Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIx.

2

one vandn r orr srne

3

i o nmdus oz lava lim ožlstbn

4

sl ri

5

avlles ni

6

V Praze, ve čtvrtek 30. prosince 1909.

Praha

7

altela elasvenoto vaolotel behtet

8

o valis dhli

9

na odl

10

vlahto čoij sstene zuomšnei li olevlitojsm

11

Číslo 359.

12 article

Na ranní a večerní lioty předplácí seo V Praze v administracir na měsie. . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na čtvrt leta : . . . 7 K 6lh ve fliálkách na měslo. . . . . . 2 K 30h Poštou- na měsle- na čtvrt leta . . . . 9 K oi s dvoji zásilkou na měsle na čtvrt lets

Praha

13 article Na sklonu neblahého roku.

Na sklonu neblahého roku. Na samém srázu roku pro národy slo- vanské jako pro obecný pracující lid stejně krutě nepříznivého, dostali se ke slovu zá- věrečnému ještě cislajtánští lordové, schva- lujíce vládě Bienerthově prozatímní rozpočet na prvé pololetí roku příštího a novou půjčku 130 milionů korun. Nikdo neočekával včera od našich »se- nátorův«, že budou přísnými soudci vládního systému, jenž dohospodařil tak skvěle, že finanční ministr jeho sám odhaduje ne- uhrazenou potřebu pro příští rok statu na 380 až 390 milionů korun. l Aby kdy tak byla dohospodařila ně- která vláda nám příznivější, jako na př.

Bienerthův

14 article

Hohenwartova nebo Badenova ! Jaká to bouře nevole byla by se proti ní zvedla se strany německé levice i v té sněmovně panské Ale že jest to vláda, v níž se Němci zhlí žejí, že jest to vláda, která připravuje krok za krokem Němcům půdu pro zřízení auto- nomní německé země v království če- ském, proto jí vděční Plenerovél a Grab mayrové odpouštějí vše, ano pan Grab- mayr velebí tu »soustavu Bienerthovu« jako prý vzor objektivní, korrektní vlády. zabraňující všem nepovolaným živlům vliv na samostatné rozhodování orgánů politických a soudních, — i brojí zuřivě proti poža- davku Slovanské jednoty, aby došlo brzy ke změně dnešního systému vládního a k na- stolení nové vlády, v níž by se 60procentní většině slovanských národů dostalo aspoň stejného počtu ministrův jako 36procentní menšině německé. Toho prý nelze připustit, takový kabinet dle klíče populačního vedl prý by k neskonalým absurditám v dalším provádění rovnoprávnosti!ea A po takové klassické ukázce něme- okého ducha příjde pak pan dr. Baerenreithen s tváři miliusa i touží, abychom se hleděli s Němci tak sousedsky a přátelský dohod- nouti, jako se dohodli za časů Washingtono- vých občané severo amerických svobodných států o společnou ústavu své velké Unie l

Hohenwartův Badenův Němec Grab Bienerthův doktor Baerenreithen

15 article

Ano, veliká starost dnes ve Vídni, aby došlo co možná brzy k jakémüs kom promisu mezi námi a Němci n sněmu českém. Ne všák, že by se pánům sželelo ubohého království českého, že by mu přáli míru pravého, po jakěm ž touž maručk na základě poctivé rogno- právností obou národů ve svěprávné a své zákonně nedílné vlasti. Oni chtějí jen jakés takés zatímní uklidnění v Čechách, aby měli pokoj v říšské radě. Německo český ten smír nemá býti samoúčelem pro českou zemi. nýbrž jen prostředkem »pro rozvinut činnosti poslanecké sněmovny«. »Potřením obstrukce jest toliko pří znak vyléčen, nikoli však nemoc parla mentu. Ta trvá dále a nelze ji vybojit nežli urovnáním sporu národního mezi Čechya Němci. Pak teprv nabude poslanecká sně- movna opět zdraví a síly k rozvinutí čin- nosti« — pravil »lord« Grabmayr a stejně rozpoznával krasomluvec německých velkostatkářů dr. Baernreither: »Pořádek do zmatků parlamentu vídeňského musí při- jíti jen z království českého « — Což pře- vedeno do střízlivé prosy znamená: Zřídiž se na sněmu českém, zbaveném německé obstrukce, podobná stála komise smiřovací. jaká bývala na sněmu moravském a zatím než ona bude s prací svou hotova, nastan

