Periodikum ALTO Viewer

1

olelů c0n

2

snv1oě e

3

Ročník XXXXIK

4

nol ileoěozave lel blensai vat nl

5

V Praze, ve středu 2. června, 1909.

Praha

6

Číslo 150.

7 article

Na ranní a večerní listy předplácí se: V Praze v administracl: na čtvré lota . . . . 6 K —h s dvoji donáškou a měsle na čtvrt ieta : . .. 7 K nan ve Miliálkách: na měslo. . . 2 K. 30 1 Poštou: na íe : i v dvojí zásilko mu ěsle 3 K 80 h olehnbe 10b m i ae jo bodzo nlodna ula llavzotiž noe leb na dtvrt iota . . . . k e) lhtsla lonolua měa lantate von onot vhtnten slal

Praha Pošta

8 article

oun le zoe nvd zlebovene

9 article

eerníi žnhodinosog slavolleža, al a

10 article

dlaní. pronnaalí

11 article

V drobném prodejit ranni čislo o sobě za 8 večerni . . . . . . . za f h Ve fliAlkách na venkové ranní čislo . . . . . . . 10e večerni . . . . . . . . 5 k lnserátv platí se hotově napřed. Předplacení a inserty příjímá administrnos v Marianské ul., č. Tam nacházají se též redakce, tlskárna a sapodicu Národních Llstů Rukopisy se nevracejl.

12 article

Telafonické a telegräf. zprávy „Národních Listů“e Hrabě Eszterházy o dru Lnecrozi Z Pešti, 2. června. »As Ujsák« uveřej ňuje tento přípis člena uherské sněmovny magnála hr. Mořice Mikuláše Esz terhá- zyho.»Husarská bravura! Vypravuje se, ž za války Pruska a Marií Terezií vojevůdce br. Nadasdy v čele malé husarské tlupy vnikl do Berlína. Nezabral tolo město, ale opatřil k ru- kavičce Marie Terezis, kterou přinesl, vhodnou rukavičku druhou a donesl ji vítězoslavně cí- sařovně. Touto věcí se sice osud války nikterak nezměnil, ale chválí se rytířská bravura a ry- liřskost Nadasdyho. Byl to husarský čin, jehož sláva dochována byla dodnes. Ve XX. věku jedná se jinak. Vůdce — ovšem vůdce v ci- vilu, ale přece válečný Němec — přišel do Uherska na bručivém aulomobilu. Trojí stí chrání jeho hrdá praa: četnictvo, uchystané k jeho ochraně, rytířská pohostin no st maďarská, konečně pak pravidl dobré výchovy mězi civilisovanými ná- rody obvyklá. Tento Němec podnikl úkladný útok na ty, kteři ho pozvali ke slavnosti piely.

Eszterháza Lnecrozi Mořic Mikuláš Esz Prusek Marie Terezia Terezis Němec Pešť Berlín Uhersko uherský sněmovna

13 article

Jméno tohoto válečného Němce jest: pan Karel Lueger. Jeho činem se politická situace nezmění. K tomu p. Lueger není dosti silným. Nedoznal pro svůj čin žádné chvály. neboť za tak nevychované nepovažuji ani oby- vatele IX. čtvrti vídeňské, aby kdokoliv z nich schvaloval nájezdy jeho. Pan Lueger nechť si všsk zapamatuje: Maďar nepotupuje hymnu »Zachovej nám, Hospodine . . .«, je-li modlitbou za naši dynastii. Zneuživá-li se v šak tohoto požehnání jako modleného státo- právního kodexu, budeme se hájiti, volajíce ne pokrytě a mužně své staré válečné heslo : »A žije král!« — Hrabě Mořie Mikuláš Eszter- házy, člen uherské snömovny mignátů.« Hrabě Pahlen ruským velevyslancem ve Vídni. Z Pešti, 2. června. »Pester Lloydu« tele- grafují z Petrohradu, že vyslanee v Hasgu hr. Pahlen bude v nejblizší době jmenován ru- ským velvyslancem ve Vídn misto knížete Uruzova. Když Izvolský r. 1906 stal se ministrem zahraničních záležito- stl, povolal hr. Pahlena k sobě a jmenoval je, úřadníkem pro zvlástní záležitosti. V této funkei doprovázel hr. Pahlen Izvolského na ceslách, podniknutých na podzim r. 1907 do hlavních měst zšpadoevropských a dlel s ním také v Karlových Varech a ve Vídni, kdež, jak po- vědomo, mezi bar. Aehrenthalem a Izvolským konsly se důležité porady o některých věcech balkánských. lrd

Němec Lueger Maďar Mořie Eszter Pahlen Izvolský Vídeň Pešť Petrohrad Karlová Vary Pester Lloyd

14 article

UEerská kríse.

