ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4005b9b0-660c-11dc-99c3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 73, person 12, org 2, work 5
1 masthead
Ročník XXX
2 masthead
V Praze, ve středu dne 17. dubna 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 105.
4 article
Na ranní a odpol. IIsty před, lácí se v Praze v adninistraei na měsí : . 6 K — na čtvrt leta s dvojí denáškou aa měaí na čtrrt. laiata ve sliakách: 2 K 30 na měsío . . . Pošton: na Htert leia . . . B K 60h s dvojí zlsllkou na mksí :::k o Ba čtvrt leta
Praha
5 article Německý host.
Německý host. Korunní princ německý Bedřich Vilém mešká od neděle ve Vídni, již zejtra opět opustí. U příležitosti této pořádá se řada mimořádných poct, jichž se dostává mladist- vému následníku německému poprvé na půdě rakouské, na niž vkročil dle výkladu časo- pisů vládních, aby vzdal dík za návštěvu a účastenství panovníka našeho na loňských slavnostech berlínských při prohlášení zletilo- sti princovy konaných. Po této stránce jeví se býti nynější pobyt německého hostě ve Vídni zjevem meziná- rodní dvornosti a spolu počátkem navazování přímých styků následníka jakožto přištího panovníka sjednoceného Německa. Za zná- mého mezinárodního poměru dynastií obou spojeneckých říší jest i zcela přirozeno, že první zahraničná návštěva zletilého násled níka německého platí přednímu trojspolkovému Slavnost zletilosti německého korunního prince Bedřicha Viléma loni v měsíci květnu konaná vynikla významnými projevy, z nichž nejdůležitější pro osvěžení paměti zvláště při pomínáme. Císař německý prohlásil tehdy trojspolek nejen za shodu myšlenek panovníků, ale vy slovil své přesvědčení, že vžil se do přesvěd čení národů a císař rakouský v odpovědi své položil důraz na nezlomné přátelství, které se stalo i vzácným statkem obou říš a národů.
Bedřich Vilém Vídeň Německo
6 article
Za nynějšího pobytu německého násled- níka ve Vídni naskytla se zvláště při nedělní dvorní hostině příležitost, navázati proud myšlenkový na poměry v květnu minulého roku co nejpřesněji vyznačeně. V přípitku. jejž pronesl císař princi-následníku, vítal ne- jen syna svého věrného přítele, císaře Viléma, ale i svého kmotřence a doufá, že jeho návštěva ještě těsněji naváže dobré vztahy obou dynastií a po- litickou intimnost na obou stra- nách a končí vzpomínkou na věrného bratra ve zbrani císaře Viléma. V odpovědi oplýva- jící díky korunní princ Bedřich Vilém ubez- pečoval, že jeho vděčnost nikdy nezanikne, že jest oduševněn pocity srdečné úcty a přátelství k našemu císaři a domu císařskému, kteréž dávno se staly v jeho rodině milou tradicí a projevil plně a zcela své bratrství ve zbrani. V těchto obou přípiteích soustředěn as nejdůležitější zájem veškeré veřejnosti. Patrno, že návštěva korunního prince německého ve Vídni nezůstala v těsném ráme mezinárodní dvornosti, ale že při ní možno-li ještě byly sesíleny loňské projevy kvčt Proto veškery listy vídeňské, nevyjímaje ani časopis tlumočící názory zahraničného ministerstva, jednomyslně připisují návštěvě německého následníka vážný politický vy znam. Berlínským listům zvláště se o tomto politickém významu návštěvy sděluje, že pro- vázena jest dvěma okolnostmi: sbratřením lidu a současnými slavnostmi sbratření z hranicemi. Prvé sbratření se totiž týká vídeňského lidu a hromadné návštěvy německých pěvců z Kolína n. Rýnem, o kterémžto sbratření se dále oznamuje, že na společném večeru ví deňských zpěváckých spolků a zpěváckého spolku z Kolína n. R. konaly se bouřlivé německo-národní ovace.
