Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

30. prosince 1909. Číslo 359.

4 article

strašidlem slovanské otázky nemůže sdíleti a dle poměru sil sněmovny posla- necké považuje utvoření stálé majority slo- vanské stejně za vyloučeno, jako utvoření majority německé. Konečně jsou tu ješte panská sněmovna a vláda. Panská sněmovna doza- jista by nikdy neschvalovala znásilnění Němců v Ra- kousku. Zachová li se národní svornost Němců, ne- může spatřovati žádného důvodu ke strachu. Potíráním obstrukce byl vyléčen jen příznak, nikoli nemoc. Jen urovnání sporu národ- ního — povede-li ubezpečování vůdců o míru k skutečnému sblížení politickému, může udržeti par- lament úplně dělným a proto přeje si každý dobrý Rakušan konečného míru mezi Němci a Čechy, pro- tože poslanscká sněmovna teprve potom bude moci nabýti postavení ji náležejícího a rozvinouti činnost, kterou od ní národové očekávajl. Parlamentní vláda v Rakousku je nemožna, pokod potrvá neoslabeně národní boj mezi Němci a Čechy. Prato nebylo by šťaslným rozřeše- ním, kdyby učinil se pokus s novým vydáním koalice. Velice by litoval, kdyby nastal a změna sy- stemu. Bienerthova souslava musí být i na příště zachována. Řečník ke konci přál m.-p. Bienerthovi ještě velmi mnoho šťasiných dnů. K německému národu volá však z vřelého srdce Sureum cerda! Ničeho se nelekáme! Hr. Piniňsai pojednal nejdřive o špatné financní sitnaci Hanče. Je pro zvýšení daně z lihu ve pro- spěch z emských financí. Nepříznivý finančnt slav spadá na účet annexe. Kritisuje finsnční plány vlády, přimlouval se ale za zvýšení daně z piva, ale brojil proti veli- kému zvýšení daně dědické, proti reformů a zvýšení osobní daně z příjmů a drakonickým prostředkům při zjišťování přijmů.

Němec Rakušan Čecho Bienerthův Bienerth Piniňsai Hanč Rakousko Prata Hradec panská sněmovna

5 article

Řečník představuje si sanování fi nane zemských a státních lak, že by v první řadě mělo býti zavedeno zvýšení dávek z lihových nápojů jako podklad ke zvýšení příjmů státních Konečně vyslovil naději, že při sanování financi zemských bude vzat na Halič větš! zřetel, než v druhém vládním návrhu. Hr. Gočss a jeho strana budou hlasovati pro zatímný rozpočet. pokládajíce to za státní nezbyí- nost, která zásadně nesmí býti žádné vládě ode- přena, jen by si přál, aby uznáníhodné jednání vlády zůstalo jako inventární kus všech resorie nedolknutelný změnou doby. Berní předlohy v mnohých požadavěích jsou tuze daleko přes míru nutnosti a přípustnosti. Blojí proti navrženému zvýšení progres osobní daně z přljm ů. Předloha o dani z dědielví ve spojení se sazbami postupné daně z příjmů rovná se částečně konfiskaci jmění. Jednaje o domovní dani třídní, opřel s 50% přírážce z tak zvaných luxnsních staveb. Jeho skupina nespřátelila by se s finanění poli- likou, jež by chtěla hledati problemy, které se na- prosto příčí přítomnosti i nejbližší budoucnosti S touto výhradou bude hlasovati pro zatímný roz- počet. (Hlučná pochvala.) Dr. Plener prý už ve své poslední řeči o stát- ních financích poukázal, že velikou příčinou nynějš žalostné situace finanční třeba hledati v bujení úřad- nických a osohních platů vůbec a ve státních želez- nicích, což zevrubněji doličuje. Vojenskými výdaji obyvatelstvo není přespříliš zatíženo.

doktor Plener Halič Hradec

6 article

Daně musí býti zvýšeny. Nelze však pokládati za správno, jeví-li se sna- ha, veškeré neuhražené potřeby trvale odstaviti na cestu úvěru. Za nynější finanční situace je nutno aby zavládla přísnost ve správě. Jest to příčinou na- šich dnešních finančních rozpaků, že během posled- ních desíti let byly bez ohledu na státní poklad při- nášeny následkem parlamentních a politických si- tuací peněžní oběti, které jsou vlastně velmi pochyb- né ceny pro účely správní, vedly však finance k ny- nější krisi. Řečník je proti zrušení dvou nejnižších stupňů třídní domovní daně, lituje, že vláda upustila o pivní daně. Pro ozdravění zemských financí není vůbec žádného plánu. Zbývá nyní pouze kořalka ke zdaněni. Potřebujeme, aby veliké spotřební předměty byly zdaněny, aby poskytnuta byla linaněně výnos- ná pomoc, avšak nutno pamatovati, aby při zdanění majetných tříd neukázal se nenávistný ráz. Situace v poslanecké sněmovně stěžuje postavení vlády, protože stojí bez většiny vůči velikému seskupení stran, které jí buď více ne- bo méně jest nepřátelské a své nepřátelské smýšlent projevuje oposicí aneb zamítáním důležitých zákonů Musí postupovati s jistou obratností, avšak take s povností, aby dosáhla pro dobrou věc skutečné podpory. Půjde-li touto cestou, dostaví se snad i v tomto ohledu ponenáhlu zlepšení. Každému pří- teli všeobecného blahobytu musí záležeti na tom aby tyto národnostní rozpory, byť i ne úplně ze světa byly odstrančny, přece aspoň byly obmezeny na určitou míru Dokud se napodaří, aby umírněné živly na obou stranách vykonávaly jistý nátlak na radikály. jsou velmi skrovné vyhlídky na dorozumění. Věc v Čechách nejsou tak jednoduché, vůbec Slované jsou nyní velmi sebevědemí náslodkem obecného volebního práva, jímž jejich posice v Rakousku byla sesílena. Slovanstvo od ně-

Slovan Čechy Rakousko

7 article Hudba.

