Strana 4.

NÁRODNÍ LISTY

30 srpna 1905. Číslo 238.

1. bezzemci sneb sedláci, nezapsaní k sel- ským obelm, 2. zemci a připsaní, ale patříci k selskému dvoru a nemajícíeh práv hospodářů. Ostatní sedláci-hospodáři volí te- prve po jednom členu do volostného shromáždění na každých deset dvorů v určité selské obci, t. j. méně než desátý díl selského obyvatelstva !? A na tento první stupeň veleb úplně zapomněla říšská duma. Při volhách do dumy zajisté má býti k vol- bám povoláno aspoň to selské obyvatelstvo, jež voli do volosti své zástupce, ač namnoze n toto právo své a účasť ve volostním shromáž- dění pohlíží jako na nepříjemnou povinnost. Al pří volbách do dumy nastaly jině poměry, jiné podmínky, jiné eíle, proto zajisté dojde na ná- pravu, byť v duchu a rámci čtyřstupňovýeh volebl

Osobní. Hrabě D. A. Miljutin, bývalý ministe války za Alexandra II., jest na smrt nemocen na Krymu. Státní sekretář A. M. Bezobra zo v vy- zván, aby sestavil zprávu o své činnosti v kon- cessích na řece Jalu pro komisi, která bude záležiťost tu vyšetřovati. Reforma středního školství. Podle „Birževých Vědomosti“ vláda připra- vuje novou reformu středního školství. Před ně- kolika lety byla z programu gymnasií vyloučena řočtína, jež ponechána jen na několika gymna- siich celé říše. Nyni bude vyhozena docela a týž osud potká i latinu. Místo mrtvým jazykům bude vyučováno živým. Soukromým osobám bude usnadněno zakládání nových středních škol. Při- jimání Židů do středních škol bylo dotud percen- tualně omezeno; omezení to bude nyní úplně zrušeno. Značně rozšiřeno bude vyučování ru- ským a světovým dějinám a literaturám, a to až po dobu přítomnou. Živým řečem bude se učiti najen thooretieky, nýbrž i prakticky. Zři- zena bude vysoká škola paedagogi- cká, kde se kandidáti středoškolského učitelství připravovata budou, aby ve svém povolání byli také dobrými vychovateli. Na vysoké škole pae- dagogieké bude kurs dvouletý. K volbám do říšské dumy.

Průmyslníci a obchodníci dle »Rusi« s usnesli postupovati společně před volbami do říšské dumy, určivše obnosy osobní dle jedne- tlivých obvodů. Také budou vydávati svůj list k šíření v obecenstvu nazírání na obchod průmysl. Stoliční duchovenstvo kandídovati prý bude narského biskupa Antonína a protojereje Ornat- ského. Šlechtický socialism na Kavkaze. Trvající stávky hospodářských dělníků na Kavkaze a krajní nepřátelství jejich proti stat- kářům (šlechtícům) přímělo ohrožené k odvetě, nro sociologa velmi zajímavé. Dělníci stávkami chtěli dosáhnoutí, aby statkářům obilí „hnilo na stojatě. Žádný dělník po celém Kavkaze nesměl se chopiti kosy a srpu. Šlechta gorijského újezdu učinití počátek organisace, která této bídě odpo- mohla. Utvořila „artěl“ (združení za účelem práce a výdělku, založené na přísné vzájemnosti členů), do níž vstoupili šlechtici i jejich dámy. Urozené panstvo jalo se učiti polním prácem a konalo je po řadě ode dvora ke dvoru. Šlechti- cká artěl gorijská se za žní osvědčila a vzbu- dila pozornost také v jiných krajích Kavkazu, kde se již zřízují podobné organisace. Vedle toho selská práce zachutnala pánům i damám, tak že se usnesli dále se v ní cvíčiti a zdokona- lovati. Hospodářský spolek tiflisský věnoval za tím účelem 10.000 ruhlů. Někteří velkostatkáři gorijského újezdu věnovali 250 desjatin na po- kusné pole.

