Ročník XXXXV.

V Praze, ve středu dne 27. září 1905.

Číslo 266.

Na ranní a odpol. Hlsty předplácí see v Praze v zdministraei ns moěsle n čirrt leta . . . . 5 K —k s dvojí donáškou a něe na čtvit leta- ve úlialkácht sa něsl . . . . . . 2 K 90h Poštou: niertleis . . . . 9 Konh s drojí zísilkou n5sl n čtvst lota . . . . 11 K eon

K řeči předsedy ministerstva. Včerejší první schůze podzimního zasedání nady říšské přinesla dlouhou řeč bar. Gautsche. jež se dotkla bezmála všech časových záleži- tostí, aniž by v kterékoliv z nich poskytla žá- doucího světla. Podobá se, jakoby tento mnoho- stranný projev předsedy ministerstva měl vlast. ně za účel poskytnouti látku k rozsáhlé roz pravě, již by se vyplnily nečetné schůze (cel kem asi devět) nynější kampaně rady říšské Jost také těžko vykouzliti nějakou významnější činnost tohoto zákonodárného sboru, když za- vládla úplná nejistota o tom, co přinese nej- bližší chvíle v Uhrách. Ježto nejdůležitější zá- ležitosti, o nichž jest jednati radě říšské, zá- vislé jsou na tom, jak se konečně vyvinou po- měry v Uhrách, jest samozřejmo, že ani rada říšská nebude míti pod svými nohami dost pevnou půdu akční; ač neschází ani hlasů, kteréž mají za to, že právě pro události uher- ské má rada říšská vyniknouti jakožto borec z tak zvané zájmy říšské. Takovouto touhu projevují zejmeno bojovní vídeňští kohouti strany křesťansko-sociální. Prozatím prohlédněme si blíže, jak na po- měry pohlíží vláda ústy bar. Gautsche; a tu zaráží především jakási zdrželivost vůči Uhrám v jeho slovech. Minulé jeho projevy zněly v tomto ohledu mnohem sebevědoměji. Předseda ministerstva především uvedl, že nynější vláda bez výhrady přijala ujednání s Uhrami, svými předchůdci učiněná, a hodlá je loyálně dodržeti. cčekávajíc, že se tak stane i v Uhrách. Zvláště očekává, že bude se pokračovati a že se ukonči v čas jednání o zahraniční obchodní smlouvy.

Tomuto očekávání ovšem málo svědčí skutečnost, že úmluvy s Uhrami, spočívajíeí na vzájemnosti, sahají pouze do r. 1907, kdežto obchodní smlouvy s cizinou vztahují se na lhůtu mnohem delší; jak se tu dospěje k eíli, když není prozatím nijaké naděje, že by záhy nastal v Uhrách ústavní pořádek? To jest tedy první vážná pochybnost ve věcech nad jiné důležitých! Jak při této rozervanosti bude vypadati ho- spodářská činnost, do níž se toho tolik vídeň- ské vlády naslibovaly za posledních let, a po- mocí jejíž mínily zatlačiti všecky národní pe- třeby do pozadí? Baron Gautsch patrně sám pociťuje tuto nesrovnalost, a proto projevuje ochotu, lpod- niknouti revísi hospodářského po- měru k Uhrám, vyrovnáním z roku 1867 daného, s výhradou, učiněnou korunou v ulti- matu, daném při poslední audienci pěti madar- ským vůdeům. Jak na täkovouto revisí v Uhráeh pohlížejí, jest ve svěží paměti — pro takevou revisi nedají se Maďaři po dobrém získati, a nezbylo by, než provésti ji mocí, tedy pro- středky v Uhrách neústavními. A přece čns kvapí, vždyť uspořádání zahraničních hospo- dářských styků má se uskutočniti do 1. březn r. 19061 Panuje tudíž v tomto ohledu i po řeči Gautschově úplná temnota. Jest to nový doklad pro naše důsledné tvrzení, že vlastní příčina nynějších sporů s Maďary spočívá v obchodní politice středoevropské, t. j. ve snaze Maďarů uhájiti se proti jejímu tlaku na Uhry.

