1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, ve středu 12. listopadu 1913.
Praha
4
article
aranní a večsrní list
předplání sa
V Prase v admínistrant-
9uésle.
na čtvet ista
* dvojí donáškoe
1k2
rs
ve BlAlkach „ K oo
na měsíe
Poštou .
s dvojí sásllko
na měsíe
2 divrl iet
tre:
5
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8,
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8,
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Odpověď hr. Stürgkha.
Z Vídně, 11. listopadu.
(Zvl. telef, zprával „Nár. Listů“.)
Dlouho čekanou odpověď na dotazy
českých poslanců o dosazení správní komi-
se v král. Českém pročetl koncem dnešní
schůze m.-p. hr. Stürgkh, jsa poslouchán
celou sněmovnou.
Není pochyby, že postavení jeho bylo
značně ulehčeno známým rozhodnutím
správního soudu, kterým byla možnosti
uspořádat věci patenty císařskými brána
otevřena dokořán.
Chef vlády důvody často již uváděné
rozmnožil právnickou argumentací, spočí-
vající v tom, že zemský výbor odpovídá za
svoje jednání sněmu. Správní komise, kte-
rá působí v době, kdy žádného sněmu není,
musí býti učiněna zodpovědnou panovní-
kovi, který ji zavedl a zodpovědnou vládě.
která patenty kontrasignovala.
Jinak byla odpověď stylisována tak
aby nenarazila ani na české, ani na něme-
cké straně.
Hr. Stürgkha vyslechla celá sněmovna
pozorně, přerušujíc jej pouze občas ojedi-
nělými výkřiky z české a německé strany.
Pozornost sněmovny byla hlavně obrá-
cena k hlasování o debatě, která
byla z české strany navržena. Poslanci
Českého klubu byli přítomní všichni, až na
nemocné poslance dra. Neumannaa
dra. P acák a.
Hlasování bylo bojovné, rozčilené, je-
ho výsledek svrchovaně nejistý. Němci
všichni usnesli se hlasovati proti němu. Je-
diný poslanec dvorní rada dr. Kuranda
hlasoval pro návrh český. Někteří křesťan-
ští sociálové a vídeňšti poslanci před hla-
sováním opustili zasedací síň.
Stürgkh
Němec
doktor
Kuranda
Praha
Vídeň
Hradec
6
article
Sociální demokracie hlasovala rozdě-
leně. Čeští pro debatu, všichni ostatní
s Němci proti ní. Do posledních stránek
seznamu poslanců bylo pochybno, bude-li
většína pro debatu. Z počátku byla malá
majorita proti, pak nastalo střídání většiny
a menšiny, až ke konci udržovala se větši-
na mezi 10—18 hlasy a debata napo-
sledpřijata většinou 16 hlasů.
Z tohoto poměru hlasů je vídno, že ne-
měla obžaloba ministerstva pro dosazení
zemské správní komise nijakých nadějí,
když již prostá debata o zodpověděné in-
terpelaci narazila na tolik překážek.
Zápis řečníků byl proveden ihned. Zí-
tra promluví jako první řečník sociálně de-
mokratický poslanec dr. Šmeral, jako
druhý řečník bývalý ministr obchodu tr
Fiedler
Ministerský předseda hr. Stürgkh.
když předseda sněmovny udělil mu slovo, pro
mluvil takto:
„Ve schůzi 21. m. m. podali posl. Staněk
a soudr. dotaz, ve kterém pronáší se stížnost
do vydání cís, patentu ze dne 26. července
t. r. stran dalšího vedení zemské správy krá-
lovství Českého. V dotazech podaných posl.
Wüstem a soudr. a posl. Němcem a soudr. pro-
nášejí se námitky proti témuž opatření.