Attentáty, vraždy a stávky. V Mitavě vyloupen sklad zbraní, což je předzvěstí, že attentáty v baltických provineife ještě více se rozmnoží. V Bělostoku železolijárna. Večerkov na dobro zastavil práci, když stárkující dělniei za žádnou cenu nechtěli se vrátiti do práce. Dělníků v tom závodě bylo přes 500. V Libavě dvěma výstřely ubit koč tramwaye. Slib členů dumy říšské. Z Petrohradu, 29. srpna. Zvláštní komise pro záležitosti říšské dumy za předsednictví hraběte Solského podepsala nařízení, ve kte- rém ustanovují se změny slibu, který skládati mají členově dumy a sice ne ústně, nýbrž pí- semným závazkem. Slib tento zní: »Podepsaný slibuje před všemohoucím bohem, že podle ve- škerých sil a podie nejlepšího vědomi bude ko- nati povinností, které jsou mu uloženy jakožto členovi řišské dumy a že celý svůj život věnuje blahu a užitku vlastí a zároveň slibuje neob- lomnou věrnost Jeho Veličenstvu carovi, jakožto samovládei nad veškerým Ruskem. To potvrzuji svým vlastnoručním podpisem.s Věta ve příčině samovládce vykládá se v petrohradském tisku jukožto osobní závazek, o kterém mluví se v carově munifestu ve slovech: »trvám na do- savadních základech státu«. Pro revoluční propagandu. Z Varšavy, 29. srpna. Krajský soud od- soudil včera s vyloučením veřejnosti 46 zatče- ných sgitátorů pro revoluční propagandu k smrt zastřelením. Hromadná exekuce vykoná se zejtra na dvoře kasáren. Konee finskýmgardovým praporům. Z Helsingforsu, 29. srpna. (C.-B.) Na roz- kaz carův budou finské gardové prapory během tohoto týdne rozpuštěny.

Válka rusko-japonská. Ruský tisk pro válku! Veškeren téměř ruský tisk jednomyslně píše nyní pro další válku. Ani píď země, ani kopějku válečné náhrady! — tak to zni v předních ru- ských listech. Ano, některé listy zuří již na Vitta, že chce čest Ruska Japonsku zadati. Arcit nesmí se zapomínati, že veřejnost by si raději přála čestný pro Rusko mír, aby přestalo hrozné krveprolit. Pro sibiřskou železnicí má býti dodáno z různých dílen železničních 200 vozů nejnovější soustavy a na 70 rychlých lokomotiv, aby dopravní zdatnost dráhy té byla zvýšena. Z bojiště. Dle ruské zprávy Japonei soustředuj v posledních dnech značné loďstvo proti ústi Amuru. Japonci již nyní se vrhli na rybolov ve vodách poblíž ruského pobřežl. U břehů sachalinských soustředěno jest přes 10 minonosek japonských a několik dopravních lodí. Poněvadž lze očekávati již chl a dn noci a ostré změny v počasí, gen. Liněví přikázal, aby od 1. (14.) září všecka vojsk byla opatřena šatstvem ze sukna a vlněnými obaly na prsa, chráníce zároveň letní oděv.

Mírz Ještě včera zněly zprávy z Portsmouthu ve- lice neutěšeně, ano dle vyjádření Vittova již ne- bylo vyhlídek na dohodu, obě strany stály na svých prohlášeních protichůdných, kdy Rusové nechtěli přistoupiti na hlavní požadavky japon- ské o válečné náhradě a úplném odstoupem Sachalinu Japoncům, kteří se be zmocnili n počátku mírových porad jako svě tužby. A zá- roveň ještě vice poplašen svět zprávou o úkazu carském, kterým nařizuje se nová mobilí- sace v různých obvodech 11 gubernií pro do- plnění východoasijské armády ruské. Také Ja- ponsko nelenilo a zvěstovalo, že maršál Oyana žádá buď brzké uzavření míru nebo okamžité pokračování ve válee. Zatím napjatě očekávány instrukce z Tekia od nichž vše záviselo — buď odmítnutí ruského stanoviska — ultimata — nebo ústupek, bud smírné jednání dalši při povolnosti nebo válkul Za takové nálady napjaté sešly se v úterý odpoledne mírové porady, z nichž dolehá nová. tentokráte radostná zpráva, že docíleno dohody: Japonei přistoupili na stanovisko Rusů, upustivše od požadavku válečné náhrady, severní polovici Sachaliau pone- chají Rusům, o otázce výše v a zpět- nou koupi rozhodne smíčí sou smíšené komise. Tím korunováno dosavadní dílo mírových porad, jež hrozilo již stroskotati. Veškeren svět si oddychi a oddychne pod dojmem zprávy této jež mění celou situaci a zahajuje nové jednánt ve válce rusko-japonské. Již dopoledne tušila se taková odpověď Japonska v Portsmouthu a přirozeně všude zněl jake neuvěřitelná. Japonští zástupei, věrni své mlčelivosti, úřadně nepotvrdili zprávu tu, vy- čkávajíce odpolední poradní- schůze. Ale jeden vynikajíci Japonec pravil: Japonsko již před tím překvapilo veškeren svět, proč by tak ne- mchlo býti tentokráte? Jsou příčiny, kdy jest slušno, uzavřiti mír také bez válečné náhrady.