15 article

Z Pešli, 2. června. Dr. Wekerle přijel ráno Ho Pešti. O polednách konala se minister ská rada, která trvala několik hodin. Na ní stanoveny disposice pro pobyt dra. Wekerla, hr Andrásse a Košuta ve Vídni. Není vy- loučeno, že odjezd ministrů do Vídně se spozdí je- ště o několik dní. Maďarští ministři jsou solidárními v přání, aby zmatená situace nynější byla záhy rozřešena. Různí se však napro- sto, pokud se týče prostředků k tomu vhodných. s lanomn

Wekerle Wekerla Andráss Košut Pešť Vídeň

17 article

Z Vídně, 2. června. (K. k.) Ministr orby dr Bráí přijel sem včera večer z Praby, Z Vídně, 2. června. (K. k.) Ministr dr. Schireine přijel sem dnes ráno z Plzně. Z Vídně, 2. června. (K. k.) Ministr zahraničníe z5ležiíc st svob. pán Aehrenthal vráfil se sem. dne ráno po krátkém výletu na Hrubou Skálu, Válečná loď „Císařovna Alžběta“. e Z Vídně, 2. června. (K. k.) Dle telegrafické zpr vy vyplula včera loď „Císařovna Alžběta“ ze Šan chaje do Negasaki. Na lodi vše zdrávo. s Arcibiskup dr. Kopp. Z Vratislavi, 2. června. (K. k.) U one- mocnělého kardinála knížete biskupa dra. Koppe zlepšila se za poslední noci srdeční činnost, co připouštl naději na dalšr uzdravování se.

Bráí Schireine Aehrenthal Alžběta Šan doktor Kopp Vídeň Plzeň Vratislav Praba

18 article

Schůze ruskéko cara s němsckým císařem. Z Berlína, 2. června. „Derl. Tagblatt“ oznamuje Ve zdejších námořních kruzích se proslýchá, žejcí- sař Vilém sejde se s carem. Císař Vilém s. června pojede do Kielu, 11. opustí tento přístav a popluje do Východnuho moře ke schůzce s carem, kte- rá se konati bude v přístavě revelském nejspíše dne 17. česvna. Carští manželé do Athén a Italie. Z Athén, 2. června. »N. Wr. Tagbl.« V zdejších úřadních kruzích ujišťují, že car jeho choť přijedou určitě koneem srpna do Athén. Návštěva bude míti ráz oficiální a bude splacením návštěvy, kterou vy- konal král Jiří před sedmi lety za příčinou za- snoubení svého syna prince Mikuláše a velkou kněžnou Helenou, deerou nedávno zesnulého velkého knižete Vladimíra v Petrohradě. Can navštíví Athény po druhé. Poprvé byl tam jako carevič před čtrnácti lety, před svojí ceston do Japonska. Car Mikuláš prodlí celý týden v hlav- ním městě řeckém. Odtamtud Bosporem po- pluje přimo na Krym a nezastaví se v Caři hradě. Král Jiří následkem návštěvy carovy ne- podnikne letos obvyklou svou letní cestu do Evropy. Do Pyrea přibyly již četné ruské vá- lečně lodi, které pojedou vstřic earské yachtě »Standard«. Jest také rozhodnuto, že caršt manželé ve vodách nezpolských koncem čer- vence budou míti schůzku s královský- mi manželi italskými a že také na- vštíví Messinu.