Vilém Bedřich Vilém Vídeň Kolín Rýn spolek z Kolín
7 article
Slavnostmi sbratření za hranicemi vy rozumívají se tu patrně slavnosti italsko francouzské. Některé vídeňské listy, na př »N. W. T.«, mluví u té příležitosti o spolku našeho soustátí s ostatním Německem, jako by naše říše byla přestala býti soustá- tím četných národů a byla se proměnila v druhé Německo; o beztaktním projevu jiného vídeňského listu, jenž mluvil o spojení proti »všem ostatním národům«, jsme již dříve promluvili. Jest ovšem za daných poměrů těžko vy stihnouti, kde přestává mezinárodní dvornost a kde počíná politický význam návštěvy, ze- jmena uvážíme-li, že v sousedním Německu již od časů císaře Viléma I. v častých ná- vštěvách na půdě rakouské velmi si libujía tudíž každou jednotlivou z nich, ani nynější nevyjímaje, možno pokládati za jedenz článků určité známé řady.
Německo
8 article
Za to vedle sbratřovacích slavností výše vzpomenutých nutno jakožto na nové a po- někud kromobyčejné okolnosti k tomu po- ukázati, že pro naše končiny tato roční doba není právě příliš příhodnou pro návštěvya pocty rázu ryze etiketního, a že mimo to byla cesta německého prince podniknuta takřka současně s četnými mimořádnými jízdami jiných princů, ministrů a diplomatů. jak o nich v zahraničných zprávách nyn co chvíli přinášíme zprávy. Podobné jízdy svědčívají za takových okolností o zvláštním, čilém ruchu v dílnach diplomatických a náležejí jaksi ke »znamením doby« Mezinárodní situace zdá se býti nejer na dálném Východě, ale i v končinách bliz ších dosti spletitá a neurovnaná, a osvědčen »bratrství ve zbrani« dvou středoevropských říší by i bez slavností italsko-francouzských v takových poměrech vzbudilo pozornost za slouženou. Neschází v řadě kombinací a domysli žurnalistiky ani moment, kterýž nepostráda humoru: »Köln. Zig.« dává si telegrafovati z Vídně, že návštěva korunního prince ně meckého a sbratření s německými pěvci jes jakymsi odškodněním Němců. »Namnoze,- státu.
Köln Němec Vídeň
10 article
praví, »shledává se i v těchto vídenských slavnostech protiváha proti kulturním vymo ženostem Čechů!- Připouští-li onen časopis německý tute možnost v nynějším případě, musí dopustit další domněnku, že totiž i dřívější vznešené návštěvy berlínské jevily zájem o zdejší ně meckou »netýkavku«. Otázka vodních cest na světle pravdy. Podává poslanec inženýr Kaft an- (Dokončení.) Hospodářský význam průplavu dunajsko-vltavského pro králov ství české a proříši rako uskou Evropská povnina stává se malou od doby kdy velikáni jako Spojeně státy severo- americké, Velká Britanie se svými koloniemi a Rusko jako jednolité s vě- tové mocnosti objevily se na světovém jevišti hospodářském. K nimupočíná se družiti i říše německá. Jak můžeme my s těmito velestáty soutěžitih Přes to, že stává se v nové době lidská činnost výrobní velmi spletitou, vždy jest jí zá kladem prastará výměna mezi vyrá- bitelem surovin a zpracovatelem jejich. Dříve působila tato výměna následkem nedokonalých prostředků dopravních značné ob tíže, jež zmírnily sepozději dopravou po mo a zejmena rozšířil se kruh odbytu vznikem vi- tězné dopravy železniční.
Čecho Velká Británie Rusko Kaft an
11 article
Leč v posledních desetiletích zavládlo pře- svědčení, že se železné dráhy, jimž přisuzovala se neobmezená výkonnost a čím dále větší zlev- nění dovozného, velmi brzy přiblížily k nejkrajnější své dělnosti. Ony sice rychlou a u porovnání s vozbou silniční. jakož i s dopravou na řekách — která až do první poloviny předešlého věku byla nedokonalá a všelijakými poplatky stížena — také mnohem levnější dopravou usnadnily průmyslu a živ- nostem podminky výrobní; ony na důležitých ob- chodních uzlištích utvořily světové trhy pro ně- které druhy zboží, ale rozpoutaly s polu v míře nemalé i soutěž, která však na- hlédla, že síla a úspěch její nespočívá v pou- hém zdokonalení výroby, nýbrž při hromadné dopravě také v dalším sníženi do- vozného. Tím staly se výlohy do- pravní na trhu mezinárodním také samy předmětem konkurence.
