Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNÍ LISTY.

3

27. září 1905. Císlo 26s

4 article

Jaktyková otázka Jisté zievy, o nichž bych přece rád se zmínil. utvrdily veřejnost v domněnce, jakoby vláda hodlala pozměniti vylčené svoje zásady. Mluvilo se zejmena — a jako já předpokládám u dotyčných pánů vůl dobrou, tak vyprošuji si jí trochu také vůči sobě — v době nejnovější o jislých vládních opa- třeních, jež nikdy se nestala a o vládních úmyslech jakých nikdy nebylo. Tím jisté kruhy značně se po horšily, postéze však ukázalo se, že k rozhořčen takověmu není nejmenšiho důvodu. Posl. Seitz: Není pravda! Co pak je v Opavě? Mp. bar. Gantsch: Ovšem, pánové, a já zmiňuj ze leď právě o Opavě — upozorňuji, že veřejné mí- nění se velice mýlí, pokud se týče jazykových po- měrů ve Slezsku. Posl. Schuhmeisr: Zase onyl! Samé omyly ve- řejného mínění! M.-p. bar. Gavtsch (pokračuje): Já již prohlási v této sněmovně výslovně a opakuji i dnes, že vládn hodlá ve vhodném okamžiku předložit jazykový zákon. Hlasy: Beztoho jest už jeden na skladě! M-p.: bar. Gaulsch (pokračuje): Vláda dosto také povinnosti, již byla převzala. (Trvalý hluk.) Mně pánové, pořád ještě působí mluvení značné obtíže — račte toho aspoň trochu dbáli. Posl. Fresl: Nám zas dělá potíž tohle poslouchat M.-p. bar. Gantsch (pokračuje): Směrodatným pro činy vlády, tedy také pro úřadníky naše, budou platné zákony a nařízení. Posl. Wolf: Rád bych věděl které?

Posl Seitz Wolf Opava Slezsko Gavtsch Gaulsch Gantsch

5 article

M.-p. bar. Gautsch (pokračuje): Nelze arcit upříli že navzdor platným zákonům a nařízením.. Posl. Wolí: Není vůbec platných nařízeníl M.-p. bar. Gantsch: ... nemine dne, aby vlády nedocházely ode všech národností stesky do prová- dění jazykových předpisů a že je vláda nucena, na- pořad rozhodovali o jednollivých případech. Toť dů sledkem změněných poměrů a také změněných po- měrů národnostních, toť důsledkem nových zařízení dopravních, toť důsledkem běžného života. V Rakou- sku nemáme takto jakési plynoucí právo ja- zykové. Také lu platí stará heraklitská pravd Panlarhea: vytvořil se znenáhla stav, který —a pravím to nepokrytě — prohlašuje těměř nesne- silelným jak vláda, tak obyvatelstvo. (Hlasy. Velmi dobře!) A nikdo nebyl by šťastnějším vlády kdyby tyto poměry trvale mohla urovnati v zájmu věci i řádné administrativy. Posl. Welí: Slátní němčina je tou jedinou mož- nostil M.-p. bar. Ganlzch: Velectění pánově! Mluvil jsem dřive o poměru stran vůči vládě. Za lelní doby došla mne řada stesků všeho druhu a já zkoumal je co nejsvědomitěji, tím spíše, byly-li tlumočeny členy sl. sněmovny. Dojde-li k prvnímu člení státního rozpočlu (Hlasy: K tomu ale nedojdel) a budou-li vládě v jed- notlivých případech podány dotazy, dokáže vláda, že vždy a všude nestranně konala svoji povinnost. Není však možno a vidíte s jakými obtižemi zde mluvím — podrobnostmi zkoušeti trpělivost sl. sněmovny.

Gautsch Posl

6 article

Sestálnění drab. Mezi věemi, jež byl jsem slíbil předležiti v mi- nulém již zasedání sněmovny, nalézá se národo- hospodářské opatření nadmíru důležité, totiž otázk postátnění drah. Pokládám za svoji povinnost, zmínit se o stavu této otázky v této chvíli. Posl. Ellenhogen: Zase neschopnost vlády! M.-p. bar. Gaulsch (pokračuje): Provádějíc pro hlášení svoje ze dne 7. července o chystaném postát nění jednotlivých drah soukromých, vláde učinila při měřená opatření hned po skončeném zasedání mi nulém. V tomto smyslu byla příslušná studia ressort- ních ministerstev obnovena a již 4. srpna rozeslán dotyčným správám drah vyzváni a pozvání poku připouštěly dané poměry. Pozvání temu vyhověla nej- prve severní dráha císaře Ferdinanda předloživší čiselná data k výpočtu výkupné renty. Posl. Ellenbogen: Ovšem, že falešná! Posl. Woll: Dráha ta je chystaným průplaven nejvice ohroženal M.p. bar. Gautsch (pokračuje): Ona jmenovala nám svoje vyjednavatele. Dala společností dosud před- ložená zkoumají se té doby především v ressortních minislerstvech a mohu projeviti důvodnou naději, ž vyjednáváním dospěje se pe odbytí různých překáže k výsledku, jenž stální správou bude moci býti přijat Pochvala Posl. Mastálka: Kdy pak?

Posl Ferdinand Gautsch Gaulsch

7 article

M.p. bar. Gautsch: Po skončeném jednání se se- verni drahou přikročí se ve vhodném okamžiku k ne- málo oblížnému zajislé vyjednávání se zástupci ostai- ních vyhlédnutých soukromých drah. Vzhledem na směrodatnou důležitost předpokládaného finančního výsledku postálnění drah soukromých pro státní fi- nance, zahájena v ministerstvu železničním po této stránce zevrubná šetření a studia, jež na vzdor ob- sáhlému materiálu a nezvyklých překážek skončena budou co nevidět. Důkladně uvažuje se v tomže mi- nisterstvu také o otázce účelné a důkladné opravv dosavadní organisace správy státních drah a povedou tato studia, jakmile ta či ona soukromá dráha bude připojena k siti drah slátních, k přiměřeným opatřením organisatorním. Přejeme sobě zavěsti organisaci, jež by různorodým potřebám dopravy plně hověla, hovíc při tom také ohle- dům národně-politického rázu.

