ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 400ae9d0-660c-11dc-8b2c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: place 67, person 101, org 6, work 1
1 masthead
St rr ana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LKSY.
3 masthead
17. dubna 1901.
4 masthead
Císlo 105.
5 article
Mohaně, Rýně a Labi přes uplavňovae práce a zdokonalení plavby na těchto řekách, o čemž se každý náš čtenář snadno přesvědčit můze. Dotýčné roční výkazy, jež jsou všeoboeně známy a přístupny, podávají číslicemi svými o správnosti tohoto tvrzení nezvratný důkaz, nelze o tom více pochybovati, že žoloznice a vodní dráhy navzájem vydatně se podporují. Řeky naše netráví život osobní, nejsou zde k vůli sobě, nýbrž povoláním jejich jest, půso bili co nejvydalnějí jako orgány živola národně hospodářského. Rakouské průplavy mají být dány do vínku XX. věku. Jako každo zdokonalení prostředků komunikačních působ i průplavy na fvorbu obchodní a dopravní, je likož nejprve obvod zpracování surovin rozšířují dopravu polotovaru a výrobků průmyslových dráhám jako čistý zisk ponechávajíce. Musíme nsilovati k silnémus ex pansivnímu vývinu našich domá cích vniterních sil ak v zájemnré mu jich styku s pobřežim mořským. Nikdy nonalezala se na den ním pořádku domácí politiky ob chodní otázka tak dalekého do sahu ve svých cilech, tak funda- menální co do novoobrození na- šich poměrů dopravních pro ho- spodářský život říše rakouské, jako myšlenka zřízení jednotne soustavy racionálních cest vo- ních. Nejsou sice hospodářské statky nejsvětějšími anejdražšími stat ky nánodními, avšakony zůstano přece kořeny, z nichž duševní kuliurní život národa vyrůsd á. Jedná se o 4o, tentokráte předejíti druhou polovinu říše. Budeme-li otáleti, provedons Uhry projeklovaně vodní spojení Odry a Dunaje upraví sobě aříšíněmecké obejitím našeho sou- státi světovou cestu obchodní na Balkán a do Levanty. Pro naše souslátí bu domu tvo- řiti průplavy dunajsko-vltavský a dunajskonoderský pevnou o poru našeho obehodu s poloostro v em balkánským.
Rýn Uhry Odra Dunaj Balkán
6 article
Potřebujeme konečně vládu s kute čn patriotickou, vládu velkého ob- zoru hospodářského a ni koliv vládu fiskální, jež hromadí ve svých pokladnách ohromné pře- bylky kasovní, vůči potřebám ná- rodním, kulturním a hospodářským však ruku svou zavírá. Jostli se praví, že prý vláda jest oehotna poskytnouti ke stavbě průplavu pouze tolik, eo poskytnuto pro dráhy terstské, tody nsi 200 millionů korun, tu odpovídáme otázkou« o Kdo platí oněch 703 na tuto kommuni- kaci? My a severní království a země, a kdo bude právě tolik přisplvali na stavbu průplavu? Snad alpské země? Nikolivl Opět my! Nedomáháme se tedy mi- losti té které vlády, nýbrž žádáme toho, co našim zemím dle jejich významu a poplatnosti náleží! Naši stratégově sní o armádách millionových, nepomýšlejí však, jak tyto v případu železné nut- nosti mají býti potravou a válečným materiálem opatřeny a jak ranění zpět dopravováni být mají. Nuže, směr našich průplavů ze středu říše na sever nemůže býti právě pro naši moe válečnou, na které sobě Rakousko tolik zakládá, příznivějším, a proto nadějeme se, že nás tylo přemoené kruhy budou ve snahách našich pod- porovali. A tyto cesty světového obchodu zůstnnou i po válce jnko velké čílo míru, jako nejlevnější nástroj vý- robní! A proto chci ukončiti úvahu svou průpo- vědi Ilippokratovou, ovšem poněkud pozměněnou Quod ferrum etignis noni sanat a qua sanat. Co nemohou zmocikolejnice parovůz, to musi průplav přemoci Osmý mezinárodní sjezd proti alko- holismu ve Vídni od 9.—14. dubna r. 190i. (Od zvláštního našeho referenta) Ve Vídni, 14. dubna 1901.
