Načítám náhled…
Chunky — 32 celkem
· entity: person 79, place 90, org 23, work 2
1
masthead
Strana2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY
3
masthead
3. června 1909 Císlo 151
4
article
valo proti ostatním Slovanům i v otázkách, pro
Poláky úplně lhostejných. Na tento nepochopi-
telný zjev ukázaly nejen české časopisy, nýbrž
i jihoslovanské. Němců však Poláci tím ne-
získali. Za polské povolnosti rozmáhá se vše-
německé hnutí v Haliči a ve Slezsku Němci vy-
stupují proti Polákům brutálněji, než kdykoli
před tím. V otázce průplavů, pro Poláky nej-
životnější, Němci hlasovali proti resoluei
Battagliově a Češi ovšem se za nynějšího cho-
vání polského kola necítili povinnými, hlasovati
ze zdvořilosti pro polskou resoluci. Posl. Sta-
piňski byl za takových poměrů ovšem nucen uči-
niti návrh na revisi polské politiky ve Vídnia
návrh jeho odevzdán všemi hlasy předsednictvu,
aby ho uvážilo. Konečně je nepopíratelno, že
polské kolo svou nynější politikou si znepřátelilo
celou slovanskou jednotu, což může býti Polá-
kům jen na škodu.
„Dzien. Pol.“ vytýká orgánu prof. Glabin-
ského také nedůslednost. Sbírá přispěvky na dan
grundwaldský, jenž má Polákům umožnit boj
s germanismem, ale podporuje přátelství pol-
ského kola s Němci, potirajicími všechny kul-
turní i politické snahy rakouských Slovanů. Ve
Vídni zrazuje se slovanské politiky polského
kola, ale v Rusku souhlasí se slovanskou poli-
tikou p. Dmowského. Pokud jde o Rusko a Pru-
sko, „Sl. pol.“ dělá tedy politiku slovanskou,
v Rakousku však táhne statečně za jeden provaz
s Němci proti ostatním Slovanům.
Polák
Němec
Battagliův
Čech
Posl
Pol
Glabin
Halič
Vídeň
Rusko
Rakousko
5
title
Politické zprávy zahraničné.
6
article
V Praze, 2. června.
Praha
7
article
Slovanský ruch v Rusku.
V Moskvě utvořil se nový slovanský spo-
lek pode jménem „Slavia“, jež tyto dni konala
ustavující valnou hromadu. Při spolku zřízeny
jsou oddily: ruský, polský, český, srbský a bul-
harský. Povinností každého oddilu jest, aby obe-
znamoval ostatní členstvo se životem svého ná-
roda a vedle toho staral se o porobenou jeho
část. Ruský oddíl má se tedy starati o Karpatské
Rusy, Poláci mají pečovati o rozšíření slovan-
ské myšlenky mezi Poláky a spolu s oddílem ru-
ským starati se , aby došlo k rusko-polskému
smíru na celé čáře styků obou bratrských ná-
rodů. Český oddil má se starati o uherské Slo-
váky. Srbský bude udržovati duchovné spojen
se svými bratry v Starém Srbsku, Bosně a Herce-
govině; bulharský o makedonské Bulhary. Každý
oddíl je ve svém konání úplně samosprávným,
ale všechny jsou k sobě v poměru federativném
a hlavu mají v ústředním výboru, jehož před-
sedou zvolen Čech S. O. Koníček a jeho náměst-
kem Rus F. F. Aristov.
Novi francouzští vyslanci.
Ministr zahraničních záležitostí Pichon pode
psal jmenování George Louisa vyslancem
v Petrohradě a Bomparda vyslancem
v Cařihradě. George Louis, narozený r. 1847.
zahájil svou diplomatickou karjeru jako tajemnik
zahraničního zákonodárství v ministerstvu spra-
vedinosti r. 1877. Byl pak chefem kanceláře
hr. de Choiseula, státním podlajemníkem v mi-
nisterstvu zahraničních věcí s Barthéleny Saint-
Hilaisem r. 1880, následujíeího roku byl pod-
ředitelem obchodních věel v zahraničním úřadě
Roku 1893 byl jmenován komisařem egyplskébo
dluhu, ale opět se vrátil do zahraničního úřadu
jako ředitel obchodních záležitosti, Od několika
let byl rozhodujícím činitelem v zahraničním
ministerstvu jako politický ředitel, je státní radou
a velkodůstojníkem čestné legie.
Rus
Polák
Bulhar
Čo
S O
F F Aristov
Pichon
George Louisa
George Louis
Choiseula
Rusko
Moskva
Srbsko
Boseň
Novi
Petrohrad
Cařihrad
Slavia
Barthélit SaintHilais
8
article
Maurice Bompard nar. 1854 v Metách
Oženil se se sl. Gabrielou Le Barbierovou, sestrou
bývalého tajemníka franeouzské legace ve Štok-
holmu a v Bělehradě. Byl postupně radou pre-
fektury v Lille, generálním tajemnikem vlády tu-
nisské (1882), residentem v Madagaskaru (1892)
ředitelem konsulátů v zahraničním ministerstvu
(1894), splnomocněným ministrem I. třídy (1898)
a vyslancem v Petrohradě (1908). Bompardje
komandeurem čestné legie. Poslední rok byl
v dísponibilitě.
Pessimistická řeč lorda Eshera.
