3
masthead
2. června 1909. Číslo 150.
4
article
finanční, který řídí práce, spojené s financová-
ním výstavy toho kterého slovanského národa,
dopravní, agitační a redakční, kterému připadá
i práce kataloone
Následuje potom obšírný program výstavy
která ma tyto oddily: Umění, národopis, litera-
tura, vojenství a námořnictví, průmysl, země-
dělství, sociální správa, kulturní snahy, histori-
cko-archeologický oddil, technika a architektura,
peněžnictví a obchod. Následují návrhy na úpra-
vu otázek dopravních, finanční, naučné a zá-
bavné části.
Člen dumy gosp. Swiejcinski klade
důraz na to, aby každý národ jako celek byl
zastoupen. Dr- Preiss uvádí, že to českým
komitélem navrženo. Bývalý min. obchodu F e-
dorov konstatuje, že všeobecným jest přání
výstavu uspořádati. Jak ji ale vypraviti? Jde
o to, aby hojné byl súčastněn průmysl a za tím
účelem nutno vstoupiti ve styk s jich organisa-
cemi. Rusko prožívá krisi politickou a hospo-
dářskou. Druhá dává prvou. Především nutno
si přáti vyjasnění politického, proto nejlépe sta-
noviti pro uspořádání výstavy konečný termin
(1915) a nyní sestaviti komisi, která by praco
vala na realisaci výstavy. Osnovním kamenem
výstavy bude Rusko a třeba se tedy dohodnouti
s vládou, která bude zajisté žádati zastoupení.
Člen dumy Swiejcinski souhlasí s ro-
kem 1915, ale práce nutno zahajiti ihned. Gen.
Čerep-Spiridovič přimlouvá se za termín
1912, rok osvobození Ruska.
Preiss
Rusko
5
article
Gen. komisař původně projektované vý
stavy slovanské Níkolajevský uvádí, že
r. 1904 ustaven komitét, ve kterém zastoupeny
všechny kruhy, komitét tento existuje a nutno
ho přibrati k práci. Nyní situsce pro uspořádání
výstavy je lepší, protože možno volně o ní
její cílech mluviti. V dubnu konán v Petrohradě
sjezd slovanských spolků, který se vyslovil pro
uspořádání výstavy. Nutno spojiti všechny sily
a lak utvořiti komitét jednolný. Při tom nutno
si přáti, aby výstava neměla povahy úřadní
proto také nutno opatřiti prostředky cestou sou-
kromou. V tom směru nutno obrátiti se na prů-
mysl a na veřejné sbírky. Předem buďtež řeseny
tyto otázky, pak detaily. Přimlouvá se za termi
do 1912. Program Čechy navržený se mu za-
mlouvá a schvaluje ho.
M. P. Fedorov uvádí, že výstava be
pomoci vládní není možna. Zvlášté vzhledem
ku prostředkům. Návrh český se mu zamlouvá.
Fedorov
Petrohrad
Čechy
6
article
Dementěv líčí historii snah o slovanskou vý-
stavu na Rusi. Hribar uvádí, že Slovinci rádi
výstavy se zúčastní. Konány v tom sméru již po-
rady jich. Malí národové arci shrnou svoji výstavu
v jednom pavilonu. Nutno si přáti účast vlády
ruské, poněvadž takto stane v popředí našich
kulturních snah. Bechtěrev navrhuje, aby
konán byl u příležitosti výstavy slovanský kul-
turní sjezd. Dudykiewič mluví pro to, aby vý-
stava byla r. 1912, nejdéle 1915. Po resumé
předsedy a referenta vyslovena jednomylsně nut-
nost výstavy této, zvolený komitét pražský zplno-
mocněn utvořiti národní komitéty u každého
slovanského národa a dána jim k tomu koneční
lhůta 6 měsíců, přijat Bechtérevův návrh na ko-
nání sjezdu kulturního, stanoven k jeho ko
nání rok 1912, nejdéle 1915. Zástupei národ-
ních komitětů sejdou se po 6 městcích ve Var
šavě. Český návrh na vypravení a organisaci vý-
stavy schválen; bude základem pro práce
ostatních národů. Doslovem předsedy a poděko-
váním referenta jednání potom skončeno. Vedl
k výsledkům posiuvním, což nutno jen vřele
uvitati.
Dementěv
Hribar
Slovinec
Bechtěrev
Bechtérevův
Rus
7
article
Dvacet pět let české vyšší reálky
v Čes. Budějovicích.
Dvacet pět let české vyšší reálky
v Čes. Budějovicích.
(Pův. zpráva „Nár. Listůl-)
z Čes. Budějovic, 1. června 1909.
A. K. Letos jest tomu 25 let, co založena byla
v Čes. Budějovicích drem. Augustinem Zatkou česká
reálná škola. Byla to událost významu vysoce důle-
žitěho, neboť tmto krokem postaveno bylo i české
střední školstvi v Č. Budějovicích na soveň něme-
ckému. Vláda neuvítala nový český ústav vlídně —
do vínku mu dala připomenutí, aby nikdy netěšil
se nadějí na nějakou státní subvenci! Však zakla-
datelé ústavu, dr. Zátka, Matice školská v Č. Bu-
dějovicích a vlastenecký líd český nedali se touto
neslýchanou nevlídností odstrašiti, a ejhle. za 13
let na to podařilo se neúnavné práci úslav seslát-
níti a dnes c. k. česká vyšší škola reálná v Č. Bu-
dějovicích má dvakrát tolik žáků jako bu-
dějovická reálka německá a patří k největ
ším ústavům svého druhu vůbec. Jaké to skvělé
zadostiučinění, jaká odměna pro její zakladatelea
pro jejího ředitele vl. radu p. Jos. Mrňávka, který
ústav tento vzorně řídí od jeho založení až po dnešní
dobu, plných 25 letl
A K
Augustin Zatka
doktor
Zátka
Mrňávek
Čes . Budějovice
Č . Budějovice
Č . bu
Listůl
Če . Budějovice
8
article
Slavnost, která pochopitelně vzbudila zájem nej-
širší veřejnosti, přivábila veliký počet bývalých žáků
a profesorů tohoto ústavu, kteří sešli se v předvečer
slavnosti dne 30. května k přátelské zábavě ve dvo-
raně Besedy, kde v povznesené, animované zábavě
ztrávili několik šťastných hodin ve vzpomínkách
na minulá léta studijni, na zdejším ústavu. Uměle-
cký a zábavní program večera ohstaralo skvěle nase
„Jihočeské trio“ (Pp. prof. Šebestík, VI. Průša a
Batal) a někteří ochotníci umělci z býv. žáků ústavu.