8 article

Otázka vysokých škol Jiné ještě věci dotkl jsem se 21. července při projednávání zatímního rozpočtu: otázky vy pra- vení našich vysokých škol. Siíbil jsem tehdá, že vláda, uznávajíc plně význam a řadu sku- tečně nezbylných potřeb vysokých škol, hodlá v dob poměrně králké věnovati vysokým školám na účely uvedené obnos 25 mill. korun. Rozvrh této akce jest již hotov a předloží jej vláda již ve dnech pří- štích, rozhodně ještě v tomto krátkém zasedání slavné sněmovně. Aby se mně rozumělo, podořýkám že po mém přesvědčení university, tedy tak jednotlivé fakulty, zříditi lze pouz ceslou zákona. K zasedání zemských zněmů. Slavná sněmovna nediví se snad, promluvím-l v okamžiku, kdy poměrně několik dní jen dělí nás od zasedání zemských sněmů, a především sněmu českého, několik slov o této věci. Post. Wolf: Baz Trutnova (předlohy o krajském soudu v Trutnově. Pozn. red.) žádný český sněm. Excellenel! Min. předseda bar. Gaulsch: Již 24. červenee t. r., velectění pánové, prohlásil jsem důrazně, že p měm názoru klidné spolužití a politicke zblížení obou národů Čechy obývaji- eích nezbytnou jest podmínkon pr zdravý vývoj politický státu našeho Trvám i nyní na temto názoru a prosím, abyste byl přesvědčeni, že vláda pro nynějšek neopomene ni čeho, by myšlenka tato byla utvrzena a tím dosa ženo bylo eíle, jenž vyžaduje sice ještě odstranění řady překážek, nimž však se bráti povinen jeden každý polik k, jenž chce zván býti politikem rakou ským. (Souhlas.)

Wolf Excellenel Trutnov Čechy Baza Trutnov

9 article

Nové »sliby« Gantachovy. Ministr financí předloží dnes ještě sl. sněmovně rozpočet pro příští rok. Vláda snažila se — a po bedlivém prozkoumání to uznáte — vyhověti v roz- počtu pokud možná všem přáním, jež v této sně- movně různými stranami byla tlumočena. Arciť má vláda vytčenu dráhu zcela určitou: nepřekročitelnou to mez rovnováhy ve státním hospodářství a prosím tudíž, by této zásady bylo šetřeno i při zkoumání rozpočtu. Posl. Resel: My vám to přípomeneme při kon Min. předseda bar. Gautsch: Nemohu skončiti vývody své beze zmínky o věci, vysoce zajímavé nejen pro strany této sněmovny a pro jednotlivé jich čieny, nýbrž především obyvatelstvo samno. Je to olázka, kdy povoláni budou voličov k výkonu svých polil. práv. Jak víte a jak jsem již se byl zmínil, bude nutno nynější zasedán sněmovny co nejvíce omeziti proto, že nutně vyža duje řádné projednání hospodářských záležitosti jed- notlivých zemí, aby sněmy zemské byly svolány. V poslední třetině listopadu bude říšské radě opětně umožněno, aby činnost svoji zahájila a dle úmyslu vlády pokračovala v činnosti této bez odročen až do konce června nebo začát ku července příšlího roku. V červnu byla by sněmovna rozpuštěna ak solbám ořikročeno ve druhé polo- grui vině září nebo první polovině října. Toť ihůta, jíž vyžaduje nutně ohled na po volání a hospodářské zájmy obyvatelstva. Gautschova pohrůžka.

Posl Min Gautschův

10 article

Nelajím arciť nikterak, že toto vládní kalenda rium závisí na tom, poskytnete li nikoli vládě, nýbrž slátu toho, čeho poskytnouti nutno. Posl. Schuhmeisr: Čeho poskytne slát dělnictvu lidu? Mlinisterský předneda bar. Ganisch: Dá mu to co náleží k řádnému vedení stálního hospodářství Povím bez obalu, co tím myslím: jsou to aspoň za- tímní rozpočty, je to parlamentní schválení dodao tečně ještě přichystaných obchodních smiuv, je to povolení prostředků na společné výdaje, o nichž byi jsem se již dříve zmínil a je to ovšem také povolán nováčků. Nuže, pánové! Nezávisí na vašem stano visku vůči vládě, nýbrž jedině na tom, chee te-li státu povoliti to, co jsem by uvedl — nebude-li vláda po případě nucena, pe- užili dříve již ústavon daného prostředku, appellovat na obyvatelstvo. (Souhlas u sociálních domnokratu Výkřiky.) Posl. Wolf: Čím dřív, tím lípl Ministerský předseda bar. Gantsch (pokračule) Jsem s vývody svými hotov. (Hlasy: Zaplať pánbůh Snad spějeme vstřic vážným dobám. Doby takov ukládají největší požadavky vládě a lidovému zastu pitelstvu. Proto oprávněnou je prosba: »Zanechte pokud možná rozporů strannických .— tím prospějela vlasti, ústavním zřízením v Rakousku i lidu nejlépe.

