Periodikum ALTO Viewer

1

Strana z.

2

NARODNÍ LISTY.

3

21. listopadu 1907.

4

Císlo 322.

5 article

podaná v minulém zasedání poslanecké sněmovny a prohlásil, že vláda dává přednost úplné reformě nedostatečného tiskového práva, před reformováním jednotlivých částí a institucí. Považuje Sylveste- rův návrh za vbodný základ pro předběžné práca k novému tiskovému zákonu. Po ukazuje na odchylky Sylvestrova návrhu od vládní předlohy a vypočítává odchylky, s nimiž vláda není srozuměna. Týká se to zvláštních vydání listů, odnětí oprávněnosti k svobodné kolportáží, teritoriálního ohraničení svobodné kolportáže, vyzvání k bojkotu, příslušnosti v trastních věcech tiskových a předběž- ného mimosoudního zabavení. Při tom není vládě roz- hodujícím přání, by omezila svobodu pohybu, spíše považuje to, co žádá, z části za oprávněné a odů- vodněné požadavky veřejného pořádku, z části týká se to zjevů, do nichž často bylo si stěžováno. Vláda, pokud b de moci, přispěje se své strany, aby v těchto sporných olázkách dospělo se k řešení, s nímž by všichni byli spokojeni. Na druhé straně doufá, že liskový výbor ocení její vývody a vyjde jí vstříe. pokud třeba, aby dílo tiskové reformy bylo zdárne provedeno. Výbor může být jist, že vláda přeje si upřímně, by výborové práce brzy umožnily podání předlohy k parlamentárnímu projednání, o níž by se také vláda mohla zasaditi s plným přesvědčením K těmto vývodům přidružilo se delší rokování. v němž minisír znovu se ujal alova a opakoval, že vláda snaží se poctivě ve sporných částech dospěti k vyrovnání. Více říci dnes nemůže. Olázka přísluš- nosli v tiskových věcech může býti též ochotou ře šena způsobem všecky strany uspokojujícím. V ze- vrabných poradách jistě učiní náležité prohlášení a bude podporovati výborově porady. Konečně usneseno zřídit odbur pro předběžné pro- ednání návzhů. Zvoli se v nejbližší schůzi v pátek.

Sylvestrův poslanecký sněmovna

6 article

Vyrovnací výbor pokračoval v zevrubném roko vání o vyrovnacích předlohách. Na počátku schůze bylo za účelem urychlen prací výborových navrženo, zůžiti skupiny, v ně hyl rozdělen vyrovnací opotát a prodloužiti schůze resp. konati je i ve dnech, kdy sněmovna zasedá. Rokovalo se o čl. VI. až VIII. (celní ří zen námořní a říční plavba, námořní ry bářsí v í). Mluvil nejprvé posl. Laginja, potom dr. Ren- ner. Posl, dr. Renner podotýká k čl. VIII., že Rakonsko a Uhry dle celého ducha vyrovnání plalí obchodně politicky za státy samostalné. Přímýn následkem této základní myšlenky jest, že se s nim má jednati v ohledu mezinárodního práva jako se samoslatnými sláty dunajskými. Dle čl. XV. dunaj ské akty nesmí býti plavba žádného pobřežního státu obmezována nižádnými poplatky a správním opatřeními. Tato sankce na záktadě mezinárodního práva je pro nás, dojde li r. 1917 k rozluce, důleži tější a jistějši, než všecky smlouvy, Másíma si za- jistiti v zájmu průmyslu tuto obchodní cestu na Východ. Posl. Choc žádal u čl. VI. aby brán byl ohle na český jazyk při celním řízení a neopakovalose porušování rovnovrávnosti českého jazyka, jako v ny nějším celním zřízení. Při čl. VII. stěžoval si n pronásledování námořníků a žada, by konsulátní za- stoupení bylo demokratisováno a zdokonaleno, a kon- suláty dbaly také na živnostenskou politiku a po- třeby malých živnosti. Při č. VIII. ponkazoval n to, že Uhry více vyhovují povinnosti ohledně splav- nění pohraničních řek, než Rakousko. Tak Uhry jsou s úpravou Moravy už dávno hotovy, kdežto ra- kouská vláda v lom směru doposud neučinila ničeh V Uhrách obětují ohromné sumy na regulování řek u nás shromažďují se přebytky a zanedbávají nulne práce.