12 article
Okolnost ta znova obrátila veřejnou po- zornost ke dráhám vodním a plavbě jejichž svéstojné výlohy i při méně dokonalém provozovaní sotva polovici toho čin co svéstojné výlohy želelzničnl Jest v dobré paměti, že v Anglii a Franci dávno před dostavěním železnic byly průplavy příčinou rozkvětu průmyslu, a no i zemědělství, ba že anglický průmysl vnitrozemským vodním cestám vůbec děkuje za svůj pevný základ; dospělo se k poznání, že vodní cesty již pouhým bytím svým do- vozné oněch druhů zboží, které dávají přednost cesté kolejové, snižují, železnicím monopol od- nímají a železničním společnostem jsou dů- razným pokynem, aby nepřestupovaly onu mez za níž by se obchod nerozpakoval z a láe obětovati rychlost a nepřetrži tost dopravy nákladní. Dobře pravil pruský ministr veřejnýe prací, že dnešní doby jsou dopravní výlohyt jediné, na čem lze při výrobě uspořiti, snížen nákladu dovozného netvoři žádné hodnoty, ná- klad dovozný jest o sobě nehospodářským čím více lze jej snížiti, tím lépe, poněvadž sní žení toto nemá za následek zmenšení tvorby hospodářských hodnotek, nýbrž tuto přímo pod poruje. Levnou dopravou povznáš se celkový život výrobní, oteví rají se nové prameny výro by mnoho surovin: rudy, kameny, ze- miny a p. vyprostí se z dosavad- ního stavu strnulostí a přivádí do oběhu, na čemž i majitelé po- zemku berou prospěšného podílu. Dnes již dopravuje se po Labi z Ústí do Hamburku uhli za sazbu 0.132 kri, cukr za 0.2 kr. a obilí za 0.23 kr. po proudu, prot proudu zboží za 0.3—0 5 kr.
Franek Anglie Ústí Hamburk
13 article
Jediná velká továrna lučební na Labi v Če chách uspoří při dopravě surovin a svých vý robků ročně vůči dopravě železniční 100.000 zlatých! Úspora při dovozném při vodní do pravě obnáší i u jiného zboží a plodin na Lab 48 proc. Dle spolkové statistiky obnašel roku 1895 v Německu přijem 1 T. k. průměrně 2.346 kr při dopravě železniční a 0.4 kr. při dopravě vodní, v Rakousku 2 370 kr. při dopravě želez niční a 0.584 kr. při dopravě vodní. V Německu činí roční úspora při dopravě vodní, jež ročně 7500 millionů tun a kilometnů činí, 75 milI. zlatých, v našem soustáti při výkonnosti 446 millionů tun a kilometrů již 6 millionu zlatých, ve Francii průměrně 45 millionů zlatých. Tato úspora prospěje na předním místě našemu hospodářství, průmyslu, obchodu, živ- nostem a zemědělství, činic je scho p ny zdravého a zdárného vývoje a sou- těže na trhu světovém. Dunaj a Labe jsou již dnes nositeli čilé. stoupající výměny zboží. Na hranicích česko- saských střídá se po a proli proudu doprava 32 míll. metr. centů, v Hamburku z Labe na Labe množství 50 mill. metr. centů. Průplavem dunajsko-vltavským spojí se dvě obrovské oblasli ev- ropské v rozloze jednoho millionu čtver. kilometrů, teprve tímto spojením Dunaje s Labem, Severního a Ba
Laba Německo Rakousko Francie Dunaj Hamburk Labe
14 article
tického moře s mořem Černým do- stalo by se obchodním zájmům říše rakouskéa zejmena království českého do zemstv pevniny evropské vklíněným, odlivu na zá pad, čímž by říši a zemi poskytnuty byly nové impulsy a jejich životu hospodát skému nový vnitřní vzlet poskyt nut. Zdá se, že Labe a Dunaj jso od přirody k tomu určeny, aby lidskou rukou byly spojeny. Osa světového obchodu leží v Atlantickém okeánu, Rakousko leží od ni příliš vzdáleno. Vnitřním rozvojem svého obchodu přiblíží se této ose světové. Zřízením průplavu dunajsko-vltavského pojistí sobě naše říše příslušnost k stejnému hospodářsko-zeměpisnému pásmu jako Sasko, Badensko, Bavorsko, Virtem- bersko, jež tvoříce vnitř obchodně zoměpisného učlenění německého území domá c! pás mo velkou sílou vývozní vládnou Kdežto železnice mohou býti provozovány a zužitkovány toliko vlastní s prá v o železniční, lze každému pla v bu na průplavu a na řece — ovšem dle určitého, schváleného řádu — pro- vozovati, na každém příhodném místě zboží nakládati a skládati, což zejmena má velkou cenu pro zemědělstv domácí.
