 měsicích meziparlamentní radě zprávu o něm podal. Hr. Goblet d'Alviela navrhl potom, aby konference projevila přání, by pení z prohlášeny býly za válečný kontra band. Návrh ten vzbudil živou debatu. Ně- kteři řečníci poukázali k tomu, že by pak chudé státy nemohly vésti nikdy válku za neodvislost. Také prý nemá býti zasahováno do politiky aktuální. Usneseno přerušiti schůzi a odkázal návrh meziparlamentní radě. Tato v přestávce nastalé usnesla se 14 hlasy proti 9, že konfe- rence projevuje naději, že žádné státy ne- budou poskytovati ni morálních ni materiálních prostředků ku pokračování války. Dnes členov konference navštívi Lutych.

Vilém II Německo Hamburk Brusel Hradec Lutych

21 article Tábor lidu v Kozlanech.

Tábor lidu v Kozlanech. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) V neděli dne 27. srpna t r. o 2. hod. odpol. po- řádán byl v Kozlanech u Plzně velký tábor lidu, svo- laný organisací národně sociální v Kozlanech a v Čiste za souhlasu a protektorátu rady městské, za přečet- ného účastenství všeho obyvatelstva okresu kralovi- ckého Předsedou zvolen byl p. Frant. Rabštejnek, sta rosla města Kozlan, místopředsedou p. Frant. Zábran- ský z Čisté, zapisovatelem p. Pavel Vyšata, městský tajemník z Kozlan. Přítomni byli poslanci: V. Jílel z Dožkova, JUDr. Em. Dyk a V. Fresl. Tábor by svolán jen za tím účelem, aby pojednáno bylo o živel ních pohromách posledních let, které vyvrcholily su chem roku letošního, jež úrodu na okresu kralovickém téměř úplně zničilo, následcích lěchto kalastrof konečně o tom, jak zabrániti bídě, okresu zdejšímu s naprostou jistotou hrozící.

František Pavel Vyšata Dožkův JUDr em Dyk V Fresl Kozlany Plzeň Rabštejnek

22 article

Požádav pp. poslance, aby přesně se drželi pro gramu stanoveného a nevybočovali do polemik poli- ticky strannických, předseda dal slovo posl. panuV Jílkovi. Tento pojednal o významu táborů lidu v dobách dřívějších, vylíčil krist hospodářskou, zavi něnou živelními pohromami, odsoudil přísné a krut vymáhání daní slátem a prohlásil, že jest nutně třeba aby se rokem letošním pozenrková daň v okresu zdoj ším zcela odepsala. To ospravedlňuje i znění zákona kde se pravi, že odepis má se počílati dle úbylku či- stého výnosu katastrálního, kterého u nás letos vůbee není. Potom zmiňuje se řečník o dosavadním vadném systemu při udělování subvencí nouzových a o ne- patrnosti obnosu, který se jako podpora udělujea uvádí, že do některých citelně poškozených obcí udě- lena byla taková podpora, že na 1 rodinu nepřipadla ani 1 K. Dále se zmiňuje o nutné reformě voleb do zemského sněmu a přímlouvá se za zavedení zem ského pojišťování prati živelním pohromám, čemu vláda stále odpírá.

Jílek

23 article

Co se týče podpory pro zdejší katastrofou stižený okres, tvrdí, že jest to povinností státu a žádá při tomné poslance říšské, aby se na příslušných mistecl všemožně zasazovali o to, aby stát konal ve věci t svou povinnost Říšský a zemský poslanec p. JUDr. Em. D yk který vzdor tomu, že netěší se právě nejlepšímu zdraví, na tábor se dostavil, souhlasí, že bez ohledu na politické strany mají zástupci lidu spoločně a svorně zasazovati se o to, aby vláda přiměřeně podporovali nouzí postižené. Stěžuje si na dosavadní nedostatečné zastoupení vrstev lidových ve sborech zákonodárných dovozuje, že vláda nekoná svou povinnost vůčí všen svým poplatníkům a že hlavní vina vězí v foní, ž nejsou všechny vrstvy poplatnictva stejnoměrně za stoupeny Rovněž zavrhuje dosavadní způsob udělování po por nouzových. Vláda udělovati má podporu jen tam kde jest jí skutečně třeba, avšak v míře takové, aby se skutečně podporou nazvati mohla. Podporu žádati máme jen na vládě, čeho zeme by nám poskytla, šlo by zase z našich kapes. Vyličuje zubožené poměry okresu kralovického Po lelošní katastrolě bída počíná se objevovati. Jes tedy nejsvětější povinností státu, aby okresu zdejšímu poskytl vydatné pomoci. Pozemková daň pro rok le- tošní musí býti zcela odepsána. V drobném prodejir ranní číslo o sobě . . . za sh odpoladní Ve filialkách na venkově- ranní číslo. . . . . . odpolední . . . . . . . . 5b Inserat platí se hotově rapře Předplncení a inperty přijímá zdnaíni- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nach ázejí se též redaken tiskárna a ezpedice „Národnich Listě Rukopisy se nevracají-