Hudba. + Pěvecké sdružení učilelá moravských uspořá- dalo v úterý v Praze koncert na oslavu Smetanovu Byl to již 95. koncert nadšených, nezištně pracujících pěvců, jimž není žádná oběť dosti těžká, aby stále a stále se zdokonalujíce, šířili českou píseň a slávu českého jména. Úspěchy jejich za posledních tří le ve Vídni, Mnichově. Norimberku, Lipsku, Berlíně. Drážďanech, Paříži, Nancy jsou nejen úspěchy hudby. ale i kultury české, poněvadž tu s hudbou i jazyi a básnictví české poprvé v takovém rozsahu i za hra- nicemi přišly k platnosti. Proto měly by též snaby neúnavných pracovníků, jichž ideálem jest krása, vý- raznost a dokonalost českého slova zpívaného, býti co nejvydatněji podporovány. Úterní koncert jak ná- vštěvou, tak ovacemi pěvcům spontanně, po každém téměř čísle prokazovanými, vydával svědectví, že praž- ské obecenstvo začíná již chápati význam sdružení a věnuje mu přízeň rostoucí od roku k roku. Pořad zahájen sbory Smelanovými, mobutně jednoduchým »Věnem«, jehož hymnický ráz pávci znamenitě dovedou vystupňovati, ladně členitou »Rol- nickou«, jejiž zpěvnost nejvíce uchvátila a dynamicky neméně než intonačně choulostivou »Písní na moři«.

Smetanův Smelanový Rol Praha Vídeň Mnichov Norimberk Lipsko Berlín Drážďany Paříž Nancy

8 article

Novákova »Vánoční ukolébavka« opělně zaujala svou melodickou něžností, jako Nebuškova »Plseň Velkého pátku« hloubkou své nálady. Moravští pěvci vystihli mistrně ráz obou těch originálních skvostů české skladby sborové. Skoro již bizarní ve své snaze po původnosti v zachycení reality jest Leoš Janáček v zhudebnění Bezručovy sociálně silné básně »Ma- ryčka Magdénova«. Třiští zvuků zdá se v prvním okamžení jeho skladba, nieméně na konec dojmu se neubráníte. Tak zvláštní nálada vyplyne ze všech neurovna- ných těch dojmů a často příkrých nárazů zvěn. Ve- liký jest skok, jenž od smělých těchto novol vede zpět k formální dokonalosti a zvukové vyrovnanosti Sukových zpěvů na slova lidové poesie srbské. »Klid se trati«, jakýsi druh zastaveníčka, dal příležitost vyniknouti tenorům. Humor projevili pěvci v charak- teristice »Bána Varaždinského«, přimkouvše se do nejmenších detailů zvuku i rylbmu k intencím skla- datelovým. Regerův čtverozpěv »Jízda busarů« jest opět jednou kontrapunkt, který maluje a zpívá. Kabi- netní kousek. Pěvci zmohli úplně intonační jeho ob- tíže. Křížkovského vždy svěží, národně křepký sbor »Dar za lásku« a přidaný vrták z Pallových »Če- ských tanců« jaře zakončily zdařilý koncert. Jen znovu a znovu bylo se obdivovati přesnému ladění sborového tělesa, jeho znamenitému výcviku a před- nesu do nejmenších odstinů propracovanému.

Novákův Nebuškův Plseň Janáček Bezručův Sukův Regerův Křížkovský Pallův Ma Kabi

9 article

Dirigent prof. Ferd. Vach vede vše jako na nitce, čím tenčí, nepozorovatelnější, tím citlivější a pevnější. Jest duší celku, duší vysoké inteligence hu- dební. kolika let je v oErozovacím stadlu, s nímž přátelé jeho spojují dalekosáhlé plány. Novoslavis mu je v prvé řadě namířen proti Německu a proti Něm- cům v Rakousku. Na druhé straně také nelze po pírati, že existuje jisté kolísání ve hnutí. Čeho nejvíce potřebujeme a čeho lze nejlíže dosíci, je poznání, že ve XX. století nemá exklusivní nacionalismus vůbec žádně oprávněnosti. Neodpírám-li svobody jinému, musím mu také přiznati právo sebeurčení v národnostních záležito- stech. A v této formulce mohly by se i nejkraj- nější národnostní politikové naší doby konečně přece sejíti. Je nutno celou tuto otázku svěsti ke dvěm jednoduchým věcem: k principu svobody a k prin- cipu pořádku. Očekávám, že tento názor dostaví se také u svářicích se stran a tu nejsem tak zcela bez naděje na zlepšení našich poměrů. Dr. Baernreither: K odstranění schodku mohly By přispěti také reformy a úspory v naší správě a v našem hospodářství a pak by nebylo nutno zvy- šovati daně. Už dávno jsem přesvědčen, že dostá- váme se do nemožné situace finanční. Chce-li mo- derní stát pokračovati v přejímání obchodu, musí jednotlivá odvětví svých podniků reorganisovativ určitém obchodním smyslu. Možnost roforem správy a úspor mělo by býti předmětem našeho zkoumání Chci zmíniti se o možnosti, dosáhnouti