Labe Dunaj Rakousko Sasko Badensko Bavorsko Virt
15 article
Zkušenost učí, že zlevnění dopravy přinášt především dotyčnému státu z lev něn produkce a zvelebení vývozu. Pr uzavírání smluv obchodních a celních jest stát, jenž postrádá levných cest dopravních, v ne- výhodě, jelikož vývozní výrobky jeho jsoua na hranice státu sousedního obtíženy dra žš produkcí a větším nákladem do- pravním. A to platí pro všechny výrobky suroviny a plodiny. Z toho jde na jevo, jak veli ký hospodářský význam spočív v racionálních cestách vodnícl a v levné dopravě vodní, jež tolik polovinu, ano i třetinu dov oz ného na železnici obnáší. Nepřeháníme, když tvrdíme, že lze oče kávati na sklonku prvního desítiletí po zahájen plavby na průplavu a kanalisované Vltavě do pravu 3 milliony tun. Při takovém množstv obnáší náklad dopravní 0.90 haléřů za tunua kilometr, tedy veškerý náklad dopravní z Prahy do Vídně (400 km.) po vodě 10,800.000 K. po dráze obnášel by náklad pro tunu a kilom 2.4 haléře (350 km.), v celku 25,200.000K jeví se tedy obnos 14,400.000 K jako ročn úspora vodní dopravy stejné h množství zboži vůči dopravě že lezniční. Kapitalisujeme-li obnos tento, obdržíme k pitál 360 millionů korun, zatím co přesně roz počtěný náklad na kanalisování Vltavy z Prahy do Budějovic a na průplav odlud do Vídně ob náší pouze 220 millionů korun. Nelze tedy o hospodářské ceně jmenované cesty vodní pochybovati.
Vltava Praha Vídeň Budějovice km haléř
16 article
ad 3. Vliv průplavu dunajsko- vlta ského na povznesení průmyslu zemědělstvi v obvodu je b atrakčnim. Vystavením průplavu dunajsko-vltavského vznikne od severního a baltického moře (pro středkem hotového průplavu labsko travského skrze Německo, Čechy, Dolní Rakousy, Uhersko a podunajská knížectví až k Černému moři ne přetržitá vodní cesta z délí 3100 km., kterouž by se dosavadní cesta obchodn z Hamburku do Ršavy po moři kolem zá padní a jižní Evropy o 55% a mořská cesta o Hamburku do Cařihradu o 41%, zkrátila. Značnou čásť zboží z Rumunska, Bul harska a Srbska, jež dříve po Dunaji do Vídně a odtud po dráze do jižního a severo západního Německa se dováželo, následkem ne urovnaných poměrů plavebních a zlevnění do pravy námořní však k cestě po moři se obrá tilo, lze po provedení jmenovaných vodnieh dráh opět vnitrozemní dopravě zi skati. Nizké dovozné vodních cest skýtá jak plo dinám zemským, tak i výrobkům průmyslových závodů, které poděl jejich břehů nalezly lacine podmínky svého vývoje, nové trhy, přispiná tím účinně k rozvoji země; skvělé toho přiklady dává nám Francie se svými četným průplavy.
Čecho Německo Dolní Rakousy Uhersko Hamburk Evropa Cařihrad Rumunsko Srbsko Dunaj Vídeň baltický moře km
17 article
Tak náleží doprava po rýnsko - marn- ském průplavu z 83) oněm ind striím, které se po proveden průplavu na jeho březích o s dily a jimž Lotaringy za sv ů skutečně podivuhodný rozkvě děkují. Levnon dopravou vodní na uplavněno Vltavě z Prahy do Budějovic a na průplavu vllavsko-dunajském zlepší se v jižní polovine království českého u velké míře podmínky vý robní. Vodní dráha dá bez odporu podnětke vzniku nových závodů průmy slo vých, jimž přijdou levné a dobré sily pra- covní tamtéž velmi vhod, jež nebud o muset jako dosud houfně opou- stěti svoji rodnou zem a hledat výživu na úkor domáciho země dělství jinde, zejmena v cizině odkud se vracejí obyčejně na duchu a těle zmořeny zpět do své vlasti na obtíž své rodině a obci. Jak ji nak bude zkvětati zubožený náš jih, když ve- škeré cenné sily svoje pracovní na svůj pro- spěch bude moci využitkovati. Jsou pravdivá slova, že největší vývoz této ří še spočíval v exportu materiálu lid- ského, což lze nazvati právem plýtváním nejdražším stat kan z e mě.
