ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3fe78440-66c5-11dc-9348-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 9 celkem · entity: person 15, place 24, org 5, work 4
1 article
byl Devet jedinou překážkou ve vyjednávání o mír, přeje si Botha vyjednávání opět za- hájíti. Má se za to, že vzdá-li se Botha, bude moc Devetova rychle klesati. 3Z Londýna, 10. dubna. (G.-B.) Ujišťuje se, že Botha zahájil nově vyjednáváni o mír. Při poslední své návštěvě ve státě oranžském seznal prý, že počet přívrženců De- veta se ztenčil a vliv jeho že zmizel. Botha nabyl prý přesvědčení, že jednání Devetovo bylo často takovým, za které nemůže vzlti muž zod- povědnost a že Devet jest činitelem, s nímž už není třeba počítati. Poněvadž za takových okolností závisí pokračování ve válce jedině na Bothovi, rozhodl se zahájiti opět vyjednávání, jež jest nyní už v proudu. Z Londýna, 11. dubna. (C.-B.) »Daily Telegraph« oznamuje z Kapského města ze včerejška, že dle poloúřadní zprávy sešelse generál Botha opět s lordem Kitche- nere m.
Both Devetův Kitch Londýn Devetovo Daily Telegraph
2 article Průplavní předloha.
Průplavní předloha. Jak se nám z Vídně telefonuje, přináší dnešní »N. Fr. Presse«, patrně z pramene vládě velmi blízkého, důležité podrobnosti o vládní předloze, kteráž bude říšské radě doručena hned po uplynutí velikonočních prázdnin dne 18. dubna. Sdělujeť »Neue Fr. Presse« násle- dující: »Stavby vodní, ve příčině, kterých bud říšské radě podána předloha hned po prázdni- nách velkonočních, jsou již zásadně vládou schváleny. Předloha vládní nebude pouhým slibem, naopak budou v ní veškeré záruky k zabezpečení vodních cest stejného druhu, jako jsou záruky podané v předloze investiční pro zabezpečení tratí do Terstu. Ovšem vláda předpokládá, že přispějí Čechy, Morava, Slezsko a Halič, Dolní Rakousy, Vídeň a Praha a také jiní interessenti, jako okresy a obce, buď kapi- tálem nebo ročními příplatky. Se stavbou kanálu počíti se má r. 1904, stavba potrvá do r. 1924. olav Vládou stane se vše, aby počátek staveb nebyl odročen a náklad na vodní stavby uhradí se půjčkou. Jelikož jde o definitivní zabezpe- čení staveb těchto, bude vláda zmocněna, aby věnovala určitou sumu na stavbu tu a co bude třeba mimo to, aby opatřila půjčkou. Vláda bude zmocněna k půjčce asi 200 mill. K, jichžto užiti se má v době od r. 1904 do r. 1910.« V úhrnné době dvaceti let k provedení vodních staveb nutné, zřízeny mají býti průplavy du- najskotoderský, dunajsko-vitavský, spojení Odry s Labem a Vislou i veškeré s tím sou- visfet üpravy řek. Obnos 200 mill. K nemá býti stavebním nákladem prvních šest let překročen a všechna spotřeba nad 200 mill. K sáhající a připaďající na leta po r. 1910 bude zahrnuta ve zmíněném zvláštním zákonuí
Neue Vídeň Francie . Presse Terst Čechy Morava Slezsko Halič Dolní Rakousy Praha mill
3 article
»Neue FreiePresse« zmiňuje se také o poměru anuitních břemen z půjčky vyplývají- cích k rozpočtu a praví, že stoupání výdajů v rozpočtu břemenem anuitním, z půjčky každo- ročně přibývajícím, má býti kryto zvláštním zákonem Zvláštní důraz klade se při tom na to, že vláda zamýšli Čechám, Moravě, Slez- sku a Dolním Rakousům vynaložiti tuže sumu. jako alpským zemím na stavby dráh, i upozor- nůje se na to,že obě sumy jsou téměř stejně velíké, že doba stuvební zvolena téměř sou- chlasně, že druhě spojení s Terstem proveden bude do r. 1909, kdéžto obnos nákladu 20 mill. dor. 1910 vystačiti má, i Podrobnosti tyto, až posud sdělené nepo skytují ovšem nijakého jasného obrazu o cele vládní akci, zejmena co se úhrady a celého financování tkne. 200 mil. K na vodní stavby a 200 mil. K na dráhy tvoří pouze minimální část celkového rozpočtu investičního ani ne třetinu. Jaké to budou ony »zvláštní zákony«. kteréž mají regulovati přítok peněz, průplavními pracemi hltaných, o tom nejasné narážky ví- deňského listu nic bližšího neobsahují, zejmena pramen, ze kteréhož náklady tyto pořinou, z kterébož kryt bude úmor půjčky zůstává stále ješté velikým otazníkem. Záhada, jaké finanční operace nastanou po vyčerpání prvních 200 mil K a vzhledem k novým jižním drahám 400 mil.
