2
masthead
V Praze, ve středu dne 17. dubna 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. IIsty
před, lácí se
v Praze v adninistraei
na měsí
: . 6 K —
na čtvrt leta
s dvojí denáškou
aa měaí
na čtrrt. laiata
ve sliakách: 2 K 30
na měsío . . .
Pošton:
na Htert leia . . . B K 60h
s dvojí zlsllkou
na mksí
:::k o
Ba čtvrt leta
Praha
5
article
Německý host.
Německý host.
Korunní princ německý Bedřich Vilém
mešká od neděle ve Vídni, již zejtra opět
opustí. U příležitosti této pořádá se řada
mimořádných poct, jichž se dostává mladist-
vému následníku německému poprvé na půdě
rakouské, na niž vkročil dle výkladu časo-
pisů vládních, aby vzdal dík za návštěvu
a účastenství panovníka našeho na loňských
slavnostech berlínských při prohlášení zletilo-
sti princovy konaných.
Po této stránce jeví se býti nynější pobyt
německého hostě ve Vídni zjevem meziná-
rodní dvornosti a spolu počátkem navazování
přímých styků následníka jakožto přištího
panovníka sjednoceného Německa. Za zná-
mého mezinárodního poměru dynastií obou
spojeneckých říší jest i zcela přirozeno, že
první zahraničná návštěva zletilého násled
níka německého platí přednímu trojspolkovému
Slavnost zletilosti německého korunního
prince Bedřicha Viléma loni v měsíci květnu
konaná vynikla významnými projevy, z nichž
nejdůležitější pro osvěžení paměti zvláště při
pomínáme.
Císař německý prohlásil tehdy trojspolek
nejen za shodu myšlenek panovníků, ale vy
slovil své přesvědčení, že vžil se do přesvěd
čení národů a císař rakouský v odpovědi své
položil důraz na nezlomné přátelství, které
se stalo i vzácným statkem obou říš
a národů.
Bedřich Vilém
Vídeň
Německo
6
article
Za nynějšího pobytu německého násled-
níka ve Vídni naskytla se zvláště při nedělní
dvorní hostině příležitost, navázati proud
myšlenkový na poměry v květnu minulého
roku co nejpřesněji vyznačeně. V přípitku.
jejž pronesl císař princi-následníku, vítal ne-
jen syna svého věrného přítele, císaře Viléma,
ale i svého kmotřence a doufá, že jeho
návštěva ještě těsněji naváže
dobré vztahy obou dynastií a po-
litickou intimnost na obou stra-
nách a končí vzpomínkou na věrného bratra
ve zbrani císaře Viléma. V odpovědi oplýva-
jící díky korunní princ Bedřich Vilém ubez-
pečoval, že jeho vděčnost nikdy
nezanikne, že jest oduševněn pocity
srdečné úcty a přátelství k našemu císaři
a domu císařskému, kteréž dávno se staly
v jeho rodině milou tradicí a projevil plně
a zcela své bratrství ve zbrani.
V těchto obou přípiteích soustředěn as
nejdůležitější zájem veškeré veřejnosti.
Patrno, že návštěva korunního prince
německého ve Vídni nezůstala v těsném ráme
mezinárodní dvornosti, ale že při ní možno-li
ještě byly sesíleny loňské projevy kvčt
Proto veškery listy vídeňské, nevyjímaje
ani časopis tlumočící názory zahraničného
ministerstva, jednomyslně připisují návštěvě
německého následníka vážný politický vy
znam.
Berlínským listům zvláště se o tomto
politickém významu návštěvy sděluje, že pro-
vázena jest dvěma okolnostmi: sbratřením
lidu a současnými slavnostmi sbratření z
hranicemi.
Prvé sbratření se totiž týká vídeňského
lidu a hromadné návštěvy německých pěvců
z Kolína n. Rýnem, o kterémžto sbratření se
dále oznamuje, že na společném večeru ví
deňských zpěváckých spolků a zpěváckého
spolku z Kolína n. R. konaly se bouřlivé
německo-národní ovace.