Němec
doktor
Šmeral
Fiedler
Stürgkh
Staněk
Wüst
7
article
Jménem vlády dovoluji si na tyto dotazy
odpověděti takto:
Boj národních stran v království Českém
ochromoval, jak známo, po léta činnost zem-
ského zastupitelstva. Zemské finanee
byly vyčerpány, další vedení nejdůleži-
tějších humanitních a kulturních úkolů auto-
nomní zemské správy bylo ohroženo, zákonné
závazky musily zůstati nesplněny. Hospodář-
ská pověst království Českého — a tím na-
šeho státu vůbec — byla v sázce. Naděje, že
autonomním činitelům zemskou ústavou k to-
mu výhradně povolaným se přece podaří na-
jíti ze zmatků východiště, ukázala se klam-
neu, protože ztroskotaly snahy vlády ještě le-
tos na jaře osvědčené po zemském zasedáni
s pořadem omezeným na nejnaléhavější. Na
počátku léta se situace tak přiostřila, že byla
finanční katastrola neodvratná,
kdyby se nebyla zjednala ihned odpomoc. Od
zemského sněmu, jehož několik let trvající
neschopnost akce způsobila tyto smutné po-
měry, nebylo ji možno očekávati. Nehledě
k tomu, že každý odklad pomocné akce byl
vyloučen, za známých poměrů ani obno-
vení zemského sněmu novými vol-
bami nebylo by způsobilo sněm práce
schopný.
8
article
Tato jediná normální cesta, navržená ještě
dle zemského zřízení, ukázala se tudíž ne-
schůdnou a předem beznadějnou. Zemské zří-
zení, jež vůbec nepředvídá možno st.
aby nastaly tak politováníhodné poraěry pří
úplném selhání zemského sněmu, neposkyto-
valo ludíž žádné směrnice pro opatření, jež
měla býti učiněna. A přece šlo o to, aby zem-
ské hospodářství bylo bez jakéhokoliv odkla-
du zachráněno před ztroskotáním, aby se
udržel úvěr království plněním jeho právních
závazků, aby dalším trváním důležitých huma-
nitních ústavů zabezpečila se chudým a ochra-
ny potřebným podpora a péče a ziednala im-
perativním požadavkům všeobecného hospo-
dářství, jakož i hospodářského a kulturního
života platnost.
V této tísnivé nouzi země byla pro vládu
dána jen jedna cesta, totíž cesta, aby za
své plné zodpovědnosti navrhla nejvyššímu
nosíteli zákonodárné moci opatření, jež byla
nutna, aby země a lid byli zachráněni před
9
article
vylíčenými těžkými škodami. To vedlo k vy-
dání cís. patentu ze 26. července t. r. Úče-
lem patentu není změna zemské
ústavy, nýbrž patent odvozuje jen pod ná-
tlakem nouze důsledky z daných skuteč-
ností a jest omezen na opatření, jež se zdála
bezpodmínečně potřebnými na odvrácení hro-
zících škod. Zabezpečujeť toliko jako čisté
zatímné opatření až do návratu
normálních poměrů existenčn
podmínky zemské správy a uskuteč-
ňuje tím účely ochromených ústavních zaříze-
ní samotných. To stalo se jedině a pouze ve
společném zájmu všech obyvatelů království
Českého, aniž by se při tom chtělo poskyt-
nouti výhody nebo poškoditi byť i v nejmen-
ším některou z politických nebo národníci
stran země. Zasáhnutí nejvyšší stát-
ní moci za tím účelem, aby pod ilakem po-
měrů bylo odpomoženo nouzi, jež ohrožuje
nejdůležitější statky, uznává se však zajisté
jak ve vědě tak i v praxi většiny moderních
států za právo a povinnost naprot
veřejnosti.
Ať se toto zasáhnutí nazve nouzovým prá-
vem státu, výjimečným opatřením, stavem e
lex, právem cís. nařízení, nouzovým zákono-
dárstvím nebo jakkoli, ať je toto zasáhnutí ja-
ko v často jmenovaném § 14. říšské ústavy
v jedné z našich zemských úztav dle své for-
my a svého obsahu zákonně upravené, ome-
zeno, spojeno s určitými podmínkami nebo ne.
skutečností je a zůstane, že, jak to právě vy-
líčené poměry v Čechách dokazují, může ve
veřejných zřízeních státu nastati nouz o vý
stav, ohrožující všeobecné blaho, jehož od-
stranění ve formách v ústavě obsažených
není možno, že však tomuto stavu nouze přes
to musí býti odpomoženo, nemají-li býti obě-
továny statky vyšší.