Ren Posl doktor Renner Rakonsko Choc Uher Uhry Rakousko Morava

7 article

Posl. dr. Ploj činí návrh, aby připuštěno bylo placení cel také kupony zlaté renty; k čl. VII. na vrhuje, aby tento čiánek, který znamená velké vý hody pro uherskou plavbu námořní, byl změněn v tom smyslu, že ohledně námeřní plavby a námoě- ního ryhářství přísluší druhému státnímu území je- nom výhody, jež rakousko-uherské mocnářství při znalo v r. 1905 království italskému v obche dní smlouvě s Italií uzavřenč. Min. rada dr. Fries podal vyžádané vy světlení o ustanoveních, jež týkají se plavby námořní a říční a zprávu o stavu předběžných praci k vydání přimě řeného nového řádu námořnického. Čl. VI. až VIII. byly schváleny a rokováno dál o skupině 5. (ohsahující čl. IX. a X. a smlov mezi státními drahaml.) Po řeči Kolischerově byla schůze do 3. hod, odpol. přerušena. V odpolední schůzi při jednání o čl. IX. X. posl. ryt. Wittek mluvil o dohodě rak. státníc drah s uherskými v piíčině zásad o tvoření a roz vržení přímých tarifů ve vzájemné transitní dopravě do ciziny. Je prý to zlepšení proti dosavadním usta novením. Zvláště je výhodným, že vázání transitníci tarifů bylo podslatně omezeno na určité dopravní směry a určite vývozní druhy a základem toho má býti soutěž dunajské paroplavby. Novými dohodam tarifními usnadní se zvýšení tarifních podílů státních drah obou států. Timto zvýšením tarifo, jehož pro- vedení ostatně není posud ustanovene, rozmnožily by se příjmy sl. drah a mohlo by se vybověti po třebám domácí výroby. Na košicko-bohuminské dráze teritorialní výsost v přechodních a pohraničních stanicích (Bohumíně a Nověm Hrušově) zůstane i na dále rakouské vládě nezkráceně zachována. Zřízení dalmatské dráhy je velmi kýžený úspěch. Železniční ustanovení ve vyrovnání prohlašuje za praci vynika- jící věcně i odborně.

Posl doktor Ploj Fries Wittek Hrušův Bohumín

8 article

Posl. svob. pán Battaglia soudí, že vše- obecně zvýšení turifů není hospodářsky správn ýmn prostředkem, aby byla zvýšena výnosnost st. drah hraženy vzrůstající větší náklady. Bylo by to možně pouze racionalní investiční politikou, v jejímž rámei je především postátnění soukromých drah. Posl. dr. Ellenbogen prohlašuje, že socialní demokraté musí co nejrozhodněji se ohraditi proti obecnému zvýšení tarifů. Minisir železnie dr. Derschatta pojednal zevrubně o smlouvě z r. 1867, jež mimo řadu za- staralých ustanovení obsahuje přece důležitě olázky, pro něž bylo záhodno touto smlouvou se zabývati. Výhody, poskytnuté Německu v obchodní smlouvě bylo třeba přiznati Uhrám tím spíše, protože ona uslanovení byla pojata i do smluv s Ruskem Švýcarskem. Poukazuje na závažné ůjmy v dřívějších tarifních úmluvách a mluví zevrubně o dunajské smlouvě, jíž bylo oběma železničním správám ku hájení vlastních zájmů třeba se zřelelem na soutěí a která by byla bývala v téže formě uzavřena sprá- vami soukromých drah, kdyby na obou stranách byly jen dráhy soukromé. Poměrně vysoké sazby tarifu byly podkladem smlouvy. Je zvláště důležitým. že úmluva ta jest omezena pouze na určité otázky. Vyvrací obavy, že dunajskou smlouvou mohl by se zdražiti náš vývoz na Východ. Na různé dolazy prohlašuje, že po odstranění vázanosti tarifů přikroči se ihned k nutnému pře- počitání svazových tarifů. Vláda má pevný úmysl užíti přiměřeně tarifní svobody a prováděli přiměře nou dopravní politiku. Tam, kde rakouské státní dráhy dle nové tarifní sazby přiznávají ještě an' žené sazby z Vídně pro uherský průvoz, budon příšte účtovány stejné sazby pro dopravu rakouskou. T platí též o průvozních sazbách pro ruské obilí přea Ilalič a Bukovinu.

