2
masthead
V Praze, v úterý dne 24. ledna 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Hlaty
přodylácí sui
v Praze v admínistraci
Jalt
ětvrt leta . . . . 6 K —
s drojí donáškou
na dvit leta . . . . 7 K 50
na měsle . . . . . . 2 K. 80 k
Poštou:
n dtrrt lela . . . . 9 K 60h
s dvojí sásilke
t . . . kk
L. Z Petrohradu, 23. ledna. 7.25 hod.
večer. (Původní telegr. zpráva zvláštního dopi-
sovatele »Nár. Listů«.) V nepokojích po-
kračuje se i dnes večer. Krámy jsou
uzavřeny. Něvský prospekt zahalen
jest v úplné temno. Elektrické sví-
tilny jsou zhaseny. Několik krámo
bylo opětně vypleněno. Nemocnice
jsou přeplněny raněnými.
Pošta
Krám
Praha
Jalta
Petrohrad
5
article
Krvavá neděle petrohradská
Krvavá neděle petrohradská
Nevime, mají-li také Rusové přísloví ob-
dobné našemu starému, že »neštěstí nepřichází
nikdy samo«, ale pravdivost jeho zakoušejí dnes
na sobě až hrozno. Neštěstí, jež doposud stihá
vzdor veškeré chrabrosti hrdin portarturských
jako molodcův Kuropatkinových zbraně Rusk
na dálném Východě, zplodilo neštěsti nové
rozbroje a kruté zmatky v domácnosti ruské,
jež rostou do rozměrův tragických, ba osudné
nedozirných.
»Podobá se, jakoby dělovým výstře-
lem, jenž dne 19. t. m. vypálen z batlerie na
břehu něvském na carův stan a Zimní palác,
byl býval dán signál ke vzplanutí revo-
lučního žáru, který již dlouho doutná pod po-
vrchem půdy ruské.. « vykládá dnes německý
tisk v čele svých zpráv o nedělních bouřích
pelrohradských, které již nazývá v netrpělivosti
své srevolucí«, ačkoliv týmž dechem opět hledí
vylíčit událosť jako zcela nevinný průvod stáv-
kujícího dělnictva, jež chtělo předložit caru
oddaně a důvěřivě svou potici, avšak bylo bru-
tálně carskou soldateskou odmrštěno, ba krvavě
odraženo od bran paláce carského, což teprv
je rozpálilo revolučním hněvem a popudilo k
slavbě barikád atd.
Rus
Kuropatkinový
dálný východ
6
article
A zatím byla dle všeho celá ta veliká
stávka továrního dělnictva petrohradského již
tajným dílem revolučních agitátorů a terroristů,
jako onen dělový attentát na cara o tříkrálovém
svěcení Něvy. Již dne 7. t. m. vykládal r us ký
Němec, professor Michat Reu ssner
Berlíně dopisovateli »Neue Freie Presses
o revolučním hnutí v Rusku doslovně:
»Celé Rusko jest naplněno nenávistí proti
válce a proti poměrům, které ji přivodily. A ti
vzdělanci, kteří od desítileti pracují o politickém
osvobození Ruska, mají pojednou za sebou
silnou opposiční stranu, která sahá od vrcholků
společenských až dolů po dělníky. Ba děl-
níci tvoří jádro tlupy a není ne-
možno, že zrovna jim bude vyká-
zán úkol, aby boj rozhodli. Ve veli-
kých městech: v Petrohradě, Mo skvě
jakož i v továrních okresích, obklopujících
Moskvu, jsou dělníci rozvojem průmyslu
soustředěni v imposantních massách. J sou
výborně organisováni a poslušn
svých vůdců. Až dosud vůdcové ti dávali
jim heslo: »vyčkávat« a dělníci nehodlají své
sily vyplýtvat.«
Němec
Michat
Něva
Berlín
Rusko
Petrohrad
Moskva
Neue Frei PresSES
7
article
Nuže, za deset dní na to dali petrohradsti
vůdcové dělnictva, zejmena záhadný demagog
v klerice, pop Jiří Gapon, signál k obrovské
stávce všeho dělnictva za příčinou mzdových
neshod jeho s majiteli továren, a jakmile udál
se třikrálový dělový attentát na cara, rozčilil
dotčený fanatický pop stávkující massy dělnictva
ihned k napodobení historicky proslulého »po-
chodu na Versailles« z dějin velké revoluce
francouzské. —
Pochybujeme, že vyšla myšlenka pouze
z jeho hlavy a koncept petice, kterou chtě
v čele 100.000 dělníků podati v Zimním pa-
láci »baťuškovi«, z jeho péra. Čtenáři nuši znaji
znění té petice, jež slovy neskonale jímavými.
