Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRGDNÍ LISTY.

3

1. června 1909 Císlo 149.

4 article

ničeho neví o tom, dostává-li Mojo Hrvačanin srbské dináry, ví jen, že Mojo je králi Petrovi podobný (opravdu, podoba je nápadna) a že králi život zachoval. Nic neví o tom, že by Mojo byl »špijun kralja Petra« a vůbec se mu nezdá, že by obžalovaní velezrádu byli tropili. To už se nelíbí předsedovi; hartusí na kněze, že před vyšetřujícím soudcem jiné věci mluvil. Na důkaz toho dává přečíst protokol, ale Opačič namítá »da je sudac valjda bolje sasta- vio (bezpochyby víc sestavil) nego li je on go- vorio«. Aceurti však tvrdl, že různé vlivy na svědka působily a asi prý i »poslednji govor vladik Mirona« (oznámili jeme). Násilníkům sklaplo Mnoho si odpovědí kněze Opačiče slibovali, ještě tu přísahu mu zachránili a tu máš — co dnes řekl, vše na prospěch obžalovaných bylol Mišo Mutavčič za to obžalovaným polinka přikládá. Libuje si, že jsou zavřeni,je prý teď v Dubici pokoj. Nic se jeho slovům ne- divíme — je tchánem dra. Krasa ! Srby ovšem neuznává. Mišo Severovič žaluje na Džuro Eraka, že řekl, že se bána Raucha nebojí. Vy práví o »zjevech«. Nového nie. Simo Krujajič je zvoníkem a vl, jak při malbě kostela všechny obrazy byly sňaty. mezi nimi i obraz J. V. a jak po »malování« už se na zdi nenavěšely. Jovu Janoše- viče, Gjuro Miloševiče a Jovu Sta- nisavace zbytečně povolali — nevypověděli ni- čeho. Luka Subotič vl, že starý obraz J. v. ve škole je nahražen novým, větším a hozčím Mile Bijukovič si stěžuje, že je pro své »svědčení« nenáviděn. I smrti prý mu hrozili. Ostatně nie vážného nevypovídá. Slyšel prý, že obžalovaní pro velezrádu jsou uvězněni, ale sám na ně nevi ničeho.

Hrvačanin Moja Petro Opačič Miron Srba Mišo Severovič Džuro Rauch Jov Janoš Gjuro Miloševič Jov Mil Bijukovič Dubice Luka Kraso

5 article Otázka krétská.

Otázka krétská. V Cařihradě, 26. května 1909. Londýnské Times“ a „Courier d'Orient“ (čase- pís, vycházející v Cařihradě) zahájily tiskovou vý pravu proti Řecku v otázce krétské. Talo shodaj velmi nápadna a prozrazuje, jaký zájem asi má An- zlie na udržení ostrova Krůty při říši turecké. Ostrov Krěta zaujímá zvláštní mezinárodní po- stavení, Trvaje dosud pod suverenitou tureckého sultána, stojí pod protektorátem čtyr velmoci: Anglie Francie, Hluska a Italie. Rakousko-Uhersko a Něme- nko, které po zdolání poslední krětské revoluce své vojsko u ostrova odvolaly, ponechaly si právo spo- lurezhodování při dalších důležitějších otázkách. Ka- ždá ze zmíněných čtyř mocí měla dosud na ostrově svoji posádku; Anglie asi 500 mužů v Kandii ne Megalokastru, největším to městě na ostrově; v Ka- neji, hlavahm městě ostrova a sídle zástupeů cizích močí, leží posádkou asi 300—400 Francouzů, stej- ným počtem pak zastoupeni jsou Italové a Rusové. Arglie svoji posádku snížila na 50 mužů. Účelem těchto branných sil jest udržovati pořádek na ostrové a chrániti obyvatelstvo mohamedánského význání proti hněvu a zášti křestanů krétských. Přece však živlu mohameděnského stále ubývá — mezi 300.000 obyvateli ostrova je asi 40 tisíc musulmanů, kteří jenom v jediném městě, v Rettimu, mají většinua tim zestupitelstvo města ve svých rukou. V Rettimu je podosta (představený obce) musulmanského vy znání. Zvišstní jest, že málokdo z ostrovanů um turecky, všichni nynější musulmaní mluví tedy jenom řecky; jsou to totiž potomci křesťanskýcl Krétů, kteří za panství tureckého přijali víru Mo- hamedovu. Na celém ostrově jest vedle škol řeckých a lran- touzských jen jediná škola turecká v Kaneji.

Trvaj Italia Francouz Italos Rus Cařihrad Řecko Tala Anglie Francie Rakousko Uhersko Nout Ka Kandia Megalokastr Courier d ' Orient

6 article

Mímo posádky cizí má ostrov Kréta svoji vlastní milici pod vrchním velením majora; tato milice čelnictvo krétské jsou organisovány a vedeny důstoj- niky řeckými z království. Jak známo, dosáhli ostrované svoji revolucí, že za generálního guvernéra ostrova byl nejdříve pe- volán řecký prine Jiří; jeho nástupcemse pak stal Zaimis. Když po vyhlášení turecké konsti- tuce minulého roku Bulharsko prohlásilo svoji sa- mostatnost, Rakousko-Uhersko proměnilo okupac Bosny a Hercegoviny v trvalé připojení k zemím pod žezlem habsbúrským, chopilí se i Krétané tétc příležitosti a prohlásili v parlamentě v Kaneji sv spojení s královstvím řeckým. To se stalo v měsíci září minulého roku bez souhlasu čtyř na ostrově in- teresovaných velmocí. Tyto však svolení k tomute kroku odepřely a následkem toho všeho generáln guvernér Zalmis ostrov opustil, takže nyní Krétan si ostrov spravují sami, bez guvernéra a bez parla- mentu, který se od tě doby již nesešel. Jak pro celou říši tureckou, tak i pro Krétu jsou ještě v platnosti kapitulace; krétský soudce jest po- vinen pozvati k soudnímu jednání zástupce cizích velmoc! — to se však od prohlášeného spojení s kra- lovstvím řeckým již neděje a zástupcové cizích moei tote jednání krétských scudů klidně a bez protestu trpí, aby neublížili citlivosti ostrovanů. Všechno by tedy nasvědčovalo, že po definitivním odvolání cizích vojenských oddílů, jež se stane během měsíce čer- vence t. r., přání Krětanů po spojení s Řeckems uskuteční, avšak ukazuje se, že spojení to se proza- tím příčí zájmům Anglie, jež tato má ve Středozem- ním moři.