profesor Ferd Vach doktor Baernreither Německo Rakousko

10 article

v české otázee

11 article

pokroku. V posledních 20 letech byly učiněny tř vázné pokusy, přivésti ji do pořádku; prvý v r. 1890 To byly známé punktace, měly však pouze částečný úspěch. Vedly ke zřízení zemědělské rady a zem. šk. rady a k několika opatřením při vrchním zem- ském soudu. Jiné punktace byly zníčeny — bohužel — nastalými událostmi. Druhý oficiální pokus z r 1900 byl tehdejší vládou připraven všemi možnými předlohami a statistickými pomůckami. V důvěrných poradách byli jsme tak svorni, jako v potomních oficiálních. Avšak také tehdy nedostávalo se nulné energie, která by výsledky této vyrovnací kampani byla proměnila ve formy zákona nebo ve správní příkazy. Poslední pokus byl na jaře r. 1905, při kte- rém obě strany otevřeně, ale věcně se vyslovily jednollivých záležitostech. Jest nutno odhodlati se ke čtvrtému pokusu který by musil býti prost všech chyb, které se staly při dřívějších pokusech. Avšak obtíže spíše vzrostiy veliké strany se roztříštily a zmizela zmužilost za- saditi se o něco, co pokládá se za správné a možné Neodhodlají-li se občanské strany k pokusy, učin tak konečně i strany jiné. Otázka, o níž se dnes jedná, je tak zv.

12 article

národnostní samospráva. Národní autonomie bere se ve smyslu teritorišl- ním, jako ohraničení jistých krajů v zemi české tedy ohraničení německých a českých krajů s terito- ríální správou ve vytčených hranicích. Chápe se však také a to zejména činí sociální demokraté, jako osobní příslušenství k národu, jako organisace ná- rodních kmenů, jako právnická osoba, jako jsou na příklad nositelé školních břemen, takže dva právně rozdílní národní kmenové bydli na stejném území a svá práva uplatňují vedle sebe. Úpravy české otázky lze dosáhnouti pouze věc- ným spojením obou pojmů autonomie. Národnostní zásada má pro nás i ten veliký význam, že na ní lze vybudovati ochranu menšin. Při tom nejlépe se sezná vnitřní souvislost obou töchto pojmů samo- správy. Národnostní samosprávou bude možno vy- tvořiti určité feritoriální kraje k ochraně menšin. čímž zároveň budou tyto menšiny pro budoucnost upokojeny. Zásada krajského rozdělení byla princi- piálně Čechy přijala. Jodná se pouze o formu a kom- petenci krajů. Nejhlavnější však by bylo, kdyby se jednalo pouze o to, co v lčchto krajích mělo by se provésti k užitku obyvatelstvo, jak obyvatelstvov těchto krajích mělo by býti podporováno ve svém hospodářském, finančním a kulturním pokroku.

13 article

Hr. Clam-Martinic projevuje nejprve povděk pad tím, že došlo ku parlamentnímu projednání zatím- ného rozpočtu. Uznává se všeobecně, že stát nacház se před novými, částečně nevyhnutelnými výdaji k úhradě těchto výdajů třeha starati se o nové příjmy. Zvýšení osobní daně z příjmů je možno s podmín- kou, že provedeno bude v celém rozsahu. Dědickou daň jmenuje nemorální. Ve změněné berní předloze ministr financí věnoval zemím danajský dar zvý- šené pivní dávky. Průmysl bude moci vyhověti veliké poplatnosti. bude-li možnost jeho existence zachována a rozvol podpotován. Panská sněmovna bude souhlasiti tak s novými těžkými břemeny, budou-li rozdělena spravedlivě. Za nynější vlády — pokračoval — stal se obra který vehnal velikou část slovanských stran do nej ostřejší oposice proti vládě. Dle mého názoru vláda učinila mnohé, co musilo roztrpčiti české obyvatelstvo.