Opravdu dojemné byly ovace, jichž se tu do-
stalo některým profesorům. Zejměna přímo bouřlivě
oslavována přítomnost profesora Petra Rady, pů-
sobícího nyní v Praze (na gymnasiu v Křemencové
ulici). Zvlášť milé pozornosti těšil se také býv. pro-
fesor p. Jos. Braniš, nyní ředitel reálky na Kladně.
profesor
Šebestík
Průša
Petro Rada
Braniš
Praha
Kladno
jihočeský trio
9
article
Vlastní slavnost konala se dne 31. května v roz-
sáhlé budově ústavu, prapory vyzdobené. Po boho-
službách, jež konal biskup českobudějovický monsg.
A. J. Hůlka za asistence kanovníka Ad. Rodle-
ra, následovala slavnostní sehůze v rozsáhlé
tělocvičně ústavu, která byla přeplněna hosty, zá-
stupci úřadů, škol, korporací, spolků a pod. Zejména
byli tu: vůdce Čechů budějovických a zakladatel
ústavu dr. Aug. Zátka, biskup A. J. Hůlka, zá-
stupce místodržitele král. českého zem. inspektor
Karel Nečásek, dvorní rada F. J. Křikava, ve-
litel zdejší brigády generálmajor šl. Jonak, presi-
dent krajsk. soudu dv. r. H. Weiss, president obch.
a prům. komory Fr. Patzák, c. k. okr. šk. inspektor
Durych, ředitel c. k. čes. gymnasia Jos. Čapek.
ředitel c. k. reálky na Kladně Jos. Braniš, vrchní
fin. rada Váňa, místoředitel tabákové továrny Al.
Jäger, kanovník a býv. zem. poslanec monsg. Ad.
Rodler, místostaosta Nár. rady Čechů budějovi-
ckých a Matice skolské dr. Fr. Hromada, ředitel
matičního paedagogia piol. Zikmund, ředitel
měšť. školy Ad. Štvrtník, šk. rada Fr. Tůma.
pošt. kontrolor Ferd. Kadlec. dále četní jiní zá-
stupci c. k. úřadů státních i samosprávných, čeští
členové cbecního zastupitelstva, ředitelé škol, pro-
fesoři, učitelé, obchodníci a živnostníci, zástupci
spolků atd.
Jakmile hostě zaujali místa, zazněl s Ealerie
sálu slavnostní sbor Jeremiášův (na slova Ad. Hey-
duka), načež ujal se slova zástupce c. k. zemské škol
ní rady pan zem. šk. inspektor K. Nečásek, aby
z nařízení místodržitele jako předsedy c. k. zem
školní rady tlumočil přání jeho k této krásné jubi-
lejní slavn osti.
Na to následovala pozoruhodná
řeč dra. Aug. Zátky.
A J Hůlka
Ada
doktor
Aug
Nečásek
F J Křikava
H Weiss
Patzák
Durych
Čapek
Braniš
Váňa
Al
Jäger
Čecho
Hromada
Zikmund
Tůma
Ferd
Kadlec
Jeremiášův
Hey
K Nečásek
Francie
Jos
Kladno
Ada
10
article
Líčil markantními rysy historii vzníku a prvých
let české reálky budějovické; každé slovo mělo svou
váhu a hluboký význam. Bez nemístných ohledů
vylíčil dr. Zátka počáteční nepřízeň vlád rakouských
k nově založenému ústavu, jemuž nepřáno jen proto.
že to byl ústav český, vzpomenul těžkých dob, jichž
bylo mladému ústavu prožiti, ocenil zásluhy ředitele
a jeho spolupracovníků profesorů a naznačil význam
zkvétajícího školství českého v našem městě.
Následoval pak proslov prof. Vondráška.
jenž děkoval zakladatelům, ředitali a profesorům
ústavu jménem jeho bývalýchzku, načež obšírně
promluvil ředitel vl. rada Joset Mrňávek o vý-
znamu české reálné školy v Č. Budějovicích a o
významu reálného vzdělání vůbec.
Řeč zakončil vřelým projevem díků všem, kdo
získali si zásluh o založení a rozvoj ústavu, svým
spolupracovníkům profesorům i všem přítomným
hostům.
Studující zapěli pak sbor „Vzhůru již hla-
vu, národe!“ (od B. Jeremiáše, slova od J. Ne-
rudy).
Tim byl slavnostní akt skončen a hostě, za-
psavše jména svá do pamětní kniby, prohlédli si
bohatou a zajímavou výstavu školní, umístě-
nou v jednotlivých třídách a kabinetech.
Po společněm obědě v Besedě, kde pro-
nesena řada vzletných přípitků, zúčastnili se hoste
krásné zahradní slavnosti, pořádané dam.
spelkem „Ludmilou“, kde se výborně pobavili.
Výlety do okolí česko-budějovického, druhého
dne v různé směry pořádanými, byla jubilejní slav-
nost příjemně zakončena.
K slavnosti došlo hojně pozdravných depešía
přípisů, zejměna též od místodržitele král. českého
a jiných vynikajících osobností.
Zátka
profesor
Vondrášek
Joset Mrňávek
Ludmila
Výleta
Č . Budějovice
11
article
Nehoda Zeppelinovy vzducholodi.
Nehoda Zeppelinovy vzducholodi.
Poslední dlouhá plavba hr. Zeppellina i nehodu
u Göppingenu dokazují, že úspěch ředitelných vzdu-
cholodí posud jest závislý na mnohých nahodácha
nepředvídaných okolnostech, ale zároveň svědčío
pokroku, jaký lze v tomto oboru ponenáhlu, konsta
tovati, při čemž se využívá všech posud nabytých
zkožeností. Nehledě totiž k nehodě, která balon
stihla již blízko u cíle, jest 38hodinná plavba
vzduchem novým rekordem v řiditelné vzducho
plavbě, jenž zaslubuje veškeré pozornosti. Kromě
toho pak podařilo se po rychlé opravě dopraviti
porouchanou vzducholoď přece do přístavu na Bo-
damském jezeře.
Z Göppingenu, 1. května. Při nastoupení zpá
teční plavby řiditelné vzducholodí bylo hraběti Zep-
pelinovi přítomnými funkcionáři srdečně blahopřáno
k úspěchu včerejší plavby a ke šťastné opravě, pro
vedené v době poměrně krátké. Hrabě Zeppelin po-
ukázal na časový rekord »Zeppelina I.«, jenž posud
nebyl dosažen žádnou řiditelnou vzducholodí světa.