Němec doktor Baernreither Vídeň Čechy Německo poslanecký sněmovna

16 article

jakýs obapolný, klid zbraní v Čechách, za kterého by česká delegace v parlamentu vídeňském v dobré naději a víře pospolitě s Němci a Poláky povolovala přechodní vládě veškeré ty nachystané ohromné daně a půjčky nové, jichž bude v příštím roce za- potřebí k uhrazení schodku, dosahujícího závratné výše 390 milionů korun. O to běží, o to je vlastní a všechna starost ve Vídni, nikoli však o plné uspokojení národa českého splněním jeho dobrého práva. Do toho, bohužel, jest stále ještě velmi, velmi daleko. »Dle poměru obapolných sil v posla- necké sněmovně«, pravil včera pro útěchu na mysli pokleslých svých komiltonůr Němec Grabmayr, »jest naprosto vyloučena mož- nost, že by se utvořila stálá slovanská většína proti Němcům « Ovšem rovněž na stálou německou většinu nelze již po- mýšlet; ale přes to nepotřebují prý se Němci strachovat věcí příštích. »Netřeba se nám Němcům bát žádné katastrofy. Netřeba nám míti strachu ani před klerikálními nájezdy, ani před strašidly slovanské otázky. Jesti zde ještě vlada a panská snémo vna, které, nedopustí žádnému znásilnění nás Němcův a kromě toho křesťanští sociálové (nejčetnější strana ve sněmovně) osvědčili se býti přese všechny útoky, dobrými Němci.« Kéž prý by jen poslední den vlády Biener. thovy nenadešel tak brzy, toužil včera pan Grabmayr, načež k německému národu volal: »Vzhůru srdce! Ničeho se nelekejme!«

Němec Polák Grabmayr Němcův Biener Čechy Vídeň necký sněmovna

17 article

Sílící účinek manifestu Luegrova, Liechten- steinova a Gessmannova, kterým dne 21. t. m. ubezpečili liberály a nacionály německé, že budou křesťanští sociálové i na dále s nim bojovati ruku v ruce, »kdykoliv půjde o práva německého lidu« — je dnes v celém táboře německém již patrný a nejnovějšt projev prince Liechtensteina na schůzi důvěrníků strany křesťansko-sociální — tepry jim vstřikne elixír kuráže do cév. Ubezpečovalť »černý princ« ostatní strany německé, že změnou jednacího řádu poměr křesťanských socialo k nim nikterak se nezměnil; »Trváme « — pravil — »pevně a věrně při ně meckém souručenství. Není žádného nebezpečí pro německý národ, pokud my křesťanští sociálové a jiné německé strany setrváme ozbrojeni a sjednocen na strážik obraně zájmů jeho v parla- mentě. Každá vláda a každá vládní většina bude potřebovati naší podpory a neudeží se proti nám. Spolku všech Slovano proti nám není a také budoucně se neutvoří Odkud to ví černý princ.? Snad od pana Glabiňského nebo Biliňského? — Rozhodně by sobě měli veškeří myslící politikové slo vanských národův vštípit tento bodavý výrok německého knížete hluboko v pamět! Ne dosti na tom, že nás při volební opravě oši- dili o plných 10 procent zastoupení, že míst náležitých nám Slövanům 309 poslancův pří- znali jich toliko 259 — ale oni troufají si nám ve tvář spolehat a spekulovat na naši zpozdilou slovanskou svárlivost a nesvornost jako na dědičnou naši vadu, kterou jsme nezhojitelně zalížení! Oni Němci drží k sobě všichní pevně a věrně v nerozborném sou- ručenství proti nám, oni tvoří všichni od Wolfa až po Liechtensteina jedinou bojovnou ligu Němectva cislajtánského proti snahám a životním zájmům naším, oni jdou železným krokem za svým starým germánským pudem k východu, jejich Prade nám to nejnověji

Liechtenstein Glabiňský Biliňský Němec Wolf

18 article

znovu ohlásil výslovně v »Neue Freie Presse« že sněmecký národ dříve nebo po zději zahájí opět a zahájiti mus své tažení na východ a jih, jak do- svědčuje nynější politika německé vlády« — ale my Slované rakouští nedovedeme vůči všemu tomu dorozuměti se o pospolité sebeobraně, nedovedeme přemoci svých ne- chutí a předsudků zpozdilých, takže i takov německé knížátko osmělí se veřejně se nám vysmáti: »Slované proti nám Něm cům nejsou sjednoceni a ne- budou nikdyl« Jenom že v láscea v politice neplatí slovo »nikdy«! V dějinách světových pominulo již mnoho předsudků, nechuti, podjatostí a řevnivosti zastaralých mezi národy i plemenem i vírou od sebe rozrůzněnými, jakž by nemělo pohasnouti vymizeti též dočasné nedorozumění mezi ná- rody sobě tak pokrevně blízkými jako jsou Slované rakouští! Tak i my Slované troufejme k sobě zvolati na sklonu neblahého pro nás roku »Hlavy vzhůru a srdce k sobě ničeho se nebojme, nezli své nesvornosti le

Slovan Německo ec Neue Frei Presse

19 article Říšská rada.