Čechy Morava Dolní Rakousy Terst Neue FreiePresse
4 article
K tedy po první šestileté periodě, jest pak dalším podnětem nejoprávněnější dychtivosti po- platnických kruhů a celé politické veřejnosti vůbec. Do 18. dubna, lhůty doručení vládní před- lohy říšskému parlamentu, marně bychomv těchto temnotách hledali světlo. Obrovitosti to- hoto podniku průplavního bude otázka finanční úhrady zajisté části nejchoulostivější, nejobší- nější, schází k této záhadě naprosto klič pokud se týče pravděpodobného výpočtu a po- čátku výnosnosti této kolosální investice prů- plavní, kteráž pohltí celkem asi 800 mill. K samojediná. Leč 20 let jest lhůta velice dlouhá a o budoucích národohospodářských dějinách této stavební doby přinese už předloha vládní tolik kalkulační látky, že ji sotva zpracují — tři leta zbývající do pravděpodobného počátku vlastních stavebních prací. Ukáže se snad hned na počátku této doby, jak vodní stavby tyto prospějí i zemědělství českých zemí a pokud při nutné kanalisační regulaci řek bude vzat zřetel i na potřeby rolnietva v inundacích. Jisto jest, že předloha o průplavech uloží lidu če- skému a všem vrstvám národa, celé jeho veřej- nosti takový pracovní úkol, že na to až trudno pomýšleti. Zdá se, že nastává perioda, ve kteréž lid český nucen bude přistoupiti stůj co stůj ke konečnému provedení svého národohospo- dářského prvenství v této zemi a že k němu nutně vynaloží největší část své dosavadní po- litické a životní energie.
5 article
Sjezd gymnastů francouzských V Nizze. (Původní dopis »Národních Listů«.) V Nizze, dne 7. dubna. Na čarokrásném břehu luzné Riviery, upro střed nádherné přírody a oslňujícího přepychu koná se právě 27. sjezd Unie gymnastů fran- couzských v Nizze. Těžko domysliti se obrazu pestřejšího a skvělejšího nad toto okázalé vy- stoupeni francouzské mládeže v tomto pyšném salonu Evropy, kdež právě se koná dostaveníčko velmožů a millionářů celého světa. Snad zúmy- slně zvolena tentokráte Nizza za dějiště výroční této slavnosti gymnastů, aby vzpružen byl zá- jem těchto tříd pro snahy a účely jednot tělo- cvičných vůči různým proudům a libůstkám moderní mládeže francouzské, zdatnost národa ohrožujícím. Vždyť slavnost koná se za přítomno- sti samého presidenta republiky a náčelníků různých ministerstev, kteří úsilovně podporují a podněcují věc tělocvičnou, účastní se osobně těchto sjezdů a důraznými slovy projevují úctu a uznání snahám gymnastů. Tolikráte již jsme sobě pomyslili, kam by již bylo Sokolstvo naše dospělo při podobné přízni a podpoře směro- datných činitelů? u en l l Vždyť při všech těch obtížích a překáž- kách, jaké se staví v cestu řadám sokolským, mohou se tyto směle měřit s gymnasty fran- couzskými. Čítáť dnes Unie jich po 30letém trvání 850 jednot s 50.000 členy, stejně jako svaz českoslov. sokolstva.