JUDr em

24 article

Dále poukazuje na neudržitelnost berního šroubu, lituje, že rakouská vláda podporuje stále jenom kapi- talisty, o dělnictvo nikterak se neslarajíc. Stručně se zmiňuje o příštím zasedání říšské rady, které může míli za následek půd dualismu rakousko-uherského- Rečník odměněn byl pochvalou a potleskem, načež ujal se slova poslední řečník posi. V. Fresl z Plzně. Vytýká vládě, že ani o vzdělání svých poddanýca se- pečuje, chtějíc, aby lid poddaný byl nevědomým, splše ovládati se dal a slepě všemu se podroboval a vše trpělivě snášel. Diví se, že dovedeme býti tak lhostejní a že teprve bída nás vzpruží k domáhání se toho, co nám samo sebou patří. Vysvětluje bídné postavení národa českého, který nemá ani prostředky ku podpoře svých příslušníků. jakkoliv jest země česká jednou z nejvýnosnějších zemí. Číselně nastiňuje, jak nepoměrně mnoho Čechy přispívati musí na společná vydání, a jak nepatrný obnos z toho zpět na Čechy připadá Sněm zemský bude svolán nikoliv aby jedn o potřebách národa, nýbrž aby se vyhovělo přání Němců, aby se totiž vyřídila předloha kuriátní, za- ručující Němcům nadpráví nad Čechy Stejně s druhými řečníky appelluje na vládu, aby konala svou povinnost a nenechala umírati své pod- dané hladem.

V Fresl Němec Plzeň Čechy

25 article

Pan Tomáš Škudera z Kozian navrhl pak následující jednomyslně přijatou resoluci, kterou ukončen byl tábor lidu: „My občané okresu kralovického u Plzně, shro máždění na táhoru lidu v Kozlanech dne 27. srpna 1905, činíme následující rozhodnuti: Okres náš sám sebou málo úrodný stíhán jes stálými živelními pohromami. Loňského roku, jakož i léta předešlá, stižen byl suchem a letošním rokem pak přivaly a opět velikým suchem, které úrodu do- cela zničilo. Tím octli se nejen rolníci, nýbrž i živnost- níci a veškeré vrstvy společenské vůbec v postavení přímo zoufalém. Již loni, následkem několikaleté ne- úrody vyprodána byla píce a hospodáři nucení byli zbaviti se značné části hospodářskénc dobytka pro- dejem pod cenou a tak letos se opakující úplný ne- dostatek píce a jiných plodin hospodářských hrozi již zničiti poslední trosky hospodářské existence velk většiny obyvatelstva okresu našeho Proto s veškerou rozhodností žádáme, aby veškeří povolaní činitelé zasadili se o to, aby nouzí stiženému obyvatelstvu zdejšímu dostalo se z fondů veřejných dostatečných podpor.

Škuder kralovický u Plzeň Kozlany

26 article

Při tom nechť patřičný zřetel se vezme jak na rolnictvo, tak na maloživnostnictvo a pracovní lid vůbee Dále protestujeme rozhodně proti tomu, že dal pozemková za rok 1904 a 1905 dosud odepsána není. a žádáme, aby vymáhání daně té, jakož i exekuce za- staveny byly Sněm král. českého budiž co nejdříve svolán nechť jest jemu poskytnuto dostatečné pravomoci i ča- su k zákonodárné péči o obyvatelstvo král. českého potřebného. Zejmena žádáme, aby týž sněm vypra- coval a uzákonil řádné pojišťování proti škodám ži- velním Jelikož víme, že jen svobodný národ ve svobodné a od cizího poručnictví neodvislé vlasti šťastným spokojeným může býti, trváme neústupně na státním právu zemí koruny české a žádáme pro ně se vší rozhodnbstí samostalné státní hospodářství u vědomí, že tím národně, kulturně i hospodářsky povzneseno bude veškeré obyvatelstvo trojjediné vlasti naší, dnes tak nesmírně cizími vládami ochuzované. K tomu cili chceme jako práva svého dbalý národ, aby všichni poslanci čeští jak na říšské radě, tak na sněmu zemském znovuzřízení státní samosfatnosti zemí koruny české co nejůsilovněji se domáhali a ví- deňský centralism ničím utužovati nedopouštěli Veškeré sbory zákonodárné a samosprávné vo- leny buďtež na základě všeobecného, rovného, pří- měho a tajného práva hlasovacího a provozována v nich budiž náležitá národní, sociální a hospodářská lidu prospěšná politika, jako: řádné pojišťování inva- lidní, starobní, vdovské a sirotčí, reforma systemu daňového, zamezení lichvy s potravinami a zdražování těchto, odstranění vojenských břemen a pod.