Martinic Hradec

14 article

Od rozšíření svrchovanosti nad Bosnou a Herce govinou stal se v naší vnitřní a zahraniční politice obrat, který početně sesílil Slovanstvo, jednak zpo sobil při dalším sledování naší zahraniční politiky užší styky s Německem. Dle mého skromného ná zoru spolek s Německem bude moci také v budoue nosti býti nejbezpečnější oporou naší zahraniční po litiky. Ale ve spolku dvou států třeba vždy míti n zřeteli vliv silnějšího na politiku slabšího. V tomt ohledu chovám jistě obavy do budouenestl. Dle měho názoru měla by se naše zahraničn politika snažit proraziti si cestu na Východ a navá- + Ke koncertu Spolku českých žurnalisto v Praze dne 4. ledna večer v Rudolfinu jsou již vy- prodány lože, křesla po 3 a 4 K a místa k stání po 1 K. U nakladatelských firem F. A. Urbánka Mojmíra Urbánka dostati lze ještě vslupenky na zbý vající křesla po 5, 6 a 7 Ka k stání v přízemí po 3 K. Stěžejními čísly bohatého programu jsou mono- logy Elektry a Salome, jež přednese proslavená kra janka naše slč. Gärtnerova s orchestrem, záležejícím z 93 umělců České Filharmonie a orchestru Národ ního divadla. + Z České FIlharmonie. Dnes o 8. hod. večerní koná se v Narodním domě na Král. Vinohradech obvyklý čtvrteční koncert za řízení dra. Vilém Zemánka Za pořada jsou mimo jiné skladby: Sme- tana: Ouvertura k opeře »Prodaná nevěsta«. Dvořák »V přirodě«, ouvertura. Wagner: Píseň na večernic z opery »Tannhänser«. Bendl: »Jihoslovanská rhapso- die«. Čajkovskij: Valčík z opery »Eugen Oněgine Vstupenky po 60 hal., rodinný listek (pro 3 osoby 1 K 60 bal. prodávají se po 7. bodině večerní u po kladny.

F A Urbánek Urbánek Salome Gärtnerův Král Zemánek Dvořák Wagner Bendl Čajkovský Valčík Oněgin Bosna Německo Praha Rudolfinum Vinohrady spolek český žurnalista Český filharmonie Sme Narodní dům

15 article Dramatické umění.

Dramatické umění. + Krise ve dvorním divadle vídeňském byl nyní definitivně vyřízena. Přerušené a opět zahájené vyjednávaní se sl. Bergrem skončilo zdarem a šl Berger byl získán pro vídeňské divadlo. Doufá se, že také vyjednávání s hamburským divadlem o spro- štění téhož všech závazků, jaké dosud má, odbude se hladce.

Kris Bergr Berger vídeňský divadlo

16 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Oslavy Gladstonových narozenin v Bulhar sku. Ze Solije, 29. prosince. (K. k.) („Ag. Tel. Bulg.“) U příležitosti oslavy stého výročí narozenin Gladstona byly slouženy ve všech kostelích v zemí slavnostní bohoslužby. Requiem ve zdejší kathedrále zúčastnili se králův zástupce, ministři, vysocí dů- stojníci a úřadníci, jakož i velmi četné zbožné obe- censtvo. Ve všech školách v zemi konaly se před- nášky o životě a působení Gladstonově. Také na uni- versitě v Sofiji konala se slavnostní přednáška o témže předmětu. Veškeré noviny věnují pamětnímu dnu delší články a přinášejí podobiznu Gladstonovu = Následky prchlého činu. Z Trieru, 29. pro- since. Majitel továrny na stroje Grosser vystřelií v hádce na svého učedníka, jejž zranil lehce na uchu Grosser, jenž se teprve potom z leknutí, které násle dovalo po činu, způsobeném v rozčilení, vzpamato xah vypálil pak druhou ránu na sebe a zastřelil se zati srdečnější styky s ruskou říší, při čemž By za- jisté vroucnost našeho spolku s Německem ani nejmenším neutrpěla. Navázání lepších styků s Ruskem mohlo b novoslovanskému hnutí ulomiti ostří. Škodí nám především konsolidování v vnitřním ústrojí, za jehož předpoklad pře dešlý řečník označil národnostní dorozumění zejména v Čechách. Musí přijíti ke změně, neboť další roz- mach radikálního proudu, další nabytí vlivu na ony strany, které tam politiku provádějí, radikálním proudy vede k ehaosu. Jako přívrženec programu sv strany vyslovuji aspoňí přání. aby především zachována byla samo- správa zemí.

Gladstonův Bulhar Gladstone Solija Trier Německo Rusko Čechy

17 article

České sírany dosáhly příznivého postavení tím že bez jakékoliv ceny vzdaly se obstrukce a prot mohov nyní plným právem žádati totéž od svých německých krajanů. Železničního neštěstí u Uherska bylo použito v „N. Fr. Pr.“ ku podezřívání českého národa, kter musím co nejostřeji odmítnouti. (Hlučný souhlas na pravici.) „N. Fr. Pr.“ vrhla českému národu ve tvál urážku, že lidé chovali se tam takřka jako hyeny na bejišti. Grabmayrovo slovo o defensivě vyznívalo tak silně, že se musilo supponovati, že ofensivu provád- druhá strana. Ale tomu tak není. Použil také slov „dorozumění“ a „smířlivost“, ale tak, že nebylo z je- ho slov slyšeti vroucí touhu po dorozumění. Dr. Grab mayr má pravdu, tvrdí-li, že parlamentární míni- sterstvo je nemožné a rovněž, že nelze rozděliti ka- binet podle klíče. Po měm soudu potřebujeme vládu spravedlivou a vládn zdatných mužů (Souhlas.) Federalismus nemůže uškoditi žádné ná- rodnosti v Rakousku. Je-li naším konečným cílem mocné Rakousko, přijdeme konečně k názoru, že ve- škeré články tohoto Rakouska musí býti oživeny smyslem pro celek, státní ideou. Náš vlastní zájem sebezachování nutí náší abychom pevně trvali n jednotnosti určitých institucí v jednotlivých článcích říše, v armádě a ve všech oněch institucích, které uznáváme za jednotné, aby tak Rakousko zachováne bylo mocným. Dříve nebo později dejde k federalismu, ve kterém všichni náro- dové Rakouska budou šťastni a Rakou- sko bude mocným. (Hlučná pochvala.)