Posl Wolf Rakousko

11 article

Vláda svoji povinnost vykoná.« (Hlučná pochvala potlesk. Ministerskému předsedovi gratulují s četnýeh stran. Lomoz. Hluk mezi sociálními demokraty.) Posl. dr. Gross připomíná, že koncem letního zasedání sněmovní jednání bylo opanováno uberskou krisí a jejím účinkem na zdejší poměry. Také ten krát stojí tu uherská krise s celým svým příslušen stvím, se vším, co působí na naše poměry, upro střed veřejného zájmu. Proto třeba co možná jed notného projevu sněmovny naproti uherské krisi co možná největší jednoty rakouského parlamentu naproti uherským nárokům; navrhuje proto, abys zahájila debata o problášení min. předsedy ještě dnes po přečtení došlých spisů. Přijímů se. Ministr financí dr. Kogal ve svém výkladu zmfnii se nejprve o účelu podaného zúčtovacího zákona dále o finančním zákoně a státním rozpočtu na ro 1906 a jejich zjednodušení, čímž vyhověno sněmov ním podnětům, jak díti se bude také příště. V pří čině rozpočtu praví, že své zodpovědnosti vědomý ministr za normálních dob bude moci dopustiti vý daje, pokud budou zajištěny přijmy. Narážeje n uveřejněný včera výkaz daní, nevysvětluje úbytek cu kerní daně úbytkem spotřeby, nýbrž velkými záso bami, čehož prý letos nebude.

Posl doktor Gross Kogal

12 article

Úbytek kořaleční daně omlouvá tuze vysokými cenami lihu v minulé kampani, takže prý i tent schodek je minucí. Cla vynesla více pro větší vývo obilí a protože se dělaly zásoby vzhledem k účinku nových obchodních smluv. Pozemková daň nestoupá působily na ni velice živelní pobromy posledních let. Odpisy její přesahují 6 mill. K a ještě stoup nou. Malý přehytek v nepřímých daních ospravedl- niv, vysvětluje větší výnos loterie opravou dřívěj ších přepočtů. Pojednávaje o státních závodech praví, že zvýška v ministerstvu železnic je skoro spotřebována, takže bilance železnic není luze skvělá. Také ministerstvo obchodu spotřebuje skoro úplně své vyšší příjmy, Na lelefony budou napřesrok k disposici asi 4 mill. K. V rozpočtu dbáno též přání zemědělců a pěstovatelů koňstva. Úrokya úmory státních dluhů rozmnožily se o 6.45 millionů a to půjčkami povolenými zákony z let 1901 a 1905 Umořovací renta nebude ani napřesrok vydána v plné zákonné výměře. Po uhražení potřebných výdajů zbývá k disposici skrovná suma. Potěšitelno je, že rozpočet vyrovnává se.

13 article

Hospodářské poměry mají arci největší vliv na rozpočet. Ministr poukazuje na nemalé sumy k umo- ření stálních dluhů z běžných příjmů. Činí okrouhle 30 mill. Řečník ponkazuje na množící se příznaky příznivějšího vývoje hospodářského života, dovozuje. že směnečný kurs je výhodný a valuta v tom ohledu osvědčila svou pevnost. Vzdor lonské neůrodě nepříznivá obchodní hilance nepřekročila meze obv- čejně v státech platfcích hotovými. Nedostatku peněn na trhu netřeba obávati se, neboť znikl strach z ne blahého působení východonsijských událostí. Kura renty je vzestupný a je naděje, že přiští emisse za- dají se výhodněji než dosavadní. Protože i hospo- dářské poměry v sousedních zemích lepší se, trouf ministr, že vyšší příjmový rozpočet uskuteční se bude lze činiti větší výdaje. Arci nejsou vyloučeny nepředvídané příběhy, jež mohou způsobiti citelnou ránu. Byly by nebezpečny, protože náš rozpočet po strádá větší pružnosti. Zaloby třeba rozmnožili.

14 article

Vzhledem k velikému bernfmu břemenu obyvatel stva třeba pomýšleli na přiměřenou reformu dosavad ních příjmů, jejímž účelem je racionální a proto snad nější vyrovnání dle berní možnosti. Ministr připomíná již dříve ohlášenou poplatkovou novelu a reformu budovní daně, na zákon usnešený panskou sněmov nou o společnostech s omezeným ručením, připomíná předlohu o zrušení kontrolního poplatku kořalečního a novou úpravu čekání daně, dále zavedení novébo obecného denaturačního prostředku o zjednodušení všech poplatků. Výdaje nebudon se moci trvale hraditi berněmi a dávkami, ještě méně bude však možno po- užívati zdrojů příjmů k státním polřebám. Tyto musí upraviti se tak, že musí stačiti nejen pro vlastní po- třebu, ale přebytkem svým musí přispívati k obecnému státnímu hospodářství Ať se provede sanace zemských fina ne jakýmkoli způsobem, bude přece třeba především za bezpečiti příslušné potřebné prostředky. Je známo, ž pomýšlí na zvýšení kořaleční daně, čemuž neodporuje se s žádné strany. To chvíli staví provedení tohoie opatření překážky do cesty, protože nepiímé daněse upravují zásadami, jež třeba ujednávati s druhou polo- vící říše. Proto finanční správa nevzpírala se, kd bylo možná, otevření nových zřídel přijmů, aby vy- hnula se všelikému dalšímu odkladu v posile strá- dajících financi zemských.

15 article

Posl. Maštálka: Přikažte pozemkovou daů. spotřeby piva ubývá, Excellence. Ministr dr. Kosel: Bohužel! Jaké poměry jsou na př. v Haliči, až tam v roku 1910 pomin propinace? Bylo by povážlivým také ze sociáln politických a j. ohledů, kdyby se rázem polevilo spotřebě nápojů. Proto je zcela oprávněno, aby tato berní síla, jež bude k disposicí v r. 1911, byla vě nována k obecně žádanému účelu. (Bravo.) Také v Čechách jsou zvláštní poměry, jež dopouštějí dří vější zasažení ve prospěch zemských financi před jejich obecnou úpravou. Zvláště velká a rozšířená spotřeba piva, jež arci na okamžik poklesává, umož ňuje přiměřeným zvýšením pivní přirážky zjednati zemskému fondu, jenž je skutečně ve velkých nesná- zích, dosti značné prostředky. V tom i onom směru vyjednává se se zemským výborem a troufám, že vyjednávání dospěje všestranně k zdárnému konci.

