3
masthead
17. dubna 1901.
5
article
Mohaně, Rýně a Labi přes uplavňovae
práce a zdokonalení plavby na těchto řekách,
o čemž se každý náš čtenář snadno přesvědčit
můze.
Dotýčné roční výkazy, jež jsou všeoboeně
známy a přístupny, podávají číslicemi svými
o správnosti tohoto tvrzení nezvratný důkaz,
nelze o tom více pochybovati, že
žoloznice a vodní dráhy navzájem
vydatně se podporují.
Řeky naše netráví život osobní, nejsou zde
k vůli sobě, nýbrž povoláním jejich jest, půso
bili co nejvydalnějí jako orgány živola národně
hospodářského.
Rakouské průplavy mají být
dány do vínku XX. věku. Jako každo
zdokonalení prostředků komunikačních působ
i průplavy na fvorbu obchodní a dopravní, je
likož nejprve obvod zpracování surovin rozšířují
dopravu polotovaru a výrobků průmyslových
dráhám jako čistý zisk ponechávajíce.
Musíme nsilovati k silnémus ex
pansivnímu vývinu našich domá
cích vniterních sil ak v zájemnré mu
jich styku s pobřežim mořským.
Nikdy nonalezala se na den
ním pořádku domácí politiky ob
chodní otázka tak dalekého do
sahu ve svých cilech, tak funda-
menální co do novoobrození na-
šich poměrů dopravních pro ho-
spodářský život říše rakouské,
jako myšlenka zřízení jednotne
soustavy racionálních cest vo-
ních.
Nejsou sice hospodářské statky
nejsvětějšími anejdražšími stat ky
nánodními, avšakony zůstano
přece kořeny, z nichž duševní
kuliurní život národa vyrůsd á.
Jedná se o 4o, tentokráte předejíti druhou
polovinu říše. Budeme-li otáleti, provedons Uhry
projeklovaně vodní spojení Odry a Dunaje
upraví sobě aříšíněmecké obejitím našeho sou-
státi světovou cestu obchodní na Balkán a do
Levanty.
Pro naše souslátí bu domu tvo-
řiti průplavy dunajsko-vltavský
a dunajskonoderský pevnou o poru
našeho obehodu s poloostro v em
balkánským.
Rýn
Uhry
Odra
Dunaj
Balkán
6
article
Potřebujeme konečně vládu s kute čn
patriotickou, vládu velkého ob-
zoru hospodářského a ni koliv
vládu fiskální, jež hromadí ve
svých pokladnách ohromné pře-
bylky kasovní, vůči potřebám ná-
rodním, kulturním a hospodářským
však ruku svou zavírá.
Jostli se praví, že prý vláda jest oehotna
poskytnouti ke stavbě průplavu pouze tolik, eo
poskytnuto pro dráhy terstské, tody nsi 200
millionů korun, tu odpovídáme otázkou« o
Kdo platí oněch 703 na tuto kommuni-
kaci? My a severní království a
země, a kdo bude právě tolik přisplvali na
stavbu průplavu? Snad alpské země? Nikolivl
Opět my! Nedomáháme se tedy mi-
losti té které vlády, nýbrž žádáme
toho, co našim zemím dle jejich
významu a poplatnosti náleží!
Naši stratégově sní o armádách millionových,
nepomýšlejí však, jak tyto v případu železné nut-
nosti mají býti potravou a válečným materiálem
opatřeny a jak ranění zpět dopravováni být
mají. Nuže, směr našich průplavů ze středu
říše na sever nemůže býti právě pro naši moe
válečnou, na které sobě Rakousko tolik zakládá,
příznivějším, a proto nadějeme se, že nás tylo
přemoené kruhy budou ve snahách našich pod-
porovali.
A tyto cesty světového obchodu
zůstnnou i po válce jnko velké čílo
míru, jako nejlevnější nástroj vý-
robní!
A proto chci ukončiti úvahu svou průpo-
vědi Ilippokratovou, ovšem poněkud pozměněnou
Quod ferrum etignis noni sanat
a qua sanat.
Co nemohou zmocikolejnice
parovůz, to musi průplav přemoci
Osmý mezinárodní sjezd proti alko-
holismu ve Vídni od 9.—14. dubna
r. 190i.
(Od zvláštního našeho referenta)
Ve Vídni, 14. dubna 1901.
Rakousko
Vídeň
8
article
Po referátu dra. Presla přečell předseda prof
Gruber anonymní dopis některého německého stu
dentského spolku, ve kterém čtyři pánové »od choru«
vítají sjezd a prohlašují, že snaží se a budou se
snažiti odstraniti s povrchu světového všechen alkohol,
kdekoliv na něj přijdou. Vypijou ho do kapky. Na
doklad toho posílají předsedovi anii- alkoholického
sjezdu účet z pivnice, ve které »den před tím ničili
všechen alkoho!«. Podepsán je dopis: »Temperen-
clářský quodlibet: Schlumps, Pfiff, Pagat a Hinze.
Předseda dodává k dopisu: »Ti pánové myslí,že
jsou nositelé kultury ...« (Velký potlesk.)