Posl Battaglia doktor Ellenbogen Derschatt Německo Uhry Rusko Švýcarsko Vídeň

9 article

Posl. Battagliu odkazuje na prohlášení o po- státnění a investících. Všeobecné životní potřeby stoupají stále rovněž tak jako rozpočet drab. Ubelné ceny přes to, že starými smlouvami jest přes 500 spolřeby zajištěno za levnějších sazeb, vyžadují zvýšený náklad 4 a půl K, nutné zvýšení veškerého služného a plalů, zvýšený náklad témě? o 10 mil. korun. Železniční správa uvažuje prolo, jak by zvý- šila své přijmy. První návrh na revisi sazeb míst ních drah byl podán v železniční radě. Otázka revise tatifů nevybočila však z mezí úvab. Se zřetelem na vš obecný hospodářský význam tarifnictví nemohlo by se samozřejmě pomýšleti naprosto na revisi ta- rifo, která by uvedla některý kruh interesentů v tísni- vou situsci. Elenbogenovy obavy jsou bezpodstatny. Pokud jde o sazby železářské, neběží o zvýšení tarifo, nýbrž o zrušení deklasifikace. Novinkou je, že by min. železnic pomýšlelo na zvýšení ubelných sazeb. An olázkou zvýšení sazeb petrolejových se nezabývalo. O útoku na konsumenty ve směru larilně politickém nelze mluviti. Vláda bude pokračovati ve svých stu diích, zůstane v nejdůvěrnějším styku s konsumenty a nebude rozhodovati bez zralé úvahy. Pokud jde o bosenské dráhy, prohlašuje ministr. že nepodceňuje velmi velký hospodářský význam trati z Bugojna do Aržana. Stavba této trati zůstává stále zajištěna a v danou chvíli bude olázka ta blíže projednána. O všeobecném významu dalmatských železnic netřeba diskuse. Ministr připomíná také je- jich strategický význam. Rozřešení otázky dalmat- ských drah lze považovali za úspěch. Obavu, že by Uhry svými tarify na této dráze mohly nám půso“ biti obtíže, považuje z mnoha důvodů za neopráv- něnou.