Více však, než tyto otázky hospodářské, zajímalo v poslední době chováni bar. Gautsehe v záležitosti návrhu na zavedení všeobecného velebního práva v Uhrách. Ani tu výklad před- sedy ministerstva nepřinesl nic nového, po- stavil se na stanovisko svého oprávněného vlivu v záležitostech, jež se týkají i této poloviny státu, a tu doznal, že není stoupencem vše- obecného volebního práva; zejmena ne, poku se týká voleb do rady říšské. Není sice od- půrcem rozšiření volebního práva, ukáže se prý to také při opravě volebního práva do sně- mu království českého, ale rozšíření to před- pokládá zachování posavadní organisace a práv- ního stavu, t. j. připustí pouze zřízení nové kurie, v níž lze poskytnouti co nejširší právo volební. Jest opravdu pozoruhodno, jak úzkostlivě odhání bar. Gautsch všecky snahy, jež směřují k volební opravě pro radu říšskou; a za hlavní důvod uvádí tu poměry národnostni. Vždyť prý by při zvláštních národnostních po- měrech zdejších, při stěhovavosti a rozvrstvení národností, to, co má býti rovným právem pro všechny, snadno se nohlo státi zkrácením dů- ležitých a oprávněných zájmů, an by prostě počet rozhodoval o věcech, jež dle své po- vahy takové rozhodování vylučují. Tedy srozumitelněji řečeno, předseda mi- nisterstva má za svou hlavní povinnost, hájiti postavení Němců na radě říšské, ježto by ja- kožto menšina podrobiti se musili počtu vět- šiny ostatního obyvatelstva. Takovýto důvodv tomto okamžiku praví neněmeckým národům vše; zbavuje je naprosto naděje, že by kdy v tomto soustátí domoci se mohly zákonodár- ného vlivu, jakýž v opravdových státech ná- leží většině obyvatelstva. Jest to jen nová forma veta na uhájení nadpráví německé men- šiny a udržení ostatních národů ve věčněm podruží jejím, byť i vykazovaly tisíciletý vlastn život kulturní!

Kdo provozovati míní politiku zásad, ví dle toho, jak naložiti s takovýmto programem vládníml Pravou perlu rakouského a zvláště víden- ského umění vládního zůstavil si bar. Gaulsch pro otázky jazykové. Připamenemo-li, co vše se za posledních vlád děje, aby úřady byly zaplaveny úřadníky jazykově nedostatečně kvalifikovanými, jak se z celých obvodů územ- ních vypuzují úřadníci zemských jazyků znal a jak se zkracuje takto obyvatelstvo ve vyhledá- vání svého práva, zákony i praxí zaručeného vypadá to jako nejostřejší odsouzení této vlád- ní činností, je-li baron Gautsch nucen doznati „že nsmine ani dne, v němž by vlády nedošly stížnosti ohledně jazykové praxe ode všech národ- ností, a že vláda jest nucena ustavičně činiti rozhodnutí! Dodáme-li k tomu, že neněmečtí národove se těmito stížnostmi dovolávají práva, a že Němci zejmena v zemích českých a slovinských stížnostmi svými tomuto právu překážeji, což baron Gautsch ovšem zamlčuje, jest toto do- znání spolu hrozným svědoctvím, kam tou úřadů dospělo v praxi s jazykovými právy ná- rodů! Jest to svědectví, do jakého smutného stavu jednostrannost při obsazování úřadni- ckých míst dohnala právní bezpečno neněmeckých obyvatelů! Ale nemysliž nikdo, že vláda zjedná ná- pravu na prospěch jejich, nikoliv, ona hodl podati nový jazykový zákon — a Něme volali — o zavedení státního jazyka. Tedy ani rovnost politických, ani rovnos jezykových práv není na programu barona Gautsehe!

Ve spojení s jazykovými právy národů jsou i jejich kulturní potřeby. Záležitost tato týk se hlavně opět nás Čechů a Slovinců. Baron Gautsch opětoval sice svůj slib o vypravení vy- sokých škol, k čemuž vláda hodlá po- žadovati 25 miilionů korur ještě v tomto za- sedání rady říšské, ale co se týče zřízení nových vysokých škol, připomíná, aby se předešlo všemu nedorozumění, že ani jednotlivé fakulty, tím méně celé nov vysoké školy nezřídí jinak, nežli postupem zákonným. I tu tedy odkázáni jsou národové neněmečtí na Němce, kteří mají nadbytek vy- sokých škol, a kteří potřebu jiných ústavů než svých vlastních, neuznávají! Jaké výkupné ai budou požadovati v této věci zákony zaruču- jícími volný rozvoj všech národů dávno ro řešené? Vůbec naskytuje se tu dtázka, má-lis o každou jednotlivou spravedlivou a národům petřebnou věc o sobě vyjednávati s Němci? Takovýto postup by nevedl nikdy k žádoucímu eíli... Ovšem doporučuje bar. Gautsch zvláště oběma národům v Čechách, aby se politicky sblížily a smírně vedle sebe žily; prostředků, jak toho dosíci, nouvádí, ale nehne, jak výše uvedeno, posicí německou na radě říšské opra- vou volebního práva a podá nový zákon jazzy- kový, k čemuž nám po léta z Vídně uděluji radu, abychom odstavili národnostní a jazykové otázky na vedlejší kolej. Baron Gautsch ví za to zcela určitě, co má říšská rada povoliti státu, a když to vše učiní, dočká se přirozeného konce někdy na přesrok v červencr,a nových voleb na podzim. Nebude-li se však mírniti, a nevyřídí všecky vládní pežadavky, zemře smrtí nánlou a ne- nadálou. Zdá se nám, že nynější říšská rada, třeb s těžkým srdcem, rozhodne se pro tento druhy způsob smrti.

