1
masthead
dolobosán sa odlono nen
3
masthead
lolsjiue,clebelds kvbal ,sků v onon
ahztá no vbztt ut
4
masthead
V Praze, ve středu dne 10. dubna.
Praha
6
article
z nešdo vlotavats9 azy Mahožt v esledstž
qna ivhnset ní v Jilaní teltpe
190l, ldoeoloa snado
Na »Národní Listy,
ranní a odpolední
předplácí se
vo F Praze
v administrací
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Pošton:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
Praha
Pošton
7
article
NA
NA
Telefonické zprávy „Nár. Listů-
Z Vídně, 10. dubna. Úřadní list uve-
řejňuje výnos ministra vyučován
dra. Hartla, daný místodržitelstvím králov
ství českého, vévodstvím dolnorakouského
a štyrského, markrabství moravského a krá-
lovství haličského v příčině remune-
race assistentům na školách
technických. v es v
Roční remuneráce assistentův, kteří pů-
sobí bez přestávky dva roky po
nabytí předepsané kvalifikace,
zvyšuje se o 200 korun. Oni assistenti,
kteří mají větší remuneraci než 1400 korun,
mohou býti účastni tohoto zvýšení jenom
potud, pokud jejich celková remunerace ne
přesahuje ročně 2000 K.
Z Vídně, 10. dubna. Okresnímu hejt
mannovi v Hranicích na Moravě, Vilibaldu
Galuskovi udělen rytířský kříž řádu cís.
Františka Josefa.
Z Paříže, 10. dubna. Z Nizzy ozna
mují: U hrobu Gambettova stěží jen Lou-
bet přemohl hluboké pohnutí. Setrval dlouho
u hrobu přítele, jehož byl věrným spolupra-
covníkem. Sestra Gambetty a synové jeho
děkovali Loubetovi. Sestra Gambettova při
pomenula přátelství, které bylo mezi Lou-
betem a Gambettou a společného boje jejich
za republiku. Loubet odvětil: »Konal jsem
toliko svou povinnost.«
Rodina Gambettova vzdala se již od
poru proti převezení ostatků velkého vla-
stence do Pantheonu.
Hartl
Galusk
František Josef
Gambettův
Lou
Gambetta
Loubet
Vídeň
Hranice
Morava
Paříž
Nizza
Loubet
8
article
Z Paříže, 10. dubna. Všeobecnýma
velkým jest povděk, že dojde přece k po-
zdravení Loubeta ruským váleč-
ným loďstvem. Včera odpoledne přibylo
pod velením admirála Birileva do pří-
stavu villefranchského. Admirál a důstojníci
navštívili Loubeta. Na večer byl ustanoven
banket, bylo však výslovně ustanoveno,
že ho nemá nikdo býti účasten, kdo se na-
lezá mimo spolek francouzsko-ruský. Zástup-
cové Rusi a Francie byli tudíž před večer
sami a vyměnili navzájem sliby přátelství.
lásky a spolubojovnictví.
V Niz ze vzbudila zpráva o připlutí
ruského loďstva do přístavu villefranchského
veliké nadšení. Rozkaz, aby loďstvo ruské
pozdravilo Loubeta, dán byl carem samým.
Delikatesse ruské vlády, která nechtěla rušiti
pozdravení Loubeta loďstvem italským, ne-
bylo tady v Paříži dobře rozuměno, ba bylo
toto vykořisťováno proti nynější vládě, ze-
jmena proti ministru zahraničních záležitostí
Delcasséovi, kterýž obviňován, že sám způ-
sobil odvolání ruských lodí a tak urazil ru-
ského spojence, by se zavděčil odpůrci,
Italii, členu to trojspolku.
Takovým výkladům rozkaz carův učinil
nyní přítrž. Udělen byl s velkou rychlostía
také kvapně byl proveden. Ještě na Boží
hod velikonoční procházel se admírál Biri-
lev ulicemi madridskými a ruské loďstvo
kotvilo v přístavu barcelonském. Birile
měl pořadu s ruským vyslancem u španěl-
ského dvora a potom se odebral do Barce-
lony, kdež udělen povel k odplutí do Vil-
lefranche. Admirál Birilev pozdravil
Loubeta, by zaplašil nedorozumění, způso-
bené náhlým odvoláním ruského loďstva.
Dnes ráno odebere se Loube
do Toulonu; potom náležeti bude cely
dnešek zdvořilostem italskýma
francouzskému pohostinství.
Birilev
Loubet
Loub
Paříž
Rus
Francie
Barka
Toulon
Italia
Birilev
9
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 10. dubna. (C.-B.) Finanční
ministr jmenoval officiála loterního úřadu
Tomáše Drahokoupila v Praze vrch-
ním officiálem při loterním úřadě v Brně,
Z Villefranche, 9. dubna. (C.-B.