Rakousko Vídeň
8 article
Po referátu dra. Presla přečell předseda prof Gruber anonymní dopis některého německého stu dentského spolku, ve kterém čtyři pánové »od choru« vítají sjezd a prohlašují, že snaží se a budou se snažiti odstraniti s povrchu světového všechen alkohol, kdekoliv na něj přijdou. Vypijou ho do kapky. Na doklad toho posílají předsedovi anii- alkoholického sjezdu účet z pivnice, ve které »den před tím ničili všechen alkoho!«. Podepsán je dopis: »Temperen- clářský quodlibet: Schlumps, Pfiff, Pagat a Hinze. Předseda dodává k dopisu: »Ti pánové myslí,že jsou nositelé kultury ...« (Velký potlesk.) Potom přednáší docent české university a zdra- votní koncipista zemského výboru v Praze dr. Jin- dřich Matiegka »O výsledeích zkou mání vlivu alkoholismu na duševní mravní vlastnosti obyvatelstva v Če- chách«. Proti nemírnému pití bylo bojováno již ode dávna v království českém. V zemském sněmu v tom ohledu mnohá přání a mnohé návrhy zákono přednesli páni poslanci: Adámek, Dvořůk, Šťastný Záhoř a j. Akci za účelem podání zpráv osmému mezinárodnímu antialkoholickémn sjezdu podporoval výdatně maršálek kníže Lobkovic, místodržitel hrabě Coudenhove a pan dvorní rada dr. Pelc. Zemskému antialkoholickému komitélu podali zprávu za krá- lovské zemské ústavy pro choromyslné pan ředite dr. Čumpelik a prof. dr. Kuffner; za soudní lékařstv pan prof. Reinsberg; za c. k. trestníce ředitel Janota a za královské zemské donucovací pracovny páni ředitelé Závodný a Jansa. Nejdříve a nejnápadněj jeví se účinky přílišného pití na duševní činnosti pijáků. Charakter pijákův se mění a mění se i jeho citová sféra; intelligence klesá a u mnohého dojde až k porušení duševní činnosti — šílenosti. Osud přivádí pijana do soudní síně, do věznic a do blá zinců.
Presl Gruber Pagat Hinz Jin Matiegka Adámek Dvořůk Záhoř Lobkovic Coudenhove doktor Pelc Čumpelik profesor Kuffner Reinsberg Janota Závodná Jansa Praha Schlumps Pfiff
9 article
Policsjní komisař p. Protivenský a vrchní pol- cejní lékař p. dr, Kalmus sestavili, ve své zprávě počet zatčených pro opilství v policejním obvodu pražském za r. 1900. Připadá ze všech zatčených v tomto roce esob (21.768 osob) na alkoholiky 9.45 % (2057 osob). Representuje to 11.3% mu ských a 3 2% žen z čísla všech zatčených. Vyňaty jsou případy úplně zpilých osob, které žádného přestupku se nedopustity, jimž však musila policie býti napo- mocnou v dopravě do jich bytů nebo na komi- sařutví, kdež se ze své opilosti vyspaly a odebraly se po ponaučení domů. Poružená duševní činnost pijanů vysvětluje, že mrtvoly alkoholiků byly dost často předmětem soudních a policejních pytev. Pan prof. dr. Reinsberg sestavil statistiku podobných pří padů za posledních pět let, které byly pytvány v jeho ústavě. Z 1106 mrtvol připadlo 51 na lidí jichž orgány ukazovaly na vleklou otravu lihovinami. ledy 4.9 b všech pytvaných případů. K tomu dlužno připočísti 26 případů, u nichž jednalo se o akutn alkoholismus. Dlužno tedy počítati celkem 80 pří padů, tedy 7.2 % všech abdukovaných. Pražské ústavy pathologické čitají ve svých vý kazech 1—3% alkoholiků. Ze srovnání uvedených čísel jde na jevo, že alkoholismus hraje velkou rol v trestních případech. Veliké procento alkoholiků objevuje so i při případech násilné smrti. Pan vrchní ředitel pankrácké trestnice, Janota, uvádí v své zprávě zemskému komitétu předložená, že vzobdobi od1896—1900 nalezalo se ve věznicích království českého ze 4495 dodaných žrestníků 421 t. j. 9.3 % a z 582 dodaných trestanek 16 4. j. 2. 8 9%. jež dopustili se trestních činů následkem alkoholismu.
Kalmus profesor doktor Reinsberg Janota ústav patologický čitat
10 article
Vedle toho jednalo se o 536 t. j. 12 9% trestaniců o 23t j. 4 % trestanek, kteří byli zvání jako no- toričtí pijáci. Die zpráv ředitelů donucovacích pracovan páno Závodného a Jansy bylo ze 687 na konci r. 189- v děnucovacích pracovnách v Praze a Párätbicích se nalezajíčích ošetřovanců 380 t. j. 553 9% o dáno pití. Ženské ošelřovanky ukazují 28.32% píjanek. Prol dr. Kuffner a ředitel dr. Čumpelik uvedli ve svých ůvaliách, že v období 1897—1899 naleznlo se v če- ských blázincích v ošefřování 3707 mužů a 3022 žen, dohromady 6739 osob. Z těch bylo stíženo šílenstvím následkem nemírného piti 614 mužů (16.590) a 25 žen (0.89%); dohromady 640 osob ročně průměrně 213 čili 9.2% všech ošetřovaných Kromě tehe byly ošetřovány ještě jiné osoby, jiche duševní choroby bylo lze odvoditi od nemírného pitl. Připočtemeli i tyto k číslům hořejším, dostaneme v uvedeném tříletí 886 mužů (ročně průměrně 295.3 = 23.90 všech ošetřovaných u 59 žen (ročně prů měrně 19.7)— 199%, dohromady 1945 osob (ročně průměrně 315) = 14% všech ošetřovaných. Nemožno nám na těchto místech uváděti všechna pozorován pěkně a důkladně sestavených zpráv obou jmenova vaných pánů. Zemi stojí ošetřování osob stížených silenstvím něsledkem nemírného pití ročně nejméně 180.000 K, počítámesli, že ošetřování všech šílenýc v zemských blázincích v království českém stoj ročně 21/2 millionů korun. Jednoduchá retence alkoho- liků nemá vlivu dle stávajících zkušeností na pijáctví může býti ochranným, trestným nebo varovným pro- středkem, ale nikdy prostředkem léčivým. Zařízení láčebných ústavů pro alkoholiky v krůlovství českém dá se jen doporučiti.