Posl Battaglia Elenbogenův Uher Bugojno Aržan

10 article

Ministr podá zajišťovací zákon o dalmatských drahách v příštích dnech, avšak pozbyl by významu kdyby k vyrovnání nedošlo. Větší výkonnost trati košicko - bohumínské dráhy je žádoucí se stanoviska rakouských zájmů. Ostatně druhá kolej přiznána byla pouze na krátké horské trati Jablunkov—Těšín. Že pro dopravu košicko-bohumínské dráhy do Na- mecka jsou dvě východiska, o tom lze mluviti pouze v tom smyslu, že vedle košicko - bohumínské dráby laké trať st. drah Těšín—Bilsko — Dědice zúčastní se této dopravy. Za to dostane se však léto trati státní dráhy docela uspokojivého podílu na poplatcích ze zboží. Tím dostane se st. drahám ne nepatrného zdroje příjmu. Finanční zatížení státu investicemi na košicko - bohumínské dráze jest vyloučeno na zá kladě učiněných dohod. Rovněž buď konstatováno, že následkem zvýšení výkonnosti košicko-bohuminské dráhy nemůže být činěn nárok na nějakou změnu do pravní kvoty v neprospěch soutěžících rakouských průvozných trali. Posl. Šrámek navrhl resoluci, aby urychleno bylo zřízení zvláštního dopravního řediteiství pre rakouskou trať košicko bohumínské dráhy, jakož provedení jazykové rovnoprávnosti na této trati po zřízeni uvedeného dopravního ředitelství. Rokování zúčastnili se dále poslanci Kol- scher, Kuranda, kn. Auersperg, Laginja a Morsey, načež jednání přerušeno. Příští schůze bude zejtra o 10. hod. odpol. V dopolední schůzi immunitního výboru byl několik doštých žádostí za vydání přikázáno zpravo- dajům a dvě žádosti za vydání posl. Stareka 1ra na základě zprávy posl. Münlwerta zamitnuty

Posl Šrámek Kuranda Auersperg Laginja Morse Jablunkov Těšín Bilsko Dědice

11 article Denní zprávy.

Denní zprávy. „Jiná politika.“ Pojednávaje o oposičním hnuti v Čechách a na Moravě, list posl. dra. Kramáře dospěl k závěru, že „oposiční duch. vanoucí z řečí i tisku stran radikálních a ohla šovaný i nodávno v „Národnich Listech“, stále

Kramář Čechy Morava

12 article

ještě nevzbuzuje tak mocnou ozvěnu, jak se hlásá, takže možno se konečně těšiti, že pro- buzeni k rozumnému politickému životu již nastalo“. Byli bychom jistě nechali tento úsu- dek o situaci bez povšimnutí, ale jsouce inter- pelováni jménem, nemůžeme k velmi subjektiv- nímu dojmu citovaného listu nedodati několik slov. Obraz „probuzení k rozumnému životu politickému“ podmiňuje „nerozumný politický spánek“, anebo dokonce — mdlobu, z níž se probuzení děje. Mělo tím snad býti řečeno, že taktika hlásaná a ve vší opravdovosti chystaná vedením strany k parlamentnímu projednávání rak.-uh. vyrovnání byla takovou mdlobou a že probuzením z ní k rozumnému politickému ži- votu byly změny v českých ministerstvech utvoření českého hlasovacího kádru pro vyro. nání s Uhry a také prý s Němci? To asi citn- vaný list sotva myslí..., spíše zdá se, že jeniu samému velmi na tom záleží, aby neprooudi k oposičnímu duchu těch, kdož ještě neprociíl k poznání, oč vlastně běží. Vystříhá se dokonce i toho, označovati věci politické diskuse jich pravým jménem, je-li jer dost málo choulostivé.

Němec Uhry

13 article

V úvodním svém článku píše do slova: „Dele- gace česká mohla se spojiti a rozhodnouti pro politiku oposiční nebo jinou... Rozhodla se pro případ druhý.“ Jak se nazývá tato jiná politika? Až dosud říkalo se jí klubovním názvo- slovím positivní politika, upuštěno snad již od tohoto sebeklamného slova? Lid říká tét „jiné politice“ zcela upřímně „vládní“i, jest známo, jaké účinky mívá takové poznání v národě. Zajisté ne nadarmo uvedl dr. Kramál mezi svými výstrahami před obstrukci i význam- né kologialní upozornění, že hy asi málo poslan- ců přálo si opakování voleb. Zajisté. Na pří- klad stalo se před nedávnem, že v X. vol. okresu tak dlouho opakována volba, až dopadla — tak. jak známo, Volba ta měla býti budíčkem k roa- umnému politickému životu v národní straně svobodomyslné, a zatím? Marno mluvit! Opo siční duch, jehož ozvěny tak živě listem posl

