Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX. s

2

int oh anýsz ado

3

V Praze, v úterý I. června. 1909.

Praha

4

jin

5

Číslo 149.

6 article

Ra ranní avečerní listy předplácí se V Praze v administraci 2 K — h na měsle na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí donáškon i h na měsle. . . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve Řiliálkáchí na měsic. . . . . . 2 K 30 h na měsic. . . . . . na čtvvt ieta . . . . 9 K eo s dvojí zásilkou a naěsie na čtvrt lota . . . 11 k os

Praha

7 article Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“,

Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“, Císař v Prešpurku. Z Vídně, 1. června. (K. k.) Císař odjel dnes dopoledne v 9 hodin do Prešpurku k vy- svěcení dětské útulny sv. Alžběly. Z Prešpurku, 1. června. (K. k.) Za přl činou dnešního příjezdu panovníkova ku slav- nému olevření dětské útulny, zřízené na pamě sv. Alžběty, jest město bohatě prapory vyzdo- beno a skvostně okrášleno, zvláště cestou z ná draží až k dětské útulně. Na počátku Štěpán- činy třídy slojí vltězná brána. Královská dvorní čekárna v nádražní budově jest skvostně vy- zdobena exolickými květinami. Náklady na zří zení útulny, na níž poskytlo město Prešpurk tak zv. Palffyův kastel, byly hrazeny z fondu, jejž před půldruhým rokem opatřily sbírkou protektorka novébo ústavu arcivěvodkyně Gisela a prešpurské dámy na památku 700. výročí na- rozenin sv. Alžběty; také panovník přispě k této sbírce 300.000 K. Císař španělským generálním kapitánem. Z Madridu, 31. května. (K. k.) Císař Fran tišek Josef zaslal králi Alfonsovi telegram, v němě děkuje mu za zaslání stejnokroje generálního kapitána španělské armády. Z university Ivovské. 2o Lvova, 1. června. (K. k) Na zdejs universitě byly dnes opět zahájeny přednášky

svatý . Alžbět svatý . Alžběta Štěpán Palffyův Gisela K Císař Fran Josef zaslat Alfons telegram Prešpurk Vídeň Madrid Lvov univerzita Ivovský

8 article Zemské volby ve Šlyrsku.

Zemské volby ve Šlyrsku. Z Muravy, 31. května. (K. k.) [Volba d zemského sněmu, oprava.] Při užší volbě, jež konala se za voličskou třídu měst a městysů v XVI. volebním okresu, obdržel z 319 ode- vzdaných platných hlasů dr. Leopold Link (ně mecký pokr.) 220, František Vasold (kř. soc. 99 hlasů. Jest tudiž zvolen dr. Leopold Link, advokát ve Štyrském Hradci. mněomrš Narozeniny bulharského krále. Ze Sofije, 31. května. (K. k.) Ag. tel. Bulg sděluje: Král Ferdinand udělil o svých naroze- ninách milost Hranovu a Ekonomovu, kteří od- souzeni byh jako intelekruální spoluvinníci na vraždě ministerského předsedy Petkova. Z louže příčinou byli ministři významsnáni růz- nými řády nebo obdarováni. Ministr vojenství polní podmaršálek Nikolajev byl povýšen na sid generála. losla sestts 1 Dementi. ol Ze Sofije, 31. května. (K. k.) »Agence Télěgraphique Bulgare« vyvřaci zprávu o cestě krále Ferdinanda do Išlu a o jeho schůzce s císařem a králem Františkem Josefem I.l Strach před velkosrbskou propagandou. Ze Sarajeva, 1. června. (K. k) Ke zprávě jistého vídeňského listu o zabaveni obr a zo prohlašuje se z kompetentního místa, že do- tyčně nařízení pocházl z r. 1894 a že z a ka- zuje se v něm prodej a rozšiřo- vání předmětů s tendenčními obrazy, nadpisy atd., jež mohly by sloužili velkosrbské propagandě agitaci proti správě. Je samozřejmo, že zaba- vení takových předmělů, nalézajících se v sou kromém majetku, jest vyloučeno. Nový francouzský velevyslanec v Petrohradě. Z Paříže, 31. května. (K. k) Francouz- ským velevyslancem v Petrohradě byl jmenován Louis, velevyslancem v Cařihradě Bompard. Z ruské diplomacie. Z Potrohradu, 31. kvétna. (K. k.) Petr. tel. agent. oznamuje: Ruský velvyslanec v M adride lsnsnne