Vilém
Bedřich Vilém
Vídeň
Kolín
Rýn
spolek z Kolín
7
article
Slavnostmi sbratření za hranicemi vy
rozumívají se tu patrně slavnosti italsko
francouzské. Některé vídeňské listy, na př
»N. W. T.«, mluví u té příležitosti o spolku
našeho soustátí s ostatním Německem,
jako by naše říše byla přestala býti soustá-
tím četných národů a byla se proměnila v
druhé Německo; o beztaktním projevu jiného
vídeňského listu, jenž mluvil o spojení proti
»všem ostatním národům«, jsme již dříve
promluvili.
Jest ovšem za daných poměrů těžko vy
stihnouti, kde přestává mezinárodní dvornost
a kde počíná politický význam návštěvy, ze-
jmena uvážíme-li, že v sousedním Německu
již od časů císaře Viléma I. v častých ná-
vštěvách na půdě rakouské velmi si libujía
tudíž každou jednotlivou z nich, ani nynější
nevyjímaje, možno pokládati za jedenz
článků určité známé řady.
Německo
8
article
Za to vedle sbratřovacích slavností výše
vzpomenutých nutno jakožto na nové a po-
někud kromobyčejné okolnosti k tomu po-
ukázati, že pro naše končiny tato roční doba
není právě příliš příhodnou pro návštěvya
pocty rázu ryze etiketního, a že mimo to
byla cesta německého prince podniknuta
takřka současně s četnými mimořádnými
jízdami jiných princů, ministrů a diplomatů.
jak o nich v zahraničných zprávách nyn
co chvíli přinášíme zprávy.
Podobné jízdy svědčívají za takových
okolností o zvláštním, čilém ruchu v dílnach
diplomatických a náležejí jaksi ke »znamením
doby«
Mezinárodní situace zdá se býti nejer
na dálném Východě, ale i v končinách bliz
ších dosti spletitá a neurovnaná, a osvědčen
»bratrství ve zbrani« dvou středoevropských
říší by i bez slavností italsko-francouzských
v takových poměrech vzbudilo pozornost za
slouženou.
Neschází v řadě kombinací a domysli
žurnalistiky ani moment, kterýž nepostráda
humoru: »Köln. Zig.« dává si telegrafovati
z Vídně, že návštěva korunního prince ně
meckého a sbratření s německými pěvci jes
jakymsi odškodněním Němců. »Namnoze,-
státu.
Köln
Němec
Vídeň
10
article
praví, »shledává se i v těchto vídenských
slavnostech protiváha proti kulturním vymo
ženostem Čechů!-
Připouští-li onen časopis německý tute
možnost v nynějším případě, musí dopustit
další domněnku, že totiž i dřívější vznešené
návštěvy berlínské jevily zájem o zdejší ně
meckou »netýkavku«.
Otázka vodních cest na světle
pravdy.
Podává poslanec inženýr Kaft an-
(Dokončení.)
Hospodářský význam průplavu
dunajsko-vltavského pro králov
ství české a proříši rako uskou
Evropská povnina stává se malou od doby
kdy velikáni jako Spojeně státy severo-
americké, Velká Britanie se svými
koloniemi a Rusko jako jednolité s vě-
tové mocnosti objevily se na světovém
jevišti hospodářském. K nimupočíná se družiti
i říše německá.
Jak můžeme my s těmito velestáty soutěžitih
Přes to, že stává se v nové době lidská
činnost výrobní velmi spletitou, vždy jest jí zá
kladem prastará výměna mezi vyrá-
bitelem surovin a zpracovatelem
jejich. Dříve působila tato výměna následkem
nedokonalých prostředků dopravních značné ob
tíže, jež zmírnily sepozději dopravou po mo
a zejmena rozšířil se kruh odbytu vznikem vi-
tězné dopravy železniční.