ale také zoufale odhodlanými líčila útrapy zo-
tročeného lidu dělného, pro nějž dovolávala se
lidských práv, zastoupení v parlamentě, aby
měl účast ve stanovení daní a výdajů státních
obviňujíe zároveň hromadně všecko úřadnictvo
carské z lupičství a zlodějství peněz státních
jakož prý také uvrhlo Rusko v úplný rozvral
a uvalilo na ně pokořující válku.
Gapon
Versailles
Rusko
8
article
Mluva sice ostrá, avšak v podstatě jen
volání po zastoupení lidu v zákonodárství a po
obmezení libovůle byrokracie. Po našem soudu
mohl tedy car zcela dobře přijati depu-
taci dělnictva, nesouci mu tuto petici
vlídně ji polěšiti poukázáním na svůj manifest
ze dne 25. prosince m. r., který směřuje vý-
slovně ku žádoucímu nastolení svrcho va-
nosti zákona na mistě libovůle
čímž přece razí se cesta státu právní mu
a ústavnímu.
Neučinil toho však, nýbrž odejel do svého
Carského Sěla, 27 kilometrů od Potrohradu
vzdáleného, a nařídil veliteli vojenské posádky
petrohradské, velkoknížeti Vladimíru, aby zá
stupům dělnictva, které v neděli z předměst
potáhnou se všech stran okázalými proudy, byl
stůj co stůj přístup k Zimnímu paláci za-
mezen. Jaké mohly býti pohnutky tohoto při
krého rozhodnuti carova ? Troufáme si je uhod-
nouti. —
Již se stanoviska pouze lidského by nebylo
divu, kdyby car Mikuláš II. pod svěžím dojmem
tak neslýchaně hrozného vražedného pokusu
jakým bez odporu byl nedávný atientát dě-
lový, byl choval nedůvěru v loyáln
úmysly deputace, mluvicí v čele 100.000 roz-
čilených stávkářů, s nimiž i množství revoluě-
ních studentův bylo by vniklo do nitra císař-
ského hradu. — Či snad povzbuzovala ke spo-
lehnutí a důvěře výhrůžná slova Gaponova, jež
pronesl k dopisovateli »Standardu«: »Oznámil
jsem knížeti Svjatopolku Mirskému, že chceme
v neděli odpoledne mluviti s carem, abychom
mu odevzdali naši petici a žádali za zavedení
ústavy. Odmítne-li nám to. n a s ta ne
Vladimíra
Mikuláš II
Svjatopolka Mirský
Potrohrad
Sět
9
article
strašné povstání. Snad obětuji svů-
život. Jsem přesvědčen, že z krveproliti
vzejde nám svoboda.«
Anebo další výrok téhož: Dělnictvo je od-
hodláno vydobýti si přístup k carovi skrze
všechno vojsko a policil. Ono necouvne, dokud
mu petici svou nedoručí. Dělnictvo neočekává
sice, že by car všem jeho požadavkům, bod za
bodem vyhověl, nýbrž že jen zásadně mu
povolí. Avšak toto zásadné povolen
jest odhodláno si na caru vy
nutit.
Vůči takovým výhrůžkám pochopitelně za-
tvrdila se mysl Hosudarova tak, že naklonil se
radám svého okolí dvorského, aby nepovoli
terroristům a nevyjednával se zřejmými revolu-
cionáři, usilujícími o pokořující skončení války
proti Japonsku jako o podvrácení autority
carské. —
Kdykoliv pak zahostí se mezi trůnem a
lidem vzájemná nedůvěra a podjatost, pak ne-
bývá nikdy zemi blaze. Tragická vina je po
našem zdání na obou stranách.