doktor Link Vasold Ferdinand Hranův Petkův Nikolajev Francouz Louis Petr Štyrský Hradec Išlu Sarajevo Petrohrad Paříž Cařihrad Potrohrad Télěgraphique Bulgare král František Josef I

9 article

zko oamu vlemný vvelan es n v

10 article

brabě Casini byl na svou žádost úřadu tohoto sproštěn. Nový turecký vyslanec v Cetyni. Z Cetyně, 31. května. (K. k.) Turecký vy- slanec odevzdal dnes ve slavnostním slyšení knížeti své nové pověřovací listiny. Kníže s vy- slancem velmi srdečně rozmlouval. Ze severoamerického senátu. Z Washingtonu, 30 května. (K. k.) Senát schválil dne 25. t. m. resoluci, vyzývající státní departement, aby senátu byl předložen ma te- riál o dělnických mzdách v některých průmy- slových odvětvích Německa, aby seznal rozdlly v nákladech výrobních. V dnešní tarifní debate bylo sděleno, že president Taft odpověděl na resoluci v tom smyslu, že zpráva o mzdových poměrech, senátem žádaná, byla z německé strany dodána finančnímu výboru již 13. dubna. Zpráva tato byla vymožena s tou podmínkou. že informace, jež budou podány továrníky jako důvěrné, nepoužije se k administrativním opa třením. Senátor Nelson se divil, že výbor zprávu zadržel.

Casini Taft Nelson Cetyně Washington 30 květen Německo

11 article

Senátor Aldrich odpověděl, že zpráva obsahuje informace německých obchodních ko- mor, v nichž byla podána anonymni prohlá- šení německých vývozců ve příčině výpovědí odborných znalců před domácím výborem Aldrich soudí, že jest to poprvé v dějináeh země, kdy cizl vláda zaslala způsobem diploma- tickým do Ameriky anonymní výpovědi továrníků jako odpověď na prohlášení před kongresovými výbory. Zpráva byla prý zaslána zpět státnímu departementu, bude prý vrácena výborn a bude, jako jiný materiál, důvěrně projednána. Senátor La Falette pravil, že senát do- žaduje se zprávy. Její neodevzdání senátu bylo i v Německu nápadným, protože zpráva tato obsahovala též informace, zvláště státním depar- tementem žádaně. Ke konci delšího rokování oznámil senáto Aldrich, že zpráva bude ihned přeložena vytištěna. Clo z minerálních vod ve Spojených státech Z Washingtonu, 31. května. (K. k) Senát se usnesl, aby při minerálních vo- dách platilo se z tuctu láhví do- vozné clo 20 centů.

Aldrich Amerika Německo spojený stát Washington Le Falette cent

12 article

Zmatky v Persii. Z Teheranu, 31, května. (K. k.) (Reuter.) Nacionalisté v Tavrizu stěžují si trpee do zatýkání, Rusy prováděnéhoa do jiných přehmatů, jejichž se dopu- stily občanské úřady. Saltar chán a ostatní vůdcové, kteří se obávali, že budou rovněž zatčeni, hledaliůtočištěna tureckém konsulátě, protože anglický kon- sulát odepřel jim ochranu. Rusově opatřují již materiál, aby zahájil neprodleně stavbu dráhy z Džulfy do Tavrizu. 2500 tureckých vojá ků obsadilo Maraghu. Z Petrohradu, 31. května. (K. k.) » Pet tel. ag.« sděluje z Tavrizu: Vůdcové naciona- listů, Sattar chán a Bagir chán, uchýlivší se n turecký konsulát, pokusili se svými lidmi o uz- vření tavrizských bazarů, ale pokus tento se nezdařil. Oba vůdcové a jich stoupenci pro- jevili přání státi se tureckým poddanými. Stoupenci Satiara chána šir pověst, že turecké vojsko táh ne přes Maraghu a Soudžbulag do Tavrizu. Skutečněplení něk- liktisíc perských Kurdů z km- nemamašského Mangur v Mi an dabu a v Soudžbulag u. Mosleminské