Ruský dělový člun »Chrabrij«, který plul
předruským lodstvem, přibyl do zdejšího
přístavu v 5 hod. odpol. s admirálem Biri-
levem na palubě a vypálil na pozdrav
ránu z děla. Admirál Birilev vystoupi
ihned s40 důstojníky na zemi a jel za ovací
obecenstva povozem do Nizzy.
Z Nizzy, 9. dubna. (C.-B.) Admirá
Birilev a ruští důstojníci přibyli sem vz
hodin večer a byli hned uvedeni k presi-
dentu Loube tovi, který je přijal spo-
lečně s ministrem zahraničních záležitostí
Delcasséem. Admirál Birilev oslovil
francouzsky presidenta a pravil, že dostal
přikaz od ruského císaře, pozdraviti presi-
denta republiky, kteréhož poslání tím ra-
dostněji uposlechl, protože byl jmenován
čestným občanem města Brestu a proto po-
važuje Francii za svou druhou vlast. Presi-
dent Loubet odvětil, že s pohnutím vzpo-
míná na císaře ruského a prosil Birileva.
aby vyslovil císaři ruskému nejupřímnější dík.
Při hostině uspořadané pak na prefektuře
pronesl president Loubet následující pří-
pitek: »Pane admirále! Tím, že vas císai
ruský vyzval, abyste sem přišel a pozdravií
presidenta francouzské republiky, projevilo
jeho veličenstvo opětně, že jeho city pro
spřátelený a spojený národ trvají na dále.
Jsem jist, že tlumočím přání všech Francouzů.
připíjím-li blahu císaře a císařské rodiny.
velké říši ruské a námořnictvu, jež vy zde
zastupujete !«
Drahokoupil
Loub
Birilev
Francouz
Vídeň
Praha vrch
Brno
Manche
Nizza
dento republika
Brest
Francie
Birilev
10
article
Číslo v Praze za 2h
Praha
11
article
a na venkově za 3h
13
article
Předplacení
a inseräty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakc
a expedice.
14
article
Admirál Birile v odpověděl: »Dovolte
mně, abych připil presidentu republikya
Francii, své druhé vlasti.«
Po hostině setrvali ruští a francouzští
důstojníci v přátelské zábavě. Rozloučili se
o 9. hod. večer a vrátili se do Villefranche.
Z Toulonu, 9. dubna. (C.-B.) Vé-
voda z Janova provázen námořním pre-
fektem prohlédl si dnes odpoledne důkladně
francouzskou pancéřovou loď »Jeane d'Arc«.
Italské námořní vojsko přistálo odpoledne
k zemi a prošlo v malých odděleních mě-
stem. Bylo všude velice sympaticky při-
vítáno.
Z Paříže, 9. dubna. (C.-B.) Ke zprávě,
že ruské loďstvo přibude do Villefranche, aby
pozdravilo presidenta Loubeta, podotýká
»Temps«, že vláda ruská chce tím učiniti
konec zlomyslným rozkladům následkem od-
plutí ruského loďstva z Toulonu: ils
Z Londýna, 9. dubna. (C.-B.) Úřadní
list oznamuje, že bude dosazena komise, jež
bude nejprve v Londýně a pak v jižní Africe
zkoumati nároky na náhradu všech cizinců,
z jižní Afriky vypovězených. Dotyčné poža-
davky musí se oznámiti zahraničhímu úřadu
š s uišsi
do 25. dubna.
Z Cařihradu, 9. dubna? (C.B.) Smírčí
soud velevyslanců v záležitosti řeckolturecké
konsulární smlouvy není pokládán pouze za
zadostučinění ve zdejších kruzích řeckých,
ale zda se, že také Porta je s ním spoko-
jena. Ministr zahraničních záležitostí Te w-
fik paša učiníl včera doyenu diplomatického
sboru velevyslanci svob. pánu Calicovi
návštěvu a sdělil mu, že Porta uznává ne-
strannost rozhodnutí smírčího soudu a zá-
roveň vyslovil ministr uznání turecké vlády
za spravedlivé rozhodnutí velevyslanců.
Z Tripolisu, 9. dubna. (C.-B.) Z Beng-
hazi došly sem zprávy, dle nichž sultán
wadajský, který byl při vzpouřé úplně
bezmocný a nebyl nikým podporován, musil
žádati za pomoc Francouzů, jež mu
otěnsižvh
byla přislíbena.
Birile
Jean d ' arkus
Villefranch
Loubet
Port
Francouz
Francie
Manche
Toulon
Janov
Paříž
Londýn
jižní Afrika
Cařihrad
Tripolis
Bengo
T w
15
article
Ze severovýchodní Moravý.
Ze severovýchodní Moravý.