Posl Halič Čechy

16 article

Ministr pojednal potom o mimořádné potřebě na osobní status všech odborů, sdělil sněmovně, jak pečuje se o úřadníky a úřadní pomocníky jednolli- vých kalegoril a konečně prohlašuje, že říše nesmí zastavili se ve svém hospodářském rozvoji, nýbrž musí pokračovali jako sousední státy. Státní správa bude všemožně podporovali tento pokrok. Třeb povznésti obchod a vývoz, upraviti plavebnictví a zdokonaliti naše přímořské emporium. Při tom všem nesmí se spouštěti se zřetele rovnováha ve slátním hospodářstvi. Ministr žádá, by se předloha ústavně projednala (Pochivala.) Zahajuje se debata o vývodech přednedy ministerstva. Posl. hr. Sternberg především prudce útočí na sociální demokraty, již prý dnešním chováním svým dokázali, že nejsou schopni, aby hájili právo zákon. Co volali sociální demokraté, bylo prý ulič- nictvím. Míslopředseda volá řečníka k pořádku. Posl. hr. Sternberg vykládá dále, že výkřiky těmito bylo znemožnéno vyslechnouti řeč předsedy ministerstva, jež prý byla mnohem důležitější, než nekonečné a bezectné kvákání sociálních demokratů. Sociálně demokratičtí poslanci, kteří vydávají se z zástupce dělnictva, zastupují prý řadu uličníků. jsou-li všichni takovými, jak se chovají ve sně movně.

Posl Sternberg

17 article

Místopředseda Kaiser kárá tento výrok, žádaje řečníka, by dbal parlamentní slušnosti. Poslanec hrabě Sternberg pojednávaje pak o řeč předsedy ministerstva, dovozuje, že Rakousko, jež Uhrám všemožných ústupkův učinilo, nemůže již dále povolovati. Fejérváry, tonto voják, který ve sv poclivé hrudi zdobené řády má soucitné srdce pr massy, byl svržen unilormovanou a řády vyzdobenou čeládkou z dvorní předsině. Rečník přechází potom k činnosti hraběte Goluchowského a podotýká, žej docela ojedinělým případem, aby ministr zahraničný ve veřejné schůzi řekl, že Rakousko nemůže z t příčiny vyvážeti, protože vyrábíme jenom šmejd. Poslanec ryt. Abrahamowicz: To je omyl tak to neřekl. Poslanec hr. Sternberg: Pozbyl jsem dávno jakékoli vážnosti k Rakousku, ale chci, abyste jí též vy pozbyli. (Veselost. Výkřiky.) Abyste jí na tk dlouho pozbyli, až přijdou jini lidé, až naše zem bude opětně v cizině vážena. Ale divím se, že jsme se stali takovon společností služebnickou, divím se. že ministr zahraničný, který má býti ochrancem na- šeho průmyslu a našich živností, může strhnont rakouský průmysí do bláta. To není výčitka, kterou bych vrhal v tvář předsedovi ministerstva, nýbrl vám, pánovél Žaluji na vás, že jste služebníky a že takového člověka trpíte. Tím jsou vinni v první řadě levice a Němci. Že tento chlap je stále ještě ministrem zahraničním, je vaše vina. Místopředseda K aiser: Prosím pana poslanc aby se mírnil.

Kaiser Sternberg Goluchowský Němec Rakousko Uhry

18 article

Posl. hr. Sternberg: Ministerský předset pravil, že nestrpí, aby se Uhři vměšovali do rakou ských záležitostí. To jsou fráse. Dokud bude dua lismus, bude musiti vždycky ministerský předsed počílati s ohledy na druhou polovinu říše. Řekl též že nepřipustí, aby naše práva byla ztenčena. C pak my máme za práva? Máme práva lokajů! Ne jsme ničím, jsme shnilou bandou (Veselost), jsm stlačeni mezi silný uherský parlament a slabou ko runu a mezi silným uherským parlamentem a slabou korunou jsme velkou hromadou výkalů. (Veselost Výkřiky Nepokoj.) Mistopředseda Kaiser: Prosím pana poslance aby se vyjadřoval parlamentně. Volám jej k po řádku. Posl. hr. Sternberg: Ministerský předsed pravil dále, že stojí na stanovisku, že vysoké škol mají býti jen zákonnou cestou zřizovány. To doka zuje, že má v úmyslu otázku těchto škol dělt předmětem věčných sporů ve sněmovně. Kdybych by ministerským předsedou, praví řečník, a jmenovals Gautsch (Veselost), dělal bych ztovna tak, neboť nie lepšího nemůže ministerský předseda udělati, net když hodí mezi lidi věc, o kterou se potom rvou Je třeba slanoviti zákon, aby kulturní otázky byly jednou pro vždy zbaveny svého politického rázu Pro mne, praví řečník, můžete stavěti na každém místě třeba deset škol, ale nechte nás s pokojem nechte nám poctivou činnost zákonedárnou. Každo národ ať dostane university, kde chce, jenom kdy si lo páni zaplalí.