Cara Mikuláše II. sám Tolstoj uznává z
člověka dobrého a šlechetného, a proto nebylo
ani rozumné ani šlechetné se strany vůdců děl-
nických — za kruté a nešťastné války rozmno-
žovati nepokoje revoluční, s druhé strany
však nebylo zapotřebí vystoupit proti lidu
byť i bouřícímu, avšak bezbrannému jako proti
nepříteli ostrou palbou a šavlemi. Či snad
chtělo se dokázat, kterak vojsko je caru věrno
Kéž důkaz ten nezůstaví osten v srdci lidu
nezpůsobí další osudné otřesy po širé Rusi!
Den hrůzy a krveprolití v Petro-
hradě.
Hosudarův
Mikuláš II
Tolstoj
Rus
Petra
10
article
Z Petrohradu, 22. ledna. Teprve jitrem
včerejšího dne bylo možno přehlédnouti dosal
spoust, utracených životů lidských a děsného
krveprolití nedělního. Bylo příšernějším, než
se v prvých okamžicích zdálo a následky jaho
nelze v rozechvělé mysli ani postihnouti. Místa,
kde došlo k nejprudším konfliktům, kde páleno
vojskem do bezbranného lidu jako do smečky
vlků, poznati možno dle tratolišť a louží lidské
krve! Stěny domů jsou potřisněny rudými
skvrnami, omítka zurážena odrazem střel, okna
přízemní vymačkána, vrata domovní namnoze
pod nátlakem prchajících vyvrácena. Na tváři
každého chodce patrno vyděšení a úzkostlivost
celá společnost petrohradská je nesmírně rozči-
lena. A tu ještě takřka jednomyslně se usu-
zuje, že strašlivý den nedělní byl počálkem
hrůz ještě větších, heslem pro vzplanuti revo-
luce v celém Rusku. Čekalo se sice, ze dojde
k nepokojům, že však dosáhnou výše revoluč-
ního vzbouření a konců tak tragických, nikdo
netušil. Sami členové »Červeného kříže«, který
konal na ulicích petrohradských službu jako z
války, tvrdí, že zraněných těžce a lehce dle
počtu obvazů musilo býti jen za nedělní odpo-
ledne na tři tisíce. A to jestě pokračováno
v bitkách s vojskem za soumraku a pozdě do
noci! S hrůzou hledí obyvatelstvo petrohrad-
ské další budoucnosti vstříc. Ale současně
s největším odporem a hnusem odsuzuje se
surovost a bestiálnost, s jakou nařízeno vojsku
do lidu bezohledně páliti. Velkokníže Vladi-
mír, chef armády, má na svědomí ony tisíce
ulracených a zmrzačených životů lidských, nebot
on to byl, jenž splnomocněn carem užít v nej-
krajnější jenom nutnosti zbraně, dal ještě před
počátkem demonstrací rozkaz, bezohledně páli
do každého, kdo se před bodáky nedá na útěk.
Petrohrad
Rusko
Vladmír
11
article
Vojsko neváhalo ani okamžik stříleti do zástupů
bez ohledu na starce, na ženy a děti. Jedním
slovem vraždilo na rozkaz velkoknížete Vladi-
Lid se nedal tímto děsným násilím utišiti;
naopak, jest rozjitřen a není pochyby, že sáhn
k attentátům. Vypleněná továrna na střelný
prach a třaskaviny poskytla mu materiál k zho-
tovení pekelných nástrojův. Čekají se hrozné
nové události, ne-li dnes, tedy ve dnech nej-
bližších.
Podrobné vylíčení nedělních udá-
lostí petrohradských.
Z Berlína, 23. ledna. Od zvláštního svého
zpravodaje v Petrohradu přinesl »Ber-
liner Tageblatt« tuto obšírnou, telegra-
fickou zprávu o hrůzném dni nedělním v Petro-
hradě: »Krátce po půlnoci, ze so-
boty na neděli, pokusilo se asi
tisíc dělníků zničiti městský
vodovod; byli však překvapen
silným oddílem vojska pěšího, j ež
vypálilo proti nim salvu ostrých ran.