doktor Grab Uhersko Francie Rakousko

18 article

Ministr ryt. Biliňski dovozoval, že také vláde na jaře vyšla se stanoviska ozdravění zemských financí, tušilat, že později musí dojíti k sanování nebo zlepšení státních financí. V tomto smyslu vznikla myšlenka, aby daň z piva byla sestátněna a zvýšena a zemským financím, po případě jednotli- vým zemím aby ze státních prostředků byl uhražer aspoň schodek, který vyplývá z pravidelného ho- spodářství jednotlivých zemí. Byť i vláda upustila od pivní daně, varuje ministr před ilusí. Se stano- viska úpravy státních financí se vůbec ničeho ne- změnilo. Až bude sestaven nový rozpočet, ukáže se ihned potřeba státní pokladny nových velikých pří- jmů a těch lze docíliti pouze cestou nových daní Omylem je tvrzení, že příčinou nynějších špat- ných finančních poměrů jest annexe Bosny. Ve stát- ním rozpočtu se schodkem 42 mil, není ani halél pro Bosnu. Finanční poměry jsou strašně špatné a tu nás tísní tím více výlohy, vyplývající z annexe Bosny.

Bosna

19 article

Ministr hájil dále finanční plán. Na daní dědické jako takové musí trvati. Vládou podaná předloht odpovídá přání poslanecké sněmovny. Vláda zajisté nebude trvati až do poslední tečky nad i na svém návrhu. Pokud se týká zrušení nejnižších dvou kategori domovní daně třídní, jedná se tu skutečně o nejmenší a nejchudší sedláky v odlehlých vesnicích a je t závazek dřívější vlády naproti stranám v poslanecké sněmovně. Nynější vláda má prostě prověsti, co dříve bylo slíbeno. Ministr jednal potom o zatímním roz- počtu. Na to mluvil ještě prof. Hlava. (Jelikož c. k korrespondenční kancelář do 1/41. hod. řeč jeho ne dodala, odkazujeme na obsah řeči v reliefu.) Šl. Skene vzdal se slova. Po doslovu svob. p. Niebauera zatímný roz- počet přijat beze změny ve všech čteních. Po zevrubném referátu Schwegelově při- jala také rumunská obchodní smlouva a obchodně- politický zmocňovací zákon, po referátu hr. Har- degga předloha o zhodnocení dobytka a po referátu Plenerově zákon o lihovém kontingoniu, vesměs bez debaty Provedením voleb schůze ukončena o 3/48. hod večer

Skene Niebauer Plenerův Haro poslanecký sněmovna

20 article Politické zprávy domácl.

Politické zprávy domácl. V Praze, 29. prosince. (Dozvuky par- lamentní kampaně.) Panská sněmovna schválila dnes zatímný rozpočet a zmocňovact zákon, vláda Bienerthova má tedy bez paragrafu z nouze vše, co potřebuje v nejbližších měsí cích, pročež mohou nastati prázdniny říšské rady, které potrvaji prý do poloviny února. Po- litické udalosti předvánoční nezmizí však ani nyní s časopiseckých sloupců, neboť důsledky jejich musejí se objeviti do poloviny ledna, v kte- réžto době má býti rozhodnuto o osudu sněmu království českého. Zatím píše se ještě o změné jednaeího řádu poslanecké sněmovny. Plna samochvály byla řeč prof. Glabiňského při černé kávě u lvovského starosty Ciucheiňského, otištěná ve „Sl. pol.“ Prof. Glabiňski klade sobě za zásluhu, že dne 18. prosince nastala v situaci známá příznivá změna a že tedy jen kolu polskému náleží za to dík, že se v poslanecké sněmovně vyřídily státn nezbytností a nebylo třeba sáhnouti k § 14. „Kur. Lwow.“ poznamenává k této samochvál dosti zlomyslně: Charakteristickou známkou uklidňovací akce prof. Glabiňského bylo, že do- kud p. Glabiňski parlament uklidňoval a ku práci vybízel, nohnul se ani s místa. Teprve, když p. Glabiňski dal všem pokoj a v polském kol dal odhlasovati, že Poláci si umývají ruce, parla- ment netoliko se dal do práce, ale zabezpečilse jednou na vždy proti obstrukci.

Bienerthův Glabiňský Ciucheiňský profesor Glabiňski Polák Praha poslanecký sněmovna