Potom přednáší docent české university a zdra-
votní koncipista zemského výboru v Praze dr. Jin-
dřich Matiegka »O výsledeích zkou
mání vlivu alkoholismu na duševní
mravní vlastnosti obyvatelstva v Če-
chách«. Proti nemírnému pití bylo bojováno již
ode dávna v království českém. V zemském sněmu
v tom ohledu mnohá přání a mnohé návrhy zákono
přednesli páni poslanci: Adámek, Dvořůk, Šťastný
Záhoř a j. Akci za účelem podání zpráv osmému
mezinárodnímu antialkoholickémn sjezdu podporoval
výdatně maršálek kníže Lobkovic, místodržitel hrabě
Coudenhove a pan dvorní rada dr. Pelc. Zemskému
antialkoholickému komitélu podali zprávu za krá-
lovské zemské ústavy pro choromyslné pan ředite
dr. Čumpelik a prof. dr. Kuffner; za soudní lékařstv
pan prof. Reinsberg; za c. k. trestníce ředitel Janota
a za královské zemské donucovací pracovny páni
ředitelé Závodný a Jansa. Nejdříve a nejnápadněj
jeví se účinky přílišného pití na duševní činnosti
pijáků. Charakter pijákův se mění a mění se i jeho
citová sféra; intelligence klesá a u mnohého dojde
až k porušení duševní činnosti — šílenosti. Osud
přivádí pijana do soudní síně, do věznic a do
blá zinců.
Presl
Gruber
Pagat
Hinz
Jin
Matiegka
Adámek
Dvořůk
Záhoř
Lobkovic
Coudenhove
doktor
Pelc
Čumpelik
profesor
Kuffner
Reinsberg
Janota
Závodná
Jansa
Praha
Schlumps
Pfiff
9
article
Policsjní komisař p. Protivenský a vrchní pol-
cejní lékař p. dr, Kalmus sestavili, ve své zprávě
počet zatčených pro opilství v policejním obvodu
pražském za r. 1900. Připadá ze všech zatčených
v tomto roce esob (21.768 osob) na alkoholiky
9.45 % (2057 osob). Representuje to 11.3% mu ských
a 3 2% žen z čísla všech zatčených. Vyňaty jsou
případy úplně zpilých osob, které žádného přestupku
se nedopustity, jimž však musila policie býti napo-
mocnou v dopravě do jich bytů nebo na komi-
sařutví, kdež se ze své opilosti vyspaly a odebraly
se po ponaučení domů. Poružená duševní činnost
pijanů vysvětluje, že mrtvoly alkoholiků byly dost
často předmětem soudních a policejních pytev. Pan
prof. dr. Reinsberg sestavil statistiku podobných pří
padů za posledních pět let, které byly pytvány
v jeho ústavě. Z 1106 mrtvol připadlo 51 na lidí
jichž orgány ukazovaly na vleklou otravu lihovinami.
ledy 4.9 b všech pytvaných případů. K tomu dlužno
připočísti 26 případů, u nichž jednalo se o akutn
alkoholismus. Dlužno tedy počítati celkem 80 pří
padů, tedy 7.2 % všech abdukovaných.
Pražské ústavy pathologické čitají ve svých vý
kazech 1—3% alkoholiků. Ze srovnání uvedených
čísel jde na jevo, že alkoholismus hraje velkou rol
v trestních případech. Veliké procento alkoholiků
objevuje so i při případech násilné smrti. Pan
vrchní ředitel pankrácké trestnice, Janota, uvádí v
své zprávě zemskému komitétu předložená, že
vzobdobi od1896—1900 nalezalo se ve věznicích
království českého ze 4495 dodaných žrestníků 421
t. j. 9.3 % a z 582 dodaných trestanek 16 4. j. 2. 8 9%.
jež dopustili se trestních činů následkem alkoholismu.
Kalmus
profesor
doktor
Reinsberg
Janota
ústav patologický čitat
10
article
Vedle toho jednalo se o 536 t. j. 12 9% trestaniců
o 23t j. 4 % trestanek, kteří byli zvání jako no-
toričtí pijáci.
Die zpráv ředitelů donucovacích pracovan páno
Závodného a Jansy bylo ze 687 na konci r. 189-
v děnucovacích pracovnách v Praze a Párätbicích
se nalezajíčích ošetřovanců 380 t. j. 553 9% o
dáno pití.
Ženské ošelřovanky ukazují 28.32% píjanek. Prol
dr. Kuffner a ředitel dr. Čumpelik uvedli ve svých
ůvaliách, že v období 1897—1899 naleznlo se v če-
ských blázincích v ošefřování 3707 mužů a 3022
žen, dohromady 6739 osob. Z těch bylo stíženo
šílenstvím následkem nemírného piti 614 mužů
(16.590) a 25 žen (0.89%); dohromady 640 osob
ročně průměrně 213 čili 9.2% všech ošetřovaných
Kromě tehe byly ošetřovány ještě jiné osoby, jiche
duševní choroby bylo lze odvoditi od nemírného pitl.
Připočtemeli i tyto k číslům hořejším, dostaneme
v uvedeném tříletí 886 mužů (ročně průměrně 295.3
= 23.90 všech ošetřovaných u 59 žen (ročně prů
měrně 19.7)— 199%, dohromady 1945 osob (ročně
průměrně 315) = 14% všech ošetřovaných. Nemožno
nám na těchto místech uváděti všechna pozorován
pěkně a důkladně sestavených zpráv obou jmenova
vaných pánů. Zemi stojí ošetřování osob stížených
silenstvím něsledkem nemírného pití ročně nejméně
180.000 K, počítámesli, že ošetřování všech šílenýc
v zemských blázincích v království českém stoj
ročně 21/2 millionů korun. Jednoduchá retence alkoho-
liků nemá vlivu dle stávajících zkušeností na pijáctví
může býti ochranným, trestným nebo varovným pro-
středkem, ale nikdy prostředkem léčivým. Zařízení
láčebných ústavů pro alkoholiky v krůlovství českém
dá se jen doporučiti.
