ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2f1dfef0-8f55-11dd-9cdb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 103, place 80, org 17, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
12. listopadu 1913. Číslo 311.
4 article
Poláci i Rusíni byli spokojeni v Haliči, čím více ruská politika ve svém polském pohra- niči a na Ukrajině rozsévala nespokojenost. A nyní se ukázalo, že v této Haliči je neoby- čejně rozšířeno vyhýbání se vojenské službě pomocí vystěhovalectví, že to vyvážení bran- ců provádí se systematicky od agentur, v jichž čele stojí poslanci, za tichého souhlasu úřadů, na něž nemají vlivu zemské úřady, obsazené politiky, kteří okresní hejtmany pro provádění voleb ve smyslu svých stran potřebují. Doku správní úřady prováděly jen divoké volby,o nichž pak byly konány vzrušující debaty ve sněmovně, nikdo se nepozastavoval nad tímto způsobem veřejné správy. Když však nyni přes území spojence našeho, přes Němecho, prováděno systematicky vyvážení branců úřady v Haliči dělaly taký jako by to neviděly. když ze spousty materiälu, zabaveného v úřa- dovnách a agenturách paroplavebních společ- ností vyšlo na jevo, jak rozsáhlé a do jakých úřadů sahající bylo toto „spiknuti“, směřující k vyvážení mladých, zdatných lidí, není divu. že vojenské kruhy jsou rozčarovány nad timto nadšením pro armádu a službu v ní právě v zemi, která byla celou správou státní hýčká- na, aby v ní byla spokojenost a nadšení pro boj proti ruskému sousedu. A tak otázka volební reformy pro Hali dostala zvláštní příchut vystěhovaleckou afé- rou a může vésti ku překvapujícím opatřením v Haliči, která by vrhla svoje stíny také do vídeňského parlamentu.
Polák Rusín Halič Ukrajina
5 article
A jak chová se k tomu videňský parla- ment? Již samo jeho složeni, v němž Němcůn dána veliká převaha číselná, nemůže býti zá- rukou zdárné práce. V něm stělesněna je přek všeobecné, rovné právo hlasovací přece zase ona falešná starorakouská idea, že tato polo- vice říše má býti ovládána německou menši- nou. Všeobecné právo hlasovací nepřineslo po této stránce nijaké nápravy. U Němců ne- vylvořila se strana, která by upřímně a ote- vřeně hlásala a prováděla program v mnoho- národním státě jediné možný, totiž program národnostní spravedlnosti a smíru, progran nutné spoluúčasti národů na správě a zákono- dárství. Naopak, souručenství německé v ně- mecko-národním svazu, znacionalisování kře- sťanských sociálů, kteří ve Vídni provozuji proti Čechům politiku stejně hrubého násilí. jakého jsme co den svědky v našich menši- nách, oddálily možnost novorakouské politiky proti dřívějšku. V německých buržoasních stranách není strany nacionálně umírněné. která by byla ochotna provésti důsledky z to- ho, že síce není možno v Rakousku vládnouti bez Němců, ale že také není možno, aby vládl Němci sumi bez ostatních národů. Naopak fakt, že při složení parlamentu není možno vládnouti bez Němců, vedl u buržoasních stran přimo k nesnášelivosti, k velikášství nikoli ke státnické umírněnosti, kterou může míti ten, kdo je zabezpečen pro všecky pří- pady tím, že nelze proti němu vládnout.
Němec Čecho Vídeň Rakousko Němcůn národní svaz
6 article
Tato přesila německá a její nestátnické využívání k ústrkům a dráždění jiných národů jest tím zhoubnější pro stát i parlament, že také německá sociální demokracie nestojív národnostních sporech na výši situace a po- tácí se mezi nacionalismem a zamhuřováním oči před možným, z poměrů a daného stavu plynoucím řešením národnostních problémů Rakousku. A tak celý tábor německý sloučen byl v jediný celek. Nemůže býti proto řeči o nějaké pracovní, pevně zkloubené většině ve vídeňském parlamentě, poněvadž německý nacionalismus dává potravu jen radíkalismu u stran slovanských a bere důvěru v možnost trvalého soužití v nějaké většině parlamentní Dalším důvodem úpadku parlamentu jes § 14. Nejenom proto, že dává vládě moc k mimořádným opatřením, nýbrž proto, že uleh- čuje demagogii. Kdykoli přijde nepopulární předloha do parlamertu, slyšíte povzdechu poslanců: „Proč si ji vláda raději neuděla paragrafem 14.?“ Je snadno pak bouřiti proti předloze, obstruovati ii, když se ví, že konec konců nestane se žádné neštěstí, že vláda si ji provede paragrafem 14. Toho dokladem je projednávání rozpočtu a pak ten zlev, že cí- sařská nařízení dle § 14. vydaná vláda sice předložila vždy do 4 neděl parlamentu, ale ani jedno nebylo parlamentem schváleno nebo změněno, vyjma novelu o převodních poplat- cích. Je zřejmo, jak odpor parlamentu proti předlohám těm byl jen dělaný, jen na oko. § 14. je vítán nejenom vládě, nýbrž i oněm póslancům, kleří z nedostatku smyslu pro zod- povědnost bojí se hlasovati pro věci nepopu- lární.