Říšská rada. Panská sněmovna. Z Vídně, 29. prosince. (Telefonická zpráva »Nár. La. «) Splnila se předpověď naše, že dojde dnes v panské sněmovně k debatě ještě rozsáhlejšía ješté zajímavější, nežli včera. Velice četní řečnici se vystřídalí. Za vládu promluvil toliko ministr dr. Bi- liňski a ten jenom resortně. Jakkoliv byly učiněny hojné podněty politické a to důležité týkající se nejaktuálnější a nejživotnější otázky ministorský předseda, který si činil horlivě po- známky, nepromluvil. Patrně z opatrnost a obezřelosti, by mžádným slovem nikde ne narazil. Dvě záležitosti nalézají se v popředí disku- se: berníreforma, jednak český sně m česko-německý smír a poměr Čechů ke státu vůbec. Lze konstatovati, že nade všechny rozpravy vynikl česko- německý bo hodně vysoko. Bar. dr. Arnošt Plener, bývalý minist financí, a nynější předseda nejvyšší společné účtárny dr. Maria Baernreither, bývalý ministr obchodu a hr. Giam- Míasti náe, každ se svého zřetele a stanoviska promluvili o národ- ní otázce všeobocně a česko-německé zvláště.

Bi doktor Plener Baernreither Vídeň

20 article

Bývalý vůdce Němců z království českého a bývalý zástupce obchodní komory chebsk uklidnil a zkonejšil se za několik let, po která nalézá se ve sněmovně panské. Mladé víno vy. kvasilo. Dr. Plener, dokud byl ve sněmovné poslanecké, nenáležel k lidem klidným, naopal dlužno historicky zjistit, že z jeho úst opětne vyšla hesla válečná. Nyní radí a volá po klidu zbraní. Kdyby chom byli škodolibými, řekli bychom, že dnešn jeho výkon byl obžalobou jeho vlastní minulosti Dr. Baernreither ukládal si velice smířlivý tón. Všechny jeho výklady byly věno- vány dohodě mezi oběma národy, království če- ské obývajícími. Dodal výslovně, že nějaké za- stavení boje obou národů těch je nemyslitelno. že však je možný život vedle sebe. Vypočilal. že za posledních 20 let staly se toliko 3 pokusy po té stránce, že nelřeba tedy malomyslnět. Po- tíže spatřuje dílem ve skutečnosti, že není ani v českém ani v německém táboře velikých,

Němec doktor Plener Baernreither

21 article

pevně sevřených stran a že tam i tu jest nedo statek odvahy hájiti nabytého přesvědčení. Při- mlouval se za to, by se učinil pokus nový a to stranami občanskými, poněvadž kdyby ty nedospěly k dorozumění, bylo by diktová n snad odjinudl Dr. Baernreither obširně pojednal o thema lech: národní samospráva, národní sebeurčení národní autonomie, národní katastr ochrana menšin, národní soutěž a hospodářsk soutěž a dospěl k závěru, že lze doslati se k efli jenom kompromisem a vzájemný mi kompensacemi. Připomenul, že r. 1787 55 delegátů severo amerických států po celých 5 měsíců pracovalo společnou ústavu severoamerické Unie, která do dnes je platnou. Nevyvodil analogie z toho, alo je na snadě: dr. Baernreither myslí, že příklad severoamerický má býti nápodoben v Čechách. Žádá od obou stran národních jak od vlády pevnost jejich při novém experimén tu česko-německého vyrovnání a dodal, že no- vým jednacím řádem pro sněmovnu poslaneckou zjednán byl toliko pořádek parlamentní, ni koli však pořádek politický, který může přijíti jen a jedině z královstv českého.

doktor Baernreither Čechy národní sebeurčený národní autonomie severoamerický Unia

22 article

Hr. Clam-Martinic vyvstal, aby dru Baernroitherovi odpověděl: Zdůraznil určitě. pevně a rozhodně naproti požadavku po národní autonomií samosprávu zemí a nedílnost králov- ství českého. Protestoval proti tvrzení dra Grabmayera, že Němci nalézají se v defen sivě, konstatuje, že s české strany nepod nikla se na Němce žádná ofensiva. Té on přiznal koruně právo jmenovati ministry vyslovil se, aby portefouilly rozděleny byly po- dle určitého klíče jako mandáty výborové, ne mohl však opomenoutí výtku, že vládou Biener thovou stalo se ledacos, co národy slovanské zejména pak český, musilo roztrp čiti Proti spolku rakousko-německému hr. Clam Martinic není, ba výslovně doznal, že Německ vykonalo v konfliktu rakousko-srbském spojene ckou povinnost, ale neotálel adresovati na místa rozhodující důtklivou žádost, aby vystaven by most na východ k Rusku.

