1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 9l. ze dne 2. dubn a 1901.
2
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Osmadvacetidenní půst. Z Brestu se ozna
muje: Dvacetiosmidenní půst prodělal před nedáv
nem desátník André Desrats od druhého pluku kolo
niální pěchoty. Onehdy ráno zaslechlo několik mažů
jdoucích na cestě k práci po route St. Marc, úpěnlivé
volání z jeskyň, náležejících k opustěnému dolu
Prohledali několik jeskyň a nalezli konečně na dně
jedné z nich, ve hloubce skorem 100 stop, desátníka
Desratsa, bledého, vysíleného a s vyjevenou tváří.
Byl tak sesláblý, že mohl jedva promluviti na své
zachranitele. Dělníci vynesli jej z jeskyně a dopra-
vili jej do nemocnice. Tam vypravoval desátník
kterak se dostal do jeskyně. Spadl do ní dne
24. února a ztrávil tu plných 28 dní, nemaje ničeho
ani k jídlu ani k pití. Stav jeho vzbuzuje obavy
avšak lékaři doufají, že pečlivým ošetřováním zacho-
vají jej na živu.
= Hadi domácími zvířaty. Zmínili jsme se
onehdy, že v Žaponsku užívá se hadů k chytání
myší. K podobným službám užívají badů též v Bra-
silii. Chovají je tam v domech, aby chytali krysy.
Hadi náležejí k malému druhu hroznýšů. Jsou dlouzí
as 3 metry a mají tloušťku mužské paže. Na trzích
v Rio de Janeiro, v Pernambuku, v Bahii atd. pro-
dávají se tito hadi po jednom až půl druhém dollaru.
Tito hadi nejsou lidem nikterak nebezpečni. Ve dne
spí, večer pak vydávají se na lov krys. Plazí se po
celém domě, chopí rychlým skokem krysu v týlea
rozdrtí jí obratle. Tito domácí hadí zvyknou po čase
tak dokonale svému domovu, že se vracejí do domu
i pak, byli-li odnešení dosti daleko.
Desrats
Stanislav
Marc
Brest
Bra
Rio jít Janeiro
Pernambuco
Bahia
3
article
= Hnusný zločin. Policie v Brooklyně zabývá
se případem, který v mnohém ohledu připomíná ne-
blahou událost nešťastné Jennie Bosschieterové,o
níž jsme svého času přinesli zprávu. Jako svého
času tovární dělnice v Pattersonu, tak byla nyní
16letá Marie Paigeova od mladých spustlíků omámena
a pak zhanobena. Dívka sice nezemřela, byla však
nalezena téměř bez vědomí a nemocná v temné uličce
nedaleko otcovského domu. Dívka vzdálila se z domu
v neděli odpoledne a rodičům oznámila, že jde na-
vštívit jakousi přítelkyni. Večer se však v obvyklou
hodinu nevrátila, což rodiče nemálo znepokojovalos
zavedeným pátráním se pak zjistilo, že Mary u přítel-
kyně vůbec ani nebyla. Když však dívka ani během
noci domů nepřišla, učinili rodiče v pondělí ozná-
mení na policii, která však též nemohla stopu Marie
vypátrati. V pondělí v poledne oznámila paní Abbot-
tová, matka zatčeného kluka, rodičům Marie, že
jejich dcera sedí v Chapel Alley, úzké to uličce, jež
hraničí k Pearl a Jay streetem, a že jest dle všeho
nemocná. Otec Paige odnesl nalezenou dceru domu
a poslal pro lékaře dra Hobarta, kterému se po del-
ším namáhání podařilo přivésti dívku tak dalece k
vědomí, že mohla vypravovati, co se jí stalo. Udala,
že se v neděli večer sešla na ulici s Abbottem, Glea-
sonem a Pattersonem. Tento ničemný trojlístek vlá-
kal ji pak do jakési stáje na Chapel avenue, kde jí
byla podána láhev s jakousi tekutinou, které se na-
pila. Brzy na to upadla v polospánek, avšak neurčitě
se ještě pamatuje, že jí kloučkové učinili násilí. Kde
se během noci nalezala, nemohla udati a má se
tudíž za to, že nejméně 18 hodin ležela ve stáji ve
stavu bezvědomí. Jak sousedé ujišťují, těšila se dívka
až dosud dobré pověsti a smutný její osud vzbudíl
Bosschieterová
Patterson
Paigeov
Marie
Abbot
Jao
Hobart
Mar
Pearl
Abbott
Chapel Alley
Chapel avenue
4
article
všeobecnou soustrast. Nejprve zatčen byl « 18lety
George Abbott, Edvard Gleason a David Patterson
nalezají se též již za mřížemi, neboť byli zatčeni
ráno o 6. hodině na rohu Chambers streetu a Park
Rowu. Všichni tři zatčení spustlíci byli předvedeni
u pol. soudu v Adams streetu a žalování pro zločin
smilstva. Všichni tvrdili, že jsou nevínni, načež bylí
prozatím bez připuštění záruky ponechání ve vazbé.
