3
masthead
24. Jedna 1905. Číslo 24.
4
article
Minulou noc usnesl se zvláštní dělnic k
komitét požádati cizí vyslance za prostřed
nietvi moenosití.
Divadla petrehradská za večera
nedělního.
Z Petrohradu, 23. ledna. Téměř všechn
divadla petrohradská rozhodla se po událostech
nedělního odpoledne večer nehráti. Avšak
dostalo se jim pokynu právě opáčného. Nicméně
v divadle Alexandrově krátce po zahájení před
stavení upuštěno od pokračování, jelikuž dosta
vila se deputace dělnického komitétu a žádala
aby představení bylo skončeno. V jiných diva-
dlech pod silnou stráží hráno až do konce
avšak při velice slabé návštěvě, která vysvětli
telna byla obavami, že ještě v noci dojde k no-
vým událostem.
List Gaponův Maximu Gorkému.
Z Petrohradu, 23. ledna. Kněz Gapon, kter
jen lehce byl zraněn a dle některých zprá-
vůbec ne, zaslal Maximu Gorkému přípis. Gorki
předčital list jeho ve shromáždění komitétu
obsah jeho jest tento: »Soudruzi ! Ruští dělníci
Není již vašeho cara!« Mezi ním a ru
ským lidem tekla krev. Jest nejvyšší čas, aby
dělnictvo ruské zahájilo svůj boj o svobodu.
Máte v tomto boji moje požehnání. Zejtra budu
opětně mezi vámi. Jiří Gapon
Vytloukání oken.
Z Petrohradu, 23. ledna. (C.-B.) Včer
večer k 11. hod. dělníci vytloukli okna v do-
mech na ulici od Čeringovského mostu až
k Aničkovskému mostu a v paláci velkoknížete
Sergěje u tohoto mostu. Také na Něvském pro-
spektu vytlučena okna v mnohých domech.
Spisovatelská deputace. — Sbírky.
Z Berlína, 23. ledna. (C.-B.) Dle petro-
hradských zpráv včera večer velký počet spiso-
vatelů rokoval, co učinit, aby se odvrátilo krve-
prolévání. Usnešeno poslati k ministru vnitra
deputaci se žádostí, by se přičinil, aby car příja
jejich petici.
Gorký
Gapon
Něvský
Petrohrad
Gorki
Berlín
Alexandrův
5
article
Mezi delegáty byl také Mlaxim Gorký.
V úřadním bytě ministra vnitra oznámene
deputaci, že kn. Svjatopolk Mirský není doma
deputace odkázána na jeho zástupce a ten řekl
že nemůže v té věci ničeho učinit, ale odevzdé
spisovatelskou petici ministrovi.
Potom obrátila se deputace na předsedu
ministerského komitétu Vitta, jenž prohlásil.
že nemůže požádati cara, by učinil hned nějsk
rozhodnutí. On (ministr) nemůže mísiti se do
nařízení ministra vnitra, požádá ho však, aby
deputaci přijal.
Žádost tu oznámil Witte ministrovi, ale ten
odepřel přijati deputaci.
V sohotní schůzi lidí vdělaněj-
ších tříid, jež byla hojně navštivena, usne-
šeno sbírati příspěvky pro rodiny po-
škozených dělníků. Příspěvky ty rozdá
pomocný spolek pro politické vypovězence
vězně.
Carevna-vdova. Pobědonoscev.
Z Petrohradu, 23. ledna. (Spb. Ag.) Ca
revna-vdova odjela do Carského Sěla.
Vrchní prokuralor sv. synodu Pobědo
noscev těžce onemocněl.
Mlaxi Gorká
Witt
Petrohrad
Ca
Vitta
Aga
Poběda
6
article
Ještě podrobnosti z nedělního
průvodu.
Z Petrohradu, 28. ledna. (C.-B.) Dle zpráv
očitých svědků kněz Gapon, jenž zúčastnii
se dělnického průvodu od vítězné brány na-
revské, nebyl raněn. Průvodu zúčastnilo se asi
15.000 lidí, také duchovní, z nichž jeden v or-
nátě a křížem v ruce. Mimo obrazy svatých
a kostelní korouhve nesena v průvodu také ca-
rova podobizna. Gapon byl pouze v říze, orná
chtěl obléknouti až před budovou říšské rady.
odkud doufal dostati se pohodlně přes Mořskou
na prostranství před carským palácem.
Dav táhl, prozpěvuje chorál »Zachovej
lid tvůj Hospodine a dej vítězství našemu pra-
voslavnému carovi«. Když ozval se povel
»Pal«, vypálen do davu hromadný výstřel
Obrazy svatých a carova podobizna byly pro-
střeleny. Duchovní v čele průvodu byl raněn.