Lord Esher, guvernér windsorský, vyzna-
menávaný zvláštním přátelstvím anglického krále.
pronesl v Callenderu řeč, chmurně posuzující
situsci. Pravil mimo jiné: Nejsem přítelem
poplachu, nepatřím k žádné politické straně,
ale kdokoliv pozoruje bedlivě vývoj událost
v Evropě a na Východě, musi doznati, že
cisařství britské je dnes v nebezpečné situaci.
Jsem přesvědčen, že nesáhne-li vláda a kolonie
k energickým prostředkům co nejdřive, budou
musit naši synově bojovati za neodvislost své
země. Muslme postavit dvě lod
pokaždé, když největší námořn
říše na pevnině začne stavět
jednu lod. Potřebujeme pravidelnou armádu,
opírající se o silné reservy a teritoriální
armádu podporovanou též zálohami.
Kolonie musí podporovati maleřskou vlas
v jejím boji za převahu nejen morálně, ale
hmotně. Povinnou vojenskou službu pokládá
za nezbytnou, ale naslane den, kdy každý
mladý a statný muž uzná nutnost sloužit
vlasti a podrobiti se vojenské službě, jinak
bude jím společnost opovrhovati.«
Mauric Bompard
Gabriela
Le
Barbierův
Esher
Bělehrad
Lille
Madagaskar
Petrohrad
Evropa
9
article
Lodní krise v Anglii.
Z Londýna, 30. května. (Pův. zpráva
»Nár. Listů«.) Lodní krise pomalu pokračuje.
Velké vzrušení způsobil ve sněmovně posla-
necké jistý list kapitána Bacona, vytištěný na
rozkaz sira Johna Fishera a rozeslaný, neznámo
přesně jak vysokým důstojníkům velitelství brit-
ského námořnictva.
V tomto listě uváděl kapitán Bacon věc
velmi nepříjemné pro jiného důstojníka poručíka
Carlyona Bellairsa, dnes člena parlamentu.
Tento případ, jenž připomíná kvalifikacní
listky v armádě francouzské, udál se před třemi
lety. Ministr námořnictva Mac Kenn doznal
přímo, že zmíněný list byl vytištěn na rozkaz
sira Johna Fishera, ale, zdá se, jedině jako do-
kument a bez nejmenšího úmyslu, rozeslati jej
jako důvěrný oběžník předním velitelům angli-
ckého námořnictva. Ministr vyslovil politování
za svou osobu i za sira Johna Fishera, že byl
vytištěn také osobní odstavec, týkající se poru-
číka Bellairsa, kdežto admiralita chtěla uchovati
ve svých archivech toliko ostatní část listu, jež
ie skutečně technicky zajímavá.
Bacon
Fisher
Carlyon Bellairsa
Mac Kenn
Bellairsa
Anglie
Londýn
10
article
Několik dní po této parlamentní příhodě
přinesl »Evening Standard« zprávu, že sir John
Fisher odejde na podzim na odpočinek, ačkola
jej vláda žádala, aby to nečinil.
.Je známo, že ofnisterský předaeda i ostatn
členové kabinetu si nanejvýše váží sira Johna
Fishera, jenž jest znamenitým organisátorem
velitelem. Vláda nerada by postrádala služeb
jež může ještě po léta konati první lord admi
rality, který byl ostatně jmenován Balfourem,
když byl předsedou konservativního kabinetu,
Situace jest tedy kritická a poslední prohlášení
Asquithova, upouštějící aspoň prozatím od
»vlajky dvou mocností«, nejsou s to, ji zlepšiti.
Liberální vláda nechce doznati, že čtyři
dodatečné Dreadnoughty jsou již objednány.
Z pochopitelných zájmů strany jest ministerský
předseda nucen šetřiti citlivosti krajních frakeí
liberální strany. Protiliberální kampaň však se
vzmáhá a, což jest litovati, vmísí se do ni
otázky lodní, jež by měly zůstati mimo strany.
A není nemožno, že ze všeho toho snad vznikne
silné hnutí, které bude míti za následek roz-
puštění parlamentu ještě před říjnem 1910, na
kdy jsou vládou stanoveny všeobecné volby.
List, uveřejněný v »Timesech« a podepsaný
Ameryem, jenž hodlá kandidovati v příštích vol-
bách a náleží k vynikajícím mladším členům
konservativní strany, dovoluje posouditi smýšlení
většiny unionistů. Jestliže muž tak významnýa
rozvážný jako Amery soudí, že prohlášení
Asquithova, pokud se týče zásady »vlajky dvou
mocností«, vyžadují nezbytně vzněsti hned dotaz
na národ, můžeme býti ubezpečeni, že za ne-
dlouho zahájí konservativní tisk energickou kam-
paň, jejíž následky lze snadno předvídati.
J. Coudurier.
Fisher
Balfour
Asquithův
J Coudurier
Timesy
11
article
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 2. června. (K. k.)
Rozpočtový výbor pokračoval odpoledne
v rokování
o rozpočtu min. vynčování.
Nejdříve podávali zpravodajové zbývající ještě
referáty.
Posl. Staněk referoval o pol. „Obecná ško-
la.“ Je povděčen, že byly zařaděny na obecné školy
vyšší obnosy a přimlouvá se za požadavky učitel-
stva. Přeje si zvýšení položky na hospodářské vzdě-
lavaci kursy a zřízení IV. třídy na měšťanských
školách. Doporučuje také koedukaci. Stěžuje si na
stavby škol, zvláště českého ústavu pro vzdělání
učitelek v Brně a domáhá se, poukazuje na sub-
vence, poskytované vlašským i německým školám
jižním Tyrolsku, zřízení státní české obecné školy
ve Vídní. Ve smyslu svých vývodů navrhuje vhodné
resoluce.