= Bývalá kněžna kanibalů missionář-
kou. »Academy« přináší z knihy slavného spisova-
tele Stevensona, jenž byl jedním z nejlepších znalců
ostrovů v Jižním oceanu, následující zajímavé po-
drobnosti o Vajekehu, někdejší kněžně kanibalů na
ostrovech Marguesských. Praví o ní: »Bývala kdysi
královnou kanibalů; jest od hlavy až k patě teto-
vána a snad nejslavnější z posud žijících prací teto-
vacího umění. Před lety, než Vajekehu stala se kře-
sťankou, byla stehna její památností na ostrově Tai-
ohai. Jeden pohlavár po druhém byl jetím manželem.
Abbott
Gleason
Patterson
Chambers
Rowa
Adams
Stevenson
5
article
Bojovali o ni a dobývali jí jako válečné kořisti. Ona,
jediná žena ze svého plemene, trůnila na vysokém
sedadle za hlaholu bubnů, kdy kněží roznášeli krvavé
oběti a teď tento přechod z divoké minulosti a ohav-
ných slavností! Teď je z ní klidná, pracovitá stará
dáma, jedna z těch, jakou bychom mohli naléztíu
nás v Anglii na venkově — snad dokonce ne tak
pěkných způsobů. Vajekehu počala nosit barevné,
hedvábné rukavice až přes loket, za něž kdysi zapla-
tila nikoliv penězi, nýbrž vařeným lidským masem.
Napadlo mi, co as sama o sobě myslí a zda-li ve
svém nitru netouží po své barbarské minulosti. Tá
zal jsem se na to svého průvodce. »0,« odpověděl
mi, »jest zcela spokojena. Stala se nábožnou a sedá
po celý den se sestrami z missie.«
= Obnošené svršky. Šprýmovný výjev udál
se těchto dnů na celní stanici Verriers na hranici
francouzsko-švýcarské. Jakýs mísionář, jenž byl pod-
nikl vědeckou výzkumnou cestu v jižní Americea
vracel se do svého rodiště Basileje, mezi svými za-
vazadly měl též bednu, obsahující velmi staré lebky,
jež byl badatel objevil v pohřebištích patagonských
Celní úřadnící zařadili je bez okolků mezi staré kosti
a žádali za ně dovozné clo 10 centimů za libru.
Rozhorlený misionář snažil se úřadníkům vysvětliti
značný vědecký význam těchto lebek. Úřadníci ode-
brali se ku poradě, načež vydali mísionáři následu-
jící průkaz, odůvodňující sproštění ode cla: »Bedna
slebkami domorodců, obnošené svršky k osobní
potřebě.«
Anglie
Verriers
Basilej
6
article
Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze.