Zkušeností z katastrofy echterdangenské bylo tento-
kráte hned využito otočením balonu proti větru
náležitým zakotvením, čimž bylo lze obmeziti nynějši
nebodu na poměrně malou havarii, 2
Z Friedrichsbafenu, 2. června. (K k.) Vzdncho
loď »Zeppelin II.« přistála na touce u Schemmer-
bergu, 60 km na sever od Friedrichsbafenu, poně-
vadž nočním chladem ztratila nezbytné mnoho plynu.
Přistání bylo hladké a bezpečné.
Zeppelinův
Zep
Zeppelin
Zeppelin I
Göppingen
Bo
Friedrichsbafen
km
12
article
Ze Schemmerhergu, 2. června. (K. k.) Vrduchol
»Zeppelin II.« vznesla se opět ve 12 hod. 20 minut
v noci, když byl doplněn úbytek plynu.
Z Friedrichshafenu, 2. června. (K. k.) Vzducho-
loď »Zeppelin II.« přistala v 6 hodin ráno v Man-
zellu.
Z Frledrichsbalenu, 2. června. (K k.) Hr. Zeppe-
lin jel po ceiou noc se svými dělniky v automobolu
a přibyl sem o půl 6. hod. ranní. Odebral se ihne
do Manzellu ku ploveucímu stanovišti, kde, jak již
oznámeno, přistála vzducnolud.
Z Frankfurtu n. M., 1. června. O příčině nehodv
sděluje »Frankf. Z'g«: Nehoda, kterou byla stižesa
Zeppelinova vzduchuleď po znamenitém výkonu
těsně u cíle, byla v poslední příčmně zaviněna pri
lišnou únavou slatečného kormideiníka po téměř
40hodinné plavbě a práci. Chtélo se přistáti, aby se
přibralo něco benzinu, poněvadž ostrý východ ní vítr
prodlužoval plavbu více, než se očekávalo. Hladce
sestoupilo se na volné výšině, ale nepozorovala se
blízká brušeň. Vltr mrští vzducholodí orohi stromu,
silou nárazu rozbil se předek a poškodila se nasle-
dující komora. Vzducholoď, jež vyplula s 600 kg
vodní přítěže, byla by se po celou plavbu skvěle
osvědčila, kdyby byl vystačil benzin a bez oné ne-
šťastné přihody byla by podala skvělý důkaz o pře-
vaze tuhého systemu.
Z Göppingenu, 1. června. U Zeppelinovy vzdu
cholodi byl zatčen muž, jenž chtěl okresliti motory
Totožnost zatčeného nebyla posud zjištěna.
Zeppelin
Nehoda
Zeppelinův
Friedrichshafen
Man
Hradec
Zeppe
Manzell
Frankfurt můj
Göppingen
Vrduchol » Zeppelin II
kg
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Ministrova řeč. Víme již, co všeck
nyní chce německý »Schulverein«: především
laké z německé říše penize na germanssnaci
Musejí mu je odiud dát, když pro nešťastníky
v Italii, zemětřesením postižené, měli 9 miliono
marsk ! Schulverein chce nejen vše to, co vložil
do své výroční zprávy, nýbrž také všecko to,
co pověděli účastníci jeho letošní valné hromady
bílské. A mezi nimi skvěl se také nynější německý
ministr krajan dr. Schreiner. Tento muž mu-
mluvit všude, kde se octne. Mluvil tedy také
na valné hromadě Schulvereinu; především
k vůli své osobě — jako vždy: aby upevnio
své staré vztahy (doslovně to řekl) k Schulver-
einu a aby jako jeden z nejvěrnějších fedro-
vatelů Schulvereinu od jeho začátku nyní pro-
kázal, že se při důvěře Jeho Veličenstva ne-
změnil. Učiniv takto zadost své osobnosti
svému postavení jako germanisatora, zasedají-
cího teď v radě koruny, učinil poklonu Schul-
vereinu jakožto spolku na poněmčování české
mládeže a zase vzpomenul na sebe sama dodav
že jej k Schulvereinu táhne srdce. Když byl
prohlásil, že je povinnosti každého Němce, uby
Schulverein podporoval, zalhal si ministr dr-
Schreiner vědomě: tvrdilť, že Schulverein není
spolkem výbojným, — ačkoli přece pan minist
sám dobře vi, že Schulverem je pouze výboj-
ným štábem germanisačním. Mýlí se, kdo by
myslil, že ministr dr. Schreiner položil váhu na
obrannou povahu Schulvereinu proto, aby řádění
jeho nějak omluvil a vysvětlil. Nikoli! Dr. Sehrei-
ner postavil sehulvereinskou obranu do popředí
proto, aby tak podepřel výboj schulvereinský.
který také hned ohlásil, řka, že Schulverein
musí právě na nejvýchodnější hranici němectví
dohoniti, co zameškal tam, kde »soužiti se slovan-
ským obyvatelstvem je nejškodlivějí ohroženo«.
doktor
Schreiner
Němec
Schulver
Sehrei
Schulverein
SF
14
article
Ztetelněji přece už nemusí mluviti žádný mi-
nistr! Konečně vpletl dr. Schreiner do svého
štváčského projevu ještě větu naprosto nesluči-
telnou ani s nynějšími kusými zákony ústav-
ními v Předlitavsku: Schulverein ve smyslu
Schreinerově chce, aby národnímu němectví byli
zachováni ti, kdož jsou Němci podle původua
vychování, kdož se za Němce přiznávají a kteří
požívají německého vyučování. Tomu všemu
ministr dr. Schreiner provolal »beil«; i své ne-
pravdě, jejíž pomocí do německých šiků zařadil
nešťastníky, navštévující školy německé. Toto
násilí vládní hlavy a z ministerských úst vyšlé
a do hlavního slanu schulrereinského slavnoslně
a veřejně vnesené musí býti odmitnuto s na-
prostou rozhodnosul. Nedáti Slovanům slovan-
nei
ské školy, vbáněť je do německých škol a na
základě toho je vtěsnávat do německých řad —
to je sehreinerovsko-vládní politika, proti které
se musí postaviti kde kdo na odpor nejhoužov-
natější. Sehreinerova bílská řeč znamená všem
uvědomělým Slovanům předlitavským o jeden
další a nový důvod více k nejostřejšl
opposici proti nynější vládů
vládní soustavě.