Posl. dr. Olesnický připomněl, že býv. minist
slíbil blahovolně prozkoumati předběžné podmínky
pro zřízení ruské university ve Lvově a přimlouva!
se za zřízení této university, prohlašuje ji za nej-
vroucnější přání rusko-ukrajinského lidu.
Posl
Staněk
doktor
Olesnický
Vídeň
Brno
jižní Tyrolsko
Lvov
12
article
Posl. Maštálka prohlásil, že čeští poslanci trvají
na loňské resoluci, výborem schválené a sněmovnou
potvrzené, v níž bylo usneseno zříditi českou
universitu na Moravě. Resoluce byla utvr-
zena prehlášením bývalého ministra vyučování, kte-
rý veřejně slíbil, že zachová a provede všechny, sně-
movnou usnesené resoluce. Řečník žádá za zlízení
studijní kanceláře k zevrubnému studiu škol-
ských zařízení a reforem na obecných, středních a
vysokých školách v cizích státech, rozmnožení úřad-
nictva u statístické ústřední komise, ja-
kož i aby brán byl v ní zřetel na české úřadnictvo.
dožaduje se rozmnožení zem. škol. ins pek-
torů v Čechách o dva a rozmnožení tamních ad-
ministračních referentů o jednoho úřadníka, i roz-
dělení tuze velkých českých školních dozorčích okre-
sů. Vyzývá vládu, aby podala předlohu, jež by upra-
vovala stavovské poměry zemských školních in-
spektorů.
Posl
Maštálek
Čechy
univerzita na Morava
13
article
Doráhá se přiměřené podpory pro uměle-
cké časopisy „Volné Směry“, „Dílo“ a „Styl“
žádá, by při řešení uměleckých úkolů a při všech
soutěžích byl brán zřetel na umělce všech národností
a žádá vydatnou podporu pro uměleckou
galerii a její roční dotaci ze státní pokladny. Po-
jednávaje o poměrech na pražské umělecké
akademii, žádá za její vybudování, zřízení no-
vých oddělení architektury, grafiky, krajinářství a
malby monumentální a stipendia by byla rozdílena
v témze poměru, jako na akademii vídeňské. Dále
navrhuje, aby nově ustanoven' učitelské síly na
pražské umělecké akademii byly slovem i písmem
mocny obou zemských jazyků, aby v obou jazycích
mohly vyučovati. Naléhá na postátnění hudebn
konservatoře v Praze, žádá, by pro ni byly
opatřeny potřebné místnosti a její subvence byla
zvyšena.
TTotéž žádá pro národopisné museum
Praze
V další resoluci navrhuje, aby technicko
mu museu v Praze, které se má nově zříditi.
byla udélena dostatečně značná stavební a udržo-
vací dotace ze státních prostředků a předměty, kte-
ré pocházejí z království českého, aby byly dány
vládou technickému museu k disposici a byly praž
skému museu odevzdány.
Vítá výtečné výkony vídeňského orchestru hu
debních umělců, zvláště pořádání koncertů pro děl-
níky a žádá touž podporu pro tento spolek, jaká se
dává vídeňskému koncertnímu spolku.
Praha
národopisný muzeum Praga
14
article
Požaduje subvence pro musea v Chrudim
a v Hradci Králové, vystavění proboštského kostel
na Mělníku a děkanského kostela v Klatovech a So-
botce, subvence na vydání českých dějin hudby, zvý-
šení podpory pro Českou Filharmonii, pro pěvecký
spolek „Hlahol“ a pro český spolek feriálních osa
v Praze. Požaduje, aby se převedla technic ká
bibliotéka z budovy německé techniky na pří-
znivější půdu, aby postavila se moderní budova pre
universitní knihovnu v Praze a upravily postupově
poměry praktikantů této knihovny, mluví o udělení
remunerace přednostům ústavů universitních klinik,
žádá, by vysokoškolští profesoři, kteří přejímají z ve-
řejné služby učitelský úřad na vysoké škole, nedo-
stávali nižší plat, nežli měli dříve a žádá zvýšení
preliminovaného obnosu 96.000 K ke vzdělání akade-
mických učitelských sil. Stěžuje si na rozdíl, jak se
jedná naproti českým středním školám u porovnání
s německými, i žádá zřízení nových reálek v Nové
Pace, Humpolci a Chotěboři a gymnasia v Pardubi-
cích, jakož i vyšetření školních poměrů na Král. Vi-
nohradech, na Mělníce a v Berouně za tím účelem
aby tam byly zřízeny střední školy. Žádá vybudo-
vání gymnasijní budovy v Rychnově nad Kněžnou
v Žitné ulici v Praze, v Čáslavi a v Jindřichově
Hradci; by města Příbram, Jindřichův Hradec, Roud-
nice a Jičín byla zbavena povinnosti, vydržovati
střední školy. Navrhuje postátnění pedagogia Matice
školské v Budějovicích a vydatnou subvenci pro ně
a navrhuje zvýšení subvence pro dívčí lyceumv
Chrudimi.