Posl Uher Mistopředseda Kaiser Gautsch

19 article

Rokování přerušuje se. Posl. Axmann naléhá na vyřízení návrhu ohledno zvýšení vojenských pensl. Posl Mallik domáhá se brzkého svolání immu nitního výboru. Posl. Rizzi navrhuje, by první bod jednacíh pořadu (Zpráva rozpočtové komise o zřízení samo- statné právnické a státovědecké fakulty italské v Ro veredě.) byl vzat s jednacího pořadu. Návrh ten byl jednohlasně přijat. Mezi došlými spisy byl — jak uvedeno — pilný návrh posl. dr. Pacáka, Kramáře Stránského a spol.: Vláda se vyzývá předložit hned sněmovně předlohu o zavedení obecného, stej- ného, přímého a tajného volebního práva při volbácl do poslanecké sněmovny. Posl. Choc, Černý, Fresl, Klofáč a spol podali tento pilný návrh: Vláda vyzývá se ospra vedlniti ve sněmovně intervenci ministerského před- sedy v uherské krisi a příslušné ohražení prol změně volebního práva v Uhrách i mísení se mini sterského předsedy do domácích záležitostí svato štěpánské korunyí Posl. Pernerstorfer, Daszyňski, HI beš a sp. podali tento pilný návrb.: Zakročen m.-p. har. Gautsche v korunní radě proti obecnému volebnímu právu v Uhrách způsobilo největší roz hořčení v rakouském dělnictvu. Stiledává v něn drzou provokaci, přímou potupu a posměch svéh nejdůležitějšího politickébo požadavku, zlé nepřátel ství proti sobě a svým zájmům. Ve chivíli, kd- habsbursko-lotrynský rod má dosti příčin stracho vati se o svou existenci, spojuje se rakouský mi nislarský předseda s nejhoršími, nepochopitelným živly proklaté rakouské kamariiv, jež svedla ne šťastné Rakousko a jeho politování hodné národ- již stokrát na pokraj záhuby. Prost vší politick perspektivy, považuje se za prvotného sluhu téte kamarily v hedvábných kloboucích a hedvábných kabátech a chce zameziti věci, jež jedině jsou s t obnoviti v zemi aspoň trochu pořádek.

Posl Axmann Posl Mallik Rizzi doktor Pacák Kramář Stránský Choc Černá Fresl Klofáč Gautsch Prost Uhry Rakousko poslanecký sněmovna

20 article

Tak ukázal se bar. Gautsch zcsla neschopným k vládě, objevil se jako zarytý nepřítel lidu. Stoj před námi jako člověk, jenž je s to sloužiti zlým pudům panujících, nikdy však oprávněným zájmům lidu. Navrhuje se proto, by sněmovna usnesla s na votu nedůvěry předsedovi ministerstva. Posl. Šuklje, dr. Šusteršič a spol. podal pilný návrh stran opatření proti zmáhajícímu se vy stěhovalstvu z dolní Kraněj do zámořských krajin Posl. Šusteršic a spol. podali tento piln návrh: Vláda se vyzývá podati sněmovně hned před lohu o zavedení obecného stejného, přímého a taj ného volebního práva pro volby do poslanecké sně movny. Konec schůze ve 3 hod. odpol. Mezi došlými spisy jsou pilné návrhy českých národních poslanců svobodomyslných, če- ských radikálův i Slovincův na zavedení obecného volebního práva, sociálních demokratů stran mísení se min. předsedy Gautsche do záležitosti volebního práva v Uhrách; dále dotazy křesťanských sociál po vládních opalřeních k ochraně Rakouska a cel monarchie, v němž protestuje se, že odepřením dele- gačních voleb v Uhrách Rakousko bylo pozbaveno kontroly říšské vlády v delegacích. Hlavně třeba ze- plati se ministra zahraničních věcí, jak vykonáva svůj úřad jako předseda společné ministerské rady jak postavil se k vnitřní krisi, jaké postavení za ujal v zájmu ceté říše a jak mohl svoliti k odkladu akce s obchodními smlouvemi. V delegacích musí vy tknouti se zvláště, že na žádný způsob nesmí dopu stiti se porušení zásady o armádní němčině. Koneční poukazuje se na domnělou inlervenci předsedy mini sterstva za zmařením obecného, stejného a přímého volebního práva v Uhrách a praví se, že křesťansko- sociální strana v boji za zájmy říše a jeji jednotu státi bude v první řadě.

Gautsch Posl doktor Šusteršič Slovincův dolní oKran Uhry Rakousko křesťanskýsociální strana

21 article

Jiné dotazy podali poslanci Kratochvíl sp., by se dbalo přání a požadavků, vyslovených v pelici zemského svazu řemeslnických a živnosten- ských společenstev v královatví českém; Peschka a sp. po zachovávání zákonné svobody zemědělských společenstev ohledně výdělkové daně. Posl. dr. Karel Baza podal k ministru vnitra ve příčině suspendování shromažďovacího a spolčovacíh zákona oproti obyvatelstvu české národnosti v tak zv smíšených okresích a městech království českého tento dotaz Od nastoupení vlády Jeho Excellence p. barona Gautsche množí se případy v tak zv. smíšeném územ král. českého, kdy okresní hejtmanství téměř syste- maticky zakazují českým spolkům nejen schůze průvody veřejné, nýbrž i vykonávání úkonů v sta- novách a právu spolčovacím výslovně každému spolku dovolených Došlo to tak daleko, jak z případů uvedených ukázáno bude, že vlastně pro čezkou národnost právo shromažďovací a v mnohých směrech i právo spol- čovací v pravém smyslu slova je suspendováno.