Rus Rusův Maragh Satiar Persie Petrohrad Reuter Peto Sattar chán Bagir chán

13 article

a křesťanské obyvatelstvo v těchto místech jes bez ochrany. Z Voneznely. Z Caracasu, 31. května. (K. k.) (Došlo po něm. atl. kabelu.) V poselstvi presidenta Go meze ke kongressu uvádějí se různé reformy jež se v zemi blahodárně osvěděily a prohlašuje se, že přálelský poměr mezi Venezuelou a Ně meckem se stále vzmahá. Záležitost východní dráhy. Z Cařihradu, 31. května. (K. k.) Ředitel Východních drah a ředitel Německé banky Hel- ferich jednali dnes s ministerskou komisí o zá ležitosti Východních drah. Jednání nebylo skon- čeno, protože nabídka Porty byla uznána za nedostatečnou. Na základě nabídky Porty žádali ředitelové telegraficky správní radu o pokyny. Ve středu oznámí před zahájením ministerské rady poslední ústupky. Dosud rokovalo se jen o číslieích, o jiných podminkách se ještě ne- mluvilo.

Caracas Venezuela Cařihrad Hela

14 article Zprávy z Turecka.

Zprávy z Turecka. Z Cařihradu, 31. května. (K. k.) Arménské listy, zvláště »Manzumej Eíkiar« stěžují si, že pro vilajet adanský a pro jiné, Armény obývané vilajety, se málo činí a prohlašují, že situ- ace jest kritickou. Totéž tvrdí též v in- terwievu zástupce arměnského patriarchy v » GCour Oriente. Z Cařihradu, 31. května. (K. k.) Uprchlý liberální poslanec Riza se sem vrátil. Z Cařihradu, 31, května. (K. k.) Vojenský soud počal vyslýchati plukovníka Nu ria, jenž zúčastnil prý se zavraždění Midhat paše. Z Cařihradu, 31. května. (K. k.) Drí- vějšídiplomatický bulharský zá stupce Gešov, jenž z Cařihradu odjel, pro- tože nebyl loni pozván na hostinu, sem opět přibyl. Z Cafihradu, 31. května. (K. k.) »Moniteur Orienia!« sděluje, že Abdul Hamid bude prý dopraven na ostrov Rodus. Z Cařihradu, 31. května. (K. k.) Dervis Vehdeti, zatčený ve Smyrně, jenž byl hlav- ním strůjcem odboje ze dne 13. dubna, b y sem v čera dopraven. Výslech s ním jž započal. Z Cařihradu, 31. května. (K. k.) Dle zprávy tureckých listů poděkují důstojníci armády a námořnietva suliánovi v adrese za vydaný manifest. Z Cařihradu, 1. června. (K. k.) »Turquie« vyvrací na základě informací z autorisovaného místa zprávu listu »Moniteur Oriental«, že Abdul Hamid bude dopraven na ostrov Rodus.

Armén Riza paš Gešov Hamid Turquie Turecko Cařihrad Smyrna Manzumej Eíkiar Dervis Vehdeť Moniteur Oriental Moniteur Orienia

15 article

Ze Soluna, 1. června. (K. k.) 350 osob, většinou to služební personá! Ildizu. jež byly kdysi dopraveny sem jako zaja tei bylo posláno postrkem do své do- moviny. Z Cařihradu, 1. června (K. k.) Dle »Turquie« sděluje se v telegramu, došlém včera armán- ského patriarchátu z Konje, že 800 Moha medánů vtrhlo do dvou vesnic, že jedna k zabilo, jednak zranilo ně kolik Arménů a že vyplenilo jich obchody Dle zprávy úřadního listu jest ve vilajetu adan ee ském klid. Z Cařihradu, 1. června. (K. k.) Listy sdě- lují, že v Damašku bylo zatčeno ně kolik reakcionářských předáků, kteří byli členy mohamedánské jednoly. Z Drinopole bude prý vysláno d Damašku 5 praporo.