Čecho
Velká Británie
Rusko
Kaft an
11
article
Leč v posledních desetiletích zavládlo pře-
svědčení, že se železné dráhy, jimž přisuzovala
se neobmezená výkonnost a čím dále větší zlev-
nění dovozného, velmi brzy přiblížily
k nejkrajnější své dělnosti. Ony
sice rychlou a u porovnání s vozbou silniční.
jakož i s dopravou na řekách — která až do
první poloviny předešlého věku byla nedokonalá
a všelijakými poplatky stížena — také mnohem
levnější dopravou usnadnily průmyslu a živ-
nostem podminky výrobní; ony na důležitých ob-
chodních uzlištích utvořily světové trhy pro ně-
které druhy zboží, ale rozpoutaly s polu
v míře nemalé i soutěž, která však na-
hlédla, že síla a úspěch její nespočívá v pou-
hém zdokonalení výroby, nýbrž při
hromadné dopravě také v dalším sníženi do-
vozného. Tím staly se výlohy do-
pravní na trhu mezinárodním také
samy předmětem konkurence.
12
article
Okolnost ta znova obrátila veřejnou po-
zornost ke dráhám vodním a plavbě
jejichž svéstojné výlohy i při méně dokonalém
provozovaní sotva polovici toho čin
co svéstojné výlohy želelzničnl
Jest v dobré paměti, že v Anglii a Franci
dávno před dostavěním železnic byly průplavy
příčinou rozkvětu průmyslu, a no
i zemědělství, ba že anglický průmysl
vnitrozemským vodním cestám vůbec děkuje za
svůj pevný základ; dospělo se k poznání, že
vodní cesty již pouhým bytím svým do-
vozné oněch druhů zboží, které dávají přednost
cesté kolejové, snižují, železnicím monopol od-
nímají a železničním společnostem jsou dů-
razným pokynem, aby nepřestupovaly onu mez
za níž by se obchod nerozpakoval z a láe
obětovati rychlost a nepřetrži
tost dopravy nákladní.
Dobře pravil pruský ministr veřejnýe
prací, že dnešní doby jsou dopravní výlohyt
jediné, na čem lze při výrobě uspořiti, snížen
nákladu dovozného netvoři žádné hodnoty, ná-
klad dovozný jest o sobě nehospodářským
čím více lze jej snížiti, tím lépe, poněvadž sní
žení toto nemá za následek zmenšení tvorby
hospodářských hodnotek, nýbrž tuto přímo pod
poruje. Levnou dopravou povznáš
se celkový život výrobní, oteví
rají se nové prameny výro by
mnoho surovin: rudy, kameny, ze-
miny a p. vyprostí se z dosavad-
ního stavu strnulostí a přivádí do
oběhu, na čemž i majitelé po-
zemku berou prospěšného podílu.
Dnes již dopravuje se po Labi z Ústí do
Hamburku uhli za sazbu 0.132 kri, cukr za
0.2 kr. a obilí za 0.23 kr. po proudu, prot
proudu zboží za 0.3—0 5 kr.
Franek
Anglie
Ústí
Hamburk
13
article
Jediná velká továrna lučební na Labi v Če
chách uspoří při dopravě surovin a svých vý
robků ročně vůči dopravě železniční 100.000
zlatých! Úspora při dovozném při vodní do
pravě obnáší i u jiného zboží a plodin na Lab
48 proc.
Dle spolkové statistiky obnašel roku 1895
v Německu přijem 1 T. k. průměrně 2.346 kr
při dopravě železniční a 0.4 kr. při dopravě
vodní, v Rakousku 2 370 kr. při dopravě želez
niční a 0.584 kr. při dopravě vodní.
V Německu činí roční úspora při dopravě
vodní, jež ročně 7500 millionů tun a kilometnů
činí, 75 milI. zlatých, v našem soustáti
při výkonnosti 446 millionů tun a kilometrů
již 6 millionu zlatých, ve Francii
průměrně 45 millionů zlatých.