Dali se ve zmatku na útěk a zanechali na
místě na 30 mrtvých a zraněných.
Krvavě začínající den, mél ješté hroz-
nější průběh.
Již za ranních úsvitů přik ro-
čilo vojsko pod vrchním velením
velkoknižete Vladimíra k opatřením
proti dělnictvu; obsazeny všechny
ulice vedoucí z předměsti do vnitř
ního města silnými strážemi v počtu vždy
půl setniny nejméně. Prostran stv
před Zimním palácem celé uz-
vřeno bylo čtvercem vojska. V pa-
láci samém na nádvoří umístěn
celá brigáda dělostřelectva. Ul-
cemi procházely od 5. hodiny rann
silné hlídky. Na nároží a v ústi ulic po-
staveny stráže s tasenou poboční zbraní. Sou-
časně přilepeny na nároží pla-
káty, podepsané policií, ve kte-
rých tato varovala obyvatelstvo,
aby neopouštělo svých příbytků
nesrocovalo se.
»Když jsem,« telegrafuje zpravodaj, »o de-
sáté hodině dopolední vyšel na ulici,
byla takřka liduprázdná; avšak čím dále
mira.
Berlín
Petrohrad
Petra
Ula
VladLido
12
article
jsem se blížil k závodům Putilovský m.
tím více ulice oživovaly, zejmena děl-
nickým lidem. Varšavské a bal-
tické nádraži bylo silně obsazeno
vojskem a nikdo nebyl do něho
vpuštěn, kdo neodjížděl. Krátce po
jedné hodině odpolední objevil
se zástup lidu počtem asi 15.000 až
18 000 hlav, v čele jeho Gapou
v kněžské sutaně, s křížem v jedné
ruce a s prosebním archem v druhé.
Když přibližil se průvod dělníků na o sm-
desáte kroků k prynímu kordonu
vojska, kázal velitel zástupu stát. Stalo
se tak a jediný kněz Gapon kráčel
ku předu, chtěje promluviti se setnikem a
podali mu onu listinu. Setník však
ukázal, aby zůstal na několik
kroků od něho státi a prohlásil,
že nemá s ním pranic co mluviti,
ani čeho od něho přijmouti. Ohlásil
mu pouze, postoupíli dělnictvo ku
předu, že dá rozkaz k palbě. Gapon
několik okamžiků váhal, pak se ale obrátil a
šel zpět k zástupům, jimž něco provolal. Hned
na to postavil se sám v čelo jeji ch
a celý zástup hnul se ku předu
proti vojsku. Na vzdálenost pades áti
kroků dal setníkrozkaz, aby vy-
střelena jedna rána na slepo.
Doufal, že tak zástup zarazí. Dělníci však.
když poznali, že střílí se jen na
slepo, táhli dál. A tu setník ustou-
pil za řady a když došli dělníci na
třicet kroků, dal povel k střelbě na
ostro. Strašlivé rachocení pušek
prvé salvy zatřáslo vzduchem
hned na to ozval se křik a úpění.
Putilovský m
13
article
Spousta dělníků předních řad se sva-
lila zbrocena krví. V několika vte-
řinách na to dán druhý povel k nové
salvě a pak třetí. Každá měla hroz-
nější a hroznější účinek. Sténání a nářek
zraněných, výkřiky zadních řad způsobily pa-
niku. To rozzuřilo zástupy, ze kte
rých padlo mnoho ran z revolverů
proti vojsku. Záhy po této scéně obrátil s
zástup nesmírně rozčilený zpět a ulevil se tím,
že několik strážníků policejních osa-
mocených na místě zabil.
Na tři sta zabitých a zraněných
zůstalo ležeti na dlažbě. Členové společ-
nosti »Červeného kříže« konali ihned
svoji povinnost a obvazovali na místě zraněné
Tím byla tragedie tolioto místa skončena. P
dvou hodinách na to bylo možno již do-
stati se k závodům putilovským, kde na vra-
tech vyvěšeno bylo oznámení, že
dělnictvo si může přijíti pro zby-
tek své mzdy. Stály tu ženy děl-
níků, plačíce a naříkajíce.