Vltava Praha Budějovice
18 article
Osudy průmyslu českého jsou neroz lučně spojeny s poměry našeho zeměděl- s tví. Byly projeveny často obavy, že bude zřízením dokonalých vodních cest ohroženo snad zemědělství naše konkurencí cizí, ameri- ckou, ruskou a uherskou. Mám za to, že ni- koliv. Krise hospodářská jest rozšířéna po cel střední Evropě, tedy nejen v království českém. Nikoliv výsledek domácí sklizně, nýbrž tri světový určuje ceny obilní. Následkem levných komunikací vodnícha malých výloh výrobních tlačí Amerika a Rusko ceny obilnin. Ve střední Evropě vyplácí se pěstován obilnin jen tam, kde lze prodati plodiny polní na blízku, bez další drahé dopravy po nápravě, tedy tam, kde kvete průmysl,l kde jest značně vyvinuta kupní síla dělného lidu, jež vzrůstem průmyslu tím podmíněným vzrůstem potřeb životních stál se zmahá. Domácí průmysl jest nejpřiro- zenějším, nejjistějším a nejvý hodnějším trhem pro domácí plo- diny zemědělské, z velkéž část přímo, bez drahého překupníka. Zemědělství naše postřeblo záhy, že nelz obilninami, kromě výborného ječmene českého na trhu světovém soutěžiti, proto věnovalo s pěstování rostlin obchodních, řepy, chmele, če- kanky a j. p.; snahy hospodáře na jihu če- ském a v pohoři musí směřovati k výnosněj šímu racionálnímu chovu dobytka, podpo- rovanému účelnou meliorací půdy jenž jedině poskytne zemědělei jistého a výhod ného zisku. Také obava, že by mohlo uherské obil po vodní dráze snáze do Čech vniknouti a do- mácí výrobky znehodnoceniti, jest lichou.
Evropa Amerika Rusko Čechy
19 article
Následkem obilních cel německých a vnik neti obilí amerického přes Hamburk a Laben do Německa až k hranicím českým, následkem lovné dopravy vodní z jezer severoa merických do Nov. Yorku a po moři do Evropy, musilo uherské obilí hledati trh svůj, ovšem ne valně výhodný, v našem soustáti, zdokonalením vod- ních dráh dostane se však obilí uherské jako český a moravský ječmen za nižší ceny až do Hamburku, kde může snadno čeliti pšenici ame- rické. Nezbytným uplavněním středního Labe z Jaroměře do Mělníka dostane se výborná pšenice česká levně po Vltavě a průplavem do jižních Čech k potřebé tamějších budoucích zá- vodů průmyslových, nikoliv dráže než pšenice uherská, jejíž vývoz bude vzrůstem průmyslu uherského rok za rokem ubývati. Ostatně musím připomenouti, že sazby na dopravu obilí na průplavu dunaj sko-vltavském nestanoví Uhři nýbrž naše polovina říše. Doufám, že se nám podařilo podanými zá- važnými důvody obavy našeho zemědělství v příčině dopravy vední rozptýliti. Ostatně nesmi se zapomenouti, že naše intensivní hospodařen polní vyžaduje velkého množství umělého hno jiva, superfosfátu, solí draselnatých (solí sta furtských), ledku, sádry, vápna a j., jež mohou nejlevněji po dobré vodní dráze býti dopra- vovány. Chci uvésti zde drastický příklad. Jistá lučební továrna na dolejším českém Labi do- váží sodu z Heilbronu nikoliv krátkou cestou po dráze, nýbrž lodí po Nekaru Rýnu do Roterdamu, odtud po ná mořní lodi do Hamburku a z Ham burku labskou lodi do Čech, tedy přes velkou okliku mnohem lev- něji než po dráze.