Tato úspora prospěje na předním místě
našemu hospodářství, průmyslu, obchodu, živ-
nostem a zemědělství, činic je scho p ny
zdravého a zdárného vývoje a sou-
těže na trhu světovém.
Dunaj a Labe jsou již dnes nositeli čilé.
stoupající výměny zboží. Na hranicích česko-
saských střídá se po a proli proudu doprava
32 míll. metr. centů, v Hamburku z Labe
na Labe množství 50 mill. metr. centů.
Průplavem dunajsko-vltavským
spojí se dvě obrovské oblasli ev-
ropské v rozloze jednoho millionu
čtver. kilometrů, teprve tímto spojením
Dunaje s Labem, Severního a Ba
Laba
Německo
Rakousko
Francie
Dunaj
Hamburk
Labe
14
article
tického moře s mořem Černým do-
stalo by se obchodním zájmům říše rakouskéa
zejmena království českého do zemstv
pevniny evropské vklíněným, odlivu na zá
pad, čímž by říši a zemi poskytnuty byly nové
impulsy a jejich životu hospodát
skému nový vnitřní vzlet poskyt
nut. Zdá se, že Labe a Dunaj jso
od přirody k tomu určeny, aby
lidskou rukou byly spojeny.
Osa světového obchodu leží v Atlantickém
okeánu, Rakousko leží od ni příliš vzdáleno.
Vnitřním rozvojem svého obchodu přiblíží se
této ose světové. Zřízením průplavu
dunajsko-vltavského pojistí sobě naše říše
příslušnost k stejnému hospodářsko-zeměpisnému
pásmu jako Sasko, Badensko, Bavorsko, Virtem-
bersko, jež tvoříce vnitř obchodně zoměpisného
učlenění německého území domá c! pás mo
velkou sílou vývozní vládnou
Kdežto železnice mohou býti provozovány
a zužitkovány toliko vlastní s prá v o
železniční, lze každému pla v bu
na průplavu a na řece —
ovšem dle určitého, schváleného řádu — pro-
vozovati, na každém příhodném místě
zboží nakládati a skládati, což zejmena má
velkou cenu pro zemědělstv
domácí.
Labe
Dunaj
Rakousko
Sasko
Badensko
Bavorsko
Virt
15
article
Zkušenost učí, že zlevnění dopravy přinášt
především dotyčnému státu z lev něn
produkce a zvelebení vývozu. Pr
uzavírání smluv obchodních a celních jest stát,
jenž postrádá levných cest dopravních, v ne-
výhodě, jelikož vývozní výrobky jeho jsoua
na hranice státu sousedního obtíženy dra žš
produkcí a větším nákladem do-
pravním. A to platí pro všechny výrobky
suroviny a plodiny.
Z toho jde na jevo, jak veli ký
hospodářský význam spočív
v racionálních cestách vodnícl
a v levné dopravě vodní, jež tolik
polovinu, ano i třetinu dov oz
ného na železnici obnáší.
Nepřeháníme, když tvrdíme, že lze oče
kávati na sklonku prvního desítiletí po zahájen
plavby na průplavu a kanalisované Vltavě do
pravu 3 milliony tun. Při takovém množstv
obnáší náklad dopravní 0.90 haléřů za tunua
kilometr, tedy veškerý náklad dopravní z Prahy
do Vídně (400 km.) po vodě 10,800.000 K.
po dráze obnášel by náklad pro tunu a kilom
2.4 haléře (350 km.), v celku 25,200.000K
jeví se tedy obnos 14,400.000 K jako ročn
úspora vodní dopravy stejné h
množství zboži vůči dopravě že
lezniční.
Kapitalisujeme-li obnos tento, obdržíme k
pitál 360 millionů korun, zatím co přesně roz
počtěný náklad na kanalisování Vltavy z Prahy
do Budějovic a na průplav odlud do Vídně ob
náší pouze 220 millionů korun.
Nelze tedy o hospodářské ceně jmenované
cesty vodní pochybovati.
Vltava
Praha
Vídeň
Budějovice
km
haléř
16
article
ad 3.