Martinic Baernroither Němec Německ Hradec Rusko

23 article

Velmi resolutně odmítl tento šlechtic bídne klevety německých listů, jakoby byli čeští lidé kradli a loupili při železniční kafastrofé v Uher sku. Čeští pairové vzdali za tento playdover hlučnou pochvalu. Prof. dr. Hlava debutoval dnes v panské sněmovně také jako politik. Plenerovi odtušil že neoslavismus vybudován jes na základech hospodářských a kul turních a že na nich zůstane. Konstatoval, že těžiště česko-německého sporu nenalézá se v panské sněmovně, nýbrž v metropoli království českého a na sněmu zemském a že ke smíru česko-německému nemůže dojíti, nedovedou-li se Němci vymanit z teroru svých radikálů. Dru Grabmayerovi, který odříkával jeremiádu, ja koby Němci nebožácí musili. se brániti proti ná- jezdům českým i slovanským, pravil, že Němei domáhají se nadvlády, nechtějíce bráti za vděk spoluvládou, ke které Čechové mají ještě hodně daleko. Vlastní tresť a jádro své řeči věnoval prof. dr. Hlava věeným potřebám, požadavkům a ne dostatkům českých vysokých škol. Naléhal na zřízení čistě vědeckých ústavů, jaké jsou ve Francii, na vydatnější náklady pro všechny vy- soké školy cislajtanské a zvláště slovanské, na- léhal na zřízení české university v Brně, na stav- bu kolejních budov pro tehologiekou a právní- ckou fakultu a pro fysicko-historické oddělení

profesor Plener Němec Grabmayer Čecho Uhry Francie český univerzita v Brno

24 article

V drobném prodejii ranní čislo o sobě . Večerní . . . . . . . za 4h Ve fliálkách na venkov ranní čislo . . . . . . . 10h večerní . . . . . . . . 5h lnseráty platl se hotově napřed Předplaconi a inserty přijímá administrace v Marianské ul., J. Tam nacházejí se tel redakce, tiskárna a expedica „Národních Listů“ Rukonisy se nevraceií

25 article

fakulty filosofické, na novostavbu pro fysiologi- ckou hygienu, chirurgii a gynaekologii. Jakkoli pak jest profesorem university, ujal se také po- třeb českých technik v Brně a v Praze a pro- mluvil obšírně o vysokoškolských učitelech čtýřech peticíel jimi podaných, které doporuči vyučovací správě, dovozuje, že všichni učitelé na vysokých školách jsou nespokojeni stavem svým hmotným, zejména pak že jsou to profe- soři mimořádní a docenti. Prof. Hlava žádal, aby změnil se zákon o platech úřadnických z r. 1897, nejméně pak, aby vykonán byl § 3. zákona z r. 1898, dle kte- rého nabývati mohou profesoři vysokoškolšti re- munerace a býti zařazováni do 5. služební třídy. Ministr vyučování hr. Stürgkh mešká mimo Vídeň. Poslancuje na zemském sněmu štyrském. Zastupoval ho dnes v panské sně- movně sekění chef dr. Cwinklinski, který si vše- chny údaje prof. Hlavy pilně zaznamenával. Pro také ministr justice dr. Hochenburger stejněči nil, nevíme. Profesor anatomie na vídeňské me- dicinské fakultě dvor. rada Toldt přistoupil k dru. Hlavovi, když dokončil a ptal se ho mají-li Čechové dosti profesorů pro druhou me- dicinskou fakultu.

Stürgkh doktor Cwinklinski Hochenburger Hlava Čecho Brno Praha Vídeň Idicinský Idicinska fakulta

26 article

Dr. Hlava odtušil: pro tři. Připomínáme toto faktum: Nebožtík sekční chef v minister- stvu vnitra dr. Kusý, jenž nalézal se v čele departementu zdravotnictví vrátil se z kongresu českých lékařů, kam byla jej vláda delegovala. Referoval o něm svěmu tehdejšímu chefu mi nistru vnitra zároveň ministerskému předsedovi dru. Arnoštu Körberovi. Pravil mu: „Vaše Excellonce, je-li třeba ještě důkazu, jak opráv- něn jest požadavek český po druhé universitě právě odbytý kongres českých lékařů jej podal Předkládám Vaši Excellenci 40 referátů, které rozdány byly tiskem, velice četné jiné byly po dány ústně.“ Dr. Kusý čekal odpověď dra. Körbra — nedostal však žádné. Na všech rtech po řečech bar. Plenera, dra. Baernrcithra, hr. Clam-Martinice lpěla dnes ve čer otázka jen jedna: Co bude s českým sně mem? Odpověď na tuto otázku mohla dát snad vláda a její jménem bar. Bienerth; avšak „Roma non locuta est“. Vláda nepronesla se ni jedi- ným slovem a tak rozeházeli se členové pansk sněmovny na několikanedělní prázdeň, nevě- douce, co v Praze se stane. Vládě byl povolen také panskou sněmovnou zatímní rozpočet na první polo- vici r. 1910 a byly povoleny předlohy obehodně-politickě. Na říšské radě na- stane ted úplný klid, jenž potrvá skoro do po- lovice února. Co se za něho přemění ve vládě. ve vnitřní politice a v poměrech parlamentních. dlužno vyčkati.