27 article

Pokud jazykových práv našich se týká, slojíme na základě úplné rovnoprávnosti všeho obyvatelstva zemí koruny české tak, jak i sám čl. 19. státních zákl. zák. říšské ústavy z r. 1867 stanovi. Nestojíme-o utlačování kteréhokoliv jiného ná- roda, ale právě proto nedopustime, aby národ ná českoslovanský ve svých vlastech kýmkoliv a čímkoliv utlačován byl, a aby i jen v tom nejmenším hověno bylo přemrštěnostem l. zv. předáků německých. Žádáme poslance české jak sněmu král. českého tak i rady říšské, aby se vší rozhodností se opřeli uzá- konění vládami vídeňskými stále ohlašovaného ná- vrhu zákona na úpravu národně jazykových poměr v zemích českých, který by úplně ve všem neodpo- vídal jasnému znění čl. 19. stát. zákl. zák. a aby trvali neústupně na provádění zákona toholo a ko- nečně aby zmařili vládou a Němci pro sněm český ohlašované předlohy o uzákonění německé kurie, jakož I kusé, německé nadpráví v zemi naši udržující změny volebního řádu zavedením kurie v V tomto rozhodnutí obsaženy jsou na len čas nejdůležilější požadavky a přání naše národní i so- ciální a žádáme, aby ode všech poslanců českých, veřejných činitelů našich a ode všech náležitě respek- továny a zachovávány byly. K tomu všemu, jakož i provedení všech našich práv a požadavků dopomáhej nám uvědomělost, vy- trvalost, píle a neskonalá láska k drahé vlasti a mi- lému národu našemu českoslovanskému

Němec

28 article Výlet na slovanský jih 4. až 15 záři 1905

Výlet na slovanský jih 4. až 15 záři 1905 za protektorálu prof. dra. K. Chodounského a prol J. Stoklasy, pořádaný Svazem českoslovanského stu- dentstva za přěinou sjezdu národně radikálního slo- vinského studentstva (Terst 5.—8. září) a slavnost Prešernových (Lublaň 10. září) zasluhuje největší po- zornosti našich kruhů studentských. Na pořadu výletu jest Semerig. Bledské jezero, Vintgar, Belepešská je- zera, Postojenské jeskyně, Terst (přístav, život na rybím trhu ráno, mořské lázně, bursa, loděnice ald) pohádkově krásný letohrad cisaře Maxmilliana Mi- ramare, Občina (překrásný rozhled po moři), pano- rama Terstu, moře a přilehlého pobřeží od Nabre- ziny (z nejslavnějších pohledů na evropských železni- cích), Benátky (palác dožecí, náměstí Sv. Mlarka. ostrov Lido, most Rialto), Lublaň, Vídeň (11/2 dne Jesí to podruhé, co české studentstvo chystá se na jih; nepořádá se pompěsní výprava s účastenstvím do set: jde spíše o návštěvu, jde o intimnější a plo- nější formu českoslovinských styků, jež neomezovalr by se na vítání i loučení na nádražích a na spo- lečné stolování při slavnostních večírcích. Na cest naskýtá se při společných procházkách v době sjezdu v Terstu Gež nebudou kvapným úprkem na shonu po znamenitostech) a při společném výletu účastníku Gjiž při nevelikém počtu vesměs se poznávají) po Gorjensku vzácná příležitost k diskussím a dohodě; sjezd pak sám má na programu tak cenný materiál jednací, že interessem jest mu povinen každý stu- dent a speciálně slovanský akademik Finanční podmínky jsou zcela výjimečně příznivé.

profesor doktor J Stoklasa Prešernový Gjiž Terst Lublaň Nabre Benátky náměstí svazek . Mlark Rialto Vídeň výlet být Semerig

29 article

Noclehy vesměs zdarma, stravování vyjednáno za mi- nimální ceny domácími kollegy, vstupné do Poslojny sníženo na 10% (misto 10 K pouze 1 K), výprava vý- jimečně jede po jižní dráze, kde jsou na trati vyhlá- šené partie Semeringu a u Nabreziny (dosud nedávala jižní dráha pravidlem takové slevy jako státní) a pro- hlídka Terstu i Benájek (průvodčí porlalek jindy 20 lir) koná se v průvodu slovinských akademíků, zna- lých zevrubně kraje i jazyka, což je zvláště v Itali důležito, kde bez Irančiny neb italštiny nesnadno se lze dorozuměti. Účastníci stráví toliko jedinou no

Poslojna