Rakousko
7 article
To vše vzalo vážnost parlamentu. Jeho nezpůsobilost ke skutečné plodné práci, jeho zanedbávání nejdůležitějšího práva budžet- ního, rozmnožilo jen vliv vly na život státní a zbavilo parlament vážnosti nahoře i — dole mezi lidem. Te, co naše strana hlásá: že třeba posi- tivně pracovat ve sněmovně i ve veřejné sprá- vě, dochází čím dále tím většího ohlasu. I so- ciální demokracie musila se zamyslíti, zda vystačí s pouhým odporem proti měšťá- ckému státu, či nemá-li povinnosti váž- nější pro zachránění parlamentu všeobecného hlasovacího práva. A tak není pochyby, že myšlenka positivní politiky naši stranou hlásaná jest na postup v Čechách, že uznává se, že lze je positivní prací ve sborech zá- konodárných i ve správě docílít vlivu, který našemu národu ná- leží. (Dlouhotrvající potlesk.) Po řeči dra. Rašína rozvinula se debata, v níž přitomnými byly ve formě rozhovoru probrány všecky otázky, jichž posl. dr. Rašín se dotkl a dále otázka učitelských platů, uvedená p. učitelen Šebesťou na přetřes, došla všestrannéh objasnění.
Rašín doktor Čechy
8 article Politický přehled. Země české.
Politický přehled. Země české. „Svatá válka jindy a nyní. že bude napácháno mnoho nechutenstva slovem i tiskem německým u příležitosti vý- ročí lipského osvobození Německa, dalo se očekávati a očekávání to bylo vrchovatou měrou splněno. Pomalu dochází aspoň per metonymium splnění slovo onoho německého knížete ducha, který před dvěma lidským věky uvítal myšlenku postaviti porážce Napo- leonových vojsk u Lipska pomník návrhem aby každý pošetilec v Německu uhnětl ze své hlouposti cihlu, že bude stavebního materiálu k pomníku nadbytek. Takovou troškou přispě v těchto dnech i jeden z řečníků na komersu pražské buršácké „Germanie“ v přednášee. kterou proslovil pod heslem „Svatá válka jindy a nyní“. Byl to proslulý pan posl. dr. šl. Mühl- werth z Vídně, jenž připomínaje Lipska z r. 1813 a činů Bismarkových r. 1870, s pýchou upozorňoval na to, kterak německé jméno jest v celém světě ctěno, toliko prý v Rakousku netěší se německé jméno už té platnosti jako druhdy, vinou prý Němců z většiny, a sice vlažností a svárlivostí mezi sebou, což musí přestat, mají-li Němci dostáli svému úkolu předních Všeněmecka stráží v Ostmarce. „Také nám jest“ — pravál dr. Mühlwerth — „ve staré Ostmarce věsti svatou válku, maloválku v jistém smyslu, v níž zadávají se rány jehlami na místě bodáky, avšak přece jen vážnou válku.
Bismarkův Němec doktor Mühlwerth Německo Napa Lipsko Mühl Vídeň Rakousko
9 article
Kdybyste měli v této válce kdy ochabovati, vzpo- meňte si na svou krásnou domovinu a její bohatou živnostenskou píli a řeknete si, že lid tak výkonný. který má tak krásnou domovinu, nemůže trvale býti zbaven svých práv. Jako hrdinům z r. 1813 budiž nám svatá válka zkušebným kamenem síly a zdatnosti. A protož nechť zví národmostní protiv- nik, že se války nebojíme. Slovu Berty Suttnenové- „Zbraně dolů!“ odpovíme slovy Dahnovými: Zbrani vzhůru. Budeme-li držeti pohromadě, může přijsl deset Thunů a deset správních komisí a nic s námi nepořídí. Německý referent poznamenává na tomte místě „Kypící bouřlivá pochvala“ že německým buršům „Germanie“ nézkysl plzeňské od takových řečnických splašek Hle, jak se vychovávají svati bojovnici s je- hlami v Čechách! Jaký pak dtv, že vracejíce se z takových nabádavých duševních hodů v ranním šeru, vidí v staré ženě anebo v tram- vajovém konduktéru nepřitele, jejž dlužno podle vzoru hrdin z r. 1813 pro německou jednotu osvobození potírati! Ostalně ani sama něme- cká magnificence nemluvila mnohem lépe, než vídeňský Všeněmec, myšlenkový pochod byl týž i v řeči faráře dra. Mahnerta z Marburku v Prusku a řečí berlínského spisovatele Föll- mera, který komilitonům v „Germanií! citoval slovo „Země, do kteréž německý orel zatne své spáry, pro kterou tekla německá krev, ta země musí zůstat němekou pro věky!“ Tak a podobně polítisovalo se také o le- tošním komersu pražské „Germanie“ — mar- ně. Neboť nic už nenadme dnešní bezvýznam- nost buršácké bojechlivosti pražské na bý- valou veličinu, rozhodující někdy tak neslý- chanou měrou i o politických osudech Prahy jenom příčíněním české nerozvahy a dráždi- vosti. Neboť taktika české nevšímavostí jest nejlepší obranou protí theoretickému i prakti- ckému bombastu této mládeže německé i jejich pěstitelů.