Král
Chrudim
Hradec Králové
Mělník
Klatovy
Praha
Nová Paka
Humpolec
Chotěboř
Pardubi
Beroun
Rychnov nad Kněžná
Žitná ulice
Čáslav
Jindřichov Hradec
Příbram
Jindřichův Hradec
Roud
Jičín
Budějovice
Český filharmonie
spolek feriální osa
ústav universitní klinik
15
article
Při české obchodní akademii v Praze
buď zřízeno mezinárodní oddělení. Protože v dů-
sledcích hospodářského rozvoje z akademie vystu-
pující mladý dorost nalézá ihned zaměstnání a do-
konce je nedostatek absolventů, žádá zřízení nových
obchodních akademif a obchodních škol. Dále aby
postátněna byla obchodní akademic v Chrudimia
obchodní školy v Kolíně a Uh. Hradišti, aby zvýšena
byla subvence na zřízení IV. tříd měšťanských škol
a vybudování měšťanských škol na jednotné školy
střední, aby feriální kursy k dalšímu vzdělání učite-
lů obecných a měšťanských škol byly subvencovány
a upraveny také poměry okresních školních inspek-
torů, kteří pocházejí z kruhů ředitelů měšťanských
škol a odborných učitelů.
Vyzývá vládu, aby uvažovala o reformě t
stavů ke vzdělání učitelů i učitelek
za tím účelom aby nejprve svolala anketu, přimlou
vá se, aby české soukromě škole ve Vídni uděleno
bylo právo veřejnosti a českým menšinovým obce-
ným školám aby dostalo se podpor, jaké dostávají
německé školy v jižních Tyrolích a v Přímoří.
Praha
Kolín
Tyroly
Chrudimia obchodní škola
český soukromě škola v Vídeň
16
article
Posl. Vasilko uznavá potřebu a vědecký význam
ruského jazyka pro ostatní slovanské národy, ale je
proti zřízení stolice ruštiny na lvovské
universitě, poněvadž by sledovala účely politické
Byla by střediskem, z něbož prováděla by se ná
rodní propaganda. Češi, Slovinci a Srbové — pokra-
čuje řečník — mohou si dopřáti luxus zbožňování
ruského, uvnitř prázdného obra, aniž by se vzdávali
své vlastní národnosti, aniž by byly ohroženy jejich
jazyk a kultura, ba aniž by jim hrozilo nebezpečí,
že dostanou se kdy do státní mocenské oblasti Ru-
ska, avšak haličští a bukovinští Rusové jsou pova-
žováni Ruskem jen za úd jeho tělesa, dosud oddě-
lený, a proto snaží se Rusko, sač jest, aby zbavile
nás našeho vlastního jazyka a vlastní kultury, Jame
přímými sousedy Ruska, dvacet milionů příslušníků
našeho kmene žije pod ruskou vládou a nechceme
sdileti jejich osud. Bojujeme-li proti ruství, konáme
pro svůj samostatný národ národní práci. Proto jsou
v neprávu ostatní Slované, vytýkají li nám neúčas
na činech slovanské solidarity, jež konají se pod pa-
tronancí ruskou, avšak i rakouská vláda nám křivdí,
protože nevyhovuje zvláště ve školství našim kulfur
ním požadavkům a mrví takto půdu ruské propa
gandě mezi Rusy.
Posl
Vasilko
Čech
Slovinec
Srba
Rus
Slovan
Rusko
17
article
Posl. Cegliňský přednesl různá přání a stížnosti
východohaličských Rusů v oboru obecného a střed-
ního škobství.
Zpravodaj o vysokých školách šl. Gorski navrh
více resolucí. V jedné z nich přimlouva se za zří-
zení nových vysokých škol v oněch případecha
místech, kde jsou dány předpoklady k nerušenému
pokračování ve studiích a k zdárnému pokojnému
rozvoji těchto vzdělávacích ústavů.
Posl. Šilinger pravil, že čeští členové rozpočto-
vého výboru si teď práci rozdělili a budou soli-
dárně pestupovati ve všech školských
záležitostech českého národa. Pojednávaje
o různých moravských náboženských a školských
záležitostech, přimlouval se za zrušení šlech-
tické výsady při obsazování kanov-
nických míst v Olomouci a za rovnopráv-
nost všech kleriků. Domáhal se zřízení česk
university v Brně, vybudovánítamní česk
techníky a žádal, by neobsazené učitelské stolice na
české právnické fakultě v Praze byly obsazeny. Pro
školu Komenského domáhal se práva veřejnosti.
Posl
Rus
Gorský
Šilinger
Komenský
Olomouc
Brno
Praha
český právnický fakulta
18
article
Napadal prudce školskou správu a německého miní
stra krajana, protože jsou vinni nezachováváním
zákonů a nařízení, dle nichž mají se třídy rozděliti
v parallelky, jakmile jent tu 80 žáků, což se však
pro odpor radnice a německéhu ministra krajana na
českých školách v Brně neděje. Rovněž tak nezacho-
vává ministerstvo zákon Perkův a nařízení k němu
vydané. Naléhá na novostavbu deského ústavu pro
vzdělání učitelek v Brně a prohlašuje, že bude hla-
sovati proti rozpočtu, protože se neza chovávají
zákony vůči českému národu.
Posl. dr. Čelakovský praví, že se chce obmezit na
přednesení některých desiderií ohledně českého škol-
ství vysokého a středního. V první řadě, jak se roz-
umí samo sebou, musí zmíniti se o dlouholetém na
šem požadavku po zřízení druhé české uni-
versity na Moravě, Ačkoli sněmovna po ná-
vrhu výboru rozpočtového loni přijala resoluci, kte-
rou byla vláda vyzvána, aby bezodkladně uči-
nila potlebné kroky, by tato universita co nejdřive
mohla býti zřízena, nebylo v této věci správou vy-
učovací ničeho podniknuto. Oprávněnost tohoto uni-
versitního požadavku není třeba opětně dovozovati,
poněvadž s německé strany nečiní se proti tomu
žádné principielní námitky a toliko místo budoucí
university a politické momenty, jež s tím souvisí.