Vliv průplavu dunajsko- vlta
ského na povznesení průmyslu
zemědělstvi v obvodu je b
atrakčnim.
Vystavením průplavu dunajsko-vltavského
vznikne od severního a baltického moře (pro
středkem hotového průplavu labsko travského
skrze Německo, Čechy, Dolní Rakousy, Uhersko
a podunajská knížectví až k Černému moři ne
přetržitá vodní cesta z délí 3100
km., kterouž by se dosavadní cesta obchodn
z Hamburku do Ršavy po moři kolem zá
padní a jižní Evropy o 55% a mořská cesta o
Hamburku do Cařihradu o 41%, zkrátila.
Značnou čásť zboží z Rumunska, Bul
harska a Srbska, jež dříve po Dunaji do
Vídně a odtud po dráze do jižního a severo
západního Německa se dováželo, následkem ne
urovnaných poměrů plavebních a zlevnění do
pravy námořní však k cestě po moři se obrá
tilo, lze po provedení jmenovaných vodnieh
dráh opět vnitrozemní dopravě zi
skati.
Nizké dovozné vodních cest skýtá jak plo
dinám zemským, tak i výrobkům průmyslových
závodů, které poděl jejich břehů nalezly lacine
podmínky svého vývoje, nové trhy, přispiná
tím účinně k rozvoji země; skvělé toho
přiklady dává nám Francie se svými četným
průplavy.
Čecho
Německo
Dolní Rakousy
Uhersko
Hamburk
Evropa
Cařihrad
Rumunsko
Srbsko
Dunaj
Vídeň
baltický moře
km
17
article
Tak náleží doprava po rýnsko - marn-
ském průplavu z 83) oněm ind
striím, které se po proveden
průplavu na jeho březích o s
dily a jimž Lotaringy za sv ů
skutečně podivuhodný rozkvě
děkují.
Levnon dopravou vodní na uplavněno
Vltavě z Prahy do Budějovic a na průplavu
vllavsko-dunajském zlepší se v jižní polovine
království českého u velké míře podmínky vý
robní. Vodní dráha dá bez odporu podnětke
vzniku nových závodů průmy slo
vých, jimž přijdou levné a dobré sily pra-
covní tamtéž velmi vhod, jež nebud o
muset jako dosud houfně opou-
stěti svoji rodnou zem a hledat
výživu na úkor domáciho země
dělství jinde, zejmena v cizině
odkud se vracejí obyčejně na duchu
a těle zmořeny zpět do své vlasti
na obtíž své rodině a obci. Jak ji
nak bude zkvětati zubožený náš jih, když ve-
škeré cenné sily svoje pracovní na svůj pro-
spěch bude moci využitkovati. Jsou pravdivá
slova, že největší vývoz této ří še
spočíval v exportu materiálu lid-
ského, což lze nazvati právem
plýtváním nejdražším stat kan
z e mě.
Vltava
Praha
Budějovice
18
article
Osudy průmyslu českého jsou neroz
lučně spojeny s poměry našeho zeměděl-
s tví. Byly projeveny často obavy, že bude
zřízením dokonalých vodních cest ohroženo
snad zemědělství naše konkurencí cizí, ameri-
ckou, ruskou a uherskou. Mám za to, že ni-
koliv.
Krise hospodářská jest rozšířéna po cel
střední Evropě, tedy nejen v království českém.
Nikoliv výsledek domácí sklizně, nýbrž tri
světový určuje ceny obilní. Následkem
levných komunikací vodnícha
malých výloh výrobních tlačí Amerika a Rusko
ceny obilnin.
Ve střední Evropě vyplácí se pěstován
obilnin jen tam, kde lze prodati plodiny polní
na blízku, bez další drahé dopravy po nápravě,
tedy tam, kde kvete průmysl,l kde
jest značně vyvinuta kupní síla
dělného lidu, jež vzrůstem průmyslu
tím podmíněným vzrůstem potřeb životních stál
se zmahá.