doktor Kusá Körber Plener Baernrcithr Martinic Rom Praha pansk sněmovna

27 article

Z Vídně, 29. prosince. (K. k.)

Vídeň

28 article

Za rokování o zatímném rozpočtu šl. Grabmayr hodlá se stanoviska německo-pokroko- vého vyšetřiti, proč v kruzích německých byla re- forma jednacího řádu nestejně posuzována. Nedotkle se ho sympaticky, že podnět k ní vyšel z tábora slo- vanské obstrukce. Nemůže souhlasiti s těmi, kdo soudí, že v důsledcích reformy nutno spatřovati po- rážku, ano katustrofu stran německo pokrokových. Ovšem posice Němců se asi od 40 roků podstatně zhoršila kulturním rozvojem jiných národností, Uím, že demokratická idea pronikla a různými chybamt Němců, kteří opomenuli jednak zříditi potřebné ná- rodní echranně prostředky, jednak zavčas poskytnouli po rozvoji toužícím národnostem ústupky po stránce kultorní a hospodářské a kteří konečně své državě zasadili volební reformou ránu smrtelnou. V boji o obhájení politickě državy, který Němcům nastává, půjde jen o to, je li obstrukce jako pro- středek politického boje bezpodmínečně nutna nebo ne. Avšak též strachu před klerikálními nájezdya

Němec

29 article FEUILLETON.

FEUILLETON. hno voa

30 title

Literatura.

31 article

Naže knin y. * Adotí Červinka: »Tanec bludiček«. Ná- kladem E. Leschingra v Praze 19. 9. Červinka svou třetí knihu původních veršů (se zdarem po- kusil se o veršované překlady) rozdělil vnitěně na dvě samostatné skupiny. V obou zůstává však cito- vým i náladovým lyrikem, jemuž běželo hlavně o básnleké zachycení a stlumočení vlastních duševních dojmů, zážtků či zkůšeností. Láska k milence i ženě a později k dítěti jest základním molivem, jenž se láhne celou sbírkou i dává ji tón jakési měkkosti. Autor se zřejmou upřímností i olevřeností zpovídá se tu postupně ze svých zamilovaných historil, liči různě krise i přechody svých lásek, vypravujel o svýcli občasných zklamáních a neustále jest nucen i dnes ještě vzpomínat na sladké sny prvního mládl nebo dávných naivních ideálů. Jeho nejdražší sny rozdrtila mu rostoucí životní zkušenost, o ideály oloupil ho mnohalelý pozdější styk s lidmi i vnějším světem na dně duše utkvěla mu z toho všeho jako jediný odkaz lichá resignace. U lé však jeho interný vývo se trvale nezastavil, jda dále, za ni a vyústiv ko- nečně v novou naději i našed čerstvé prameny pro svůj budoucí vzrůst. Poela po dřívějších bolestných ranách milostných se uklidnil a připravuje se zpívat o nových, stejně vděčných i méně vypotřebovaných molivech životních. Překonal krisi a věřl. —al—

Červinka E Leschingr Praha

32 article

** Jos. K. Slejhar: Předtuchy. V Praze Nakladatel Jos. R. Vilímek. K 3——. Uvykli jsme již poslední dobou shledávati v kni- hách p. Šlejhara pouze brozivou, dusnou příšernost. jež hladově hlta každý světlejší paprsek, ale to, co nahromaděno v posledních právě knižně vydaných třech novelách, přestupuje značně všechny hrá nic pomyslitelného a dosahuje až k mezím černé my- stiky. Sem již neproniká žádný zářivý úsvit naděje ani doufání. Železný krok osudu, jenž je nemilosrdný a věčně pohněvaný, drtí smrtelně křehké lidské sny a zabíjí plodné símě důvěry všude, kdekoli v udu- paných úhorech ztýraných lidských duší snad by odvážilo se zaklíčit. Čtenář odloží knihu p. Štejharovu rozvrácen nepotěšen. Nepopírám tím ovšem nijak značné, ba veliké umělecké hodnoty prací u p. Šlejhara, nemyslím pouze, že by byly prospšny životu a dokonce snad že by posllily srdce zmalená nejistotou vytou- žených cílo.