Jiří Kréta Bulharsko RakouskoUhersko Bosna a Hercegovina Kanea Anglie

7 article

Poloha ostrova Kréty je velmi důležitá a se sla- noviska strategického ve Středozemním moři snad svého druhu jediná; skoro ve stejné vzdálenosti o Evropy jako od Alriky poskytovala by velmoci, do- stavší ostrov pod svůj protektorát, neocenitelně vy- hody a není žádným tajemstvím, že by si Anglie pre upevnění svého panství ve Středozemním moři ostro va toho velmi a velice přála. Bylo Ey proti zájmům Anglie, kdyby se spojení ostrova s Řeckem uskutečnilo; neboť pak byl by tento veledůležitý ostrov pro Anglii navždy ztracen, kdežto se s Tureckem v každý čas dá jednati. Jak známo, ma Anglie ve Středozemním moř ostrovy Maltu a Cypr; ostrov Malta je velmi maly. aby sloužil za operáční basis silné námořní moc a Cypr, ač ostrov veliký a bohatý, nemá zvláštní dů- ležitosti skrategické, již svoji polohu, na blízku břehu asijského. At již článek „Timesů“ je míněn tak neb onak. buď aby zalichotil nynější vládě turecké a tím po rážku anglické balkánské politiky čáslečně zakryl buď aby hrozící spojení Kréty s Řeckem ještě v po sledním okamžiku odvrátil, vidíme ze článku „Cou rier d'Orient“, že turecká vláda se velmi ochotně téte příležitosti chopí, aby buď své panství nad ostrovem znevu upevnila, neb aby jinak této příle zilosti využitkovala — na prospěch svých zájmů. Nebylo by nic zvláštního, kdyby Anglie nyní — na oko jako přítelkyně Mladoturků — nabídla ture

Kréta Evropa Anglie Řecko Turecko Malta Timesy ca rier d ' Orient

8 article

cké vládě za ostrov Krětu výměnou ostrov Cypr, kte rý, jak jsem uvedl, nemá žádného valného významu ani obchodního, ani strategického. Ostrov Kréta mí však výtečný a důležitý záliv Suda. V blízkosti hlavního města Kaneje, jsa jenom asi hodinu cesly od něho vzdálen a od přírody samě chráněn, posky- tuje tentc záliv lodím vždy útočiště při bouři a jes tím cennější, že tři důležitá města na Krétě, Kandia Rettimo a Kanea mají toliko malé přístavy, které ve- likým lodím obchodním nedovolují zakotviti, takže bývají tyto lodi nuceny zůstati v širém moři, což jest velmi nebezpečno a skoro vůbec nemožno v zl- mě, na jaře a na podzim, kdy stále prudce duje se- verák, tak zvaný tramontana, Záliv Suda je však tě uzavřen proti tramontaně malým ostrovem, nad kte- rým vlaje půlměsíc, jediné to znamení bývalého tu- reckého panství. V přístavu kotví nyní křižáky ital- ský a ruský, aby tuto jedinou vlajku tureckou na Krétě chránily.

Rettimo Kanea Sud Kréta

9 article

Kdyby se tedy dříve zmíněný znamenitý obchod nebo něco podobného, nějaká záměna — Anglii po- datily — a není pochyby, že by Turecko k tomu bez dalšího rozmýšlení svolilo — znamenalo by t zisk pro Mladoturky, Anglic by pak záliv Sudu opev- nila a on skýtal by jí v každý čas operační liasis pro velké námoř. loďstvo. Anglie by tím svoje panství v Středozemním moři velkolepě upevnila a stala by se tu na dlouhá léta jediným pánem. Ze všeho toho vysvítá, že čiánek „Timesů“ není tak do větru napsaný — Anglie umí dobře vykoři- sťovati každou příležitost pro své obchodní a světové zájmy dle známého přísloví: účel světí prostředky chce tak učiniti i v otázce krétské. Dlouho našeptávala Řecku zbytečné dobré rady. v Cařihradě pracovala brzy s tou, brzy a onou stra- nou, lak se jí to zdálo užitečným pro její obchod tu podněcovala Mladoturky k boykotu na rakousk zboží a potají zase podporovala Adula Hamida a re- akcionářskou stranu. Nyní se obraci proti Řiecku bez ohledu na přání obyvatelstva krétského, kter ještě nyní trpí následky tureckého panství Anglie má, prostě a krátce řečeno, vždy na zřejeli jenom svůj vlastní, bezohledný obchod a tvá- ří se při tom ovšem stále, jako by jí šlo o spasen S. Cařihradský. nynčjšího Turecka, n

Sud Hamid Anglie Turecko Řecko Cařihrad Timesy

10 article

Vídeňští Čechové v Kyjově. V KYjov ě, 30. května 1909. (Pův. dopis.) Dnes v neděli o 1. hodině přibyli vídeňšt Čechové do Kyjova. Velkými davy lidu, jakož i všemi místními spolky i venkovskými s měst skou radou v čele byli očekáváni. Na nádraží je přivítal starosta města p. dr. Joklík. Za zvuku hudby šlo se pochodem do města k záložně. V čele průvodu kráčeli Sokolové a Sokolky, za nimi korporalivně městská rada. Příjemným do- jmem působilo, když v čelo průvodu posťavil se osvědčení pracovníci a vůdcové slováckého lidu dr. Joklík a dr. Kozánek, kteří za český Kyjov nejednu obět přinesli. Nebýti jejich usi- lovné práce, kdož vl, komu dnes by patřil zdejší radnice. Před záložnou mili hosté stanuli v polo- kruh. Dr. Joklík promluvil k ním vlasteneckou ohnivou a nadšenou řeč, která byla častými pro- jevy souhlasu obecenstvem přerušena. Vzpomněl doby, kdy před 23 lety titíž hosté přibyli do našeho slováckého města, jenže za jiných po- měrů, kdy ještě nepřátelská klika uměle vládla v tomto ryze slováckém městě. Tehdáž vítal jsem vás — pravil řečník — jako předák menšiny.

