1
article
byl Devet jedinou překážkou ve vyjednávání
o mír, přeje si Botha vyjednávání opět za-
hájíti. Má se za to, že vzdá-li se Botha,
bude moc Devetova rychle klesati.
3Z Londýna, 10. dubna. (G.-B.) Ujišťuje
se, že Botha zahájil nově vyjednáváni
o mír. Při poslední své návštěvě ve státě
oranžském seznal prý, že počet přívrženců De-
veta se ztenčil a vliv jeho že zmizel. Botha
nabyl prý přesvědčení, že jednání Devetovo bylo
často takovým, za které nemůže vzlti muž zod-
povědnost a že Devet jest činitelem, s nímž
už není třeba počítati. Poněvadž za takových
okolností závisí pokračování ve válce jedině na
Bothovi, rozhodl se zahájiti opět vyjednávání,
jež jest nyní už v proudu.
Z Londýna, 11. dubna. (C.-B.) »Daily
Telegraph« oznamuje z Kapského města ze
včerejška, že dle poloúřadní zprávy sešelse
generál Botha opět s lordem Kitche-
nere m.
Both
Devetův
Kitch
Londýn
Devetovo
Daily Telegraph
2
article
Průplavní předloha.
Průplavní předloha.
Jak se nám z Vídně telefonuje, přináší
dnešní »N. Fr. Presse«, patrně z pramene vládě
velmi blízkého, důležité podrobnosti o vládní
předloze, kteráž bude říšské radě doručena
hned po uplynutí velikonočních prázdnin dne
18. dubna. Sdělujeť »Neue Fr. Presse« násle-
dující:
»Stavby vodní, ve příčině, kterých bud
říšské radě podána předloha hned po prázdni-
nách velkonočních, jsou již zásadně vládou
schváleny. Předloha vládní nebude pouhým
slibem, naopak budou v ní veškeré záruky
k zabezpečení vodních cest stejného druhu,
jako jsou záruky podané v předloze investiční
pro zabezpečení tratí do Terstu. Ovšem vláda
předpokládá, že přispějí Čechy, Morava, Slezsko
a Halič, Dolní Rakousy, Vídeň a Praha a také
jiní interessenti, jako okresy a obce, buď kapi-
tálem nebo ročními příplatky. Se stavbou kanálu
počíti se má r. 1904, stavba potrvá do r. 1924.
olav Vládou stane se vše, aby počátek staveb
nebyl odročen a náklad na vodní stavby uhradí
se půjčkou. Jelikož jde o definitivní zabezpe-
čení staveb těchto, bude vláda zmocněna, aby
věnovala určitou sumu na stavbu tu a co bude
třeba mimo to, aby opatřila půjčkou. Vláda
bude zmocněna k půjčce asi 200 mill. K, jichžto
užiti se má v době od r. 1904 do r. 1910.«
V úhrnné době dvaceti let k provedení vodních
staveb nutné, zřízeny mají býti průplavy du-
najskotoderský, dunajsko-vitavský, spojení Odry
s Labem a Vislou i veškeré s tím sou-
visfet üpravy řek. Obnos 200 mill. K
nemá býti stavebním nákladem prvních šest let
překročen a všechna spotřeba nad 200 mill. K
sáhající a připaďající na leta po r. 1910 bude
zahrnuta ve zmíněném zvláštním zákonuí
Neue
Vídeň
Francie . Presse
Terst
Čechy
Morava
Slezsko
Halič
Dolní Rakousy
Praha
mill
3
article
»Neue FreiePresse« zmiňuje se také o
poměru anuitních břemen z půjčky vyplývají-
cích k rozpočtu a praví, že stoupání výdajů
v rozpočtu břemenem anuitním, z půjčky každo-
ročně přibývajícím, má býti kryto zvláštním
zákonem Zvláštní důraz klade se při tom
na to, že vláda zamýšli Čechám, Moravě, Slez-
sku a Dolním Rakousům vynaložiti tuže sumu.