Velice krvavou a hrůzyplnou
byla srážka druhá u Moskevské brány,
kam přitáhlo na dvacet tisíc dělníků.
Zde došlo k tuhému odporu se stra ny
dělnictva a vypáleno bezpočetně
ostrých saly do lidu, takže po roz-
prášení jeho zůstalo na místě
tisíc mrtvých a mnoho set
zraněných. Také v jiných uli-
cích, směřujících dovnitřního mě-
sta, přijaty byly zástupy palbo
vojska. Ke druhé hodině odpolední
bylo patrno, že nepodaří se nikterak zá-
stupům dostati se do vnitř města Na pro-
stranství před Zimním palácem bylo k šestě ho-
dině již úplně klidno, neboť každý sebe menš
hlouček byl vojáky rozehnán. Bylo sice slyšeii
výkřiky a hádky, padlo i několik ran,
ale k velikému krveprolití, jak
odpoledne nedošlo. Tento prvý po-
kus dostati se tedy k Zimnímu paláci
úplně byl zmařen-
Není možno zjistiti bezpečn
počet zraněných. Že klid nenastane hned.
14
article
jest jisto, avšak soudí se, že ke krvavým
scénám nedělním v Petrohradě již
nedojde. V pozdních hodinách odpoledních
měly hlavní ulice vzezření zeela pravi-
delné bitky. Různými cestami do-
stali se dělníci v malých hloučcích do
vnitřního města a pokusili se zde sra-
ziti se v jedno mohutné těleso. Po-
dařilo se jim to, ale když táhnouti chtěli
k admiralitě, vypáleno bylo do jejicl
řad deset ostrých saly, jež vyžádaly
si opětně spoustu obětí. Dělníci od-
pověděli vrháním ručních granáto
a tím, že ojediněle jdoucí vojáky, dů-
stojníky i prosté, sbili nebo zabili.
»Tak viděl jsem«, telegrafuje zpravodaj.
jak na Něvském Prospektu vezl
dva důstojníci v saních polomrtvého
generála, s rozbitou, zkrvácenou hla-
vou. Četní dobrovolníci, kteří jeli
o jediněle, byli rozzuřeným dělnictvem
utlučeni.
K tomu sděluje se ještě témuž berlínskému
listu s jiné strany: »Ještě o osmé hodině
večerní bylo nebezpečno jíti přes N ěv s ký
Prospekt. Každé chvíle třeskla
někde střelná rána. Jinak činilo město
dojem vojenského tábora. Na prostranství a
v širokých ulicích zapálily stráže ohně. Ne-
mocnice jsou přeplněny-
V paláci velkoknížete Vladimíra
nacházel se po celou dobu vojenský
štáb, na jehož poradě dáno heslo ne-
šetřiti nikoho a každé shlukuntí roz-
stříleti. Nad Petrohradem zavládla
úplně od včerejška vláda vojska.
Mezi dělnictvem panuje strašlivé oz-
hořčení a sklíčenost.
Z Paříže, 23. ledna. Zprávy z Petro-
hradu oznamuií, že po půlnoci vyplenili děl-
níci dynamitovou továrnu na Vasi-
ljevském ostrově.
Úřadní vyličení bouří petro-
hradských.
Vladimíra
Petrohrad
Paříž
Prospekta
Petrahrad
15
article
Z Petrohradu, 23. ledna. (C.-B.) Na za
čátku r. 1904 byly na žádost některých maji-
telů petrohradských továren stanovy petrohrad-
ské společnosti dělníků změněny. Společnos
snažila se o uspokojení duševních a nábožen-
ských zájmů a zdržování dělníků od zločinné
propagandy. Za předsedu zvolen dělníky du-
chovní deporlačního vězení Jiří Gapon. Po-
zvolna společnost počala jednati o poměrech
mezi dělníky a zaměstnavateli a v prosinci roku
1904 přiměla i dělniky, že zakročili v olázce
propuštění čtyř dělníků Putilovských závodů.