Vilém N Wr Jiří Mikuláš Helena Jiří následek Berlín Kiel Východnuho moře Atény Petrohrad Can Japonsko Krym Evropa Pyrea Messina Italia

19 article

Z ruské diplomacie. Z Petrohiradu, 2. června. (P. t. a.) Car Mikuláš zaslal ruskému velevyslanci v Madridě hr. Cassi- novi reskrípt, jímž vyhovuje žádosti velvyslance za propuštěnou, děkuje mu za jeho více než 50leté hor- livé služby a uděluje mu svůj portrét na důkaz bla- hovůle. Reskript jest podepsán Váš vděčný Nikolaj odi Ruské Dreadnouplily Z Pelzohradu, 2. června. (K. k.) Jak se proslý chá, má býti nyní učiněno konečně usnesení o dávn chystané stavbě 4 obrněných lodí type Dreadnought. Kostra lodí bude zhotovena v bal tických a admirálských loděnicích, kdežto obrněn oněch lodí bude zadáno ishorským a francouzsko-ru- ským soukromým loděnicím.

Mikuláš Cass Nikolaj Madrid

20 article

Srbsko uzavirá půjčku ve Francii. Z Bělehradu, 2. června. (»N. Wr. Tgbltt.«) Podle bezpečných zpráv z okoli ministra vojen- ství generála Živkoviče bylo ministru zahraničních záležitostí dru. Milovanovičovi ulo- ženo, aby společně se arbským vyslancem v Paříži drem. Vestičem vyjedná v al v Francii o půjčku 135 mil. franku Ze sumy té bude věnováno 40 mil. na umoření nezaloženého dluhu, kterýž udělala srbská vláda v dobé konfliktu s Rakouskem v Anglii, 35 mil. ke skoncování staveb železničních a 60 mil. na výzbroj armády. Belgický král rozprodává obrazy. Z Brusseln, 1. června. (K. k.) Posls- necká sněmovna. Na socialistický dolaz po prodeji obrazů králem Leopoldem, v němž se interpelanti táží, co hodlá vláda učiniti, aby zamezila vý v oz uměleckých děl ze země, prohlásil mi nistr vyučování, že novinářské zprávy jsou přehnané a že nemožno zaměňovati mujelek soukromý s majetkem národním. Zákon by této stránce málo pomohl; důležitější byla by větší státn subvence pro umění. omo sro bn Wilbur Wright o Zeppelinovi. Z Londýna, 2. června. (K. k.) Wilbun Wright mluvil dle zprávy »Daily Telegraphue z Nového Yorku v Daytonu (Ohio). o nejino- vějším výkonu hr. Zeppelina a pravil prý, že by se nedivil, kdy by vzducholoď jeho ještě před uply nutím roku přelétla Atlantic ký ocean. Zeppelinovy objevy a činy byly prý pro všechny vzduchoplavce velmi užitečny Zeppelinovi bude také náležitým způsobem tlu- močen dík vzduchoplavců. Vzducholodi Zeppe- linově je určena velká budouenost a při stálém zdokonalování bude zajisté sloužiti užitečným účelům.

N Wr Živkovič Milovanovič Leopold Wright Zeppelin Wilbun Wright Atlantik Zeppelinův Srbsko Francie Bělehrad Paříž Rakousko Anglie Brusseln Londýn Nový York Dayton Ohio Zeppe necká sněmovna Daily Telegraphue

21 article

Messageries Maritimes Z Paříže, 2. června. (K. k.) »Figaro« sdě- luje, že ministerský předseda Clémenceau pro- jevil úmysl odvolati zákonnou před- lohu o smlouvě se společnovst »Messageries Mařitimes«, která ve sněmovně tak prudce byla potírána. Ministr financl podal proto demisi. Na ko- nec bylo umluveno, že ministr financí bude sám zastupovati ve sněmovně předlohu, aniž by po- ložil otázku důvěry. Poštovní úřadníci a vláda ve Francii. Z Paříže, 2. června. (K. k.) 27 podepsa- ných na stanovách syndikátu poštovních úřad- níků bylo vyzváno státním zastu pitelstvem, aby do 14 dnů své pod- pisy odvolali, ježto založení syndikátu je nezákonné. Jinak že budou stiháni trestně. Francouzští anarchisté ničí státní telegrafy. Z Paříže, 1. června. (K. k.) Z Nancy se sdě luje, že tam v okoli podobným způsobem jako v Paříži byly přeřezány telegrafní dráty. O rga- nisace anarchistů v Paříži vy- zvala několik anarchistů činu z venkova, aby v noci s pondělí na úterek a v následujících nocích zničili dráty. Doporu- čila však poškoditi pouze státní veden a nedotknouti se vedení železničních společností, aby veřejnost nebyla popuzena proti anarchi stům. Pátrá se horlivě po pachatelích. K debatě o mzdové zprávě v severoamerickém senálu.