Domácí průmysl jest nejpřiro-
zenějším, nejjistějším a nejvý
hodnějším trhem pro domácí plo-
diny zemědělské, z velkéž část
přímo, bez drahého překupníka.
Zemědělství naše postřeblo záhy, že nelz
obilninami, kromě výborného ječmene českého
na trhu světovém soutěžiti, proto věnovalo s
pěstování rostlin obchodních, řepy, chmele, če-
kanky a j. p.; snahy hospodáře na jihu če-
ském a v pohoři musí směřovati k výnosněj
šímu racionálnímu chovu dobytka, podpo-
rovanému účelnou meliorací půdy
jenž jedině poskytne zemědělei jistého a výhod
ného zisku.
Také obava, že by mohlo uherské obil
po vodní dráze snáze do Čech vniknouti a do-
mácí výrobky znehodnoceniti, jest lichou.
Evropa
Amerika
Rusko
Čechy
19
article
Následkem obilních cel německých a vnik
neti obilí amerického přes Hamburk a Laben
do Německa až k hranicím českým, následkem
lovné dopravy vodní z jezer severoa merických
do Nov. Yorku a po moři do Evropy, musilo
uherské obilí hledati trh svůj, ovšem ne valně
výhodný, v našem soustáti, zdokonalením vod-
ních dráh dostane se však obilí uherské jako
český a moravský ječmen za nižší ceny až do
Hamburku, kde může snadno čeliti pšenici ame-
rické.
Nezbytným uplavněním středního Labe
z Jaroměře do Mělníka dostane se výborná
pšenice česká levně po Vltavě a průplavem do
jižních Čech k potřebé tamějších budoucích zá-
vodů průmyslových, nikoliv dráže než pšenice
uherská, jejíž vývoz bude vzrůstem průmyslu
uherského rok za rokem ubývati. Ostatně
musím připomenouti, že sazby na
dopravu obilí na průplavu dunaj
sko-vltavském nestanoví Uhři
nýbrž naše polovina říše.
Doufám, že se nám podařilo podanými zá-
važnými důvody obavy našeho zemědělství v
příčině dopravy vední rozptýliti. Ostatně nesmi
se zapomenouti, že naše intensivní hospodařen
polní vyžaduje velkého množství umělého hno
jiva, superfosfátu, solí draselnatých (solí sta
furtských), ledku, sádry, vápna a j., jež mohou
nejlevněji po dobré vodní dráze býti dopra-
vovány.
Chci uvésti zde drastický příklad. Jistá
lučební továrna na dolejším českém Labi do-
váží sodu z Heilbronu nikoliv krátkou cestou
po dráze, nýbrž lodí po Nekaru
Rýnu do Roterdamu, odtud po ná
mořní lodi do Hamburku a z Ham
burku labskou lodi do Čech, tedy
přes velkou okliku mnohem lev-
něji než po dráze.
York
Uher
Hamburk
Německo
Evropa
Jaroměř
Mělník
Vltava
Čechy
Labe
Nekar Rýn
Roterdam
Ham
20
article
Prospěch dobré dráhy vodní pro domáe
průmysl náš a naše zemědělství nelze nijak po-
příti. Jsou tedy pravdiva slova, která prine
Ludvík Bavorský, velký přítel vodních dráh.
horlivý podporovatel zemědělství, vlastník roz
sáhlých pozemků hospodářských, pronesl pře
dvěma roky v Pasově:
»Až budou vodní cesty vysta
veny, bude s nimi náš rolník právě
tak spokojen a bude z nich mit
právě takového prospěchu, ja k
průmysl a obchod. Státy, jež z-
staly zpět v průmyslu, snaží se
všemožně, aby tento podporovaly
a jsou to především zemědělské
státy, neboť v pravdě čím více pru-
mysl zkvétá, tím více stoupá cen
půdy.e
Zdokonalenou dopravou námořní, jež umož-
ňuje sazbu 0.06 krejearů za tunu a kilometr
vyllačila Severní Amerika, Indie a Australie
zemědělské plodiny a výrobky německé a ra
kouské z Anglie, v roce 1850 dodávaly ob
tyto státy do Anglie 30 procent vešker
spotřeby pšenice, dnes sotva 4 procenta
na štěstí udržely sobě svůj pr
mysl a tím svá vlastní středi ska
spotřeby, v nichž zemědělstv
naše nalezlo náhradu za ztracen
trhy anglické.