Hlavní příčina jest snad humanní a snaha po mravním zdokonalení našeho národa. My jsme podali důkaz své síly a dokázali statečnost své síly na vodě a pevnině. Nyní ať svět zví, že u vě- domí své síly — se neostýcháme učiniti skutek, jenž by byl u méně silných za slabost vykládán. Uzavře-li Japonsko mír bez válečné náhrady, učiní tak, aby dalo světu opět mí . Projev tento jako ohlas japonské vlády při rozeně vzbudil všeobecný rozruch, jenž došel svého vrcholu, jakmile zazněla zpráva z konfe- rencí, potvrzující obsah sdělení toho. Byl to věru věkopamátný okamžik v ději nách lidstva, kdy zvěstována slova z mírových porad o docílené shodě v kardinálních sporných bodech, neboť v okamžiku tom vyjasnil se chmurný politický obzor a utvořena nová si- tuace nejen mezi Japonci a Rusy jake soky, ale pro veškeren svět, zúčastněný přímo a nepříme na rusko-japonské válce, jakéž nebylo v dě- jinách. Okamžikem tím posunuta otáz ka mírová do popředí, vyhlídky na brzké přiměří stojí nyní v popředi a možno říci, jsou takřka hotovou událostí. Dnes již není příčiny k nepřátel- ství obou válčících stran. Rusové, u vědomi si- tuace, jaká se vytvořila následkem neúspěchů jejich na souši a moři během půldruhého roku, přistoupili na požadavky japonské, jimiž Japon- sko nabývá rozhodujícího vlivu v dálném Vý- chodě asijském jako nový světový činitel, zá- roveň učinili tak Rusové u vědomí, že po nej- novějším ústupku japonském v otázce válečné náhrady a Sachalinu, činí tak bez zadání své cti.

Ale především nesmíme zapomínati, žev okamžiku, kdy Japonci náhle přepadli ruské lodi u Čemulpa a Port Arturu, car byl ochoten smír- ně přistoupití na požadavky japonské, za něž vrhli se Japonci v boj. Vyšlo nedávno na jevo, že ruská odpověď tehdy již měla býti do Tokia odeslána, když svět a zvláště Rusko překvapeno bylo nepřátelským válečným vystoupením Ja- ponska. Rusko ušetřeno jest nové srážky pod Char- binem a oblehání Vladivostoku, své pýchy n nejzazším bodě východoasijském a obě strany nového krveprolévání, jež by asi nebylo přineslo nového obratu rozhodného jako nenastal hroznou bitvou u Mukdenu. Již talo cena jest ohromné důležitosti. Jistě nejradostnější ohlas vzbudí zpráva portsmouthská nejen u obou národů stejně téžce zkoušených, ale také u obou armád, jimž hrozily nové svízele za nastávajícího zimního, drsného podnebí mandžurského. Jakmile vyřčena slova o dohodě, zbývá již jen krok konečný ku příměří a míru samému.