York Uher Hamburk Německo Evropa Jaroměř Mělník Vltava Čechy Labe Nekar Rýn Roterdam Ham
20 article
Prospěch dobré dráhy vodní pro domáe průmysl náš a naše zemědělství nelze nijak po- příti. Jsou tedy pravdiva slova, která prine Ludvík Bavorský, velký přítel vodních dráh. horlivý podporovatel zemědělství, vlastník roz sáhlých pozemků hospodářských, pronesl pře dvěma roky v Pasově: »Až budou vodní cesty vysta veny, bude s nimi náš rolník právě tak spokojen a bude z nich mit právě takového prospěchu, ja k průmysl a obchod. Státy, jež z- staly zpět v průmyslu, snaží se všemožně, aby tento podporovaly a jsou to především zemědělské státy, neboť v pravdě čím více pru- mysl zkvétá, tím více stoupá cen půdy.e Zdokonalenou dopravou námořní, jež umož- ňuje sazbu 0.06 krejearů za tunu a kilometr vyllačila Severní Amerika, Indie a Australie zemědělské plodiny a výrobky německé a ra kouské z Anglie, v roce 1850 dodávaly ob tyto státy do Anglie 30 procent vešker spotřeby pšenice, dnes sotva 4 procenta na štěstí udržely sobě svůj pr mysl a tím svá vlastní středi ska spotřeby, v nichž zemědělstv naše nalezlo náhradu za ztracen trhy anglické. Proto jsou náš průmysl a naše hospodářstv nerozlučně na sebe odkázány, neboť seslabením kupní sily zemědělství ubylo by také živoln síly našemu průmyslu a naopak jest sesilený prů mysl nejlepším konsumentem našich plodin a vý robků zemědělských.
Ludvík bavorský Pasov severní Amerika Indie Austrálie Anglie
21 article
Výnosnost průplavu dunajsko vltavského, provedení sta v b a způsob provozování plavby. Dopravní politika sousední říše německé po drobila sobě výkonnou síť vodních drah, jejichž poslední mezery mají se nyni účelně vyplniti. Tím mohla poskytnooti domácímu průmysl a zemědělství levnější tarify, aniž by b yly V drobném prodejí: ranní čísle o robá . . . za 8h odpolndui . . . na 2h Ve dlislkéch na venkové- ranní 5íl9. . . . . . . . sh odpolední . . . . . . . Inserá ty plati se hotevě sapěed Předplnaeuní a inserty přijímná z dhialnl strace v Marinnské úlicí č. 3. Tam nacházejí se těš rodakee tiskárna a ezpedice Národuich Liitá“ Rakopisy se novrac-jí.
Rakopisa
22 article
železnice nuceny, své sazby a svů; důchod snížiti. V Rakousku ubírala se politika dopravní jiným směrem. U nás musí dráhy, zejmena dráhy státní jedině ustavičným požadavkům po snížení dovozného hověti, má-li býti náš průmysl na světovém trhu soutěže schopen. Důsledkem této politiky jest: Buď snížení dovoznéh a stálé klesání důchodu železnič- ního neb zřeknutí se jedenk ažděho zvelebení našeho těžko zápasi- cího průmyslu a obch o du Z toho jde na jevo, že dosavadní obchodní politika naše muší nastoupiti podobnou cestu jako v státech sousedních a k tomu jest zapolřehí neodkladné zřizení racionálních cest vodních na náklad státu, jež velkou úsporou na dovozném slouží obecnosti v zemi a říši, kterou se táhnou. Proto nelze očekávati, že by soukromá spekulace ke stavbě průplavu se odhodlala. Učinila by tak zajist jedině za podmínek, kdyby stát, jak učinil při stavbě dráh; zúročení vynaloženého kapitálu garantov al; v takověm případě jest však lépe, když opatří sobě stát sám“ ke stavbě po- třebné peníze zajisté že levněji než soukromá společnost a když tento nejdůleži- tější poldnik v rukou podrží n prospěch země a říše. Celkový náklad na stavbu železnic obnáší: n V Rakousku: 2760 millionů zl. V Uhrách: 1250 millionů l Úhrnem 4010 millionů zl.