jako alpským zemím na stavby dráh, i upozor-
nůje se na to,že obě sumy jsou téměř stejně
velíké, že doba stuvební zvolena téměř sou-
chlasně, že druhě spojení s Terstem proveden
bude do r. 1909, kdéžto obnos nákladu 20
mill. dor. 1910 vystačiti má, i
Podrobnosti tyto, až posud sdělené nepo
skytují ovšem nijakého jasného obrazu o cele
vládní akci, zejmena co se úhrady a celého
financování tkne. 200 mil. K na vodní stavby a
200 mil. K na dráhy tvoří pouze minimální
část celkového rozpočtu investičního ani ne
třetinu. Jaké to budou ony »zvláštní zákony«.
kteréž mají regulovati přítok peněz, průplavními
pracemi hltaných, o tom nejasné narážky ví-
deňského listu nic bližšího neobsahují, zejmena
pramen, ze kteréhož náklady tyto pořinou, z
kterébož kryt bude úmor půjčky zůstává stále
ješté velikým otazníkem. Záhada, jaké finanční
operace nastanou po vyčerpání prvních 200 mil
K a vzhledem k novým jižním drahám 400 mil.
Čechy
Morava
Dolní Rakousy
Terst
Neue FreiePresse
4
article
K tedy po první šestileté periodě, jest pak
dalším podnětem nejoprávněnější dychtivosti po-
platnických kruhů a celé politické veřejnosti
vůbec.
Do 18. dubna, lhůty doručení vládní před-
lohy říšskému parlamentu, marně bychomv
těchto temnotách hledali světlo. Obrovitosti to-
hoto podniku průplavního bude otázka finanční
úhrady zajisté části nejchoulostivější, nejobší-
nější, schází k této záhadě naprosto klič
pokud se týče pravděpodobného výpočtu a po-
čátku výnosnosti této kolosální investice prů-
plavní, kteráž pohltí celkem asi 800 mill. K
samojediná. Leč 20 let jest lhůta velice dlouhá
a o budoucích národohospodářských dějinách
této stavební doby přinese už předloha vládní
tolik kalkulační látky, že ji sotva zpracují —
tři leta zbývající do pravděpodobného počátku
vlastních stavebních prací. Ukáže se snad hned
na počátku této doby, jak vodní stavby tyto
prospějí i zemědělství českých zemí a pokud
při nutné kanalisační regulaci řek bude vzat
zřetel i na potřeby rolnietva v inundacích. Jisto
jest, že předloha o průplavech uloží lidu če-
skému a všem vrstvám národa, celé jeho veřej-
nosti takový pracovní úkol, že na to až trudno
pomýšleti. Zdá se, že nastává perioda, ve kteréž
lid český nucen bude přistoupiti stůj co stůj
ke konečnému provedení svého národohospo-
dářského prvenství v této zemi a že k němu
nutně vynaloží největší část své dosavadní po-
litické a životní energie.
5
article
Sjezd gymnastů francouzských
V Nizze.
(Původní dopis »Národních Listů«.)
V Nizze, dne 7. dubna.
Na čarokrásném břehu luzné Riviery, upro
střed nádherné přírody a oslňujícího přepychu
koná se právě 27. sjezd Unie gymnastů fran-
couzských v Nizze. Těžko domysliti se obrazu
pestřejšího a skvělejšího nad toto okázalé vy-
stoupeni francouzské mládeže v tomto pyšném
salonu Evropy, kdež právě se koná dostaveníčko
velmožů a millionářů celého světa. Snad zúmy-
slně zvolena tentokráte Nizza za dějiště výroční
této slavnosti gymnastů, aby vzpružen byl zá-
jem těchto tříd pro snahy a účely jednot tělo-
cvičných vůči různým proudům a libůstkám
moderní mládeže francouzské, zdatnost národa
ohrožujícím. Vždyť slavnost koná se za přítomno-
sti samého presidenta republiky a náčelníků
různých ministerstev, kteří úsilovně podporují
a podněcují věc tělocvičnou, účastní se osobně
těchto sjezdů a důraznými slovy projevují úctu
a uznání snahám gymnastů. Tolikráte již jsme
sobě pomyslili, kam by již bylo Sokolstvo naše
dospělo při podobné přízni a podpoře směro-
datných činitelů?
u en l
l Vždyť při všech těch obtížích a překáž-
kách, jaké se staví v cestu řadám sokolským,
mohou se tyto směle měřit s gymnasty fran-
couzskými. Čítáť dnes Unie jich po 30letém
trvání 850 jednot s 50.000 členy, stejně jako
svaz českoslov. sokolstva.