Závodný Jansa doktor Kuffner Čumpelik Praha
11 article
Soukromý docent hygieny na německé pražske universitěpan dr. Bedřích Welemi nsky promlavil »O vlivu adlkoholismu na ly- sické zdravotní poměry obyvatelstva v království českém.« Pivo pije se ve všech třídách všeho obyvatelstva; kořalku přje většinou třída chudých. Alkoholismus není v porovnání k ji- ným evropským zemím příliš rozšířen v Čechách Pijáctví zasahuje nejvíce lidi od 20—60 let. Na klinikách professorů pánů drů. Eiselta Maixnera a Příbrama připadá průměrně ročně 3 % všech ošetřovaných na alkoholiky. V nemocnicích českých stonplo číslo alkoholiků z 42 v r. 1874 na 543 v roce 1897; ovšem to dlužno odvěsti na t příčinu také, že v poslední době bylo v Čechách zřízeno mnoho nových nemocnic. Dle přednášejícího možno čítati ke střídmým pijákům lidi, ktelí denně vypijí dva litry dobrého, lehkého piva; kdo vypije více, je nestřidmý a kdo vypije denně více nežli 5 litrů je pijanem, »těžkým« álkoholikem. Odsouditi sluší zvláště podávání kořalky dětem.
doktor Bedře Wele profesor pán Eiselt Maixner Čechy Příbram
12 article
Pandocent při svých výkladech o alko- holu nemohl to přenésti přes své srdce podle vzoru svých větších a vyšších pánů na fakultě, aby se neotřel o praž- skou pitnou vodu. Rekl, že na radnici pražské někdo někdy řekl, že v Praze nepotřebují dobré pitné vody, poně- vadž mají prý dobré a laciné piv Nevím, zdali to kdy někdo řekl, ale i kdybyto bylřekl, byl to nerozumný člověka p. dr. Veleminsky neměl niku práva, jako delegál zemského komitét Gistě dobře placený a honorovaný aniž mandatu, aby plýtval svým roz umem o věcech, do nichž anlialkoho- liekému sjezdu ničeho nebylo. Zemský komitét antialkoholický v království českém pro- hlásil se za permanentní. Budeme snad míti příleži tosti na jednání pana docenta poukázati v komilétu saměm, ať už to bude některým pánům milým neb ne. Po českých delegátech zemských komitétů mlu- vili delegáti za Halič dr. Bondzynski, professn hygieny ve Lvově, dr. Robida za Krajinu a inspekto Gérényi za Dolní Rakousy. K vůli získání materiála pro antialkoholický sjez rozesilala jednollivá hejtmanství zvláštní dotazníky po lékařích v cislajtánských zemích. Znění těchto do tazníků předčítá dr. R. Wlassack a kritisuje také zod pověděné dotazníky, o nichž vždy úhrnem zprávu podával jednotlivý zeměpanský lékař. Některý sl úko svůj usnadnil. Zodpověděl jednotlivé rubriky dotaz níků jednoduše »ano« nebo ane« a byl brzo hotov Přednášející mluvi o poměrech v Moravské Ostravě kde dle něho připadá na hlavu obyvatele 28 litr kořalky ročně a 150 litrů piva.
doktor Veleminska Bondzynski Robid Krajina Gérényi R Wlassack Praha Halič Lvov Dolní Rakousy Ostrava
13 article
Farář Landstejine r doporučuje, aby se hledě o alkoholismu poučiti lid přednáškami, letáky, kni hami atd. K tomu podolýká ředitel Frank (Švýcary) »Slyšel jsem, že v Rakousku je spojen rozšiřování poučných spisů mezi lio s určitými zákonitými obtížemi. Ji jako ředitel ústavu pro choromysln mám od své vlády určitou sumu na propagandu spisy poučnými.e Újímů se slova dvorní rada Gruber a pravi »Co uvedl ředitel Frank, je smutno pravdou. Obmezený policejní duch na- šeho tiskového zákona nedospěl ješt k tomu, aby zrušen byl zákon o zákazu volné kolportáže.« (Veliký a dlouhotrvající pollesk.) Dr. Hugo Wo1íf, okresní lékař z Duchcova dotýká se alkoholismu mezi hornictvem vokolí Duch cova. Pravý horník nepije mnoho a kořalku zřídka za to ale jsou tak zv. odklízeči (»abramáci«) prosákl pijanstvím. Na to ujímá se slova poslanee dr. Dev Vee kauť: Pánové dosud projednávali celou záležitos se stanoviska mediciny a ethiky, ale otázka alkoho- lismu má také svůj ruh; jedná se při ní o rozhodu- jicí otázky stální, národní a sociální politiky. Kdyby všichni lidé oddali se zásadám, na sjezdu hlásaným mělo by to za následek veliký převrat. Výnosu daně z lihovin potřebuje i slát i země i obec. Pokra čování antialkoholismu mělo by v zápětí také vliv na pěslo- vání chmele, ječmene, hramborů atd. Rozřešení otázky alkoholismu není dokonce tak snadné. Nastala by pravá revoluce v hospodářských našich pon ěrech Dělník, jenž nemá po většině zdravý a prostranný byt, jde do hostince a tam tráví prázdné své chvíle.