Čecho doktor Joklík Sokol Kozánek Kyjov

11 article

Dnes jsou poměry jiné. Nepřátelský tábor na věčné časy u nás rozdrcen a já pak těším se z toho, že mohu vás, vzácní a drazí přátele vítati jako český starosta tohoto města. V další části své řeči poukázal na velký a zarputilý boj bratrů vídeňských, břitkými slovy tepal nespra- vedlivé jednání vídeňské radnice k tamějším našim českým rodákům a nabádal k další píli. svornosti a vytrvalosti všech Čechů vídeňských. Na konec přál všem milým hostům sťastného pobytu mezi »Slováky«. Řečník byl hřímavým Na zdar! odměněn. Na to jměnem »Sokola« a všech místníe spolků a organisací i z okolí uvital hosty pan prof. Felix krátkou, ale vhodně promyšlenou Jménem vídeňských hostů děkovali za srdečné a milé uvítání předseda Vlastenecké omladiny p. Rouček, předseda družstva českého Národního domu ve Vídni p. Hanuš, předseda kraj. spolku Slováků p. Buřil, zástupce spolku »Slavoj« p. Durich a zástupce ústř. komitétu Komenského ve Vídni p. Čeliš. Trpce si vesměs stěžovali na chování tamější městské rady. Častokráte byli všichni řečníci obecenstvem bouřlivými projevy souhlasu i projevy nevole nad neomluvitelným chováním Luegrovců přerušováni. Mezi uvítáním byli všichní hosté obdařeni čerstvými kyticemi, jež rozdávaly členky Sokola. Pak následoval spo- lečný oběd, prohlídka města. Večer pořádají vídeňští hosté operetku »Dědečkovy housle«. Zejtra v pondělí jest společný výlet do —ŘR. — řečí. mistního parku.

Čecho Slovák profesor Felix krátký Hanuš Buřil Durich Čeliš Sokol Dědečkův Vídeň Sokol národní dom Slavoj Komenský

12 article

— Nad úmrlím školi rady a spisevatele PhDra. Potra Durdíka vyslovili soustrast: starosta měst pražských dr. Groš, za rektorát c. k. čes. university Karlo-Ferdinandovy dv. r. prof. dr. Heyrovský, jmé- nem předsedy kurat. akad. hr. Straky J. J. Alfréda A. kniž. z Windisch-Graetzu ředitel akademie proí. dr. Trakal. starosta města Smíchova dr. Koldinský. děkan filos. fak. čes. univ. prof. dr. Polivka, městský úřad v Hořicích, Spolek českých spisovatalů-belletri- stů „Máj“, Ústřední Matice školská v Praze, místní odbor Nár. jedn. pošumavské na Smíchově, kura- torium Náprstkova musen v Praze, obchodní gre- mium na Smíchově, tělocvičná jednota „Sokol I.- na Smíchově, kuratorium akademie hr. Straky, ředi- telství gymnasia akademie hr. Straky s vlád. radou Říhou, profesorský sbor c. k. malostranského gym- násia v Praze s ředitelem Fr. Hanslem a prof. Mul- lerem, c. k. gymnasium v Jindř. Hradci, advokát dr.

Potro Durdík doktor Groš profesor Heyrovský Straka Trakal Koldinská Náprstkův Říha Hansl Smíchov Hořice Praha Jindřichův Hradec univerzita Karla spolek český spisovataly Sokol I kuratorium akademie Ferdinandův dv Windisch

13 article

K. Adámek, šk. r. prof. Bauše, I. v. z. s. v. v. Babor zemský stav. r. Čihák, prof. dr. Čenský, prof. v. Bauer, řed. dr. A. Decker, dr. Daneš v Písku, proí dr. Drtina, člen panské sněmovny a přísedící z.v dr. K. Eppinger, řed. v. d. šk. B. Frida, spisovatel Fr. Herites, sekční rada dr. Em. Herrmann šl. Otav- ský, prof. dr. Karel Herrmann šl. Otavský, prof. J. Hoffman, dv. r. dr. Jar. Hanel, dr. K. Hádek, dr. Fr Houdek, šk. r. Himer, prof. J. Honza, spisovatel Ignát Herrmann, okr. šk. insp. B. Halaburt, řed. J. Jirásek prof. dr. Karel Chodounský, poslanec P. Krejčí, řed dr. K. Křemen, zem. šk. inspektor dr. Krsek, r. z.s Fr. Kneip, zem. šk. inspektor dr. E. Kastner, prof dr. Kryštof. dr. Kollinger, prof. inž. dr. Kastner, řed Jos. Kubr, vrch. inž. V. Ledr, mag. r. dr. Malý, proí dr. G. Masaryk, dr. Markalous, prof. dr. Městecký r. z. v. L. Mareš, prof. Fr. Nekut. říš. posl. J. Neu- mann, prof. dr. Němec, c. r. J. Otto, dv. r. dr. Emi

K Adámek profesor Bauše Babor Čihák doktor Čenská Bauer A Decker Daneš Drtina K Eppinger Herites em Herrmann J Hoffman Jar Hanel K Hádek Houdek Honza B Halaburt J Jirásek Chodounská P Krejčí K Křemen Krsek Kneip E Kastner Kryštof Kollinger Ing Kastner Jos Kubr V Ledr G Masaryk Markalous Městecký L Mareš J Neu Němec Otta Písek Francie Otava panská sněmovna