doktor
Schreiner
Schreinerův
Němec
Sehreinerův
Předlitavsko
Slovan slovan
15
article
— Prvý český sjezd pro péči o odrůstající
mládež koná se u příležitosti valně hromady
Svazu osvětového ve dnech 12. a 13. června
t. r. Vůdčí myšlenkou tohoto pracovního sjezdu
jest zjištění dosavadní práce a zkušeností se za-
kládáním besídek, čítárem, knihoven, spolků pro
péči o mládež škole odrostlou a dáti podnšt
k tomu, aby tyto instituce staly se všeobecným
pro odrůstající mládež obojího pohlaví v mě-
stech i na venkově. Program sjezdu jest následu-
jící: V sobotu dne 12. června o 3. hodině od-
poledne: 1. Zahájení sjezdu a uvítání účastníků
v sále Měšťanské besedy v Praze předsedou od-
boru odrostového insp. L. Weignerem. 2. Prof.
dr. F. Čáda: O mravní výchově mládeže odrů-
stající. 3. Kom. rada B. Fischer: Jak pohlíží
živnostnictvo na zřízování besídek pro učně,4.
L Weigner
profesor
doktor
F Čáda
Fischer
Praha
spolek pro péče o mládež
rada B
16
article
Renáta Tyršová: O výchově dívčího odrostu
mimo školu. 5. Učitel Fr. V. Moravec: O výcho-
vě odrostu na venkově. 6. Delegát České Obce
Sokolské K. Vaníček: O zdravotnické a tělesné
výchové (Besídky sokolské). 7. Prof. Klenka
O hrách pro mládež odrůstající. 8. Prof. Jan
Stejska!: V čem záleži vedení besídek. 9. Komi-
sař K. Burda: O vzdělávací činnosti besídek
10. JUDr. Ot. Cmunt: O buzení hospodárnost
a šetrnosti v besídkách. 11. MUDr. Šimsa, Krč:
O praktické výživě a otužování mládeže. V ne-
děli dne 13. června. Nebude-li program v sobotu
večer vyčerpán, následuje pokračování dne 13.
června v těchže místnostech o 8. hodině ranní.
O valné hromadě „Svazu osvětového“, která
bude konati se o 10. hodině dopoledne, předne-
seny budou konečně návrhy a resoluce. Sjezd
bude hojně obeslán zástupci vzdělavacích sborů
z Čech a Moravy. Mimo to přihlásilo se hojně
zástupců besldek již trvajících. Ko sjezdu po-
zvány jsou c. k. ministerstvo pro veřejné práce,
zemský výbor král. českého, obchodní komory
atd. Lze očekávati, že sjezd přinese hojně no-
vých námětů pro důležitou tuto otázku.
V Moravec
K Vaníček
profesor
Klenk
Stejska
K Burda
JUDr
Otakar
Šimsa
Tyršová
Francie
Komi
Cmunt
Krč
Čechy
Morava
svaz osvětový
17
article
— Mieistr dr. Žáček se sekčním radou Greitem
odjel dnes ráno z Prahy do Vídně.
— Osobní z Moravy. Evidenční geometr II. tř.
Josef Baar byl přeložen z Uh. Brodu do nově zří-
zeného vyměřovacího okresu břeclavského. Jmeno-
vání byli evideněními geometry II. třídy
v XI. hodn. tř elevové Jan Sláma pro nově zří-
zený vyměřovaci okres ve Vyzovicích, Tomáš No-
sal v Uh. Brodě a Arnošt Palka pro nově zřlzený
vyměřovací okres v Kloboucích u Brna. Ministr spra-
vedinosti jmenoval v dohodě s ministerstvem vnitra při
rozhodčím soudu pro penšijní pojištění zemské úřa-
dovny Prvního všeobecného pensijního ústavu pro
zřízenca v Brně předsedou radu vrch. zem, soudu
Antonína Dvořáčka a jeho náměstka radu zem.
soudu Julia Bittnera; pak při rozhodčím soudu
pro pensijní pojištění zemské úřadovny Druhého vše-
obec ého pensijníno ústavu pro zřízence v Brně
předsedou rádu zem. soudu Konstantina Lö!lera
a jeho náměstka radu zem. soudu Jos Dokoupila.
doktor
Žáček
Greit
Baar
Sláma
Tomáš no
Palek
Dvořáček
Bittner
Konstantinos
Dokoupil
Praha
Vídeň
Morava
Uh . Brod
Klobouk u Brno
Brno
všeobecný penzijní ústav pro zřízenca
rada vrch
ústav pro zřízenec
18
article
— Scotus Vialor meškal tyto dny na umělecké
výstavě v Hodoníně. S ním přijeli vzární hosté z ci-
zinv: M. Rose, korrespondentka »Morning Postu«,
H. W. Stead, korrespondent »Times«, M. Phillpolls,
velkobritský konsnl z Vídně a baron Schlippenbach
z Drážďan. Hoté vyslovili obdiv nad výstavoua
s nadšením probledli si lidové kroje a sbírky lidn-
vého umění ve Skalici, Rohatci a Bojanovicích. Na
uvítání hostí pořádá večírek, na němž přednesli
tidové zpěvy Skaličané za vedení dra. Blahvy. Uvilaci
teči pronesli : učitel Kaíka, dr. Kolisek, dr. Hess
poslanec dr. Blaho.
— Klub obecních starších národní strany svo-
bodomyslné uspořádal včera na počest opět zvole-
ného starosty dra. Groše přátelskou hostinu v sále
na Žolině, který k tomu cíli vkusně exotickými rost-
linami byl dekorován. Večírku tohoto zúčastnili se
předseda klubu posl. dr. Pinkas, místopředseda p.
Seifert, vrch. řed. Hubáček, předseda správní radv
elektr. podniků Warvažovský, jednatel klubu m. r.