Závodný
Jansa
doktor
Kuffner
Čumpelik
Praha
11
article
Soukromý docent hygieny na německé pražske
universitěpan dr. Bedřích Welemi nsky
promlavil »O vlivu adlkoholismu na ly-
sické zdravotní poměry obyvatelstva
v království českém.« Pivo pije se ve všech
třídách všeho obyvatelstva; kořalku přje většinou
třída chudých. Alkoholismus není v porovnání k ji-
ným evropským zemím příliš rozšířen v Čechách
Pijáctví zasahuje nejvíce lidi od 20—60 let.
Na klinikách professorů pánů drů. Eiselta
Maixnera a Příbrama připadá průměrně ročně 3 %
všech ošetřovaných na alkoholiky. V nemocnicích
českých stonplo číslo alkoholiků z 42 v r. 1874 na
543 v roce 1897; ovšem to dlužno odvěsti na t
příčinu také, že v poslední době bylo v Čechách
zřízeno mnoho nových nemocnic. Dle přednášejícího
možno čítati ke střídmým pijákům lidi, ktelí
denně vypijí dva litry dobrého, lehkého piva; kdo
vypije více, je nestřidmý a kdo vypije denně více
nežli 5 litrů je pijanem, »těžkým« álkoholikem.
Odsouditi sluší zvláště podávání kořalky dětem.
doktor
Bedře Wele
profesor pán
Eiselt Maixner
Čechy
Příbram
12
article
Pandocent při svých výkladech o alko-
holu nemohl to přenésti přes své srdce
podle vzoru svých větších a vyšších
pánů na fakultě, aby se neotřel o praž-
skou pitnou vodu. Rekl, že na radnici
pražské někdo někdy řekl, že v Praze
nepotřebují dobré pitné vody, poně-
vadž mají prý dobré a laciné piv
Nevím, zdali to kdy někdo řekl, ale
i kdybyto bylřekl, byl to nerozumný
člověka p. dr. Veleminsky neměl niku
práva, jako delegál zemského komitét
Gistě dobře placený a honorovaný
aniž mandatu, aby plýtval svým roz
umem o věcech, do nichž anlialkoho-
liekému sjezdu ničeho nebylo. Zemský
komitét antialkoholický v království českém pro-
hlásil se za permanentní. Budeme snad míti příleži
tosti na jednání pana docenta poukázati v komilétu
saměm, ať už to bude některým pánům milým neb
ne. Po českých delegátech zemských komitétů mlu-
vili delegáti za Halič dr. Bondzynski, professn
hygieny ve Lvově, dr. Robida za Krajinu a inspekto
Gérényi za Dolní Rakousy.
K vůli získání materiála pro antialkoholický sjez
rozesilala jednollivá hejtmanství zvláštní dotazníky
po lékařích v cislajtánských zemích. Znění těchto do
tazníků předčítá dr. R. Wlassack a kritisuje také zod
pověděné dotazníky, o nichž vždy úhrnem zprávu
podával jednotlivý zeměpanský lékař. Některý sl úko
svůj usnadnil. Zodpověděl jednotlivé rubriky dotaz
níků jednoduše »ano« nebo ane« a byl brzo hotov
Přednášející mluvi o poměrech v Moravské Ostravě
kde dle něho připadá na hlavu obyvatele 28 litr
kořalky ročně a 150 litrů piva.
doktor
Veleminska
Bondzynski
Robid
Krajina
Gérényi
R Wlassack
Praha
Halič
Lvov
Dolní Rakousy
Ostrava
13
article
Farář Landstejine r doporučuje, aby se hledě
o alkoholismu poučiti lid přednáškami, letáky, kni
hami atd.
K tomu podolýká ředitel Frank (Švýcary)
»Slyšel jsem, že v Rakousku je spojen
rozšiřování poučných spisů mezi lio
s určitými zákonitými obtížemi. Ji
jako ředitel ústavu pro choromysln
mám od své vlády určitou sumu na
propagandu spisy poučnými.e
Újímů se slova dvorní rada Gruber a pravi
»Co uvedl ředitel Frank, je smutno
pravdou. Obmezený policejní duch na-
šeho tiskového zákona nedospěl ješt
k tomu, aby zrušen byl zákon o zákazu
volné kolportáže.« (Veliký a dlouhotrvající
pollesk.)
Dr. Hugo Wo1íf, okresní lékař z Duchcova
dotýká se alkoholismu mezi hornictvem vokolí Duch
cova. Pravý horník nepije mnoho a kořalku zřídka
za to ale jsou tak zv. odklízeči (»abramáci«) prosákl
pijanstvím.