21 article

Velmi skepticky o účincích zostřeného jed nacího řádu píše liberální „Slovenski Narod“. Postavení Slovanů nezlepšilo se dle jeho soudu ani o vlas. Vše zůstalo, jak bylo, jen nositelk německého systému, Bienerthova vláda, byla zbavena starostí. Dostala zmocňovací zákon, jejž v létě nemohla vymoci pro obstrukci a o jehož osud se strachovala i nyní; dostala zatímný roz- počet, jejž Slovanská jednota nechtěla povolit jinak, než provede-li se před ním rekonstrukce kabinetu. Nyní však vláda dostala rozpočet zmocňovací zákon bez všelikých podmínek, tedy tak snadně, že se ji o tom před týdnem ani zdáti nemohlo. Rekonstrukce kabinetu stane se aktuálnou teprve tehdy, až bude zaručena možnost, že Če- chové i Němci budou moci seděti vedle sebe v jednom ministerstvě. To však se stane tehdy až bude obnovena dělnost českého sněmu Ustoupí Němci od svých nesplnitelných poža- davků? Užije bar. Bienerth vší váhy svého vlivu, aby je přiměl k povolnosti? Dokud odpo- věď na tyto otázky je pochybná, zůstane po- chybným i příznivý pro Slovany účinek nového jednacího řádu. V Praze, 29. prosince. (Nově zvolený gorický sněm) zahájil svou činnost opět křikem a násilnostmi. Slovinským klerikálům po- darilo se zmocniti se při volbách mandátů vše

Bienerthův Němec Praha Slovenski Narod Slovan

22 article

obecné kurie, takže mají nyní ve sněmu 6 hlasů proti 5 liberálným. Spojivše se s liberálními Vla- chy proti vlašským klerikálům (!), užili hned v prvé schůzi své přemoci a zrušili mandáty tří liberálných poslanců slovinského velkostatku Zbývající dva slovinští liberálové, Gabršček dr. Gregorig vzdali se pak dobrovolně mandátů. takže ve sněmu zůstali jen Vlachové a slovinšt klerikálové. Bezohlednost slovinských klerikálu přestupuje už meze politické připustnosti. V Praze, 29. prosince. (Nový chorv at ský ministr.) Jmenování dra. Lukacse uher ským ministerským předsedou zavdalo podně k pověsti, že ustoupí také ministr pro Chorvat sko Josipovič a jeho nástupcem v uherském mi- nisterstvě se stane hr. Theodor Pejačevič bývalý bán chorvatský. „Obzor“ prohlašuje t kové pověsti za mylné. Dle jeho informací b Pejačevič může se vrátiti na stolec bánský ale nikterak netouží po tom, aby se stal nástu cem Josipovičovým. Otázka chorvatského mi nistra rozhodne se však ještě tento týden a sice dorozuměním chorvatských delegátů na sněmo uherském s drem. Lad. Lukacsem.

doktor Gregorig Vlach Chorvat Josipovič Pejačevič Josipovičův Praha

23 title

Politické zprávy zahraničné.

24 article

V Praze, 29. prosince.

Praha

25 article

Přednáška o české literatuře v Petrohradě. (Pův. zpráva „Nár. Listů“.) A. L. Z Petrohradu. Myšlenka slovanské vzájemnosti víc a více se rozšiřuje mezi ruskou mládeží Od loňského roku při Bestuževských Vyšších ženských kursech v Petrohradě je zří- zen „Slovanský kroužek“, jejž řídí známý slo- vanský pracovník profesor A. Pogodin. Prác v kroužku jdou čile před se a na jeho schůze dostavuje se na 200 osob. Ve schůzi dne 18. t. m. český básník František Táborský měl přednášku o české literatuře XIX. věku. Uvítán byl hlučným potleskem posluchačstva, jež mu p přednášce stejným způsobem projevilo dík. Po- sluchačky podaly mu kytici z bílých růží a čer- vených karafiátů, v českých to barvách. Po mno hých otázkách posluchaček po české literatuře a ženském hnutí v Čechách, na něž přednášeč laskavě odpovídal, byla mu při odchodu z po- sluchárny uspořádána bouřlivá ovace.

A L A Pogodin Táborský Petrohrad Čechy

26 article

Rusko a Rusové haličti »Novoje Vremě« energieky se ozývá proli klepům na Rusko, které v říšské radě vídeňské přednesl rylit Vasilko, jenž prý před svou řeči byl návštěvou u hr. Aehrenthala. List si vzpo- míná na záhřebský proces proti chorvatským Srbům, na letošní pražský proces omladiny, na proces Friedjungův, vidí mezi nimi souvislost pokládá za podobné pravdě, že za nedlouho budou jako velezrádei na lavici obžalovaných posazeni i haličtí Rusové, t. j. haličtí Steroru- sové, kteří hůjí jazykovou a národní jednotu svou e Velkorusy, čímž nečiní nic nedovoleného. Rusko, praví »N. Vr.«, nikdy se ve své politiee neutikalo k podkopné ugitaci a úplatkům. Hrabe Vladimir Bobrinský, předseda »Haličsko ruského spolku v Petrohradě«, nejednon prohlásil, že účel tohoto spolku je čistě kulturný a ničeho společného nemá s politikou. Hr. Bobrinský i v Praze, i ve Lvově, i v hosudarstvenné dume ukazoval na to, že když je v Rakousko Uhersku dovoleno působití zahraničným osvětným spolkůn německým a italským, že to zajisté dovolen bude i kulturnému spolku ruskému, chtějícímu pracovati na poli osvěty mezi ruskými soukme- novci v Haliči.