Frank Švýcar Gruber doktor Hugo Deva Pánová Rakousko Duchcov
14 article
Až odstraněny budou výčepy 1 hovin, nebude (am moci jíti. S antialkohotismem dlužno spojiti k otázku laciných, hygienických dělnických bytů, zameziti by se musila lichva s půdou. V dalším útočí řečník na řeči ministrů Körbra a Hartla, pronesené na zahá- jení sjezdové schůzi a praví o ministru Hartlovi, ze mluvil lehkomyslně, když řekl, že se stoupajícími mzdami stoupá u dělnictva i touha po alkoholu. Předseda votá jej k pořádku za slovo »lehko- myslně«. Po doktorovi Verkaufovi mluvil poslanec Engel bert Pernerstorfer a prohlásil, že socialisté vid v alkoholu velkého nepřítele a proto, že v organisa- cích sociálně demokratických lze dnes pozorovat silné hnutí antialkoholické, hlavně zásluhou drů Wlassacka a Fröhlicha, kteří ve věci té mnoho vy konali, Inspektor Gérěnyi ve svém doslovu jako re- feremt ujímá se ministra Hartla a vyzývá předsedu aby řečedras Verkavfa více pokáral. Tomuto vyzvání učinil prof. Gruber za dost řekl: »Myslím, že jsem učinil, co jsem byl jako předseda povinen učiniti. Jeho Excellence jistě bude spokojena tím, že jsem řečníka volal k pořádku Sociálně-demokratičtí vůdcové mají zvlášlní chování mezi čtyčma očima jsou zdrželivými, ale na veřej
Körbr Hartl Verkauf Engel Pernerstorfer Wlassack Fröhlich Gérěnyi Verkavf Gruber
15 article
nosti užívají vždycky hodně silných výrazů, aby ne zdáli se u svých soudruhů podezřelými. Dr. A dle volá: »Že říkají pravdu« a navázal na slova ta vel- kou řeč a žádá za odvolání slov předsedových. Pro- fessor Gruher prohlašuje, že to, co řekl o sociálníc demokratech, je jeho soukromé mínění, ale že uznává, že tomuto mínění neměl dá i průchod s místa, na kterém dnes se nalezá. Předseďa odvolává, ale sou- kromá osoba má své mínění o jmenované straně dále. Potom projednáno bylo thema »škola a alkohol«.
16 article
Mluvilo mnoho zástupců učitelstva. Debata trpěln tím, že žádný řečník nasměl naprosto více mluviii nežli 5 minut. Navrhovalo se, aby ve školníchi čí- tankách byly članky poučné o alkoholu, aby se při výletech nepily lihoviny a vůbec děti se vedly k abstinenci; ke konci sjezdu vykládal vrchní soudce Olto Lang (Curych) o alkoholismu a třídním boji a prof. Flolrel velebil abstinenci naproti mísnémn pití. Mčla velké ovace. Za příští místo sjezdové zvo- leny Brémy; do stálého sjezdového komitétu byli zvolení pro periodu 1901—1903: Mis Grav, dr. Forel. dr. Daum, dr. Grüber, dr. Fröhlich, dr. Wlassack, dr. Ruyseb, J. Lejeune, dr. de Vancleroy, dr. Le- grain, dr. Boissier, Madame Logealn, M. Lallementu F. Serrier. Ve své závěrečná řeči promluvil professo Gruber několik pěkných věť: »My Rakušané jsme v poslední době naladěni velice k pessímismu. Ne- vím, zda dnes skončený antialkoholický kongres bul míti pro naše zemé nějaký příznivý účingk. Nyníje možno sice mluvili o okamžitém silném účinku, aie jak bude v králké budoucnosti, nevím, jsa ovládán naším dobře pěsténým pessimismem. Však doufejme že stopy aspoň zůstanou po našem kongressovém jednání, Myslím, že i v jiných směrech bude půso- bili právě skunčený sjezd. Do světa plného nepřízně. klamu, zoufäní a klesání mysli volal kongres nát hlasem rozumu, lásky k bližnímu a hlasem nadějen Na sh'edanou v Bremách!« Nastalo loučeni a tisk- nutí rukou. Odcházeli jsme z mistnosti, kde ztrávil jsme dlouhých pět dní v pozdní hodině, večerní- Doufáme i my, že kongtes nemine se s úspěcliem mezi vrstvami lidovými v zemích soustátí rakou ského , .