Na to ujímá se slova poslanee dr. Dev Vee
kauť: Pánové dosud projednávali celou záležitos
se stanoviska mediciny a ethiky, ale otázka alkoho-
lismu má také svůj ruh; jedná se při ní o rozhodu-
jicí otázky stální, národní a sociální politiky. Kdyby
všichni lidé oddali se zásadám, na sjezdu hlásaným
mělo by to za následek veliký převrat. Výnosu daně
z lihovin potřebuje i slát i země i obec. Pokra čování
antialkoholismu mělo by v zápětí také vliv na pěslo-
vání chmele, ječmene, hramborů atd. Rozřešení otázky
alkoholismu není dokonce tak snadné. Nastala by
pravá revoluce v hospodářských našich pon ěrech
Dělník, jenž nemá po většině zdravý a prostranný
byt, jde do hostince a tam tráví prázdné své chvíle.
Frank
Švýcar
Gruber
doktor
Hugo
Deva
Pánová
Rakousko
Duchcov
14
article
Až odstraněny budou výčepy 1 hovin, nebude (am
moci jíti. S antialkohotismem dlužno spojiti k otázku
laciných, hygienických dělnických bytů, zameziti by
se musila lichva s půdou. V dalším útočí řečník na
řeči ministrů Körbra a Hartla, pronesené na zahá-
jení sjezdové schůzi a praví o ministru Hartlovi, ze
mluvil lehkomyslně, když řekl, že se stoupajícími
mzdami stoupá u dělnictva i touha po alkoholu.
Předseda votá jej k pořádku za slovo »lehko-
myslně«.
Po doktorovi Verkaufovi mluvil poslanec Engel
bert Pernerstorfer a prohlásil, že socialisté vid
v alkoholu velkého nepřítele a proto, že v organisa-
cích sociálně demokratických lze dnes pozorovat
silné hnutí antialkoholické, hlavně zásluhou drů
Wlassacka a Fröhlicha, kteří ve věci té mnoho vy
konali,
Inspektor Gérěnyi ve svém doslovu jako re-
feremt ujímá se ministra Hartla a vyzývá předsedu
aby řečedras Verkavfa více pokáral.
Tomuto vyzvání učinil prof. Gruber za dost
řekl: »Myslím, že jsem učinil, co jsem byl jako
předseda povinen učiniti. Jeho Excellence jistě bude
spokojena tím, že jsem řečníka volal k pořádku
Sociálně-demokratičtí vůdcové mají zvlášlní chování
mezi čtyčma očima jsou zdrželivými, ale na veřej
Körbr
Hartl
Verkauf
Engel
Pernerstorfer
Wlassack
Fröhlich
Gérěnyi
Verkavf
Gruber
15
article
nosti užívají vždycky hodně silných výrazů, aby ne
zdáli se u svých soudruhů podezřelými. Dr. A dle
volá: »Že říkají pravdu« a navázal na slova ta vel-
kou řeč a žádá za odvolání slov předsedových. Pro-
fessor Gruher prohlašuje, že to, co řekl o sociálníc
demokratech, je jeho soukromé mínění, ale že uznává,
že tomuto mínění neměl dá i průchod s místa, na
kterém dnes se nalezá. Předseďa odvolává, ale sou-
kromá osoba má své mínění o jmenované straně dále.
Potom projednáno bylo thema »škola a alkohol«.
16
article
Mluvilo mnoho zástupců učitelstva. Debata trpěln
tím, že žádný řečník nasměl naprosto více mluviii
nežli 5 minut. Navrhovalo se, aby ve školníchi čí-
tankách byly članky poučné o alkoholu, aby se při
výletech nepily lihoviny a vůbec děti se vedly k
abstinenci; ke konci sjezdu vykládal vrchní soudce
Olto Lang (Curych) o alkoholismu a třídním boji
a prof. Flolrel velebil abstinenci naproti mísnémn
pití. Mčla velké ovace. Za příští místo sjezdové zvo-
leny Brémy; do stálého sjezdového komitétu byli
zvolení pro periodu 1901—1903: Mis Grav, dr. Forel.
dr. Daum, dr. Grüber, dr. Fröhlich, dr. Wlassack,
dr. Ruyseb, J. Lejeune, dr. de Vancleroy, dr. Le-
grain, dr. Boissier, Madame Logealn, M. Lallementu
F. Serrier. Ve své závěrečná řeči promluvil professo
Gruber několik pěkných věť: »My Rakušané jsme
v poslední době naladěni velice k pessímismu. Ne-
vím, zda dnes skončený antialkoholický kongres bul
míti pro naše zemé nějaký příznivý účingk. Nyníje
možno sice mluvili o okamžitém silném účinku, aie
jak bude v králké budoucnosti, nevím, jsa ovládán
naším dobře pěsténým pessimismem. Však doufejme
že stopy aspoň zůstanou po našem kongressovém
jednání, Myslím, že i v jiných směrech bude půso-
bili právě skunčený sjezd. Do světa plného nepřízně.
klamu, zoufäní a klesání mysli volal kongres nát
hlasem rozumu, lásky k bližnímu a hlasem nadějen
Na sh'edanou v Bremách!« Nastalo loučeni a tisk-
nutí rukou. Odcházeli jsme z mistnosti, kde ztrávil
jsme dlouhých pět dní v pozdní hodině, večerní-
Doufáme i my, že kongtes nemine se s úspěcliem
mezi vrstvami lidovými v zemích soustátí rakou
ského , .