Proto jsou náš průmysl a naše hospodářstv
nerozlučně na sebe odkázány, neboť seslabením
kupní sily zemědělství ubylo by také živoln
síly našemu průmyslu a naopak jest sesilený prů
mysl nejlepším konsumentem našich plodin a vý
robků zemědělských.
Ludvík bavorský
Pasov
severní Amerika
Indie
Austrálie
Anglie
21
article
Výnosnost průplavu dunajsko
vltavského, provedení sta v b
a způsob provozování plavby.
Dopravní politika sousední říše německé po
drobila sobě výkonnou síť vodních drah, jejichž
poslední mezery mají se nyni účelně vyplniti.
Tím mohla poskytnooti domácímu průmysl
a zemědělství levnější tarify, aniž by b yly
V drobném prodejí:
ranní čísle o robá . . . za 8h
odpolndui
. . . na 2h
Ve dlislkéch na venkové-
ranní 5íl9. . . . . . . . sh
odpolední . . . . . . .
Inserá ty
plati se hotevě sapěed
Předplnaeuní a inserty přijímná z dhialnl
strace v Marinnské úlicí č. 3.
Tam nacházejí se těš rodakee
tiskárna a ezpedice Národuich Liitá“
Rakopisy se novrac-jí.
Rakopisa
22
article
železnice nuceny, své sazby a svů;
důchod snížiti.
V Rakousku ubírala se politika dopravní
jiným směrem. U nás musí dráhy, zejmena dráhy
státní jedině ustavičným požadavkům po snížení
dovozného hověti, má-li býti náš průmysl na
světovém trhu soutěže schopen. Důsledkem této
politiky jest: Buď snížení dovoznéh
a stálé klesání důchodu železnič-
ního neb zřeknutí se jedenk ažděho
zvelebení našeho těžko zápasi-
cího průmyslu a obch o du
Z toho jde na jevo, že dosavadní obchodní
politika naše muší nastoupiti podobnou cestu jako
v státech sousedních a k tomu jest zapolřehí
neodkladné zřizení racionálních
cest vodních na náklad státu, jež
velkou úsporou na dovozném slouží obecnosti
v zemi a říši, kterou se táhnou. Proto nelze
očekávati, že by soukromá spekulace ke stavbě
průplavu se odhodlala. Učinila by tak zajist
jedině za podmínek, kdyby stát, jak učinil při
stavbě dráh; zúročení vynaloženého kapitálu
garantov al; v takověm případě jest však
lépe, když opatří sobě stát sám“ ke stavbě po-
třebné peníze zajisté že levněji než soukromá
společnost a když tento nejdůleži-
tější poldnik v rukou podrží n
prospěch země a říše.
Celkový náklad na stavbu železnic obnáší:
n V Rakousku: 2760 millionů zl.
V Uhrách: 1250 millionů l
Úhrnem 4010 millionů zl.
Rakousko
Uhry
23
article
Nelze tedy nazvati vůči těmto obrovským
sumám náklad na projektované tři průplavy:
dunajsko-vltavský, dunajsko-oderský a haličský
v obnosu as 350 millionů zl. přehnaným a pří-
lišným.
Náklad na stavbu průplavu dunajsko- vltav-
ského jest rozpočtěn 75 milliony z l., na
kanalisování Vltávy z Prahy do Budějovic 35
milliony zl., úhrnem tedy na 110 mil
lionů zl.