Říšská rada.

Poslanecká sněmovna 348. schůze. Z Vídně, 26. září. (Pdv. a tel. zpráva »Nár. Listů«.) Zase bylo slavnostní představení ve sně movně poslanecké. Zase byla paráda nahoře dole. Zase byly galerie plny. Zase byly lože ob- sazeny do posledního místa, také damami, jez přišly ještě ve světlých, letních úborech a mez- nimiž usedla také choť ministra dra, Randy. Zase byli ministři všichni, vyjma Schönaicha. ve fraku. Zase chef vládní presentoval parla- mentu nové pomocníky. Tentokráte jen zatím a jen dva, kteříž oba usedli na krajní lavie ministerských křesel. A zase promluvil mini- sterský předseda úvodní, programovou, situnč- ní, dlouhou řeč. A zase bude se o této řeči mlu- viti. Dlouho, několik dni, různě, prudce, ob- šírně. A zaso všechny tyto hovory nebudou k ničemu, leč k vyplnění dva- náctidenní kampaně a k naplnění stenografi- ckého protokolu a rozplynou se v niveč jako se tratí v poušti chudé zdroje a prameny, které nie neosvěží, nie nanapojí, nic neposilní a na jichž březích nic nevykličí. A zase... Do nekonečna opakuje se stará historie, stará scenerie, stará mizerie. Sine gratia ad infinitum. Beze vší variace. Jakoby na světě bylo jen jedno brdo, jedna formule, jedna šablona. Bozpočtukráte všechno, co s dělo a mluvilo dnes, jsme již vídali a slyšeli Žádná nová myšlenka v celé mise-en-scěne. žádná invence. Samá omšená tradice. Nade vším pak ona nuda, která zmalatňuje, zmrtvuje zabijí.

Raději sebe prudčí ruch a pohyb, raděj třesk a ryk, nežli tu ztrnulost, nežli ten led, t netečnost, tu zamlklost, která tlačí jak můry a dusí všeliký vznět a rozmach. Ode dvou stran čekal se dnes nějaký pod- nět, nějaká jiskra, nějaký zápal. Ale nepřišly odnikud, ani od sociálních demokratův, ani o barona Gautsche. Několik prskavek vyšlehlo, shasly však záhy. Summa summarum: nebylo daleko, daleko, co se nlásalo, zvěstovalo, před- povídalo, čím se hrozilo a strašilo po několik neděl v novinách a na schůzích. Předpovídán boží dopuštění, elementární bouře, výbuch nevole, nemilosrdná odveta, zdreující účto- vání. Ve skutečnosti bylo několik blesků kala- funových a několik hromů lepenkou. Nevzbu dily postrach ani podiv, nýbrž úsměv a útrp- nost. Bezděky se člověk ptal každou chvíli; Tohle je všechno? či něco bude ještě? A ne- přišlo nic. Pranic. Sociální demokracie ukázala dnes svoje slabiny. Není-li silnější venku, nežli jakou se osvědčila v zasedací síni, nikdo se jí nelekne. nikdo se jí nebude bát. Buď anebo. Buď jsem