Scotus Vialor
M Rose
H W Stead
M Phillpolls
Schlippenbach
doktor
Kolisek
Hess
Blaha
Groš
Pinkas
Seifert
Hubáček
Hodonín
Vídeň
Drážďany
Skalica
Rohatec
Bojanovice
Times
klub m . r
19
article
Vaníček, zapisovatelé cís. I. Schrötter a ob. st. Broft
a všichni členové klubu, pokud meškají v Praze. Ne-
přítomnost svou omluvili pp. dr. Bouček, inž. Kukla
a ob. st. Maděra. Řadu přípitků zahájil předseda
klubu posl. dr. Pinkas, který vřelými slovy dal
výraz radosti všeho členstva klubu nad tím, že
starosta dr. Groš opětnou volbou povolán byl k úřa-
du primatora, jenž pro vynikající své schopnosti
předurčen jest k těžkému a zodpovědnému svému
úřadu. Ubezpečil starostu, že ve sdružení svohodo-
myslných zástupců má samé upřímné a oddaně
přátele a přál jemu, aby za druhého tříletí úřado-
vání jeho král. hlav. město Praha sílilo a mohut-
nělo, aby správa jeho byla jasným vzorem všech
obcí v království českém a aby dobré jméno a pověst
naší Prahy doma i za hranicemi jako dosud bylo ší-
řeno. Řečník připil na zdraví a zdárné působení opěí
zvoleného p. starosty. (Hlučný souhlas a potlesk.)
Vaníček
Schrötter
Broft
doktor
Bouček
Ing
Kukla
Maděra
Pinkas
Groš
Praha
20
article
Pan ob. st. Fiala jménem občanstva hradčanského
vzdal p. starostovi díky za pěči této čtvrtí věnovanou
a pravil, aby i v novém období pan primátor přízei
svou král. Hradčanům zachoval; jménem občanstva
čtvrti svatopelrské tlumočil p. starostovi projev bla-
hopřejný p. ob. starší Seyd, jenž svým přípitkem
p starostovi jako rodáku čtvrti svatopetiské tulo
část města doporučoval zvláštní pozornosti. Pan sta-
rosta dr. Groš ve chvíli radosti a veselí, jakou jeví
se dnešní oslava, vzpomíná na minulá tři léta těžké.
úsilovné práce, se kterou spojeno bylo v době te
vykonávání úřadu starostenského. Bylo-li možno
spravovati v době té obec bez závady, tak, jak zod-
povědný úřad primátora toho žádá, bylo to umož-
něno jen upřímnou a nadšenou podporou všech poli-
tických přátel a členů klubu svobodomyslného. Stou-
penci projevili jemu důvěru, že jako vůdce jich chce
poctivě, počestně a pořádně věsti obecní záležitosti
a za důvěru tu dnes starosta skládá vroucí své díky.
Fiala
doktor
Groš
Hradčany
21
article
Po vřelých slovech, jež na počátku byla proslovena.
hledí řečník s důvěrou vstříc budoucnosti, opfraje
se o sbor mužů vážných, poctivých a schopných,a
je přesvědčen, že správa obce, mužům těm svěřená,
je v rukou dobrých a spolehlivých. Řečník připil
svornému působení všech členů klubu za společným
ledálem, kterým je blaho a prospěch matičky Prahy
Praha
22
article
(Hlučný potlesk.) Pan ob. st. Březnovský, jako
jeden z nejstarších příslušníků národní strany svo-
bodomyslné na radnici, vzpomínal dob, kdy kluby
byly zakládány a pro oposiční své působení stále
vzrůstaly. Strana svobodomyslná měla účast a podíl
při všech podnicích, které na radnici byly v život
uvedeny, a mnohý dobrý čin může si k zásluze při-
čísti, přes to, že jí činěny byly mnohé překážkya
že začasté musila jednou rukou stavěti a druhou
bojovati. V době poslední nutno opět ve staré síle
k činnosti plodné se spojiti, řečník připíjí další práci
pod vůdcovstvím osvědčeného a váženého starosty
ke zdaru strany svobodomyslné: Na zdar! Pan ob
st. A. Kreutzer připil starostovi jako neúnavné-
mu průkopníku myšlenky připojení předměstí a přál
zdaru, aby v příštím tříletí Velká Praha byla usku-
tečněna. Pan býv. náměstek starosty Seifert
srdečnými slovy připil na zdraví choti starostovy.
pan měst. radní Neumann tlumočil p. starostovi
uznání a blahopřání jménem nejmladších členů sbo-
ru a vzdal díky za jeho blahovůli ve prospěch úřad-
nictva a učilelstva vždy prokazovanou. Pan vrch.
řed. Hubáček prohlašuje, že všichni členové klubu
jako desud ochotně podporovati budou svého sta-
rostu, hterý úřadu svému cele se věnuje, a blaho-
přeje jménem svých přátel p. starostovi k jeho zvo-
lení. Jménem občanstva v Praze-Libní projevili p
starostovi blahopřání pp. ob. st. Pinz a Von-
dřich; hlučnou veselost a pochvalu způsobily saty-
rické verše na osobnosti vadniční. které s humoren
Březnovská
A Kreutzer
Seifert
Neumann
Hubáček
Pinz
Praha
Libeň
23
article
a vervou přednesl sám autor, ob. starší p. dr. Ka-
špar. Další přípitky pronesli pp. ob. starší Broí
jménem novoměstských zástupců a ob. st. Schick
Řadu toastů dokončil p. měst. radní dr. Scharí
který prchlásil, že dnešní schůzka má býti starostovi
důkazem, jak všichni členové klubu k němu přátel-
sky lnou: kluh účastní se též oslavy, pořádané Mě-
šťanskou besedou, ježto chce za starostou státi v jed
nom svorném šiku, v nebezpečí, žalu i radosti. Hluč-
ným provoláním souhlasu byly přípitky skončeny.
Vybrané menu dodal restauratér p. Krátký, jehol
choť pí. Joza Krátká postarala se o originální vý-
zdobu stolu jarními květinami; kalinami, pomněn-
kami a j.
Ve dnešní schůzí zomského výboru král. če-
ského byl dle zprávy přís. Žďárského jmenován
MUDr. Jos. Dostál II. sekundárním lékařem nemoc
nice v Pardubicích Po uávrhu téhož zpravodaje byla
vyřízena řada záležitostí, týkajících se bohnického
ústavu pro choromyslné. Po návrhu přís. dra. Eppin-
gra udělil zemský výbor v různých případech souhlam
k odpisu zbytků státních zápůjček. Po zprávě a ná-
vrbu přís. Adámka upraveno podávání zpráv
o přednáškách učitelů hospod. škol. Stanoveny zá-
sády o opatrování v internátech hospodyňskýchi škol
Povolena subvence na živnostenskou výstavu v Kl-
tovech. Usnesen pořad vysílání učitelů řemesl. škol
na studijní cesty. Zprávy o rolnické škole a o řemesl.
škole v Mladé Boleslavi vzaty s uspokojením na vě-
domí.
— Nové tituly pro konceptní úřadníky zemské.
Ve dnešní schůzi zemského vyboru král. českého
projednána byla v důvěrné části sezení otázka no-
vých titulů kouceptních úřadníků zemských, jakož
otázka slutebního postupu úřadníků lékařských.