Lang
Flolrel
doktor
Forel
Daum
Grüber
Fröhlich
Wlassack
Ruyseb
J Lejeune
Vancleroy
Le
Boissier
Logealn
F Serrier
Rakušan
Curych
Brémy
17
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 16. dubna. (Zla koalíe
česko-polskoněmeekou) přimlouvá se
po příklidu Ivovských polskýeh listů také hlavní
orgán polského kola, krakovský »Czas« ve stati.
o níž jsme byli zpravení již telegrafieky. »Czas
vychází z předpokladu, že dr. Körber má pro
své plány již zabezpečemu (V) vělsinu německo
českou a proto i Poláci müsejí prý k této dlo-
mněle už hotové větsiné zaújatí své stanovisko.
Ani v Czase« neděje se už zminka o sne-
zbytném pro Poláky« spolku s německými kleri-
kály a dává se před nimi přednost Němcům
vůbec; byť i po většině Némcům liberálním.
jak vysvítá z následujíeího úrývku ze stati
»Vůdeové polského kola nebyli spólkem (?) česko-
německým zaskočeni, poněvadž už dávno počftal
s touto možností“. . . Spolek česko-německý za-
tlačil polské kolo jen zdánlivě na zadní plán
neboť Poláci nemají příčiny báti se o svůj vliv
a význam. Nejdůležitější požadavky státní, průvě
tak jako požadavky čistě haličské nemohly býi
vyřízeny jinak, leč přestane-li zápas česko-ně
mecký a sestaví se většina ne jednostranná.
Parlameníní většina česko-německá jako taková
neměla by trvání, neboť v ní by měli absolutn
převahu Němeí. Nelze tedy pochybovati, že obe-
zřetní politikové čeští, aby se vyhnuli převaze
německé, snaží se do spolku toho vtáhnouti take
polské kolo. Jen pak mohou nabyti záruky, ž
i směr autonomistický nebude odstrčen a rovno-
právnost národní nebude vydána v nebezpeči
Stočtyřicet Čechů a Poláků a z druhě strany
o málo větší počet Němeů — to by byi
svazek, který by poskytoval všestranných záruk.
Aktomu se vlastně vždycky v prve
řadě nesly snahy polského kola.
doktor
Körber
Polák
Němec
Čecho
Praha
18
article
Podobně, jako listy lvovské, končí i »Czas« po-
známkou, že dokud nebudou vyřízeny předlohy
hospodářské, musejí ustoupiti do pozadí všeliké
otázky národní a politické a to že musejí mi
na paměti nejen Čechové a Němei, nýbrž i P -
láci, rozuměj ti, kteří se domáhají sestátněn
těšínského gymnasia.
Ze Lvova, 13. dubna. (Trentinská samo-
správa a haličtí Rusové.) »Galičanin« po-
dávaje zprávu o dohodě, docilené v užším výboru
tyrolské autonomní komise, poznamenává: »Jest za-
jímavo, jak se v otázce té zachová vláda. Na všechen
způsob vyřízení národního sporu v Tyrolsku bude
míti zásadný význam i pro jiné národy v Rakousku,
zejmena pro obyvatelstvo ruské, poněvadž Tyrolsko
a Halič má v této věci mnoho společného. To, čeho
dosáhli tyrolští Vlachové, mohou dosíci i haliči
Rusové, ovšem pošlouli na sněm tolik uvědomělých
a vlasteneckých poslanců, aby byli s to rozbiti sněm
v případě, kdyby se jich požadavkům nechtělo vy-
hověti. Na milost politiků polských spolehati nelze.
Národ, snazící se dobýti svých práv, dobývá jich
ne prosbami a ne za pomoci takých politick ých
»žebrákůs, jakými jsou haličtí »novokursníci« (rušt
polonofilové), nýbrž rozhodnými a mužnými činy.
Ze Záhřebu, 12. dubna. (Skolatví zá-
hřebské.) Dle statistické zprávy za rok 1899
vydané městským úřadem, navštěvovalo universit
záhřebskou toho roku 770 posluchačů, dvě gymnasia
1103 žáci, reálné gymnasium 416 žáků, vyšší obchodn
školu 94 žáci, učitelské úslnyy 114 žáků a 463 žá-
kyně, ženské fyceum 333 žákyně. Národníchi ško
bylo toho roku v Záhřebě 23, z nichž 16 obecuých
veřejných, 4 církevní a 3 soukrpmé, a měly dohro
mady 4575 žáků.
Czas
Čecho
Rus
Galičanin
Vlach
Lvov
Tyrolsko
Rakousko
Halič
Záhřeb
19
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 16. dubna-
Zasídlování Hosny a Hercegoviny
lidem z Haliče.
Počet domorodeů, kteři od počátku okupae
z Bosny a Hercegoviny se vystěhovali, dosál
úžasné výše 150.000 hlav. Vláda sarajevská
konečně sama se zalekla télo své činnosti, již
dříve uměle podporovala a zapověděla vydávaí
pasy těm Bosňákům a Hereegovcům, kteří se
hodlají na vždy z vlasti vystéhovati. Současně
snaži se mezery zaplniti přistěhovalci odjinud
v poslední době hlavně z Haliče, o čemž píše
»Ts«:
Haličtí Rusové dosnd se stěhovali do Am
riky, nýní začínají se obraceti do Bosny a Herce-
goviny. Halické Podpolí, beztoho řídko osídleně.
brzo ztrati značnou čásť svého obyvatelstva.
V husatýnském okrese z jedině vsi Vasilkovců
vystěhovalo se do okupovaných zemí 60 rodin.