Lang Flolrel doktor Forel Daum Grüber Fröhlich Wlassack Ruyseb J Lejeune Vancleroy Le Boissier Logealn F Serrier Rakušan Curych Brémy
17 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 16. dubna. (Zla koalíe česko-polskoněmeekou) přimlouvá se po příklidu Ivovských polskýeh listů také hlavní orgán polského kola, krakovský »Czas« ve stati. o níž jsme byli zpravení již telegrafieky. »Czas vychází z předpokladu, že dr. Körber má pro své plány již zabezpečemu (V) vělsinu německo českou a proto i Poláci müsejí prý k této dlo- mněle už hotové větsiné zaújatí své stanovisko. Ani v Czase« neděje se už zminka o sne- zbytném pro Poláky« spolku s německými kleri- kály a dává se před nimi přednost Němcům vůbec; byť i po většině Némcům liberálním. jak vysvítá z následujíeího úrývku ze stati »Vůdeové polského kola nebyli spólkem (?) česko- německým zaskočeni, poněvadž už dávno počftal s touto možností“. . . Spolek česko-německý za- tlačil polské kolo jen zdánlivě na zadní plán neboť Poláci nemají příčiny báti se o svůj vliv a význam. Nejdůležitější požadavky státní, průvě tak jako požadavky čistě haličské nemohly býi vyřízeny jinak, leč přestane-li zápas česko-ně mecký a sestaví se většina ne jednostranná. Parlameníní většina česko-německá jako taková neměla by trvání, neboť v ní by měli absolutn převahu Němeí. Nelze tedy pochybovati, že obe- zřetní politikové čeští, aby se vyhnuli převaze německé, snaží se do spolku toho vtáhnouti take polské kolo. Jen pak mohou nabyti záruky, ž i směr autonomistický nebude odstrčen a rovno- právnost národní nebude vydána v nebezpeči Stočtyřicet Čechů a Poláků a z druhě strany o málo větší počet Němeů — to by byi svazek, který by poskytoval všestranných záruk. Aktomu se vlastně vždycky v prve řadě nesly snahy polského kola.
doktor Körber Polák Němec Čecho Praha
18 article
Podobně, jako listy lvovské, končí i »Czas« po- známkou, že dokud nebudou vyřízeny předlohy hospodářské, musejí ustoupiti do pozadí všeliké otázky národní a politické a to že musejí mi na paměti nejen Čechové a Němei, nýbrž i P - láci, rozuměj ti, kteří se domáhají sestátněn těšínského gymnasia. Ze Lvova, 13. dubna. (Trentinská samo- správa a haličtí Rusové.) »Galičanin« po- dávaje zprávu o dohodě, docilené v užším výboru tyrolské autonomní komise, poznamenává: »Jest za- jímavo, jak se v otázce té zachová vláda. Na všechen způsob vyřízení národního sporu v Tyrolsku bude míti zásadný význam i pro jiné národy v Rakousku, zejmena pro obyvatelstvo ruské, poněvadž Tyrolsko a Halič má v této věci mnoho společného. To, čeho dosáhli tyrolští Vlachové, mohou dosíci i haliči Rusové, ovšem pošlouli na sněm tolik uvědomělých a vlasteneckých poslanců, aby byli s to rozbiti sněm v případě, kdyby se jich požadavkům nechtělo vy- hověti. Na milost politiků polských spolehati nelze. Národ, snazící se dobýti svých práv, dobývá jich ne prosbami a ne za pomoci takých politick ých »žebrákůs, jakými jsou haličtí »novokursníci« (rušt polonofilové), nýbrž rozhodnými a mužnými činy. Ze Záhřebu, 12. dubna. (Skolatví zá- hřebské.) Dle statistické zprávy za rok 1899 vydané městským úřadem, navštěvovalo universit záhřebskou toho roku 770 posluchačů, dvě gymnasia 1103 žáci, reálné gymnasium 416 žáků, vyšší obchodn školu 94 žáci, učitelské úslnyy 114 žáků a 463 žá- kyně, ženské fyceum 333 žákyně. Národníchi ško bylo toho roku v Záhřebě 23, z nichž 16 obecuých veřejných, 4 církevní a 3 soukrpmé, a měly dohro mady 4575 žáků.
