1
masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 99. ze dne Il. dubna 1901.
2
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Vojenská idyllka. Z Buenos Aires se ozna-
muje: Vskutku idyllický život, jak se zdá, vedou dů-
stojníci a mužstvo 3. jízdeckého pluku, kteří ve vzdá-
leném San Martino de los Andes mají střežiti hra-
nici. Pluk, jenž beztoho má směšný počet 105 mužů
skládá se v pravdě toliko as z tuctu důstojníků, vět-
šinou zcela mladých a plukovní kapely, poněvadž
většina mužstva jest odvolána, nemocna neb na do-
volené, anebo sedí trvale v arestu, kdežto ostatních
mužů užívá se jakožto sluhů pro důstojníky. Rozumí
se, že za takových okolností nemůže býti vůbec řeči
o řádné službě. Rovněž jest zřejmo, že tento pluk
jest vojensky naprosto bezcenný a že by byl pro
případ války nucen opustit ihned svoje místo.
= Skandál s pohřbem vzbuzuje nyní v Lon-
dýně značnou sensaci. Jde tu o jakéhos Davida Mob-
besa, jenž 8. března zemřel v útulně armády spásy na
Blackfriars-Roadu a dosud není pohřben. Příčinou toho
jsou spory mezi úřady. Teprve 6 dnů po úmrtí do-
stavil se ohledavač mrtvol. Dne 2. dubna, tedy plných
18 dní potom, ujal se věci funkcionář zdravotního
úřadu a zakročil u magistrátu toho kterého okresu.
Uplynuly již 4 neděle od úmrtí Mobbsova, tedy dle
zákonů anglických nejvyšší dovolená lhůta a nebožtík
Mobbes čili »Neznámý«, jak byl pojmenován, leží
dosud v umrlčí komoře u sv. Jiří a dokud nebudou
získány podrobnější zprávy o jeho příbuzných a
mohou-li platit — a to, jak se zdá, v celé té věci
jest otázkou hlavní — bude se musit nebožtík
ještě chvíli spokojit, než bude pohřben na útraty
města.
David Moba
Jiří
Buenos Aires
Lon
Sana Martina jít los Andes
3
article
= Ze života italských banditů. Z Říma
se oznamuje: Zatím, co pověstný brigant Musolino
v Calabrii dosud maří úklady četné policejní a vo-
jenské moci, dostal se jiný pověstný lupič v Umbrii.
jenž po mnoho let znepokojoval okolí Perugie, Assisi
a Gubbia, konečně do rukou soudu. Jest to jakýs
Giovanni Vinti, syn tuláka a dareby, nesčíslněkráte
trestaného, jehož specialitou byla krádež slepic. Syn
nebyl spokojen tímto skromným řemeslem, nýbrž
toužil po slávě a získu znamenitých banditů. Avšak
přece nejlepší svoje výkony provedl v oboru krádeže.
Zmocnil se nesčíslných koní, mezků, krav, ovcí a
vepřů s neobyčejnou smělostí, obratností a lstí, jed-
nak na pastvě, jednak ze stájí, mnohdy i s vozůa
s rychlostí rovněž neuvěřitelnou dovedl je učinit ne-
poznatelnými a nechat je zmizet. Při tom podporo-
valo jej množství pomahačů a přechovávačů. Úkra-
dená zvířata byla z pravidla prodávána ve vzdále-
nějších končinách, takže málo kdy se podařilo, opět
je nalézt. Setkal-li se chlapík s odporem, aneb byl-li
v nebezpečí, že bude dopaden, chápal se bez okolků
pušky, dýky neb revolyeru. Oženil se s jakous selkou
v okolí Foligna, jež byla neméně podšita než on,
takže se nikdy nepodařilo dopadnouti oba při jich
schůzích, dosti četných, v některém odlehlém stohu,
pastýřské salaši aneb v jeskyní v lese. Pro přecho-
vávání kradených věcí byla několikráte trestána, ale
zisk ze společného »obchodu« se svým panem man-
želem dovedla vždycky zachránit. Těchto dnů ko-
nečně podařilo se poručíku četníků Pezzatinimu
z Perugie dopadnouti smělého banditu. Bylo mu
prozrazeno, že bandita skrývá se ve stáji vysoko na
svazích Monte Ardenno v Perugii, jíž se užívá toliko
v letě pro pasoucí se dobytek. Je-li u něho jeho
Vinti
Pezzatini
Řím
Umbria
Perugia
Assisi
Gubbio
Foligno
Mont Ardenno
4
article
manželka, nebylo známo. Když se bandita o čtvrté
hodině probudil, radila mu žena, aby upreh!. On
však obrátil se na druhý bok a pospal si ještě půl
hodinky. To bylo jeho zkázou. Četníci počtem čtrnáct
mužů byli na pochodu celou noc, v bouři, dešti a
sněhové vánici, v horách a před svítáním obklíčili
stáje se všech stran. Vinti vida, že odpor jest ne-
možný, vzdal se. Teprve ve vězení v Perugii prohlá-
sil, proklínaje svůj spánek, že kdyby se byl setkal
mimo svoje přístřeší se svými pronásledovateli, byla
by tekla krev.