Výsledek výdajů a příjmů jeví se násle
dovně:
Ve dne Ve dne a v noci
Při dopravě roční:
2,300 000 tun 3,600.000 tun
4% zúročení stav. ka.
pitálu K 150,000.000 K 6,000.000 K 6,000.000
k tomu: náklad na sprá-
vu, udržování a provoz
K 1,115.000 K 1,300.000
Úhrnné výdaje státní K 7,115.000 K 7,300.000
Od toho: Poplatky platební ke krytí správníeh
výloh státních
denní dopr. 471,.000. 000
T. K. 025 haléřů K 1,180.000 K 1,845.000
denní a noční doprava
738,000.00 T. K. A Ú.25h
Zbyde k tíží státu
Praha
Budějovice
úhrnný výdaj státní K 7,115
24
article
K 5,935.000 K 5,455.000
25
article
Doprava železniční Vídeň Ústí stojí nyní nejméně
8—9 kor. pr. T. K.
korun
koru
18.400.000—20,700.000 28.800.000—32,400 000
dle svěstojného nákladu K 16,100.000 K 25,200.000
Doprava vodní Vídeň-Ústi
bude státi 3.62——3.06 K 8,280.000 K 10,800.000
Obnáší tedy úspora dovoz-
pro obecnost v zemi prům. K 11,270.000 K 19,500.000
Stát připlácí ročně na své železnice asi
šedesát millionů korun, nelze tedy
nazvati svrchu uvedený příspěvek státu na pro-
spěch národního a státního hospodářství, obec-
ného dobra, pro jednu z nejdůležitějších ces
dopravních, pro průplav dunajsko-vltavský přílis-
ným a nepoměrným. Ostatně připomínáme, ž
Prusko hodlá na středozemském průplavu vybl-
rati následovní poplatky
za T. K. zboží I. třídy 2.04 haléte
9 k
II. » 1.74
III. 1.44
za uhlí . . . . . 1.20
Kdybychom chtěli užiti poslední sazby, ob-
nášely by příjmy státu z průplavu při dopravě
3,600.000 tun ročně: 738,000.000 T. K.
a 1.2 haléře = 8,856000 korun ročně, po
odečtení výdajů: 7,300.000 korun zbyl by či-
stý příjem státu 1,556.000 korun.
Správu jmenované vodní ce-
sty musi obstarati stát. Ač jest kaž-
dému vlastníku lodí volno, po průplavu dopra-
vovati zboží, poskytne silu tažnou za pevné
ustanovené mírné sazby slát. Sazby tyto sníži
se na úroveň nejnižší, bude-li — jak v projektu
našem navrženo — provedena trakce elek-
trická, jež se jinde již výborně osvědčila.
Ústí
Vídeň
Prusko
26
article
ad 5.
Vystavením průplavu dunaj-
sko vltavského a kanalisováním
Vltavy neutrpí důchod želez-
ni č ní.
Nelze popříti, že vystavením průplavu část
zboží, dosud po sousední železnicí dopravova-
ného, přejde následkem levnější sazby dopravm
na průplav, avšak tážeme se, jakého druhu jes
toto zboží? Jsou to suroviny a plodiny hro-
madně, jež vyžadují nejnižších sazeb železnič-
ních, často pod úrovní svéstojný ch
výloh se nalezajících, vozba po želez-
nici následkem takového nákladu sice roste,
nikoliv však výnos, jenž při přetížen
železnici zůstává daleko za nákladem vynalo-
ženým.
Větší výdaje stráví zde vlě t š
příjmy. Proto opatrná správa státních že-
leznic pruských nerozpakovala se schváliti stavbu
středozemského průplavu německého, vyslovivši
náhled, že lze sice jakési ztenčení příjmů stát-
ních dráh očekávati, že však bude novým, prů-
plavem zahájena nová doprava, jež po-
slouží lépe dráhám železným, nahradivš
jim hojně v lepším a cennějším
zboži ůbytek na zboží hromadné m.
Poukázali jsme již k tomu, jakou úžasnou
mírou vzrostla doprava železniční na severnía
východní dráze francouzské vystavením prů-
plavu severního a saarského, na
Vltava