Rus Vasilko Srba Friedjungův Bobrinský Rusko Petrohrad Hradec Praha Lvov Rakousko Uhersko Halič Novoj Vrema

27 article

Rusko-asijská banka. Tyto dni podepsána předběžná smlous o splynutí Rusko-činské a Severní banky, obou v Petrohradě; splynutím vzniká velká bank s velkým základným kapitálem pode jménem »Rusko - asijská banka« (»Pyccgo - ABiaTegii 6H«). Hlavním akcionářem Severní banky je »Soeiété géněrale« v Paříži a Rusko- čínské banky — »Pařížsko-nizozemská banka«. Mysl se, že nová »Rusko-asijská banka« široce užije síly francouzského kapitálu, aby organisovala financovala v Rusku solidně průmyslové pod- niky a vůbec pomáhala všem odrělvím ruského průmyslu. V čele nové banky státi budou: ře- ditel Rusko-čínské banky A. L. Putilov a ředile Severní banky M. E. Verstrat. Sto podplacených poalanců.

A L Putilov Verstrat Rusko Petrohrad ABiaTegie 6 Paříž asijský banka severní banka nizozemský banka

28 article

V socialistické straně italské došlo násled kem vystoupení Ferria ze strany k veli ké krisi. Soeialisteký prof. Labriolo uveřej- ňuje při tom sensační odhalení. Ferri byl prý ze strany odstraněn proto jen, že hleděl n praty polobohům strany. Za těmito stoj tři milánští velkobankéři, kteří ulo- žili své kapitály a velikým ziskem v družstev- ních podnicích socialistické strany. M.-p. Giolit podporován byl úsilně stranou tou také proto že všemožně družstevním podnikům těm nadr- žoval a také stavbu jedné železnice v již. Italii social. družstvu svěřil. Za to mu socislistick strana ve sněmovně »držela palee«. Skorem posměšně otiskuje social. posl. Morgari článek, v němž dl, že jeho strana muší podporovati nynějšího premiera O. Sonnina, poněvadž jest prý to první ministr- president, který zavřel reptilní fond a kterýž vystříhá se osobních intril parlamentních. Sonninův úkol jest prý v ylon- čiti ze sněmovny sto poslanců, kteří se tum dostali korupcí a kteří s každé vládě predávají. Král měl by prý teď, rozpuštěním její, tuto rakovinu ilalské sně- movny odstraniti.

profesor Labriola Ferri Giolit O Sonnin Sonninův Italia social

29 article

Z Berlína, 29. prosince. Listy oznamují z Říma: Ve straně italských socialistů vypukla vystoupením Enrika Ferria krise. Známý socialistický prof. Labriolo uveřejňuje při té příležitosti sensační odhalení. Tvrdí, že Ferri byl proto odstraněn, poněvadž dohližel na praty četným stranníkům, za kterými vězí prý tři velel milánští bankéři. Peněžníci ukládali velice vý- nosně kapitál do socialistických podniků. Ferrim perhoreskovaná záliba socialistické strany v Gio- littim pocházela z okolnosti, že Giolitti podniky ony podporoval, čímž si socialisty koupil. Aféra vzbudila také ještě řadu jiných odhalení. Prohlášení presidenta Loubeta a minista Pichona. Francouzští politikově rádi použivají vídeň ských listů k projevům svých názorů. Použlvaj

Enriko profesor Labriola Ferri Giolitti Loubet Pichon Berlín Řím

30 article

tribuny »Neue Freie Presse« z ješitnosti, mnozt i ze ziskuchtivosti. Přikládají orgánu vídeňských bursiánů patrně vělší význam, nežli má ve sku- tečnosti. Domnívají se snad ve své naivní, fran- couzské neznalosti poměrů zahraničných, že má tento žurnál neobyčejný význam. A na mnohá působí ta okolnost, že články, jež vyškemrává na pařížských celebritách zpravodaj, či splše sgent »Nene Freie Presse« Frischauer, jsou lépe placeny nežli v pařižských listech. Za 1000 st 1500 K dá se pohnouti i spolupracovník proti- německé »Revue des Deux Mondes« k vystou- pení ve sloupeích orgánu vídeňských chauvinistů. V »Neue Freie Presse« objevil se článek Adolfa Brissona o rozmluvě autora s bývalým presidentem republiky. Loubetem. »Nene Wiener Tagblatt«, nechtěje ostati pozadu v ko- ketování vídeňských novin s Paříží, vyžádalsi od ministra zahraničných věcí Pichona jeho mlnění o situaci Francie v Evropě. Interview pana Loubeta vzbudil neoby- čejnou pozornost. Dobrý president se velmi sdilně rozpovídal. Vzpomíná na slavné doby své vlády, kdy se stýkal s koranovanými hlavami. Vznešení hosté republiky nezapomínají na pre- sidenta v jeho zátiší a roztomile mu dávají na jevo svou pozornost. President ovšem označuje nevděčnost jako rostlinu demokratickou. Bývalý president nicméně je rád, že nemá bývalých starosti a nemusí se probírati ohromnou kore- spondencí.