Válka rusko-japonská patří minulosti, no vý život povstává a povstane na hrobech man- džurských, nová historie se buduje na dálném Východě, kde dosti místa pro ruský svět vedle japonského, domácího. Rusko, jež podceňovalo Japonsko, dostalo tam za vyučenou, z ran těch však nevykrvácelo, nýbrž vzdor všem domácím bouřím stojí zde neotřeseno a pohotově k nové práci na domácí nekonečné půdě. Prodělalo jako zlato v ohni těžkou zkoušku, poznalo své nepřátele na všech stranách a bylo takto poučeno, že nejlepší přitel a spojenec jeho jest vlastni síla, mravní a osvěto vá převaha, oplrající se o modern technické vymoženosti v armádě. Nyní počne Rusko opět sbírati své síly k nové činnosti, očišténo jsoue od četných ne- duhů a opírajíc se o účast zástupců z národa v říšské dumě, jíž položen základ k příštímu konstitučnímu parlamentu ruskému, odpovídaji- címu jeho vývoji a nové době. Rusko krvácelo na dálném Východě i doma. nyní se pomalu rány jeho zaceli. Stojí takto na prahu nové doby pod dojmem dohody s Ja- ponskem . . .

Z Portsmouthu, 29. srpna. (C. -B Renterova kancelář sdéluje: Japon- sko povolilo skorem ve všech věcech. Přijato prohlášení Ruska, že nemá býti placena žádná náhrada. Také v otázce internovaných lodí váleč- ných a v příčlně obmezení námořní moci Ruska na dálném Východé Ja ponsko povolilo. Z Paříže, 29, srpna. (C.-B.) »Agence Havase sděluje z Nového Yorku: Ja- ponci přijali ruské ultima- tum, totiž: žádnou válečnou náhradu a rozdělení ostrov Sachalina bez zaplacení ob nosu za zpětnou koupi. Také ve příčině požadavku na vydání vá- lečných lodí ruských ve východní Asii internovaných a obmezení ruské námořní moci Japonci povolili. Z Portsmouthu, 29. srpna. (Reut.) Dnešní schůze mírových porad začla krátce po 10. hod dopol. Z Paříže, 29. srpna. (C -B.) Také » Agene Havas« oznamuje z Nového Yorku: V dnešním sezení konference mírové v Portsmouthu dosa- ženo úplné dohody.nen Z Nového Yorku, 29. srpna. (C.-B.) T52 telegram »Associated Presa« z Portsmouthu ozna- muje, že mírová konference dospěla ve v š e ch směrech k úplnému dorozumění. Z Porlsmouthu, 29. srpna. (C.-B.) »Reut kancelář sděluje: Soudí se, že dnes odpo- ledne, až delegáti ujmou se sesta- vování smlouvy o míra, ujednáno bude i prřhm čoří. Z Portsmouthu, 29. srpna. (C.-B Reuterova kancclář sděluje: Mírovi delegáti navrhli panovníkům svým, aby bylo uzavřeno ihned příměří. Výsledek konference byl zde přijať s velikým nadšením.

K uzavření míru. Z Londýna, 29. srpna. (C.-B.) »Daily Te- legraph« oznamuje z Portsmouthu: Přibyli sem zástupce Rockefellerův a Národní City banky, aby, jak se myslí, připravili příšti ujednání Ruskem, předpokládajíce blízké uzavření míru. Z Paříže, 29. srpna. (C.-B.) »New - York Herald« oznamuje z Portsmouthu: Zástupce Rockefellerův sem přibyl. Myslí se, že přišel sejit se s Vittem a porokovat s ním o finančních otázkách, na nichž závisí uzavření míru. Sdělení gen. Liněviče. Z Petrohradu, 29. srpna. (»Spb. Ag.«) Telegram gen. Liněviče, caru včera zaslaný, praví: Ruský detachement, vyslaný proti Arganu, v boji s nepřítelem zajal 116 Japonců, mezi nimi 26 raněných. Náše ztráty činí 6 mužů. Parlamentarism v Číně. Z Pekina, 29. srpna. (C.-B.) Reuterov kancelář sděluje: Cizí vyslanci přítomni byli dnes banketu, kterýž prine Čen pořádal na rozloučenou komisi, jež nastoup svou cestu světem, aby studovala parlamentni formu vládní. Císa- řovna-vdova hodlá vydati o Novém roce prohlášení, že po dvanácti létech má býti v Číně zaveden parlament. Zatím bude Čina vydržovati v cizích zemíeh úřadníky, kteří studiemi svými mají zemi při- praviti na parlamentní formu. Komise stráví měsíc v Japonsku a pojede pak přes. Spojené státy do Evropy. Původně vzhledem na spor s Unil měla jeti přes Kanadu, ale s ohledem na — drsné podnebí v Kanadě od toho upuštěno.