Ze sousedních vesnic vypravuje se tam po 20
až 30 rodinách. Totéž pozoruje se v tolmačským
okrese, kde vystěhovalci každodenně prodávaj
své pozemky. Potrvá-li toto hnutí, možno oče-
kávati, že letošního jara vystěhuje
se do Bosny a Hercegoviny z Hali če
10—15.000 ruských sedláků. Mezi vy-
stěhovalci jsou i zámožnější hospodáři. N
padna je tajemnost tohoto hnuti
Kdo pro ně agituje, ani ducho vn
nemohou se dovědět. Vystěhovalci jako
by se báli vyzraditi své tajemství, odpovídají vy-
hýbavě. Avšak některé známky ukazují, žez
ním stojí s ama vláda.
an
K otázce kubské.
Konstituanta kubská přece jen v posledn
chvíli rozmyslila si vyvolali krajní konflik
s ohromnou přemocí Spojených státův. Rozhodla
se vyslati do Washingtonu pětičlenný výbor
k novému vyjednávání a vyhražuje si rozhodnut
konečné až do doby, kdy tento podá ji zprávu.
Americká posádka zůstane zatím na Kubě.
Hosna
lid
Rus
Praha
Halič
Bosna a Hercegovina
Bosna
Hercegovina
Hat
spojený státův
Washington
Kuba
20
article
Pruská akce proti Polákům.
Věc velmi škaredá oznamuje se dnes z bojo
mezi Poláky a vládou pruskou. Vitold Leitgeber
vydavatel »Gazety ostrovské«, byv. propuštěn
z vazby pevnostní, »viděl se pohnuta« na nátlal
státního zastupitelstva, sestaviti šeznam všecí
těch gymnasistů, kteří u něho kupov al
polské knihy. Vláda pruská střeží vůbe
nyní polské gymnasisty tak, jakoby byli ato
shořiti přes noc pruský slát. Nejen v Chelumnu
zakázáno gýmnasistům podávali poštovní zásilky
na poštu, nýbrž také v jiných ještě místech.
Něktefi gymnasialní ředitelé sdru-
žili ses polieil, aby zjistili, ktero
rodiny polští gymmasisté navště
vují a které noviny polské čtou
Mnozí polští gymnasistě j s o
střeženi úřadně i na svých pr
cházkách. — Ejhle prostředky Vilém
Vélikého
Ministr o trojspolku.
Bývalý italský ministr zahraničných záleži
tostí admirál hr. Canevaro, jenž dlí nýní v P'aříži.
měl rozmluvu se zpravodajem »Figara«. Vy-
jádřil se vní o návštěvě toulonské taklo: » Pro
by neměly Italieva Francic přátelsky vyrovnati
staré své spory o Tripolis a Marokko ? Nevím
nic věcného o tom, ale jest možno, ano velm
možno, že otázky ty budou rozřešeny. Středo-
zemní moře jest polem pro přirozenou rozpinu-
vost velmocí. Zdá se, že udeřila hodina, kdy
tamní otázky budou klidně a blahovoln
urovnányn«
Na otázku, zdaž Italie zůstane v trojspolku,
odpověděl Canevaro, že návštěva toulonská ni
nezměnína postavení Italie v trojspolku, i do-
dal: »Ohlášení Italie, že vystupuje z trojspolku
a že nehodlá již státní smlouvy této obnoviti.
rusilo by Rakouském a Německem pokládáno
býli za nepřátelský čin Italie a za počátek kom-
binnee,jež by z oba státy tyto ohrožovala.
Polák
Véliký
Canevaro
Figar
Italiev
Tripolis
Maroko
Německo
Italia
21
article
Proto by si oba státy ty pospíšily, aby
výpověděly válka ztalii dříve ještě,
nežli by Italie mohla vstoupiti v jiný
allinnční poměr k Francii neb k
Masku. To by znamenalo bezpro-
středně vářku. Italie nepomýšlí ale na to.
zltrojspolku vystonpiti a jistě také toho ani ve
Francii ani v Rusku neočekávali. Alliance roz-
lučuje moc skutečnoslí aneb alliance opotřebují
se tak, jako barvy na slunci pozvolna vybled
nou. Trojspolek na jedné, dvojspolek na druhé
siraně, Anglie střídavě s tím a potom opět
s oníme — tento poměr zajistil třicet let míru
našemu idílu světa.«
Cunevaro vykládal potom své idce o vše-
obecné evropské jednotě oproti nebezpečím
kteráž starému kontinentu hrozi Asií, Amerikou
i Afrikou. Třicetiletý onen mír prospěje náro
dům evropským při uskutečňování onoho snu
jukéhož budoucnost naší civilisace vyžaduje. —
Národům? Při uzavírání trojspolku na pota
brány nebyly. Nebudou-li i při semknutí oné
jednoty, nebude toto trojspolku o nic plodnější
Protiklerikální demonstrace ve
Španělslu.
V Biebau a Vallodolidu udály se
veliké proliklerikální manifestace, na nichž zú-
častnílo se několikrát deset tisíe lidí. Guverne
rům podány adresy, v nichž žádáno za odlou-
čení státa od eírkve, za vypuzení řeholi, poku
konkordát jich nepřipoušlí, zvlášté řeholi jezo
vitských a za konfiskaci jmění jejich. V Mad-
ridě bude rovněž pořádán obrovský tábon
proliklerikální. V Jalpu bombardována tamn
jezovilská kolej a palác biskupský. Manifestant
žádali, aby pouliční průvody církevní byly zaká
zány a jezovité aby byli ze Španělska vypo
vězeni.