Armén Cařihrad Drinopol Soluna Moha

16 article

dání Ze Soluna, 31. května. (K. k.) Opětné propuštění záložníků bylo zalím na řízeno v sandžaku sěrském. Ze Soluna, 31. května. (K. k) Ve Veri cích (okres tikvišský) byla bulh arská četa, vedená Athanasem a Kočem vojskem obkličena a zajata. Z Čařihradu, 31. května. (K. k.) »Tanine uveřejňuje pověst, že na černohorských hraniclch se strhly drobné srážky. Z Cařihradu, 31. května. (K. k.) V úřadní zprávě ministerstva vojenství se sděluje, že ma- nifest, vydaný sultánem k armádě a námořnictvu, bude přečten slavnostně všem sborům a divisím. Některé sbory a divise zaslaly již telegramy sdělující, že manifest byl jimi přečten a dékují sultánovi za jeho pozdravy. Z Cařihradu, 31. května. (K. k.) Úřední list uveřejňuje telegram z Adany, sdělu- jící, že jest tam úplný klid, dále telegrafickou zprávu z Vanu, v níž prohlašuje kaimakam v Gavaši proti poplašnému telegramu katholika achtamarského, že se tam nic nestalo a že jest tam úplný klid. Z Cařihradu, 31. května. (K. k.) Sně- movna skončila první čtení osnovy zákona o náhradě úřadníkům, kteří ná- sledkem očisty úřadnického sboru budou úplně nebo dočasně dán do výslužby nebo ze služby propuštěni. Porta zaslala sněmovně branný zákon mi- nisterstvem vojenství pozměněný, stanovicí též vojenskou povinnost pro křesťa- ny. Nepravdivou jest zpráva »Taninu«, že sně- movně hude podána osnova zákona o zřízen státních podtajemníků. Zdá se, že v této otázce není ještě dohody. Z Cařihradu, 31 května. (K. k.) P'er s k velevyslanec domáhal se dnes nalehav u Porty odpovědi na nedávnou notu, v níž se žádá za odvolání tureckého voj ska a tureckých Kurdů z někte- rých perských mist, jimi obsazených

Veri Van Port Soluna Cařihrad Adana 31 květen

17 article

Mezinárodní sjezd chemiků v Londyně. be olog v Z Londýna, 27. května 1909. oo (pův. zpráva „Nár. Listů. Dnes odpůldne zahájen byl ve velké rotunde Royal Albert Hall sedmý mezinárodní sjezd chemiků. Za velebných zvuků ohromných var- han scházeli se jeho účastníci v rozlehlé bu- dově, určené k festivalům hudebním. Rázem 3. hodiny odpolední příjel prine Waleský s chot. Byvše uvítání prof. Rosezem a Ramseyem, ubl- rali se na estradu, podávajíce ruce zástupcům vlád a učených společností. Usedli ve středu prine zahájil sjezd delším proslovem, uvitav účastníky ve jménu krále. Potom udělil před- seda sjezdu slovo prof. Roscosmu, který oslovil kongresisty krátkou řečí, označiv význam kongresu chemického. Prof. Ramsay pak uvltal účastníky anglicky, francouzsky, německy a ital- sky, vzpoměl vděčně předsedů minulých sjezdů (Lindey, Moisan, Birthoolet, Witt, Paterno). Ze zástupců států promluvil za Ameriku H. Wiley, za Francii : Armand Gautier (prof na Sorboně), za Německo: O. N. Witt, za Ilalii: E Paterno (vice president senátu), za ostatní státy a země a národnosti pak profesor Arteniu ze Štokholmu (tudiž i za Rakousko a Čechy) Po řeči jeho opustili prine Walesský s chotí z zvuku hymny »God save the queen a provo- lávání slávy místnost. Z Čech je přihlášeno ke kongresu asi 40 účastníků, asi 14 českých chemiků jest zda