Ka
Schick
doktor
Scharí
Joza Krátká
Žďárský
MUDr
Jos
Dostál
Adámek
Pardubice
Klement
Mladá Boleslav
vysílání učitel řemesl
24
article
— Písečná—Schreibersdori. Obec Písečná, česká
obec na Žamberecku, jmenovala se, jak zjištěno listi-
nami, vždy Písečná, i po německu. Teprve v sezna-
mech míst, vydávaných místodržitelstvím, se najednou
objevil německý název obce té: Schreibersdorf. Ger-
manisující některý byrokrat patrně odvozoval slove
Písečná od písaření a Písečnou přegermanisovalv
Schreibersdorf. Obec nyní žádala u místodržitelství
by i německý její název zněl Písečná. Na dotaz mí-
stodržilelství usnesl se dnes zemský výbor království
českého sděliti místodržitelství, že se za žádost obce
Písečné přimlouvá.
— Německá škola v Helmanově Městci zrušena.
V dnešní schůzi zemského výboru sdělil referent
prelát dr. Burian, že ministerstvo vyučování schvá-
lilo usnesení zemské školní rady, kterým zrušena
byla německá škola v ryze českém Heřmanově
Městci. Jak známo, chodilo do školy lé dříve je-
dině dítko, na konec však byla škola úplně prázdná.
— Uprava plalů zlízenoů zemského výboru.
Dnes před 10. hodinou dopolední sešel se subkomitét
zemského výboru král. českého, aby probral předlohu
o úpravě platů zřízenců zemského výboru králov-
ství českého, připravenou přísedícím prelátem
drem. Burianem. Komitét příjal osnovu, načež ji
prelát dr. Burian předložil v plenární schůzi zem-
ského výboru. Tam rovněž byla přijata. Pokud
známo, potrvají i dle nové osnovy dvě kategorie zřl-
zenců zemského výboru: kategorie provisorních
definitivních. Definitivním dán bude titul kancelář-
ských. Platy jejich budou upraveny na základě před-
lohy přede dvěma lety připravené; kvinkvenálky
budou rozmnoženy o dvě, tak že budou příště míti
5 kvinkvenálek. Tento referát projednán byl v se
zení důvěrném.
doktor
Burian
Žamberecko
Gera
Helmanův Městec
Heřmanův Městec
25
article
— Ze staroměstské radnice. Dnes dopoledne ko-
nala se společná schůze právnické a finanční komise
a radila se o osnově nových stanov pro ústřední jat-
ky, dále o chudinském zaopatření vzhledem k usta-
novení o právu domnovském.
— Lhůta konkursní ku podání projektů na pří-
stavbu staroměstsků radnice skončila dnes v po-
ledne. V ustanovené lhůtě bylo podáno 19 návrhů.
Zaslání projektu oznámil dnes dopoledne jeden autor
z Říma telegraficky, aby nepromeškal lhůtu. Bude
tedy porotě předloženo celkem 20 projek tů.
— Moravská zemská školní rada proti předná-
škám Macharavým. Předsednictvo c. k. moravské
zemské školní rady zaslalo středním školám a uči-
telským ústavům českým na Moravě »pilný« přípis
s vyzváním, aby mladež školní chráněna byla před
vlivy, které by její náboženskomravní výchově byly
na úkor. Zřejmě pak připomíná, že v poslední době
pořádány byly přednášky o antice, o křesťanstvía
poměru našemu k Římu, kterým obcovali i žácí škol
středních. Tento presidiální oběžník potvrzen a po-
sílen byl i plenárním usnesením c. k. zemské školní
rady moravské, kterým žactvu středních škol účast
na přednáškách J. S. Machara se zakazuje. Jak
vidno klerikální živlové i v zemské školní radě mo-
ravské mají vliv rozhodující. Proti zákazu hlasoval
jediný posl. dr. Budinský.
Machar
doktor
Budinská
staroměstský radnice
Řím
telský ústav český na Morava
26
article
— Dalmatský zemský výbor v Žadru (Zara) uve-
řejňuje v dnešním číse našeho listu (chorvatsky)
konkurs na místo ředitele pozemkového úvěrního
ústavu pro král dalmatské se sidlem v Zadru. Lhůta
k podání nabidek adresovaných zemskému výboru
král. dalmatského končí dnem 20. června. Ředitel bude
úřadnikem zemským VII. hodnostní třídy s požitky
služe bními, které této třídě příaluší, má nárok pen-
sijní, nárok na zaopatření rodiny dle platných stat-
ních zakono. Žadate ům přísluší však právo stano ii
si event. a jiné podmínky, o jichž přijetí rozhodne
zemský výbor. Zna ost chorvatštiny i srbštiny jest
nutna.
— O regulaci Malé strany a Hradčan. Za pří-
činou uspišení regulačních prací na Malé straně
Hradčanech intervenovali na základě usnesení rady
městské pan náměstek dr. Ant. Štych a vrchní ře-
ditel Hubáček dnes u nejvyššího maršálka Ferdi-
nanda prince z Lobkowicz za tím účelem, by zemský
výbor prohlásil, zdali vůbec, v kterých místech
jaké budovy veřejné hodlá země na Malé straně po-
staviti, poněvadž na zodpovědění této otázky závisí
možnost účelného regulování Malé strany. Maršálek
přijal velmi vlídně deputaci a prohlásil, že řečeno
otazku je nutno rychle a správně v zájmu věcr vyří
diti a že zemský výbor hodlá veškerou pozornost
záležitosti této věnovati. Připomenul, že by ovšem
rychlejí dospělo se k zdárnému rozřešení věci ohledně
stavby nové budovy sněmovní, kdyby již úřadovaí
definitivní zemský výbor, novým sněmem zvolený.
ježto dosud úřadující zemský výbor pokládá s
poslání za provisorní. Zemský výbor bude o záleži-
tosti zmíněné co nejdříve jednati a podá do tří mě-
síeů žádané vyjádření radě městské. Na to odebrala
se deputace k místodržitelství, kdež byla přijata úřa-
dujícím vicepresidentem Dö flem v léže záležitosti.
doktor
Antonín
Štych
Hubáček
Lobkowicz
Žadr
Zara
Hradčany
úvěrní ústav pro král
27
article
Týž sdělil, že ve věcí před krátkou dobou jednáno
bylo s referentem, místodržitelským radou Sporou.
jemuž jest věc přidělena; místodržitelství opatří
v nejbližší době ve věci vyjádření úřadu stavebního
a zdravotního a hodlá potom o věci pojednati na
společné konferenci se zemským výborem, načež své
votum radě městské sdělí
— Jaký je výslodek soutěže na úpravu Bezovky
a vrchu »u křížkn« v Žižkově? Píše se nám: Lhůta
na dodání plánů končila dne 15. dubna 1909. Porota
měla tedy dosti času, aby je prostudovala a rozhodla.