= Příšerný zločin šílence. Z New Yorku se
oznamuje: Premiéra dramatu »Cena míru«, konaná
těchto dnů v BroadwayTheatru, měla smutnou do-
hru v restauračním sklepě hotelu Pabstova na Broad-
way. Několik osob, mezi nimi herečka May Buckley-
ova od BroadwayTheatru, její teta, režisér téhož di-
vadla Alexander A. Dingwall, žurnalista John B.
Pabstův
Buckley
Alexander
Dingwall
John
Perugia
New York
BroadwayTheatr
5
article
Leffingwell, seděli v nejveselejším rozmaru, vyvola-
ném značným úspěchem kusu, u stolu restauračního
sklepa. Byly as 2 hodiny ráno, když se přiblížil ke
společnosti muž as 25letý, elegantně oděný. Mručel
nesrozumitelná slova, vytáhl pojednou k největšímu
zděšení přítomných z kapsy revolver a vystřelil.
Střela zavadila o paži Leffingwellovu. Dříve než
tomu mohli zabránit, vystřelil neznámý ještě dva-
kráte. První výstřel zasáhl Dingwallovu vestu,
druhý zasáhl jej do zad a Dingwall klesl. Ještě
jednou zvedl šílenec svůj revolver a mířil na miss
Buckleyovu, ale Leffingwell srazil mu ruku, takže
střela zasáhla toliko šaty dámy. Pátý výstřel na
štěstí minul se úplně cíle. Mezi přítomnými nastala
hrozná panika. Vše tlačílo se ke dveřím a dámy
úpěnlivě volaly o pomoc. Záhy dostavil se detektiv,
jenž s přispěním nájemce hotelu, Reagana, přemohl
útočníka, v němž poznán 25letý Robert H. Moulton
z Tennessee, jenž dopraven na policejní stanici. Při-
volaný lékař obvázal raněné a dal je dopraviti do
nemocnice anebo domů. Rána Leffingwellova byla
nepatrna, neboť střela byla se odrazila o tvrdý před-
mět v kapse jeho vesty. Rána Dingwallova jest těžká.
Dingwallův
Buckleyův
Leffingwell
Reagan
H Moulton
Tennessee
6
article
Pronikla pod levou lopatkou a uvázla bezpochyby
blíže páteře. Místo, kde se střela nalezá, musí být
zjištěno Roentgenovými paprsky. Rána není smrtelná.