Hall profesor Rosez Ramsey Roscosmus Ramsay Birthoolet Witt Paterno H Wiley Gautier O N Artenio Čecho Londýn Francie Německo Rakousko Čechy Moisan senát E Paterno Štokholm

18 article

V drobném prodejit ranní čislo o sobě večerní . . . . . . . za 4h Ve filiálkách na venkově. ranní čislo 10h večerní . . . . . . . . 5 h lnaeráty plati se hotově napřed. Předplncení a inserty příjímá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se ten redakce, tiskárnn a expedice „Národních Listů- Rukopisy se nevracejl.

19 article

přítomno, v první řadě předseda komitétu pro Čechy prof. dr B. Brauner, který zde je velmi dobře znám, vážen a nalezl zde všude v kruzích odborných vřelého přijetí, dále jsme pozoroval pány prof. Anderlika, inž. Urbana, inž. K C Neumanna, J. Herlesa, B. Šetlíka, prof. Hanuše, Trnku, Nováka, řed. Winklera a Picku a jiné. Zitra počne práce v jednotlivých sekcích, které sídlí částečně v Universitě a »Imperial Institutě«. Včera konal se v Crystal Palace skvělý banket na počest účastníků chemického kongresu, ke kterémuž se dostavilo zvláštním vlakem přes 2000 osob. Přípitky pronešeny byly zástupci Ameriky, Francie a Německa. Hlučného potlesku docílila řeč prof. B. Braunera z Prahy, který proslovil významný přípitek jménem náro dů tvořících Rakousko na kongrese mezi- národním zastoupených.

Čecho profesor Brauner Anderlik Ing Neumann Šetlík Hanuš Trnka Novák Winkler Picek Urbano Amerika Francie Německo Praha Rakousko Imperial institut Crystal Palace

20 article Politický proces v Záhřebě.

Politický proces v Záhřebě. V Záhřebě, 28. května 1909. (Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů «.) Týž senát, který soudí »velezrádee«, dnes se zabýval s novým »velezrádcem«, 22 etým sedlákem Branko Paičem. Ten v lednu o pravoslavném svátku »svěcení vody« (6. ledna) s několika mladlky chodil po Petunji, střilela při tom prý povykoval: »Sláva králi Petrovi Karaďorděvičovi, sláva Srbsku, sláva našemu srbskému národu.« Hrozil prý Chorvatům a sta- rostovi města vyřezáním jater z těla. Z toho jej obviňuje obžaloba: »Paič vzhledem k státo- právnímu konfliktu mezi Rakouskem a Srbskem, vzhledem k záboru Bosny a Hercegoviny a vzhledem k rozšířené velezrádné velkosrbské propagandě se obviňuje ze zločinu velezrády, trestného 10—20 lety těžkého žaláře.« Pajč prohlašuje, že vinným není; s oněmi mladiky po ulicích nechodil. Ve vyšetřování však ke všemu se přiznal. Dnes své přiznání vysvětluje strachem, který mu vyšetřující soudee nahnal.

Sláva král Petro Karadjordjevič Chorvat Záhřeb Srbsko Rakousko Bosna a Hercegovina

21 article

Krejčí Josip Slanac svědčí proti Pai- čovi. On vlastně udání na obžalovzného uči- nil. Četnický závodčí Jan Keča vypráví, jak Paič plskal, když do Záhřeba veden byl. Ae- curti navrhuje, aby se líčení odložilo, aby prý se dříve zjistilo co pravoslavný pop při svěcení vody kázal, cuž prý je psychologicky vážným, ježto prý Paič mohl jednati pod dojmy onoho kázání; v tom Aceurti by viděl polehčující okol- Je velice podezřelou tato nejnovější náklon- nost násilnikova k přiznávání polehčující okol- nosti. Zřidlo její zahy se odkrylo. Dr. Hinko- vič z části na ně ukázal. Jde o nové protaho- vání, jen aby obžalovaný, již tři měsíce uvěz- něný, děle ve vězení seděl. Ličení opravdu bylo odroče nol V právnických kruzích se to vykládale strachem, který senát má z vrchního soudu, který prý by byl rozsudek, nad Paičem vynešený, zrušil, což prý by nezůstalo bez vlivu na chod procesu s 53 »velezrádci«: nost.