Czas Čecho Rus Galičanin Vlach Lvov Tyrolsko Rakousko Halič Záhřeb
19 article
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 16. dubna- Zasídlování Hosny a Hercegoviny lidem z Haliče. Počet domorodeů, kteři od počátku okupae z Bosny a Hercegoviny se vystěhovali, dosál úžasné výše 150.000 hlav. Vláda sarajevská konečně sama se zalekla télo své činnosti, již dříve uměle podporovala a zapověděla vydávaí pasy těm Bosňákům a Hereegovcům, kteří se hodlají na vždy z vlasti vystéhovati. Současně snaži se mezery zaplniti přistěhovalci odjinud v poslední době hlavně z Haliče, o čemž píše »Ts«: Haličtí Rusové dosnd se stěhovali do Am riky, nýní začínají se obraceti do Bosny a Herce- goviny. Halické Podpolí, beztoho řídko osídleně. brzo ztrati značnou čásť svého obyvatelstva. V husatýnském okrese z jedině vsi Vasilkovců vystěhovalo se do okupovaných zemí 60 rodin. Ze sousedních vesnic vypravuje se tam po 20 až 30 rodinách. Totéž pozoruje se v tolmačským okrese, kde vystěhovalci každodenně prodávaj své pozemky. Potrvá-li toto hnutí, možno oče- kávati, že letošního jara vystěhuje se do Bosny a Hercegoviny z Hali če 10—15.000 ruských sedláků. Mezi vy- stěhovalci jsou i zámožnější hospodáři. N padna je tajemnost tohoto hnuti Kdo pro ně agituje, ani ducho vn nemohou se dovědět. Vystěhovalci jako by se báli vyzraditi své tajemství, odpovídají vy- hýbavě. Avšak některé známky ukazují, žez ním stojí s ama vláda. an K otázce kubské. Konstituanta kubská přece jen v posledn chvíli rozmyslila si vyvolali krajní konflik s ohromnou přemocí Spojených státův. Rozhodla se vyslati do Washingtonu pětičlenný výbor k novému vyjednávání a vyhražuje si rozhodnut konečné až do doby, kdy tento podá ji zprávu. Americká posádka zůstane zatím na Kubě.
Hosna lid Rus Praha Halič Bosna a Hercegovina Bosna Hercegovina Hat spojený státův Washington Kuba
20 article
Pruská akce proti Polákům. Věc velmi škaredá oznamuje se dnes z bojo mezi Poláky a vládou pruskou. Vitold Leitgeber vydavatel »Gazety ostrovské«, byv. propuštěn z vazby pevnostní, »viděl se pohnuta« na nátlal státního zastupitelstva, sestaviti šeznam všecí těch gymnasistů, kteří u něho kupov al polské knihy. Vláda pruská střeží vůbe nyní polské gymnasisty tak, jakoby byli ato shořiti přes noc pruský slát. Nejen v Chelumnu zakázáno gýmnasistům podávali poštovní zásilky na poštu, nýbrž také v jiných ještě místech. Něktefi gymnasialní ředitelé sdru- žili ses polieil, aby zjistili, ktero rodiny polští gymmasisté navště vují a které noviny polské čtou Mnozí polští gymnasistě j s o střeženi úřadně i na svých pr cházkách. — Ejhle prostředky Vilém Vélikého Ministr o trojspolku. Bývalý italský ministr zahraničných záleži tostí admirál hr. Canevaro, jenž dlí nýní v P'aříži. měl rozmluvu se zpravodajem »Figara«. Vy- jádřil se vní o návštěvě toulonské taklo: » Pro by neměly Italieva Francic přátelsky vyrovnati staré své spory o Tripolis a Marokko ? Nevím nic věcného o tom, ale jest možno, ano velm možno, že otázky ty budou rozřešeny. Středo- zemní moře jest polem pro přirozenou rozpinu- vost velmocí. Zdá se, že udeřila hodina, kdy tamní otázky budou klidně a blahovoln urovnányn« Na otázku, zdaž Italie zůstane v trojspolku, odpověděl Canevaro, že návštěva toulonská ni nezměnína postavení Italie v trojspolku, i do- dal: »Ohlášení Italie, že vystupuje z trojspolku a že nehodlá již státní smlouvy této obnoviti. rusilo by Rakouském a Německem pokládáno býli za nepřátelský čin Italie a za počátek kom- binnee,jež by z oba státy tyto ohrožovala.
Polák Véliký Canevaro Figar Italiev Tripolis Maroko Německo Italia
21 article
Proto by si oba státy ty pospíšily, aby výpověděly válka ztalii dříve ještě, nežli by Italie mohla vstoupiti v jiný allinnční poměr k Francii neb k Masku. To by znamenalo bezpro- středně vářku. Italie nepomýšlí ale na to. zltrojspolku vystonpiti a jistě také toho ani ve Francii ani v Rusku neočekávali. Alliance roz- lučuje moc skutečnoslí aneb alliance opotřebují se tak, jako barvy na slunci pozvolna vybled nou. Trojspolek na jedné, dvojspolek na druhé siraně, Anglie střídavě s tím a potom opět s oníme — tento poměr zajistil třicet let míru našemu idílu světa.« Cunevaro vykládal potom své idce o vše- obecné evropské jednotě oproti nebezpečím kteráž starému kontinentu hrozi Asií, Amerikou i Afrikou. Třicetiletý onen mír prospěje náro dům evropským při uskutečňování onoho snu jukéhož budoucnost naší civilisace vyžaduje. — Národům? Při uzavírání trojspolku na pota brány nebyly. Nebudou-li i při semknutí oné jednoty, nebude toto trojspolku o nic plodnější Protiklerikální demonstrace ve Španělslu. V Biebau a Vallodolidu udály se veliké proliklerikální manifestace, na nichž zú- častnílo se několikrát deset tisíe lidí. Guverne rům podány adresy, v nichž žádáno za odlou- čení státa od eírkve, za vypuzení řeholi, poku konkordát jich nepřipoušlí, zvlášté řeholi jezo vitských a za konfiskaci jmění jejich. V Mad- ridě bude rovněž pořádán obrovský tábon proliklerikální. V Jalpu bombardována tamn jezovilská kolej a palác biskupský. Manifestant žádali, aby pouliční průvody církevní byly zaká zány a jezovité aby byli ze Španělska vypo vězeni.