Na policejní stanici neodpovídal zatčený útočník
Moulton na dané mu otázky, až shledáno, že je
hluchý. Napsali mu tudíž otázky na kus papírua
teď podal Moulton důkladné vysvětlení. Udal, že se
jmenuje Richard H. Morris a volal neustále: »Co
jsem učinil?« Nalezeno u něho 62 dollarů na hoto-
vosti, několik zástavních lístků na zlaté hodinky
s řetízkem, diamantový prsten a jiné šperky, pět
vstupenek do lóží divadla Broadway, dále láhvička
s morfiovými tabulkami a láhvička s teku-
tým roztokem morfia. Před policejním sou-
dem udal zatčený, že pravé jméno jeho jest Ro-
bert H. Moulton, že studuje na Čolumbia College po
tři leta stavitelství a hornictví, že jest morfinistou a
že v den attentátu požil zvláště značné množství
morfia. Pamatuje prý se toliko, že onoho večera byl
v Broadway-Theatru přítomen druhému aktu pre-
miery, ale jinak nepamatuje se na nic. Dle výpovědi
svého přítele, jenž rovněž byl přítomen premieře,
byl Moulton úplně lhostejný vůči tomu, co se dálo
na jevišti. Když však vystoupila Minnie Seligman-
nova, jež hrála hlavní úlohu, probudilo se pojednou
jeho účastenství a počínal si, jakoby byl až po uši
Moulton
Richard
Morris
H Moulton
Seligman
Broadway
Theatr
divadlo Broadway
Čolumbio College
7
article
zamilován. Chování mladého studenta bylo nápadno
dokonce i na jevišti a kollegové škádlili herečku, že-
získala nového ctitele. Dále vypravováno, že Moul-
ton před několika dny zaslal miss Buckleyově ně-
kolik výhrůžných dopisů, v nichž oznamoval, že při
prvním představení »Ceny míru« způsobí skandál.
Dali jej pozorovat soukromým detektivem, jenž však
v divadle neměl nijaké příčiny k zakročení. Ostatně
vyšlo u soudu na jevo, že Moulton již po delší dobu
jest hledán policií pro podvod s bezcenným chekem,
jímž ošidil dra. Jamesa E. Newcomba o 30 dollarů.
Moul
Buckleyův
E Newcomb
30
8
title
Král. české zem. divadlo v Praze
Král
Praha
10
article
Národní divadlo.
Ve čtvrtek 11. dubna.
Národní divadlo.
Ve čtvrtek 11. dubna.
179. hra v předpl
3. čtvrtka.
OTELLO.
Opera o čtyřech dějstvích. Složil Guiseppe Verdi.
Verše dle Shakespeara napsal Arrigo Boito. Přeložil
V. J. Novotný.
Dirigent Moric Anger. Režisér Robert Polák.
Po druhém dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec o 3/410. hod.
V pátek 12. dubna
180. hra v předpl.
4. čtvrtka.
Otello
Verdi
Shakespeare
Boito
V J Novotná
Anger
Robert Polák
národní divadlo
11
title
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradeeh.
Král
Pištěkův divadlo
12
title
Ve čtvrtek 11. dubna.
13
article
Svandovo divadlo na Smíchově.
Svandovo divadlo na Smíchově.
Ve čtvrtek 11. dubna.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch pana Aloisa Charváta.
Pravzor Tartuffa.
Historická komedie o pěti jednáních od Gutzkova.
Přeložila Božena Němcová. Režií má pan Kubík st.
Denní prodej lístků u knihkupců pp. Urbánka, Kapra
a Kotíka na Smíchově.
8820
Začátek o 3/47. hod.
8781
Charvát
Tartuff
Němcová
Urbánek
Kapr
Kotík
Smíchov
Svandovo divadlo
14
article
Po 18.:
Pašiové představení,
znázorňující ve 12 obrazech s proměnou utrpení a
oslavení Krista Pána. Děj tento zdramatisoval pan
Ant. Hoffman, kooperátor na Král. Vinohradech.
V sobotu dne 13. dubna o 3. hodině odpolední bude
představení pro dítky při snížených cenách.
Krist
Antonín
Hoffman
Král
15
article
Milovníkům květin!
Milovníkům květin!