Krejčí Slanac Pai Keč Paič doktor Hinko Záhřeb

22 article

29. května 1909. Po včerejším intermezzu dnes zas ve vý- slechu svědků se pokračovalo. Srbký kněz Mihajlo Opačič sice s obžalovanými z Dubice žije v nepřátelství, ale přes to je připuštěn k přísaze, Vidél mnoho porirétů krále Petre, ale nic zlého v tom nevidí, protože prý »kralj Petar je za Austriju zaslužan čovjek, jer (protože) je podignuo ustanak (po- vstání) 1875 god. Da nije toga ustanka bilo, nebi nikada bilo okupacije Bosne«. Svédek sám

Opačič Svédek Dubice

23 article EUILLEIoN

EUILLEIoN at anvolá Povídka s morálním naučením. Napsal José Eche goray. Přeložil ze španělštiny A. Pikhart. Chinitas byl chudým děckem a dětským chudákem. Takovým malým pobudou. Bylo mu jedenáct let, ale vypadal tak ma- linký, tak zaražený, tak bezvýznamný, že mu nikdo nepočítal ani osm. Byl z ubohých bytostí, kterým jest život těžkou prací; vejdou v živoí s nechutí, jakoby je strkal. Kdyby byl řádně ošetřován, oděn a unyt. nebyl by ošklivý, ba byl by skoro hezoučký, ale tak, jak jej osud vyhnal na ulici, byl hromadkou hadrů, špíny a bídy se dvěma velkýma, krásný ma a smutnýma očima. Ze všech krás těla nej více se brání krása očí. Proč asi? Povahy byl Chinitas dobré a chování mi lého. Byl to hladký, hezoučký kamínek, ktery spadl do bláta a leží tam, dokud ho laskav ruka nezvedne. Aťsi někteří filosofové řikají cokoliv, jsou bytosti, které se narodily dobrými, a jiné, kter se narodily špatnými, a Chinitas byl dobrý. Což nejsou dni, které se rozední, blankytně a plné světla, a jiné zase černé a bouřlívě? A Chini- tasova duše se rozednila jasná a blankytná. Ale chučák, drobný pobuda, byl stížen ne- přemožitelnou bázlivostí. Nebyl by dovedl hlá- sati právo na život. Naopak, cítil instinktivně, že žije z cizí milosti, z laskavosti lidí, takřk z almužny. Ba, žil jenom z almužny. Ale ani na žebrotu noměl dosti odvahy. Bál se žebrati, sty děl se, a skorem mu to bylo odporno. Měl ovšem rodiče, ale nikdo nezvěděl, kdo to byli. Objevil se kdysi náhle čtyřletý kdesi na ulici s nějakou žebračkou, klerá z něho při že- brotě těžila; nehodil se jí, byl neobratný, bo- jácný, hloupý a nevtipný za au z z *) Vyslov Cinntas.

Ech A Pikhart Chinitas Cinntas

24 article

Člověk se už pro nějaké povolání narodí a Chinitas neměl na žebráctví vlohy nejmenší. Řečeno už, že byl nesmírně bojácný; ne- odvážil se postaviti se do cesty mimojdoucím. ani úločiti na ně se strany. Chodíval za nimi mlčky, natahoval ruku a druhou si utíral oři. To ovšem nebyla žádná žebrota a žebračk jej zle tloukla pro tuto jeho neschopnost, či ne- přičinlivost. Čert aby kluka nepotřebného vzali Konečně ji omrzelo otloukati jej, opustila jej a Chinitas znova zmizel lidem s očí. Za čtyři roky se zase ukázal obecenstvu To mu bylo osm let. A byl stále bojácný, zaražený, nemaje od- vahy na více, než, že se schoulil v koutku, roze vřel široce oči a čekal, až umře hlady. Soustrastný jakýs kapsář jej hleděl vycvi- čiti; jsou ve všech vrstvách lidé milosrdní. Účil se několik mésíců, dostal štulcův ne- počítaných a ana výchova Monipodiova (narážka na znamenitý typ darebáka z Cervantesova Rtin- conete a Cortadillo. Překl.) byla svědomitá, ba možno říci vzorná, nabyl Chinitas jakési tech nické zručnosti. A jednou se dal do dila.