Francie
Rusko
Anglie
Asie
Amerika
Afrika
Mad
Španělsko
22
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Němectví na cestě do Orientu. Nen
již žádným tajemstvím, že Německo nehled
svou ekonomickou spásu pouze v Africe a
Číně, nýbrž že má namířeno na kraj mnohen
bližší, který dá se mnohem dákladněji hospo
dářsky vykořistit, než zmíněné exotické državy
Jest známo, jak se Německo namáhá, aby s
hospodářsky poďmanilo zejmena — Turecko
především ale Malou Asii, jedním slovem, oný
země, které po věky náležely v komerciáln
obvod této říše, jež měla v nich obchodní mo
nopol a jež do nedávna zásobovala tyto země
i tvrdou mincl. Dnes jsme v zemích těchto hotovi
Dnes je v Levantě pánem Německo, totěž Ne
mecko, jež tváří se nám býti nejoddanějším přitelem
a které kde může, tuto řiši a její zájmy poškozuje.
Orient
Německo
Afrika
Čína
Turecko
Asie
23
article
Děsná stagnace ve výrobě i v obchodu, jež do-
stavila se a kterouž nyní Rakousko trpí, jes
vice než z dobré poloviny za-
viněna obchodní politikou na-
šeho nejlepšlho, nejvěrnějšího
spojehee. A s jakou chvástavou nestyda-
tostí to Němci všude vytrubují, jak se jim podařilo
nás z teplých hnizd v Orientě vypuditi! Majío
svých hospodářských pokrocích v Malé Asii již
celou litersturu. V té ličí se, jak první na místě by
jako pionér německý inženýr, po něm jak do-
stavil se s plným měšcem německý kapitalista
a nyní jak po urovnaném pohodlném terrainu
roztahuje se německý kupec. V Turecku bude
v několika letech pánem ne již sultán, nýbrž
německý kornoutkář, který vedle všech
polřeb dobře zásobeného speceristy prodávati
bude na čtvrtky a půlčiky též německou
kulturu, A není to snad jen ostrov, jejž bylsi
podmanil, nikoli, Němec razí si jako chytrý.
obezřelý strateg též pohodlnou cestu k němu.
Můžete ji sledovati z Vídně až do Smyrnya
do Brussy a ještě dále. Cesta la vede na suchu
přes Bosnu a na moři poděl břehu dalmat-
ského. Všude máte německé etappy, zejmena
v zemích zabraných. Domníváte se býti v zemi
ryze slovanské a vsloupíte do místa, kde ovane
vás ihned známý vám vzduch německy, kde
Němec
Rakousko
Orient
Turecko
Vídeň
Smyrnya
Bosna
24
article
všecko německé, nač se podíváte, kde žije s
nejinak než na březích Vezery, Sály nebo Ha-
vely. Na cestě z Gruže do Dubrovníka v předměst
Pile nalezá se uprostřed krásné zahrady, kde rostou
palmy, pinie, platany a cypřiše, nádherný hotel.
Hötel, k jakému bychom si v Praze gratulo-
vali. Promluvte s vrátným. Nesmluvíte se
s nim jinak než — — německy. Vstupte do
vnitř. Všude samý německý nápis. Oslovt
sklopníka jakýmkoli jazykem i odpoví vám něme-
cky. Objednejte si jídelní lístek. Je výhradně
německý, pokud dovoluje tomu kuchařský
jargon. Německá tvrz uprostřed slovanského
světa. A ti dobří Slovánkové všechno to trpí.
Ptáte-li se, kdo že hötel vystavil a komu patří,
řekne se vám, že »Společnosti pro povznesení
Dalmacie.« A vyzvídáte-li, jaká to společnost,
dostane se vám vysvětlení, že presidentem je-
jím je či byl pan hrabě Jan Harrach
— Tablesu
— Oho! Orgán »Ústř. jednoty česko-
slovanského hostinství« druhdy si také zapoli-
úsuje pod záminkou rubriky »Zpráv občan-
ských« a poněvadž místečko, jaké politice vě-
nuje, velmi nepatrné jest, odbývá věc afo-
risticky úsečně, břitce, jak to viděti Ize n
sobčanské zprávě« posledního čísla »Hostimila«
»o sensační události«, kterouž rozumís
schůze klubu národní strany svobodomyslné
dne 4. t. m., o jejímž jednání praví referát
nvedeného odborného listu, »že v ní člen vý-
konného výboru ze strany střeva tahá.« To je
zajistě plasticky, ano po bohiafýrsku řečeno.
avšak schůze dokonce tak kanibálsky nevy-
padala. »Hostimil« „to také dokonce nemyslí do
slova, nýbrž užívá rčení toho pouze jako ma-
lebné figury na označení nalehavého dobývání
lajností »z břicha« strany výkonným výborem.
Harrach
Tables
Vezera
Sála
Gruže
Dubrovník
Praha
Dalmacie
25
article
To vysvítá z ostatních rčení uvedeného listu,
jenž dovozuje, že jiné strany s politickými dů-
vody přísně se tají, kdežto u nás prý, ca
v srdci a hlavě — to na krámku. Kdyby prý
mobilisační plán armády některého státu přišel
do novin, dali by prý celý generální štáb ihned
do blázince, kdežto v klubu strany svobodo-
myslné vstane člen výkonného výboru a odhal
před celým světem všechny slabiny strany.