Gapon, jenž jako mnoho jiných lehl na zem.
zalezl do sousedního domu, kdež se oblékl do
občanských šatů.
Gapon
Petrohrad
7
article
Druhý den
bouří petrohradský ch.
(Pondělí 23. ledna.)
Z Petrohradu, 23. ledna. Pod dojmem před-
včerejších události zastalo jitro včerejšího dne
Petrohrad v náladě jednak stísněné, jednak
rozhořčené. Široké massy dělného lidu,
které větším dílem pro rozčilení
nespaly, rozešly se za časného jitra po
předměstích, vidouce té chvíle nemožnost
vzdoru proti vojenské diktatuře. Nieméně
pohotovost vojenská trvá stále
a zejmena učiněna opatření n
ochranu obchodů s hořlavinami,
jakož i továren na výbušné látky.
Rozšířilať se dopoledne zpráva, že dělníei
zmocnili se dynumítky; avšak zpráva tato
byla bezpodstatnou.
Že však klid nebude dlouho
trvati, dalo se souditi již kolem
11. hodiny dopolední, kdy na před-
městích opětně počaly se scházeti zástupy lidu.
jenž byl ozbrojen. Jelikož však nechovaly s
vyzývavě, nebylo příčiny k zakrečení stráží. De-
nictvo tiše mezi sebou rokovalo. Policie, jakož
i vojsko bylo vyrozuměno tajnými agenty, že
mají se sejíti na nejrůznějších stranách měsla
menší hloučky a současné vniknouti do vnitřního
města. Proto učiněna, jako přede-
věirem, opětná opatření a pře
1. hodinou odpolední uzavřeny
hlavní ulice dvojnásobným vojen-
ským kordonem. Petrohradem roznášeny
zprávy, že car uchýlil se s rodino
svojí z Carského Sěla do Petěr-
hofu. Pověsti tyto byly naprosto ne-
pravdivými, nebeť car ani na oka-
mžik neopustil Carské Sělo. Naopak
přijsl tam návštévu všech velkoknížat
velkokněžen, kteří zúčastnili se na polední
hostině. Rozhovor týkal se výhradně nedělních
událost.
Z Petrohradu, 23. ledna ve 2 hod. odpol
Krátee po 1 hodině počali dělníc
vpět se shromaždovati a táhli v
Petrohrad
8
article
skupinách na Něvský prospekt
který o půl 3. hod. úplně obsadili.
Dělníci, mezi nimiž nalezá se četně
studentsíva a mnoho příslušníků in-
telligence, jsou téměř všichni ozbro-
jeni revolvery, sekyrami a kusy že-
leza. Očekává se, že kaňdým okamži-
kem dojde k opětným srážkám.
Z Peirohradu, 23. ledna. V rozličných
částech města konaly se schůze dělnictva, n
kterých vůdeové vyzývali ke zjev-
nému povstání.
Z Petrohradu, 23. ledna. (Spb. Ag.) Na
Vasiljevském ostrově bylo o 2. hod. odpolední
volno. V 5., 6. a 7. ulici je shromážděno
vojsko.
Z Petrohradu, 23. ledna. (C.-B.)
Ke 2. hodině odpol. shromažďovaly se
na Něvském prospektu čím dál tím
větší davy lidu. Na prostrauství před
enrským palácem jízdná garda zame-
zila srocovýní.
V domech, kam dodává elektřinu firma
»Helios« zhaslo všecko světlo, protože továrn
dělnietvo přidalo se k stávkujícím.
Nová srážka na Něvském
prospektu.
Z Petrohradu, 23. ledna. (C.-B.) Na Něv-
ském prospektu srazil se dues dav
lidu s vojskem, jež užilo střelně
zbraně.
Rusové v Londýně.
Z Londýna, 23. ledna. V četných zdejšíc
kostelích konaly se modlitby za cara, aby jej
bůh v nynější krisi osvítil. Ruský vyslanecký
palác byl dnes střežen detektivy. Všichni úřad-
níci vyslanectva byli v permanenci. Převládá
mezi nimi pessimistické pojímání situace.
Rus
Peirohrad
Petrohrad
Něva
Londýn
Aga
9
article
Censura v práci?
Z Krakova, 23. ledna. Dnes nedošly z Rusk
žádné obvyklé dopisy, ani telegrafické depeše
(Ostatní telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Vůdce dělnietva kněz Jiří Gapon.
Petrohradské »Novosti« podávají některé
zprávy o osobnosti vůdce stávkujícího petro-
hradského dělnictva, otci Jiřím Gaponovi.