Chinitas Monipodiův Cervantesův Rtin

25 article

Šel mimo nějaký pán; klučik se přitočil za něho a vytáhl mu šťastně z kapsy šátek. Okra- dený kráčel dále. Dobrá. Ale v tomto vyvrcho- lení umělecké práce, kdy pravý umělec eítí je- nom oprávněnou hrdost, zůstal Chinitas státi se šátkem v ruce a začal volati: „Pane, pane, ztratil jste šátek!“ Pan se zastavil, vzal šátek, dal klukovi ně- jaký měďák a odešel. Co činí v takovém případě profesor, kter byl obětavě vyučil žáka svého? To, co učinio v tomto případě profesor Chinitasův: sebral mu měďáky a vypohlavkoval jej od kathedry,to jest, zahnal jej s chodníku a opustil jej na vždy cky, jako kdysi žebračka. Chudáka Chinitasa vyháněli s potupou z všech ústředí, ve kterých se mohl vzdělati! A zase ztrácíme chlapce na tři roky s očí. O osobě tak důležité nepraví po tu dobu ničeho annály hlavního města našeho de

Chinitasa Chinitasův

26 article

Chinitasv) Když se objevil znova, bylo mu již jede náct. Jak žil dosud, a jak ted? Asi jako ptáci v povětří nebo potulní ps v ulicích hlavního města. Ne že by chudák ne- chtěl pracovati. Časem prodává písek, někdy něco donese, nebo vyřídí, a ob čas umývá mísy a sklenice někde v hospodě. Činí se, jak se to dá, ale je stále bojácný, stydlavý, zaražený, netroufalý. Ve chvílích prázdně — a to bývá hnedle celý den — bývá v parku. Co tam dělá? Prochází se? Nikoliv. Na- sbírá kaminků, jde k rybníku a hází je do vody, aby se tvořila kola, která se na hladině šíří, pro- tinají a tvoří potom květy a rozmarné kresby; ty jsou hochovi nejmilejší. S jakou radostí pohlíží na líbeznou harmo- nii vln! S jakou radostí a vděčností! Ano. s vděčností, ač se zdá býti to slovo podivným. Vždyť rybník, velký, královský (tak mysli Chinitas) rybník tvoří tolik dokonalých kreseh jenom pro něho, pro rozkoš jeho očí, a lze toho dosíci jenom, hodí-li se tam několik kamínků. A viděl nejednou vystrojené šlechtické ho- šíky s chůvami, lokaji a nastrojenými matinka- mi, ani také házejí kaminky do vody, a rybníl tvořil všem kola stejná. Byla zimní noc, chladná a deštivá. Chinitas ulehl do své ložnice s klidným svědomím, ale s prázdným žaludkem, a třásl se zimou. Jest prokázáno, že lehký žaludek činí i svědomí lehkým a mráz že tomu napomáhá. Ložnicí mu byl hluboký výklenek vrat s ka- menným schodem. Když se opřel rukou o zem, nahmátl plochý, kulatý malý předmět. Byl to asi peníz. Aby to byl velký měďák? Ne, bylo to menší Či peseta?*) Chinitas se zachvěl rozkoší v pomyšlení, že to je snad stříbrňák.. Noc byla tmavá, velice tmavá, a nebylo viděti barvu pe- Zahleděl se naň upřeně a v tom jel mimo níze.