14 article

Olt, Eužen Patsch. rtol. Pavlásek, pí. Ludmila Pru- síková, dv. r. K. Preis, ráda z. s. Fr. Pěška, MUDr. Plešinger, zem. šk. insp. F, Rosický, mag. úč. rada V. Rutte, prof. Rohr, dv. r. inž. dr. Rytíř, dv. r. Rob. Riodl, cís. r. dr. Sommer, řed. J. Sommer, dr. Fr. Steiner, MUDr. Smetana, J. Stejskal, vl. r. řed. V Starý, prof. Slavík, arch. Inž. M. Stöhr. J. Exc. Vojt. hr. Schönborn, vrch. kom, dr. Samuel, advokát dr Svojsík, pres. z. soudu dr. Schramek, taj. z. v. dr. Karel Švanda ze Semčic, m. r. Šimek, člen panské sněmovny dr. V. Škarda, dr. A. Šnejdauí, řed. A. Šetelík, míst. taj. Fr. Šubrt, vl. r. řed. Šafránek, měst. r. V. Štěpánek, rada z. v. dr. Šafařovič, adv. dr Přem. Sámal, adv. dr. Tykač, rada z. v. dr. Tobisch. okr. hejt. dr. Fr. hr. z Thunů, velkoobch. V. A. Trey- bal, prof. J. Tesař, prol. dr. Vlach, řed. Fr. Vyšohlíd vrch. inž. J. Vancl. řed. mag. K. Vözl, prof. dr. J. Vančura, prof. dr. Zlatníček, prof. dr. Zubatý, inž L. Záruba, vl. r. Žlábek, šk. r. V. Žabka atd. atd. Banket na počest nově zvoleného starosly p. JUDra. Karla Groše pořádá Beseda měšťanská v Praze již tento čtvrtek dne 3. června v 8 hod. več. Přihlášky k banketu (couvert 5 K) přijímá ještě zejtra kustod besední od 10 do 12 hod. pol. a o 5 do 8 hodin večer. — Ze Spolku českých žumnalistů. V dnešní mi- mořádné valné hromadě, jež se konala za předsed- nictví p. Jos. Holečka, byl většinou hlasů opět zvo- len předseda odstoupivší p. Emil Bretter — Nový most za Smíchova do Myslikovy ulics.

Patsch Pavlásek Ludmila Pr K Preis MUDr Plešinger Rosický V Rutt profesor Rohr Ing doktor Rob Sommer J Sommer František Steiner Smetan J Stejskal M Stöhr Schönborn Samuel Svojsík Schramek Švanda Šimek V Škarda A Šetelík Šubrt V Štěpánek Šafařovič Tykač Tobisch Trey J Tesař Vlach J Vancl K Vözl J Vančura zubatá L Záruba Žlábek V Žabka Groš Holeček Bretter Myslikův Olt Semčice Šafránka Francie Thun Vyšohlíd vrch Praha Smíchov panská sněmovna spolek český žumnalistus

15 article

Jak se dovídáme, byl projekt tohoto nového mostu pražského, klerý svou konstrukcí od dosavadních mostů úplně se liší, rezulačním odborem technické kaceláře pražské prozkoumán a schválen a dosa ženo již také souhlasu komise pro kanalisování Vltavy uvnitř Prahy ku přeložení jezu a plavidla, aby stav- ba mostu tohoto byla umožněna. Tím otázka stavby nového mostu mezi Prahou a Smíchovem překonala prvé své obtíže a bude nyní na obci pražské, aby se rozhodla, zda sama ke stavbě tohoto mostu se od- hodlá, anebo přenechá ji obci smíchovské. Na povo- laných činitelích bude působiti k tomu, aby se tato otázka rozhodla co nejdříve tak, aby stavha mostu mobla býti provedena zároveň s provedením praei kanalisace Vltavy v těchto místech, s kterýmižto pracemi dle našich informací bude započato co nej- dříve. Správní soud tolíž rozhodovati bude příšti měsíc o stížnosti majitelů ostrova Židovského proti jeho vyvlastnění a jelikož také o náhradě za odstup tohoto ostrova bylo již dvěma instancemi rozhodnute (v II. instanci v neprospěch majitelů ostrova), od- padne poslední překážka, pro kterou se započetím prací kanalisačních musilo zde hýti odkládáno Pomnik sociálně-demokralického předáka Krňově. Z Opavy, 1. června. (K. k) V neděli by na hřbitově krňovském odhalen pomník, zřízený slezskou sociální demokracií Hugonu Schmidtovi zesnulému v r. 1906. Slavnostního průvodu na hřbi tov zúčastnilo se téměř 5000 osob, mezi nimi 100 delegátů všech slezských místních organisací a pru- ských spolků v Nisse, Ratiboru a Hlubčicích. Řísšt poslanci dr. Adler, Eldarsch a Tuppy pronesli na hřbitově pamětní řeči. Ku pomníku bylo složeno6 věneů.

Schmidt Ratibor Hlubčice doktor Adler Eldarsch Tuppy Vltava Praha Smíchov Opava

16 article

— Tábor lidu proli nevému zvyšování daní Z Kladna. (Pův. zpr.) V neděli protestovali sociáln demokraté proti chystanému finančnímu plánu Biliň ského na táhoru lidu. Za účasti několika tisíc osok referoval říš. posl. Aust. Po táboru účastníci uspo řádali v Kladně a v Kročehlavech tichou demon strační procházku. Četnictvo, jež bylo pohotově, ne- mělo příčiny k zakročení. — Ovoonický spolek pro král. české měl v ne- děli valnou hromadu za předsednictví dra. Bedřicha prince ze Schwarzenbergů. Po schválení výročníc zpráv a projevů diků předsednictvu i výboru zvoleni do výboru pp. Jan Doležal, Jindř. Fořt, Fr. Kreidl Otak. Paroubek, Karel Ledvinka a L. Batěk. Na to p. K. Sousedík přednášel o ovocnictví v Bosně, pan inž. chem. J. Pítra o zásadách racionálního hnojení k ovocným stromům. Čestným členem spolku byl zvolen p. Jos. Bláha, vrch. zahradník pomologického ústavu v Troji.