Bydlí v jedné z ulic, přiléhajících k Alexan-
drovskému parku, ve skromném bytu. Je všecek
proniknut přesvědčením, že je možno doslci.
aby dělnietvu byl zabezpečen úplný hmotný
bluhobyt i vysoké vzdělání. Je mu asi 35 let
je prostředního vzrůstu, jižního typu. Činí dojem
člověka krajně zmoženého bezsennými nocem
a neustálou prací. Zevnějšek jeho je zevnějšek
idealisty, který sebeobětavě jde do boje za bližnl
své. V rozmluvách se »soudruhy-dělníky« je
poněkud exaltovaný; s nimi tráví dni i noni
nedopřávaje si delšího oddychu než 3—4 hod
za den a noc. Ale v rozmluvách s lidmi neza-
svěcenými zdá se mužem chladnokrevným, že-
lezné energie a pevné víry, která svítí z jeho
živých a pronikavých očí.
Syn prostého rolníka poltavské gubernie
tento demagog v mladosti pásal svině a husy
Skvělé jeho schopnosti obrálily na sebe pozor
nost učitelů národní školy, již navštěvoval. N
domluvy učitelů otec jej dal do poltavského
duchovního semináře. Jinocha dojímalo vše,e
se týkalo dělníků a vůbec nižší třídy. V
IV. třídě byl ze semináře vyloučen pro poli
tickou propagundu a vrátil se »v lůno přírody«.
Gapon
Jinoch
Krakov
Rusk
učitel národní škola
10
article
Brzy však se do semináře vrátil a jej dostudo-
val, ale běda! s trojkou z mravního chování.
S touto známkou nemohl na vysokou školu.
I věnoval se »praktické působnosti na jevišti
života«. Nejprve byl ve statistické kanceláři
zemstva. Tu se seznámil s nějakým
Feuermnnnem, učenníkem Lva Tol-
stého, a to na vždy rozhodlo o jeho
ži votě.
Seznámil se s jistou dívkou, jež zasvětila
celý život podobným ideám. Ona ho přesvěd-
čila, že by společným ideám nejvíce prospěl.
kdyby vstoupil do stavu duchovního, protože
by národ měl k němu spíše důvěru, než jako
k úřadníkovi.
Gapon jede do Petrohradu, žádá za při-
jmutí do duchovní akademie, svatý synod blaho-
sklonně přehliží jeho trojku z mravů a důvě-
řuje jeho protektorům. Gapon stal se »duchov-
ním akademikem«.
Petrohrad jej uchvátil. Vrhl se v jeho so
cialistický život. Seznámil se e dělníky všech
továren. Sepsal spis o stavu dělnictva v Rusku,
o nevyhnutelnosti, aby se církev věnovala ideám
sociálně demokratickým, a předložil jej ředilel-
stvu duchovní akademie. Spis byl zavržen
autoru udělena přísná důtka. Nieméně podařil
se mu akademii dostudovali.
Až sem sahají zprávy o zajímavém muži
jež spolupracovník »Novosti« čerpal z rozmluvy
s nim.
Petrohrad
Gapon
Rusko
učenník Lev Tolo
11
article
Attentát na cara dle líčení vládního
tisku ruského.
Attentát na cara dle líčení vládního
tisku ruského.
Zvláštní vydání „Pravitelstevenného Věst
nika“ o případě na Nevě dne 19. t. m. prohlá-
silo jej za náhodu, která vznikla tím, že jeden
kus nabit byl na ostro. I když bylo tak, přece
je zřejmo, že ostrý šrapnel nedostal se do děla
sám, nýbrž byl tam vložen úkladnou rukou.
Ačkoli tedy událost nemá toho významu a roz-
měrů, které jí přidávali v prvé chvíli na Západě,
přece zůstává nezměněno, že šlo o attentát aže
ten attentát byl namířen na život carův.
Spolehlivý zpravodaj, p. B. Prokofjevz
„Nového Vremene“, známý našemu obecenstvu
z pražského Sjezdu slovanských novinářů roku
1898 a slavnosti položení základu Husova
pomníku v Praze r. 1903, byl přítomen slav-
nosti tříkrálové v nikolajevském sále Zimního
paláce a jak očitý svědek líčí událost násle-
dovně:
Slavnost se již schylovala ke konci. Za pro
cessím duchovenstva v nádherných řízách, s ko-
reuhvemi, svícemi, ikonami, vůdce státu ru-
ského sešel k řece, kde v polokruhu vlály staré
válečné prapory jeho pluků. Krátká modlitba
končí se obřad svěcení vody, mitropolit hrouž
sv. kříž do vedy, začíná salut děl.
Já spolu s mnohými díval jsem se z okne
nikolajevského sálu na obřad svěcení vody. Tu
rozlehl se prvý výstřel, koule vrazila do stropu
a stěn velkolepého sálu, hned přiletěla druhá..
a již třesk rozbitého skla, podivný zvuk něčeho
co udeřilo do stěny, obrátil na sebe pozornos
všech. Utichly rozhovory, přítomní ustrnuli . .