Pravda nepatří před národ, dovozuje »Hostimil«,
»neboť poslanci musejí mluvit prav da
pouze v klubu poslanců!« Oho
To by bylo krásně ! A co je zodpovědnost
poslanecká před výkonným výborem, orgánem
výslovně od národa k tomu dosazeným?
Toť by potom takovým způsobem 6letý mandát
znamenal plnou moc, jaké není na světě rovno,
tol by poslanecký klub byl jakýmsi absolulně
svrchovaným direktorátem, kterýž by mohl osudem
neodmluvného národa zacházeti jak mu libol
Kam vede takový plenipotencirní mandát, uká-
zalo se za slaročeské nezodpovědné správy věci
národa, když sepsány, podepsány a zpečetěny
punktace, kteréž potom Němei jako Shyloekáv
úpis výmáhali na nás s nožem v ruce neustále
na české hrdlo nasazeným. Tím sice nechceme
říci, že by naši poslanci byli punktací schopní,
ale »elara pacta« mezi klubem poslanců a vý-
konným výborem jsou první podminkou všeho
zdaru. Organisace národní strany svobodomyslné
není také po vojensku provedena! Tolik na ob-
jasnění, několik slov však také na výstrahu.
strana svoboda
Hostimil
26
article
Jest radno, aby »Hostimil« neuveřejňoval každý
lomozný výrok, který zaslechne při politisováni
u džbánku, tištěny vypadají takové věci hrozně
— Znalost němčiny podmínkou do-
movského práva ve Vídni. Městská radav
Č. Skalici podala v lednu t. r. několik žádost
k vídeňskému magistrátu, aby dle zákona z roku
1896 udělil právo domovské skalickým přísluš-
níkům, kteří všechném podminkám zákona vy-
hovují, ve Vídní po deset let se zdržují a o
obce trvalé podpory nepožívají. Žádosti tyto,
rozumí se, byly všechny česky sepsány. Na
všechny žádosti doslo totožné vyřízení po ně-
mecku, z nichž jedno uvádíme: Výbor vídeňské
pbecní rady pro poskytování domovského a mě-
šťanského práva zamítl žádost podanou
obcí Č. Skalicí za Václava Řeháka za přijet
do domovského svazku, a sice usnesenimze
dne 7. března 1901, poněvadž úřadní ja-
zyk vídeňských obecnich orgánů jest německý
a žádosti v jiném jazyce podané, k nimž není
připojen žádný úřadní němocký překlad, ne-
mohou býti pojaty v úřadní jednání.« Odmílnut
končí klausulí o odvolání k místodržitelství
prostřednictvím vídeňskěho ma-
gistrátu. Práva odvolání hodlá také městská
obec česko-skalická využitkovati měrou úplnou,
neboť vedle zjevného porušení rovnoprávnosti
jazykové, kterouž nelze odstraniti žádným sta-
tutem obecním ze světa — zajisté však trpěným
násilím porušovati — doznalo zde i právo
soukromé, věcně zcela přesně odůvodněné,
krutého porušení, jež odčiněno býti musl,
stůj co stůj. Hle Václav Řehák a jeho vídeňšt
sourodáci skaličtí mají pozbýti práva domovského,
Řehák
Vídeň
Č . Skalica
27
article
poněvadž neumějí německy a poněvadž jich
rodná obec řídí se přesně dle zásad dopisování
mezi obeeními, po připadě obecními a státními
úřady jedině spravedlivých a možných. Způ-
sobem vyřizování domovských záležitostí, jak
si jej vídeňský magistrát oblibil, vnáší se svě-
mocně do domovského zákona ze dne 5. pro-
since 1896 ještě podminka znalosti úřudního
jazyka obecního úřadu obce, v niž se domov-
ského práva nabýti má. Nastává tu jestě nové
další právní nebezpečí. Podálli obec česko-
skalická odvolání v jazyce českém cestou téhož
vídeňského magistrátu, nepřijme tento podáni,
poněvadž není sepsáno v úřadním jazyee víden-
ského magistrátu. Jest záhodno, aby české obce,
kteréž se podobně s vídeňskou obcí potůzaly
přímo obracely se na své poslance, na nichz
jest, energicky zakročiti proti tomuto nespra-
vedlivému porušování veřejného i soukromého
práva vídeňskou obell
— Kniha André Chéradama o rakou-
ské otázce bude přeložena do češtiny a výjde
v bibliotece politiekých spisů, jež nákladem
J. Oty výdává klub národní strany svobodo-
myslné za redakce posl. JUDra. Dvořáka. Díle
Chěradamovo vzbuzuje stále větší pozornosta
žurnály i revue francouzské, německé i ruské
zabývají se obsáhlým a důkladným spisem na-
šeho přítele, který dotkl se bolestné rány
Evropy a odhalil celou vážnost krise rakouské.
Citujeme jen dva poslední dobou vyskytnuvší
se hlasy o Chéradamově knize. Bývalý minist
zahraničních záležitostí Alfred Ramba nd,
známý historik, věnoval v »Journal des D-
Chéradam
Ota
Dvořák
Chéradamův
Rambo
Evropa
klub národní strana svoboda