si vědom nedostatkem svých sil a neopovídám revoluci, kterou nemohu provést anebo nic ne- mluvím a jednám. Ale tak, jak chovalo se de- set poslanců soctálnědemokratických, budí se dojem nejhorší. Dojem impotence. Tu netřeba staviti na odiv, odhalovati v plné nahotě. Ni- kdo není nucen, aby šel na veřejný trh a tam velal: „Veleclěné publikum, nesmím si na ni- koho troufat, jsem na to tuze sláb.“ Nikdo Poslanci sociálně-demokratičtí poškodili váhu, nemyslíme své strany, ale své věci, dnešní cha- bostí svojí. Posl. Fresl, z něhož ozývá se ně- kdy hlas přírody, volal na ně: To je tuze málo o Zbabělci! Ta vaše obstrukce je komedií. A co je všech momentů nejhorším momentem, bylo v parlamentě mnoho lidí, mezi poslanci a po- sluchačí, kteří mají na poslance sociálně- de- mokratické důminku, že víc udělati mohli ale nechtěli. My toto podozření nevyslovu- jeme, my je prostě zaznamenáváme a dodá- váme: Rakouská sociální demokracie měl dnes nejnešťastnější svůj parlamentní den. Když baron Gautsch vešel, provázen svými kollegy, do sálu, stáli již posl. El- dersch, Resel, Sehuhmayr a Da- szyňski u ministerských křesel a volali naň: „Fuj! Styďte se! Vleztc pod sukné nějaké arcikněžně! Schovejta se pod její krinolinu Pryč s Gautsehem! Pryč s lupičem volebního práva! Ven s poslanci privilegovanými!“ Mini sterský předseda oohlédl na jmenovanél po- slance a pak usedl, jakoby se nechumelil . Vyjma několik intorjekcí poslanců Choce Fresla, jenž volal: „Kde jest česká uníversita pro Moravu? Kde jes jazyková rovnoprávnost? Jste bar. Gautschi spokojen se svými červenými dvorními rady?“ — Přerušovali ho pouze so- ciální demokraté. Nebolelo ho to, jak bylo zřejmo. Promluvil, co měl připraveno.

Celá sněmovna posloucbala ho s napjatou pozornosti, ale také s klidem a pokojem v pravdě stoickým. Nebylo ani nejmenšího po- hnutí, když ohlásil datum smrti sněmovny. V polovici července bude rozpuštěna. Koncem září a počátkem října vykonají se nové vše- obecné volby a ani jediného slova odporu se neozvalo, když určoval ji pensum do té doby Rozpočet, obehodní smlouvy, spo- lečné záležitosti. Nikdo se neptali „A co pro lid? Co pro poplatnictv Co pro voliče? Tato sněmovna jest otupělou do krajnosti jest zralou na porážku. Jako hajný v lese čern a znamená stromy, které se porubají, tak bar Gautsch ukazoval celé veřejnosti parté, na Ktérém jest psáno, ž e skohá shěmovna a kd skoná. Hr. Kazimír Badeni vynutil pře 9 léty na sněmovně staré hromadu věcí. C chce, eo troufá si vymoci na nynější baron Gautsch? Zajímavá byla podívaná, když mluvil na lavici ministerskou. Nový správce ministerstva obchodu hr. Auersperg pousmíval se usta- vičně, jakoby seděl před kamerou fotografa Patrně ho pohled na divadlo, proň nové, bavil Dr. Bienert byl lhostejný; chodil dlouho jak praesidialista barona Gautsche, pokud tenio byl ministrem vyučování, do parlamentu a je takovým neviňoučkým scénám a intermezzům jaké pořádali sociální demokraté dnes, dávno zvyklý. Dr. Vrba tvářil se, jakoby se byl dů kladně napil pelyňku; dr. Kosel měl nová účes a netrpělivě poposedával na svém křesle dr. Klein hleděl, vraště čelo, filosoficky ; dr Randa seděl nachýlen, aby dobře slyšel;p. Schönaich zachoval suverenní apatii jakoby se bo pranic netýkalo; hrabě Buqud je vtělená pozornost; dr. Pietak konečně za- díval se nahoru, nejspíše přemýšlel tento po- slední zbytek prvního kabinetu Körbrova o po- míjejienosti všech věcí na světě vůbec a svého portefeuillu zvláště.

Jsme věru na rozpacích, měli-li bychom najíti nějaké míst ve výkladech bar. Gautsche na které by se zachytit mohlo vážně jednání Zajisté jsou opatrně sepsány, jsou hladce sou struhovány, ale ostražitost není vždyeky pri- mum necessarium aktivního státníka. Není jin ani v Rakousku. Nám se zamlouvá více roz- hodnost, odhodlanost a zvláště positiv n čin. Hotové skutky cheemel Prová- dění platných zákonů a platných výnosů — ni více, ale také nic méně. Baron Gautseh nepřekročil dnes čáru reservy. Jen v jediné věci: v otázce všeobe ného práva hlasovacího. Ve příčině toho podal dnes dr. Pacák, dr. Kramář a dr. Strán- ský jménem poslanců českých a dr. Šusteršic jménem slovinských. pilný návrh. Ministerský předseda mohl přestati na prohlášení negativ ním: že nepoložil svého vota proti jeho zave dení v Uhrách. To bylo by stačilo. Než on pu stil se do merita. Zastával náhled, že totiž mus býti spořádání věcí národních starostí první rozšíření volebního práva teprve druhou, z prv ní plynoucí. To je stanovisko, které nedávne tlumočil h.. Apponyi. My vidíme však právě také v rovném právu hlasovacím prostředek kterým uplatniti se může naše skutečná silr proti strojeným a násilným řádům.