Chinitas

27 article *) Asi 75 hal., duro jest pět peset. Prk'

*) Asi 75 hal., duro jest pět peset. Prk' kočár se zářícími svítilnami, kleré šířily po ulici dvě jasná kola. Světlo dopadlo na peniz a Chinitasem to zatřáslo. Pocítil závrať, zachvěl se jako by dopadl na něho blesk. Byla to zlatá mince, platící čtyři dura. Uhlídal kdysi jednu u mistra, který jej učil krásti šátky, a znal dobře. Vůz přejel a vše se zatmělo. Chinitas stá- omámen a tiskl poklad v zaťaté pěsti. Není to omyl? Není to pouhý nový měďák? Světlo pře- létlo rychle, za jediný mžik. Tak vznikají na- děje a tak zanikají, a jsou potom tak černy, jak teď zlatý peníz v rukou pobudových. Nutno vybrati se z pochybností. Opodál šei ponocný se svítilnou a hoch se k němu rozběhl, ale v polou cestě se zarazil. Což pomyslí-li po- nocný, že peníz ukradl a vezme-li mu jej? Ni- koliv, bylo by to nerozumno. Naděje a zlaté mince dlužno hodně ukrývati, sice přijdon v niveč. Chinitas už nemyslil na spaní, ani na mráz. ani na déšť. Spěchal ulicí hledat svítilnu, která dobře svítila. Tehdy — a i dnes — to byla práce hodně nesnadná. Konečně si vybral jednu a prohlédl peníz na novo. Ano, vypadá opravdu jako zlatý. Ale vítr zmítal plamenem a hoch viděl nejasně. Roz- marné větry vždycky ruší naše naděje.

28 article

Hledal tedy nové světlo a proběhal celou noc, nedbaje ni únavy, ni nepohody. Konečně se rozednilo a Chinitas se pře svědčil, že to je vskutku zlatý peníz. Byl bobat nesmírně bohat. Myslil, že čtyřdurový peníz se nikdy nevy- čerpá. A vlívem a působením zázračného kovu se povaha hochova od té chvile změnila. Pozbyl bázlivosti, byl si vědom svého prá va, své síly a svého významu. Stal se už něčím, boháčem. Směl žíti. Vykračoval si rozhodněji. hleděl klidně jako silná bytost, která ví, co může, ba odvážil se i požádati pána nějakého o sirku, aby si zapálil doutník. A když jinému pánovi nabídl noviny, které po ulicích prodával, a ten řekl, že nemá drobných, prodal mu je na dluh. Měl úvěr a udílel úvěr. Stal se mocným. Div si nepořídil v bance otevřený účet. Léta plynula a Chinito stoupal ve společen- ské sféře. Byl nadaný, poctivý a měl zlatý pe- níz, který stále nosil v plátěném váčku na krku. Ten mu dodával sebedůvěry, pevnosti a vahy. Zlatý peníz působil na něho rozhodným mravním vlivem. Dal mu jediné, čeho se mu ne- dostávalo ve hrozném boji o existenci: pevnost a charakter.

29 article

Chinitas už je skorem starcem, není však už Chinitasem, ale excelencí. Jest milována jak právě řečeno, již skoro stár. Jednoho dne hovořil s přítelem obchodní- kem o hospodářské krisi a o nedostatku zlata. Jeho excelence si vzpomněla na chudáka Chini- tasa a usmála se polo radostně, polo truchlivě: „Nebude nedostatku zlata, dokud budu míti svoji minci. Vypravoval všechno příteli a na konec mu minci ukázal. Ten ji prohlédl jako filosof, ale prozkoumal ji zároveň jako bankéř a dal se pak do hlučného smíchu. „A o tuto minci se opřela tvoje existence! Ta ti dodala síly, abys zápasil, trpěl, věřil v sebe, doufal v zejtřek a spoléhal v dnešek?“ ze- ptal se. „Ano. „Je falešna jako Jidášova duše. A oba se tomu dlouho smáli a mudrovali o tom. Slavný spisovatel řekl právem: lidstvu po- máhají na cestě pokroku více velké illuse, nežli velké skutečnosti. Toho večera připsal Chinitas do své po- slední vůle ustanovení, že mu mají dáti do hrobu ten falešný peníz na prsa. Chinitas zůstal Chinitasem; měl jistě dů- vod, pro který chtěl vzíti s sebou zlatý peníz do tajemného světa smrti.

Chini Jidášův Chinitas