Rakousko Uhry
23 article
Nelze tedy nazvati vůči těmto obrovským sumám náklad na projektované tři průplavy: dunajsko-vltavský, dunajsko-oderský a haličský v obnosu as 350 millionů zl. přehnaným a pří- lišným. Náklad na stavbu průplavu dunajsko- vltav- ského jest rozpočtěn 75 milliony z l., na kanalisování Vltávy z Prahy do Budějovic 35 milliony zl., úhrnem tedy na 110 mil lionů zl. Výsledek výdajů a příjmů jeví se násle dovně: Ve dne Ve dne a v noci Při dopravě roční: 2,300 000 tun 3,600.000 tun 4% zúročení stav. ka. pitálu K 150,000.000 K 6,000.000 K 6,000.000 k tomu: náklad na sprá- vu, udržování a provoz K 1,115.000 K 1,300.000 Úhrnné výdaje státní K 7,115.000 K 7,300.000 Od toho: Poplatky platební ke krytí správníeh výloh státních denní dopr. 471,.000. 000 T. K. 025 haléřů K 1,180.000 K 1,845.000 denní a noční doprava 738,000.00 T. K. A Ú.25h Zbyde k tíží státu
Praha Budějovice úhrnný výdaj státní K 7,115
24 article
K 5,935.000 K 5,455.000
25 article
Doprava železniční Vídeň Ústí stojí nyní nejméně 8—9 kor. pr. T. K. korun koru 18.400.000—20,700.000 28.800.000—32,400 000 dle svěstojného nákladu K 16,100.000 K 25,200.000 Doprava vodní Vídeň-Ústi bude státi 3.62——3.06 K 8,280.000 K 10,800.000 Obnáší tedy úspora dovoz- pro obecnost v zemi prům. K 11,270.000 K 19,500.000 Stát připlácí ročně na své železnice asi šedesát millionů korun, nelze tedy nazvati svrchu uvedený příspěvek státu na pro- spěch národního a státního hospodářství, obec- ného dobra, pro jednu z nejdůležitějších ces dopravních, pro průplav dunajsko-vltavský přílis- ným a nepoměrným. Ostatně připomínáme, ž Prusko hodlá na středozemském průplavu vybl- rati následovní poplatky za T. K. zboží I. třídy 2.04 haléte 9 k II. » 1.74 III. 1.44 za uhlí . . . . . 1.20 Kdybychom chtěli užiti poslední sazby, ob- nášely by příjmy státu z průplavu při dopravě 3,600.000 tun ročně: 738,000.000 T. K. a 1.2 haléře = 8,856000 korun ročně, po odečtení výdajů: 7,300.000 korun zbyl by či- stý příjem státu 1,556.000 korun. Správu jmenované vodní ce- sty musi obstarati stát. Ač jest kaž- dému vlastníku lodí volno, po průplavu dopra- vovati zboží, poskytne silu tažnou za pevné ustanovené mírné sazby slát. Sazby tyto sníži se na úroveň nejnižší, bude-li — jak v projektu našem navrženo — provedena trakce elek- trická, jež se jinde již výborně osvědčila.
Ústí Vídeň Prusko
26 article
ad 5. Vystavením průplavu dunaj- sko vltavského a kanalisováním Vltavy neutrpí důchod želez- ni č ní. Nelze popříti, že vystavením průplavu část zboží, dosud po sousední železnicí dopravova- ného, přejde následkem levnější sazby dopravm na průplav, avšak tážeme se, jakého druhu jes toto zboží? Jsou to suroviny a plodiny hro- madně, jež vyžadují nejnižších sazeb železnič- ních, často pod úrovní svéstojný ch výloh se nalezajících, vozba po želez- nici následkem takového nákladu sice roste, nikoliv však výnos, jenž při přetížen železnici zůstává daleko za nákladem vynalo- ženým. Větší výdaje stráví zde vlě t š příjmy. Proto opatrná správa státních že- leznic pruských nerozpakovala se schváliti stavbu středozemského průplavu německého, vyslovivši náhled, že lze sice jakési ztenčení příjmů stát- ních dráh očekávati, že však bude novým, prů- plavem zahájena nová doprava, jež po- slouží lépe dráhám železným, nahradivš jim hojně v lepším a cennějším zboži ůbytek na zboží hromadné m. Poukázali jsme již k tomu, jakou úžasnou mírou vzrostla doprava železniční na severnía východní dráze francouzské vystavením prů- plavu severního a saarského, na
Vltava