Nepůsobilo dobře, že prvním gratulantem jenž tiskl Gautschovi ruku, když domluvil, by princ Liechtenstein. In. camera caritati — s pánembohem, ať je vzájemná láska jejic jako trám. Ale coram populo by si měli obo ukládati trochu sebezapření. Někdy je přátel- ství škodlivější, vražednější, než smrtelné ne- přátelství .. Toliko centrum vzdalo bar. Gautschovi po- chvalu a několik Poláků; sněmovna ostatní byla ledově studenou. Nebylo žádného po vděku, nebylo ale také žádného rozechvění Kdo nemá odvahy, by si způsebil odpůree není velkým ani člověkem, ani politikem, an státníkem. Soudíme, že ambice bar. Gautsehe

sahají výše než k všední, normální úrovni a ku prostřednosti. A také dále, než pouze k odiosní roli, být petrifikátorem protikulturního, proti národního a protisociálního stavu nynějšího . . Jen barvu naděje mají sešity, obsahu- jíci podrobný rozpočet jednotlivých ressortů n rok 1906. Novou střední školu zřizuje erár, tř soukromé přejímá ve správu státní, zeměděl- skou sekci systematisuje při české technice Praze, vysoké školy české opatřuje některými novotami. Opět jsme prohlásili v těchto listech že vše to považujeme samozřejmou po- vinnosti vlád k národům. Dra. Kosla, pronášejícího rozpočet vý- kladem, poslouchalo sotva 5—10 lidí. Jindy ministra financí obstupoval celý parlamen, Mezi minulostí a nynějškem jest očividný roz- díl — „úpadek“. Nevíme, je-li tím vinen správce státního pokladu či sněmovna, či oba Nevanul z řeči jeho dech vlahý, ohlašujeť zvý- šení sazeb železničních, poněvadž — dle jeho mínění — jsou dráhy také podniky výdělkovým a státním úřadníkům uděluje trpké memento žádné rozmnožení míst. O sanaci financí zem ských, speciálně království českého, mlu vi jen všeobecně.

Několikadenní rozprava o proslově ba Gautsche počala neprodleně. Zahájil ji hr- Sternberg. Sboj, jehož jest členem, na- zval hromadou „výkalů“. Aby se tak něčeho podobného v jiné sněmovně odvážil některý řečník, musil by prchnouti před bouří nevole. Vídeňská sněmovna však se smála. Nechť ne- diví se však potom, že nemají-li k sobě členové její sami úclu, nebudou ji miti k nim jiní. Vládní pledloha, kterou zřizuje se vlaš ská fakulta právnická v Roveredě a která byl na prvním míste jednacího pořadu, byla s něho vzata po návrhu dra. Rizzia, nového před- sedy vlašského klubu. Negativní toto votum m větší dosah, než si byli vědomi ti, kdož pron hlasovali. Znamená: ve sněmovně poslanecké není na jednacím pořadě nejen pouze universitní otázka vlašská, není na něm universit- ní otázka vůbec.

Z Vídně, 26. záři. (C.- B) Mp. bar. Gautsch vešel rázem 11. hodiny do zasedací slně a sociální demokraté uvílali ho hlučným pokřikem: Fuj Gautsch! Pryč a Gautschem! (Poláci demonstrativně Uleskají.) Předseda hr. Vetter zahájil schůzi o hod. 11.05 a když byl přečten svolavací reskript, vzpomněl vřele ť posl. dra. Bareuthra, nejstaršího člena. Od roku 1873 zastupoval zněstský okres chebský; teda přes 30 let stál v nejčilejším politickém boji. Skvělé dary ducha, obsáhlé vědomosti v oboru státního právaa vzácný řečnický talent zjednaly mu záhy vážnost vsech členů parlamentu I v poslední době, kdy zhoubné následky jeho cheroby jevily se čím dál víc účastnil se praci výborů a mluvil ve sněmovně. Pro tuto obělavou činnost parlamentní zasluhuje zesnulý upřímného obdivu, ale nesmíme také zapomínati jeho výtečných vlastností, jež získaly mu úctu a kollegtáln příchylnost členů sněmovny Dále sděluje před eda, že za prázdnin složil mandáty posl. Tambosi, hr. Chotek, bar. Malfatti Josef Hannich; eznamuje přípis předsedy minister- stva, že hr. Wodzicki povolán do panské sněmovny jako doživotní její člen. Nově zvolený poslanec Wastian (všeněmee skládá slib. Mp. Bar. Gautsch povstává, chtěje promluvii. Dlouhotrvající pokřiky sociálních demokratů: Abcůr Gautsch! Fuj! Pryč s Gautschem! (Posl. Fresl: T jest málo! Nenechejte ho mluviti! To je komedie!) Míp. bar. Gautsch: Dovoluji si představiti sně movně správce ministerstva kullu a vyučování a mi- nisterstva obchodu v jejich služební vlastnosti.