Uherská krise. Interview s Lukacsem. Z Pešti, 29. srpna. (C.-B.) »Budapesti Hirlap« otiskuje rozmluvu s bývalým ministrem financí Lukacsem. Lukacs pravil mimo jiné Mému slyšení u krále v Išlu připisuje se v obecenstvu větší význam, nežli mu náleži. Panovník přál si slyšeti mou zprávu a vysvět- lení v příčině odpírání daní. Nebyl jsem ani pověřen utvořením ministerstva, aniž neobdrže jsem ani nepřál jsem si nějaké prostředkování. Jest pochopitelno, že odpírání daní budí jisté obavy. Pokládám situaci za vážnou. Odpírání daní koalici nepomůže, ale škodí zemi. Co se týče rozuzlení, nevidím dosud nijaký úspěch snah o rozřešení krise a dokud nenastane s některé strany sblížení, nespatřují ani možnost rozřešení. Bylo by úkolem nejnevděčnějším, chtíti převziti prostředkování, mimo to i bez- účelné. Co se týče odpírání daní, pokládámje za vážné zlo. Následkem zmenšených přijmo bude vláda nucena ztenčiti výdeje na míru nejmenší. Co to znamená, ví každý po- litik a národní hospodář. Nezávidím příští vládě její osud. Není věci sympatičtější než nemusit platiti daně. Ale jest nesnadno, zvyknouti lidi potom opět na řádné placení danl.

Fejérváry opět u císaře. Z Pešti, 29. srpna. »Magyar Hirlap« do- vídá se z nejlepšího pramene, že panovník přijme uherského ministerského předsedu bar. Fejérváryho hned 31. srpna ve své nudienci. Císař odjede dne 31. srpna do Išlu tam k audienci dojde. V této audienci má býti jednáno o podrobnostech politiky politického směru, který má nynější kabine sledovati a kterýžto směr byl v poslední audiene již usnesen. Z Pešti, 29. srpna. (C.-B.) »Uher. tel kancel.« rozhodně popírá pověst, že Fejérváry chce zejtra do Išlu (?) jeti. Chorvatsko a odpírání daní. Ze Záhřeba, 29. srpna. (C.-B.) Bývalý mi nistr Tomasič uveřejňuje v »Dnevním Listu- článek, v němž poukazuje na nebezpečí odpírán daní pro Chorvatsko a v němž dospívá k zá věru, že pro společnou vládu není příčiny aby se odpor koalice i proti vůli Chorvatska i na to rozšířil. Chorvatsko nesúčastnilo se organisace o poru a má tudíž právo od společné vlády žá- dati, aby bez ohledu na to, je-li to v Uhrách možno či nikoli, v Chorvatsku vykonávala mo výkonnou, jí náležející. Chorvatsko, tak praví se ve článku, nesm k vůli uherské krisi utrpěti žádné škody a spo- lečná vláda musí na to dbáti, aby z jejlho opomenutí nynější formě státního našeho spole čenství nevzešla žádná škoda. Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

K resignaci dra. Stránského na místopředsed- nictví poslaneckého klubu. Z Vídně, 29. srpna. Člen mladočeskéh klubu, který náhodou dlí ve Vídni, vyslovil se takto o resignaci dra. Stránského na místo prvního místopředsedy v- klubu: „Resignací dra. Stránského bude tak zvané radikální křidlo klubu velmi vážně a vydatně posí- leno. Opposici proti klubovní po- litice dostane se skvělého řeč- níka. Dosud byl to vždycky poslancc ryt. Plačck, který vystupoval proti klubovnímu vedení, někdy také dr. Fořt. Ale na opposiei dra. Plačka patřilo se již z pravidla jakožto na osobní difference, jelikož bylo všeobecně známo, ža mezi předsedou drem. Pacákem a drem.