Prokofjevz
Husův
Něva
západ
Nový Vremen
Praha
12
article
Brzy povšimli si dvou děr ve sklech vrchní řady
krajního pravého okna sálu, našli šrapnelovou
kuli; bezděky vrhli se k oknům, zvědavi, co se
děje — nle obřad na břehu pokračoval obyčej-
ným pořádkem
Processí se obrátilo nazpět... Prošly pra
pory a korouhve mimo cara; prošli vévodov
Petr Alexandrovič, Oldenburský a Jiří Georgio-
vič Meklenbursko-Střelický; obě carové, cho
i matka, jimž pážnta nesla vlečky; za nimi ve-
liké kněžny, za carskou rodinou skvělá řada
dvorních dam, nejvyšších hodnostů, členů státn
rady, ministrů atd.
V chrámě mitropolit Antonij konal liturgii.
Mezitím na nábřeží vojska sešikovala se
špalíry přes ulici po obou stranách cesty, kudy
mělo projíti processí duchovenstva. Tisícové
národa s obou stran jednolitou živou stěnou na-
plňovali nábřeží. Do paláce mezitím přibyli ciz
velevyslanci, vyslanci a členově diplematického
sboru, kteři s manželkami odebrali se do niko-
lajevského sálu, aby se z oken dívali na jordan-
ské svěcení vody. Po skončení liturgie obě
carové a veliké kněžny v průvodu dvorských
dam a slečen prošly sály a válečnou galerií de
vnitřních komnat, aby odtud pozorovaly cere-
monii. Z chrámu pak vyšlo processí na bře
Nevy. Za processím kráčel ear a veliká knížata
a podle obyčeje jeden ze senátorů a šest assi-
stentů z úřadnictva zahraničného ministerstva.
Dvorské duchovenstvo vošlo na řeku, za
nimi archimandrité a archijerojové; všechno
ostatní duchovenstvo od městských chrámů tvo-
řilo skvělé špalíry po nábřeží, ze nimi jáhnové.
za nimi pážata, dvorští granátnici, polosetnina
vojska a za vojskem v malé vzdálenosti černe
stěny národa.
Alexandrovič
Georgio
Antonij
Meklenbursko
Něva
galerie jít vnitřní
13
article
Obraz byl neobyčejně velkolepý. Mezitim
hned za processím duchovenstva na řeku vstou-
pilo processí korouhví a praporů, v jich čele
zlatý prapor dvorských granátníků, a postavil
se kruhem kolem místa na Nevě, kde konán
obřad.
Jakmile mitropolit Anlonij pohroužil kří
do vody, dán signál rakotou a zahřměl po-
zdrav děl.
Po posvěcení vody processí se dalo nazpě
do paláce týmž pořádkem, jen mitropolit An-
tonij držel kříž v ruce a dva protojerejové po
stranách kropili vojska. Car doprovodil process
do chrámu a byl na to přitomen odnášení pra-
porů, načež nikolajevským sálem prošel d
vnitřních pokojů. Oddíly vojsk za zvuků hudby
přijaly své prapory a rozešly se po ulicích, hra-
jíce pochody. Duvy národa valily se na Jordár
načerpat vedy. Po jordanském obřadě caršt
manželé v zlaté síni Zimního paláce přijimali
pozdravy velevyslanců a diplomatického sbor.
Vše šlo před se, jakoby se nie nebylo událo.
O komisi, která má případ ze dne 19. ledn
vyšetřiti, oznamuje „Pravitelstvenný Věstnik“
Předsedou jmenován náčelník gardového dělo-
střelectva gen. por. Chitrovo a členy: dočasný
velitel 1. gardové dělostřelecké brigády, plu-
kovník Golovačev, velitel 2. brigády gardového
dělostřelectva gen. m. Ivašencov a velitel bri-
gády gardového dělostřelectva, plukovník kníže
Masalský. Komise pracovati bude pod osobným
dohledem inspektora všeho dělostřelectva, veli-
kého knížete Sergije Mighailoviče. Komise ihne
přistoupila k energickému šetření příhody a
k výslechu osob, které konaly a řídily osudnou
střelbu. Schůzím komise byli přítomni: poli-
cejní ředitel Lopuchin a substitut státního zá
stupce Trusevič. O pračích vyšetřující komise.
jakož i o výsledcích vyšetřování budou podávány
úřadní zprávy.
Chitrův
Masalský
Mighailovič
Lopuchin
Něva
Pravitelstvenný Věstnik
14
article
Sjezd české samosprávy.
Sjezd české samosprávy.