Kratochvíl Peschek Posl doktor Karel Baza Gautsch

22 article

Každý zákonem zabezpečený projev vlastníh národního života pro tyto menšiny české se mařía jakmile o něm do veřejnosti vnikne zpráva, němeču agitatoři ihned časopisy na oko svolávanými schů- zemi, terrorem na politickém úřadě hledí udusiti ututlati každý i nejnepatrnější, v rámi zákona a ve- řejného pořádku se pohybující vlastní živel Čechů. v jich vlastní tisícileté domovině. Bohužel, že tento terrorismuz jest stále víc a více tím živen, ze politické úřady první instance jemu pod- léhají a že všechny na první pohled patrně, jenom ke zmaření českého podníku směřující projekty a plán se strany druhé pokládají za vážné a jm ustupuj Ukazuji na nejnovější případ v Českém Krumlov V tomto městě, které je sídlem smíšeného okresu jest zákonitě zřízená tělocvičná jednota „Sokol“, kter v mezích svých stanov působí a proti níž zajisté nej menší námitky posud nebylo. Tato sokolská jednota ohlásila na den 20. srpna a sice podáním svým ze dne 21. července u okresního hejtmanství konání veřejného cvičení v zámecké za hradě zámku knížete Schwarzenberga, který k lom také dal povolení.

Čecho Schwarzenberg Český Krumlov Sokol

23 article

Již ta okolnost, že veřejně cvíčení konafi se m v soukromé zahradě a že pozbývá každého rázu, němž by i největší odpůrce shledati mohl vůbec ně- jaký podnět k poštívání, přece slavnost tato byla výnosem c. k. okresního hejtmanství ovšem teprv 13. srpna zakázána, když již veškeré přípravy k to- muto veřejnému cvičení byly učiněny a sice patrne jenom prolo, že na základě poštívání německých list projektována byla potom protestní schůze na náměs zrovna v tu dobu, kdy by hosté, kteří by přije ranním vlakem a chtěli se veřejného cvičení zúčastnit musili přes toto náměstí ke slavnosti jiti. Spolk sokolské dovedly vždy udržeti ve svých řadách po řádek. Přes to okr. hejtmanství zakázalo dokone i cvičení v soukromé zahradě, která zůstává pří slušníkům druhé národnosti úplně uzavřená, což zna mená, že političtí úřadové úplně podléhají terroru n ně agilaci německou vykonávanému.

24 article

Když před nějakým časem v divadelní zahrad německého divadla na Král. Vinohradech, která lež na nejírekventovanější třídě, kudy každý musí k ná draží, v níž každé slovo na silnici jest slyšeli, konal se slavnost pěvecká ve prospěch německého Schul vereinu, nikomu nenapadlo tuto slavnost zakázati také české obecenstvo, jak je známo, nekladlo tél slavnosti pražádných překážek. Není lze tudíž shledávati žádného jiného důvod pro opatření e. k. okresního hejtmanství než ten,ž vůbec slavnost každá, i soukromá, je-li to slavno česká v místech s obyvatelstvem vělšincu německým pokládá se za poládání, které ohrožuje veřejný kli a pořádek, Avšak tu celý český národ nemůže v ta kovém postupu neshledávati těžkou urážku, která je do nejvyšší míry roztrpčuje, tak že počiná rozhořčen české býti už nevypsatelno. Počínání okresního hejimana v Č. Krumlově zna mená poslavení příslušníků českého národa ex lex pro nás Čechy v území smíšeném vlasti naší nem platili zákon, platný pro všechny příslušníky tohol soustá tí. Sám náměstek místodržiiele prohlásil v soukromé audienci vůči zástupci a advokátu „Sokola“ česko krumlovského, že okr. hejtmanství nemůže zakázat veřejné cvičení spolku, jenž pořádání veřejných cvičen má ve stanovách výslovně povoleno. A přes to se tak stalo a co horšího, že c.k místaržitelství zákuz potvrdilo a tím suspendován zákona oproti příslušníkům české národnosti schválilo Co však při této záležitosti plímo do očí bije, je zlomyslnost, se kterou okr. hejtmanství oproti „Se kolu“ česko-krumlovskému jednalo.

Král Čecho Č . Krumlov Sokol

25 article

Ačkoli žádost resp. oznámení bylo podáno již 29 července 1905, tedy celý měsíc před pořádáním ve- řejného cvičení, doručilo okr. hejtmanství zákaz „So- kolu“ teprve 14. srpna, když již všecky přípravy k ve- řejnému cvičení byly vykonány. Tím ovšem vzešla velká škoda „Sokolu“, neboť „Sokol“ musil přípravy činiti; náklady za tiskopisy, pozvánky, úpravu cvi- čiště a p. byly tudíž jako vyhozeny. Takto opozděné vyřízení se strany okr. hejimanství stalo se zúmyslně proto, aby pro příště české spolky ze strachu před marně vydanými náklady raději od pořádání svýcl spolkových projevů upustily Rozhodnutí c. k. místodržitelství, jež zákaz po tvrdilo, došlo dokonce až 19. srpna, tedy před cvi čením, aby rekurs k ministerstvu naprosto nemožný byl učiněn. Jak se jednalo okr. bejtmanu Vidimskému o to aby zmařil vykonání spolčovacího a shromažďovacíh práva českého spolku, vidno z toho, že vyhrožova zástupci spolku, když tenlo k jeho naléhání nechtě rekurs na místodržitelství vzíti zpět, že prý pro případ že by místodržitelství cvičení povolilo, dá při nej menším porušení pořádku do lidu četnicivem stříleli Tak muví okr. nejma k opcanom, kteří chtej vykonávati zákonem a slanovami zaručená práva.