Aust Bedřich princ Schwarzenberg Doležal Jindřichův Kreidl Paroubek Ledvinka L Batěk K Sousedík Ing J Pítra Jos Bláha Kladno Kročehlavy Francie Boseň Trója Ovoonický spolek pro král

17 article

— K prázdninové výpravě studentské do Skan dinavic, kterou vede p. Ant. Trnka, c. k. prof. v Ji- číně, končí se přihlášky dnem 15. června. Aby se získalo co nejvíce času pro vlastní cíl cesty, Něme- cko výprava pouze projede (v Berlíně nocleh), zdrží se v Kodani a Kristianii (dle možnosti prohlídka peřejí trollhätanských), dále pocestuje bergenskou horskou drahou do Vossu, povozem do Stalheimu. pěšky (214 hod.) do Gudvangen v Sognefjordu, lodi do Falejde nebo Visnesu v Nordfjordu, povozem do Norangdalu, pěšky (3 hod.) do Oeje v Hjörundíjordu, lodí do Aalsundu, Moldefjordu. Romsdalsfjordu (vý- let do Remsdalu) a Trondhjemfjordu (Trondhjemu). dále drahou do Štokholmu a zpět do Kodaně. Cesta trvati bude tři neděle. Odjezd kolem 20. července. Úhrnné vydání z Roudnice a zpět na jízdné a vstup- né, na ubytování v hotelích a stravování bez nápoj jest 480 K: záloha 20 K zapraví se při přihlášce. Počet účastníků obmezen. — Stávka zedníků a stavebních dělníků. N stavbě elektrické remisy ve Střešovicích, prováděné . arehitektem a stavitelem Josefem Paroulkem Malé strány, vypukla dnes stávka asi 100 zaměstnaných tam zedniků a dělníků. — Domovní prohlídky. Z Rozdělov a. (Po zpr.) V bylech branců, kteří při posledním odvodu byli v Kladně zalčeni, vykonány byly v těchto dnec domovní prohlídky, při nichž úřady pátraly po anti- militaristických spisech. Při prohlídkách nebylo však nalezeno nie.

Antonín Trnka profesor Voss Paroulek Nout Berlín Kodaň Kristiania Sognefjord Falejde Nordfjord Norangdal Roudnice Střešovice Kladno Rozdělov a Trondhjemfjord

18 article

— Pomstil se Jichyni. Domkářka J. Bendová Bítova u Znojma upadla před několika týdny. když sla potmě ze svého dvorku domů, přes brnec s vřelou vodou postavený na schodě, při čemž utr- pěla na obou nohou těžké popáleniny a musila ně- kolik neděl ztráviti na lůžku. Jak nyní vyšlo na jevo, postavil na schod, hrnec s vřelou vodou zet který už delší dobu žil s rodiči své ženy v ne- sváru. Bude se zodpovídati před soudem pro přečin proti bezpečnosti těla. — Uštknut zmijí. Dne 26. května vyšel si do lesa Josef Topinka, domkář z Odrance u Nového Města na Moravě. Nešťastnou náhodou šlápnu! na zmiji, která se vztyčila a uštkla jej do pravé ruky. Ač mu byla lékařská pomoc hned poskytnute, nalézá se zdraví uštknutého ve vážném nebezpečí. — Z pouličních přihod. Eva Trempelová, man- želka kostelníka z Anenské ulice, vypadla ve Vodi- čkově ulici z motorového vozu elektrické dráhy se svým dvoletým synkem. Dílko při pádu na dlažhu krvavě se zranilo na nose. — V Klimentské Ulici byli v noci na včerejšek dva bratří Rezkové napa- deni neznámými chodci a krvavě zraněni, takže mu- seli vyhledati lékařskou pomoc. — Na stará kolena. V příbytku svého syna v domě čís. 182 v Karlově ulici na Starém městě oběsila se dnes ráno 84letá vdova Anna Prokšíková Důvod sebevraždy není známý. Po lékařském ohle- dání byla mrtvola odvezena do ústavu pro soudní

J Bendová Topinka Trempelová Prokšíková Bítov u Znojmo Nový město na Morava anenský ulice Karlov ulice

19 title

Denní zprávy.

21 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Vlak převržen vichrem. Z Nov. Yorku, 30./5. Vichřice, která zuříla minulý týden v Kansasu, pře- vrhla v obci Heisero dělnický vlak, jenž se sřílil do příkopu vedle trati. Strojvůdce a topič byli na místě usmrceni. Z cestujících jest devět osob těžce zraněno. Několik dělníků, kteří vypadli z vlaku, bylo vichrem zachyceno a odneseno na několik zet metrů. = Meteorolopická stanice na Elbrusu. Z Pjati- gorska, 30. května. (K. k.) Kavkazský alpský klu staví na Elbrusu ve výši 2000 stop nad mořem me- teorolog ckou stanici, která bude jednou z nejvyšších v Evropě. = Řádění vichru. Z Oklahomy, 30. května. (K. k.) Tornádem bylo v různých částech města usmrceno 22 osob a 50 zraněne. = Dítě kyklop. Jak sdělují Eavorské listy, poro- dila selka ve vesnici u Deggendorfu dítě, jež mělo kyklopské cko. Oba oční důlky byly zarostlé koží kdežto uprostřed čela bylo úplně vyvinuté oko. Dítě jež brzy po narození zemřelo, bylo posláno anato- mickému ústavu do Mnichova. = Ručení za zloděje. K jakým důsledkům může dojíti z povinného ručení, dokazuje následující pří- pad: V jistém pomořanském městečku je zapovězeno používati žebříků bez hrotů na konci. V noci vloupal se do statku zloděj a použil žebříku, stojícího na dvoře, po němž vylezl na půdu. Při tom byl vyrušen. žebřík se překotil a zloděj zlomil nohu. Byl ovšem zatčen a potrestán pro vloupání, poněvadž však že- břík proti zákonnému předpisu neměl dole hroty musil majitel statku zaplatiti zlodějovi útraty léčení a náhiradu. = Zemětřesení. Z Terstu, 31. května. (K. k.) Stismografické přístroje zdejší c. k. námořní obser vatoře zaznamenaly včera ráno vzdálené zemětře- sení, jehož středisko odhaduje se na vzdálenost 1000 km. Počátek v 7 hod. 18 min. 55 vteř., největší zá chvěv 48 min. v 7 hod. 21 min. 37 vteř., konec v hod. 54 min.