Suttnenová Dahnový Mahnert Prusek Čechy Praha Germanie
10 article
Jest ovšem pamětihodno, že ve fantasi našich Němců, reminiseencemi z r. 1813 roze- hřáté, my Češi hrajeme úlohu tehdejších Fran- couzů. Tak na slavnosti vídeňských Němeu z Čech, pořádané na oslavu lipského vítězsvi duševní blíženec Mühlwertův býv. zem. posl Kriegelstein takto se naparovalij „Také dnes udeřila vážná hodina, ve kteréž německý lid se seslupil a sání sebe mašel. Ně- mecké kraje v Čechách, tuto nádhernou zemi, kter viděla naše dětství, hroby nášich rodičů a předků tuto zemi chtějí nám uloupiti, a chce nám ji ulou- piti národ, který vyčhován jest feudály naší do- moviny, a dnes nadírá se jako povýšenec v palá- cích, v nichž kdyni sidlelo německé umění a věda. V těchto dnech nejtrpčí nouze našcho lidu vyskvtli se chladní zchytralci, ji chžihrady hvdě z hl1- žejí na německý labský proud a tážou se: Corjest němectví, co jest německý lid?! Třeba i knížecí klobouk dnes tvou hlavu zdobil, nikdy nepoznal's, co jest nám největší, nejsvětější na světě — němectví“ atd. Bezpříkladné sic žvanění, ale pomyslí- se, že tato apostrofa platí muži, jehož praděd. lipský vítěz, své choti psal domů, jak jest hrd na to, že patří k těm českým lvům, kteří svou tvrdošíjnou neohrožeností lipské vítězství roz- hodli — musíme se smáti humoru dějin, kteréž připustily takového Kriegelsteina k slovu.
Němec Čech Mühlwertův Čechy Němeo
11 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. ne Tvrdošijný odpor Podoláků a Všepoláků proti relormám v Haliči odsuzuje co nejostřeji demokratická „Nov. Ref.“. V celé akci této oposice nešlo — prý — ani o prospěch ná- roda, ani o prospěch země, leč jedině o bez- mezné sobectví podolských velkostatkářůa tupé sektářství všepolské, které ve svém cel- ku daly obstrukci, perfidnou v cílech zločinnou v účincích. Sedm let trvá ta ob- strukce proti rozumu, proti národu, proti ze- mi, proti státu a proti koruně. Neboť všichni tito činitelé uznali už dávno potřebu zmoder- nisování snému za neodvratnou a nutnou. Jen pánové Cienští, Starzyňští a Abrahamovič zažrali se do svého „votum separatum“, které provádějí s bezpříkladnou zaslepenosti. Jak- míle byla zdemokratisována říšská rada, musí se nezbytně zdemokratisovati laké zemský sněm. Vynikající vůdcové konservativní stra- ny (krakovské!) uznali, že umělá převaha šlechtické kasty a zatlačování měst a ven- kova pomocí zastaralého volebního řádu nedá se nadále udržetí. Ale podolská šlechta cho- pila se obstrukce doma a Ukrajínci za to ob- struují ve sněmu i na říšské radě. Sobotní re- soluce protireformních stran, v níž se žádaji „konkretní návrhy“ volební opravy po všec dávno již hotových, projednaných a většinou sněmu přijalých návrzích jest cynické přizná- ní, že Podoláci jsou zarputilí odpůrci kaž- dé opravy a netoliko takové, jaká byla smluvena. „N. R.“ končí slovy: „Národ mus odpor podolských pánů zlámat a rozdrtit stůj co stůj a za všech podmínek. Obstrukce v ná- rodě proti životu národa, proti jeho nejpilněj- ším potřebám, proti jeho postavení v tomto státě a proti jeho budoucnosti nesmí se trpěti. Vliv podolské šlechty musí býti zlomen. Vy- máhá toho Polsko všemi svými zájmy a úkoly, vymáhá toho dnes rozhodněji, než kdykol tne
Tvrdošijný Podolák Všepolák Ref Cienský Starzyňský Abrahamovič RakouskoUhersko Halič Polsko
12 article
Halíčská krise.
13 article
jindy. 0o Uherský tiskový zákon. Uherská sněmovna počala dnes projedná- vati předlohu o novém tiskovém zákoně. Pro- ti předloze té vznikla oprávněná bouře v ča- sopisech i ve spolcích novinářských. Poně- vadž však proti předloze brojí také orgány bývalé koalice, nynější oposíce, uchystal jim vládní „Pester Lloyd“ nepříjemnou, ale dobře zaslouženou, studenou sprchu. Oznámili jsme již před časem, že v archivu ministerstva spravedlnosti zachoval se návrh nového tisko- vého zákona, připravený ministrem spravedl- nosti Güntherem v koaličním ministerstvě Wekerlově, v němž zasedali mimo jiné take hr. Andrássy, hr. Apponyi a Košut. „Pester Lloyd“ v předvečer sněmovní schůze, v níž se počíná projednávati nový tiskový zákon, uve- řejnil obšírnou stať, v níž klade vedle sebe text nynější předlohy a text návrhu Günthro- va a ukazuje, že nynější vláda prostě opsala starý koaliční projekt, jen že jej v některých místech zmírnila, poněvadž koaliční ná- hubek na tisk byl ještě mnohiem surovější, nej nynější. „Pest. Lloyd“ ptá se zlomyslně opo- sičních listů, je-li poctivé nazývati dnes rdou- sením tisku to, co vypracovaly ony strany osoby, když byly u vlády, kterým oposičn tisk nyní slouží. Po takovém úvodu do debaty bude oposičním hrabatům dosti těžko potírati svůj vlastní elaborát, i když jej sněmovně předkládá vláda Tiszova.