(Dokončenl)
O relormě chudinství a seciálních úko-
lech obcí pojednal v obšírněm a přesnými daty
doloženém referátu ředitel městského úřadu v
Vrsovicích, p. V. Řezniček, jenž po zevrubné
kritice platného zákonodárství chudinského do-
vodil, že jen nedostatek prostředků finančních
jest namnoze příčinou stavu nynějšího, jenž
udržeti se na dále již nedá. Nejjednodušším
způsobem nápravy bylo by snad, ponechati
veškeré chudinství zemi jak co do správy, tak
do financování, ale této cesty nelze z důvodů ho-
spodářských naprosto doporučovati, ježto — ne-
hledě ani k nákladnosti správy příští, bylo by
chudinství v mnoha případech zneužito zlé
příčiny, že by obce, nejsouce k žádným finaně-
ním obětem povinny, usilovaly o zaopatřen
takových osob, jež chudinského zaopatření ne
zbytně nepotřebují, čímž by břemena chudinská
vzrostla měrou netušenou, aniž by na ně sebe
značnější příjmy stačily. Ani okresům, jež jiných
přijmových pramenů, kromě honebních listků
Dokončenl
V Řezniček
městský úřad
Vrsovice
15
article
přirážek nemají, nelze ukládati výhradnou péči
o chudinství. Jak z důvodův účelnosti, tul
především z finančních bylo by nejpraktičtějším,
aby péče o chudé rozdělila se mezi dosavadn
činitele, totiž obce, okresy a zemi tak, aby
účelu bylo dosažene, amiž by břemeno chudi -
ské stalo se příliš citelným, při čemž je samo-
zřejmo, že součinnost veřejnosti bude veledůle-
žitým a vítaným prostředkem při prováděn
opravy samotné. Pomoci finanční musil by
ovšem poskytnouti především stát, kromě toho
však dalo by se jí ziskati zavedením auto-
nomních daní z přepychu, z minerálních vod,
z obchodů bursovních, z vývozu uhlí, konečně
pak nutno bylo by působiti k tomu, by vláda
postoupila zemi, pokud se týče obcím, výno
daní rešlních, v království českém vybíraných,
což jest ostatně její povinností a nejvíce by
také vydalo. Řečník přál by sobě vřele, by roz-
prava sjezdová rozvinila dosavadní moře chlad-
nosli vůči chudinské otázce a aby přinesla strá-
dajícím tisícům přiměřeně a zasloužené pomoci
(Bourlivá pochvalu.)
16
article
Resoluce, referentem navržená, zní taktoi
»Veškeří samosprávní činitelé působte všemi
prostředky k tomu, by chudinská otázka byla
u nás rozřešena dle těchto hlavních zásad:
1. Pro osoby choré, jež stiženy jsou trva-
lou chorobou tělesnou neb duševní, kterážto
choroba však přijetí do veřejné nemocnice nebo
do ústavu choromyslných nepodmiňuje, anebo
jich propuštění z těchto ústavů nutným činí,
zařízeny buďtež chorobince okresní a sice
pokud možno v každém jednotlivém okresu,
jinak pro více okresů společné. Zařizovací ná-
klad a náklad stavební opatřen budiž jednak
okresem, pokud se týče okresy, jednak zemí
stejným dilem, udržovací náklad pak hražen
budiž jednak z vlastních příjmů chorobince, na
příklad z darů, odkazů, nadací atd., jednl
z příspěvků domovských obcí, při čemž v pří
padě neshody mezi dolyčnou obcí a správo
chorobince stanoví výši příspěvků za jednotliv
osoby zemský výbor; zbytek pak uhražen bud
dotyčným okresem, pokud se týče okresy a zem
stejným dílem.
2. Sirotci a děli opuštěné dávány budlie
první řadě v péči spolehlivým pěstounům, jinal
zřízovány buďte pro ně sirotčince okresní spo
lečným náklad okresův a země. Náklady, s opa-
třováním dítek těch spojené, pokud by přebytky
společných pokladen sirotčích král. českému
zákonem ze dne 6. června 1901 č. 62 ř. z
nestačily, hraženy buďte jednak od domov-
ských obcí (výši přispěvku určí zemský výborh
a zbytek nechť hradí okres a země stejným
dílem.
17
article
3. Pro dítky spustlé, školou povinné, zři-
zovány buďle zvláštní okresní školy kárné, načež
věcný náklad hražen buď od příslušných okresů
náklad pak osobní a vydržovací rozdělen budi
mezi obce, okresy a zemi, pokud by ovšem ro-
diče dílěte k jeho hražení povinni nebyli; pr
dítky spustlé, do 18. roku zřizovány a vydržo-
vány buďlež zvláštní kárné ústavy nákladem země-
4. Pro osoby slepé, hluchoněmé a slabo-
myslné zřizovány a vydržovány buďtež ústavy
zemské nákladem země, pokud stávající ústav
nostačí.