Čechy
10
article
Povinnost, vyhověti podmínkám další exi-
stence země, zmíněným patentem plní se
Sankce pre toto zasáhnutí spočívá v zodpo-
vědnosti vlády za posuzování rozsahu nouzo-
vého stavu a za zvolení prostředka odpomoci
Vláda nese přede všemi ústavně povolaným
orgány, jakož i před soudem veřejnosti, úpl-
nou zodpovědnost za to, co učini-
la a co považovala za správné a nutné
Platí to zejména také o dosazení zemske
správni komise, která se v interpelacích
hlavně vytýká. Zemské zřízení vůbec nepřed-
vidalo případ neschopnosti zemského snému
ku práci a důsledků ústavně právních k to-
muto se připojujících. Nelze tedy také beze
všeho použíti § 14. zemského zřízení, prohlá-
šeného za porušené, který stejně jako druhá
v interpelacích jmenovaná ustanovení zem-
ského zřízení nepomýšli na neschopnost zem-
ského sněmu činiti disposice, nýbrž předpo-
kládá případ normálního fungování zákonodár-
ných a zastupitelských orgánů země jako sa-
mozřejmý. Musi se spíše odkazovati na to,
že zemský výbor vůbec je auto-
nomním orgánem a jen zemskému
sněmu zodpovědným. Nemůže pro-
to býti povolán ku provedení tak
dalekosáhlých nařízení koruny
jež bylo nutno vydati bez součin-
nosti zemského sněmu. Ježto nebylo
výslovné zákonné úpravy pro takové případy,
11
article
bylo nutno utvořiti v důsledku toho orgán, je-
hož zodpovědnost za provedení cís. nařízení
projevena je v modalitách jeho zřízení a při
tom zvláště v možnosti odvolání jeho členův
kterékoliv době. To odpovídá zásadám naší
ústavy o provádění aktů vládní moci. Nehledě
k tomu, nebylo naprosto žádné vyhlídky také
vzhledem ke kritické situaci celé zemské
správy a zvláště k zemským financím na opět-
né oživení zemského výboru, jenž
stal se neschopným k výkonům,
protože pro tuto sítuaci vzdali se svých funke
nejvyšší zemský maršálek, jeho náměstek
zemském výboru, jakož i zástupcí jedné celá
kurie.
Jestližé však dále vládě zvláště se vytý-
ká, že při rozpuštění zemského sněmu nebyly
provedeny také nové volby do zemského
sněmu, buď zdůrazněno, že v cís. patentu
shodně s ustanovením § 10. zemského zřízení
nařízeny byly s rozpuštěním sněmu také nové
volby. Jestliže doba pro provedení těchto vo-
leb vládou nebyla ihned určena, nýbrž zatím
odložena, lze proti tomu zajisté právem na-
mitnouti, že uvedaný poragraf má ovšem na
zřeteli případ neprodleného provedení no-
vých voleb. Toto ustanovení upravuje však
jen normální případ a chce právě v zájmu kon-
tinuity činnosti zemského sněmu, aby po roz-
puštění byl pokud možno rychle uveden v ži-
vot dělný zemský sněm. Nikdo nebude však
zajisté moci vážně popírati, že — jak již dříve
bylo zdůrazněno — dle situace, v létě a též
nyní by okamžité nebo brzké provedení no-
vých voleb do zemského sněmu neuvedlo v
život dělný, nýbrž předem ochromený zemský
sněm. Vláda považuje za nutno, a b y
nejdříve nastal takový stav uklid-
nění, aby byla otevřena odůvod-
něná vyhlídka na nerušenou čin-
nost zemského sněmu.
O součinnost při brzkém sjednání tohot
stavu bude vláda co nejdůrazněji usilovati.
12
article
Zvláště považuje vláda ve smyslu cís. vlastno-
ručního listu ze 26. července t. r. za svou váž
nou povinnost usilovati o sblíženi
obou národností. Na léto půdě bude
komplexu otázek, jež mají býti upraveny, nut-
no usilovati též o vzájemný dohovor a dohodu
o zásadách nového zemského řádu
volebniho, kterýž považuje vláda
za nezbytnou součást národně-
politického nového uspořádání
v královstvíČeském. Vláda, která pod-
nikla už zahajovací kroky ke zjednání přízni-
vějších poměrů, počítá s tím větší důvěrou
na rozmyslnost a vlastenectví oněch muži
obou národních kmenů, kteří jsou k tomu po-
voláni, aby s ní opětně přikročili k této těžké
práci, ježto přesvědčení o nutnosti trvalého
pořádku v Čechách se stále více ve všech
vrstvách výrobních tříd obyvatelstva rozšiřuje
a prohlubuje.
Čechy
13
article
Ríšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Scháze 11i.
Ríšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Scháze 11i.
(Zvl. telef. zpráva »Ner. Listů«.)
Z Vídně, 11. listopadu.
Budetedy debata ve sněmovně
poslanecké o vládní odpovědi.
kteroudal dnes večero 1/47. hod. hr.
Stürgkh jménem kabinetu na dotazy
českých poslanců v příčině dosa-
zeni zemské správní komise. De-
bata bude o vládni odpovědí, de-
bata bude však o celém sporu če-
skoněmeckém a všech pokusech
vyrovnacích. Debata bude tolik ež
o poměrech haličských, poněval dž
zasáhnou do ní jak Poláci, tak Ru-
vl
síni.
Byl o tuto debatu velmi houževnatý boj
sveden hlasováním dle jmen, které trvalo ce-
lou skoro hodinu a sledováno bylo napjatým
zájmem všech poslanců a četných členů kabi-
netu. O prohlášení, kteréž učinil
chef vlády, píšemena místě jiném.
Tady podotýkáme pouze, že bylo stručné, je-
nom na několika místech přerušované. Nemlu-
vě o meritu jazykově otázky v království če-
ském, nemohl ovšem hr. Stürgkh mluvit též
meritu volební reformy, avšak v německých
kruzích ujišťuje se, že vláda trvá důsledně na
známém komuniké, kteréž uveřejnila po tě
stránce za prošlého leta ve vládním „Frem-
vl
denblattu“
Též Rusíni bouřili se, postrádajíce
odpovědi na své dotazy, podané v příčině
ústavních změn pro Halič ve smyslu rozdělení
země.
Posl. Staněk navrhl o sládní odpovědi
rozpravu na zítřek a formálně o návrhu svém
hlasování dle jmen. Posl. dr. Stelnwenden
prohlásil jménem německosnárodního svazu,
že hlasovati bude protidiskusitako vé
poněvadž podle jednacího řádu poslanecké
sněmovny vyzní na prázdno a protože jest po-
vinností poslanecké sněmovny skoncovat ma-
lý finanční plán.
Stürgkh
Polák
Rusín
Posl
Staněk
doktor
Stelnwenden
Ner
Vídeň
Halič
poslanecký sněmovna
14
article
Hlasování samo bylo velmi vlnivé. Brzy
měli většinu odpůrci debat, brzy přátelé její
Jednou dokonce byla většina proti debatě 20-
hlásová, byla však překonána při písmenách
S a Z, jakkoliv scházelo mnoho poslanců slo-
vanských, zvláště polských. Nemile pozorová-
no, že před hlasováním vyšlí všichni Všepolá-
ci, demonstrujíce tak proti usnesení Kola, kte-
ré se rozhodlo hlasovat pro debatu, by v n
vytklo své stanovisko k volební reformě ha-
ličské. Hlasování skončilo rozhodným
úspěchemslovansko-románského
bloku nad spojenými stranami ně-
meckými a bylo pozdraveno vítězi dlouho-
trvajícím potleskem.
Pro debatu hlasovali: Poláci, všichn
Čechové, také čeští sociální demo-
kralé, Slovinci, Chorvaté, Rusin
a četní Vlachové.
Proti debatě hlasovali: něme čt
a vlaští sociální demokraté, němečt
nacionálové a křesťanští sociálově.
Pro debatu však hlasovali také polští poslanei
divocí Breiter a Reizer a Všeněmci, s ni-
mi pak také vídeňský posl. dvor. rada dr. Ku-
randa.
Obecenstvo, které dostavilo se dnes do
loží a na galerii počtem neobyčejně hojným.
setrvalo do konce schůze, byvši přivábeno
zprávamí o kritickém stavu v parlamentě.
Polák
Čecho
Chorvat
Rusin
Vlach
doktor
15
article
Všichni členové kabinetu byli přítomni, vyjí-
maje ministra spravedlnosti dra. Hochen-
bur gra. Když hr. Stürgkh povstal, aby pročetl
odpověď vlády na české dotazy, sestoupilase
kolem něho corona poslanců tak veliká, jaké
dávno již nebylo. Shluklo se ve středu zase-
dací síně na 400 poslanch. Hlasování bylo mno-
hem pohnutější, nežli byla lektura vládní od-
povědi. Kolem zapisovatelů stáli četní poslan-
ci, počítajíce s nimi ve zvláštních knižkách
hlasovacích. Také ministři svob. pán Georgi.