Neue Brisson Wiener Loubet Paříž Francie Evropa Neue Frei Presse Nene Frei Presse Deux Monde Frei Presse

31 article

President líči cara ruského jinak, nežli jej posuzuje obecenstvo. Chváli jeho oddanost ke krásným ideám a jeho prozíravost. Dlouho předvídal dohodu francouzskosanglickou. Rovnés o anglickém králi mluví bývalý president na- dšeně. O německém ofsaři pravil, že by byl rád s ním se sešel. Toto setkání bylo by se málem uskutečnilo v r. 1906, kdy se ve vodách stal- ských mělo setkati lodstvo francouzské s ně- meckým. Loubet přijal podnět k návštěvě Vi- léma II., kterou by ihned oplatil. Ale k té ne- došlo pro netrpělivost a živost efsařovu, který se náhle rozhodl odejiti. Loubet se 1ěší, že idea světového míru, i když zřejmě nevitězl, přece pokračuje. Skoro 40 let nebyla velká válka evropská. Před krátkou dobou byly by se bez mála utkaly Franeie a Německo, nebýl rozvážnosti Viléma II. a moudré rady elsaře rakouského. Loubet prohlásil, že je problém, od jehož rozluštění závisí mír světový. Doku se Francie a Německo neshodnou, aby smirně upravili osud Elsaska a Lotrinska, budou trval neutuchající zášť, rozpory a nesváry. Císař pro- hlašuje stále, že nic se nezmění na nynějším pořádku. Snad přes svůj bojovný temperament a svou nesmířitelnost bude donucen učiniti, k čemu nikdy nechtěl svolit. Kdo ví, zdali císat ve skvělé uniformě, v lesklé přilbě neobjeví s v pařížských ulicích a nebude přijímati kvěliny od hezkých Patížanek ? Nepřekonatelná slla věd ovládá i silí lidi.

Rovnés Vilém Německo Francie Lotrinsko

32 article

Rozmluva Loubstova způsobila v listech pařížských takový rozruch, že její autor Brisson uveřejnil v »Agence Havas« prohlášení, jimá upírá veškerý politický význam prohlášením Loubetovým, učiněným v důvěrném, volném rozhovoru. Berlinské listy tvrdl, že dementi Brissonove netřeba bráti vážné. Přiznávojí velkout zajíma vost Loubetovým výrokům, zejmena těm, jež ee týkají Elsaska a Lotrinska. »Berl. Tagblatt« soudí, že prohlášení Lou- betovo učiní tím větší sensaci, ponévadž bývalý president republiky se dosud nevyslovil veřejně o německo-francouzském poměru. Nebylo ostatně tajnosti, že jako mnozí radikální poslanci měl sympatie k myšlence německosfraneo uz- ského sbližení. Franeouzský tisk je podrážděn Loubetovou rozmluvou a zejmena jeho poznámkami o ca- rovi, anglickém králi a císaři německém a vy- týká starému pánovi jeho hovornost. Soudí se, že nové vystoupení Loubetovo souvisl s poli- tickými ctižádostmi, jež v něm jeho přátelé vypěstovali znenáhla. — Dále cítiti je v prohlášení Loubetově trpkou nelibost proti nynějšímu presidentu republiky i nespokojenost s vládou. Byl asi popuzen svými rádei, aby při- poměl zemi, že by on vlasti mohl lépe poslou- žiti nežli Falliěres, Briand nebo Pichon. Jauré souhlasí s Loubetovým výrokem o sblíženi s Ně- meckem, který odpovídá jeho náhledům. Prohlášení ministra Pichona v »Neues Wiener Taghlattu« nezpůsobilo zvláštní ohlas, majíc zajímavost pouze všeobecně politickou.

Loubstův Brisson Havas Loubetův Berl Lou Falliěres Briand Pichon Lotrinsko Neue Wiener

33 article

Ministr je spokojen situací a roli republiky. Francie je nutná pro rovnováhu evropskou. Pro zdraví evropského těla je nezbytné, aby oud francouzský byl silný a zdravý. Francie zmo- hutněla, obnovila a zvětšila svou armádu. , Pro zachování míru je nutno uzavírati alliance. Francie před 20 lety uzavřela allianci, které je nezlomně věrná a která, dle Bismarka vychází z přirozenosti věci. Pro Rusko a Francii je stálou jistotou. Otevřela cestu ke smíru angli- eko-ruskému a k uklidnění Asie. Ministr je na- kloněn myšlence dohody francouzsko-německé. Poukazuje na vyjasnění poměrů na východě. Francie se těší a míru, který neporušila od 40 let a který chce trvale zachovati. Co se týče Marokka, chce je upokojiti a zavésti v něm pořádek. Francie mezi svými spojenci a přáteli je hotova spolupůsobiti na každém díle sm- rení, jež neporuší její zásadní zájmy ani ná- rodní tradice. Francie se neodtrhne od. avé mi- nulosti. Nově nálezy pum v Barceloně. V obydli jednoho kamnáře v Barceloně na- lezeno veliké skladiště pum. Úrady soudl, že běží o nové spiknutí. K demisi zraněného rumunského premiéra. Dnes sděluje se z Bukurešti, že Bratianu podal proto demisi svoji, protože nechtěl proli sociálním demokratěm postupovali ostřejí než dosud, co bylo od něho králem žádáno a ce slíbil prý jeho nástupce.

Francie Rusko Asie Maroko Barcelona Bukurešť

34 article Republikánské manifestace v belgické sněmovnš.

Republikánské manifestace v belgické sněmovnš. Belgická sněmovna schválila včera, jak již stručně sděleno, většinou hlasův civilní listinu královu obnosem 3,300.000 franků ročně pr celou dobu jeho vlády. Při tom social. poslanee Boyer v řeči své ohlašoval brzké vyhlášsní socialistické republiky v Belgii. Potíral též ei- vilní listinu a její výši.

Belgie