Nizza
Evropa
6
article
Ochladnutím národního sebevědomí fra-
couzského ochladl i zájem pro jednoty gymna-
stů, které byly v r. 1871 povolány v život pod
hlubokým dojmem všeobecné touhy po odvetě
Německu.»Revanche« bylo jmeno prvých
jednot francouzských, založených po nešťastné
válce francouzsko-německé, »Revanche« znělo
po dlouhá léta v řadách mládeže, hrnoucí se
pod prapory gymnastů s vlasteneckým zápalem,
»Revanche« bylo kouzelnou vzpruhou pro vý-
chovu nověho statného dorostu, jenž měl sma-
zati temnou skvrnu z posledních dějin Francie.
Heslo to během doby pozbylo své přítažlivosti
a s ním klesl i zájem pro tělocvičné spolky,
mládež vrhla se na sport, vyhovující více její
touze po vyznamenání a ocenění vyspělosti
jednotlivců.
Uznání hodné jsou snahy vlády, jež se
snaží zastaviti úpadek jednot gymnastských růz-
nými cestami, v poslední době zejmena úlevou
služby vojenské pro vyspělé cvičence a účastí
na sjezdech, jež se rok co rok pořádají ve
větších městech celé země.
Slavnosti ty nabývají zvláštního rázu dl
povahy krajiny a lidu, jenž ji obývá. Tentokráte
je to veselé Provencalsko,! jež hostí řady gym-
nastů z celé Francie. Nizza sama sebou tak
skvělá a nádherná vyzdobila se k tomu s vku-
sem a přepychem hodným této královny moře
středozemního. Uvítá předsedu republiky s celým
průvodem ministerstva, vysokých hodnostů civil-
ních i vojenských, což ji nečiní velkých starostí
neboť zde krása přírody snoubí se s vybraným
vkusem a elegancí nedostižnou. Ulice a avenue
noří se v záplavě praporů a odznaků, stožáry
a slavobrány vyjímají se na nesčetných místech,
aby čestně uvítaly presidenta a účastníky sjezdu
gymnastů, jichž pestré různobarvé kroje zvy-
šují malebný ruch v ulicích nizzských. K sjezdu
dostavili se zástupcové cizích spolků tělocvič-
ných zejmena z Čech, Belgie, Švýcar a Italie.
Německo
Francie
Nizza
Čechy
Belgie
Švýcary
Italia
7
article
Sokolstvo české zastoupeno poselstvem sestáva-
jícím z dr, Schejnera, dr. Novotného,
dr. Vaníčka, Warrausa a KlecandY-
Přtjetí jich gymnasty bylo ovšem velice
srdečné a vřelé, jak nebylo lze po dosavadních
stycích jinak očekávati.
Na nádraží dostavili se k jich uvítání čle-
nové slavnostního výboru s předsedou p. Sto-
mierem a místní spolky tělocvičně s prapory
a hudbou a též staří dobři přátelé Sokolů pá-
nové Sansboeuf, Leroy a Avoiron,
kteří deputaci vřele přivítali a uvedli do vykáza-
ného hotelu »Palmier«. Večer uvítání hosté v po-
věstném paláci »la Jetée« v moři postaveném
p. Cazeletem, předsedou Unie, jenž vzpo-
menul přátelských styků francouzských gymnastů
se Sokoly a připil na jich počest. Jemu odvětil
jmenem Šokolů dr. Novotný nadšenými slovy,
poukazuje na velký význam spolků gymnast-
ských a na přátelství česko-francouzské. Vřelý
ohlas, jež slova ta vyvolala mezi přítomnými,
potvrdil upřímné sympatie, jakým se těší naši
Sokolové ve Francii.
Slavnost sama zahájena v neděli dne 7.
t. m. závody gymnastů na cvičišti vojenském,
kdež postaveny nádherné tribuny pro obecenstvo.
V středu čelné strany vypíná se pod nádherným.
baldachýnem mohutná tribuna pro presidenta a
čestné hosty.