Nizza Evropa
6 article
Ochladnutím národního sebevědomí fra- couzského ochladl i zájem pro jednoty gymna- stů, které byly v r. 1871 povolány v život pod hlubokým dojmem všeobecné touhy po odvetě Německu.»Revanche« bylo jmeno prvých jednot francouzských, založených po nešťastné válce francouzsko-německé, »Revanche« znělo po dlouhá léta v řadách mládeže, hrnoucí se pod prapory gymnastů s vlasteneckým zápalem, »Revanche« bylo kouzelnou vzpruhou pro vý- chovu nověho statného dorostu, jenž měl sma- zati temnou skvrnu z posledních dějin Francie. Heslo to během doby pozbylo své přítažlivosti a s ním klesl i zájem pro tělocvičné spolky, mládež vrhla se na sport, vyhovující více její touze po vyznamenání a ocenění vyspělosti jednotlivců. Uznání hodné jsou snahy vlády, jež se snaží zastaviti úpadek jednot gymnastských růz- nými cestami, v poslední době zejmena úlevou služby vojenské pro vyspělé cvičence a účastí na sjezdech, jež se rok co rok pořádají ve větších městech celé země. Slavnosti ty nabývají zvláštního rázu dl povahy krajiny a lidu, jenž ji obývá. Tentokráte je to veselé Provencalsko,! jež hostí řady gym- nastů z celé Francie. Nizza sama sebou tak skvělá a nádherná vyzdobila se k tomu s vku- sem a přepychem hodným této královny moře středozemního. Uvítá předsedu republiky s celým průvodem ministerstva, vysokých hodnostů civil- ních i vojenských, což ji nečiní velkých starostí neboť zde krása přírody snoubí se s vybraným vkusem a elegancí nedostižnou. Ulice a avenue noří se v záplavě praporů a odznaků, stožáry a slavobrány vyjímají se na nesčetných místech, aby čestně uvítaly presidenta a účastníky sjezdu gymnastů, jichž pestré různobarvé kroje zvy- šují malebný ruch v ulicích nizzských. K sjezdu dostavili se zástupcové cizích spolků tělocvič- ných zejmena z Čech, Belgie, Švýcar a Italie.
Německo Francie Nizza Čechy Belgie Švýcary Italia
7 article
Sokolstvo české zastoupeno poselstvem sestáva- jícím z dr, Schejnera, dr. Novotného, dr. Vaníčka, Warrausa a KlecandY- Přtjetí jich gymnasty bylo ovšem velice srdečné a vřelé, jak nebylo lze po dosavadních stycích jinak očekávati. Na nádraží dostavili se k jich uvítání čle- nové slavnostního výboru s předsedou p. Sto- mierem a místní spolky tělocvičně s prapory a hudbou a též staří dobři přátelé Sokolů pá- nové Sansboeuf, Leroy a Avoiron, kteří deputaci vřele přivítali a uvedli do vykáza- ného hotelu »Palmier«. Večer uvítání hosté v po- věstném paláci »la Jetée« v moři postaveném p. Cazeletem, předsedou Unie, jenž vzpo- menul přátelských styků francouzských gymnastů se Sokoly a připil na jich počest. Jemu odvětil jmenem Šokolů dr. Novotný nadšenými slovy, poukazuje na velký význam spolků gymnast- ských a na přátelství česko-francouzské. Vřelý ohlas, jež slova ta vyvolala mezi přítomnými, potvrdil upřímné sympatie, jakým se těší naši Sokolové ve Francii. Slavnost sama zahájena v neděli dne 7. t. m. závody gymnastů na cvičišti vojenském, kdež postaveny nádherné tribuny pro obecenstvo. V středu čelné strany vypíná se pod nádherným. baldachýnem mohutná tribuna pro presidenta a čestné hosty. Cvičiště, ozdobeno prapory a větvemi palen a cyprišů, poskytuje pohled unášející, zejmena. jakmile oživuje se nesčetnými postavami jarýcl cvičenců, v četách k závodům nastupujících. Převládají tu statečné postavy provengalských borců, menšího vzrůstu, ale širokých plecía boků, s obdivuhodnou tuhostí a silou svalůrv.