Francie Rusko Anglie Asie Amerika Afrika Mad Španělsko
22 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — Němectví na cestě do Orientu. Nen již žádným tajemstvím, že Německo nehled svou ekonomickou spásu pouze v Africe a Číně, nýbrž že má namířeno na kraj mnohen bližší, který dá se mnohem dákladněji hospo dářsky vykořistit, než zmíněné exotické državy Jest známo, jak se Německo namáhá, aby s hospodářsky poďmanilo zejmena — Turecko především ale Malou Asii, jedním slovem, oný země, které po věky náležely v komerciáln obvod této říše, jež měla v nich obchodní mo nopol a jež do nedávna zásobovala tyto země i tvrdou mincl. Dnes jsme v zemích těchto hotovi Dnes je v Levantě pánem Německo, totěž Ne mecko, jež tváří se nám býti nejoddanějším přitelem a které kde může, tuto řiši a její zájmy poškozuje.
Orient Německo Afrika Čína Turecko Asie
23 article
Děsná stagnace ve výrobě i v obchodu, jež do- stavila se a kterouž nyní Rakousko trpí, jes vice než z dobré poloviny za- viněna obchodní politikou na- šeho nejlepšlho, nejvěrnějšího spojehee. A s jakou chvástavou nestyda- tostí to Němci všude vytrubují, jak se jim podařilo nás z teplých hnizd v Orientě vypuditi! Majío svých hospodářských pokrocích v Malé Asii již celou litersturu. V té ličí se, jak první na místě by jako pionér německý inženýr, po něm jak do- stavil se s plným měšcem německý kapitalista a nyní jak po urovnaném pohodlném terrainu roztahuje se německý kupec. V Turecku bude v několika letech pánem ne již sultán, nýbrž německý kornoutkář, který vedle všech polřeb dobře zásobeného speceristy prodávati bude na čtvrtky a půlčiky též německou kulturu, A není to snad jen ostrov, jejž bylsi podmanil, nikoli, Němec razí si jako chytrý. obezřelý strateg též pohodlnou cestu k němu. Můžete ji sledovati z Vídně až do Smyrnya do Brussy a ještě dále. Cesta la vede na suchu přes Bosnu a na moři poděl břehu dalmat- ského. Všude máte německé etappy, zejmena v zemích zabraných. Domníváte se býti v zemi ryze slovanské a vsloupíte do místa, kde ovane vás ihned známý vám vzduch německy, kde
Němec Rakousko Orient Turecko Vídeň Smyrnya Bosna
24 article
všecko německé, nač se podíváte, kde žije s nejinak než na březích Vezery, Sály nebo Ha- vely. Na cestě z Gruže do Dubrovníka v předměst Pile nalezá se uprostřed krásné zahrady, kde rostou palmy, pinie, platany a cypřiše, nádherný hotel. Hötel, k jakému bychom si v Praze gratulo- vali. Promluvte s vrátným. Nesmluvíte se s nim jinak než — — německy. Vstupte do vnitř. Všude samý německý nápis. Oslovt sklopníka jakýmkoli jazykem i odpoví vám něme- cky. Objednejte si jídelní lístek. Je výhradně německý, pokud dovoluje tomu kuchařský jargon. Německá tvrz uprostřed slovanského světa. A ti dobří Slovánkové všechno to trpí. Ptáte-li se, kdo že hötel vystavil a komu patří, řekne se vám, že »Společnosti pro povznesení Dalmacie.« A vyzvídáte-li, jaká to společnost, dostane se vám vysvětlení, že presidentem je- jím je či byl pan hrabě Jan Harrach — Tablesu — Oho! Orgán »Ústř. jednoty česko- slovanského hostinství« druhdy si také zapoli- úsuje pod záminkou rubriky »Zpráv občan- ských« a poněvadž místečko, jaké politice vě- nuje, velmi nepatrné jest, odbývá věc afo- risticky úsečně, břitce, jak to viděti Ize n sobčanské zprávě« posledního čísla »Hostimila« »o sensační události«, kterouž rozumís schůze klubu národní strany svobodomyslné dne 4. t. m., o jejímž jednání praví referát nvedeného odborného listu, »že v ní člen vý- konného výboru ze strany střeva tahá.« To je zajistě plasticky, ano po bohiafýrsku řečeno. avšak schůze dokonce tak kanibálsky nevy- padala. »Hostimil« „to také dokonce nemyslí do slova, nýbrž užívá rčení toho pouze jako ma- lebné figury na označení nalehavého dobývání lajností »z břicha« strany výkonným výborem.