Messageries Maritimes Figaro Clémenceau Mařitimes Paříž Francie Nancy

22 article

Z Nového Yorku, 1. června. (K. k) (Něm atl. kab.) »New York Tribune«, orgán republi kánské strany, píše, že debata v senátě o mzdové zprávě opětně dokazuje nedostatky a me rického způsobu sestavování ta rifů. Autentický materiál o výrobních nákla- dech v cizině měl by se vděčně přijímati a něm vážně uvažovati. List nazývá stanovisko vůdeů senátu nešťastným. Světová výstava aljašsko-yukonsko-pacifická. Ze Seatlu,1. června. (K. k) (Něm. atl. kab Dnes byla zahájena aljašsko-yukonsko pacifická světová výstava, která má zvláště znázorniti vývoj severozápad a Aljašky od otevření dalekých krajin paci- fiekých obchodu i jejich obrovské pře rodní pomocné zdroje. Znamení k za- hájení dal president Taft v Bilém domě, stisknuv elektrický knofiík, čímž byly obrovské stroje výstavní uvedeny v činnost. Výstava byla připravena nákladlem 10 milio n dolarů; stavěla se dva roky. Jednou z nej- zajímavějších budov jest pavilon Aljašky V ohromném Foreign Palace jsou také výstavy Německa, Francie, Anglie a jiných zemí. Velmi rozsáhlá jsou oddělení Filipin, Havaje a Ja- ponska. ane

Taft Nový York Německo Seatle Aljaška Francie Anglie Filipíny Havaj New York Bilý dům Foreign Palace

23 article

Zmatky v Persii. Z Zavrizu, 1. června. (P. t. a.) Turecký konsu sdělil oficišlně zdejším úřadům, že Satar chá: a Bagir chán s ozbrojenými Fidaji jsou podo- chranou a protektorátem turecké vlády co do osobní bezpečnosti a jmění. Obrovská závodní jizda aulomoblly. Z Nového Yorku, 1. června. (K. k.) Za auspici automobilového klubu v Seatiu a světové výstavy aljašsko-yukonsko-pacifické započaly ve 3 hodiny od- poledne automobilové závody odtud do výstavního města Seatlu. Vzdálenos obnáší asi 4000 mil. Znamení ke slartu dal pre- sident Taft telegramem starostovi Clellanovi. Pro ví těze jsou ustanoveny peněžní ceny. První cena ob náší 2000 dolarů. Proli vystělovalcům do Ameriky. Z Washingtonu, 1. června. (K. k.) Naříze k vystěhovaleckému zákonu, které zmoe ňuje celní výběrčí ukládati a vybírati peněžn pokuty od paroplavební společnosti které vyloďují přistěhovalce, zákony nepřipuštěné, bylo nejvyšším soudem Spoje- ných států prohlášeno za ústavní. Zprávy z Turscka. Z Cařihradu, 2. června. (K. k.) „Osmansk Lloyd sděluje na základě sdělení ministra vyučo vání, že bylo vydáno iradé, dle něhož ma,

Clellan Lloyd Persie Zavriz Satara Nový York Seatius Seatle Amerika Washington Turscko Cařihrad

24 article

Jcísařští princově navštěvovati veřej né školy. Za Soluna, 2. června. (K. k.) Zpráva jednoho be línského listu, že A bdu! Hamid byl dopraven d jedně vesnice v Arabii, je naprosto nesprávnou. Ab dul Hamid je ve ville Allatiniově. Z Calihradu, 2. června. (K. k.) Vojenský soud odsoudil, jak již sděleno, albánského pluko níka Rizu z Dakové k doživotní vazbě na pev nosti a jednoho majora čtvrtého sborového obvodo na 5 let do pevnosti. Včera byli oba důstojníci degrado váni v ministerstvu vojenství. Vojenský soud vy nesl mimo to rozsudek nad mnohým důstojníky, civilnými úřadníky a vo jáky. Část z nich byla osvobozena, kdežto ostatn byli odsouzeni k různým trestům Z Catihradu, 2. června. (K. k.) Jak oznamují tu recké časopisy, bylo se zřetelem na vstoupení se nerála-plukovníka svob. pána Goltze do ture ckých služeb a aby zjednány byly základy pro r fcrmu vojska, vydáno iradé, kterým se nařizuj- rekonstrukce nejvyšší vojenské rady Tato rada má býti složena tak, že presidentem bud ministr vojenství a místopředsedou svob. pán Goltz

Hamid Goltz Arabia

25 article Slovanské porady.