Vidimský Sokol český spolek

26 article

Avšak týž okr. hejlman strpěl, aby před slavnost místní německé listy krumlovské ( Deutsche Böhmer wald-Zeitung“) nejsurovějším způsobem proti česk národnosti štvaly, násilim českým obyvalelům vyhro- žovaly a pod. Tyto německé časopisy výslovně se tín chlubily, že jen proto se ohlašují tak zv. vzdoro- slavnosti a schůze německé, aby se zabránilo povolen českých schůzí. To dobře ví okr. hejtman Vidimský, ale přes raději poruší ústavní právo českých obyvatelů, aby jer vyhověl terroru německému Že suspendování shromažďovacího práva pro Če chy v tak zv. smíšeném území c. k. státními úřady děje se systematicky a podle určitého plánu, tomu nasvědčují další tyto případly: V Lomu byla 2. července t. r. zakázána jubilejn slavnost Nár. jednoty severočeské s průvodem na 2 hodinu odpol. určená. Také zde schválně okr. hejtma v Duchcově vynesl zákaz až v 10 hodin dopoledne v den slavnosti, aby konání slavnosti nadobro zmaři a rekurs učinil nemožným. Na telegrafický rekurs zrušilo sice místodržilel ství zákaz — ale rozhodnutí příšlo až o 1/49. hod večerní, když už konání odpolední slavnosti bylo ne možným.

Vidimský Duchcov Deutsche Böhmer Zeitung

27 article

Týž případ se udál 30. července v Ervěnicích kdež oznámil „Sokol“ konání veřejného cvičení. Jak mile oznámení na hejtmanství došlo, bylo to ihne- prozrazeno něm. listům, které počaly štváti pro „české“ slavnosti, ohlásily německou vzdoroslavnos Okr. hejtmanství německou povolilo a českou zaká zalo. Na to vyzývaly listy německé přímo k násilno- stem proti Čechům, což ovšem censura všechno ple hlížela. Na základě tohoto štvaní nastalo proná sledo vání Čechů v Ervěnicích, kleří jsou členy „Sokola“ Jak se oznamuje z Ervěnic posl. Wolí chodil důl o dolu a vyzýval správu, aby české dělníky propouštěla což se také v některých případech stalo Další případ zákazu neoprávněného udál se Novosedlicích, kdež okr. hejímanství v Teplicích zaká- zalo dokonce 16. července 1905 dětskou slavnost a t zase na naléhání Němců, kteří ohlásili vzdoroslavnost Podobné se stalo 25. června v Ledvicích, kde okr. hejtmanství v Duchcově zakázalo cvičení se- kolské župy proto, že Němci, dověděvše se c českém cvičení, ohlásili dvě německé slavnosti. Okr. hejtma německé slavnosti povolil a českou zakázal V Ústí n. L. zakázalo okr. hejtmanství oznámen průvod Svazu českoslovanské soc. demokracie 9, čer- vepce zase jen s ohledem na rozčilení Němců Z uvedených případů jest viděti, že stačí jen, aby německé noviny napsaly, že jsou Němci rozčileni obecní správa prohlásí, že nemůže ručiti za veřejný pořádek a politické úřady zbaví ihned české spolky práva shromažďovacího. Aby němečtí agitátoři „ne- porušili“ veřejný pořádek, raději se čeští obyvatel zbaví ústavních právl

Čecho Němec Ervěnice Novosedlice Teplice Ledvice Duchcov Sokol svaz českoslovanský sociální

28 article

Takovýmto umělým způsobem se stane, že fak licky se stávají Čechové ve sníšeném území ex lex Místo, co by politické úřady měly zakročiti proti těm kteří porušováním veřejného pokoje a řádu, násilím a terrorem chtějí své spoluobčany zbavovati ústav ních jich práv, ustupují úřady samy před terrorem protizákonným a raději jednaji proti zákonu a právu v ústavě všem občanům státním zaručenému Dnes prohlašujeme vůči celému vzdělanénu světu že vůči českým obyvatelům ve smíšených krajích če- ského království neplatí zákon, nýbrž terror německý a že politické úřady státní vědomě se stávají pomáha na tomto ex lex stavu. Proto se lážeme: Hodlá Vaše Excellene donutili podřízené okresní hejtmany aby rozhodovali jen dle zákona Hodlá Vaše Excellence dopomoci p slušníkům českého národa v tak zv. smíšených kra- jích k vykonávání jich ústavních práv? Hodlá Vaše Excellence energicky poučiti své pod řízené okr. hejímany i příslušníky německé národnost o tom, že pro Čechy platí tyléž zákony jako pr Němce a hodlá dle toho s veškelými du- aledky jednati a protizákonnému stavu nyněj- žimu, terrorisování i násilnictvi proti Čechům konečn viítrž učiniti?

Čecho Němec Čechy kraj če

29 article

Politické zprávy domácl. V Praze, 26. září. (Státní rozpo čet na rok 1906), předložený dnes poslaneck snémovně, obsshuje následující položky. Výdaje. r. 1908 Dvůr . . . . . . . 11,300.000 Kabinetní kancelář . . 176.298 Rtišská rada . . . . . 3,108. 640 Rlšský soud. . . . . 63.824 Minister. rada a správní soud. . . . . . . 3,738. 552 Příspěvek na společné polřeby. . . . . . 274. 506.28 Ministarstvo vnitra . . 78,077.835 Minist, zemské obrany . 66,124.557 Ministerstvo osvěty . . 87,260.902 Ministerstvo financí. . 661,701.907 Ministerstvo obchodu 160,289.858 Ministerstvo železnie . 279,410.820 51,264.188 Ministerstvo orby .. Minist. spravedlnosti. . 75,398.596 Nejvyšší účtárna . . . 557.400 75,052.550 Pense . . . Ohrnem . . . . 819,042.2i0 Přljm Minist. rada a správní 2,292.660 2,123.820 soud . . . . . . Ministerstvo vnitra . . 3,156.788 3,063.139 Minist. zemské obrany . 995.837 1,015. 521 Ministerstvo osvěty . . 15,649.328 15,108.639 Ministerstvo financí . 1299,851.088 1277,136.72 Ministerstvo obchodu . 151,023. 460 143,177. 540 Ministerstvo železnic . 307,218.570 295,743. 890 38,783. 133 Ministerstvo orby . . . 34,262.531 2,636. 89 Minist, spravedlnosti. . 2,673.359 4,903.780 4.586.752