Lloyd Günther Andrássy Apponyi Košut
14 article
Oposiční členové uherské delegace. Oposiční strany ústavní, lidová a strana neodvislosti usnesly se, jak již známo, přijati letos mandáty do delegace. Vládní strana jim vyhradila sedm mandátů a sice lidovcům je- den, ústavní straně dva a straně neodvislost čtyři. Stranu ústavní bude zastupovati hr. Jl Andrássy s jedním svým spolupracovní- kem, stranu lidovou Štěp. Rakov szky strana neodvislosti jmenovala pak svými kan- didáty hr. Apponyiho, hr. Michala Káro- lyiho, posl. Lovlaszyho a demokrata Vázsonyiho, který má býti v delegae hlavním mluvčím strany neodvislosti. Poně- vadž na jeden mahdát v delegacích činíl si nároky býv. koaliční ministr spravedlnosti. Polonyi, strana však jeho kandidaturu za- mítla, chce Polonyi se synem vystoupiti ze strany neodvislosti.
Andrássy Štěp Apponyi Michalus Kára Vázsonyi
15 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Rakousko a Srbsko. Rusko a Srbsko Dobrá vůle Pašičova, aby poměr mer Rakousko-Uherskem a Srbskem lépe bylu- praven než dosud, rozbijí se o houževnalý ná- zor vídeňské diplomacie a žurnalistiky, že Srbsku nic jiného nezbývá, než před Rakou- sko-Uherskem kapitulovati, že tedy netřeba mařiti čas vyjednáváním, které by mohlo ra- kousko-uherskou politiku svésti na nepravé koleje. Rakouská diplomacie pracuje nyní k to- mu, aby Srbsko se všech stran obklopila ne- přáteli: Bulharskem, Tureckem, Albanií, a ny- ní její úsilí směřuje k tomu, aby rozbilo myšlen- ku balkánského čtyřspolku, v němž by Ru- munsko nahradilo Bulharsko, a spojilo tato dvě království mezi sebou. V Srbsku doufali, že se jim dobrým příte- lem ukáže Německo, ale zklamali se. Německý konsul, který upřímně přál Srbsku a pracoval k tomu, aby obchodní dodavatelství do Srb- ska, do nedávna obstarávané Rakousko-Uher skem, bylo přeneseno na Německo. Ale p stížnosti z Vídně Německo konsula odvolalo jestliže také ruský zahraničný ministr oddá- val se myšlence, že možno Německo v bal- kánské politice od Rakousko-Uherska oddě- lit, byl nedávno v Berlíně poučen, že Ně- mecko bude reformní politiku Ruska v t- recké Armenii podporovati s podmínkou, že Rusko uzná vliv Rakouska v Srbsku.
Pašičův Srb Rakousko Srbsko Rusko Uhersko Bulharsko Turecko Albánie Německo Uhry Vídeň RakouskoUhersko Berlín RakaskýUhersko
16 article
Zkušenosti, kterých Rusko na Balkáně na- bylo v posledním roce, ukázaly mu jasně, že jeho vliv na Balkáně, chce-li jej vůbec míta stojí-li o něj, musí se opřít o Srbsko a Černou Horu, a zvláště o bližší Srbsko. Nejde tu ovšem jen o šachovní hru diplomatů, nýbrž i o zřetele vojenské. Srbsko, tak skvěle zvítězívší nad Turky, Bulhary i Albanci, jeví se srbskému chorvatskému obyvatelstvu v rak.-uh. sou- státí, i v zemích zabraných v takové slavozáři že z toho mohou v případě války rakousko- ruské vzejíti veliké svizele. Neni tedy divu, ž se v Rusku hustěji a hustěji ozývají hlasové. přesvědčující diplomacii, že musí Srbsku vě- novati větší pozornosti než dosud, ano že na ně musí soustřediti všechny sympatie, které dosud rozptylovalo po balkánském poloostro- vě, ano ještě více. „Golos Moskvy“ pronáší myšlenku, aby Rusko se Srbskem u- zavřelo smlouvu na věčné časy, ji- nak že Rakousko-Uhersko neupustí od svého vsahování na Srbsko. Ujišťuje, že takový spo- lek stejně radostně bude uvítán ruským i srb- ským národem, a doufá, že snad mezi ruskými diplomaty nevyskytnou se hlupáčkové, kteři by lehkomyslně vycházeli vstříc přáním Vídně a Berlína.