dr. Trnka, bar. Heinold, dr. Zenkera
ryt. Sehuster obstoupili úřadníky a zapi-
sovatele, jednotlivé hlasy zaznamenávající. Př
písmeně F bylo vidno, že většina naklonila se
pro debatu. Tu bylo již jisto, že tato bude při-
jata. Němci (vářili se velmí kysele a mrzutě
ke své porážce. Pro debatu hlasovalo 202, pro-
ti ní 186 poslanců, byla tedy přijata většinou
16 hlasů, která by byla bývala zajistě ještě
větší, kdyby nebylo bývalo tolik absencí na la-
vicích slovanských.
Stürgkh
George
doktor
Trnka
Zenker
Němec
16
article
Potom přerušil předseda dr. Sylvester
schůzi, kterou po 31/2 hodiny vyplnil t. zv.
„věcnou“ poznámkou opětně Poláky a Rusíny
přerušovaný posl. dr. Olešnický, by mohli
se dát poslanci zapsat k rozpravě o vládní
odpovědi.
Po zápísu řečníků sešla se koníeren-
ce předsedů klubovních. Tam usne-
seno, že diskuse o národnostních
poměrech v království Českém
potrvá tři dny. Zítra počnou schůze již
o 10. hod. a bude se rokovat o vládní odpo-
vědi do 1/424. hod., potom pak o finančním plá-
nu do 8. hod. več. Ve čtvrtek bude celá schů-
ze denní věnována rozpravě o poměrech
Čechách. Potrvá k 6. hod. več., ve kterou do-
bu se vykoná volba do delegací. Jest
úmysl v pátek celé rokování česko-německé
skoncovat a potom opět ve finančním plánu
pokračovati.
Němci chtěli, by o vládní odpovědi jed-
nalo se ve schůzích nočních. Avšak rozhodné
vůli Čechů podářilo se vymoci, že jednání to
položeno na první polovici schůzí denních.
Rusíni prohlásili, že přistupují na modus
dvoudílných schůzí, jakkoliv se tento modus
nesrovnává právě s jednacím řádem.
doktor
Sylvester schůze
Polák
Rusín
Olešnický
Němec
Čecho
Čechy
17
article
Předseda dr. Sylvester odtušil, že dvou-
až čtyřhodinové „věcné“ opravy také se ne-
srovnávají s jednacím řádem. Konečně Rusín
chtělí zvědět, co se stane ve schůzi páteční
Dr. Kramář jim odtušil, aby se nebáli, že
nikdy ještě se nestalo, aby v páteční schůzi
byla podniknuta nějaká veliká akce. Doložil,
že Čechové nedají se předstihnouti žádnou
stranou v pěči o státní úřadníky, učitele a ze-
mě při finanční reformě, avšak že nemůže být
zváno žádnou péčí o tyto činitele, vyplní-li se
schůze sněmovny několikahodinovými věcný-
mi poznámkami. Čeští poslanci však, aby ne-
uvalili na sebe zdání, jakoby nepřáli státním
úřadníkům, učitelům a zemím, jsou pro to, by
se plenární schůze rozdělily tak, aby první
část věnovala se debatě o vládní odpovědi,
druhá finančnímu plánu.
Můžeme oznámit, že kdyby návrh český,
by vykonala se v plenu debata, věnovaná
vládní odpovědi o dosazení zemské správní
komise, byl zamítnut, v tom případě byly by
všechny české strany bez rozdilu podaly
návrh, aby celé ministerstvo pro dosazen
zemské správní komise bylo dáno Jo obža-
loby. Podle zákona v příčině ministerské
obžaloby musí být takový návrh dán na jed-
nací pořad do 8 dnů a rozprava o něm byla
by padla do času, kterého bude meritorně tře-
ba ke skoncování finančního plánu, kdežto
diskuse o vládní odpovědi na dotazy české
konati se bude ve dnech, kde vyplňuje se ro-
kování o finaněním plánu jalovými všeobec-
nými tak zv. včenými poznámkami. Kromě
toho dlužno míti na mysli, že následovat bude
kampaň delegační, jejíž plenární schůze budou
hojné, takže by kolidovala potom rozpravao
finančním plánu jednak s rokováním delegač-
ním, jinak s rokováním o věcech česko-něme-
ckých.
doktor
Sylvester
Rusín
Kramář
Čecho
18
article
Z Vídně, 11. listopadu. (K. k.)