doktor Kramál Délos

14 article

Kramáře jsou postrádány, oblíbil si v posledních letech nehlučné, docela moderní ozvěny, t.j číslicemi volebních výsledků, kteréž ovšem bu- dívají potom ohlas velmi hlučný. Nechceme předpovidati, avšak bez velkého daru proroctv lze říci, že přiští zemské volby v českém ná- rodě provodeny budou proti česko-německému vyrovnání, tedy v duchu oposičním, ohlašovaném opravdu v „Nár. Listech“, a to dosti včasně; doufámo! V zájmu strany, v jejím zájmu živou ném! — Oposiční hnutí na Moravě. Z Brna 20. listopadu. »L. N.« oznamují z Vídně: P - slanec prof. Smrček uspořádá v neděli Uherském Headišti schůzi důvěrníků svého vo- lebního okresu, se kterými se dohodne o otázee vystoupení z »Českého klubu«, jak k tomu by vyzván usnesením š ršího výkonného výboru lidové strany moravské. — Nový dvorní rada v ministerstvu krajan ském. Naproti zprávám, že do českého krajan ského ministerstva povolán býti má rada vrch zem. soudu posl. Hrubý za současného pový šení za dvorního radu, sděluje olomoucký „P. že povolání tolo není ještě tak hotovou věeí jak některé listy ujišťují. Vrehní rada Hrubý nastupuje prý právě delší dovolenou z ohledů zdravotních, kterou ztráví v Tyrolích. Kdyby došlo k jeho povolání do ministerstva krajan ského, píše „P.“, byl by to značný zisk pro če skou věc; odejde-li prý bar. Villani do Praby jak se očekává, byl by prý v, r. Hruby „jako stvořený“ za jeho nástupce, znáť prý zevrubno slezské poměry, jako rodilý Moravan je ve stá- lých stycích s markrabstvím i s královstvím.

Kramář L N profesor Hrubá Villani Hrub Moravan Morava Brno Vídeň Tyroly lidový strana

15 article

— Ve včerejší schůzi zemského výbor království českého vyřízeny byly vedle jinýcl tyto záležitosti: Přísedici dr. Eppinger poda zprávu, že vláda zamýšlí anketu o ná pravě zemských financí, původně na měsíc listo pad t. r. stanovenou, odložiti po případě až do ledna příštího roku. Po návrhu dra. Eppinger bylo usneseno požádati důrazně ministerstve financi, by řečenou anketu svolalo neprodleně aby jednání její bylo ještě letos ukončeno ; zá roveň bylo usneseno uvědomiti o tomto usnesen všecky výbory zemské a požádati je, abyse k němu připojily. — Přisedicí z. v. J. Žďárský předložil rozpočty výdajů některých ústavů zem ských k vůli sestavení řádného rozpočtu zem ského na příští rok. Na vybudování bohnického ústavu pro choromyslné vloži se do rozpočtu položka 3 mil, korun a to na stavbu hospodář- ských budov, obytných budov pro lékaře, úřad- níky a zřízence a na stavbu deseti pavilonů pro nemocné. Na kolonii pro pracující nemocné v ústavu pro choromyslné v Kosmonosích vloží se do rozpočtu položka 100.000 korun. Dále vyřizeny byly nabídky dodávek potravin pro ústavy zemské. Bylo systemisováno místo dru hého primáře při nemocnici v Mla dé Boleslavi Po zprávě přísedicího z. v. dra. Škardy schvá len plán polohy Vyšehradu mezi viaduktem c.k státní dráhy a vyšehradským tunelem. — Čle nem statistické komise byl na místě resignovav- šího ministra obchodu dra. Fiedlera zvolen dr