Dne 27. března 1901: Klíma Karel, holič
ský učeň, 17 roků, 494—VII. Hlávková Marie, man-
želka rukavičkářského pomocníka, 27 roků, 490—II
Totter Ferdinand, kupec, 63 roky, 548—1. Kinzlová
Anna, soukromnice, 76 roků, 778—II. Kitzlerová Ka-
teřina, manželka ředitele zastavárny, 55 r., 1233—II.
Štěpánek František, vrchní průvodčí vlaku, 63 roky.
1105—II. Müllerová Hedvika, manželka c. a k. set-
níka, 41 rok, 344—III. Matura František, syn ob-
chodníka, 2 roky, 46—III. Šaldová Anna, vdova po
kamenníku, 72 roky, 301-VII. Neff Alexandr, syn
velkoobchodníka, 6 dní, 339—I. Řihova Josefa, dcera
posluhovačky, 8 měsíců, 216—V. — Ve všeobec-
né nemocnící: Volšan Jan, sluha, 40 roků.
Kefurtová Anna, manželka dělníka, 32 roky. Jirás-
ková Anna, vdova, 70 roků. Steinová Kateřina,
Klím
Karel
Marie
Anna
Štěpánek
Müllerová
Hedvika
Matura
František
Neff
Josef
Steinová
Kateřina
Praha
Kitzlerová Ka
II Totter Ferdinand
Volšany Jan
7
article
žebračka, 76 roků. — U milosrdných bratří:
Špitalský Václav. výměnkář, 59 roků. — U milo-
srdných sester: Triner Jan, kamnář, 75 roků.
Polidor Jan, kočí, 39 roků. Hliňáková Marie, vdova
po dělníku, 77 roků. Malína Hynek, kamenník,
23 roky. — V josefovské nemocnici:
Schwarzová Marie, soukromnice, 78 roků.
Václav
Hynek
Malín
Polidor Jan
Hliňáková Marie
Triner Jan
Schwarzová Marie
8
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo
Mimo předplacení
V úterý 2. dubna.
Rusalka
Lyrická pohádka o 3 dějstvích od Jar. Kvapila.
Hudbu složil Antonín Dvořák
Konec po 10. hod.
Začátek o 7. hod
Král
Kvapil
Dvořák
Praha
národní divadlo
9
article
Švandovo divadlo na Smichově.
Švandovo divadlo na Smichově.
Začátek o 7. hod.
Smichov
Švandův divadlo
10
article
V úterý 2. dubna
11
article
Pašiových her
7700
představení páté
Pašiový
12
article
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech,
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech,
Začátek o 3/47. hod.
V úterý 2. dubna.
7606
Po deváté.
Pašiové představení.
Kavárna „Sport“ otevřena vždy do rána
Král
Pištěkův divadlo
13
article
Slovanská kavárna
Slovanská kavárna
na Král. Vinohradech
otevřena do 2 hodin v noci. Výborný plzeňský pra-
zdroj i přes ulici.
Král
14
article
R, MUil., kavárník
eee00d
MUil
15
article
Poděkování.
Poděkování.
Slovutným pánům:
MUDr. Tomsovi,
primáři a
MUDr. Erbenovi,
operatéru v nemocnici městské v Hořicích,
za šťastně provedenou operaci (odejmutí
nohy) na mé manželce Anně Tauchman-
nové tisíceré díky a „Zaplat
Bůhl
Josef Tauchmann,
městský strážník v sadech pražských
s rodinou.
blek
Toms
Erben
Tauchman
Bůhl
Tauchmann
Hořice
16
article
pro pány
a hochy
Královské Vinohrady, Palackého třída číslo 21.
Bětské oblečky ve velkém výběru.
Palacký
královský Vinohrady
17
article
bleděžlutých gazových šatech, okrášlených chrpami a zla-
tými klasy; byla tak ruměnná, tlusťoučká, oči se jí le-
skly ... Dnes by se mohl do ní člověk skutečně zami-
lovati, myslel jsem si, »kdyby zde nebylo toho božského
stvoření« ... O, Hospodine, jak krásná byla Ljubov Pe-
trovna tohoto večera, s okrasou čerstvých lilií ve světlých
vlasech, tak běloučká, krásně urostlá, vzdušná jako ty
lilie! Její lehký krok jakoby plynul po hladině řeky,
podlouhlé oči svítily takovým podivným, jako mlhou se
deroucím leském . ..
