1
article
Čechové nebo Rakušané?
Státní právo české na newyork
ském sněmu.
voa Z New Yorku, 22. března.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Před nějakým časem udál se v New Yorku
případ, který zasluhuje povšimnutí všech Čechů
nejen v cizině žijících, ale i ve staré vlasti.
Jednalo se o zásadní spor, jsme-li my vystěho-
valci rozeni v Čechách nebo v Rakousku. Soudce
John J. Freedman, člen newyorkského Supreme
soudu rozhodl, že naší rodnou zemí jest Ra-
kousko. Nespokojeni s tímto soudním rozhod-
nutím, hledali newyorkští Čechové právo a spra-
vedlnost ve státním sněmu a ten, jim k vůli,
změnil zákon, o nějž se soudce Freedman opí-
ral. V New Yorku zůstaneme tedy na dále
Čechy ...
hneti
Věc se stala takto: V pátek dne 19. října
1900, tedy před presidentskou volbou, odebral
se k volebnímu zápisu advokát Tomáš Čapek.
Na otázku předsedy sboru zapisovatelů, kde se
narodil, odpověděl pan Čapek, že v Čechách.
Čecho
Rakušan
J Freedman
Freedman
Čapek
New York
Čechy
Rakousko
2
article
Klerk Charles P. Hochherz zapsal však do ru-
briky »Austria«. Náš krajan upozornil klerka.
že se mýlil i požádal ho, aby místo »Austriae
vepsal do rubriky »Bohemia«, jako jeho rodnou
zem. Povstal zajímavý spor. Ostatní písaři, John
J. Boylan, Edgar Jordan a Louis Kemmel při-
dali se k náhledu páně Hochherzovu a odepřeli
opravu. »Přijde-li sem Irčan, nezapíšete ho, že
se narodil v Anglii, nýbrž v Irsku,« naléhal pan
Čapék. n eierv
Čechy stojí asi v takovém poměru k Ra-
kousku, jako Irsko k Anglii a já žádám pro
sebe totéž právo, jako mají irští voliči v Ame-
rice. Nezapíšete-i mne, že jsem se narodil
v Čechách, nedám se registrovati a vyhledámsi
své právo jinde. Poněvadž úřadníci trvali na
svém rozhodnutí, odvolávajíce se na jakési
výšší rožkázy) odepřel občan Čapek další výpo-
vědi a odešel. Jel přímo na hlavní policejní
stanici v Mullberry ulici a zaopatřiv si jmen
sboru zapisovatelů, zadal ihned žádost k nej-
vyššímu soudu o mandamus, aby mocí zákona
přiměl úřadníky II. volebního okresu otevříti
volební knihy a zapsatí ho jako Čecha.
P Hochherz
J Boylan
Jordan
Kemmel
Hochherzův
Irčan
Čapék
Čecho
Anglie
Irsko
Čechy
ame
Mullberry ulice
Austria
Bohemia
3
article
Stání ve věei té konalo se nejprve před
soudeem L. Lawrencem, rodilým Američanem,
jenž vyslechnuv oč se jedná, žádost o manda-
mus prozatímně povolíl a vyslovil se, že nevidí
z jakých příčin a důvodů má býti žadatel zkra-
cován v jeho právu, je-li přísežné udání prav-
dívé. Pozdějí ale záležitost předána byla soudci
J. Freedmánovi do prvního oddělení Supreme
soudu, který dne 27. října rozhodl proti panu
Čapkovi a tak nepřímo schválil jednání zapiso-
vatelů. Podotknouti sluší, že sbudní rozhodnut
stálo se toho času předmětem četných novínář
ských úvah. Všecky newyorkské denníky, angli-
cké, německé i české, přinesly o tom zprávy
Reřeráty německýčh listů byly více méně ne-
přátelské a Morgen Journal« snažil se věc po-
stávít do směšného světla.
Na dén prvniho listopadu svolána do Na-
rodní budovy indignační schůze, k níž pozváno
bylo všechno oběánstvo a především předsedové
a předsedkyně češkých spolků, kteří obesláni
byli zvláštními dopisy. Dle úsudku všech sta-
rých osadníků, byla to nejdůstojnější schůze, jež
se kdy v Novém Yorku mezi Čechy konala. Do-
stavili se též zástupci spojeného tišku a všech
čelnějštch časopisů anglických, zvláště »He-
raldak. Referent Vincent Pisek, farár
česk-brátrského kostela předsedal. Napřed an-
gfičky a česky vysvětlil účel schůze. Způsobilo
to ohromné pohnuti, když farář Písek, obrátiv
se k anglickým zpravodajům, pravil důrazně;
»Nenazývejte nás Rakušany, neboť to není naše
jmeno; jsme Čechově a jimi chceme zůstati n
věky.« Advokáti pp. Tomáš Čapek a W. W.