doktor Eppinger J Žďárský Škarda Fiedler Kosmonosy mla dé Boleslav

16 article

J. Gruber, profesor nár. hospodářství na česk technice pražské. — Po zprávách a návrzích přísedícího Adámka vyřízeny byly tyto záleži- tosti: Schválen statut semináře pro učitele ho- spodářských škol; statut hospodyňského letníh běhu v Táboře; změněný statut rolnických ško a učiněno usnesení o provádění pozemštěni těchto ústavů. Myslbekův model sv. Ludmily k památníků sv. Václava přijat. Schváleny roz počty dolací živnostenských a řemeslnických škol na rok 1903. Povoleny subvence na kursy pro krejčí, knihaře u j. Schváleno zřízení po- kračovací školy živnostenské v Miroticích, zří zena stípendia zemského fondu sirotčího při sirotčinci v Opočně. Povolena subvence průmy slovému museu v Chrudimi na vydávání mo- numentálního díla »Lidový nábytek východo- český«. — Schválen návrh na uhražení nákladu na provádění památníku svatého Václava. — Po zprávě a návrhu přísedícího ThDra. Buriana bylo usneseno vložiti do rozpočtu na příští rok na národní školství 40,930 371 K. (Na rok letošní vloženo na tytéž potřeby do řádného roz- počtu, ústavně dosud nevyřízeného, 39,300,.000 k Red.) Po zprávě a návrhu přísedícího hr. Schön- borna bylo usneseno dáti výpověď několika tech- nikům, zaměstnaným v železničním oddělen zemského výboru. Návrh odůvodněn byl faktem že stavba drah mistních, zemí podporovaných bude brzy skončena a že není dalších a novýcl podniků tohoto oboru. Zemský výbor nevyhově žádosti inženýrů, kteří dostali výpověď, o při znání výslužného, poněvadž byli přijati na smlouv a zatimně, poněvadž výslužné bylo předem vy loučeno a dle toho upraveny jejich platy tak že byly vyšší nežli platy techniků na trvalo při jatých. Služné inženýrů dočasně přijatých zem- ský výbor několikráte zvýšil a povolil jim také pětileté premie, které dosáhly 50 až 70 procen jejich platu.

J Gruber Adámek Myslbekův svatý . Ludmila svatý . Václav svatý Václav Burian Schön Tábor Mirotice Opočeň Chrudim národní školství 40,930 371 K

17 article

— Čtvrtý sjezd českých přírodozpylcův a lékařů. Velkolepý průběh III. sjezdu českých přírodozpytcův a lékařův, který se konal v Praze roku 1901, ještě živě trvá ve vzpomínec všec účastníků, jichž bylo tehda více než tisíc. Stál ještě se vzpomíná onoho osvěžujícího vědeckého ruchu, který pronikl do všech ústavů a každým jednotlivcem. Živá vzpominka na osvěžující ony chvíle měla přirozeně podnítiti přání, aby brzo jak tehda jsme si to slibili, se pořádal IV. sjezd Organisační komitét, zvolený III. sjezdem, koná již od jara ve věci té porady a usnesl se na tom- pořádati o letnicích 1908 IV. sjezd če- ských přírodozpytcův a lékařů Přípravné práce postoupily tak dalece, že se jit může veřejnosti o nich referovati. Organisačn komitét: předseda profesor MUDr. E. Maixner místopředsedové: dvor. rada prof. Strouhal, pro fesor dr. Domalip, gen. tajemník: prof. MUDr A. Heveroch, pokladník: prof. MUDr. A. Ve selý. Ostatní členové organisačního komitétu prof. MUDr. J. Hlava, prof. dr. B. Němec, pro fesor MUDr. M. Pešina, prof. dr. Votoček, prof dr. V. Felix, doc. MUDr. J. Pelnář, doc. dr. Slavík. Doufejme, že šťastně rozvine se tento IV, sjezd a že přinese do našeho života nový svěží ruch. — Politická schůze. Politický klub pro dolejší Nového město v Praze koná v ponděl dne 25. listopadu t. r. v 8 hod. več. „u Bucků na Poříči členskou schůzi, ve které říšský posl pan Ladislav Čech bude referovati o rakousko- uherském vyrovnání a o politické situaci. Hoste jsou vítáni — Klub národní strany svobodomyslná. Pracovní komise technická ve schůzi, konane

