ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3f6d1dd0-8fd3-11dd-9173-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 130, place 92, org 7, work 7
1 masthead
Strana z
2 masthead
NARODNI LISTY.
3 masthead
2 září 1913. číslo 24l.
4 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Skromnost rakouského diplomata. „N. W. Tagbl.“ má v nedělním čísle úva- hu o Rakousko-Uhersku po válce balkánské psanou patrně v literárním bureaux minister- stva vnějších věcí. Článek tento značně se už svou skromností liší od holedbavých bulle- lýnů, kterými ještě nedávno pan Kánia obla žoval sloužící mu vídeňské listy. Pisatel člán ku přiznává, že zásada rakouské diplomacie „Balkán balkánským národům; každému ná- rodu samospráva!“ nemohla býti uskutečněna ve všech podrobnostech pro odpor některých velmocí, ale tento neúspěch může se prý ča- sem ještě zlepšiti. Proti vůli Rakouska — píše dále „N. W. Tagbl.“ — severní albánská města byla odtržena od svého pozadí; proti vůli Ra- kouska bylo Bulharsko oloupeno o své strate- gicky politické hranice a přístup k moři; proti vůli Rakouska Makedonie byla rozkouskována a jádro jejího obyvatelstva, Bulhaři, bylí vy- dání svým nejkrutějším utiskovatelům bez mezinárodní ochrany. Tak se nostupovalo bez ohledu na desetileté zápasy Bulharů za osvo- bození. Tyto porážky Rakousko-Uherska na diplomatickém poli jsou však morálním vítěz- stvím. Budou však míti také praktický vý- znam, jenž poroste, jak ukazují poměry sil na
N W Tagbl Kánia Bulhar RakouskoUhersko Balkán Rakousko Bulharsko Makedonie Uhersko
5 article
Balkáně. Pisatel se těší dále, že za balkánské krise neutrpěl ani spolek rakousko-německý přes to, že Německo bralo se leckdy jiným cestami než Rakousko, poněvadž cíl jich byl stejný. Ze starých přátel na Balkáně Rakousko prý nikoho neztratilo, a nad to získalo si přá- telství Albánců a Bulharů, Srbsko, zaklíněné mezi Rakousko, Bulharsko a Albanii, bude nu- ceno zaříditi svůj poměr k monarchii dle této nové situace. Konečně ani rakouský průmysl neutrpěl smrtelnou ránu. Důkazem toho je pi- sateli z literárního bureaux, že někteří vele rakouští textilníci našli si za ztracené trhy balkánské náhradu na nových trzích ve vých Africe, v Číně a Indii. Nemůže býti žalostnější bilance celoroční činnosti rakouské diplomacie nad toto při- znání literárního bureaux, Smí se hr. Berch- told vůbec tím vychloubati, že rakouský průmysl, ztrativ neschopností naší diplomacie nejbližší a nejpřirozenější své odbytiště na Balkáně, musí hledati nuznou náhradua kdesi na konci světa? A je to pravda, že Ra- kousko na Balkáně ze starých přátel nikoho neztratilo, naopak získalo dva nové, Bulhar- sko a Albance? O Rumunsku přece neřekne ani největší optimista v zahraničním minister- stvě, že zůstalo v objetí Rakouska, jako bylo před válkou. V Bulharsku nezískalo nikoho. leda že si zachovalo staré přátelství krále Ferdinanda a několika stambulovců; národ bulharský proklíná rakouskou diplomacii, že ho svými sliby vehnala do nešťastné války se Srbskem. O přátelství Albanců nepochybu- jeme; Rakousko bude míti v Albanii tím více přátel, čím více milionů tam bude míti na roz- dání. Ale nepotekou-li z Rakouska do Alba- nie miliony, bude okamžitě po přátelství.
Albánec Bulhar Ferdinand Balkán Německo Rakousko Srbsko Bulharsko Albánie Afrika Čína Indie Berch Rumunsko
6 article
A ještě slovíčko o zásadě rakouské di- plomacie: „Balkán balkánským národům; kaž- dému národu samosprávu!“ Má pisatel z li- terárního bureau balkánské národy za tak hloupé, že myslí, že mu uvěří, mluví-li o sa- mosprávě balkánských národů, když v Ra- kousko-Uhersku, jež je přece našemu zahra- ničnímu ministerstvu mnohem bližší, než Bal- kán, se provádí zásada zrovna opačná, že totiž v Uhersku mají všem ostatním národům pano- vati Maďaři a v Rakousku Němci? Uvěří po- vídačkám o samosprávě někdo diplomatům oné říše, v níž právě za doby balkánské války odňata samospráva království Chorvatskému království Českému, církevní samospráva uher ským a chorvatským Srbům, městská samo- správa Rěce a celé řadě měst dalmatských? „N. W. Tagbl.“ nevydává se přece jen pro nej hloupější čtenáře.