L Lawrenc
Američan
J Freedmán
Čapek
Vincent Pisko
Rakušan
Čechův
W W
Nový York
Čechy
Písek
Suprout soud
Morgen journal
Heraldak
4
article
Wojtišek promluvili napřed anglicky a potom
česky. Za všeobecného nadšení přijata byla r-
soluce, jíž se jednání soudce Freedmana odsou-
dílo a prohlášeno, že Čechové američtí žádají
pro sebe totéž právo, jako mají Irčané, všude
a vždy hlásiti se ke svému původu, aniž by jim
v tom se strany úřadů bylo překáženo.
Po příjetí resoluce zvolen byl stálý výbor,
jemuž uloženo bylo pokračovati v započaté při.
Do výboru zvoleni byli: bývalý poslanec na
sněmu státu Nebrasky, advokát Tomáš Čapek
předseda Národní budovy Josef Kruliš; pře-
plavní jednatel Fr. Sovák; advokát V. V. Voj-
tíšek; redaktor »Newyorských Listů« J. Nový
redaktor »Hlasu Lidu« Leo Kochman a před
seda T. J. Sokol J. Kadlec.
Akce vzbuzená neminula se svého účinku
na politické kruhy. Veřejný projev newyorských
Čechů došel všeobecného povšimnutí. Rozumí
se, že Hochherzové a jim podobní ultraameri-
čani, z Rakousko-Uherska, Ruska a Rumunsk
sem přivandrovalí, tajně i veřejně jásali nad
pokořením Čechů.
Ale jásali předčasně. V lednu zasedl státní
sněm newyorský a k tomu se našinci obrátili
za ochranu. Zrušit nebo opravit dvojsmyslný
zákon, na nějž se soudce Freedman odvolával,
stalo se jejich heslem. Advokát Čapek vypra-
coval osnovu zákona, dle něhož budoucně ro-
dištěm voličovým (country of nativity) má se
rozuměti země, stát nebo provineie, kde se na-
turalisovaný občan narodil, bez ohledu na jeho
politické příslušenství.
Freedman
Čecho
Irčan
Čapek
Kruliš
Sovák
Kochman
Kadlec
Hochherzová
Rumunsk
Nebraska
Francie
RakouskoUhersko
Rusko
Sokol J
5
article
Předloha tato šťastně prošla
oběma domy senátem a poslane-
ckou sněmovnou a dne 15. března
t. r. ji guvernér Benjamin Odel
podepsal, učiniv ji takto zákonem
Na sněmu náš zájem hájili: John J. O.
Connell, jenž zastupuje český okrsek v New
Yorku a John Hill Morgan z Brooklyna. Po-
slednější na svých cestách po Evropě strávi
též nějaký čas ve Vídni a poměry Rakousko-
Uherska dobře vystihl. Bystrý Američan poznal
ihned, že požadavky Čechů jsou nejen správné,
ale i spravedlivé a v tom smyslu se ve sně-
movně též vyjádřil.
V senátu jsme našli horlivého zastance
v osobě senatora Victora J. Dowlinga. Když
dne 5. března rokovalo se tam o naší předloze,
pronesl Dowling řeč, jež každého Čecha musi
vůči tomuto pánu naplniti pocitem vděčnosti.
Hlavním naším odpůrcem se ukázal být senator
Elsberg.