Harrach Tables Vezera Sála Gruže Dubrovník Praha Dalmacie
25 article
To vysvítá z ostatních rčení uvedeného listu, jenž dovozuje, že jiné strany s politickými dů- vody přísně se tají, kdežto u nás prý, ca v srdci a hlavě — to na krámku. Kdyby prý mobilisační plán armády některého státu přišel do novin, dali by prý celý generální štáb ihned do blázince, kdežto v klubu strany svobodo- myslné vstane člen výkonného výboru a odhal před celým světem všechny slabiny strany. Pravda nepatří před národ, dovozuje »Hostimil«, »neboť poslanci musejí mluvit prav da pouze v klubu poslanců!« Oho To by bylo krásně ! A co je zodpovědnost poslanecká před výkonným výborem, orgánem výslovně od národa k tomu dosazeným? Toť by potom takovým způsobem 6letý mandát znamenal plnou moc, jaké není na světě rovno, tol by poslanecký klub byl jakýmsi absolulně svrchovaným direktorátem, kterýž by mohl osudem neodmluvného národa zacházeti jak mu libol Kam vede takový plenipotencirní mandát, uká- zalo se za slaročeské nezodpovědné správy věci národa, když sepsány, podepsány a zpečetěny punktace, kteréž potom Němei jako Shyloekáv úpis výmáhali na nás s nožem v ruce neustále na české hrdlo nasazeným. Tím sice nechceme říci, že by naši poslanci byli punktací schopní, ale »elara pacta« mezi klubem poslanců a vý- konným výborem jsou první podminkou všeho zdaru. Organisace národní strany svobodomyslné není také po vojensku provedena! Tolik na ob- jasnění, několik slov však také na výstrahu.
strana svoboda Hostimil
26 article
Jest radno, aby »Hostimil« neuveřejňoval každý lomozný výrok, který zaslechne při politisováni u džbánku, tištěny vypadají takové věci hrozně — Znalost němčiny podmínkou do- movského práva ve Vídni. Městská radav Č. Skalici podala v lednu t. r. několik žádost k vídeňskému magistrátu, aby dle zákona z roku 1896 udělil právo domovské skalickým přísluš- níkům, kteří všechném podminkám zákona vy- hovují, ve Vídní po deset let se zdržují a o obce trvalé podpory nepožívají. Žádosti tyto, rozumí se, byly všechny česky sepsány. Na všechny žádosti doslo totožné vyřízení po ně- mecku, z nichž jedno uvádíme: Výbor vídeňské pbecní rady pro poskytování domovského a mě- šťanského práva zamítl žádost podanou obcí Č. Skalicí za Václava Řeháka za přijet do domovského svazku, a sice usnesenimze dne 7. března 1901, poněvadž úřadní ja- zyk vídeňských obecnich orgánů jest německý a žádosti v jiném jazyce podané, k nimž není připojen žádný úřadní němocký překlad, ne- mohou býti pojaty v úřadní jednání.« Odmílnut končí klausulí o odvolání k místodržitelství prostřednictvím vídeňskěho ma- gistrátu. Práva odvolání hodlá také městská obec česko-skalická využitkovati měrou úplnou, neboť vedle zjevného porušení rovnoprávnosti jazykové, kterouž nelze odstraniti žádným sta- tutem obecním ze světa — zajisté však trpěným násilím porušovati — doznalo zde i právo soukromé, věcně zcela přesně odůvodněné, krutého porušení, jež odčiněno býti musl, stůj co stůj. Hle Václav Řehák a jeho vídeňšt sourodáci skaličtí mají pozbýti práva domovského,
Řehák Vídeň Č . Skalica
27 article
poněvadž neumějí německy a poněvadž jich rodná obec řídí se přesně dle zásad dopisování mezi obeeními, po připadě obecními a státními úřady jedině spravedlivých a možných. Způ- sobem vyřizování domovských záležitostí, jak si jej vídeňský magistrát oblibil, vnáší se svě- mocně do domovského zákona ze dne 5. pro- since 1896 ještě podminka znalosti úřudního jazyka obecního úřadu obce, v niž se domov- ského práva nabýti má. Nastává tu jestě nové další právní nebezpečí. Podálli obec česko- skalická odvolání v jazyce českém cestou téhož vídeňského magistrátu, nepřijme tento podáni, poněvadž není sepsáno v úřadním jazyee víden- ského magistrátu. Jest záhodno, aby české obce, kteréž se podobně s vídeňskou obcí potůzaly přímo obracely se na své poslance, na nichz jest, energicky zakročiti proti tomuto nespra- vedlivému porušování veřejného i soukromého práva vídeňskou obell — Kniha André Chéradama o rakou- ské otázce bude přeložena do češtiny a výjde v bibliotece politiekých spisů, jež nákladem J. Oty výdává klub národní strany svobodo- myslné za redakce posl. JUDra. Dvořáka. Díle Chěradamovo vzbuzuje stále větší pozornosta žurnály i revue francouzské, německé i ruské zabývají se obsáhlým a důkladným spisem na- šeho přítele, který dotkl se bolestné rány Evropy a odhalil celou vážnost krise rakouské. Citujeme jen dva poslední dobou vyskytnuvší se hlasy o Chéradamově knize. Bývalý minist zahraničních záležitostí Alfred Ramba nd, známý historik, věnoval v »Journal des D-
Chéradam Ota Dvořák Chéradamův Rambo Evropa klub národní strana svoboda