Předseda zahájil schůzí ve 3 hodiny. Pokračo-
valo se v zevrubně rozpravě.
o kořaleční daní.
Poslanec Gröger, hlavní řečník proti předloze
protesloval proti spojení finančního plánu se slu-
žební pragmatikou a prohlásil, že sociální demo-
kraté vyslupuji zvláště proti zvýšení daně z lihu
Velký schodekv hospodářství třeba vysvěllovat
především přílišnými výdaji na militarismus. Ne-
všímání si požadavků dělníků ukazuje se nejlépev
uváznutí všeho sociálně politického zákonodárství
Zabývaje se zevrubně poměry v Korutanech.
kde lze mluvit o řádění kořalečního moru, žádal,
by vláda učinila proti tomu vážná opatření. Sociál-
ně demokratičlí poslanci dovedou reakcionářské u-
toky německých svobodomyslných a křesťansko-
sociálních ničitelů školy na školu se vší rozhod-
ností odmitnouti. (Hlučná pochvala u sociálních
demokratů.)
Posl. Olešnický pravil, , že poslední řeč posl.
Kuryloviče byla neslýchaná provokace, ruský pro-
jev v parlamentě rakouském a těžká urážka nej-
světějších citů Rusinů, jejich protest je pouze sla-
bým projevemo jejich rozhořčení.
Řečník polemisoval pak zevrubně a z
hlučné pochvaly poslanců své strany s vývody Ku-
ryloviče, jehož tvrzení o Rusínech v Haliči v po-
drobnoslech vyvracel.
Olešnický mluvil až do 3/47. hod., načež roko-
vání bylo přerušenor m-p. hr. Stürgkh odpo-
věděl na stižnosti do dosazení zemské správní ko-
mise v Čechách (viz na jiném místě. Red.).
Gröger
Posl
Olešnický
Rusín
Stürgkh
Vídeň
Korutany
Halič
Čechy
19
article
Posl. Staněk: Pro velikou a neobyčejně daleko-
sáhlou důležitost tehoto předmětu pro celou říšt
a parlamentarismus v říší této navrhuji jménem
všech českých poslanců ve sněmovně, aby o odpo-
vědi na dotaz byla v zítřejší schůzi zahájena de-
bata. Dále žádám, by o návrhu bylo hlasováno dle
jměn. (Hlučná pochvala českých poslanců.)
Posl. dr. Steinwender: Přihlásil jsem se ke
slovu, abych rovněž navrhl hlasování dle jmen. Pro-
tože tak učinil již poslanee Staněk, nepodávám to-
hoto návrhu, musím však prohlásiti, že budeme
hlasovati proti zahájení debaty, neboť dle našeho
názoru nepochybaě bude úplně bezvýsledná, a sně-
movna je povinna, vyřídit konečně finanční před-
lohy. (Hlučná pochvala na levici.)
Návrh na hlasování dle jmen byl dosta-
tečně podporován. Ve hlasování dle jmen přijimá
se návrh na zuhájení debaty 202 hlasy proti 186.
(Pochvala a potlesk u českých poslanců.)
Schůze byla pak přerušena, aby se řečníci dali
zapsati a mohla se konati koníerence seniorů.
Po obnovení schůze pokračovalo se v rokování
o pilných návrzích posl. Pachera. Neunteufela
Malika ve příčině zajištění 20 milionů koru
ročně na
zlepšení platů učitelů škol obecných a
měšťanských.
Posl
Staněk
doktor
Steinwender
Pacher
Malik
20
article
K návrhům těm mluvili posl. Neunteufel
Wüst, načež rokování bylo přerušeno.
Po dotazech poslanců Sěngaleviče
Stejskala byla schůze o 9. hod. 20 min. skon-
čena
Přiští bude zitra dopole dne.
tsro
Posl. dvorní rada dr. Hráský podal dnas
doporučil petici výchoočeských mistro
obuvnických za zákonnou ochranu živnosti
obuvnické naproti kartelům a nekalé soutěži a z
změnu příkrých ustanovení živnostenského řádu
a zdanění ve smyslu resoluce usnesené na sjezdu
pardubickém,
Posl. dr. Franta intervenoval dnes znova
u ministra vyučování ryt. Hus arka v zálež tos
stavby gymnasia v Rychnově n. K.a
vylíčil mu st vební a zdravotní poměry ústavu,
které jsou neudržitelny. Ministr slibil, že tulo zá-
ležitost bedlivě vyšetří a bude ji sledovati.