Sněmovna vyzvala 8. července vládu resolucí. aby svotala říšskou radu, kdyby následkem politických událostí nastávalo nějaké rozhodnutí v uherské krisi. V souvislosti s prohiášením, jež učinil jsem v těto sněmovně i celním výboru — nikoliv naposledy, však také pro jistě události, které přihodily se ve veřejnosti poslední dobu — vláda uznala za potřebné, aby říšská rada obnovila teď svou ústavní činnost, třeba jen na dobu poměrně krátkou, neboť zemské sněm budou brzy následovati. Dovolím si promluvil o politické situaci. Přede- vším zmíním se o věci nejaktuálnější: o poměru Rakouska k Uhrám. Vytkl jsem opětně v této sněmovně na různé dotazy a řečnické vývody stano- visko vlády vůbec a abych vyloučil všecku pochyb- nost. vyložím dnes toto stanovisko znova způsohem nejstručnějším. Poslanci pamatují se asi, že vláda, nastupujíc svůj úřad, převzala bez výhrady ujednání a úmluvy mezi dřívější rakouskou a uherskou vládou, a jest hotova snažiti se vždycky o jejich loyální provádění.

Avšak musí také trvat, aby tato ujednání byla pro- váděna bez výhrady i se strany Uher. Žádáme, b bylo pokračováno v naší akci v příčině obchodních smluv a akce tato byla zavčas ukončena, aby u za- vřené obchodní smlouvy byly prova- deny. Prohlašuji zcela výslovně, že s tohoto svého stanoviska nemůžeme učiniti nijaké ústupky. (Posl. Resel: Poněvadž jsme je již učinili.) Jsme však každou chvili ochotni připustiti v příčině ho- spodářského a ostatního poměru Rakouska k Uhrám revisi zákonodárství z r. 1867 za výhrad. korunou nedávno vyslovených, způsobem jí naznače- ným. Kdyby k našemu největšímu politování Uhry nesouhlasily v příčině provádění obchodních smluv s naším názorem, že pro nás není jiné lhůty než 1. březen příštího roku, dovedeme chrániti své zá- jmy a podáme sněmovně v čas ke schválení předlohy přiměřené změněné situaci. (Souhlas a pochvala Posl. Schuhmeler: To je stará (ráse: Budeme chráníti!) V souvislosti s tímto prohlášením upozorňu ještě, kdyby proti naší vůli společné hospodář- ství na r. 1906 nebylo v čas zajištěno ústavními usneseními delegací, že vláda hodlá za účelem dal- šího odvádění příspěvků na společné záležitosti od 1. ledna 1906 předložiti sněmovně v nejbližších dnech osnovu zákona.

Myslím, že jsem povinen podati alespoň ve vše obecných obrysech krátkou zprávu o stavu naš obchodně- politické akce Přes rozmanité a nezaviněné překážky další akce během léta přimě- řeně pokročila. S opatrností, dbající úplné volnost disposice rakouské vlády pro případ změn dosavad- ního obchodně politického základu, jichž sí nepřejeme byly vyměněny seznamy požadavků s vládami bulhar- skou ruskou, švýcarskou a srbskou za účelem zahájení ústního vyjednávání. Přání těchto vlád, nám při tě přiležitosti projevená, byla zevrubně zkoumána a celní a obchodní konference učinila již ve svorném spolu- působení celkem jednolné návrhy. Šetříce přísně ohle- dů k zájmům naší vlastní výroby, zejmena odboru zemědělskému, plynoucích z mezinárodní obchodní politiky také pro mocnářství, hodláme osvědčiti k ci- zozemským státům ochotu, abychom znova upravil s nimi obchodní a dopravní slyky. Lhála, kls nový německý konveně. taril nabuda platnasti. V drebném prodeji: ranní číslo o sobě . . . za S o dpolodni . . za ž b Ve filialkéch na venkově rapní číalo n0h odpl . . .. Inseraty platí se hotově napřed. Pledpl icení a inserty přijím á nidmninl- strace v Marianské ulici č. a. Tam nachizejí se těž rečakce. tiskárna a ezpedice „Národnich Listá“ Eakoplny sa zevraeeji