5. Péče o ostatní chudé, k práci buď na-
prosto nebo pouze částečně neschopně, pone
chána budiž obcím domovským, jež starejte se
v první řadě o přiměřené přístřeší pro takove
osoby a pokud by tyto samostatné výživy si opa-
třiti nemohly, poskytujte jim přiměřené peněžite
podpory, když by jiný způsob účelnějším shledán
nebyl.
6. Správa chudinství veřejného, pokud by
dotyční chudí ve zvláštních ústavech ošetřování
nebyli, rozdělena budiž mezi zúčastněné korpo-
race a širší veřejnost tak, že by pro jednotlive
obce a okresy zřízeny byly zvláštní sociáln
komise.
7. Působeno budiž k tomu, aby získalys
přiměřeně prameny příjmů na krytí nákladů chu-
dinství, jednak zavedením zemských daní z růz-
ných předmětů luxusních a vývozních, jednal
působením na vládu, aby výtěžek daní realníc
přikázala obcím a zemi.
Po vřelé přímluvě poslance K. Adámku
za zřízení okresních sirotčích rad a po poznámc
pana Poška z Kladna, jenž podal řadu ná
vrhův podrobných, přijaty návrhy referentovy
pozměněné ve smyslu vývodů posl. Adámka
návrhy pana Peška pak přikázány samospráv
nému odboru Národní rady.
K Adámek
Pošek
Adámek
Pešek
Kladno
odbor národní rada
18
article
Posléze referoval náměsíek starosty Nár
rady pan dr. Šole O právních poměrech samo
správných úřadníků, jichž oprávněné stesky
požadavky shrnul v tuto resoluci:
»Sjezd samosprávných korporací a činitelů.
dnešního dne v král. hlav. městě Praze shro-
mážděných, uznává jednak v zájmu české samo-
správy, samosprávného úřadování a vůbec če
ského zivota našeho:
1. aby právní a hmotné poměry úřadnictv
jak okresního, tak obecního zákonem byly upra-
veny, aby tak vůči úřadnietvu centralistickému
sjednán byl rovnocenný, uvědomělý a vydatný
sbor národních pracovníků, totiž úřadnictva sa-
mosprávného. Obrací se tudiž dnešní valný sjez
na všechny zákonodárné činitele s důtklivou žá-
dosti, by přikročili neprodleně k této zákonné
úpravě;
2. dokud úprava ta zákonem provedena
nebude, přimlouvá se dnešní sjezd, aby pří-
slušné korporace samosprávné z vlastního po-
činu poměry svého úřadnictva upravily.« (Bouřlivé
pochvala a potlesk.)
Rozhovor o této otázce byl živý a upřímný
a s bouřlivým souhlasem setkaly se vývody pana
taj. Jenčíka z Kojetína, jenž hmotné i spo-
lečenské útrapy samosprávného úřadníka venkov
ského drasticky, ale dle pravdy byl vylíčil, vřelá
přímluva p. prof. dra. Heverocha za syste-
misaci pensí vdovám po zemřelých obvodních
městských lékařích, jakož i jeho appell, by míst
samosprávných lékařů byla obsazována teprve
po dohodě s lékařskou komorou a srdečné argu
menty, uváděné na prospěch navrženě reformy
pp. řed. Řezníčkem, drem. Pippichem
Křemenem a Milinským došly nadšené
ozvěny, jež vyvrcholila jednomyslným
přijetím resolu ce.
Vroucím doslovem předsedovým byla skvěl
manifestace české samosprávy po 1. hodině od-
lední skončena.
doktor
Šole
Jenčík
profesor
Heveroch
Řezníček
Pippich Křemen
Milinský
Praha
Kojetín
19
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 22. ledna. (K zahájení zim
ního zasedání říšské rady.) Posla-
necká sněmovna říšské rady má 425 členů
čtyři mandáty jsou však nyní neobsazeny, a sice
po Offermannovi, jenž se vzdal mandátu z
brněnskou obchodní komoru a po zemřelých
poslancích Václ. Sehnalovi, dru. Eug. Abraha-
mowiczi a dru. Zdeňku Schüickrovi. Zbývajícíeh
421 poslanců seskupeno v následujících klubech
a sdruženích: Polské kolo má 63 členy, klut
svobodomyslných poslanců českých 45, německ
strana lidová 44, ústavověrní velkostatkáři 30.
německá strana pokroková 28, katolický stře
28, strana křesťansko-sociální 26, »Slovanská
zveza« 24, konservativní velkostatkáři 19, Vl-
chové 18, schönererovci 14, volní Všeněmci 11
Rusové 10, jihoslovanský pokrokový klub 6
čeští agrárníci 5, čeští národní socialisté 5
Rumuni 5, polská strana lidová 4, němečt
agrárníci 4, moravská strana středu 3, divokýeh
29, z nichž je 5 Čechů.