K Slejhar R Vilímek Šlejhar Jos Praha

33 article

Jednotlivě — tři uvedené povídky také nejsou hodnoty zcela stejně. Nejvýše řadím drobnon črlu »Jeho svátek«, jež uchovala sí měkkosti a vroue rozpjelí. Závěrečná: »Kdeje světlo . e útočí přiliš bolestnými nárazy na nejnebezpečnější obavy lid- ského nitra, než abychom mohli překonatí hrůzu, která vlní se v ni plným proudem: úvodní pak »Zvonek« uhajuje si střední místo mezi v šemi zaujímajíe zvláště novými disposicemi náboženského názoru autorova. Vkl. * Almanach českých divadel na rok 1910. Uspo- řádal B. Kavka. Nákladem časopisu „Divadlo“v Praze II., 1970. Cena 1 K 80 h Úhledný je to svazeček, ten Almanach. A co vše obsahuje: kromě obligátního kalendaria tak bo- hatou belletristickou část, že stojí vskutku za zmín- ku. Hned první tři článečky, herecké to vzpomínky zaujmou jistě každého čtenáře. Nejzajímavější st Almanachu je však pojednání V. Táporského Stručný přehled vzniku a vývoje českého divadl zvláště venkovského. Táborský probírá svůj těžký úkol velice obratně a přehledně, při vší stručnosti na kterou se musil omeziti. Dobu, o níž promlouvi (až do J. K. Tyla), dělí na tři odstavce: I. O nej- starších prvcích divadelních v Čechách, mysteriích. hrách náboženských a sousedských. o vzniku svět- ského divadla v Praze až do zániku duchovních her r. 1768. II. O prvních pokusech českých divadelníeh her v „Kolcích“, českých předslaveních v „Boudě“ u Hybernů a v Rosenthalu do doby vzniku českých představení na venkově. III. Od prvopočátků českýeh her na venkově, o ochotnických představeních až po dobu utvoření se první české kočující divadelní spo lečnosti Prokopovy s dodatkem dalšího vzniku ochot nických divadel.

Zvonek B Kavka V Táporský Táborský Tyl Prokopův Čechy Praha Rosenthal divadlo “ v Praga II

34 article

Táborského článeček je věcí vskutku cennou nadmíru zajímavou. — Dále náslodují zprávy organisační, poučení provozovacím právu. Konečně je adresář všech stálých českých diva- del, Ústřední jednoty herecké a organisace, jakož i Malice cehotnické. Almanach možno co nejvřeleji doporučiti i ml- modivadelním kruhům: je-li pro herce vílanou po- můckou, skytne každému členáři hojnost zábavy a poučení Jarka N.

35 article

*W. Kosiakiewicz: Bavlna. Román. Topičův Sborník III. Přeložil a úvod napsal dr. Bol. Prusík. Topičův Sborník vybrané četby za redaktorstv spolehlivého p. Rožka stále příjemněji se úvádí. Po knihách B. Havlasy a Jana Nerudy šťastným výběrem postoupit nyní ke Kosiakiewiezovu románu »Bavln a«, který v přesném překladě a s infor- mačním úvodem našemu plsemnictví přibližil ne- únavný přílel polské literatury p. dr. B. Prusík. Zajimavý román uvádí nás do Lodzi, polského to Manchestru, ledy do prostředí u nás zcela ne známého. Širokými rysy načrtává tu autor obra společenského i obchodního snažení, v Jehož středu ocitl se mladý muž, Polák Julian Rumiňski, jenž pro- marniv tisíce po olci zděděné, odchází z Varšavy Lodzi s pevným úmyslem, dobýti si zde poctivou prací svého místa. Spisovatel dějem častými dialogy živě protkaným, napinavým způsobem ličí tento ne- snadný boj jediného poctivce proti většině nespra- vedlivých a dopřává v konec pilnému snaživci za- slouženého vílězství. Ráz románu, zřejmě výchovný, dobře zapadá v rámec populární knihovny. Pro svojí osobu by bych si přál pouze, aby spisovatel trochu výrazněji vylíčil i lechnickou stránku života továrního v Lodzi. jehož znalost prozrazuje každou stránkou své jímavé kniby.