Perkův
Posl
doktor
Čelakovský
Brno
Morava
český škola v Brno
19
article
jsou pochybny. Poněvadž ale moravský sněm dne
15. října 1208 se vyslovil pro zřízení, české univer-
sity vadle německé v hlav. městě Brně a takovým
způsobem od nejkompelentnějších činitelů bylo uči-
něno k vládě vyzvání, máme za to, že můžeme pře-
stati tentokráte na těchto autoritativních projevech,
jež mluví na prospěch našeho stanoviska. Abychom
navrhli novou resoluci, jak se již opětně stalo v plně
sněmovně, nemáme nyní za oportunní, poněvadž
naše stanovisko jest obecně známo, souhlasí úplně
s usnesením poslanecké sněmovny a moravského
sněmu a my na základě těchto usnesení musímea
můžeme čekati na dobu, až novů, spravedlivá, ob-
jektivně soudící vláda za úkol si postaví přispěíi
k dohodě a vyrovnání národů rakouských a až tako-
váto vláda bude odhodlána také oprávněné poža-
davky všech národností na poli vysokého školství
provésti. Všechno to dnes nestává a mně
nezbývá, než některá upřímně míněná slova v této
citové otázce našeho národa k našim německým
spoluobřanům pronésti, ovšem k těm německým spo-
luobčanům, kteří nás považují za stejně oprávněné
občany státní a nikoli k těm, kteří jsou tak ducha-
plní a národně pokročilí, že nám vykazují v Čechácl
místo Zulukafrů!
Brno
poslanecký sněmovna
20
article
Vážení pánové! My Čechové nemůžeme ben
druhé university na delší další dobu existovati a
nejvhodnějším sídlem této university může býti to-
iko hlavní město Brnol Důvody proto jseu
obsaženy zejména v pamětním spise akademickéh
senátu české university v Praze ze dne 19. prosinee
1905 a netřeba se o nich dále šířiti. S německé stra-
ny se ovšem namitá, že by česká universita v Brn
vedla ku počeštění tohoto města. Ale vliv nové č
ské university byl by paralysován německou univer
sitou, proti jejímuž založení níčeho nenamitáme; vý
znam vysoké školy pro národní karakter některého
města se velice přeceňuje, jak se možno přesvědčit
při německé universitě v Praze a české technicev
Brně a kromě toho se nesmí zapomenouti, že posta-
vení Němců v Brně na základě nového obecního řá-
du pro budoucnost bylo zabezpečeno. Tato námik
jest tedy neoprávněna. Když pak v některých časo
písech čteme, že tato záležitost není otázkou kul
lurní, nybrž politickou, jež se týká všec
Čecho
Němec
Brno
Praha
senát český univerzita v Praga
21
article
Němců v tak zvaných sudelských zemích a tolikov
spojení se všemi spornými otázkami v těchto zemích
může býti rozřešena, tedy jest nám sice velmi sym-
palické, že se s německé strany klade důraz na spo-
jitost Čech, Moravy a Slezska, avšak dávám přece
na uváženou, zdali dosavadní zkušenosti nemusily
každého přesvědčiti, že národní sporné otázky ne-
mohou všechny najednou, nýbrž spíše jedna po dru-
hé býti rozřešeny. V žádném případě neustoupíme
od našeho požadavku po druhé české universitěv
Brně, nýbrž budeme i nadále prácovati k jeho usku-
tečnění a máme toliko jedíné přání, by se nám po-
dařilo co možná brzo tento kulturní požadavek v
srozumění se zástupci našich německých krajanů
prověsti, jak se to také r. 1881 při rozdělení pražské
university stalo ke blahu obou národů. Co se týče
dalších přání, v přičině trvajících vysokých škol
Čechách, děkuje řečník zpravodaji za zájem české
universitě věnovaný. Obecně se uznává nutnost, aby
se naše vysoké školy brzo dostaly do nových pří-
hodných budov. Našemu dlouholetému snažení po-
dařílo se sice v té příčině zjednati některý pokrok,
ale ještě daleko nejsme u cíle našich snah. Pro naše
nové kolejní domy v Praze zakoupil sice stát se
značnými obětmi od obce pražské pozemky, ale pro
nové stavby nejsou ještě ani detailní plány vypra-
covány. Zejména už před rokem profesorský sbor
Iilcselické Iakulty zádal, aby pro stavbu kolejníh
Němec
Čechy
Morava
Slezsko
Brno
Praha
vysoký škola Čechy
Iilcselický Iakult
22
article
domu na Bloku č. X. užší konkurs byl vypsán, ale
návrhi ten zůstává nevyřízen. Na lékařské fakulte
jsou zvláště obecně známy brozně poměry gynaeko-
legické kliniky. Ale poněvadž fond nemocniční jes
pasivní, zůstává vše při starém. Budova pro theoro
tické ústavy na Karlově náměstí jest v každém ohle-
du nedostatečná a teprve v letošním rozpočtu na-
chází se obnos 350.000 K na stavbu pathologicko-
anatomického ústavu (Hlavova). Stalo se tak už
v loňském rozpočtu, kde však mínilo se zároven
opatřiti novou stavbu ústavu hygienickému. Musil
bychom protestovati, kdyby se od této druhé, rovněž
nutné stavby mínilo upustiti. Ostatně se dosud ni-
čeho nestalo, aby projekty tyto byly uskutečněny
A přece čeká celá řada jiných ústavů, jako pro ana-
tomii, experimentální medicinu, hystologii a em-
bryologii atd., jež nutně potřebují se rozšířiti, na
tyto nové stavby, aby mohly obsaditi uprázdnění
místnosti. Rovněž jsou známy zubožené poměry na
klinice psychiatrické, jež nemá žádné posluchárny
takže přednášky musí se konati v pokojích nemoe-
ných atd
Na filosofické fakultě nalézá se letos v rozpo-
čtu 450.000 K pro novostavbu ústavů mathematicko-
přírodovědeckého a zoologického a očekáváme, ze
tyto stavby se vší energií budou prováděny, Sbory
profesorské všech fakult žádají o zvýšení dotací pr
ústavy a semináře a řečník žádá ministra, aby těm-
to cprávněným požadavkům, jež nejsou žádné poli-
ticum, hleděl vyhověti.