z nichž, jak se objevilo, někteří ani propuštěni
nebyli, nýbrž dobrovolně zanechali práce. Přes
to dělníci, podněcováni Gaponem a členy spo-
lečnosti, zastavili 15. t. m. práci a žádali za
změnu řádu ve příčině odhadování hodnoty
práce a propouštění dělníků. Pokusy továrního
dozoru upokojiti je, byly marny. Ke stávce
připojili se všichni dělníci několika větších to-
váren, při čemž stávka rychle se rozšířila
zasáhla téměř všechný továrny. Současně zvy-
šovány požadavky dělníků. Pisemně sestavené
požadavky byly rozdávány mezi dělníky ponej
více knězem Gaponem. Zaměstnavatelé měli po
rady, při nichž zastávali stanovisko, že uspo-
kojení některých nároků musilo by míli v zá-
pěti úplný úpadek průmyslu, kdežto jiné ná-
roky budou zkoumány a časem také provedeny.
Při tom vyslovena byla ochota, vyjednávati
s dělníky, ale nikoli s organisací stávkujících.
nýbrž jen s dělníky jednotlivých továren. Ale
dělnici prohlásíli, že s tím srozuměni nejsou.
Poněvadž stávka míjela bez porušení pokoje,
neučiněno nijakých opatření odvetných. Od po-
čátku stávky nezatčen nikdo.
Gapon
Petrohrad
Gapon
16
article
Avšak k agilaci dělnické společnosti přidru-
žila se brzy agitace revolučních spolků. Dne
21. ráno společnost, vedená Gaponem, vystou-
pila zřejmě s revolučními snahami. Téhož dne
Gapon sepsal petici dělníků k carovi, v níž byly
obsažený kromě požadavků pro dělníky i jiné
požadnvky politického rázu. Mezi dělníky šířen
názor, i písemně, že jest potřebí shromážditi se
22. na náměstí před Zimním palácem a podati
Gaponem carovi prosbu. Požadavky politického
řázul a účel shromáždění na náměstí před Zim-
ním palácem byly dělníkům tajeny. Fanta-
stické řeči, jež Gapon, zapomínaje na svou
kněžskou důstojnost, mluvil k dělníkům a zlo-
činná sgitace-rozčility dělníky tak, že 22. t. m.
táhli ve velikých davech do střodu sídelního
města. Na několika místech došlo mezi nimy
vojskem ko krvavým srážkám, protože dělníci
se zdráhali uposlechnouti nařízení policioa
přímo útočili na vojsko. Vojsko na silnici k
Schlůsselburgu, u vítězoslavné brány narvské,
na Trojickém náměstí a ve 4. řadě městské
čtvrti Vasiljovského Ostrova, dále v zahradě
Alexandrově na Něvském prospektu a ulici
Gazdove, u policejního soudu a kazaňské kathe-
drály musilo užiti střelné zbraně. Ve čtvrt
řadě městské čtvrti Vasiljevského Ostrova zřídil
lid z drátu a prken tři barikády a na jedné z nich
vztýčil rudý prapor. Z oken sousedních domů
házeno na vojsko kamením a stříleno. Lid vytrhl
policejním strážníkům šavle a ozbrojil se jimi.
Vyplenil pokladnu zbrojovky a uloupil na 100
šavlí, jež však byly mu policií z velké části opět
odňaty. Zničil telefonické vedení a vyvrátil
telefonní tyče. Na úřadní budovu druhé městské
čtvrti byl proveden útok a úřadní místnosti zpu-
stošeny. Večer bylo vypleněno na petrohradské
straně 5 krámů.
Prohlášení stavu obležení nad
Petrohradem.
Gapon
Fanta
Gazdove
Petrohrad
Vasiljovský Ostrov
Alexandrův
17
article
Z Petrohradu, 23. ledna. Ještě za večera
v neděli po krvavých událostech prohlášem
byl nad Petrohradem stav obležení
Vojenskou diktaturou pověřen generál V asil-
čikov, velitel petrohradské pěchoty, a k ruee
dáni mu generál Sacharov a policejní pre-
fekt Foulon. První, co diktatoři tito udělali
byl projev jejich uspokojení tomu občanstvu,
jež při bouřích zůstalo doma.