Neunteufel Wüst
Sěngalevič Stejskal
Posl
doktor
Hráská
Franta intervenovat
Hus
Rychnov můj
21
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
V rozpočtovém výboru
posl. hr. Lasockí prosil zástupce ministerstva ob-
chodu za vysvěllení: jak vysoký je rakouský ake.
kapitál u Austro-Americany a společnosti kanad-
ské dráhy? Která z chou těchto společnosti sn-
městnává více rakouských státních občanů jak
e drobněm prodejle
zanna disie » eob
večerní
Ve nlialkách aa venkové
ranní čisle
večorní
Inneráty
platí se hotově napřea
Předpiscení a inserty přijime
sdministracs v Marianské ul.. a
Tam nacházeji se táš
ředakce, liskárna a sxpedlee
„Náradnich Llstů“
Rukoguav se nevransií
Náradnich
Rukoguav
Americana
22
article
úřadníky, důstojníky, námořníky atd.? Je nějaká
záruka, že společnost kanadské dráhy provádí
opravy lodí aspoň částečné v Rakousku a obsta-
rává svoji potřebu petravin, zařízení atd. v Ra-
kousku? Z jakých důvodů ministerstvo obchodu
při vhodné přiležitosti, zejména při vypršení smlou-
vy Austro-Americany s poolem v letech 1909a
1912, opomenulo Austro-Americanu pohrůžkou, že
odejme ji subvenci a přiměřenými opatřeními, po
případě pohrůžkou, že udělí koncesi některé za-
hraniční společnosti, pohnouti k tomu, aby zrevi-
dovala svůj poměr k poolu, proč nedonutilo ji ke
zřízení linie do Kanady, je-li taková linie skutečně
nutnou a proč nevydalo přiměřená opatření na
ochranu vystěhovalců? Konečně, jaký, výsledek
mělo vyjednávání s Austro-Americanou r. 1912?
Rakousko
Americana
Kanada
23
article
Řečník popíral, že udělením koncese společnosti
kanadsko-pacifické dráhy byla podporována do-
mácí paroplavba, poněvadž společnost kánadské
dráhy je ještě méně rakouskou společností nežli
Austro-Americana. Vláda má se energicky obrátit
na německé, zejména na pruské úřady a žádati na
nich, by zrušily kontrolní stanicé, které používají
donucovacích opatření oproti rakouským vystěho-
valcům. Se stanoviska národohospodářského a stát-
ního není vystěhovalectví do Kanady výhodné. Ka-
nadské vládě jedná se o trvalou kolonisaci pomocí
vystěhovalců. Návrat vystěhovalců je celkem vy-
loučen. V Kanadě samolně podniká vláda všechny
pokusy, aby vystěhovalce odnárodnila. Také vý-
dělkové poměry nejsou v Kanadě nikterak přízni-
vé. Řečník káral, že kanadsko-pacifické společ-
nosti byla udělena koncese a nesouhlasí s opatře-
nimi, jež byla v nedávné době učiněna proti vy-
stěhovalectví, poněvadž každé stěžování vystěho-
valectví policejními opatřeními je úplně pochybené
a nutí lidi, aby se stěhovali oklikami. Vystěhova-
lectví zejména z Haliče mělo by se zabraňovali
zvelebováním velmi zanedbávaného haličského
průmyslu, umožněním reelní parcelace části velko-
statků, jakož i účelnou vnitřní kolonisací. Řečník
přerušil potom své vývody a bude v nich pokračo-
vati v zítřejší dopolední schůzi.
Americana
Kanada
Ka
Halič
24
article
Debatní schůze v Klatovech.
(Původní dopis „Národních Listů“.)
Místní organisace národní strany svo-
bodomyslné v Klatovech konala dne 8. t. m.
četně navštívenou schůzi, v níž po referářu
jednatele p. Pellanta o sjezdu pražském
sušickém a po referátu prof. Bernarda o
sjezdu mládeže v Plzni promluvil o politické
situaci posl. dr. Al. Rašín. Poukázal nejprve
na nebezpečí, které hrozí parlamentarismu
Rakousku.