Slovanské porady. V Petrohradě, 26. května. ve e neo (Původní dopis »Nár. Listů«.) B. Myšlénka slovanské vý stav vzbudila zde zájem všeobecný. A jest zajímavo dříve bylo zde na ni hleděno se stránky poli tické, dnes posuzuje se hlavně se stránky kulturního významu a poslání hospodářského Jest zde upřímná snaha na základě poznán daného stavu slovanských národů a hlavně r ského národa pracovati k jich povznesení Chápe se, že hlavním základem rozmachu slo- vanské myšlénky jest kulturní a hospodářské posilení a povznesení každého slovanského ná- roda. Není sklonnosti k romantismu, který tolik zla natropil mezi slovanskými národy, za to dere se na povreh touha reálné, silně, positivní práce. Netone se v oblacích, ale jde se po zemi. Poslední léta v tomto směru vykonala mnoho a dobrého. Tak již bývá po úhonách ranách. A tento postup k reální práci, práci za povznešením slovanského lidu nutno upřímně a ze srdce vítati. V tom nejlepší základ našeho budouena, krásného a silného. Schůze komise pro slovanskou výstavu byla nejen zajímava účastí vynikajících oficiálníe osobnosti, ale i předních pracovníků kulturních a hospodářských. Debata byla obsažná a svěd- čila o interesu, aby co nejdříve výstava byla vypravena. Schůzi předsedal posl. Dürich, který uvítav účastníky zahájil jednáni.

Dürich Petrohrad

26 article

Dr. Preiss předkládá návrhy pražského komitétu, v nichž se praví: Na přípravném slovanském sjezdu v Praze konaném přednesen byl z příkazu českého komi- tétu roferát o uspořádání slovanské výslavy. Dla referátu tohoto má výstava provedena býti tím způsobem, aby podávala pravdivý a úplný obraz rozvoje, síly a stavu slovanských národů. Jen takovýmto širokým rámcem bude možno dosíe účelu poznávacího, jen takto bude možno slou žiti čilejším stykům kulturním, hospodářským sociálním mezi jednotlivými slovanskými národy a jen takto nebudou marny práce i prostředky. které budou neobyčejně značny a kterých bude nutno vynaložiti na tuto výstavu. Přípravný slo- vanský sjezd v Praze nemíní tedy spokojiti s se slovanskou výstavou částečnou, která by vě- novala na př. zření pouze národopisné stránce, anebo obírala se kulturními momenty, nýbrž míni slovanskou výstavu předvésti tak, aby ži- vot slovanských národů v celé šíři byl jí před- staven a znázorněn a aby tato výstava a výsled- ky její staly se základem lepšího poznání slovan- ských národů mezi sebou a východiskem silných obchodních vztahů jich. Má tedy výstava tate zobraziti vývoj a dané poměry toho kterého na- roda a podati pravý obraz jeho síly a vyspělosti. Přípravný slovanský sjezd byl si toho plně vě- dom, že úkolu tak dalekosáhlého, úkolu tak veli- kého možno dosíci pouze tehdy, paklíže bude výstava svěřena mužům, k tomuto velikému dílu