Plačkem jsou staré rozpory. Mezi poslancem drem. Pacákem a drem. Stránským panovala však již Jlouhá leta nejlepší shoda a jsem pře- svědčen, že staré přátelství dra. Stránského k dru. Pacákovi nadále potrvá. Nebude tu- díž bez následků, jestliže dr Stránský ode dneška stane se mluvčíní opposice v klubu. Dr. Strán- ský dle mého názorď, x tomto smyslu svého místa v klubu využitkuje. Jeho nostavení v před- sednictvu stalo se od toho okamžiku nesnesitel- ným, když dospěl ku přesvědčení, že baron Gautsch otázku moravské university nemůže rozřešiti, poněvadž jest ve větším ještě něme- ckém zajetí, než dr. Körber. Tímto přesvěd- čením se dr. Stránský nikdy netajil a pro něho jakožto nejpřednějšího moravského poslance bylo těžko potom setrvati v předsednictvu. Jak se utvářejí poměry v klubu, o tom nelze Inee definitivně ničeho říei. Ohlášená postátňovaci akce vlády způsobila sice, že četní rozhodní živ- lové staly se vůči kabinetu povolnějšími (1), ale jest velmi pochybno, jaké stanovisko se zaujme až se v klubu pozná, že (ato akce bar- Gautsche není vlastně nic jiného než kanálová stavba dra. Körbra Dojde-li se v klubu k tomuto poznání, pak bude přistoupení dra. Stránského k opposičníkům te- prve citelným.

Kdo stane se nástupcem dra. Stránského jest choulostivá otázka. Prvním místepředsedou stane se bezpochyby dr. Kramář. Jakož spi ritus rector klubu ěl by býti vlastně před- sedou. Dosud bylo zvykem, že moravšti po- slanci byli zastoupeni v předsednictvu. Bude-l to nyní možno, jest více než pochybno. Nebot pro dra. Šíleného anebo poslance Heim- richa jsou tytéž důvody směrodatny jako pro dra. Stránského. A přece musí to býti poslanee náležející lidové straně na Moravě, poněvadž jest to nejsilnější strana v zemi. Jestliže však jejím vůdcům nebylo t možno, bude lze jen těžce jiným členům lidové strany vstoupiti do předsednictva klubu. Rozhodně — končil poslanec — jdeme vstříc málo potěšitelným událostem. Výtržnosti Němců opavských. Z Opavy, 29. srpna. Po včerejší manife stační sehůzi táhlo několik set lidí zpívajících německonacionální písně, městem do Kateřinek. Tam vytloukli četným českým rodinám okna v příbytcích. Ze Srbska.

Sp. Z Bělehradu, 29. srpna. Krále vi Alexandr vrátil se včera odpoledne z cesty po vnítru Srbska. V polovině příšuího měsíc králevič odebere se do Petrohradu, kde bude zapsán v »pážecký korpus« a zůstan tam po dobu vyučování. Prine Pavel, jenž nyní mešká na Helgolandu, odebere se přes L Manche a Gibraltar do Janova v Italii. V pol- vině příštího měsíce přibude do Bělehradu. Odborný přednosta v ministerstvě vnitra Obrad Blagojevič přeložen za krajského hejtmana do Čuprije. Odborným přednostou jme- nován DragutinMiličevič, advokát a by valý národní poslanec. Hejtman čuprijský Fedo rovič pensionován. Všichni jsou radikálové. Z Bělehradu, 29. srpna. (C -B.) V kruzíeh duchovenstva k volbě oprávněného působíse k tomu, aby ve čtvrtek umožněna byla volba metropolity spojením hlasův všech na jednoh kandidáta, by tim předešlo se změně volebníh zákona, kterýž dle nynějších ustanovení vyhra- žuje zvláště řeholnímu duchovenstvu převážný vliv na volbu metropolity. Z Bělehradu, 29. srpna. (C.-B.) »Stampa sděluje, že vláda na místě aby provedla srovná- vací zkoušky s děly, hodlá jmenovati vojenskou komisi, jež by se odebrala k prozkoumání jednotlivých modelů dělových do továren do- tyčných, aby tímto způsobem pronesla soudo nejvhodnějším dělu. V rozhodujících kruzích se oproti tomu tvrdi, že vláda trvá napořád ještě na provedení srovnávacích zkoušek s děly,že ale otázku tuto uvede na přetřes teprve v říjnu po sestupu skupštiny.