W Kosiakiewicz Topičův Bol Prusík Rožek Havlasa Neruda Kosiakiewiezův Polák Rumiňski Varšava

36 article

* Český průmysl textilní slovem i obrazem. Vy- dal spolek českých průmyslníků textilních v r raze Uspořádal dr. Jar. Preiss. Nádherná tato publikace, s úkolem sice přede- vším representativním, vymyká se významným svým obsahem z rámce spisu přiležitostného a stává se důležitým zdrojem k posouzení nejnovějšího našeho vývoje hospodářského. Naši národní a političtí od- pů ci přes to že byli a jsou podnes proti nám v ne smírné výhodě, ježto kromě krátkého dvouletí spatřo- vali po šedesát let obchodní úřad nepřetržitě v rukou osvědčených svých stranníků, ktelí naši industriali- saci zajisté nepodporovali, nýbrž spíše všechny možné překážky jí v cestu kladli, hejsají se stále ještě, že jsou jedinými zástupci průmyslu v tomto královstv a sofističtí jejich Wieserové a Rauchbergové zneuží- vají kathedry své k lehkomyslným tvrzením, že prý tudiž Němci platí větší polovici daní; zatím však nepředpojatá historie, vážící pouze skutečné událost bez apriorislických předpokladů, dokazuje jasně, že sa dávno již v průmyslu českým Němcům vyrov- náváme, ba v důležitých a par excellence poplatných odvětvích již jsme je předčili. K odvětvím, v nichž rychlým krokem spějeme k paritě, náleží především průmysl textilní, který jest dnes v plném prondu své evoluce. Zvláště pokročili jsme, jakož dr. Preiss na základě přesných fakt shle- dává, v bavlnictví, lnářství, ve výrobě kobercůa v oboru pomocné výroby textilní. V oboru juty do- dělali jsme se postavení slušného a toliko v oboru vlny lze teprve pozorovati nové stadium vývojové. Ovšem pokrok tento nebyl prost period kritických, pod jichž tíží prdmysl český již již zacházel. Dr. Preiss ve velmi cenném úvodu doličuje jednotlivé fáze českého průmyslu textilního, který vzniki v úkraií hor Orlických a podkrkonošském

Preiss Němec doktor Orlický

37 article

Čechy obývaněm a již ke konci XVIII. st. vysoko s vypjal, jakož svědčí veliké rozměry tehdejšího vý- vozu z Jilemnice. Byl to ještě ruční lnářský tkal- covský průmysl, tkadlci pak prodávali výrobky své ťaktorům. Ale zavádění mechanického stavu se opozdilo a naši manufakturistě, jdouce cestičkami vychozenými, které zatracovaly bavinu, octii se v nevýhodě proti čilejší německé soulěži. Německý textilní průmysl nabyl pro okamžik v Čechách vrchu a z některých českých okresů zcela vymizel, bohudík ne na dlouho. Nové dorostlo pokolení českých vý- robců, namnoze z řemeslnických a dělnických po- čátků, vrozená pak slovanská přičinlivosl, spojená s podnikavou energií, z bohaté osobní zkušenosti těžíci vytvořila za právě minulého třicítiletí imponující řadu českých textilních podnikův. Od horní Jizery až po Počátky rozptýleny jsou nově ty závody, tu ojediněle tu ve větších nebo menších skupinách. Náchod, J- lemnice, Semily, Lomnice nad Pop, Libštát, Červ. Kostelec, Ústí n. O., Humpolec i jiná města a sídla stala se dík textilnímu průmyslu vynikajícími sídly nově probuzené české přičinlivosti. Předeslav výborně orientující úvod, předvádí dr Preiss veškera sídla českého textilnictví, dotičuje diplomaticky přesně a s užitím cenných podrobnost jednotlivé závody a připojuje k nim skvostně pro vedené pohledy jak celých závodů tak i vnitřní vý- struje jejich.

Čecho Preiss Jilemnice Čechy horní Jizera Náchod Jlemnice Semily Lomnica nad Pop Libštát Kostelec Ústí Humpolec