Jra ve
Z Moravské Ostravy, 5. dubna.
[Provokační jednání ostravské
elektrické dráby. — Národohos po-
dářský boj v Mistku. — Německé
choutky na českou Kopřivnici.)
Dnešním dnem přeměněna dosavadní parn
lokální dráha ostravská na elektrický pohon.
Motorové vagony jezdí prozatím na trati Mor.
Ostrava město — Přívoz. České obyvatelstvo
bylo hned po vyjetí prvých elektrických vozů
moravský Ostrava
Kopřivnice
Ostrava
16
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Pekařství v Pompejích.
Dle Marka Monniera přeložil dr. Václav Klimeš.
Pekárny Pompejím nescházely; nejúplnější
je v ulici Herkulanské, kde zabírá celý dům
jehož dvůr uvnitř zaujímají čtyři mlýny. Nic
není jednoduššího nad tyto mlýnské kameny
dva velké kameny, představujíci dva kužele,
z nichž svrchní, překlopený na druhý, dodává
každému mlýnu podobu přesýpacích hodin.
Spodní kámen zůstale nehnutý, svrchní se otáčel
pomocí přístroje ze dřeva, v pohyb uváděného
člověkem nebo oslem; obilí bylo drceno mez
těmi dvěma kameny patriarchálně. Osel, odsou-
zený k tomuto zaměstnání, musil býti tvorem
hezky trpělivým; než co říci o otrocích, povo-
laných často k jeho zastoupení? Pro tyto ubo-
žáky to byl obyčejně trest; vypíchli jim očia
poslali k žernovu; bylo jim tím také vyhrožo-
váno, když se špatně chovali. Jiným opět to
byla prostá služba, jakouž prý i dramatičtí spi-
sovatelé Plautus a Terencius v době okamžité
nouze konali. Někteří si odpykali v pozdějších
Monnier
doktor
Klimeš
Plautus
Terencius
Pompeje
Herkulanský
17
article
dobách při tom zaměstnání své chyby; nedo
stávalo-li se mlynářům rukou lidských, zřídil
krčmy kolem mlýnů; kolem jdouci, chyceni do
tenat, byli upoutáni k žernovu.
Mlýny, které by otáčel vítr, nebyly známy
které by otáčela voda, scházely v Pompejích
pro nedostatek tekoucí vody; proto se setká-
váme jen s mlýny ručními, soustavou to, uží-
vanou již za časů Homerových.
Než zařízení úplné pekárny se vším příslu-
šenstvím nepocházelo z doby tak staré! Prvn
Římané pekli chlěb doma. Řím stál již pět se
let, kdýž první pekaři zřizovali mlýny pevné,
tam majetníci pozemků posílali svě obilí, jak to
činí ještě v krajiné neapolské, kteréž jim bylo
vráceno v chléb proměněné, to jest semleté, vy-
válené a upečené. Závod pompejský, který na-
vštívíme, byla jedna z pekáren úplných.
Poznáš zde ještě mísy, které sloužily k vy-
rábění chleba a pec, jejíž klenba je netknutá,
s dutinou, která zachovala popel; nádobu plnou
vody, která sloužila k navlažení kůrky chlebové
a aby se leskla, konečné troubu s trojím otvo-
rem, kudy unikal kouř: výborné to zařízení,
objevené kopáním v Pompejích a napodobené.
Homerův
Říman
Pompeje
Řím
18
article
od té doby s výsledkem! Chlebová pec šla do
dvou malých místností dvěma otvory; chléb
vcházel jedním jako těsto a vycházel druhým,
když byl upečen. To vše je tak dokonale za-
chováno, že bys mohl býti sveden užiti těch
starých cihel, neupotřebených 18 set let, ještě
k témuž zaměstnání.
I chleby se zachovaly se značkami: mouk
pšeničná, mouka z ciziny, moudrá to opatrnost
proti nepoctivosti obchodníků
Nedávno ještě při posledním kopání narazil
Fiorelli na pec tak hermeticky uzavřenou, že
tam nevniklo zrnko popela; než 81 chlebů
hezky staropečených, celých, tvrdých a černých
se tam nalezlo, seřaděných pořadem, kde byly
položeny 23. listopadu r. 79. po Kristu. Unesen
tímto šťastným nálezem, vlezl sám do pecea
vytáhl vlastní rukou ty drahocenné ostatky.
Chleby váží většinou asi 1 klgr., nejtěžší 1204
gramy; jsou kulaty, uprostřed stlačeny, na
okraji zvýšeny a rozděleny na 8 dílců. Na
Sicilii pekou ještě dnes právě takové; professor
de Luca je vážil a dopodrobna popsal v psaní,
zaslaném francouzské akademii věd.
Krist
jít Luc
Chleby
Sicílie