doktor Preiss Praha

27 article

skutečně povolaným a pakliže organisace výstav bude provedena tak, jak to odpovídá praktickě potřebě výstavy samé. V tom směru vypracovány všeobecné zásady. Referát na to podává organi- saci výstavy. Pořadatelem výstavy bude gene- rální výbor slovanské výstavy, ve kterém zastou- peni budou Rusové 14, Poláci 8, Češi (spolu s Slováky a Lužickými Srby) 8, Srbové 4, Bulhaři 3, Slovinci 2 a Chorvaté 3 členy. Tento gene- rální komitét slovanské výstavy zvolen bude ná- rodními výstavními komitéty těch kterých slo- vanských národů. Sidlem tohoto komitétu jest Petrohrad anebo Moskva, dle toho, kde výstava pořádána bude. Komitétu tomuto přísluší právo rozhodnouti o otázce, má-lí výstava postavena býti pod protektorát panujících slovanských ro- din anebo velikých slovanských měst a p. Gene- rální komitét slovanské výstavy volí ze svého středu předsedu a 4 místopředsedy tím způso- bem, aby jedním místopředsedou byl Rus, jed- ním Polák a jedním v zastoupení Slováků, Luži- ekých Srbů a Čechů příslušník těchto národů a v zastoupení jižních Slovanů rovněž jeden místopředseda. U každého jednotlivého slovan- ského národa zřízen budiž národní výstavní ko- mitét. Tento národní výstavní komitét jest před- stavitelem výstavy toho kterého jednotlivého slo- vanského národa a má každý slovanský národ právo jako celek takovýto výstavní komitét z účelem výstavy si zříditi. Budou tedy zřízeny národní komitěty výstavní: ruský, polský, český,

Rus Polák Čech Slovák Srba Chorvat Luža Čecho Bulhar Petrohrad Moskva Slovinec 2 Genus

28 article

srbský, bulharský, slovinský a chorvatský. Slo- vákům a Lužickým Srbům ponechává se na vůli, chtěji-li zříditi samostatný výstavní komitět ná- rodní anebo chtějí-lí se připojiti a dosíci zastou- pení v národním komitétu českém. Národní vý- bor výstavní tvoří zástupci všech samosprávných, vědeckých, politických a odborných korporací toho kterého národa, takže v něm zastoupeny bu- dou všecky vrstvy národa béz ohledu na politické strany a jiné směry. Národním výborům slovan- ských národů politicky samostatných ponechává se na vůli, do jaké míry povolí zastoupení svým vládám. Národní výstavní komitét jest jakýmsi oficiálním pořadatelem výstavy toho kterého jed- notlivého slovanského národa a zvolí ze svého středu výkonný výbor, který jest vlastním a zod- povědným prováděčem výstavních prací toho kterého slovanského národa. Tomuto výkonnému výboru přísluší vésti veškeré práce, spojené s opatřením předmětů, výstavní propagandua agitace u toho kterého slovanského národa; ten- to výkonný výbor vyjednává o věcech výstav- ních s generálním komitétem slovanské výstavy a domácími interesenty, organisuje práci u toho kterého slovanského národa, vede v evidenci při- hlášky, určuje poplatky z místa na základě sta- novení generálního komitétu slovanské výstavy, vypravuje předměty výstavní na výstavní místo do Ruska, obstarává dopravu, zkrátka provádí veškerou výstavní činnost u toho kterého ná- roda. Vzhledem k autonomii jednotlivých slovan- ských národů určuje se, že nebude generální

Srba Rusko

29 article

komitét výstavní vyřizovati přímo žádné dotazy ani přihlášky z těch kterých slovanských ná- rodů, nýbrž takověto přihlášky předá komitétu toho kterého jednotlivého národa, tak že i tímto způsobem zaručena bude naprostá autonomie toho kterého národního oddílu. Tomuto výkon- nému výboru u jednotlivých slovanských národů přísluší provésti mistní organisaci k účelům vý- stavním, aby výstava stala se populární u všech slovanských národů, byla hojně jimi navštěvo- vána a tím způsobem dosáhla svého poznávacího účelu. Objeví-li se u některého slovanského ná- roda potřeba, aby výkonný výbor zařídil pro ně- které kraje zvláštní organisační a pracovní vý- bory, jest volno tak učiniti, ovšem musí organi- sace tato býti provedena, aby represenlantem toho kterého národa byl skutečně výkonný výbor, resp. národní výstavní komitét toho kterého ná- roda. Čechové na př. zřídí výkonný výbor v Praze, moravští členové však tohoto výkonného výboru tvoří samostatný výbor, provádějící míst- ní organisaci a vedoucí práce na Moravě a ve Slezsku, při čemž konečné rozhodování připadá ovšem výkonnému výboru celému. Ve výkonném výboru českém bude Morava a Slezsko zastou- peno dvěma pětinami všech členů. Výkonný vý- bor toho kterého slovanského národa čítejž nej- méně 20, nejvýše 50 členů a mějž právo koop- tace. Výkonný výbor voli ze svého středu před- sedu, místopředsedu a jednatele a tvoří komitéty,

Čecho Praha Morava Slezsko

30 article Z kulturní cizinv.