Maďar Němec Srba N W Tagbl Balkán RakouskoUhersko Uhersko Rakousko Bala
7 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Francouzské vojenské poselstvo v Rusku. Delší dobu v Rusku pobylo četné fran couzské poselstvo, vedené gen. Joffrem. Účel
Joffre Rusko
8 article
za kterým přišlo, je sám sebou patrný. šlo o to, aby Francouzi, jako nejbližší spojenci Ruska, hlouběji se zasvětili do organisace ruské armády a všech vojenských věcí Ruska jakož i, aby se oba spojenci dohovořili, jak by se pro jisté případy sehráli. Dokončivši v Rusku svůj úkol, francouz ské poselstvo na rozloučenou vystrojilo ruské generalitě hostinu, na níž vůdce jeho, gen Joffre, poděkoval nejprve caru Mikuláši II. za pozvání, a potom všem ruským kruhům, vo- jenským i občanským, za srdečnost, s kterou francouzští důstojníci všude byli přijímáni. Dále pravil: „Otevirajíce nám všechny dvéře chtěli jste, jakož přirozeno, v oprávněné hrdo- sti dáti nám možnost konstatovati, jak velká práce vykonána v ruské armádě, a tím samým poskytnouti nám důkaz, že v ruské armádě najdeme pevnou oporu. Ukázali jste nám vše- cko s nejúplnější upřímností a to, co jsme vi- děli, je nám mocnou útěchou i příkladem, nad kterým se dlužno zamysliti. Kochali jsme se pružností, výcvikem a vytrvalostí vaší pěcho- ty, smělostí a obratností vaší jízdy, důmysl- ností a odbornou znalostí vašich saperů. Vrá- tíme se do Francie s nerozbornou věrou ve vysokou sílu ruské armády a výtečné její ve- lení. Z hlubiny srdce připíjím mohutné ruské armádě, s námi spřátelené a spojené!“ Aby zjištěna byla kvalifikace těch, kdož tu svědectví vydali, citujeme vojenský článek „Timesů“, jenž napsal tyto dni o armádě fran- couzské: „Francouzská armáda vyšvihla se již nad německou jak vycvikem, tak i jakostí různých druhů zbraní, a nyní, po vojenské reformě, jest i početností důstojnou sokynt armády německé, jejíž číselná převaha není už tak velíká, aby jí zabezpečovala vítězství.
Francouz Joffre Mikuláš II Rusko Francie Timesy
9 article
Nový ruský velevyslanec ve Vídní. Na místo pana Giersa dochází do Vídně za ruského velevyslance Nikolaj Nikolajevič Šebeko, jenž byl dosud vyslancem v Buku- rešti.V ruských listech nacházíme bližší data o jeho osobnosti. Vychován byl v pážecím sboru carském, sloužil v pluku jízdné gardy odkudž přešel do zahraničného ministerstva R. 1888 byl jmenován druhým tajemníkem př vídeňském velevyslanectví, odkudž byl přelo- žen do Kodaně za prvního tajemníka a z Ko- daně v tétéž hodnosti do Paříže, kde byl tehdy ruským velevyslancem nebožtík Nelidov. Kdy A. P. Izvolský jmenován byl zahraničným mi nistrem, nabídl mu při sobě hodnost mlad- šího rady. Ale v ministerstvě dlouho nepobyl neboť brzy obdržel místo vyslance v Buku- rešti. Zde v trudné pro ruské diplomaty době za války balkánských spojenců s Tureckem jakož i za nedávných bouřlivých a smutných událostí N. N. šebeko vyznamenal se zcela mimořádnou energií a houževnatostí, a je mu náleží zásluha, že Rumunsko vstoupilo v nový balkánský spo- lek se Srbskem, Řeckem a Černou Horou.
Giersa Nikolajevič Šebeko Izvolský N N Vídeň Kodaň Paříž Turecko Rumunsko Srbsko Řecko
10 article
Po hrůzách balkánských. „Novoje Vremja“ obdrželo z ruského kon- sulátu ve Skoplji dopis, který dlužno pova- žovati za nestranné svědectví o tom, že srb- ské (i s ním spojené černohorské) gojsko se za války ani po válce nedopouštěl žádných ukrutností. Bulharské obyvatelstvo okresu ka- vadarského sice utrpělo, ale vina tu byla na samých Bulharech. Zatlačivše pravé křídlo srbské armády ke Krivolaku, Bulhaři pustili své komity na pravý břeh Vardaru, a oni spo- lečně s tamějšími Bulhary počali pobijeti mohamedánské obyvatelstvo v Kava- daru, Negotínu a v okolních vsech. Většina moslemů uprchla a v Skoplji jich byly celé davy. Ale druzí neutekli, nýbrž vyndali své zakopané zbraně, a něco si jich vyprosili o Srbů k vůli sebeobraně. Ti mohamedánív různých vsech pouštěli se v boj s Bulhary tam, kde opanovali, opláceli stejným za stej- né. Ale srbské vojsko tu nemělo žádného úča- stenství, neboť všechna jeho síla byla pod Kri- volakem, aby zadržela nápor levého křídla bulharské armády. Když bulharské vojsko ustoupilo, Srbové hned počali zavádětí pořá- dek v tom okrese a hrůzy i násilnosti pře- staly. Pravda, Srbové vypalovali vsi, ale jen ty, jejichž obyvatelé stříleli po srbských vo- jácích, a ve válce nemohli jednati jinak. Ne- slyšel jsem ani ojediném případě
Bulhar Srba Novoj Vremja
11 article
že by se Srbové dopustilí násilí na ženách, nebo že by mučili a do- bíjeli raněné, komolili mrtvé. drancovali a pod. Připomínaje depeši bulharského gen. Ko- vačeva, jenž žaloval na Srby, že střílel na bulharskou nemocnici ve Štípu, dopisovatel praví, že Srbové, když Bulhaři odtáhli ze šti- pu, přenesli všecky raněné ze štip. ské nemocnice do Skoplje, kde se jim dostalo stejného ošetření, ja- ko raněným vojínům srbským.