Turek Bulhar Golos Rusko Balkán Srbsko Černá Hora Moskva Rakousko Vídeň Berlín
17 article
Bulharské ultimatum Řecku Sofijská „Politika“ oznamuje, že bulhar- ská vláda podala skrze francouzské vysla- nectví v sobotu 8. t. m. řecké vládě o smi. denní ultimatum, kterým důrazně žádá: 1. aby v těch místech a krajích, kterých Řecko nabylo mírem londýnským a bukurešt- ským, přestalo každé pronásledování bulhar- ského obyvatelstva řeckými úřady 2. aby byli na svobodu propuštění všichni Bulhaři, kteří úpí v řeckých žalářích, ti pak kteří jsou internováni v Řecku, aby byli vrá- cení své vlasti, 3. aby Řekové nepřekáželí návratů do vla- sti těm Bulharům, kteří před jejich sveřepost- mi utekli do ciziny 4. aby Řecko zaručilo bulharskému oby- vatelstvu pod svou vládou úplnou samosprávu církve a školy. Nevyhoví-li Řecko těmto podminkám dané lhůtě, Bulharsko hrozí, že je donutí. Jiné listy sofijské nenazývají akt, o kte- rém je řeč, ultimatem, nýbrž notou. že však poměr mezi Bulharskem a Ře- okem znova je napiatý, vidno z úřadní zprávy bulharské, že Řekové soustřeďují ko- lem Kavaly veliká vojska, a vyszě- tlují to strachem Řecka, aby nebylc Bulharskem přepadeno.
Bulhar Řek Řecko Bulharsko
18 article
Nová sněmovna italská. Z číslic, které byly po parlamentních volbách Italii uváděny, pokud jde o počet jednotlivých stran, nelze si posud učiniti správný obraz o pří- štím složení sněmovny, neboť ve skutečnosti se hra- nice mezi jednotlivými stranami a skupinami posu- nuly, takže nelze usuzovati dle dřívějších poměrů Na přiklad mluví se o ústavní oposici, čímž s míní skupina Sonninova, tato skupina však nen žádnou vyhraněnou stranou a také neprovádí sku- tečnou oposici, nýbrž sblížila se již se svými dřívěj šimi odpůrci. Sonnino sám ve svém programu ne odsuzoval politiku nynější vlády v jejím celku, ný- brž splše poukazoval na to, co se má činiti, aby s v ní pokračovalo, a žádný poslanec tentokráte ne- kandidoval přímo jako sonninovec. Dále není posud známo smýšlení všech zvole- ných, na než budou míti účinek různé veřejné tajné závazky, učiněné volebním výborům, voličům i vládě. Při tom se nesmí zapomínati, že letos přijde do sněmovny velký počet nových poslanců, jejichi programy byly tak neurčité, že se ještě neví, při- jdou-li do Říma potirat nebo podporovat vládu Velmi příznačnou je v tom směru polemika, která vznikla mezi oficiosní „Tribunou“ a „Giornaledi Sicilia“, pokud jde o poslance sicilské. „Tribuna“ počítá, že čtyřicet sicilských poslanců je pro vlá- du, „Giornale di Sicilia“ však tvrdí, že je z nich vládních jen dvacetl Nejvýznamnějším zjevem je úspěch socialistů rozmnožení sil krajní levice i úspěch katoliků, a t nejen vlastních katoliků, nýbrž i jistých liberálů o nichž se všeobecně ví, že se spojili s katoliky šíření volebního práva posílilo skutečně krajn lci i krajní pravici, jak se očekávalo. Nesnadne však jest zodpověděti otázku, měla-li větší úspěel pravice nebo levice.
Giornaledi Sicilius Giornale Sicilius Řím Nová sněmovna Sonninov Italia
19 article
Přibližně možno počet poslanců levice odhad nouti asi takto: 55 socialistů, 25 reformních sociali- stů, 70 radikálů, 17 republikánů, a konečně 27 de- mokratů, celkem 185 poslanců K pravici možno počítati 30 katolíků, dále nacionalistů, kteří jsou rozhodnými odpůrci proti- klerikálů a pak ony umírněné a liberální poslance kteří podepsali smlouvu se stranou katolickou, zva- nou pakt Gentiloniho dle vůdee katolické strany zavázavše se za hlasy katolíků potírati návrhy zá- konů, jež Vatikán pokládá za protináboženské. Po čet jejich uvádí se různě, ale kdyby se jich po čítalo jen 150 (ač se objevila s katolické strany čislice 228), byla by síla katolické pravice i proti klerikální levice asi stejná, takže za těchto okol- nosli nelze prováděti uni politiku protiklerikální ani klerikální, ježio střed dle všeho vůči rovno- váze sil na krajních stranách se postaví proti každě bojovně politice. Takovouto sněmovnu bude ovšem nesnadno ří- diti, a všeobecně se soudí, že Giolitti je k tom nejzpůsobilejší pre svou obratnost, znalost osob poměrů a pro osobní prestiž. Není tudíž pravdě- podobno, že odstoupí, jak se ohlašovalo.
jítmokrat Giolitti Vatikán
20 article
Veřejné vystoupení mezinárodního družstva Č. O. S. ve Vinohradském divadle. Na mezinárodní závody, jež obesilá Česk obec sokolská již po čtvrtě, nelze pohlíželi jen se stanoviska výlučně odborného, tělocvičného. Jsou jedním článkem soustavné práce, kterou si vytklo české Sokolstvo za úkol, aby totíž pro svůj náro hledělo získati v cizině přízně a srdcí národů ostat- ních. Je celá řada malých a nejmenších národli v Evropě, kteří právě tím, že svoji životnost př každé příležilosti demonstrovali a že stále uka- zovali na svoji vyspělost a práci, dovedli se udržet v řudě kulturních a svobodných národů.
