Ze soudní síně. Hilsner po druhé před soudem. (Zvláštní telegraf. zpráva »Nár. Listů«.) V Písku, 26. října. Líčení den druhý. Dnešní, druhý den líčení zároveň byl po- sledním, kdy pokračovalo se v řízení od rána do večera s přestávkou o polednách. Ke konci líčení prohlásil předseda, že počínaje sobotou bude líčení trvati od 9. hodiny ranní do 3 ho- din odpoledne. V telegrafické zprávě uvedli jsme stručně zajímavý výslech svědkyně Kateřiny Dvořákové. Navazujíce referát svůj na výpověď sl. Blan- dýny Prchalové, pokračujeme tuto ve zprávě ranní: Zde podrobný referát o poslední části vče- rejšího líčení, ve dnešním ranním čísle stručně již vypsané. Obhájce dr. Vodička táže se svědkyně Prcha lové také, vídala-li u Anežky vlasy vzadu rozčís- nuté? Svědkyně: Pod kožíškem to nebývá vidět. Týž obhájce: Kdyby měla vlasy dolů viset bylo by je pod šátkem víděti? Svědkyně: Anežka tak dlouhých vlasů ne měla.

Týž obhájce: Nosí-li ženská svislé copy předpokládá se, že má vlasy dlouhé nebo krátké? Svědkyně: To nevím Týž obhájce: Zkoušela u vás Anežka někdy nějaké šaty ? Svědkyně: Šila si nějaké pro sebe. Týž obhájce: Kdy s nimi byla hotova Svědkyně: To nevím. Odnesla si je domu Byly to šaty tmavohnědé barvy Týž obhájce: Nenosila šněrovačku Svědkyně: Ano, přes živůtek. Na pokyn předsedův ukazuje sluha svědkyn šaty, v pozadí soudního podia v haldách složené. Týž obhájce: Nevšímla jste si při tom, jakou měla Anežka košili? Svědkyně: Zcela obyčejnou. Týž obhájce: Když k vám přišla matka Anež čina a pátrala po své dceři, vypadala ustaraně nebo vesele? Svědkyně: Přišla a tázala se mne v žertu jsou-li šaty, které u nás viděla vyhotoveny, pro n ušity. Přís. votant rada Smutný: Chodíval Hilsne někdy za děvčaty, jež se u vás učila šití šatů? Ne stěžovala si vaše děvčata, že je Hilsner na ulici ob těžuje?

Svědkyně: O tom nevím. Svědek Petr Horáček, obuvník z Polné, znal Anežku velmi dobře. Chodívala často kolem jeho bytu v Žabokrlách. Předs.: Víte se pamatovati na skaredou středu? Jak utkvěl vám tento den v paměti? Svědek: Anežka tehda zastavila se na pěšině před naším domem, šněrovala si botku, zahr nula sukni vzadu a pak zase odešla. Předseda: Vybrnula si ji přes hlavu? Svědek: To neučinila. Předseda: Kolik bylo hodin? Svědek: Asi půl šesté. Předseda: Die čeho to soudíte? Svědek: Protože v tu dobu vždy se ko- lem nás ubírala. Smrákalo se právě, ale slunce ne- zapadlo. Obb. dr. Auředníček: Vídal-li jste častěji Anežku Hrůzovu, nespatřil jste i Hilsnera, že se ubíral za ní? Že ji pronásledoval? Svědek: To jsem neviděl. Týž obhájce: Viděl jste snad, že se za n ubírali jiní židé? Svědek: O tom také nevím. Svědkyně Kateřina Dvořáková, manželka obuvníka z Polné vyličuje vše velmi prostomyslně výslech její vzbuzuje nemalou účast posluchačstva Předseda: Znáte Hilsnera? Svědkyně (prostomyslně): Toho abych neznala? Předseda: Kde pak bydlíte? Svedkyně: U pana Skaláka v Žabo krtách. Předseda: Vídala jste tam tudy chodi Hilsnera? Svědkyně: Chodíval tam tudy častěji na horu dolů, já ho nikdy nepozorovala. Předseda: Jest od vašeho bytu viděti až ku Březině? Svědkyně: Tam není moc dobře viděti. Předseda: Pamatujete se na 29. březer r. 1899? Svědkyně: Ano, velmi dobře. Předseda: Proč se právě na ten den pama. tujete velmi dobře? Svědkyně: Šla jsem tehda přes dvůr pr dříví a v tom pospíchal Hiisner kolem našeho sta- vení. Pozvedla jsem schýlená k zemi hlavu a uhlí- dala jsem ho. Ještě se na mě zadíval. (K obžal.) Je to pravda nebo ne? Předseda: V kolik hodin to bylo? Svědkyně: Mohlo to být po 10. hodině, ale jistě před 11. Předseda: Jak pak byl Hilsner tenkráte oblečen?