Vypovídání z Pruska. Z Berlina, 29. srpna. Tři sta cizinců bylo v minulém měsíci vypovězeno od pruských úřadů mezi nimi jest 13 z Rakouska resp. z Haliče dále 10 Rusů, několik Hollanďanů a Vlachů. O norskou korunu. M. Z Kolina nad Rýnem, 29. srpna. (Po vodní telegram »N. L.«) »Magdeb. Zig.« sděluje z Kristianie, že mezi prozatímní vládou a králem dánským děje se důvěrné vyjednávání o převzel norské koruny princem Karlem dánským; kdyby tento odmítl korunu, má býti republika prohlá- šena. (Tato »novinka« »Magdeb. Zeitungu« byl sdělena již několikrát v listu našem. Pozn. red.

Telegramy korresp. kanceláře. Císařské manevry na italské hranici. Z Romena, 29. srpna. (C.-B.) Manevry dnešní konaly se za lijáku, podobného průtrži mračen. Císař odjel ráno o 3i na 7. hod. ráno z Romena na výšinu u Sallesu, odkud se ži- vým zájmem vzdor dešti sledoval cvičení a jich konec. Po 11. hod. vrátil se do Romena, kdež byla o 1 hod. hostina. Před ní přijati v sly šení starosta obce, farář a ředitel elektrické spo lečnosti v Romenu dr. Lanzerotti. Ministerská krise v Bulharsku. Ze Sofije, 29. srpna. (C.-B.) Následkem různosti mezi členy ministerstva dojde dle po- věstí v úřadních kruzích v několika dnech k rekonstrukei vlády; ministerský předseda, jemuž stambulovci přičitají bulharské neúspěchy v olázce exarchátu i napjaté styky s Tureckem, dále ministr veřejných staveb spravedlnosti odstoupí. Předsednictvo převezme ministr vnitra; ministerstvo vnějších věcí diplo- matický zástupce v Petrohradě Slančev. Oba druhé portefeuilly budou obsazeny stambulovci. Nyní se pracuje na urovnání krise. Panovnické cesly. Z Vichy, 29. srpna. (C.-B.) Šach odjel dnes do Petrohradu. Z konžského státu. 2 Paříže, 29. srpna. (C.-B.). »Petit Jour- nal« sděluje z Brusselu: Dle zpráv cestujících z Leopoldvillu ve státě konžském vznikly mezi Brazzou a Gentilem vážné neshody. Oba vráti se do Francie a předloží sporné otázky ministru osadnímu Clementelovi. Povstání v Arabii. Z Cařihradu, 28. srpna. (C.-B.) Offieiálně. Maršálek Feizi telegrafoval v pálek, že táhl k hoře Džebel Šailu 5 hodin od Sany, po dvou dnech dobyl hory té a pak postoupil do Sinau- paše, kde zřídil hlavní stan. Maršálek Šakir paša útočí na povstalce u Beid Bedenu, kde nalézá se jejich středisko.

Národní hospodář. Schůze Ústředního svazu rakouských pivovarských spolků. Z Vídně, 29. srpna. Za předsednictní Joseťa Wünsché konala se dne 25, srpna schůze delegátů Ústředního svazu rakouských pivovarských spolků. Čechy zastupoval ústřední ředitel pan Bohuslav Svoboda, Moravu zastupoval cís. rada p. Sigmund Hayeka cís. rada pan Arnošt Janda a přítomen byl také dr. Leopold Bruner. Hlavní předmět jednání tvořil návrh, který sobě vyžá- dalo ministerstvo finanel v příčině zvolení čtyt porotců a náhradníků, které má voliti svaz do porotního sboru pro příští čas, Návrh jednacího sboru, dle kterého ze poroteů a náhradníků má jeden připadnouti na Čechy, 2 na Vídeň a Dolní Rakousky a jedeu na ostatní země, byl přijat. Z trhu petrolejového. Z Vídně, 29. srpna. (»Neue Freie Presse«.) Dnes konalo se sezení kartelu petrolejového, na kterém bylo stanoveno liberování pro měsíc září. Při kontingentu nezredukovatelném bylo stanoveno na 412. při zredukovatelném na 119. Poněvadž neredukovatelné kontingenty dostoupily již té kvoty, kterou od 1. května do konce září t. r. dosáhly, musí také býti poskytnuta reduko- vatelným kontingentům přiležitost, aby nezůstaly zpět. Velká poptávka po petrolejí brzy nastane, jelikož skladiště jsou vyprázdněna.