Cvičiště, ozdobeno prapory a větvemi palen
a cyprišů, poskytuje pohled unášející, zejmena.
jakmile oživuje se nesčetnými postavami jarýcl
cvičenců, v četách k závodům nastupujících.
Převládají tu statečné postavy provengalských
borců, menšího vzrůstu, ale širokých plecía
boků, s obdivuhodnou tuhostí a silou svalůrv.
Schejner
doktor
Novotný
Vaníček
Warraus
Klecanda
Sokol
Sansboeuf
Leroy
Avoiron
Novotná
Francie
Unia
Sokol
8
article
Každá jednota liší se svým zvláštním krojel n,
mnohdy fantastického vzhledu. Čety nastup ují
k nářadím před soudce, ponejvíce důstojnliky
zdejší posádky a starší gymnasty.
Nejzajímavější pohled poskytují závody ve
cvicích prostných, které se provádějí s neido-
stižnou přesností a obratností. Závodí se v blehu,
střelbě, šermu, rohování, různých skocích, 1 zpí-
rání břemen a na nářadích. Závodících čest je
kol 300, které vyplňují celé rozsáhlé cviť iiště.
Odpoledne o 2. hod. řadí se v ulicích prů-
vod gymnastů, který za ohlušujícího hli aholu
polnic a bubnů táhne po boulevardech naa cvi-
čiště, kdež bezprostředně nastupuje v pros adech
ke společným cvičením prostným. Jest to v lastně
zkouška na zejtřejší vystoupení před pre siden-
tem. Podle zavedeného způsobu na dané zna-
mení vystoupí z řad praporečníci s pra porya
postoupí před první řadu cvičenců. Do jem to
velice působivý při pochodu živého tolho lesa
praporů, vesele vzduchem vlajících, kieré na
konec stanou ve dlouhé řadě před c vičenci,
kteří za nimi řadí se k nástupu. Praptor Unie
vztýčen na stupních čestné tribuny.
Vzduchem zazní poplašné zvuky »marseil-
laisy«, prapory kloní se na počest, načež uchýlí
se zpět, aby uvolnily pohled na řady gymnastů,
k prostným cvičením připravených, fs nfára vo-
jenské hudby zahlaholí, cvičenci se rezstoupía
počínají cvičení prostná, jež při po čtu 2000
borců poskytují úchvatný obráz, který by mohl
býti dokonalejším, kdyby mu neva dil rozdíl
úborů a nedostatečné vyřízení řad. Prostná cvi-
čení, jaká bylo možno zříti při slo tech sokol-
ských, působila mnohem mohutněji.
Po cvičeních prostných pokraču je se v zá-
vodech až do poslední hodiny večerní. (Dokonč.)
Monitor Unia
9
article
Denní zprävy.
Denní zprävy.
— Politickým spiritismema zabývá s
budějovický orgán dra. Zátky, staro český »Budi-
voj«, jinak nelze souditi už podle nápisu vče-
rejšího jeho úvodního článku: »Rozlišování
duchů ve straně mladočeské«. Ve skutečnosti
jest úvaha »Budivojova« jen citováním duchů
minulosti, dávno pro- a zakletých. Zdá se, že
posedl staročeský tisk v Praze i v kraji genius
amerického romanopisce Bellamya, od schůze
klubu národní strany svobodomyslné nepíší totiž
jiné články, než na motiv »Locking backward«,
»Zpětný pohled«. Pánové prozrazují náhle živou
touhu k jakémusi účtování za zinulost, déle než
10 let starou, a závěrek jich úvah není jiný, leč
hořká výčitka, vyznívající v ten smysl, že když
národní strana svobodomyslná odhodlala se
z příčin dobře uvážených, jaké snad již v době
nejbližší budou celé české veřejnosti sděleny, —
pokud jí dosud jasny nejsou — ke změně takti-
ckého postupu, že bylo škoda — staročeskou
stranu utratiti. Zvláště »Budivoj« s velikou oblibou
opakuje si zmínku dra. Fořta v klubu o zadost-
učinění straně staročeské. »Budivoje odpírá —
ovšem naprostým nadbytkem — veškerou for-
málnost jakéhokoliv zadostučinění, neboť kvituje
zadostučinění již v tom, že prý politika staro-
česká přišla ke cti a uznání jako jedině
Praha
Bellamya