Svědkyně: Měl na sobě zelenavý šat a klobouktéže barvy. Sluha předkládá svědkyni kabát a spodky, aby je prohlédla. Svědkyně volá: Ano, ano, tyto šaty měl na sobě a ten klobouk. Předseda: Můžete to tvrditi se vší určitostí Člověk se může snadno mýliti. Svědkyně: Já se naprosto nemýlím, vím vše zcela určitě. Votant rada Smutný: Když jste tehda Hils nera viděla, šel z Březiny nebo do Březiny? Svědkyně: To šel z Březiny. Týž votant: Měl v ruce hůl? Svědkyně: Neměl. Ruce visely mu podle těla. pamatuji se velmi dobře. Obhájce dr. Auředníček: Jak to víte, že t bylo právě 29. března, vždyť uvádíte, že jste jej spa- třila častěji. Proč vám právě utkvěl v paměti den 29. března 1899? To přece nebylo pro vás žádnou zvláštní událostí, že chodil Hilsner kolem vašeho stavení. Svědkyně (rozhodným hlasem): To mohu na místě znovu odpřísáhnout. Týž obhájce: Ale právě tento den, tato středa vám utkvěla v paměti. Vysvětlete mi to, paní svědkyně. Svědkyně: Co si vezmu do paměti, utkví mi to trvale v hlavě. Obhájce dr. Vodička: Řekla jste prve, že jste si tenkráte šla pro dříví. Nechodila jste pro dříví také někdy jindy? Svědkyně: Ano, často. Týž obhájce: A to má býti důvodem k tomu že jste ho právě 29. března viděla? Obž. Hilsner (živě): Ano, to je možná, že mě svědkyně viděla v zelených šatech, ale ne 29. března. Předseda: Upozorňuji vás, Hilsnere, že jste tehdá před polednem byl viděn na Kateřinském vrchu. Hilsner: Ano, ale v modrém šatě a ne v ze- leném. Obhájci dr. Auředníček a dr. Vodička (společně): Ano, to je to. Svědkyně (rozhorieně): Vidíte, proč pak jste to nenamítal, když jsem vám to už v Kutné Hoře řekla do očí? (Vzrušení.) Hilsner: Tehdá neměl jsem šaty zelené, ný brž modré. Svědkyně (zvýšeným hlasem, obrácena k ža- lovanému): Viděla jsem vás a také vy jste se na mě podíval.

Hilsner (rozhorleně): Nemohla jste mne vidět na škaredou středu, já to vím. Svědkyně: Snad jste se tedy převlékl. A mi tedy uříznou hrtan, není-li to pra- vda, že jsem vás tenkráte viděla v ze- leném šatě! Předseda: Už dost! Svědkyně tvrdí, že jste měl šat zelený, vy pak tvrdíte, že to byl šat modrý Svědkyně: Když jste šel kolem, musila jsem vás vidět! Tím výslech svědků na dnešek předvolaných ukončen a přečtěny protokolární výpovědi osmi svědků, k líčení nepředvolaných. Anna Kocmanova, žačka z Polné, setkala se s Anežkou dne 29. března, když Anežka právě vyšla od Prchalů, načež ji kousek cesty provázela. Anežka byla tehdá veselá. Svědkyně doprovodila ji až k ulic Jungmannově, kde bydlí kolář Vacek. Anežka dala se pak směrem k Žabokrtům a Božím mukám. Hil- snera svědkyně zná, ale s Anežkou jej nikdy nespa- Anastazie Vomelová, šička z Polné pracovala s Anežkou u Prchalů asi po 3 neděle. Když 29. března (1899) ráno přišla Anežka do šití, vyprávěla děv- čatům, žeměla včera večer velké štěstí, jelikož potkala velebného pána Vlčka. Božena Mazurová z Polné měla pro Anežku 29. března koupiti od řezníka Josefa Rosendorfského vepřové sádlo za 2 krejcary. Svědkyně však pro sádlo to nešla, nýbrž poslala pro ně malou Emilii Prcha- lovu. Anežka nemělavy tobolce více než 2 krejcary. Růženec u ní svědkyně neviděla. Antonín Dvořák, obuvník z Polné, zahlédl o půl 11 hod. dopoledne 29. března Hilsnera jíti směrem od Březiny přes pastviště do lesa. Svědek jakožto obuvník pracuje každého dne u okna a vidí zcela určitě každého chodce, jenž se ubírá kolem. Další protokolární výpovědi Adolfa Skaláka. Marie Brychtové a Františka Jelínka byly celkem bezvýznamny. Po jich přečtení odkládá předseda o 6 hodině večerní líčení na zejtřejší 9 hodinu ranní. třila.