Noc na věerejší den v Petrohradě.
L. Z Petrohradu, 23. ledna. (Zvláštn
telegram »Nár. Listů«) Až na několik za-
tčení panoval od půlnoci až do rána
klid. Vojenské hlídky po desíti mu-
žích v plné zbroji procházely ulicemi;
před zimním palácem hořely ohně
stráží.
Z Petrohradu, 23. ledna. (Spb. Ag.) Noe
minula klidně. Poněvadž včera večer policie
zvěděla, že délníci v některých částech měst-
ských se usnesli přepadati ve skupinách po
20 mužích domy, policejní president nařídil
aby domovníci a policie zůstali na svých ml
stech. Od rána skupiny dělníků táhnou městem
Dělnické hnuti zasahuje zvlášté odlehlé části
Ve středu a petrohradské části města a na Va
siljevském ostrově byly vytlučeny tabule mnohých
výkladních skříní. Kněz Gapon nebyl porančn.
Sacharov
Noe
Gapon
Petrohrad
Virginie
Aga
18
article
Schůze redaktorů.
Z Petrohradu, 23. ledna. (Spb. Ag.) V nočn
schůzi redaktorů zdejších časopisů bylo usne-
seno oznámiti censuře ústřední správy: Redakce
petrohradských novin oznamují, že existence pe
riodického tisku je možna jen s podmínkou
může-li tisk sdělovati všechny výsledky spole-
čenského života. Proto politický tisk nemůže
se říditi zápovědmi censury v tomto oboru.
Konferonce usnesla se dále navrhnouti sa-
zečům, aby zvolili deputaci a vyjednávalo se
o opětné obnovení práce.
Nezdařené tažení k Carskému Sělu
Z Petrohradu, 23. ledna. Již v neděli od
poledne učinil oddíl asi tří ti s te d ěl n í k
V drobném prodeji:
ranní čisle o sobě . . . za Bh
odpeledni .
. . . . za zk
Ve sllalkách na venkověi
ranní číslo. . . .
odpolední . . . . . . . . Bh
Inseráty
platí ze hotevě napřel.
Přeěplncení a inserty přijímá sdminl-
sirace v Marianské ulici č. a
Tam nacházají se též redakce.
tiskárna a ezpedice „Národnich Listá“.
Rukopisy se novraceji
Národnich
Petrohrad
Aga
19
article
pokus dostati se k Carskému Sělu.
Avšak na půl cestě zastaveni byli silnými od-
díly vojenskými. Došlo k velké sráž ce,
při které padlo na třicet osob a pře-
četné zraněny. Potom zástup rozprášen.
Maxim Gorkij a Lev Tolstoj.
Z Petrohradu, 23. ledna. Maxim Gorkij
vyslovil telegraficky komitélu dělnictva své
sympatie a zaslal pokladně jeho 400 rublů
jako příspěvek ke zmenšení bídy; hrabě Lev
Tolstoj, byv interviowován, co řiká událostem
petrohradským, pravil, že lituje každé krůpěje prolité
lidské krve a že hrozí se ještě dalších těžkých
chvil, jež Rusko čekají. Nedoufá nikterak, že
možno zadržeti přirozený vývoj událostí vejen-
ským násilím.
Úsudek ciziny o petrehradských
událostech.
Z Paříže, 23. ledna. Téměř všechny listy
pařížské vyslovují názor, že události nedělní
v Petrohradě jsou předzvěstí vše-
obecné revoluce. Současně však přípo-
jují své politování nad brutálním vystoupením
vojenských kruhů a sympatisují s voláním
vrstev po reformě systému vládního a po
svobodě.
Z Londýna, 23. ledna. Ve vládních
kruzteh sdíli se názor listů, že dojde ke vzpouře
nejen Petrohradu, Moskvy, Kyjeva, Oděssya
velkých měst, nýbrž i venkova a že nad ru-
skem vzplane velká revoluce.
Z Londýna, 23. ledna. Z podrobných zpráv
o včerejším krveprolití v Petrohradě vychází na
jevo, že události tyto měly daleko
hroznější dosah, než jak původně
bylo oznamováno. Všeobecné jest zde
rozhořčení zvláště proti velkoknižeti Vladimírovi.