Schejner doktor Novotný Vaníček Warraus Klecanda Sokol Sansboeuf Leroy Avoiron Novotná Francie Unia Sokol
8 article
Každá jednota liší se svým zvláštním krojel n, mnohdy fantastického vzhledu. Čety nastup ují k nářadím před soudce, ponejvíce důstojnliky zdejší posádky a starší gymnasty. Nejzajímavější pohled poskytují závody ve cvicích prostných, které se provádějí s neido- stižnou přesností a obratností. Závodí se v blehu, střelbě, šermu, rohování, různých skocích, 1 zpí- rání břemen a na nářadích. Závodících čest je kol 300, které vyplňují celé rozsáhlé cviť iiště. Odpoledne o 2. hod. řadí se v ulicích prů- vod gymnastů, který za ohlušujícího hli aholu polnic a bubnů táhne po boulevardech naa cvi- čiště, kdež bezprostředně nastupuje v pros adech ke společným cvičením prostným. Jest to v lastně zkouška na zejtřejší vystoupení před pre siden- tem. Podle zavedeného způsobu na dané zna- mení vystoupí z řad praporečníci s pra porya postoupí před první řadu cvičenců. Do jem to velice působivý při pochodu živého tolho lesa praporů, vesele vzduchem vlajících, kieré na konec stanou ve dlouhé řadě před c vičenci, kteří za nimi řadí se k nástupu. Praptor Unie vztýčen na stupních čestné tribuny. Vzduchem zazní poplašné zvuky »marseil- laisy«, prapory kloní se na počest, načež uchýlí se zpět, aby uvolnily pohled na řady gymnastů, k prostným cvičením připravených, fs nfára vo- jenské hudby zahlaholí, cvičenci se rezstoupía počínají cvičení prostná, jež při po čtu 2000 borců poskytují úchvatný obráz, který by mohl býti dokonalejším, kdyby mu neva dil rozdíl úborů a nedostatečné vyřízení řad. Prostná cvi- čení, jaká bylo možno zříti při slo tech sokol- ských, působila mnohem mohutněji. Po cvičeních prostných pokraču je se v zá- vodech až do poslední hodiny večerní. (Dokonč.)
Monitor Unia
9 article Denní zprävy.
Denní zprävy. — Politickým spiritismema zabývá s budějovický orgán dra. Zátky, staro český »Budi- voj«, jinak nelze souditi už podle nápisu vče- rejšího jeho úvodního článku: »Rozlišování duchů ve straně mladočeské«. Ve skutečnosti jest úvaha »Budivojova« jen citováním duchů minulosti, dávno pro- a zakletých. Zdá se, že posedl staročeský tisk v Praze i v kraji genius amerického romanopisce Bellamya, od schůze klubu národní strany svobodomyslné nepíší totiž jiné články, než na motiv »Locking backward«, »Zpětný pohled«. Pánové prozrazují náhle živou touhu k jakémusi účtování za zinulost, déle než 10 let starou, a závěrek jich úvah není jiný, leč hořká výčitka, vyznívající v ten smysl, že když národní strana svobodomyslná odhodlala se z příčin dobře uvážených, jaké snad již v době nejbližší budou celé české veřejnosti sděleny, — pokud jí dosud jasny nejsou — ke změně takti- ckého postupu, že bylo škoda — staročeskou stranu utratiti. Zvláště »Budivoj« s velikou oblibou opakuje si zmínku dra. Fořta v klubu o zadost- učinění straně staročeské. »Budivoje odpírá — ovšem naprostým nadbytkem — veškerou for- málnost jakéhokoliv zadostučinění, neboť kvituje zadostučinění již v tom, že prý politika staro- česká přišla ke cti a uznání jako jedině
Praha Bellamya