Srba Bulhar Štípa Skoplje
12 article Gen. Radko Dímítriev bulharským vyslancem v Petrohradě.
Gen. Radko Dímítriev bulharským vyslancem v Petrohradě. Po odvolání S. S. Bobčeva z úřadu bul- harského vyslance v Petrohradě poslán tam na jeho místo generál Radko Dimitriev, známý hrdina lozengradský. Panu Bobčevu kladou v Soliji za vinu, že bulharskou vládu v době poslední války nedostatečně informovalo smýšlení na ruském dvoře a v ruských politi- ckých i společenských kruzích. Myslíme, že v Sofiji panu Bobčevu křivdí. On osobně byl v Petrohradě oblíben a jako osoba důvěry hodná zajisté znal všecko, co bylo třeba znát i pánům v Sofiji, a když to znal, proč byo tom svou vládu a svého krále podle své po- vinnosti neinformoval? O tom, že S. S. Bob- čev konal svou povinnost, nepochybujeme, ale o tom, měli-li sofijští vládcové k jeho infor- macím uši otevřené. Každému pozorovateli bylo viditelno, že v Sofijí jednají bez ohledu na Rusko, což nejzřetelněji vyjádřil král Fer- dinand svou odpovědí caru Mikuláši. Dlužno tedy nestranným slovanským orgánům kon- statovati, že S. S. Bobčev mravně je trestán za viny, kterých se nedopustil.
Dímítriev S S Bobčev Bobčevo Bob Mikuláš Petrohrad Rusko Fery
13 article
Nového bulharského vyslance ruská ve- řejnost vítá velmi sympaticky. Jeť gen. Radk ruským vojenským vychovancem, přesvědče- ným přítelem Ruska a mnoho pracoval o sblí- žení Bulharska s Ruskem. V tom směru bude nyní pokračovati. Vystudovav ruskou vojenskou akademii Radko Dimitriev se vrátil do vlasti a zúčastní se toho hnutí, které mělo za následek vypu- zení knížete Alexandra Battenberského. Za to z vlasti vyhnán, vrátil se do Ruska, kde slou- žil v ruském vojště na Kavkaze deset roků Obdržev dovolení vrátiti se do vlasti, stal se velitelem pluku, a brzy na to již prováděl, re- formy v bulharském vojště, jmenovitě reorga- nisoval hlavní štáb. Před válkou spojence s Tureckem gen. Radko měl vynikající úča- stenství v důvěrných poradách u krále,v nichž byl důsledným stranníkem války a bal- kánského svazu. Slavné junácké jeho skutky z loňské vál- ky jsou v dobré pamětí. Generálu je nyn 53 let.
Dimitriev Battenberský Radka Rusko Bulharsko Kavkaz Turecko
14 article
Černá Hora a papežská stolíce. (Viz „N. L.“ č. 240, čl. „Srbské státy a římsko- katolická církev. “) Milánský „Corriere della Sera“ ozna- muje, že po albanském arcibiskupu Se- reggiovi byl papežem ve slyšení přijat bar- ský arcibiskup Dobračič. Nemůže býti po- chybnosti, že Sereggio, jehož sídlo je ve Ska- dru, mluvil proti Černé Hoře, a že Dobračič přišel svého skaderského pana bratra uvésti na pravou míru. V klerikálně-politických kru- zích přídávají poslání arcib. Dobračiče velkou důležitost. Jde o upevnění dosavadních do- brých poměrů mezi Černou Horou a Vatíká- nem. Vatikán bude nyní trvati na tom, aby Černá Hora splnila všecky závazky, které n sebe vzala konkordátem s Vatikánem, čehož je třeba zvláště nyní, když jí přibylo mnoho poddaných katolického vyznání. Černá Hora slibuje, že všem svým závazkům dostojí, arcibiskup Dobračič svědčí, že katolíci i do- sud těšili se na Černé Hoře úplné svobodě vy- znání a nemají žádné stížnosti ani na panov- níka, ani na vládu, ani na úřady, ani na národ
Dobračič Sereggio Černá Černá Hora Vatikán Corriere della Ser
15 article Protest polských vlastenců.
Protest polských vlastenců. Skupina polských osobností, příslušníků zvláště velkostatkářských kruhů, protestuje ve veřejných listech proti výzdobě hotelu »Bazar« a účastenství některých polských šlechticů na banketu v zámku za císařských dnů poznaňských. Ujišťují, že vět- šina polských velkostatkářů jest solidární s pol- ským lidem. Podepsání jsou Vladislav Grabski.
Grabski
16 title
Boleslav šl. Brodnicki a Lev šl. Plučinski.