musí zůstati rozhodující také pro nás a proto byly učiněny přípravy, aby také s naší strany mohla po- čiti nová celní a obchodně politická soustava. Proto počne 12. října úslní komisní jednání se švýcarskými delegáty. Potom budou zabájeny střídavě laké porady se záslupci vlády ruské, resp. bulharské. Pozvání do Petrohradu i do Sofije jsou již zaslána. Neujednané ještě nemnohé podrobnosti při nové obchodní smlouvě italské budou nepochybně pomocí našich návrhů po- daných cestou diplomalickou v krátké době dojednány. takže včasnému aktivování nového ujednání nebude nic v ceslě. K vyjednávání se Švýcarskem, Ruském a Belgií, jež tvoří jaksi první etapu našeho obchodně politi- ckého programu, přidruží se vyjednávání s ostatními státy. Materál pro vyjednávání o smlouvu, která má se uzavřiti s královstvím srbským, je připraven. Če- káme sdělení srbské vlády, že prozkoumala naše přání. Výměna seznamu belgických požadavků byla k žádosti támější vlády na nějakou dobu odročena O případném zahrnutí Rumunska do vyjednávání. které má býti skončeno před 1. březnem 1906, tou dobou ješlě se jedná. Ale je naší upřímnou snahou, aby nynější obchodní poměry byly příměřeně upra- Nyní dovolím si zmíniti se o věci, která v poslední době vzrušila velikou měrou veřejné mínění (Slyštel Slyšte!) a měla v zápětí velmi prudké útoky na mne.

Miním všeobecné hlasovací právo v krá- lovství uherském. (Hlučné volání: Slyštel Slyšte! Posl. Schuhmeier: To je švindl s voleb- ním právem v Uhrách. [Pokřiky.]). Zprávy o měm chování v této otázce, vniklé do veřejnosti nejsou věrohodné. (Posl. dr. Ellenbogen: Proč jste po- dnes mlčel? Ministři mají k dispozici noviny, mohou přece mluviti. [Pokřiky.j) ... A skutečně jsou tak, jak byly uveřejněny, nesprávny. (Posl. Schu hmeier V jaké formě jsou tedy správny? Posl. dr. Bllen- bozen: Proč nemluvil jste dříve? Tak mluví špatné svědomí!) Jakousí nedůvěru musila již vzbuditi okol- nost, že v těchto zprávách uvždí se jako pramen (Pokřiky.) konference, které mimo císaře zúčastnili se jen ministr zahraničních záležitostí a oba minister- ští předsedové. Již pouhá domněnka, že tato konfe- rence mohla býti opravdu pramenem, zdá se mí býti alespoň velikou urážkou příslušných ministrů. (Slyštel Slyšte! Posl. Schuhmeier: O, té citlivosti mini- strů! Veselost.) Ostatně musím popříti, že bych býval měl rozho- dující vliv na otázku obecného hlasovacího práva v Uhrách, jak veřejné mínění mi připisuje. (Posl. Schuhmeier: Musíte to popírati.) Jak rozumí s samo sebou, trvám bezpodmínečně jako dříve při zá- sadě, nevměšovati se do vnitřních záležitostí uher- ských (Hlučná pochvala.), jako musil bych se ohra- diti proti tomu, kdyby Uhry zasahovaly nějak do našich vnitřních záležitostí. (Hlučná pochvala. Po- křiky. Posl. Eldersch: Nehlasoval jste tedy proli všeobecnému hlasovacímu právu? Opětné výkřiky.) To však nevadí, že může nastati siluace (Slyšteí Slyšte!), v níž hlas rakouského předsedy ministerstva musí býti slyšen. Vysloviti se v lakových siluacích. kdy běží o veliké mi svěřené zájmy, jsem oprávněn a povinen a tolo právo nedám si nisým zkracovali.

(Hllučná pochvala.) Již z těchlo mých slov lze poznati, že olázka roz- šíření volebního práva v Uhrách jest věcí, o níž mlu- viti není a nesmí býti povinností mého úřadu. Ale při té příležitosti soudilo se také, jak zachovám se k obecnému volebnímu právu v Rakou- sku, a tu nerozpakuji se vysloviti se o tom bez vý- hrady v télo zněmovně. (Pochvala.) Předeslati chci jedno: V tak důležitě politick olázce názory mohou býti různé, a na místo věcných důvodů nemusí nastupovati osoliní nadávky. Ga- chvala) Svědčí-li ostatně náhle odchylka od způsobu styku mezi vzdělanci obvyklého, jaká objevila se v po- slední době v části tisku vůči mně, o zvlášť velkém stupni vzdělání, o tom bych pochyboval. (Hlučný souhlas. Posl. dl. Ellenbogen: Včcné urážky bý- vají horší než slovní.) Nejsem zásadným od- půrcem rozšiření volebního práva na nejširším základě. Nebyí jsem jím v politické své minulosti, ujímal jsem se opětně rozšíření voleb- niho práva (Pokřiky.) a při nastávající volební opravě v království českém naskytne se příležitost dokázati, že jsem hotov přičinit se o účastenství dalších vrstev na politických právech.