Hlavův
Musil
Karlov náměstí
ústav mathematickopřírodovědecký
23
article
Jakožto společná nutná záležitost obou univer-
sit v Praze a také všech ostatních škol v Čechách
musí se považovati naléhavá potřeba umístění uni-
versitní knihovny v nové moderní budově, která by
nejpřiměřeněji mohla státi na svobodném bloku č. I
vedle německého kolejního domu.
Přicházím k desideriím české technické školyv
Praze. Poněvadž počet posluchačů stále stoupá, jest
nezbytně nutno, aby budova techniky směrem k Res-
slově ulici se dále rozšířila, tak aby jednotlivě sto-
lice nemusily býti umístěny mimo techniku, v loka-
litách, za drahé peníze najatých. Také elektrotechni-
cký ústav potřebuje nové, větší místnosti.
Praha
Čechy
Reso
svobodný blok
24
article
Přesídlení společné technické knihovny do j-
ných místností za zvýšení dotace a rozmnožení po-
čtu úřadníků jest nutnou potřebou. S prospíváním
vysokých škol v Praze jsou v úzké souvislosti zájmy
České Akademie, České učené společnosti a Če-
ského musta, jakož i prospěchy universitní extense
Mensae akademicae, jež stojí pod patronancí akade-
mického senátu, Hlávkových kolejí a velezaslouži-
lého Svazu osvětového. Ve všech těchto směrechi jes
nutno, aby stát poskytnul ve zvýšené míře podpory
a řečník předkládá v tomto směru příslušné reso-
luce. Četná a daleko ještě nesplněná jsou přání, tý-
kající se středního školství. Když se rozpo-
menu zbědovaných poměrů, v nichž se české středn
školství před třiceti lety, roku 1879, nacházelo, kdy
jsem vypracoval jménem českých poslanců pamětn
spis o něm pro ministerstvo vyučování, tedy musím
vděčně uznati, že ve vývoji tohoto českého odvětv
školského nastal velký pokruk. Ale přes to jsem nu-
cen poznamenati, že naše české školství střednís
ještě nenachází v pravém poměru ke školství ne-
meckému a že přeplnění našich středních škol po-
dává důkaz o potřebě několika nových středních
ústavů. Nemůže se na př. uznati za oprávněné,ž
v Práze a na předněstích existuje skoro tyz poče
českých jako německých středních škol a že něme-
cké školy jsou v lepších budovách umístěny, neh
ústavy české. Tak v rozpočtech z r. 1908 a 1909 jest
praeliminováno 150.000 K na budovu německého
gymnasia na Král. Vinohradech a 188.000 K na za-
koupení stavebního pozenku pro německou reálku
v Karlíně, kdežto přijaté resoluce a pronešená přán
v příčině opatření našich středních škol v Praze
Hlávkův
Král
Praha
Vinohrady
Karlín
Český akademie
Český učený společnost
25
article
Králové Hradci, v Rychnově atd. zůstaly nepovšim-
nuty. To zvlášt nápadno jest u gymna-
sia v Žitné ulici na Novém městě, kde
platí stůt 24.000 K ročního nájenmého a přes veškere
urgence zemské školní rady ničeho nepodniká, aby
gymnasiom dostalo se do řádné budovy, naopal
smlouvu nájemnou o nových deset let prodlužuje
ač právě nyní by byl v Ječné ulici yelmi vhodny
pozemek pro stavbu k zakoupení Konečně dalo by
se očekávati, že alespoň v král. hlav. městě Praze
budou zřízeny střední školy nového typu
za jaké zemská školní rada žádá a snad právě toto
gymnasium by se pro svou polohu k tomuto účelu
nnosls
nejlépe hodilo.
Dále poukazuje řečník na to, že již minuléh
roku byla poslaneckou sněmovnou přijata resolue
pro zřízení reálných škol v Nové Pace, Humpole
nebo Chotěboři a gymnasia v Pardubicích a že, bo-
hužel, jsme nuceni tuto resoluci opakovati, nebo
správa vyučovací ji prostě ignorovala. Rovněž při-
mlouváme se za žádost obce smichovské za změnu
tamního reálného gymnasia ve dva samostatné ústa-
vy, neboť reálku malostranskou navštěvuje na 300
žáků ze Smíchova.