Veškeré zdejší zprávy souhlasí v tom, že davy
lidu nijakým způsobem násilným nezavdaly pod-
nět ke krvavému zakročení.
Z Londýna, 23. ledna. Zdejší bursa po-
jímala petrohradskou bouři jako podnět k hausse,
protože dle jejího názoru bude Rusko nyní
nuceno bezpodmínečně uzavříti mír. (? !) Násled-
kem toho japonské papíry silně stouply.
Gorkij
Tolstoj
Vladimír
Petrohrad
Rusko
Paříž
Londýn
Moskva
Kyjev
20
article
Velkokníže Sergěj obětí
attentátu?
Z Paříže, 23. ledna. »Petit Parisiene
oznamuje z Petrohradu, že rozšířena jest
lam pověsť, že velkokníže Sergěj.
strýc carův, padl v neděli za obět
attentátu.
Z Londýna, 23. ledna. Udržují se zde
s velkou bouževnatostí pověsti, ž e velko-
kníže Sergěj byl úkladně za-
vražděn.
Počet mrtvých a raněných při ne-
delních bouřích.
Z Berlína, 23. ledna. Petrohradský zpravo-
daj »Berliner Tagblattu« oznamuje, že
officiální údaje o počtu mrtvýcha
raněných nezasluhují žádné víry. Jeho
včerejší údaje o obětech krveprolití
spočívají na základě pečlivě zjedna-
ných informací a na údajích četnictva.
Myslí dokonce, že jeho údaje jsou
spíše nižší. Udal počet mrtvých na
2000 a raněných na 4000. Následkem
uzavření petrolejových skladišť smí se petrolej
prodávati jen v malém množství a ceny jeho
stouply o 150 proe.
Nenáviděná osobnost — velkokníže
Vladimír.
Z Petrohradu, 23. ledna. Jedním z mo-
mentů, jenž nejvíce urážel a rozči-
loval široké vrstvy lidu, byla okol-
nost, že velkokníže Vladimir pověřen
byl úkolem udržeti pořádek. Velkokní že
tento jest nenáviděnou osobou
z celé carské rodiny, neboť je st
velmi dobře známo jeho notorické
opovrhování prostým lidem, pro
který nemá jiného pojmnování,
než luza... Krvavé dílo nedělní jest
jeho kouskem.
Petit
Vladimíra
Vladimir
Paříž
Petrohrad
Londýn
Berlín
21
article
Pověsti o vypuknutí bouří v Moskvě.
Z Petrohradu, 23. ledna. Aěkoliv
jest většina telegrafních a telefonních
drátů spojujících Petrohrad s Moskvou
strhána, přece již za jitra věerejšího
dne rozneseny byly Petrohradem zprá-
vy, že také v Moskvě bouří se lid a že
dojde ke generální stávce dělnictva.
Je-li na pověstech něco pravdy, nedá
se té chvíle ujistiti.
Dvacet šest dítek zastřeleno.
Z Petrohradu, 23. ledna. Nad jiné tragi-
ckým dojmem působí, že kromě dospě-
lých o život připraveno bylo při
nedělních bouřích také dvacet šest
nevinných životů dětských. Děti, nie
zlého netušice, hrály si vAlexandrijském
parku nedaleko Zimního paláce.
Při jedné salvě, vypálené do lidu,
zasaženo bylo celé klubko hrajících
si dětí a 26 z nich na místě usmrceno.
Hrůzná tato událost vyvolala děsné
rozhořčení mezi lidem. Matky počí-
naly sijako šílené a vrhaly se do řad
vojska, jež bezohledně do nich pálilo.
Zničená podobizna earova v dělní-
ckém klubu.
Z Petrohradu, 23. ledna. (C.-B.)
Carova podobizna zničena včera v Děl-
nickém klubu za velikých urážek.
Carevnin obraz zůstal bez pohromy.
Dues dopoledne na telegrafický roz-
kaz ministra vnitra zavřeny ršecky
filiálky Dělnického klabu.
Carův
Moskva
Petrohrad