Č . O . S Evropa
21 article
Když čeští Sokolové v roce 1889 poprvé vy- stoupili v Paříži, a byl jich dosti četný hlouček musili přimo zoufale bojovati o zprávy ve fran- couzských novinách o našich snahách národních a o našem boji. Bylo jich tenkráte přes 100 a po 3 hodiny vlckli se Pařiží, neznámi a nepovšim- nuti. A dnes? Jsou známi nejen po celé Francii. ale i po všech zemích evropských, ba pokládají s za nejpřednější representanty tělesné výchovya nejnebezpečnější konkurenty při všech závodech mezinárodnich. Dnes hraji i v mézinárodním Sva- zh důležitou úlghů, která zjednává národům slal vanským přízeň ostatního světa, dnes, bez nad- sázky řečeno, mezinárodní závody stávají se svým významem mezinárodními jen proto, že se jich Čechové účastní. Kdyby Čechové účast při nícl odřekli, ztratí závody na svém významu i přítak- livosti nejméně 50 9. Celý boj a zápas soustřeďuje se vlastně kolem Čechů. Zmocnili se primálu, uchvátili svojí vyspě- lestí prvou cenu v Praze roku 1907 a udrželi j i v Turiniě ri 1911; jsou nejobávanějšími konku- renty, s nimiž hodlají svésti rozhodný boj Fran- couzi, Italové i Belgové, nejvyspělejší to národov na poli tělesné výchovy v Evropě. Každý z niel činí si nárok na cenu prvou a bedlivě stopuje každe hnutí, každý krok závodního družstva českého. K vůli Čechům, respektive k jejich poráže byla předepsána až příšerně oblížná cvičení na nářadích, Čechové však zmohli jejich nesnadnost.
Sokol Čecho Italos Belg Paříž Francie Praha Evropa
22 article
Proti Čechům předepsány byly výkony tělocviku prostého, hraničící téměř na rekordy. Čechové však čestně obstáli i v tomto oboru. Proto zvolili letos jiný postup a snížili nejen klasifikaci výkonů prostých (běhu, skoku atd.) tak, že vyníkajíci výkon v tomlo oboru platí polovici výkonu nářa- dového, nýbrž snížili i obtížnost jejich. Tím maji býti podraženy železné nohy, na kterých stáli do- sud čeští borci, ovládajíce stejně nářadí, jako eviky prosté, a tím má býti i usnadněno postavení Francouzů. Italů a Belgů, talentovaných více pro nářadí, nežli rro tělocvik prostý Oputření toto zmenšuje vyhlídky druž- stva č. O. S. na čestný úspěch. Kdyby nebyle tohoto osudného rozhodnutí, které se stalo Jnn- ského roku v Paříži, jistě byla by Č. O. S. záv o mezinárodní vůbec neobcsílala, po- něvadž účelu svého dosáhla, zvítězivší už po dva- kráte, ale — — zdaž možno dopustiti, a b následkem těchto nepříznivých po- měrů mohlo se říci, že český Soko z boje utíkal? Nikdy — napsal před časem náčelník Č. O. S. dr. Vaniček — napneme vše chny síly své k přípravě nebývalé, půjdeme v závod a buď zvítězíme anebo čestně podlehneme. Čechové jdou tedy do zápasu, vypsaného meri- národním Svazem evropských tělocvičných sdru- žení. Byl založen r. 1897 v Bruselu z popudů Bel- gičanů a prvými jeho členy byli: Belgie. Francie.
Čecho Francouz Italos Belg Paříž Č . O . S Brusel Bela Belgie Francie národní svaz evropský tělocvičný
23 article
Holandsko, Lucemburk a Češi. K vůli Čechům přijata byla zásada, že členem Sv azu může býti národ a nikoliv celý stát. takže z několikajazyčné říše může býti členem Svazu i několik národů nesamostatných. Dnes jsou členy Svazu Belgie, Česká obec sokolská Hrvatski sokolski savéz, Slovenska sokol- ska zveza, Sajuz na bulgarskile gymn. dru- žestva Junak. Zwinzek polskich gymn. towarzy- stew sokolich v Austryji. Sojuz ruskevo Sokol- stva, Savez sokolakich družsteva Dušan Silný Bělehradě, Sokolská župa Fruškogorskí ve Slavonii. Sokolská župa v Bosně, dále Dán- sko, Francie, Britanie, Italie, Lucem. bursko, Uhry. Nízozemí. Norsko, Ru- munsko, Švédsko, Finsko a Portugaly Mimo Svaz stojí jen Němci a Švýcari Předsedou Svazu je Belgičan N. J. Cuperus Antverp, místopředzedou Charles Cazalet z Bor- deaux a tajemníkem Alois Kayser z Roodlu. Sv a sdružuje