38 article

Frant. Levý: Přerovská českobratrská olrkov Kulturně-historický příspěvek k dějinám města Pře- rova. Cena 3 K. Čeští bratří s Řehořem, Chelčickým Blahoslavem, Karlem st. ze Žerolína a zvláště s bvě- zdou prvé velikosti J. A. Komenským, mají v dějinách vzdělanosti určité, vynikající postavení. Pracovali za mravní očistu v rodinách, za zvelebením jazyka i litera- tury české. A přece pronásledoval je král Jiří i pak Habsburkové. Pilný, pracovitý, poslušný lid byl z rod- ných zemí vyhostěn. Mezi bratrskými sbory jistě Pře- rovský byl nejlepší. Prozíraví bospodáři Pernštýnové a pak zvláště Karel st. ze Žerotina, znali jádro jich učení a podporovali jich blahobyt. Hašteřivost kališni- cká i nenivist katoliků k jinověrcům byla jim cizí Starý náš kulturní historik sebral zajímave zprávy o nich, o vnitřním životě v Jednotě, o zá- možnosti mnohých a hospodářské správnosti. Čím výše stoupal Přerov jakožto sídlo biskupovo. kde konány četně navštěvované synody, tím pozor- něji přizíraly k Přerovu sbory moravské a české. přijímajíce odtud učení, řád i správu. Autor sleduje život jednotlivých rodin brateských cituje zajímavou svatební smlouvu br. Jana Amosa a bohalé dcerky Burjana Vizovského z místa Zá- břehu z r. 1618, vypisuje inventáře, když se Vizovšti dělí o značný majetek. Jako bychom oknem hleděli do staré domácnosti. Podobně rozpráví o švaku Komenského Přerovanu br. Jitím Laurinovi. Co po- skytl archiv m Přerova i Hranic, svědomitě vyčerpal autor, srovnávaje s literaturou o Bratřích velmi obšírnou. Dilko se našemu pečiivému sběrateli poda- řilo. Bude to kniba často hledaná, často citovaná. Kl. Čermák.

František Řehoř Blahoslav Karel st Komenský Jiří Habsburk Pilná Jan Ámos Burjan Vizovšť Laurin Klement Přerov Hranice

40 article

C. Flammarion: Vědecké zvláštnosti. Ná- kladem Hejdy a Tučka v Praze. K 1.60. Flammarion a Schneider: Jsou hvěziy obydleny? Nakladem E. Weinfurtera v Praze. František Herites: Psáno pod čarou. Se- brané spisv. Nákladem J. Otty v Praze. Cesta ještě nezaroslla. Napsal Stanislav Jar- kovský. Nákladem J. Otly v Praze. Nápadnici. Napsal B. Brodský. Nákladem J. Otty v Praze Jean de la Brěle: Rajka v zajetí. Divčí ro- mán. Přeložil Jarka Nevole. Nakladatel J. R. Vilímek v Praze. K 2.50. Rlchi: Děvče mého živola. Nakladatel J. R Vilimek v Praze. K 2.— P. Dejmek: Princezna a její chanfeur. Iilu- strova! K. Řětink. Nákladem J. R. Vilímka v Prane. K 2 5. Myrta. Román. Napsal Fr. Novák. Moravsko- slezská kronika Sr. I.—III. Roč. XX. Nákladem H Prombergra v Olomouci.

Flammarion Hejda Tuček Schneider E Weinfurter Herites J Ott Stanislav B Brodská Jean jít le Brěle Rajko Nevole Vilímek P Dejmek K Řětink Novák H Prombergr Praha Prane Francie Olomouc Moravskoslezský kronika Vilimek

41 article

Marcel Prévos!: Petr a Teréza. Přeložil Dr. J. Guth. Nákladem J. R. Viiímka v Praze. 3 K- * Zpovědní seznamy arcidiécese pražské z let 1671 až 1725, důležitý pramen k děj nám cirkevním a statistice král. českého vydal právě Historický spolek v Praze, prací dra. J. V. Šimáka, sv. 1. (Boleslavsko a Kouřimsko; sv. 2. obsahovati má Chrudimsko Čáslavsko, ostatní další pokračování krajů a Prahu) Cena 1. svazku 9 K, pro členy Matice České 6 K, členové Hist. spolku skuteční obdrži- knihu zdarma, přispívající za doplatek nevelký, přihlásí-li se u po- kladníka dra. Ed. Šebesty v Praze, Staroměstská rad- nice, archiv. — Látka vzata jest z arcibiskupského archivu a dosud neznáma; vehký obsah zpracovan v přehledy a tabulky na rozsah nejmenší. Obsahuje rozvoj vikariátů, podrobné vypsání farností, seznamy kněží, číselná data církevní statistiky: počet obyva- tels va vůbec, nekajících, kacířů, obrácenců v každé farnosti, vikariatu, kraji, takže možno tu podrobně sledovati i pobyb i hustotu obyvatelstva za 50 let, právě v době, o níž dosud nejméně vime. Seznamy jmen nekajících a kaciřů dávají podrobný obraz nábo- ženských poměrů v celém kraji i v obcích zvlášť; vedle toho shledá se množství zpráv rodopisných k dějinám poddanství, společenských poměrů, prů- myslu i umění a pod. Jest potřebí, aby kniha do- čkala se hojného odhírání, má-li v brzku celé díle býli vydáno.

Prévos Petr Teréza doktor J Guth Viiímek J V Šimák Šebesta Látka Praha Boleslavsko Kouřimsko Chrudimsko Čáslavsko Český 6 K staroměstský rada