Hradec
Rychnov
Žitná ulice
Praha
Nová Paka
Humpola
Chotěboř
Pardubice
Smíchov
26
article
Co se týče provedené relormy středního školstvi
tedy teprve zkušenost ukáže, v klerém směru možn
ji za prospěšnou považovati. Ale dnes učitelové i ro
díčové jsou v jedné věci za jedno, totiž co se kla-
sifikace týče. Těžce se v těchto kruzích nese, že byl
zrušena známka „chvaliteliná“, neboť mnozí profe-
soři dávají z komposic, jakmile se v nich objeví je-
diná a třeba menší chyba, známku „dobře“, což má
v mnohých případech za následek, že žák ztratí vy-
znamenání a také touhu po zdokonalení. Velmi do-
brá známka dává se toliko za úkoly zcela bezvadné.
Zařízení to žáky velmi deprimuje a v sociálním ohle-
du se musí za nespravedlivé, plutokratické
opatření prohlásiti, poněvadž chudým žákům stě-
žuje dosažení stipendií a když přestoupí na vysoké
školy, znemožňuje jim dosažení osvobození od ko-
lejního platu. Návrat k dřívější klasifikaci musí s
v zájmu vyučování co nejvřeleji doporučiti.
27
article
Konečně poukazuje řečník na živý zájem, kteij
se u nás obrací ke středním školám pro divky, ze-
jména pak k dívčím lycelm. Zakládání a udržování
těchto pro zdárné vyšší vzdělání tak důležitých ústa-
vů jest ponecháváno jen soukromému popudu
péči, kdežto vláda povoluje k účelům těmto jen
zcela nedostatečných subvencí. Tak činí na př. ná-
klad na dívčí lyceum v Chrudimi 64.000
korun, kdežto státní subvence jen 5000 K (dosu
3000 K), ačkoli se ústav tento vykazuje 251 žákyní
zatím co jiným ústavům se dostává až 20.000 K
podpory. Podobně se to má s ústavy v Budějovicích
(náklad 42.289 K — státní subvence 12.000 K),
Plzni, na Král. Vinohradech, v Hradci Králové,v
Jičíně atd. Pokud nemáme samostatných státních
středních škol pro dívky, bylo by na místě, abys
dívkám dovolilo veřejné studium na trvajících střed-
ních ústavech, pokud jsou místnosti k tomu posta-
čitslný, nebot soukromé studium jest nákladně
Král
Chrudim
Plzeň
Hradec Králové
Jičín
ústav v Budějovice
28
article
konání semestrálních zkoušek jest zdraví mladých
dívek na újmu.
Jest naléhavou potřebou, aby správa vyučovací
ve všech těchto směrech projevila svou cura ani-
marum intensivnějším způsobem, pročež řečník před-
kládá příslušné resoluce, za jichž přijetí se vřele
přimlouvá.
Potom. Bylo rokování přerušeno.
Příští schůze bude zejtra po sněmovní schůzi.
Voličská schůze na Kr. Hradčanech,
svolaná Občanským klubem, konala se včera večer
v hostinci p. Brindově za velmi četného účastenství.
V předsednictvu zasedali pp. ob. st. Jan Fiala,
Jos. Prček a Jan Stuch! 1 k.
Předseda ob. st. p. Jan Fiala, zahájiv schůzi,
představil přítomným voličům kandidáta národní
strany svobodomyslné měst, radu a univ. prof. dra.
Viléma Funka a prohlásil, že hlavním důvodem,
proč se voličstvo hradčanské pro tuto kandidaturu
rozhodlo, byl fakt, že dr. Funk jest mladý, silnýa
jarý muž, kterých jest na radě říšské velmi málo
že jest mužem vysoce inteligentním, duchaplné vý-
řečnosti, takže nejen zájmy živnostnictva, obchod-
nictva a úřadnictva, nýbrž i zájmy celého národa
českého nejlépe hájiti bude.
Kandidát prof. dr. Funk v delší řeči vyložil
svoje názory o politické situaci. Hlavní příčinu na-
šich národních neúspěchů shledává v roztříštěnosti
politických stran. Tu jest viděti právě před nastáva-
jící volbou v malostranském okresu volebním, kde
až doposud uchází se o důvěru voličstva pět kan-
didátů a kdož ví, zdali nebude jich ještě více. Pro-
slýchá se totiž, že bude postavena také kandidatura
samostatná, kromě toho kandidatura strany státo-
právně-pokrokové a kandidatura německá, takže by-
chom měti na Malé straně celkem — 8 kandidátů.
Brindův
Fiala
Jos
Prček
Stuch
profesor
doktor
Funk
Králové . Hradčany
29
article
To jest úkazem velmi smutným, neboť je známo,
jak vlády vídeňské dovedly vždy těžiti z našeho roz-
tříštění národního. Prof. dr. Funk pravil, že za ta-
kových okolností bylo mu těžko odhodlati se ke kan-
didatuře, když však mu nabízena byla tolika korpo-
racemi, přijal ji u vědomí, že každý má povinnost
věnovati své síly svému národu a u vědomí, že prvý
jako rodák malostranský byl by poctěn důvěrou vo-
ličstva, proto vyslovené přání považoval za příkaz,
jejž splniti bylo mu občanskou povinností. Za hlavní
zásadu, kterou voličstvo na každém kandidátu žádati
musí, považuje: smír mezi našimi politickými stra-
nami a společný boj proti společnému nepříteli. (Vý-
borně!) Pojednav obšírně a důkladně o aktuálních
otázkách politických s vynikající odbornou znalostí
a bystrým důvtipem právnickým, promluvil dále
o daňových otázkách a reformách, zejména pak o fi-
nančním plánu ministra Bilinského a skončil za po-
tlesku prohlášením, že vytkl si za úkol práci pro
svůj národ, svou vlast a pro blaho obou sesterských
čtvrtí Malé strany a král. Hradčan. Všichni násle-
dující řečníci doporučili nejvřelejším způsobem kan-
didaturu prof. dra. Funka, která byla posléze
jednomyslně přijata.