Dítě York Kansas Evropa Oklahoma Deggendorf Mnichov Terst km

22 article

Kult koček. Loni byla v Paříži za čestněho předsednictví Pierre Lotia založena společnost, jež si dala podivné jméno „Sametová tlapka“ a má z účel zvláště ochranu a ošetřování koček bez při střeší. Tato společnost vydává zvláštní časopis s ná- zvem „Le Monerií“ na znamení pozdní vděčností k hásníku a spisovateli Monerilovi (1687—1770). jenž postavil své péro do služeb vášnivé záliby pro kočky a napsal „Dějiny koček“. Nebyl ovšem jedi- ným básníkem, jenž proslul jako přítel koček. Již dří- ve a u jiných národů byli mezi básníky a spisovateli velcí přátelé koček. Samuel Jchnson, velký anglický kritik (zemřelý r. 1784), jemuž nikdo nemůže vyčí- tati sentimentalitu, který naopak měl namnoze hru- bé chování, stával se jiným čiověkem, měl-li u sebe svou oblíbenou kočku „Hodge“. —„Nikdy nezapo- menu, s jakou trpělivostí jinak tak netrpělivý John- son si dával od „Hodge“ všechno libiti“, píše jeho biograí Boswell; „pečoval o zvíře dojemně a kupo- val mu ústřice, kdežlo sluhové je nenáviděli a za- nedbávali.“ Francouzský básník Charles Baudelaire (zemřel r. 1867) měl přímo mystickou náklonnost k těmto zvířatům, jež mají v sobě cosi demonického jejichž kůže je tak sametově měkká a jichž drápy zasazují tak bolestné rány, konečně pak, když se. roztrpčen, odloučil od lidí, trpěl kolem sebe jen ko- čky, s nimiž se tak rád bavíval také jeho předchůdce Edgar Alan Poe. V přítomné době náležejí k nejpro- slulejším kočkám dvě oblíbené kočky Marka Twai- na, „Satan“ a „Hřích“, první černá jako noc, druhá strakatá, jež žijí spolu v nejlepším přátelství.

Lotius Moneril Jchnson Hodge John Boswell Baudelaire Edgar Alan Poe Twai Paříž Kult kočka

23 article Nehoda Zeppelinovy vzducholodi.

Nehoda Zeppelinovy vzducholodi. Dlouhé plavby hraběte Zeppelina končívají již stereotypně nehodou, při niž se ohromný tuhý balon rozbije. Takovéto pravidelně se opakující nehody mu- sejí přece vzbuditi pochybnosti, zdali je tuhý system balonu skutečně praktický. Třikráte podnikl Zeppelin dloubou plavbu a třikráte se ztroskotal. Trosky jeho balonu leží posud u Göppingenu a hr. Zeppelin již telegrafoval císaři, že za šest neděl doufá blásiti s u něho se znovuzřízenou vzducholodí, ovšem, neroz- bijeli se po čtvrté. Poslední výkon Zeppelinův je přes to zajímavý. Přeletěl velkou část Německa, letěl také přes pohoří a balon udržel se 38 hodin nepřetržitě ve vzduchu, při čemž urazil dráhu asi 1000 kilometrů, takže uletěl průměrné 25 km. za hodinu. O příčině nehody se sděluje: Hrabě Zeppelin chtěl přistáti na kopci u Göppingenu, aby doplnil zásobu benzinu. Motory byly již zastaveny a zdálo se, že přistání bude provedeno hladce, když náhle přišel náraz větru, jenž mrštil přední část vzducho- lodi do hrušně, o níž se rozbila. Obal byl asi na 3 metrů úplně roztržen, aluminiová kostra zohýbána částečně zlámána. Brzy po nehodě přikvapilo na místo velké mno- ství lidí. V Göppingenu zvonily zvony na poplach. Silný oddíl stráže a mnoho osob konalo pomocne práce. Přední gondola byla ve vzduchu a balon byl zmítán větrem. Aby mohl býti uvolněn, musily byti kmeny stromu uřezány, načež byl balon otočena položen předkem proti větru. Porouchaná část balonu bude odmontována, načež buda asi možno nastou- piti zpáteční plavbu, a sice obráceně, zadní částí d předu. Na motorech nebylo nic poškozeno a fungo valy po celou plavbu bezvadně. Z Berlina, 1. června. (K. k.) Dle telegramu br Zeppelina kanceláři říšského sněmu bude oprava vzducholodí trvati asi šest neděl, takže pozvání po- slanců říšského sněmu musilo býti odročeno.

Zeppelinův Zeppelin Göppingen Německo Berlín km

24 article Ze soudní síně.

Ze soudní síně. Jak denuncovaly německé žele- zárny vítkovické českého seudce. Dne 28., 29. a 30. m. m. zabýval se krajský soud v Novém Jičíně, jako soud odvolací, aférou o níž jsme svého času referovali. U okresního soudu v Polské Ostravě je soudcem dr. Goliath. Čech, Prot tomuto soudci došla k presidiu nadřízeného kraj- ského soudu v Těšíně dohlédací stížnost, podepsaní drem. Karlem Richtrem, advokátem a právním zá- stupcem železáren v Mor. Ostravě, jeho koncipienty drem. Herbatschkem a drem. Brixlem a ředitelem závodů eis. a horním radou drem. Fillungrem. Ve stížnosti té obviňován byl dr. Goliath z nejhoršího, z čeho soudce obviněn býti může, lotiž, že prý je strannickým proti německým stranám, zejména že- lezárnám a ve prospěch stran českých, zejména če- ských dělníků železárenských. Jako příklad této domnělé , strannickosti“ uváděli stěžovatelé, že dr Goliath ve sporech železáren jako znalce nebra inženýry a úřadniky železáren (to by přece bylo bývalo hrozné strannictví, kdyby je byl bral za znalce!1), nýbrž znalce české, že prý českým děl- níkům uděloval právnické porady proti železárnám, že také jako člen obecního zastupitelstva polsko- ostravského vystupoval proti železárnám, dovozuje, že příznaly příliš malé příjmy a že následkem toho platí příliš malé přírážky obecní a pod.