»Zjev Rusalčin po řece modravé plul . ..e
připomněl jsem si ihned, sotva že jsem ji spatřil, verše
Lermontovy, které jsme před několika dny četli a s Vasou
zpaměti se učili. Rusalce, jen rusalce se v tento večer
podobala. Usmívala se, neposlouchajíc svého statného ka-
valíra, starého hulána z doby Napoleona I., Opického, bez
kterého se neobešel jediný ples Fomy Bogdanoviče. Bylo
na něm znáti, že jest okouzlen svou dámou, nakloňoval
k ní svou dosud krásnou postavu, kroutil si svůj šedý,
dlouhý knír, ohýbaje, dle polského způsobu, kolena dle
taktu polonezy, podupávaje zlehka nohou, vězící v husar-
ské botě se zlatým třapcem. Tlustý dělostřelecký plukov-
ník vedl Galečku, supě již únavou a nepozorovál, že Tru-
chačev, jdoucí s Andělou za ním, karrikoval každý jeho
pohyb, jeho těžkou chůzi, jeho ospalý úsměv. Anděla se
chechtala a za ní se ozýval zvonivý smích celého řetězu
mládeže, jdoucí za ní. Poněvadž nebýla tam žádná dáma,
chytil jsem Vasu a táhl jsem ho za ostatními.
V téže době se otevřely dvéře na druhém konci
sálu. Kdosi vešel, zůstal státi, kloně uctivě hlavu před
kolem jdoucí hospodyní a generálem Ryndinem. Objevil
Lermontov
Vasa
Bogdanovič
Galečka
Ryndin
18
article
bádá, bychom se každým způsobem zúčastnili plesu. Ale
nevím, jak Vasa, nechtělo se mu!
Přijde, odpověděl mně nemocný s úsměvem.
Já nerad tančím, začal Vasa.
Musíš však .. . jako všichni ostatní . ..
A vy byste se mohl podívati dolů. Já Vasov
nedám spáti!
Vasa se na mne nespokojeně podíval. Jeho otee
zachytil tento pohled.
— Budu spáti, pravil docela klidně a s úsměvem,
který vehnal krev do tváře synovy v ..
Po obědě ho vezli na procházku. Ale tentokrátes
jaksi sám vyhýbal lidem a zvolil si krajní stromořadí za-
hrady, kde se nikdy žádný neprocházel. Vrátili jsme se
domů velmi brzy. Když bylo všechno hotovo a my umytí,
učesáni i také Savelim trochu nakadeřeni, postavili jsme
se před něj v nových halenkách a lesklých střevících.
Obracel nás dlouho na všechny strany, kochaje se patrně
pohledem na syna a s jakýmsi dětinským uspokojením
nás neustále chválil: tuze hezky, tuze pěkné. Dle jeho
výslovného přání provedli jsme celou svou toilettu v jeho
pokoji. Byli jsme mnohem dříve připraveni, než bylo za-
potřebí a procházeli jsme se dlouho po pokoji pod
neodvratitelným pohledem nemocného. Brzy jsme se na jeho
rozkaz přiblížili k zrcadlu, bychom přišpendlili posunutý
nákrčník a opět jsme se cvičili, jak se budeme ukláněti
a vybízeti dámy: »prosím o řadový tanec.« Našim žer-
tům velice se smál a neustále na mne kýval, opakujen:
»jako on, jako on!« A Vasa, aby otce uspokojil, žertoval,
napodobuje mne, zaokrouhlil lokte a stavěl se na špičky
nohy, jakoby tančil . .
Zapomenutá otázka.
253-
Vasa
Vasov