přes 6000 spolků tělocvič- ných a přes milion členů Závod pařížský jest šestým od založení Svazu Prvý byl r. 1903 v Antverpách II. r. 1905 v Bor- deaux, III. r. 1907 v Praze. IV. r. 1909 v Lucem- burku a V. r. 1911 v Turině. Češi obesilají závod teprve od r. 1907. Při všech dosavadních závodech vítězili franconzšli gymnasté, jen v Praze a v Tu- rině vybojovali prvou cenu — Čechové: v Lucem- burku zástali toliko o 9 bodů za Francouzy. V závodu pařížském, jenž se koná v neděli a pro nějž dovedli Francouzi zainteresovati celou Francii i jejího presidenta, přihlásili se ze Svazu jen národové nejvyspělejší, Francouzi. Vlaši Belgičané, Lucemburští, Slovincia Češi, tedy 6 národů, ale závod sám poutá svoj povahou i složením pozornost celého světa tělo- cvičného. Nebývalou pozornost vzbudil však též u nás jak ukázalo včerejší veřejné vystoupení závodníhe
Čech Čecho Dušan Němec Belgičan Cuperus Charles Cazalet Kayser Francouz Vlach Holandsko Lucemburk Belgie Slovensko Bělehrad Slavonie Boseň Dánsko Francie Británie Uhry Norsko Švédsko Finsko Antverpy Praha Luc Turin sokolský Hrvatski Sokolstva Tropez sokolský župa Fruškogorskí
24 article
družstvo Č. O. S. v Městském divadle vinohrad- ském. Divadlo nemá sice mnoho mí st. aleita byla během 24 hodin rozebrá na. Ba šla tak na dračku, že rozšířily se po Praze i zcela neodůvodněné pověsti, že lístky byly ne- známými „obchodníky“ prý skoupeny a pak s zžiem rozprodávány. Nepodařilo se však ani jediný při- pad zjistiti. Avšak útulným jest divadlo vinohradské a po- hostinnou jest i jeho správa, jež s roztomilou ocho- tou vyšla vstříc Č. O. sokolské. Ba dala k disposíce i plný orchestr, jenž řízen jsa skladatelem a mi- strem Čelanským přednesl úchvatné symfonie Smetanovy. Byl to koncert jediný svého druhuý neboť uplatňoval dokonalou harmonii poesie hudby a krásy těla Hlediště naplnilo se už před 8. hodinou, na kterou položen byl začátek, do posledního míste- čka. Byli tu všichní předáci sokolští, starostové náčelníci jednot i žup. řady cvičenců a cvičenek, též mnoho vynikajících osob ze společnosti. Pře- vládali Sokolové s typickými odznaky kovovými Pořad zahájil orchestr slavnostní ouverturou k opeře Libuši, jež vyvolala nekonečný potleska bouřlivou pochvalu. Dirigentu p. Čelanskému po- dali Sokolové v kroji velký vavřínový věnec se stuhami národními. Vstupuje družstvo České Obce Sokolské bři. Czada, Starý, Steiner, Sýkora, Douda.
Čelanský Smetanův Sokol Libuše Czada Stará Steiner Sýkora Douda Č . O . S Praha divadlo vinohrad
25 article
Svoboda, Pražák a Pardubský. Cvičenci obdivuhodných těl a postav, jsou v tvářích vyhubli a pobledlí. Stojí před soudem svého lidu, na jehož úsudku jim mnoho, velmi mnoho záleží. Jeho u- znání a pochvala bude jim nevyčerpatelnou posilou. A posily této dostalo se jim v plné míře, nebot po celý večer byli předmětem bouřlivých ovací výkony jejich odměňovány strhujícím polleskem a voláním, Rozestavují se ke cvičením prostným (třem od- dílům) a provádějí dle povelu svého vůdce bratra Erbena. Češi jsou mistry ve. cvičeních proslných a takovými ukázali se borci, určení k závodu pa- řížskému. Pohyby jsou přesné a úsečné, postoje bezvadné, jistota cviků obdivuhodná A tentýž výcvik ukázal se i na bradlech. V hledišti panuje příšerné ticho, jež při některém vrcholovém cviku ševelí širou prostorou divadeln nesmělé ah“. Teprve uyní uplatňuje se zjev ně- kterých závodníků a budí obzvláštní pozornost. Starý, s černou páskou na oku, překvapuje mo- hutnou konstrukci tělesnou i svalovou. Sýkora, Pražák a Pardubský svými skromnými, ale ušlechtilými postavami, Steiner a Svoboda propracovaností svalstva. Czada elegantním zje- vem vyškoleného závodníka, Na bradlech stejné jako později na hrazdě, koni a kruzích, cviči se jedno cvičení povinné (předepsané) a jedno volně.