Při soutěži na přestavbu staroměstské radnice určena
byla porotě k rozhodnutí lhůta 4 neděl a pro porotu
k prozkoumání navrhů na úpravu Berovky a vrchu
»u křížku« nedostačily by 2 měsíce? V podmínkách
je prohlášeno, že bude výsledek soutěže hned po roz-
hodnutí uveřejněn, ale dosud se tak nestalo. Je-li
nějaká překážka, pro kterou se rozhodnutí zdrželo,
měla veřejnost o tom býti zpravena. Nebo chtěla
městská rada žižkovská jako vypisovatelka osvědčiti
tímto způsobem svůj zájem o soutěž a uznání auto-
rům, již se soutěže súčastnili? Odpověď zajímati
bude nejen súčaslněné konkurenty, nýbrž I širšl
veřejnost.
— Národní slavnost lidová ve prospěch české
měšfanské školy v Moslě, již pořádá Národní jednotn
Bezovka
Žižkov
29
article
severočeská dne 27. neb 29. června na celém pro-
stranství městských sadů na vrchu Žižkově, si buje
býti zvláště zajímavou svým zvláště vybraným pro-
gramem. Mimo jiné atrakce absolventi Linhartova
soukromého tanečního ústavu provedou krásné ná-
rodní tance, zejména polský »Krakowink«, jenž téšil
se při lelošní slavnosti studentské »Majales« vše-
obecné pozornosti, jakož i moravskou národuí pesedu
a tance ze Smetanovy Prodané nevěsty v národních
krojích. Přihlášky nových účastníků taneční pro-
dukce přijímaji se jestě v sobotu dne 5. t. m. v 8
hod. v ústavě Linbartově. Praha, Kozí nám. č. 915m
Vlastenecký účel této slavnosti zasluhuje hojných
při blášek.
— Stávka zedníků pokračuje. Na regulačních
pracích Boliče u Přemyslovky zastavilo včera práci
54 dělníků. Podnikatelé pp. Lehký, a Dahinter další
práci se zbylými dělníky přerušili.— Jak se nám
sděluje, učiní zaměstnavatelé příští sobotu rozhodný
krok proti stále se vzmahající stávce. Poněvad
největší firma podnikatelská Lannova, s postupem
ostatních vyslovila souhlas, bude se nyní jednati
solidárně; v sobotu má být provedena všeobecná
výluka stavebního dělnictva v Praze a okolí.
— Z hlázince uprchlý lupič Bohumil Holub opěl
za mřížemi. Kdyby se byl v noci na dnešek hrabě
Zeppelin se svým létadlem snesl na Maninách, jistě
by v bezpečnostních kruzích nenastalo takové hlu-
boké uspokojivé nadšení, jako způsobila zpráva,o
půlnoci z Libně došlá, že z blázince uprchlý lupiě
Linhartův
Smetanův
Lehká
Lannův
Bohumil
Zeppelin
Žižkov
Praha
kozí já
Maniny
Libeň
Přemyslovka
30
article
Bohumil Holub byl dopaden. A jak šťastně! Bez nej-
menšího krveproliti! To jsou v Libni nějací chlapíci
v chytání lupičů! Jak žalostné scény nastaly při
chytání lupiče Bočka v Žižkově! A v Libní dopadli
neméně nebezpečného lupiče bez obětování jedině
kapky krve. Tento znamenitý lov zdařil se jednak
proto, že nebezpečný lupič byl právě v hluboký spá-
nek pohřížen, když přišla do jeho bytu půltuclová
deputace ozbrojených policistů, ale zvláště také z to-
ho důvodu nebyla krev prolita, že lupič Holub vů-
hec neměl žádné zbraně. Na odboj nepomýšlel a tak
byl bez jakéhokoliv vzrušení v sousedství dopraven
nejprve na libeňskou strážnici a odtud odvezen do
bezpečnostního oddělení. Když Holub uprchl z blá-
zince, uvedli jsme, že se z Prahy daleko nevzdálil,
ba že jistě bude bydlet někde na blízku policejní
strážnice pod falešným jménem a tam že bude v nej-
lepším bezpečí. To se také stalo! Dnes dopoledne byl
Holub
Boček
Libeň
Žižkov
Praha
31
article
Holub přiveden do úřadovny polic. koncipisty p. Va-
ňáska v bezpečnostním oddělení a vysvětlil některé
zábadnosti o svém útěku. Vyprávěl, že u trestního
soudu hladověl, jen aby se dostal do blázinse,
A když jej tam konečně dodali, zahájil ihned při-
pravy k útěku. Po delší době přemluvil opatrovníka
Karla Kotnauera, že mu opatřil pilník. Spolupůso-
bení opatrovníka Petrtýla při útěku Holub naprosto
popřel. Když nastala noc, ve které Kotnauer v do-
tyčném oddělení blazince měl dozor, přikročil Ho-
lub k dílu. Přepiloval mříže v okně, seskočil z pří-
zemního okna do zahrady a odtud se plížil k ulici
na Bojišti, kde po stromě vylezl na vysokou zeďa
seskočil na chodník. Dopadl však tak nešťastně, že
si vymkl nohu a delší dobu zůstal ležetí. Když se
konečně vzpamatoval, doplížil se namáhavě do Vr-
šovíc a rovnou šel k Vejvodovům, jichž jméno je
v trestních análech velmi známým. Zde se dostalo
uprchlíkovi milého přijetí a opatřili mu také oděv.