doktor Goliath Richter Herbatschek Nový Jičín Ostrava Čechy Těšín Morava Sabbath

25 article

Následkem této stížnosti dohlédací bylo prot dru. Goliathovi zavedeno disciplinární vyšetřování jež vedl president krajského soudu těšínského Har- bich; před tímto dr. Richter obvinění shora uvedená ústně opakoval. V průběhu tohoto disciplinárního vyšetřování. jež dosud ukončeno není, dověděl se dr. Goliath o shora zmíněné stížnosti dohlědací a podal proto u okresního soudu v Mor. Ostravě žalobu pro urážku na cti na všechny, kdož stížnost podepsali. Německý soudce dr. Dietl všechny žalované osvobodil (!), roz- sudek tento byl však jako zmatečný zrušen a soudce dr. Drápala odsoudil při novém líčení dra. Richtra k peněžité pokutě 500 K a dra. Brixla k peněžité pokutě 100 K. kdežto dr. Herbatschek a dr. Fillunge byli zase osvobozeni. Proti tomuto rozsudku podali jak žalobce dr. Goliath, tak odsouzení dr. Richten a dr. Brixl odvolání ke krajskému soudu v Nověm Jičíně. Žalobce čr. Goliath dostavil se k líčení s svým zástupcém drem. Stránským, advokátem a po-- slancem v Brně, ze žalovaných dostavili se dr Richter a dr. Brixl a jako obhájci dr. Winter z Uh. Hradiště a dr. Mohyla z Opavy.

Richter doktor Goliath Dietl Drápal Herbatschek Fillunge Richten Brixl Stránský Winter Mohyla Morava Ostrava Nově Jičín Brno Opava krajský soud těšínský Haro

26 article

Dr. Stránský břitkou řečí odsoudil jednání zá- vodů, které využitkují svého velikého kapitálu proti dělnictvu a chtějí ho využitkovati i proti úřadnictvu zejména soudnímu, doby ty však už minuly, kde se soudce třásl před železárnami a byl úplně v jich službách; dr. Goliath pykati má za to, že se „opo- vážil“ chrániti malé lidi proti pánům v železárnách Obhájci, zejména dr. Winter, snažili se přesvěd- čiti soud, že je proveden důkaz pravdy, že totia dr. Goliath počíná si skutečně jako soudce stran- nicky (D). Přelíčení, jež Bylo velmi pohnuté a sledováno s velkým zájmem četným posluchačstvem. trvalo celý pátek, celou sobotu a teprve na Boží hod svato dušní po poradě, jež trvala přes tři hodiny, vynesen byl rozsudek, jímž se dru. Richtrovi zvyšuje pokuia na 600 Ka dru. Brixlovi na 200 K, kdežto dr. Her- batschek a dr. Fillunger se opět osvobozují. Odsou- zení musí mimo to nahraditi dru. Goliathovi vešker útraty, jež činí mnoho tisíc korun, protože obrovský tento proces trval velmi dlouho. Po celou tu dobu vydán byl dr. Goliath velikému rozčilení: po vyne- sení rozsudku omdlel na sehodišti u svého kolegy dra. Kohna a teprve za hodinu se podařilo jej vzkří siti. A to vše mají na svědomí denuncianti!

doktor Stránský Winter Goliath Richter Hera Fillunger Kohn Ka

27 article Vyrovnaný spor

Vyrovnaný spor Oboc Neratovice, zastoupená p. drem. Šebestou. advokátem v Praze, nasloupila u zemského soudu právní cestu proti p. Bohdanu Kasprovi, majitel mlýna v Lobkovicích, zastoupenému p. drem. Klou- dou, o uznání služebnosti polní pěšinky: Při dnešním ličení byl mezi spornými stranami docíleni smír v tom směru, že se p. Kasper zavázal, dotyčnou cestu otevřít v případě, že zavřena bude cesta mlýnem. dále že uznává služebnost cesty a že závazek svůj nechá zapsati do knih pozemkovýchi,

Šebesta Kaspr Kasper Praha Lobkovice Oboc Neratovice

28 article Věstník živnostenský a dělnický.

Věstník živnostenský a dělnický. * Slavnost 21letéko trvání společenstva řezníku a uzenářů v Plzni konala se v neděli 30. května v místnostech Měšťanské besedy. O 10. hod. zahá- jena byla ve velké dvoraně Měšťanské besedy sta- rostou společenstva p. V. Kůželem slavnostní schůze, které zúčastnil se starosta král. města Plzně p. dr. Peták, místodržitelský rada p. Hatlák, zá- stupce městské rady, nám. starosty p. T. Schulz. president obchodní komory p. Houdek, tajemník obchodní komory p. dr. Klas, úřadníci c. k. okr. hojtmanství, zástupcové téměř všech plzeňských spo- lečenstev, kmotry praporu p. Aloisie Trejbalová a Josefina Špačkova a všichni členové společen- stva. Po uvítání hostí p. starostou Kůželem podal tajemník společenstva p. Červený stručný výkaz zprávy, načež ujal se slova starosta král. města Plzně p. dr. Peták. V řeči své uznal a ocenil důle- žitost společenstva a přesné plnění povinnostía úkolu, jež společenstvo si vytklo, ocenil činnost jeho jak po stránce hospodářské a sociální, tak i národ- nestní, vzdal dík za to, že společenstvo podporuje

V Kůžel doktor Peták Hatlák T Schulz Houdek Klas Trejbalová Josefin špačkův Kůžel Plzeň obchodní komora p