Mezi přítomnými byl také přísedici zemského
výboru poslanec dr. L. Pinkas
profesor
doktor
Funk
Bilinský
L Pinkas
Hradčany
30
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Petrohradské a moskevské slovanské
porady vyvolaly pozornost německé veřejnosti
v nebývalé míře, všechen novinářský svět něme-
cký obrátil tváře směrem k svatě Rusi a pro-
nesl své komentáře o „panslavistickém kon-
gresu“ ponejvíce na místě úvodním. Včera byl
pro panslavistické úvodníky v německých listech
„Doppelmonarchie“, jak zni oblíbený nyní titul
Rakouska, den kritický prvního řádu. Počinaje
leaderem „N. Fr. Presse“, k níž se pojí „Zeit“
a „Neues W. Tagbl.“, a pokračujíc kolem „Pra-
ger Tagblattu“ až k „Aussiger“ anebo „Pilsner
Tasblattn“, všechny listy německé všech for-
mátů a stran zabývají se kritikami výsledků
sjezdových. „N. Fr. Presse“, list strany, která
otrávena bosenskou okupací nevystonala se víc
a zemřela na otravu tuto dávno před dokonanou
anexí, ironisuje „několik poslanců říšské rady
rakouské“, kteří měli v Petrohradě a Moskvě
velmi obtížnou posici, ježto prý tam musili Ra-
kousko omlouvati pro bosenskou anexi, Ten-
dence ostatních monitérů menšího druhu lze po-
souditi už z nadpisů: „Všeslovanské echo“,
„Političtí romantikové“, „Všeslovanský sen“ ,
W Tagbl
Aussiger
Rus
Rakousko
Petrohrad
Moskva
Počinaj leader
Pilsner Tasblattn
31
article
„Panslavismus“, anebo „Panslavistické rejdy!
atd. Oblíbeným thematem těchto úvah jest de-
nuneiace na známé kopyto „Reichspostu“, jímz
uspokojují se listy typu la „Pilsner Tagbl.“,
orgánu tu- i cizozemských přenášečů rakouských
mezníků do vnitř monarchie. Avšak ani vi-
denští hlasatelé starorakušanství neopovrhují po-
dobnými pomluvami novoslovanství a oblibují
si narážky na jeho „destruktivní“ cíle. Všechny
tyto ušlechtilé vývody lze však velmi lehce při-
krýti odkazem na „staro-rakouské“ zboží politi-
cké, s nímž ještě letos v lednu cestovali po říš-
sko-německých městech někteří poslanci říšské
rady vídeňské, kteří na zvláštních přednáškách,
k tomu konci svolaných, hlásali zásadu: „Říše
německá jest utvořena, ale bude
dokončena teprve, až připojí k sobě
devět milionů Němců rakouský ch.
Že by byla tendence této politiky zastavena
osvědčením věrnosti říšsko-německých Nibelun-
gů u příležitosti záboru Bosny a Hercegoviny,
nebude chtit nikdo tvrditi a v té příčině chceme
se držeti velikého Maxe Hardena, jenž prohlásil,
že věrnost říšsko-německého spojence sledovala
na Balkáně nikoli rakouské, nýbrž říšsko-něme-
cké, t. j. pangermánské cíle. Věrná pohotovost
Harden
Bosna a Hercegovina
Balkán
říšský rada
Pilsner Tagblishing
32
article
Německa nepřekáží postupu všeněmeckých oso-
čovatelů sjezdu petrohradského, který jest
ovšem přímou i nepřímou prací proti ideálům
všeněmeckým. Posměch s bosenskou episodou
konečně nemůže nikdy tak bolet, jako by bylo
bolelo nezměrné neštěstí, kdyby ke hranicím
nové rakousko-uherské provincie bylo bývalo po-
loženo ještě ke všemu asi stotisíe mrtvol slovan-
ských mužů z obou stran padlých... Avšak
problémy, které počínají s „kdyby“, náležejí do
politické ideologie, hněty a rmuty z události,
mezi pražským a petrohradským sjezdem sbě-
hlých, nemohly zmařiti výsledek slovanských
porad letošních. A ten dlužno nazvati skvělým
i v tom případě, kdyby nebyl skončil ničím víc,
než zajištěním slovanské banky a slo-
vanské výstavy, těchto realných položek
letošní bilance sjezdové, přijatých po referátech
našeho kolegy dra. Preisse. Víc než jakýkoli
jiný předmět a usnesení sjezdové jest slovanská
banka a slovanská výstava definicí a synthesí
povahy a účelů slovanského sblížení, sjezdy
propagovaného, nic nekarakterisuje tak vý-
mluvně podstatu všeslovanského vývoje moder-
ního, kteráž zní: „mír, pokrok a práci pro vše-
chen slovanský národ!“ Ideál velkoněmecký ne-
lze si pomysliti v jeho uskutečnění bez potoků
krve, ztráty statisíců životů a bez trosek říší.
Ideál velkoslovanský zaručuje však pravý opak:
životy národů, netknutost říší, ale v nich vývoj
slovanský po všechnu dosažitelnou metu kul-
turní. Noní pochyby o tom, který z obou ideálů
dojíti má uskutečnění, je-li opravdu cílem lidstva
nejvyšší kulturní evoluce. A to nás jednoti, nás
Slovany, přes zášt, přes posměch německý, to
Preiss
Německo