Erben Čech Sýkora Pražák Steiner Pražák
26 article
Volná cvičení, při nichž uplatňuje se individualita každého závodníka, vzbuzovala včera všestranný —úžas. Obecenstvo dalo se mnohdy i mezi cviče- ním strhnouti ku pollesku, zejména při výkonech Starého. Czudy, Sýkory a Pardubského. Na hrazdě [železné) zacvičil si se svým družstvem i bratr Erben. Ukázal, že by čestně obstál i jako člen družstva závodního, třeba že by mu už čtyřicítka seděla na krku. Dojem vrcholo- vých cvičení na hrazdě značně zvyšovalo i ladně upravené jeviště, proměněné v útulný sad, krásné letní cvičiště. Na tomto nářadí vybil se vlastně zimniční zájem odborného obecenstva, jež téměř úžasu nevycházelo. Czada a Erben překvapili svým saltem na zad, avšak překonal je Pardubský saltem napřed (při zákmihu) prohnutě. Sýkora činí dojem ptáčka, poletujícího s větvičky na větévku s lehko- ští jarního vánku. Na koni na šiř hýří cvičenci krásnými mely s obraty i bez obratů, nad sedlem, nad krkem hřbetem, pozpátku i popředu. Steiner provádí celé obraty nad koně, metaje při tom bez únavy a bea přerušení, Czada jakoby se nni madel nedržela Douda, fento nedostižný „koňař“, strhuje svojí ele- ganci, klidem a jistotou. Na kruzích, na nichž zůstanou Češi jistě nedostižitelnými, uplatnil se opět br. Pražák Plzně. Předvedl dlouhou sestavu, kterou ukonči téměř minutovým, čistým rozporem, to jest visem v upažení. Obecenstvo, stržené Pražákovým výko- nem k nekonečnému pollesku, s údivem pozoruj . že Pražák vyčkává v této nekonečně těžké posici. až poilesk — utichne.
Czuda Sýkora Erben Czada Steiner Douda Čech Pražáková Pražák Pražák Plzeň
27 article
Mezi jednotlivými cvíčeními koncertoval or- chestr divadelní a přednesl úchvatně Smetanovy symfonické básně „Vltava“. „Vyšehrada „Tábor“, plné historických motivů bojovných. Když skončili závodnící poslední cvičení n kruzích, zanotoval orchestr vítěznou tuš. Závodníci opustili jeviště za nekonečných ovací Shrnujeme na konec svůj ús ade o družstvu. Pokud se týká výcviku nářaďového. neměla Č. O. S. dosud nikdy družstva tak vyspělého a dokonalého. Docílí jistě 80 všech dosažitelných bodů a tím prvé ceny bude-lí však v pořadí prvým, nemůžeme bezpeč- ně tvrditi, poněvadž nehodu při cvičení (pád, úraz) není nikdy vyloučena, nehledíce ani k tomu, že ne- známe vyspělosti protivníků. Avšak je nejlepší na- děje, že družstvo bude, nerli prvým, tož jistě dru- hým. Na nářadí může ztratiti nejvýše 12—15 bodů. které však snadno získá při skoku, šplhu na laně a ve zvedání břemen, ačkoliv následkem snížení počtu bodů za tyto výkony ztrácí jistých 120 bodů. Zitra nastupuje družstvo cestu do. Pařížea neděli podstupuje závod, jehož výsledek ozná- Dr. H. míme v pondělním čísle poledním.
Smetanův doktor Vltava Tábor symfonický báseň
28 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Ke zprávě o cestě presidenta správni komise hr. Schönborna do Vídně dovídáme se dále, že současně s ním odjel také finanční referent dv. rada Kvěch se sekretářem drem. Maschkem. Účelem porady ve Vídni jest mimo jiné také dohoda s vládou o výši obnosu, který má býti zařazen na úpravu učitelských plati v r. 1914, jež záležeti bude hlavně od toho, v jakých terminech bude požadovati vláda obnosy, které jest dlužno království Česk státu. — Příčina realistického štvaní studentstva. z kruhů studentských se nám piše: Na čtvrteční schů- zi studentské ve „Hvězdě“, kterouž ve svorném objetí pořádaly studentské organisace strany státo- právní, realistické a nár. spciální, štvalo se prot Mladočechům jen což. Příčinu tohoto štvaní u stu- dentstva realistického známe. Je to odcho jejich nejlepších mladých lidí ze strany. Vystoupili toliž v poslední době ze stra- ny realistické: JUC. Cyril Čechrák, jeden ze za- kladatelů studentské organisace a redaktor „Stu- dentské Revue“, JUC. V. Hladký, člen výboru stu- dentské orý. č. s. p., IngC. J. Hrbek, předsed stud. org. č. s. p., JUC. F. S. Ježek, předseda Svazu a zakladatel Federace, IngC. J. Kroupa. sekretář společ, klubu „Slavia“, JUC. Evžen Štern. zakladatel stud. org. a aufor knihy o prof. Masary- koví, PhC. L. Žuvníšková, člen výboru org. č. s. p. a více jiných. Při tom o střední generaci (dr.
Schönborn Kvěch Maschek Čechrák V Hladká J Hrbek F S Ježek J Kroupa Štern Masar Phc L Žuvníšková Vídeň Česk stát strana státoprávní svaz a zakladatel Slavia
29 article
Stelníeld atd.) ani nemluvíme. S tím ostatně sou- vísí i zjev, že letos zvolen předsedou stud org. JUC Miloš Wurm, takto propagátor pacifického hnute. který až dosud vůbec o politiku se nestaral. Nent tedy lidí. Proto nutno je získat štvanim. Nedopadne to zrovna naopak? — Vše pro dra, Hochenburgera! Sdělili jsme, že spolek německých advokátů z Čech na poplašné zprávy o nastávajícím pádu ministra spravedlnosti — které vyšly z kruhů německých — „přes vídeňský případ soudce dra. Ertla, usnesl se vyzvati německé poslance, aby se nedali svěst k útoku prot
Wurm Hochenburger Ertl Čechy