(Pokřiky. Posl. Pernerstorfer: Privilegia ven z této sněmovny. Dlouhotrvající hlučné pokřiky.) Všecek evropský vývoj. .. (Hlučné přerušování.) uka- zuje ostatně.. (Stálý hluk.) ... zřetelný rys ve směru ponenáhlého vývoje volebního práva. (Hlučné pokřiky) Tente obecný sociální směr působil u nás dosuda bude působiti nepochybně také v budoucnosti. (Posl Pernerstoríer: Samými padělky jako zákono kuriích.) Předseda ministerstva bar. Gautscli (pokračuje): Požadavku, by laké další vrstvy lidové povolány byly — měrou ovšem organismu státu hovící — k účasti na útvar vůle státní, nelze upírati zásadního opráv- nění. Leč právě tak dalekosáhlé úpravě v Rakousku naskytají se překážky vzhledem k okolnosti, že vše- obecné hlasovací právo, chce-li dojíti trvalého pod- kladu, opírati se může pouze o pevné a trvalé uspo- řádání národnostních našich poměrů. (Různě výkřiky.) Jinak by, pánové, při zvláštním národnostním útvaru státu našeho, a při poměrech stěhovavosti a sesku- pování národností našich, znamenalo to, co ml- níme rovným právem pro všechny, újmu pro důležité a oprávněné zájmy, ježto by proatě mechanická zásada počtu rozhodovala o věcech, jež dle povahy jich ji tak řešiti nelze... (Výkřiky.) Posl. Ellenbogen: Takový důvod! Tak starý, jako hloupýl Mp. Bar. Gautsch (pokračuje): ... totiž o pra věkých, s dějinami stálu našeho neodlučně spojených zájmech kulturních. (Posměch a různé hlasy. Posl. Eldersch: Kultura v Rakouskul Posl. Schuhmeier: Kultura z Tereziánal Mp. bar. Gautsch (pokračuje): Vše, co stane s u nás, musí díti se cestou ústavní, nebot na ústavním základě spočívají veškerá naše slátoprávní zařízení. Jakékoli ná- silné ..

Posl. Eldersoli: K smíchu! Ústavnost v Rakou- sku! Paragraf čtrnáctý! (Hluk.) Mp. bar. Gautsch (pokračuje): ... přerušení zá- konného vývoje (Výkřiky.) otřásá právním vědomím a bezpečností na řadu generací příštích. Posl. Pernorstorfer: Kde pak máte u náls t právní bezpečnost? (Hluk.) Předseda (zvoní): Pánové, račte šetřit svobody slova Posl. Ellenbogen: Shnilě, opozděně frásel Posl. Seitz: Právo a zákon v Rakousku! Mp. har. Gantach (pokračuje): A byť kdo snad dnes již jásal, že jemu k vůli veřejné právo se po- ruší, kde je záruky, že se zejtra již neporuší proti němu? (Hlučná pochvala. Odpor a výkřiky.) Slavná sněmovno! V době parlamentní prázdně došlo v kabinetě ke vnitřní změně. Správa minister- stva vyučování a ministerstva obchodu svěřena dvěma znamenitým a zkušeným úřadníkům, a jako na pod- zim babí léto, tak vznikly ze zmíněné příčiny různě pověsti a političtí hadači měli opět práci. Všem do- mněnkám a tvrzením, jež při té příležitosti se vy- nořily, čeliti hodlám prostým prohlášením, ža změ- nami ve správě obou těchto ministerstev v politi- ckém kursu vlády nic se nezměnilo. .. Posl. Wolí: Zůstane pěkně klerikálním Mp. Bar. Gautsch (pokračuje) ... a že setrvám i příště na zásadách, jež byl jsem vylo žil sněmovně 24. ledna t. r. (Výkřiky.) Nepopírám ovšem, že během léta vyprávěio se leckde o změně poměru víády ke stranám. Pokud vlády se- týče, kon- saluje že není tonu tak ani v tom, ani v onom anéru.