Z kulturní cizinv. Anketa o zamilovaných knihách. Nábožensko-filosofický žurnál »Coena- bium«, vycházející v Luganě (ve Švýcar sku) uspořádal loni anketu o otázce, jaký výběr knih učinili by si vynikající učenci, umělci spisovatelé evropšti, kdyby jakoukoli shodou okolnoslí životních byli přinuceni na dlouhou dobu vésti — poustévnický život, třeba ve vy- hnanství, či v dobrovolném ústraní od života a tak pod. Výběr nejzamilovanějších, nejcenněj- ších a jaksi nepostrádatelných pro účastníky ankety knih neměl převyšovati počet 40. Odpovědl na otázku dosti podivínskou došlo pouze kolem 100, ačkoli dotazníků roze- slala redakce citovaného žurnálu 250. Materiál anketou získaný spracován a roztřídén byl v brožuře, teprvé letos vydaně, s titulem »Ce quils lisent«. Nejzamilovanějším a nejměně po- strádatelným autorem ukázal se býli Dante Alighieri, jenž obdržel z okrouhlého sta — 68 hlasů. (Objeklivně třeba uvésti, že z účast- nikův ankety převahu měli Vlachové a Fran- couzi).Po Danteovi následuje Shakespeare se 62 hlasy, bible dostala 61 hlas, P llato 50 hlasů, Goethe 47 hlasů, Mareus Aure- lius 42 a Victor Hugo 41 hlas. Od 40 dolů v sestupné řadě následovali : H o m ei

Coen Dante Alighieri Vlach Fran Dante Shakespeare Goethe Hugo

31 article

(39), Cervantes (38), Plasca! (35). S pí nozza a Montaigne (po 32), Tols to; a Schopenhauer (po 29), Voltajrea Renan (po 28), Leopardi (27., Darwin (26), Sofokles a Flaubert (po 25), Mo- liere, Nietzsche, Balzac, Carlyle, Spencer, Heine, Aischylos, Rous- seau, Carducci, Vergil, S chtillejr Musset (od 24 do 19), 1bsen (16), Ana- tol Franee (13), Dickens (10). Ostatní hlasy byly již přílis roztříštěny. Někteří z účastníků ankety omezili se n suché vypočtení jmen autoro, jiní specifikovali určitá díla jejich. Jiní zas odpovědi své dopro- vodili širokým výkladem stanoviska, s něhož pohliželi na výběr knih a voditko při něm- Známý publicista francouzský Max Nordau na- psal: »Promiňte, že uhýbám svojí odpověd přímé otázce. Není takové knihy, která mobla by vyhověti každému lidskému rozumu bez vý- hrady, zvlášť svobodnému. Věřici nebudou are moci postrádati Bible, Koranu, Zendavesty (svatí pláma starojránská, pozn. red.) nebo Véd. Avšak svobodomyslnici, rozumí se, budou daleci této jednostrannosti. Kromě toho existuje celá sku- pina knib, které navzájem naprosto neharmonují. Jeden členář hledá v knize poučení, vzdělání, poznání, jiný zase útěchu, a třelí esthetickou rozkeš. Tomu, kdo se opájí Lsgrangem nebo Poinesrréem, nic nepoví »Illadk« nebo Goetheův »Faust«. A ten, kdo si navykl čísti svého Mark

Cervantes Montaigne Tols Schopenhauer Voltajreo Renan Darwin Sofokles Flaubert Nietzsche Balzac Carlyle Spencer Hein Aischylos Rous Carducci Vergil Dickens Nordau Poinesrré Goetheův Faust Mark chtillejr Musset Korana Ana Plasca Leopardi