V Praze, 22. ledna. (Posl. Jindři ch
Prade o situaci.) Posl. Prade předpovidá
v »N. Fr. Pr.« klidný průběh zimního zasedán
poslanecké sněmovny až do Velkonoc. Nepoliti
kům může — prý — se zdáti podivným,že
to, co se dru. Körbrovi nezdařilo za pět let
aby se totiž rakouská sněmovna vzchopila ku
práci, může se podařiti bar. Gautschovi hne
na prvý ráz. Politik nevidí v tom však pranie
záhadného. »Bar. Gautsch — vykládá posl.
Posl
Offermann
Václ
Sehnal
Schüickr
Rus
Rumun
Čecho
Gautsch
Praha
Francie
Velikonoce
český 45
strana křesťanskýsociální 26
poslanecký sněmovna
20
article
Prade — přichází do kabinetu jako nový muž
Poslanci, kteři s ním v posledních dnech vstou
pili ve styk, vědí, že jeho svědomí není obu
ženo ani vzpomínkami na jazyková nařízen
z r. 1898, ani na program střední strany pan
ské sněmovny, k níž náležel, ale že ví a cháp
že se v Rakousku nedá vládnouti
bez Němců ani proti nim, avšak
že se také nedá přejíti přes moc-
ného politického činitele, jejž
tvoří dnes český lid. Jeho krátký
prostý program záleží tedy v tom, aby sbliži
sporné strany, Čechy a Němce a jejich vedoueí
poslance, tím zmírnil protivy a takovým způso-
bem utvořil prostředí, v němž by bylo možno
během roku 1905 parlamentním způsobem vy-
říditi velké hospodářské otázky, jakými se jeví
celní tarif, uherské vyrovnání a obehodní
smlouvy. Za takových okolností ohled na zájmy
voličstva, jakož i politická opatrnost nutí velké
strany rakouského parlamentu, aby za příchodu
ministerstva Gautschova zaujaly stanovisko vy-
čkávací.«
O tom, co se bude díti po Velikonocích,
posl. Prade nechce se vyslovovati, ale upozor-
ňuje už předem, že vnitřní úřadní če-
ština, provedená třeba »via facti«, jest pro
Němco tak dlouho nepřijatelna, dokud nedojde
na úplné národnostní rozhraničení, týkajícíse
netoliko okresů, ba i obcí, nýbrž i všech úřadů
od první instance až do poslední. Za té pod-
minky bylo by prý možno dojíti k příměr
mezi Němci a Čechy; dokonalého, trvalého
míru mezi oběma národy nikdy však nebude
a nikdo v něj také nevěři.
Němec
Gautschův
Čecho
Rakousko
Čechy
ský sněmovna
21
article
V Praze, 22. ledna. (Rozřešení místo
držitelské krise v Dalmacii.) Dnešn
úřadní noviny vídeňské ohlašují, že místodržite
dalmatský, baron Erazím Handel, byl rozhod-
nutím panovníkovým ze dne 20. t. m. přeložen
do Lince na úřad místodržitele hornorakouského,
uprázdněný povoláním hr. Bylandta-Rheidta
ministra vnitra, a že správou místodržitelstv
dalmatekého pověřen dvorní rada téhož míst-
držitelství Mikuláš Nardelli, jemuž propůjčen
hodnost místodržitelského vicepresidenta.
Nardelli
Praha
Dalmacie
Linec
Erazím Handel
22
article
Přeložením hr. Handla do Lince rozřešena
konečné místodržitelská krise v Dalmacii, jež
trvala téměř půl roku. Dne 13. července obje
vila se v zaderském »Nar. Listě« stať, v níž
pojednáno o některých vnitřních událostec
v místodržitelství. Baron Handel měl v pode-
zření čtyři mladé, chorvatské konceptní úřad-
níky, že jsou ve styku s redaktorem » Nar.
Listu«, poslancem Biankinem a činil jim prot
výtky. Jeden z úřadníků dokládal se svou ei
že poslanci Biankinovi nedal nijakého materiálu
k oné stati, ale bar. Handel mu odvětil: »Víte,
co soudím o dalmatském čestném slově. Země,
v níž panuje tolik nenávisti, nemá čestného
slova.« Tento místodržitelský výrok urazil ovšem
všechny Dalmatince bez rozdílu národnosti
měl přes to, že baron Handel jej popřel, z
následek, že sněm odřekl jakoukoli činnost,
dokud baron Handel zůstane v Dalmacii,že
i samosprávné orgány dalmatské pohrozily stáv-
kou a všichni čelní Dalmatinci přerušili s místo-
držitelem styky. Poněvadž nad to i jihoslovanský
klub na říšské radě pohrozil obstrukci, nebude-l
Dalmatincům dáno zadostučinění odvoláním
Handla, rozhodl se baron Gautsch přeložiti ba-
rona Handla do Lince na místo uprázdněné od-
chodem hr. Bylandta a tím rozřešiti dalmatskou
krisi na spokojenost Dalmatinců.