Boleslav Lev
17 article
Sesílení námořní mocí francouzské. U příležitosti zařazení nových obrněnců »Jenn Bart« a »Courbet« hodlá francouzský ministr ná- mořnictva podle vzorů jiných mocností sesíliti eskadry dvěma velkými jedničkami, takže budou místo dnešních šesti čítati pak osm obrněnců. Současným přetvořením středomořské školní di- vise, v níž jest 300 důstojníků a 10.000 mužů získá ministerstvo množství důstojnictva i mužstva pro službu v eskadře. Staromodní školní lodi budou definitivně vyřazeny. Delcasseoví nástupcí. Před odjezdem presidenta Polnearéa do střednt Francie bude zasedati ministerská rada, která bude jednati o změnách v diplomatickém sboru republiky. Na místa vyslanců jsou navržení Pa- léologue, bývalý přednosta oddělení v minister stvu zahraničném a vyslanec v Bukurešti Blondel (který — jak jsme onehdy při zprávě podobné poznamenali — působil v Praze). Prozatím není žádné vyslanectvo uprázdněno, avšak jest patrno. že to jest opatření pro nedaleké odstoupení Del- casnéovo. Před jmenováním jeho nástupce bude dotázán — jako to bylo v posledních letech zvykem — po svém mínění o kandidátu ruský velvyslanec v Paříži Izvolski. Jeho kandidátem prý by byl milionář Leygués, bývalý ministr vy- učování a nyní poslanec, který už jednou byl navržen na místo vyslanecké. Tím však není řada jeho domnělých nástupců ukončena. Jmenujíť se mimo uvedené ještě generál Lacroix a dřívější ministr Jouard. Delcassé nechce o svém odstoupení nic sděliti. nýbrž omezil se na poznámku k přátelům, že nechce předbíhati událostem a že později se pozná, že svůj čas v Petrohradě dobře zužitkoval. Italské politické kruhy podle zpráv z Paříže pokládají za možné, že Delcassé bude poslán jako velvyslanec — do Říma.
Jenna Bart Courbet Polnearé Blondel Leygués Lacroix Jouard Delcassé Francie Bukurešť Praha Paříž Petrohrad Řím
18 article
Rozlad mezí Čínou a Japonskem. Japonsko odmítlo — podle zpráv do Londýna došlých — vydati na žádost Číny vzbouřence. Japonské loďstvo v čínských vodách sestává nyní z 5 panceřníků, 12 křižáků a 21 jiných lodí. Ja- ponské konsulátní stráže v čínském Mongolsku byly sesíleny z 900 na 2000 mužů. Listy v Tokiu píší s rozhořčením o Číně a vyhrožují ozbrojeným zakročením Japonska, jakožto vedoucí velmocí východní, potrvá-li občanská válka v Číně. Mobilisace korejského vojska byla minulého týdne dokončena. Vláda poukázala na ni mobili- sační úvěr 45 milionů.
Čína Japonsko Londýn Mongolsko Tokio
19 article
Spojené státy a Mexíko. Napjetí mezi těmito sousedy posunulo do po- předí úvah i možnost války. Severoamerická unie by v této válce měla znamenité čáky. Amerika s svými 90 miliony obyvatel a nevyčerpatelnými prostředky hmotnými jest ovšem v ohromné pře- vaze nad Mexikem, které má necelých 14 milionů obyvatel, jehož finance jsou rozvráceny, jehož armáda desorganisována a jehož obyvatelstvo nemá ani mravně vojenských předností před Ame- ričany. Mexiko může ve válce vypraviti 4—5 dl- visí v úhrnné síle 45.000—50.000 mužů. Avšak v míru jest pouze nepatrný zlomek ve zbrani reservní mužstvo pak jest nedostatečně vycvi- čeno. I jest zřejmo, že zdatnost této urmády nelze měřiti jejím počtem. Amerika má naproti tomu 90.000 mužů pravidelného vojska a veliké množ- ství aspoň částečně vycvičeného mužstva milič- ního. To jí ovšem dává už značnou přesilu. Na- prosto však už nelze srovnávati námořní mo obou států. Amerika má 30 řadových lodí, 15 pancéřových křižáků, 13 krytých křižáků, 36 tor- pedoborců, 26 torpedovek, 25 ponorných člunůa množství jiných lodi. Proti této síle jest Mexiko hotovým pidimužíkem, majíc všeho všudy 3 ne- chráněné křižáky a 7 dělových člunů. Amerika má tudíž znamenité čáky, aby své válečné leto- pisy rozšířila stránkami nové slávy, stejně lehee dobyté jako v ostatních jejích šťastných válkách
spojený stát Amerika Mexiko Mexíko
20 article Sbor obecních starších král. hl. města Prahy
Sbor obecních starších král. hl. města Prahy konal včera VII. letošní řádnou schůzi, kterou primátor p. dr. K. Groš zahájil o 4. hod. odpolední. Na křesle presidiálním náměstek p. cís. r. Jos. Schrötter. Galerie a lože skoro prázdné. Po zahájení schůze pravil p. ob. st. Boháč. že loni v prosinci při rozpočtové debatě navrhoval aby městské radě ve Vídni bylo posláno memoran- dum s vylíčením, jakým přímo kavalírským způ- sobem pečuje obec pražská o školství německé a jak proti tomu počiná si městská rada vídeňsk proti tamnímu českému školství. Řečník táže se jak bylo s tímto návrhem, jenž byl přikázán radě městské, naloženo. Primátor p. dr. K. Groš sdělil, že záležitost byla odkázána školnímu referátu a podá o tom přiště zprávu. Pan ob. st. Březnovský vytýkal, že nové roz- dělení ulic do poplatků z výkladců opět bylo nesprávně provedeno. K tomu odpověděl p. sta- rosta, že v této věci bude se konati zvláštní an- keta, která projedná veškeré projednané stížnosti a přání.