32 article

Aurelis, nebude vědět, co počíti s Newtonem zrovna tak, jako s Heinem.« Nejoriginálnější odpověď na zvědavý do- tazník dal dánský poslanec Frederik Baier, čestný president mezinárodní ligy svě- tového míru. »Ptáte se mne,« napsal, »jaké knihy beru s sebou na dobu svého letního od- dechu. (Ve skutečnosti ptali se ho na něco zeela jiného). Vidíte, miluji nevýslovně vaše švýcarské hory a čtu v nich jako v nejzázrač- nější knize přírody. Dívaje se každého leta do vzácné přírody Alp, nepotřebují žádných knih, napsaných lidmi.« Proslulý americký impresario Thomp so vyjednal se slavným ruským basistou F.I Šaljapinsm novou velikou koncerlní tourněe po Americe na příští saisonu. váe ae V Anglii byl dosud naprosto neznám ve- liký filosof německý FriedrichNietzsche. Teprve lelos našel se nakladatel, který začal vy- dávati jeho díla v Londýně v anglickém překladě. Tisk anglický vykládá to tím, že v Velké Britanii poměrně velmi málo se zajímají o ideje, vyslovené na kontinentě, nepociťují pra- žádné touhy dohánětí Evropu. Tak na přiklnu teprve loni — přičiněním Bernarda Sha w — angličtí čtenáři se seznámili — s Fer Lassallem, zakladatelem a prvním vůdcem německých sociálních demokratů

Hein Baier Sh Lassalle Amerika Anglie Londýn Velká Británie Evropa

33 article Různé zprávy.

Různé zprávy. Obchody s jordánskou vodou. Z Nového Yorku se sděluje: Někdy při hodí se r nejsmartnějším lidem na Wali streelo že se přepočítají, jak dokazuje následujíeí ho storie: Před třemi lety byla založena společnos »International Jordan River Company«, ježs vytkla za úkol opatřovati vodu z Jordánu pru svátost křtu. Zakladatelem byl p. Chff Nadaud. bývalý plukovník z Kentucky, státu to, kde každý mužský obyvatel jest plukovníkem, by plukovníkem, nebo ospoň zcela jistě plukovní kem bude. Slyšel, že královské děti bývay křtěny jordánskou vodou a poněvadž v Americe. jak vlastenečtí řečníci často uvádějí, je každý občan suverénem, neviděl udatný plukovník žádné překážky, proč by každý Američan ne mohl miti stejnou výhodu. Proto založil zminěnou společnost, viděl již, že se budou z podniku těžiti miliony názor jeho sdíleli četní peněžnici, takže akcie byly prodány obratem ruky. S provozovacím kapitálem v kapse odebral se generální ředitel, kterýžto titul společnost plukovníkovi udělila, do Cařihradu, kdež mu americký vyslanec opatři ferman nebo podobnou nějakou listinu, v níž se ctihodný, věrný a horlivý sluha prorokův Ali Ríza, guvernér v Jerichu, vyzýval, aby ken- tuckému plukovníkovi přispěl radou i skutkem. Na to bylo 56 obrovských sudů naplněno jor- dánskou vodou a Alim Rizou zapečetěno.

Chff Nadaud Američan Ríza Ali Riza Nový York Kentucky Amerika Cařihrad Jericho International Jordan Rivera Company

34 article

Kromě toho, aby nemohlo býti nejmenšt pochybnosti o původu vody, dal se plukovník u Jordánu fotografovati právě v okamžiku, když vlastnoručně čerpal vodu z řeky do jednoho sudu a od každého povozníka si opatřil potvr- zení, takže mobl přesně dokázati, že voda je skutečně z Jordánu. Koncem r. 1906 přibyl se sudy do Nového Yorku. Část vody byla pak stažena do lahví, jež měly tvar křiže, dělána náležitá reklama a čekal se nával kupujících. Kupci se nehrnuli. Inserováno dále, zbytek akeiového kapitálu vynaložen na reklamu, ale jordánskou vodu nikdo nechtěl. Nabizela se za nepatrnou cenu, poskytovány srážky, podpláceny porodní báby, aby získávaly odběratele, ale všechno nie nepomáhalo. Novoyoršti občané dá- vají své děti dále křtíti vodou z Hudsonu, poku totiž vůbec uznávají křest za potřebný, což jest jenom asi u polovice obyvatelstva. V těchto dnech dala společnost prozatím 3000 galonů jordánské vody vyliti do Hudsonu. Bylo to deset sudů a ostatní budou následovati. Kdo by potřeboval 40.000 lahví křížového tvaru může se obrátiti na zmíněného plukovnika. Přijme zajisté každou nabídku, neboť jeho sny o milionových výděleích se rozplysuly v nivee.

Jordán Jordán Nový York Hudson