29 article

Ústřední Matici školskou — což dosvědčuje 6 diplo- mů, jež jsou majetkem společenstva, a doznal, že členové byli vždy mezi prvními bojovníky za uhá- jení samostatnosti a práv české Plzně a byli hotovi obětovati vše pro svou národnost. Ke konci řeči své vyslovil ještě jednou uznání všech zásluh společen- stvu a projevil přání, aby společenstvo v blahodárně své činnosti pokračovalo. Na to starosta společenstva poděkoval všem přílomným za účast a schůzi skon- čil. O 1412. hod. ubíral se průvod za zvuků hudby do kostela sv. Bartoloměje. Pestrý a malebný průvod zahájilo množství bíle oděných děvčátek, na to ná- sledovali zástupci společenstev z Prahy. Kr. Vino- hradů, Karlína. Žižkova. Písku a Přeštic se svými prapory, na to šli starší společenstva plzeňského s praporem a cechovní cínovou konví, kmotry pra- poru v kočárech, dále členové společenstva a prů- vod uzavřen dělnictvem a pomocnictvém. Účastníci průvodu byli vesměs v malebném svém stejnokroji. Po společném obědě byla prohlédnuta výstavka pa- mátek cechovních. Ke slavnosti došlo mnoho po- zdravů, mimo jiné také telegram Ústřední Matice školské.

svatý . Bartoloměj Praha Karlín Žižkov Písek Přeštice Vinohrad

30 article Poslední zprávy.

Poslední zprávy. Ministr dr. Weiskirchner u císaře. Z Vídně, 1. června. Ministr obchodu dr. Weiskirchner byl včera odpoledne příjat cisařem ve zvlástní audienci, která trvala tři čtvrt hodiny. Hájení německé a zachvacování cízí půdy. Z Vídně, 1. června. Včera konala se v Bílsku výroční valná hromada místního spolku »Sehulvereinu«. Účastenství bylo velmi skrovné. Poslanci všeho všudy přišli čtyři: Dobernig, dr. Oberleith ner, Günther a Keschmann. V zahajovací řeči pravil pastor Schmidt, předseda místní skupiny bilsko-jalské, že počíná už v poslední době doufati v lepší budoucnost Němců, protože s rozpoznalo, že v Rakousku nelze vládnouti ani proti Němcům, ani bez nich a že Némci jsou nejpevnější oporou dynastie. Spolek německo- rakouský se skvěle osvědčil, ale Němci musí pracovati dále a hájiti statně hrudu německé země. (Kdyby hájili jenom svoji půdu, bylo by dobře, jenže Němci nestydatě touží po půdě c izl. Pozn, red.) Jubilejní slavnost katolicko-národní strany na Moravě. Z Olomouce, 1. června. (K. k.) Katolicko- národní strana slavila dne 30. a 31. května desítileté jubileum svého založení. Slavnost byla zahájena v neděli průvodem na Svatý Kopeček; průvodu zúčastnilo se asi 10.000 osob. V pon- dělí byla sloužena v dómském chrámě slavná mše kníž. arcibiskupem drem. Bauerem, který měl též kázání. Na to odebrali se účastníci slav- nosti, počtem asi 14.000, v semknutém prů- vodu do Národního domu, kdež se průvod rozešel. načež účastníci odebrali se do několika míst- ností, kdež se konaly schůze. V Národním domě konalo se hlavní shro- máždění mužů, kterého se zúčastnil též kníže- arcibiskup; schůze žen konala se v residene dómského probošta. Večerními vlaky účastníe slavnosti z města odjeli. Neudála se žádná při-

Weiskirchner doktor Oberleith Günther Keschmann Schmidt Němec Bauer Vídeň Bílsko Rakousko Olomouc Dobernig katolickýnárodní strana Svatá Kopeček národní dom národní dům slavnost katolickýnárodní strana na Morava

32 article

Uherská krise. Z Pešli, 1. června. Zejtra koná se mini- sterská rada o politické aitunci. Po konferenci této odjede dr. Wekerle d Vídně, kde bude přijat ve slyšení eísařem sám. Po jeho návratu odeberou se teprve Košut a hr. Andrássy do Vídně. Za svátků svatodušních konaly se na četných místech de- monstrační schůze pro rozluku banky. V Czegledu prohlásil hr. Apponyi, že ministři o situsci nynější musl si ukládati mlčenl. Královny ve Františkových Lázních. Z Františkových Lázní, 30. května. (K. k.) Řecká královna Olga a svédská královna Vikto- ris navštívily se dnes odpoledne navzájem. Nový turecký velevyslanec v Paříží. Z Pařiže, 30. května. (K. k.) Turecký vele- vyslanec Naum paša odevzdal dnes presidentovi Falliěresovi pověřovací listiny sultána Mehmeda, jimiž jest potvrzen jako velvyslanec turecký v Paříži. Železniční stávka v severní Amertce. Z Filadelfie, 30. května. (K. k.) »Phila- delphia Rapid Transit Line« propustila stávkující průvodčí a vla kvedoucí. Mají býti nahraženi novými zřízenci. Společnost prohlašuje, že nemůže vyhověti po ža davkům stávkujtcích. Výminečný stav v Balu Z Petrohradu, 30. května. (K. k.) Mimo- řádná opatření v Baku byla prodloužena o dalsí půlrok, to jest do 19. prosince t. r. Revoluce v Peru Z Paříže, 30. května. »Agence Havase oznamuje z Lima ze včerejška: Za vedení Pie- rolova napadl dav lidu vládní budovu a zmoe- nil se presidenta Leguiya, aby ho přinutil kresignaci. Vojsko, kleré zůstalo vládě věrné, osvobodilo však Leguiu a pálilo do davu. Přes 40 osob bylo v davu usmrcenv. Tím, jak se zdá, byla revolta potla čena.

Košut Andrássy Olga Falliěres Mehmed Phil Havas Pius Leguiya Leguia Pejít Wekerle d Vídeň Vídeň Františkův lázeň Paříž Pařiže Filadelfie Petrohrad Bak Peru Lima Rapid Bala

33 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Z pražského trhu obilního. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) V Praze, 1. června. Na dnešní burse utvářil se obchod opět poněku živěj, smýšlení bylo převážně pevně. Stabá nabídka pšenice má za následek nepatrnost obratů česk

Praha