Světoznámé klatovské karafiáty s popisem
jmen a barev v silných exemplářích 12 druhů za 4 K,
25 druhů za 8 K, 100 druhů za 28 K. Velikokvěte
angl. pelargonie v nádherných druzích jižv
poupatech 12 druhů za 5 K. Vysokokmenné růže
dvouletého šlechtění 1—11/2 metru výšky v nejobtí-
benějších druzích 12 druhů za 12 K. — Obrovské
macechy již s poupaty 100 kusů za 5 K vedle ji-
ných druhů květin, jichž cenník s návodem ku pěsto-
vání karafiátů zasílám zdarma.
nAnt. J. Bříško
x t
zahradnictví v Klatovech.
boeý dal
Klatovy
16
article
se všemi ostatními důstojníky. »Nic na nich není,« vy-
slovil se o nich nechvalně, »jejich uniforma jest právě
tak zasmušilá jako oni sami« a doprovodiv je ke scho-
dům, spěchal opět ihned nahoru, poroučeje lidem, aby
vymetli a uklidili dělostřelecký pokoj a přenesli tam věci
Felsenovy.
Potkal jsem ho na chodbě. Felsen běžel za ním.
— To jest docela zbytečné, volal na něj, já po-
zejtří odjedu, což to stojí za to, přestěhovati se na čtyři
a dvacet hodin?.
— A s kým pak si porozprávíme, když vy odje-
dete? štěbetal Foma Bogdanovič — drahého hosta nene-
chám bydliti s krysami v křídle. Tam jsou takové krysy!
měřil prstem až k loktu.
— Pamatuji se, že zde někdo bydlil, prohodil
opět husar.
— A to zde bydlil s Francouzem — Boris! oka-
zoval na mne Foma Bogdanovič. — A teď mu jest ještě
lépe; žijí nyní pohromadě s Vasou Lubjanským. Nenf-li
pravda, že se ti to teď ještě lépe líbí, Boro? A nečekaje
na mou odpověď: Viděl jste měho Erazima?
— Ještě ne . .. pravil Felsen.
— Tak pojďme, pojďme k němu! Uvidíte, jak se
u nás zotavuje.
Felsen — zpozoroval jsem to — mohl sotva opa-
novati ten nepříjemný dojem, jaký na něj učinil neoče-
kávaný návrh.
— Nevyrušíme nemocného, pravil rozpačitě, obra
ceje se více ke mně než k Fomu Bogdanoviči.
— Přesvědčím se hned, odpověděl jsem rychle,
spěchaje do Vasova pokoje.
Četl, podpíraje hlavu do obou rukou.
Felsenův
Bogdanovič
Francouz
Boris
Vasa Lubjanský
Bora
Felsen
Vasův
17
article
Odešla hledati tanečníky.
— A tak, tak, šveholil za ní Foma Bogdanovič —
žíti se musí, dokud se žije a píti dokud . ..
Nezaslechl jsem konec jeho řeči, poněvadž jsem se
za jeho zády pozorně kradl ze sálu. Nepozorován jím,
došel jsem až k druhým dveřím a třemi skoky jsem se
octl nahoře. Maksimič mne čekal na chodbě, na prahu
Vasova pokoje.
— Šš! volal na Sylvu, která seděla u něho a když
mne spatřila, začala radostně tlouci ohonem o nohu židle,
na které seděl. — Vejděte tiše, zašeptal mrzutě, klada
ruku na kliku dveří.
Spí Vasa?
Usnul právě nyní.
d— Seděl u Erazima Ivanoviče
— Ne — tam spí Saveli. Erazim Ivanovič spí
dávno,
— A co dělal Vasa ?
Maksimič se na mne podíval ještě zamračeněji,
jako bych se byl něčím provinil.
— Ležel na postýlce a plakal. To dělal, vysvětlil
mně Maksimič a odvrátil se ode mne.
Plakal? zvolal jsem, cítě, že mně samému vy-
stoupí ihned slzy do hrdla.
— A což nemá plakati? . . . Vždyť má také cit . .
zabručel nesouvisle Maksimič, tlače na zámek a otvíraje
dveře, abych mohl vstoupiti.
Co tím mínil a co mohl věděti o příčině slz Vaso-
vých, na to jsem se ho neptal. Na takovou otázku by
mně mohl asi sotva odpověděti můj mrzutý opatrovník.
Ale když při světle svíčky, kterou Maksimič přinesl
a zacláněl rukou před spícím, spatřil jsem Vasu, leží-
zn
Zapomenutá otázka.
Bogdanovič
Vasa
Erazim
Maksimič
Vasa
Sylva