Minist Praha Dvůr Rlšský soud ministerstvo finance 907 ministerstvo ministerstvo vnitro Rtišská rada Ministarstvo vnitro

30 article

Pense . .. Úhrnem . . . . 1822,027.401 1782,376.055 Jeví se tedy přebytek 2,985.191 korun. U porovnání s r. 1904 výdaje rozpočtěny výše o 42.71, příjmy výše o 44 13 millionů korun. V Praze, 26. září. (Názory hraběte A pponyc.) Krakovský »Czas« otiskuje míněni hr. Apponye, vyslovené k dopisovateli tohoto listu ještě před slyšením vídeňským. »Kdo by soudi o našich poměrech dle vídeňských listů — pravil hr. Apponyi — nabyl by přesvědčení, že vším jest vinno několik opposičných vůdců a kdyby jich nebylo, že celé Uhry by byly spokojeny s dc- savadním stavem. A zatím vše, co se v Úhrách děje, jsou jen logické důsledky historie. Kdyby se v čele uherského ruchu ocitlo několik jiných, méně svědomitých osob, teprve by Vídeň byl překvapena. Po celou dobu naší tisfeileté histori nikdy jsme se nezřekli neodvislosti. Jame i du- sud státem samostatným. Jak je tedy možno při- pustiti, že by se samostatný stát zřekl s a mo- statné armády a dovolil jiným, aby řídii jeho politiku? Není podobného příkladu na světě, ale na nás se žádá takové odříkání. Ptáte se,

Praha Uhry Vídeň

31 article

co bude dále? Nevím sice, jakými boji a svízel musíme ještě projíti, ale ručím vám, že dříve nebo později dobudeme úplné samostatnosti a sic v každém směru, tedy i samostatné armády. Ny- nější vláda chopila se prostředku z nouze, hesl o všeobecném volebním právu. Ale liberální ,zvysetT tr. Fejerváryr necinita p 30 let ani kroku v tom směru, aby rozšířila za- staralé volební právo. Nepopírám, že myšlenk všeobecného volebního práva, jakmile jednou vznikla, nedá se setříti s povrchu světa. Tak my nejsme jejími nepřáteli, ale přejeme si, aby se volební právo rozšiřovalo postupně, nikoli všk dobrodružně. Socialisté budou míti z rozšířeného volebního práva malý zisk, neboť v Uhrách maj trochu významu pouze v Pešti a několika větších městech a i tam jsou rozděleni ve dva tábory. mezinárodní a národní. Ani národnosti nemadar- ské nenahudou ve sněmovně většiny, neboť poli- tická práva se budou rozšiřovati jen po důklad- ném zkoumání situace na základě úradních zpráv (!). Na všechen způsob — dokončil hrab

Uhry Pešť

32 article

Apponyi svůj výklad — Uhry se budou příšt rozvíjeti výlučně na podkladě národním (maďar- ském!) a hruhě by se zmýlil, kdo by očekával, že národnostní myšlenka se dá potlačiti. Nevím, co se stane dnes nebo zejtra, a le vítě z s t y myšlenky národní a samostatno st Uher pokládám za věc úpln r. 1905 11.300.000 176. 84 3,075.515 63.82 3,563. 49 272.574.295 75,785.155 64,771.339 84.985.718 650,028.66 153,816.20s 251,023. 550 53,338. 856 75,402.08 535.80 73,059. 98 1780,501.32

Uher 535.80

34 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 26. září Pověsti o postupu Rakousko-Uherska hloub z Balkán. V Petrohradě vzbudil velké znepokojen cařihradský telegram berlínské agentury, že re- kouské vojsko překročilo tureckou hranici rezdalo tamním křesťanům (Arnautům) zbraně Rakouská vláda prohlašuje zprávu berlí- ské agentury za vymyšlenou. Ruština a polština Je pochopitelno, že Poláci v Rusku, o- drževše od cara velmi značné jazykové ústupkr snaží se rozšiřiti platnost a praktické užívání svého jazyka co možná nějvíce. Mezi pokusy. kde se jim to zdařilo, na prvém místě sluě jmenovati varšavsko-videňskou dráhu, jejíž per- sonál sám vytiskl ruštinu ze všeho téméř utí- vání na této dráze. Avšak všecko má své hra- nice a Poláci by jednali ve svém prospěchu. kdyby tu jistou hranici nepřekročili a nevyvolali proti sobě protivný proud. Dnes už píše „No- voje Vremja“, že ruskému státu nemohlo b býti příjemno, kdyby podebně, jako Poláci n varšavsko-videňské dráze, učinili s ruštinou Němci na Baltě, Arméni a Gruzini na Kavkane. Židé kolem Berdyčeva atd. I radí řečený list vládě, aby ústavům, které vyhazují ruštinu, od nímala subvence a právo veřejnosti. Polákům lze doporučiti, aby na ruštint hleděli a hleděti nepřestávali jako na jazyk vše- slovanský, který má býti kulturným pojítkem všech Slovanů a jejich představitelem. Posta- ví-li se na to stanovisko, obdrži bez obtíží míru, do které jsou povinni šetřiti jazyka ruského mají jej považovati za společný. Odpadnou pak jazykové třenice mezi Poláky a Rusy a ohromný prospěch slovanské věci. K události v Longwy. Ministr vojenství Berteaux zavedl přísn vyšetřování srážky vojska se stávkujícími v Len- vwy a kromě již oznámeného potrestání port-

Polák Němec Armén Slovan Rus Berteaux Praha Rakousko Uhersko Balkán Petrohrad Rusko Balta Longwy Len