Ke guvernérovi šli žádat o podpis předlohy
poslanec J. J. O' Conell, senátor Dowling
John Hill Morgan. O' Conell při té příležitosti
odevzdal petici českých občanů a řekl guverné-
rovi: »Pane guvernéře, vysvětlím Vám krátce,
oč se jedná. Jsem rodem Irčan a kdyby mne
někdo mocí nutil, abych se dal zapsati jako
Angličan, raději bych se vzdal svého občanského
práva. Čechové jsou právě v takovém postavení
jako my vůči Anglii a já žádám pro ně totéž
právo, jako máme my.«
J. B. Tůma.
Odel
John
Connell
Hill Morgan
Brooklyna
Američan
Čecho
Victor
Dowling
O Conell
Irčan
Angličan
Tůma
New York
Evropa
Vídeň
Rakousko
Uhersko
Anglie
cka sněmovna
Dowling John Hill Morgan
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Fiasko Masarykovců v Benešově
pokouší se orgán prof. Masaryka všelija kým
způsobem opentliti po známém způsobu dětí,
kteréž kolem kaňky kreslívají ornamenty. »Ba-
ťuška cars, »naděje budící gallerie, »depopulace
Čech«, Ibsenův »Nepřítel lidu«, evangelium a
mnoho jiných okolkův má okrášliti věc pro
vůdce lidové strany a ji samotnou ovšem ve-
lice nemilou. Vůdce lidovců přišel mezi lid,
spasitel přišel mezi své i nepoznali ho, naopak
způsobem naprosto nedvojsmyslným a důrazným
jej odmítli. Způsobem takovým, jaký vždycky
nesmírně rozjařuje list prof, Masaryka, jakmile
se takového aneb jen z daleka podobného uvi-
tání dostane někomu jinému. Dopis z Bene-
šova, ve zmíněném orgánu otištěný stojí také
na stanovisku prvního výpadu z té strany
učiněného. Manifestanti, aneb chcete-li de-
monstranti proti přednášce professora Masa-
ryka to se rozumí — musejí býti opilcia
zákeřníky, přímé obvinění z opilství četli jsme
minule i čteme je dnes s dodatkem, že se do-
stavili již na nádřaží s bejkovci a noží. Ani
osoba našeho referenta, který musil za svou
jistě nemilou povinností do Benešova, nebyla
ušetřena lidové jedovatosti, ačkoli jeho zpráva
sepsána jest s krajní věcností a objektivností.
profesor
Masaryk
Ibsenův
Benešov
Čechy
Ben
7
article
Prof. Masaryk zkrátka českému lidu nechutná
nebude mu záživným učiněn ani pomoci
oplatky universitních extensí, to poučenísi
mohli již samozvaní lidovci vzíti z věcí minu-
lých, že proti prof. Masarykoví zavládl v če-
ském těle přímo instinktivní odpor, organismus
český ho nesnese a nic na světě nedostane
český lid k tomu, aby ztrávil masarykismus již
tolikráte neztrávený a vyvrhnutý. Odpor tento
jest zrovna fysiologický, poněvadž směr vnuco-
vaný českému národu stranou Masarykovců
míří přímo proti předustanovenému, nezvratitel-
nému a nezraditelnému nacionalismu českému,
kterýž jest dějinným posláním českoslovanské
větve ve střední Evropě, stůj co stůj, děj se co
děj. Proti tomu jsou marna všechna theoremata,
všechno lidské snažení, všechny filosofické sou
stavy, a na té věci nezmění ničeho ani otázka
zdali Masarykova přednáška v Benešově bude
čili nie
so
Masaryk
Masarykový
Masarykův
Evropa
Benešov
8
article
lbsl
— Poučný material o frekvenci cislaj-
tanských universit přináší včerejší »Wiener
Zeitung«. Podle výkazu ministerstva vyučování
došlého čítalo všech osm universit dnem 31. pro-
since 1900 dohromady 17.132 studujících. Z
toho připadalo na universitu vídeňskou 6133
stud., na českou universitu v Praze 3188, na
Ivovskou 2058, na štyrskohradeckou 1566, na
krakovskou 1380, na německou v Praze 1314,
na inšpruckou 1011 a na černovickou 482. Z
toho vysvítá, že z české university, kteráž stojí
co do návštěvy na druhém místě za vídeňskou,
možno bylo by nadělati dvě štyrskohradecké,
bezmála tři (2.8) německé university pražské,
tři německé university inšprucké a bezmála
sedm (6.6) německých universit černovických.
Bylo by tudíž právo na druhou českou univer-
situ oproti universitám německým co do frek-
vence při nejmenším sedmnáctkráte prokázáno.
Ivovska
krakovský
Praha
Wiener Zeitung
český univerzita v Praga 3188
9
article
Při tom ovšem nemůže tento povrchní výkaz
ministerstva vyučování nijak sloužiti za správný
podklad srovnání mezi českým právem a něme-
ckou oprávněností, neboť z frekvence německých
universit musila by býti odečtena ještě číslice
slovanských posluchačů zvláště moravsko-českých
na universitě vídeňské, jejíž hrdá číslice 6 tisíců
značně by se shybla, kdyby měla býti navště-
vována jenom Němci. Srovnáme-li frekvenci
obou haličských universit, shledáme, že počet
studujících na obou zhruba rovná se množství
studentů české university. Všechno s tudíž
volá po zřízení druhé university české, i
ten mohutný důkaz nezdolných číslic, nebot
jest přece očividno, že více než 800 studují-
cích českoslovanských navštěvuje německé uni-
versity v Cislajtanii, takže by pražská univer-
sita česká dobře snesla své seslabení odlukou
moravských posluchačů. Jest tudíž německá
štvanice proti požadavku druhé české university
do nebe volající zvůlí a zpupností Němců,
k čemuž nebylo ovšem ani zapotřebí teprve
důkazu číselného. Pro úplnost dodáváme ostatní
data z povšechného výkazu frekvence universit
cislajtanských. V úhrnném počtu všech univer-
sitních studentů zahrnut jest také počet 584
hospitantů, z nichž 510 připadá na universitu
vídeňskou, 34 na krakovskou, 23 na štyrskou,
13 na inšpruckou a 4 na německou v Praze.