Příčinou tohoto nebezpečí není snad ně-
jaká obstrukce 30 Rusínů. To je jen episodou,
která by mohla býti odstraněna, zlomena,
kdyby dovedly se ostatní sfrany parlamentní
shodnouti na nějaké společné linii. Dnes přece
není pochybnosti, že celá sněmovna je
pro malý finanční plán, že věcně proti němu
nejsou ani čeští agrárníci, ani Malorusové,
takže vlastně mohl by býti odhlasován en
bloc, poněvadž nějaké zvláštní a prpnikavé
změny provedeny nebudou. A přece se ne-
chává parlament nudit rusínskými řečmi a ne-
má sily udělati si pořádek, vzepříti se tero-
rísmu třiceti, kteří pro svoje spory s haličský-
mi biskupy a konservativci rázu Abrahamovi-
czova zastavují všecku dělnost parlamentu.
Pellant
profesor
Bernard
doktor
Al
Rašín
Rusín
Abraham
Klatovy
Plzeň
Rakousko
organizace národní strana
25
article
Ovšem parlament, který nedovede ani
tuto obstrukci, která konec konců nemůže
býti pro malý počet obstruujících vítězná,
zmoci, nedostane se také k usnesení jedna-
cího řádu, jenž by poskytoval záruky klidného
projednávání a učinil obstrukci malých frakcí
nemožnou. Obstrukci velkých menšin, velkých
parlamentárních skupin nezamezí žádný jed-
nací řád a není také třeba, aby ji zamezoval,
poněvadž s velkými skupinami třeba oposič-
ními musí se v parlamentě počitat, s nimi
kompromisy uzavírat, takže ku případu,v
němž by velká menšina musila užiti prostřed-
ku obstrukčního, zřídka dojde.
U malých stran je tomu jinak. Nejsou ani
ochotny kompromisy uzavírat a mají často
tak vypjaté požadavky, že kompromis je ne-
možný. Řeknou-li na př. Rusíni stranám vět-
šiny poslanecké sněmovny, že nezanechají ob-
strukce jinak než kdýž tyto strany donutí Po-
láky, aby vyhověli jejich požadavkům na
zemskémsněmu haličském, staví tím
požadavek neuskutečnitelný.
Za kulísami však odehrává se něco zcela
jiného. Němci z Čech ženóu věci na
oktroj v Čechách a vojenská sprá-
va snaží se přivoditi mimořádná
opatření v Haličí.
Rusín
Němec
Čechy
Halič
poslanecký sněmovna
26
article
Němci z Čech hledají záminky, aby ne-
musili jíti do konferencí. Jejich neomalený
útok na místodržitele kn. Thuna byl prvním
toho signálem. A celé další jednání je toho
novým dokladem. Prohlásili jednak, že před-
mětem jednání má býti celý komplex všech
otázek mezi nimi a námí sporných, tedy i těch,
které dosud propracovány nejsou, což ovšem
znamenalo by takový průtah jednání, že by
předem bylo jisto jeho rozbití. Po formální
stránce plaidují pro to, aby jednání dálo se
písemně, aby každá strana dala vládě pí-
semné memorandum o svých názorech na
úpravu poměrů. Je zcela přirozeno, že v těch-
to písemných nuntiích budou obě strany hájiti
nejkrajnějši požadavky, maximální pro-
gramy a že sejtí se nebude potom vůbec
možné.
Do svých plánů hledí Němci z Čech do-
stati všecky ostatní Němce rakouské, obzvlá-
ště Němce ze zemí alpských, kteří pod sug-
gescí německého souručenství budou sloužiti
oktroji a porušení ústavnosti.
Druhé nebezpečí hrozí z Haliče. Není to
však jen spor o volební reformu nebo o ru-
sínskou universitu, které působí obtíže, nýbrž
také nynější aféra systematického vystěhova-
lectví csob ke službě branné povinných.
Na Halič hleděly a hledí naše vojenské
kruhy jako na vojenskou hranici proti Rusku.
Proto oficiální politika rakouská obdařila Po-
láky zvláštními právy, proto všemi prostředky
hleděla udržovati mezí Poláky nenávist k Ru-
sku, proto napomáhala maloruskému hnutí,
aby také ruskou část Haliče dostala do při-
krého rozporu s Ruskem, proto hleděla, aby
Němec
Thun
Polák
Čechy
Halič
Rusko