Holub
Kotnauer
Petrtýl
Vejvodov
Virginie
32
article
Holub dlouho se ve Vršovicích nezdržel a putoval
v přestrojení do Libně. Snad náhodou, snad take
ze známosti dostal se do bytu jircháře Frant. Vacka
v domě čís. 528-VIII. Vacek tvrdí, že se mu pří-
chozí představil jako rolník Hanuš z Cerhonic a žá-
dal o pronajatí pokoje. Vyhověli mu a domnělý Ha-
nuš, jenž stěžoval si na bolesti v noze, dal se dívkou
ze sousedství odvěsti k městskému okresnímu lékaři,
který lupiče léčil! V noci na den 21. května Holub
uprchl z blázince, ode dne 26. května dával se léčit,
aniž v Libni měl někdo tušení, že se Holub, horlivě
na všech stranách hledaný, nalézá v osmé části Pra-
hyl Teprve jednomu sousedovi byl domnělý rolník
nějak nápadný. Poptával se na něj u libeňského po-
licejního komisařství a když nebyl hlášen, prove-
deno opatření, aby záhadný muž byl zatčen. V noci
na dnešek vypravil se do bytu Vackových inspektor
s pěti policisty, kteří měli revolvery a šavle přípra-
vené k odražení výpadu, ale zbraně opět zastrčili,
když nalezli domnělého rolníka Hanuše na loži ve
tvrdý spánek pohříženého. Probudili bo a on se při-
znal, že je hiedaným Holubem. — Holub byl své
doby zatčen proto, že v měsíci únoru v Mladé Bo-
leslavi přepadl a oloupil advokáta p. dra. Marečka,
Dne 27. února zaslal své manželce v Křinci 800 K
a tím na sebe uvalil podezření. Ve vězení simulo-
val šílenství a docílil toho, že byl přeložen do blá-
zince. — Pro podezření, že Holubovi nadržovali, byli
zatčeni také Ant. Vacek, 62letý jirchář a jeho 18lety
syn Josef, který byl členem lupičské společnosti
proseckých lomů.
František
Vacek
Hanuš
Vackův
Mareček
Holub
Antonín
Josef
Vršovice
Libeň
Cerhonice
Mladá Bo
Křinec
prosecký lom
33
article
— Drobné místní zprávy. V Královské tř. v Libni
upadl kočí Antonin Šťovíček a kolo povozu přejelo
mu nohu. Zraněný byl dopraven do všeobecné ne-
mocnice. — Marie Jiroušová, 64letá domovnice z Kra-
kovské ulice č. 18. byla v Marianské ul. automobilem
N 276 povalena a ntrpěla velkou krevní podlitinu.
Po lékařském přispění odubrala se domů. — Dva
bratři, 6letý František a 4letý Karel Popilkové z domu
č. 100 v Libni spadli při hře do rybníka u tohoto
domu a oetli se ve značném nebezpečí. Postilton
Frant. Dvořáček ze Žižkova přispěl hošíkům na po-
moc a zachránil je.
— Násilnosli stávkujících kamenníků. Na Kar-
lově náměstí byl sluna František Dym napaden
dvěma stávkujícími kamenníky a surově ztýrán. Útek
stal se proto, že Dym pracoval v kamennické dílně
C. Cianího v Salmovské ulíci. Útočníci Josef Mašek
a Josef Cinger byli zatčeni a ponechání ve vazbě.
Šťovíček
Jiroušová
František
Popilka
Dvořáček
Dy
Mašek
Cinger
Libeň
Žižkov
Kara
34
article
— Stávkokaz postřelen. Z Plzně se nám píše:
Horník Vicha z Ojprnic, který pracoval na »Výpo-
mocné šachtě« bez ohledu na panující stávku, šel
se v pátek po práci projíti do lesa, jímž vede
císařská silnice. Pojednou zarachotily z blízké
houštiny dvě střelné rány, které zasáhly Vicha do
nohou a dolejší. části těla. Těžce dovlékl se domů,
kde obvázal jej přivolaný lékař. Zranění není na
štěstí těžké. Pacbatelé nejsou dosud zjištění, avšak
má se za to, že činem tím mstili se stávkující
Vichovi, který stávky se nezúčsstnil
— Sebevražedná epidemie dívek. Gisela Klepe-
tářova, 22letá dcera obchodníka z č. 76—-V., odešla
včera před polednem z bytu a více se nevrátila.
V noci byla dívka nalezena ve sklepě téhož domu
— mrtva. Zatarasila dvéře sklepa a tam si vy pálila
střelu z revolveru do prsou. Po lékařském obledání
bylá mrtvola odvezena do lázeňského dvora. Dívka
spáchala sebevraždu pro hlubokou trudnomyslnost
Ve dvou dnech je to třetí sebevražda mladé dívky.
Horník Vich
Ojprnice
Vich
Gisela klep
Plzeň
35
article
— Zlodějské historky. Panu Antonínu Čermákovi,
slévači z Hořovic, byla na Františkově nádraží od-
cizena tobolka se 300 K, stálým lístkem na dráhu
a zbrojním lfntkem. — Z hostince paní Barbory
Vláskové v č. 648 v Libni byla odcizena pokladnička
Ústřední Matice školské s obnosem asi 10 K. — Na
smíchovské plovárně byly včera panu Jindřichu Švej-
carovi odcizeny stříbrné hodinky s řetízkem.
— Pátrání po jménu ulonulého. Zdejší bezpeč-
nostní oddělení obdrželo od četnictva z Opatovie
u Chrudimi zprávu, že byla tam nalezena v Labi
mrtvola neznámého muže. Týž byl asi 26 roků starý,
170 em. vysoký, měl kaštanověhnědé vlasy, vysoké
čelo, oválový obličej.
— Vylovená mrtvola. Z Vltavy blíže holešovi-
ckého břehu byla vylovena mrtvola asi 45—50 roků
starého muže, který ležel asi týden v řece. Po jé-
kařském ohledání byl utonulý odvezen do ústavu
pro soudní pitvu.
— Týdenní výkaz o nakažlivých nemsocech
v Praze. V týdnu od 23. do 29 května bylo měst-
skému fysikátu oznámeno 180 případů nakažlivých
nemocí a sice 12 případů planých neštovic, 111 spaí-
níček (21 na Starém městě, 24 na hoř. Novém městě,
20 v Libni, 14 v Holeše vicích, 11 na Malé straně,
9 na dol. Novém městě, 7 na Vyšehradě, 5 na
Hradčanech), 33 spály, 1 kašle dosivého, 5 záškrtu,
2 růže, 12 tuberkulí plic, 1 případ ztrautí šíje v Libai
1 trachomu.
Čermák
Františkův
Barbora
Jindřich Švá
Hořovice
Libeň
Opatovie
Chrudim
Vltava
Praha
Starý město
Vyšehrad
Hradčany
36
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Stávka píjáků. Z Mnichova, 2. června
V Indersbachu v dolním Bavorsku konali sedláci pro
testní schůzi proti zdražení piva a usnesiu se, neníe
po tři měsíce žádně pivo.
a 2 e u
oleu
Mnichov
Bavorsko