K Groš Březnovská Praha Vídeň
21 article
Vyřízení stavebních stížnoslí. Zamítnuty byly stížností: Ed. Rechzlegla maj. domů čp. 237-240-II. na Rlegrově nábřežía v ulici Vojtěšské a nájemníků těchto domů do sdělení, že nebylo shledáno příčiny k zakročení o stížnosti na obtěžování kouřem z lázní žofíns ských a z tiskárny Cyrillo-methodějské, zástupce pozůstalosti Viléma ryt. z Kubinzkých do nepoa volení lhůty ku předložení plánů kanalisačních pro dům čp. 929-II. v ulici Marlanské, majitelů domů čp. 244 až 253-IV. na baště sv. Ludmíly, da výměru, kterým stavebníku p. Gustavu Dubskému na sousedním staveništi č. XII. skup. F. rozd. fora tifikač. pozemků u Bruské brány bylo sděleno, že by rada městská připustila zvětšení zastavěné plochy na 265: Emanuela Konárovského, maj. domu čp. 501-VII. v ulici Letohradské, do výměru, kterým bylo schváleno dodatečně zřízení přístavku ve dvoře jako provisoria; Em. Konárovského, maj. novostavby čp. 261-I. v ulici Betlémské, do výmě- ru, kterým nebylo dodatečně schváleno nesesílení zdi hraniční a zvýšení podlahy souterrainu a na- řízeno odstranění nepovolených změn (po debatě usneseno k návrhu p. m. r. Hodka, aby tato zá- ležitost byla odročena. Návrh komise zněl na za- mítnutí): stížnost dra. Zikmunda Brosche a spolu- majitelů domu čp. 900-II. v ul. Jindřišské do upo- mínacího listu měst. účtárny na zaplacení zálohy za zřízení domovní kanulisační přípojky, firmy Bratří Böhmové do předepsání stočného z domů čp. 413 a 416-VII. ve třídě Bubenské; Karla Jir- musa, majitele domu čp. 468-VII. v ul. Vltavské, do předpisu stočného; Rudolfa a dra. Aloisa Mejss- lera do nepovolení komor a alelieru v podkrovi jich domu čp. 705-I. ve Dlouhé třídě: MUDra. Jos.
Rlegrův Vilém svatý . Ludmíl Dubský Konárovský em Hodek Brosche Böhm Jir Vltavský Rudolf Mejss Mudra Kubinzký Marlanský Jindřišská Cyrillomethodějský
22 article
Skaličky do výměru, kterým nebyl povolen druhý souterrainní byt v jeho novostavbě na stav. č. I skup. F. fortifikačních pozemků u Bruské brányí Anny Minaříkové, maj. domů čp. 58 a 59-III. na náměstí Dražickém, do výměru, kterým společné zřízení kanalisační přípojky těchto domů bylo povoleno s podmínkou knihovního zajištění jako služebnosti na čp. 59-III. (částečně vyhověno) Maxa Roubička do nepovolení umístiti reklamní tabule na domě čp. 743-I. na nároží Dlouhé třídy a ulice Kozí (částečně vyhověno): Frant. Matě- jovského do povolení úpravy arkýřů p. Jaromíru Márovi na novostavbě č. IV., skup. D. na baště sv. Jiří rozd. fortifikačních pozemků v Praze IV. Frant. Schlaffra do nepovolení přeložiti prádelnu nad mansardní patro v jeho novostavbě na stav. č. 3. skup. C. rozd. fortifikačních pozemků u Bru- ské brány; firmy Seligman Ellbogen, maj. domu čp. 994-II. na náměstí Havlíčkově do nepovolení proraziti okno z tohoto domu do dvora čp. 1254-II., JUDra. Josefa Tilsche, jakožto zástupce po Rich. Fiedlerovi, do nařízení provésti úpravy při výtahu v domě čp. 749-I. v ulici Haštalské; Jos. Hrnčíře ve příčině výčepního stánku v ulici Jateční VII.
Minařík Maxa Roubiček František Mára rozd Br Havlíčkův JUDr Tilsch Rich Fiedler Hrnčíř Skalička náměstí Dražický Mata Praha Schlaffr Jos Seligman Ellbogen 994II
23 article
Vyhověno bylo stížnostem (po návrhu p. m. r. Peterky Jos.) dra. Karla z Peversfeldu do poda mínek, za kterých povoleny byly stavební změny v jeho novostavbě v Tychonově ulici na Hradča- nech: JUC. Fr. Zvěřiny ve příčině stavebních úprav v čís. 359-I. na Perštýně (Při tom p. ob. st. Kráč- mer opětně vytýkal, že v této stavbě bylo stavěno proti předpisům a dovozoval, že zbořením domu mohla být získána výhodná komunikace. Referent p. dr. Růžička odpověděl, že adaptace domu byla povolena po dobrozdání znalců. Dle jejich úsudku nemá také ulice Martinská důležitosti ko- munikační a proto bylo žádosti za přestavbu vy- hověno. Návrh p. Kráčmery na zamítnutí stiž- nosti nebyl schválen 24 proti 22 hlasům.). Praž- ského obchodního gremia ve příčině parcelace realit čp. 458-9-II. v ulici u Karlova, Stižnost majitelů domů čp. 910 a 911-I. v Kol- kovně do výměru, kterým p. Karlu Dörflerovi byla povolena přístavba kanceláře na dvoře domu čp. 909-I. zamítnuta po návrhu p. ob. st. Krei- bicha. Částečně vyhověno stížnostem: Leop. Böhm do výměru, kterým mu bylo nařízeno předložit de- tailní nákresy výkladců u domu čp. 558-I. v Ce- letné ulicí a odstranit další závady.