Němec
Praha
10
article
Mezi těmi nalezá se 139 hospitantek. Theolo-
gické fakulty čítají celkem 1034 řádných a 186
mimořádných posluchačů, právnické 8463 řád-
ných a 849 mimořádných, lékařské 2541 řád-
ných a 405 mimořádných, filosofické pak 2561
řádných a 1093 mimořádných posluchačů.
— Osobní. Pan Vincenc Jelínek, účetní
úřadník zemského výboru království českého podro-
bil se v těchto dnech u místodržitelství zkoušce z věd
účetních a byl uznán jednohlasně způsobilým.
— Úmrtí. V Bubnech zemřel ane 1. t. m. mistr
krejčovský pan Josef Hofbauer. Pohřeb koná
se dnes o 5. hodině odpolední z domu číslo 611
v Praze-VII., Belkrediho třída. — V Kostelcí n. Orl.
zemřel dne 1. t. m. ve věku 66 let majitel hostince
pan František Šeda. Pohřeb bude dnes ve
středu dne 3. t. m. o 4. hod. odpol. na hřbitově u
sv. Anny.
Z praxe c. k. okr. soudu pro hoř. Nové
město, C. k. okresní soud pro hořejší Nové město
pražské zaslal tyto dni občance paní Anně Domo-
rázkové dva německé přípisy v obálce s německou
adresou. Adresátka zaslala celý akt nazpět s českým
prohlášením, že německy nerozumí. Na to byly jí
tytéž listiny doručeny soudním poslem, který ústně
oznámil a na jednu z listin tužkou krátce česky
napsal, že je to předvolámi ke stání. Upozorňujeme
pana správce řečeného okresního soudu na tento pře-
podivný způsob úřádování, doufajíce, že pouhé uve-
řejnění fakta postačí, aby se nepříslušnost ta ne-
opakovala.
Jelínek
Hofbauer
Šeda
Anna
Domo
Bubno
Praha
Belkredi třída
Kostelc můj
Orlický
království český podro
11
article
— Stavby na invalidovně v Karlíně.
Městské radě v Karlíně podána byla nabídka spole-
čenstva Podnikatelství staveb v království českém ve
příčině zastavění invalidních pozemků. Deputace
Podnikatelství s předsedou panem arch. Edv. Rech-
zieglem byla representanty města Karlína s víídnou
ochotou přijata a vyjednávání bude za krátko ná-
sledovati.
— Německo-nacionální dělník vyklubal se
z česko lipského rodáka Schotka, jenž všude, ze-
jmena pak v cukrářském závodě Fürstově (Kanapa-
sově, na Poříčí, ve kterém byl zaméstnan, vystupoval
jako zarytý Germán, vůči českým soudruhům surově
se choval a nadával jim »českých psů«. Dnes ve
zmíněném závodě již není.
— Zavřené řeznické krámy v Král. Vi-
nohradech. Představenstvo spotečenstva řezníků a
uzenářů oznamuje, že o Boží hod velikonoční budou
všechny krámy řeznické a uzenářské v Král. Vino-
hradech po celý den uzavřeny, nač se ct. obecenstvo
pozorno činí.
— Prohloubení řečiště Vltavy pod Karlo-
vým mostem v Praze. Ve včerejší schůzi městské
rady učiněno bylo usnesení, že má se pod Karlovým
mostem zříditi prohrábka řečiště. Provedení tohoto
projektu stane se z toho důvodu, že při nynějším
stavu řečiště stabilita Karlova mostu značně jest
ohrožena. Stavební úřad pražský zjistil totiž, že mezi
6. a 7. pilířem je po povodni z roku 1890 takové
množství hmot, že dno řečiště je značně vyvýšeno
Rech
Schotka
Fürstův
Germán
Král
Karlín
Vltava
Praha
Karlův most