V Praze, 22. ledna. (K pádu K ö-
brovu.) »Reichspost« dovídá se ze stran
dobře prý zasvěce né následující podrobnost
o pádu Körbrově: »Rozhodujícím pro dra.
Körbra byl den 18. prosince; toho dne objevil
se u panovníka chef generálního štábu baron
Beck a sdělil, že ustanovené vyzbrojení
vojska se zarazí, nebude-li v Rakousku co nej-
dřive postaráno o zabezpečení vojenských úvěrů.
Handl
Baron Handel
Biankin
Handel
Gautsch
Bylandt
Beck
Linec
Dalmacie
Nara
Praha
Rakousko
23
article
Císař povolal ihned ministra vojenství ryt. Pit-
reicha, jenž potvrdil obavy Beckovy. Na to ceísak
poslal chefa kabinetní kanceláře ryt. Schieszl
k dru. Körbrovi s poručením, aby si vyžádal
od něho přesnou odpověď, může-li vláda slibiti,
že výlohy na vojsko, povolené delegacemi, budou
do konce ledna 1905 parlamentním způsobem
opatřeny. Dr. Körber dal zápornou odpověd,
načež nastala bezprostředně krise.«
Ze Záhřeba, 18. ledna. (Slovanská
vzájemnost na poli praktické m.)
Osecká »Narodna Obrana« otiskla tyto dni stat
o hospodářském svazu Slovanů v říši rakousko-
uherské, v níž si pisatel stěžuje, že jižní Slo-
vané málo si dosud všímají hospodářských otázel
v životě národa. Z pravidla všechnu hospodář-
skou práci ponechávají cizincům, kteří získ
ovšem schovávají do svých kapes. Jihoslované
jsou v tom vzhledě úplně v područí ceizineů
hlavně Vídně a Pešti. Pisatel ukazuje na hospo-
dářskou výstavu v Oseku, na níž železářský
průmysl zastoupen výhradně firmami pešťskými.
Beckův
Schieszl
doktor
Körber
Jihoslovan
Záhřeb
Vídeň
Pešť
Osek
Narodno obrana
Slovan
24
article
Marno jest domáhati se osvobození od Uher v
vzhledě politickém, když je celé Chorvatsk
hospodářsky závislé od Pešti. Pešť enaží se vy-
tlačiti z Chorvatska především Vídeň a pak i
zřídí samostatné celní území, aby mohla bez
konkurence panovati v celé koruně sv. Štěpána.
Pisatel poukazuje na rozvitý průmy sl
český a radí Chorvatům, aby hleděli navázati
styky s českými finančními a průmyslovýmí
ústavy a závody. České banky poskytnou Chor-
vatům úvěr laciněji než Pešť; při živějším styku
seznáme se důkladněji, Čechové pomohou za-
kládati náš průmysl, my pak budeme jejich stá-
lými odběrateli. A až budeme hospodářsky siln
a od Pešti neodvislí, bude i náš politický bo
s Maďary snadnější. »A proto — končí » Nar.
Obr.« — hlavním heslem naší hospodářské poli-
tiky musí býti emancipace od Pešti a Vídně
hospodářský svazek všech rakousko-uherských
Slovanů«.
Štěpán
Chorvat
Maďar
Marna
Uhry
Pešť
Chorvatsko
Vídeň
Nara
Český banka
Chor
25
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 23. ledna
Rouvierovo ministerstvo.
Jak se očekávalo, stal se nástupcem Com-
besovým Rouvier a poslední zprávy z Paříže
oznamují, že se jeho vyjednávání s různými
skupinami republikánskými podařilo tak dalece.
že již včera dopoledne mohl podati definitivní
sdělení presidentu Loubetovi.
Členy nového kabinetu jsou vesměs vý-
značnější osobnosti politické, zastupující hlavni
skupiny republikánské většiny. Poincaré
Dupuis patří republikánskému sdružení v se-
nátě. Delcassé, Etienne a Thompso
jsou členy demokratické skupiny, Ruan radi-
kální levice, Berteaux, Dubief a Bienvenu-
Martin jsou radikálními socialisty. Rou v ler
má převzíti předsednictví a finance, Etie n ne
Rouvierův
Loubet
Poincaré Dupuis
Etienne
Thompso
Dubief
Bienvena
Roa
Praha
Como
Paříž
Martin