Líčení den třetí. Z Písku, 27. října. Líčení dnes začalo přesně o půl 9. hodině dopolední za velkého účastenství. Mezi zamítnutými 6 svědky nalezá se také Jan Hrůza, bratr zavražděně Anežky. Předseda pres. Winter sděluje, že radní ko- mora se usnesla připustiti ještě dva nové svědky kteří byli obhájcí navržení. Povstává státní zástupce dr. Malijovskýa žádá za slovo. Když mu bylo uděleno, podává vzhle dem na včerejší výrok dra. Baxy, že na šatech Anežky Hrůzovy dříve nebylo tolik krve jako nyní návrh: aby všichni svědkové, kteří šaty Anežky Hrůzovy byli viděli, a kteří ve příprav- ném vyšetřování byli vyslechnuti, byli znova vyslechnuti, aby vypověděti mohli o stavu šatů. Státní zástupce navrhuje dále, aby tolikéž oni členové české fakulty lékařské, kteří podali dobré zdání, byli povoláni a vyslech- nuti, by vypověděli, v jakém stavu šaty Anežky Hrůzovy převzali a zdali se pozoruje na šatech těch nějaká změna. Dr. Baxa podporuje tento návrh a praví: »My jsme pro něj«. Obhájce dr. Auředníček: Také já a můj kollega dr. Vodička jsme pro tento návrh, a to z toho důvodu, aby ony drzé lži, které po celou dobu v no- vinách a za ochrany parlamentní immunity byly pronášeny, se konečně vyvrátily. Po té byli předvoláni svědkové. Je jich na dnešek obesláno 14. Vincenc Zellinger objevil se

ve trestaneckém oděvu, provázen četníky. Rudolf Leixner a Antonín Dvořáček se nedostavili. Tento žádal, aby se mu napřed zaslala záloha na cestu. Princ Karel Schwarzenberg vstupuje do soudní síně a usedá vedle soudního sluhy. Počíná výslech svědka Zellingera. Ten je uvězněn pro urážku Veličenstva a nevzat proto do přísahy. Předseda: Co jste dělal před velkonocemi v r. 1899? Svědek: Byl jsem u obchodníka Dvořáka. Týden před velkonocemi jsem vystoupil. Potom jsem byl bez práce. Předseda: Co jste dělal dne 29? Svědek: Šel jsem s Leixnerem a Dvo- řáčkem na Kateřinskou horu. Tam jsme hráli v karty. Předseda: Kdy jste tam šel ? Svědek: Asi ke druhé hodině. Předseda: Co se stalo potom? Svědek: Ke čtvrt na 4 přišel Hilsner. Předseda: Nemýlíte se ? Svědek: Bylo to mezi 3. a 4. hodinou. Předseda: Kdy pak jste odešel? Svědek: Asi ve 4 hodiny. Předseda: Mluvil s vámi Hilsner? Svědek: Ano. Vyzval nás, abychom s ním šli do lesa. Pravil: Kdo chce, ať jde se mnou do lesa. My jsme však nešli, nýbrž hrali jsme dále. Předseda: Druzí však tvrdí, že jste nehráli. Svědek: Ano, hráli jsme. Předseda: Jak dlouho jste byli na Hoře? Svědek: Ještě nějaký čas. My jsme se u zámku rozešli a já a Dořáček jsme šli do města. Předseda: Kdy pak jste přišel domů? Svědek: To nevím. Předseda: Jak je daleko z Hory do města? Svědek: Asi 10 minut.