Peterek Karel František Zvěřina doktor Růžička Kráčmer Dörfler Böhm Peversfeld Tychonův ulice Hradča u Karlov
24 article
Různé záležitostí.
25 article
Schváleny byly následující návrhy: aby ze zbytku pohledávky 1000 K, kterou mají Praž-
26 article
císaře Josefa, vydal velkou kantátu: smuteční zpěv pro 1. hlas s průvodem klavíru. Bítvu u Würzbur ga 3. srpna 1790 ličil vojensko-hudební skladbou pro klavír. Za jiné příležitosti složil klavírní lícei Ohrožení a osvobození Vídně z r. 1797. Podobně slavnost míru velebil charakteristickou sonatou. Jiná skladba jeho pro piano nese název: Ná- mořní bitva u Trafalgaru a smrt admirála Nelsona, a opět jiná zase pochod Trajanáv do Dacie. Po po- rážce Napoleonově u Waterloo složil Waterloo- valčík. Programu obětoval často formu. Charakte- ristická sonata (l) z Es-dur má tyto oddlíly; intro- dukce, pochod s triem, intráda při vstupu do ko- stela, fuga pro 4 hlasy na varhany, intráda, Te Deum, dětinné vzývání Boha, fuga varhaníkova při odchodu lidu z kostela, intráda, pochod uspokojent lidu. Pro přečetné své klavírní sonaty nemohl snad najíti ani případného názvu. Pomohl si tím, že na označení různosti děl vyčerpal všechna písmena z abecedy. A tak se jmenují jeho skladby: Variace A, Variace B. Variace C. Variace D. L, M atd. 3 sonaty C, 3 gratulační sonaty O, 6 sonatin P a naposledy 3 sonatiny Z, atd.; mnohé svoje práce vydal zároveň pro různé nástroje, na př. pro piano a housle, ale také pro flétnu, maje v tom výteč- něho následovatele, slavnějšího skladatele, krajana Jana Ladislava Dusíka, který dovedl jednu sklad- bu nejrozmanitějším způsobem upraviti a různým číslem (opus) označiti. V tom ovšem mohli býti jim vzorem Mozart i Hayda a mnozí pozdější skla- datelé. Jednu dobu pěstoval Vaňhal hlavně církev- ní hudbu, ale ducha jejího nevystihoval dobře.
Josef Nelson bůh Jan Ladislav Dusík Mozart Vaňhal Vídeň Trafalgar Napoleonův u Waterloo Waterloo T Deum sonatina
27 article
Tehdaž ovšem měli jiné náhledy o hudbě církevní Byl z mládí dlouho varhaníkem a zvykl příliš hud bě kostelní. Povahou svou lnul více k hudbě lebčí Když potom sloh klavírní počal se uvolňovati o církevně vážnějšího a když i jiní naši krajané bu debníci vídeňští Jos. Ant. Štěpán, Leop. Koželuh abbé Jelinek a jiní dovedlí ke svému vlastníme prospěchu odpoutati se od rázu hudby církevní Vaňhal ještě utkvíval ve svých náhledech dřívěj ších. Jeho kostelní hudba je dosti profanní a svět- ská a komorní opět poslouchá se místy jako nějaké Benedictus. Napsal 25 mší, řadu offertorii, requlem
Štěpán Leop Koželuh Jelinek Vaňhal Benedictus
28 article
ku poctě svých zemřelých rodičů a m. j. Jeho ko- stelní arie pro sólový hlas a některý nástroj „kon- certando“ s průvodem orchestra bývaly velice oblíbeny o větších slavnostech chrámových. Jeho adagia plynou vážně a prozrazují zbožné jeh srdce. Volí pro ně rád odlehlé tániny. V koncertech veřejně nevystupoval, ačkoliv měl zvučné jméno mezi vídeňskými pianisty. V jeh mladší době nebylo plano dle tehdejších náhledů ještě zcela koncertním nástrojem. Roku 1803, kdy už řada planistů vystupovala veřejně v koncertech vytištěno ve Vídní ve Werdenově hudební ročence na rok 1803: „Má-li se dosíci účelu koncertní for- my, tedy jest možnost krásného výrazu na hlavním nástroji nevyhnutelným požadavkem. Fortepiano s k tomu nehodi. Že brzy na to piano stalo se opravdu koncert- ním nástrojem, způsobil čarokrásným svým úhozem Jan Ladislav Dusík. Pamatujeme přece, jak V. J Tomášek byl nadšen vystoupením Dusíkovým akademii, pořádané r. 1802 v Konviktě a jak nad- šeně ličil, kterak po prvních taktech jeho sála v koncertě vlastní skladby obecenstvo vypuklov nadšené „ach“! A jak tento pověstně přísný, pe- dantský kritik o hře Dusíkově přímo blouznil „Bylo to něco kouzelného, když Dusík při svém spanílém zevnějšku odluzoval nástroji divuplným úhozem libezné a při tom jadrné zvuky. Jeho praty podobaly se spolku desíti zpěváků, kteří při sv veskrze rovné techníce všechno, co jenom jejicl vládce chtěl, přesně prováděli. Nevěděl jsem ni- kdy tak uneseného pražského publika jako při Da- síkově leskuplné hře.