Cukerní trh v Hamburku. Z Hamburku, 29. srpna. Cukerní trh byl dnes slabý, ale lze očekávati nové podrohnosti o afféře na cukerním trhu v Paříži. Cukr staré žně znamenal o 90 fen. a nové žně o 60 fen. laciněji. Styky hamburské bursy s pařížskými interessenty jsou značné a jedná se zvláště o velkou řadu nejpřednějších firem. Přímo súčastněna jest pouze jediná firma, jistý ná- kupní dům. Severoněmecká banka prohlašuje, že není interesována. O ztrátách hamburského trhu kolují divoké pověsti; podle jedné vers obnášejí tyto ztráty 20 millionů marek. st. Z Pesti, 29. srpna. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 65.000 metr. centů pšenice o 21 až 22 haléřů dráže. Znamenala z 100 kg: pšenice tisská 81 kg K 16.72t, 80.5 kg K 16.50, 80 kg K 16.40, 79.3 kg K 16.25 78.5 kg K 16.20, 78 kg K 16.15, stolno-bělehradská 77.5 kg K 15.80, 76.5 K 15.90, z okoli Pešti 80 kg K 16.40, 78 k K 16.05, 79 kg K 16.25, 77.5 kg K 15.85, 76.5 kg K 15.70, 76 kg K 15.60, 75 ke 15 35, tolnavská 75.2 kg K 15.75, banátská 79 kg K 16.45, bačská 77.5 kg K 16.25, 77 kg K 16.10, babatská 79 kg K 16.45, zent- ská 77 kg K 16.35, 77.4 kg K 16.25, törok- bečská 78 8 kg K 16.40, 79 kg K 16.25, pan- čovská 76 kg K 15.70, srbská 76 kg K 15.20, 75.5 kg K 15.10, 74.5 kg. K 15.—; žito K 12.50, 1270, ječmen K 12.35, K 12.45 oves K 12.—.

Na terminovém trhu kukuřicen déšť chabější. K večeru znamenala: pšenic e na říjen K 15.72, na duben K 16.36; žito na říjen 12.86, na duben K 13.50, oves na říjenK 12.06, na duben K 12.62, kukuřice na srpen K 16.50, na květen K 13.28, řep ka na srpen K 24.90. Na plodinovém trhu bez obchodu a změny. Z Nového Yorku, 29. srpna. (Zvláštní telegr. »Nár. L.«) [Druhé číslice znamenají zá- znam poslední.) Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse bylo stálé. Znamenala: pše- nice na září 851/4 (857/s), na prosinee 86/s (87.—), kukuřice na září 59.— (593/s), cukr (Fair Muscovad.) 33/s at 0.— (33/s, —.—), bavlna 11.25 (11.35). Závěrečné smýšlení na peněžním trhu napjaté

K sebevraždě Crosnierově. Zprávy o sebevraždě ředitele akciové společnosti Sayových závodů Crosniera se hromadí, sděluje se řada jednotlivostí sebevraždu provázejících, ale jasných zpráv o skutečné výší differenci Crosnierových a o před- mětech jich není. Mluví se až o 200 mill. fr., suma“ která je na prvý pohled přemrštěnou, aby stupnice odhadů klesala až na 20 mill. fr. Na ztrátách súčast- něny prý značnou měrou pařížské a londýnské firmy. Teprve úřadní vyšetření vnese do situace jásno a bude pak lze slanoviti dosah událostí, která působila na trhy tak sensačně. Trhy dnes, kdy je úřadně stvrzeno, že Crosnier skončil sebevraždou, reagovaly na fakt poměrně klidně, klidněji, než se bylo lze nadíti. Zá- znamy hamburské na blízké lhůty klesly o 20, na vzdálenější na 40 feniků, zatím co záznamy pražské klesly o 45 haléřů ve zboží lhůtním po oslabení, které bylo z počátku trhu značnějším. V Praze po- suzovala se na burse situace méně possimistně z uvá.