Předseda: Jak dlouho jste chodil? Svědek: Obešel jsem dvakrát »rynk«. Předseda: Jak dlouho jste zůstal doma? Svědek: Na to se již nepamatují. Předs.: Jak dlouho asi příbližně? Švědek: Potom jsme šli, Hilsner, Laixner, Dvořáček a Sobotka kolem náměstí. Předs.: Tvrdí se však, že jste tenkráte dlouho chodil s Hilsnerem. Svědek: Nikoli, byl jsem s ním jen na Hoře. V městě nikoli. Předseda: Jaké měl Hilsner tenkráte šaty? Podívejte se nyní na něho. Hilsner povstává. Zellinger se naň chvilku dívá a pak praví: Právě tytéž šaty měl tenkrát. Z Písku, 27. října. (Zvláštní telegr. zpráva »Nár. Listů«.) Městská stráž přivedla dnes ze všech tří železničních stanic svědky do soudní budovy. Jest jich 22. Svědek nádenník Zellinger odpykávási trest 15měsíčního žaláře pro urážku císaře v trest- nici mírovské, odkud sem přivezen. Když byl předveden a vyslechnut, utkal se s ním Hilsner pradce. Svěd. Zellinger tvrdil totiž určitě, že dne 29. března odpoledne po setkání na Kateřinském kopci Hilsnera více neviděl. Hilsner odpověděl mu, že lže. Obhájce dr. Auředníček žádal, by se zjistilo svědky, že se Zellinger po celý čas ani nemyl, až dne 30. března časně ráno a že nápadně se při tom choval. Protokolem svědka Freunda se konstatovalo, že Zellinger je lotr. Výslechem svědků vzrůstá zajímavost procesu,a předvolávají se stále noví svědkové.

Hudba. + Koncert pořádá zpěvácký spolek »Ozvěna v Benešově za spoluúčinkování pí. M. Petzoldové- Sittovy, býv. primadonny Nár. divadla v neděli dne 28. t. m. v sále hotelu »na poště«. Čistý výnca vě nován bude chudé školní mládeži. — Tournée »Českého tria«. V měšťanském divadle v Třeboni kona se dne 28. t. m. o 1/28 hod. večer koncert »Českého tria« (K. Hoffmeister [klavír) St. Suchý [housle], J. Burian (cello)), jejž pořádá pě- vecký spolek »Pěslav«. + Z Josefova. V neděli dne 28. t. m. o7. hod. večer pořáda v sále hotelu »u slunce« v Jose- fově virtuoska na barfu sl. Anežka Falladova z Prahy velký slavnostní koncert za spolupůsobení úplné ka- pely pěšího pluku č. 36 řízené kapelníkem p. Max. Heydou.

Věstník spolkový.

Véstník živnostensky a dělnicky. Z přednáškového kursu pro učně, to- varyše a mistry na Křivoklátě. XI. přednáška bude v neděli dne 28. října o, 4. hod. odpol. v kní- žecím hostinci v Roztokách s programem: »Z no- vého ráje srdce a bludiště světa«. Promluví prof.p. Jan Váňa z Prahy. Vstup volný. Po přednášce po- dána bude zpráva o zřízené knihovně pro účastníky živnostenského kursu, kteráž v listopadu t. r. uve- dena bude v činnost. * Jednota kominnických tovaryšů ku vzá- jemné podpoře v Praze má dnes v sobotu 27. t. m. o 7. hod. večerní schůzi správního výboru v hostinci »u tří pivoněk« v Jirchářích.

Sokolský věstník. Ze Sokola staroměstského. Jednota koná v neděli dne 28. t. m. vycházku do veřejné a universitní knihovny a vyzývá veškeré členstvo jed- noty i odboru ženského k nejplnější účasti. Schůze přesně o 3/42. hod. odpol. v nádvoří Klementina, vchod z Marianského náměstí. — Dne 3. listopadu t. r. má ženský odbor Sokola staroměstského čtvrtý přátelský večer v sále konviktském a zve k nim členstvo jednoty i občanstvo staroměstské.