Jan Ladislav Dusík Tomášek Dusíkův Vídeň Konvikt Dusíkův akademie
29 article
Vzpomeneme-li ještě, co Fétis vypravuje o Du- síkově hře v Odéonu v Paříži r. 1806, nabudeme přesvědčení, že je to pravda, tvrdí-li se, že teprv Dusík v pravém smyslu slova na pianě „zpíval““ učinil je nástrojem koncertním Odtud vysvětlíme si, proč Vaňhal veřejně ne vysťupoval ve Vídni. Nebyl takovým umělcem jake Dusík. Nebyl jím ani slavený píanista ve Vídní Leopold Koželuh. Ve veřejném životě při sve skromné povaze se vůbec mnoho neukazoval. Je nom při vvých ceslách ke hraběti Erdödymnu d Uher a Chorvatska. Při takové jedné příležitosti řídil osobně svoje oraforium „Stabat mater““ v Varaždíně Jeho skladby po většině upadly v zapomenutí Některé již za jeho živobytí sestárly. Obliboval vždycky spíše lehčí, líbivý sloh, snadno chápatelný. Líbil se pro okamžik, ale trvale se mnohé jeho skladby nezachycovaly. Byly lehce napsány, hravě proveditelny a snadno zapomenuty. Tehdaž říkali takovým skladbám, zvláště klavírním, galantní.
Dusík Koželuh Erdödymn Paříž Vídeň Uhry Chorvatsko
30 article
Při počátku jeho působení nepsalo se jinak V tom vězí jeho chyba, že zůstal se svými náhledy v této starší době, vpřed nepokročiv. Vaňhal brzy počal skládati a tvořil dlouho. Utkvěl v náhledech druhé polovice XVIII. století. Doba zatím přinesla Mozarta, Beethovena. Vašhalův duch se z mládí dost neobrodil. Vůle tu později také byla, ale hlu- boké vzdělání odborné scházelo. Fantasie byla ča- sto vzrušena, pobouřena, ale nebylo vědeckých zákonů, jež by ji byly řídily umělecky. Měl touhu vynalézati, ale ne dost schopnosti vynalézavosti Zpozorovav od dosavadního svého slohu odlišné nové cesty ve skladbách velkých mistrů, snažil se usilovně v pokročilých již letech nahraditi, čeho nedokázal v mládí. Nestačil ale již novému proudu
Vaňhal Mozart Beethoven Vašhalův velký mistr
31 article
Přišel pozdě se svými vážnými snahami, protože dokud byl čas, neměl možnost zásobiti se potřeb- ným věděním na dlouhý život. Poznáte to na jeho začátcích pozdějších skladeb. Začínají slibně, ale pokračování prozrazují umdlévající již sílu. Že b byl za příznivých okolností dovedl více, svědě zřejmě jeho práce z doby nejposlednější. Sonata z F, dílo poslední, u Hofmelstra v Lisku vydaná je toho dokladem. Rovněž tak sonata ultima z E Nové době však již nepostačil. Poznal to naposle sám. Nesl to napřed těžce, později s resigjnací Téměř celý život byl nucen přidržovati se míněn jiných. Musil dbáti, aby nikde nevzbudil nespoko- jenosf a udržel se v přízni, by získal jmění, je ho osvobodilo z pout poddanstvi. Získav znenáhla blahobytu, vynasnažoval se povznésti se i duševně pokud možno nejvýše. Ale nežli se dostal k t- kovému stupní, síly jeho ochably, sestárl a stával se konvenčním. Když ho navštívil Bohumír Dlabaa z Prahy, okřál, duševně se vzpružil a ožil zase ve vzpomínkách. Zevrubně vypočetl seznam svých děl vydaných i rukopisných. Posteskl si při tom též. že jsa rozeným Čechem, přece nikdy nebyl v Pra- ze, hlavním městě své milé vlasti ..
Lisek Dlabaa Čecho Praha
32 article
Ke slavnostním událostem v rodinách, kde vyučoval, komponoval (někdy příliš na rychlo) pro své žáky příležitostné skladby jakožto přání. Jsou mezi nimi dětské písně, snadné skladby pro hou- sle a piano, flétnu s pianem a piano samostatné Najdeme mezí nim i gratulační ouvertury. Mime to napsal ku potřebě svých žáků školu pro plano Pro zamilovaný svůj nástroj, varhany, složil mnoho prací, jako kadence, předehry ze všech tónln. fugy a pod. Kladl, jak již řečeno, důraz na příjemnost, líi vost. Odtud též si vysvětlíme veliký úspěch jeh skladeb a ohromné jich rozšiření v dobách zvláště od r. 1760—1810. Sotva kde je větší archiv starš hudby, aby v něm nebylo aspoň několik čísel ze skladeb Vaňhalových. Velmi mne dojalo, když před lety v histori- ckém museu na bojišti u Lipska ukazoval mně prů- vodčí jako vzácnosí dvě skladby Vaňhalovy, jicht doma měl jsem do set. Za života dostalo se Vaňhalovi i četných uzná ní. Časopisy i knihy uváděly jeho práce s pochva- lou. Podobizna jeho vydána u nejpřednějších firem světových. Zvláště pěkná vyšla v Lipsku u Brait kopfa a Härtla. Nevlídný osud nedopřál mu působlště v zemi rodně, aby přímo byl mohl zasahovati v rozvo hudebního umění. Utěšoval se aspoň tím, že vy- dal v Praze několik dříve již jmenovaných skladeb kterými chtěl upozorniti na sebe svoje krajany Jinde vydané práce bývaly v Praze na skladě dosti značně byly rozšířeny v kruzích hudebních Nyní jméno jeho udržují jen větší slovníky. Řádky tyto chtějí oživiti v myslí českého obs censtva hudebního aspoň vzpomínku na Vaňhala kdysi slaveného českého hudebníka
Vaňhalův Vaňhal Härtl Lipsko Praha
33 article
ské obecní plynárny za nemocenskou pokladnou závodní, odepsána byla částka 500 K, aby bylo schváleno překročení nákladu povoleného na úpra- vu tržiště na Letné a na zřízení váhy a vážného domku tamže o 3434 K 37 hi aby pp. mag. radovi dru. A. Steinovi, přednostovi J. Sedláčkovi vrch. účet. revidentu B. Svobodovi příznány byly vyšší stupnice služného téže třídy hodnostní, aě dobu v té příčíně předepsanou překročili, aby p. arch. A. Hrubému, jenž ze služeb obecních vy- stupuje, povolena byla za mimořádné práce od- měna 3000 K Pirmě FelixTempele pronajat krám v domě č. 957-I. na dobu 6 let za roční nájemné 13.000 k do února 1917 a od té doby za 15.000 K. — Druž- stvu „Zádruha“ pronajat krám v Obecním domě čp. 852-II. na Přikopě za roční nájemné 7000 K a 8% poplatek z nájemného na 6 let. Pachtovní smlouva obce pražské a hlubočep- sko-zlíchovské o pachtu práva vybirati píseka sekati led na řece Vltavě a právo užívání náplav- ky prodloužena na 6 let. MUDru. Boh. Klusáčkovi v býv. sirotčinci čp. 111-IV. pronajat byt na 6 let za roční nájemné 1000 K mimo poplatek z nájemného. Ve skupině XXIX. asanačního obvodu prodá- na staveniště: č. 1 ve výměře 117 čtver. sáhů pp.
A Stein J Sedláček A Hrubý Mudra Klusáček Letná Vltava obecní dům
34 article
Stanislavu a Marii Vávrovým za 815 K sáhi č.2 ve výměře 86 čtver sáhů po 485 kor. pp. Františku a Emilii Frýdlovým; č. 3 ve výměře 168 čtver, sá- hů po 910 kor. pp. Karlu a Adéle Jandovými č. 7. a 8 ve výměře 80 a 67 čtver. sáhů po 620 kor. pp. Vendelínu a Otylii Hronovým. Schválen návrh na prodloužení smlouvy o ná- jmu býv. kláštera sv. Jiří čp. 33-IV. k ubytován vojska na tříleti do 31. října 1916 se změnouo dodávání užitkové vody. Smlouva o prodeji stavební parcely na bloku ku pozemku u Bruské brány uzavřena byla s pí. Žofii Zapletalovou. Na stavbu stoky č. LVII. pod baštou XIII. v ulici Jelení na Hradčanech povoleno 43.000 K — Na stavbu stokového potrubí v ulici v Hájiv Praze VII. povoleno 4000 K Schváleno předběžné ujednání mezi obcí pražskou a Bubenčí ve příčině úpravy ulic a sta- veb kanalisačních na parcelované usedlosti „Zá- torka“ v Bubeněl. Návrh, aby obec Břevnov s celým svým ka- tastrálním územím spojena byla s král. hlav, mě- stem Prahou, který byl již po třikráte na denním pořádku sboru, nemohl být opět projednáván, po- něvadž bylo přítomno pouze 55 členů sboru, kdež- to ku platnému usnesení jich bylo potřebí 60. Před konstatováním počtu přítomných někteří obecní starší se vzdálili, aby projednání předlohy zne- možnili. Schůze skončena po 1/46. hod. večerní.
Stanislav Vávrův František Frýdlův Karel Jandův Vendelín Hronův Jiří čp Bruská Zapletalův Hradčany Hájiv Praha Bubeneč Břevnov Praha svatý
35 article Minoritní školství obou národností.
Minoritní školství obou národností. Praha o svém školství. Přecházím tím ke druhé části, k otázce, j ak je postaráno o minoritní školy ná- rodnostní většinou. Ovšem mám tu na mysli zase pouze veřejné školy národní a péčío ně, vyjádřenou nákladem na ně věnovaným pří- slušnou obcí druhé národnosti. Jde tu o data, kte- rá byla sice při šetření o nákladu na veřejné škol- ství národní z r. 1907 také zjištěna, ale která v ú- řadní publikaci nebyla individuálně uveřejněna, ani samostatně zpracována. Naskytuje se tak aspoň nyní vhodná příležitost předložiti tato vy- soce zejímavá data šírší veřejnosti. Nejprve dlužno podati stručnou bilanci men šinového školství veřejného. V 21 obcích s českou ) Viz článek »N. L..« ze dne 26. srpna t.r Karel Hůlka. c is. 244.
Hůlka Praha