E Maixner profesor Strouhal doktor Domalip A Heveroch MUDr Němec M Pešina Votoček Felix docent J Pelnář Slavík Bucek Čo Praha Nový město profesor MUDr

18 article

dne 16. t. m. za předsednictví inž. p. F. Zvě- řiny, dokončila rokování o regulačních a kana- lisačních pracích na českých řekách, a zejména též o programu vodocestného zákona. Příslušny elaborát zaslán bude klubu poslanců národní strany svobodomyslné na radě říšské, jakoži sdružení poslanců polabských a povllavských. V téže schůzi dokončeno jednání o zřízení mini- sterstva technických prací. Obšírná zprávaa návrhy o záležitosti té přijaté zaslány byly již na příslušná místa. Debaty se zúčastnili pp. sta- rosta klubu prof. Novotný, dr. Klír, prof. Petřík, inž. Müller, prof. Špaček, arch. Balšánek a před- seda inž. F. Zvěřina. — Osobní. Za slarostu okresního zaslupitelstva jindřichohradeckého zvolený JUDr. Jan Slavík, advokát v Jindřichově Hradci byl od císaře polvrzen. — Promoce. Pan PhC. Theodor Prochá z ka, suplující profesor při c. k. české vyšší reálce na Sta- rém městě v Praze, rodem z Hostivic, bude dne ve čtvrtek 21. listopadu o 121/4 hodině polední n c. k. české universitě Karlo-Ferdinandově promován na doktoma frlosofie — Resípnace na členství České akademie. Český malíř, mistr Mikuláš Aleš, vzdal se mimořádného členství při České akademii cís Frant. Josefa pro vědy atd. — Pocla. Spolek českých železničních úřiadníků jmenoval ve valné hromadě svého posavadního před- sedu p. inženýra Jiřiho Kresla, vrobního inspektora dráhy v. v., za jeho zásluhy o spolek, jehož zakla- dotelem a předsedou od počátku trvání spolku byl, svým čestným členem a čestným předsedou; tyto dni byl mu zvláštní depulací slavnoslně dodán skvost- ně provedený diplom čestného členství. Při této pří- ložitosti zvýšil po inžonýr Jiří Kresl podpůrný fond, který svého času založil, z 1000 K na 1500 K.

Ing profesor Novotná doktor Klír Petřík Müller špaček Balšánek F Zvěřina JUDr Slavík Phc Prochá Mikuláš Aleš František Josef Jiři Kresl Kresl Jindřichov Hradec Praha Hostivice Ferdinandov univerzita Karla Český akademie podpůrný fond

19 article

— Ministr obehodu prof. dr. Fiedler oznámil správní radě »První české všeobecné akciové společ- nosti pro pojišťování na živol«, že povinnosti jeho nového úřadu mu kážou, aby se vzdal číenství správn rady. Ministr ujišťuje současně velmi vřelými slov správní radu, že bude i na dále s plným zájmem sledovati vývin společnosti a přeje nejlepšího zdaru k dalšímu rozkvětu První české pojišťovny na život. — Požadavky absolventů slředních škol v soud- ních službách. Z Vidně, 20. listopadu. Kancelářštl přednostové u zemského soudu pražského pp. Hroli- čka a Jelínek a naddozovco finanění stráže p. Joseí Baše obrátili se jako zástupbové Klubu absolventů středních škol u soudů na Český klub se žádostí podporu snah klubu, pokud jde o zlopšení poměrů služebních. Byli posl. Maštálkou předslaveni ministru spravodlnosti dru. Kleinovi a ministru financí dru Korytowskému, ktorým tlumočili přání svá, zvláště požadavek, aby při jmenování předslavených a ve- doucích kancelářských úřadníků soudních bylo plně používáno ustanovení § 18. min: nařízení ze dne 18. května r. 1897, jakož aby místa vedoucích úřad- níků při soudech byla postupně rozměřována a aby absolventům středních škol nejen mísla řečená, nýbrž také oslatní mísla úřadnická byla učiněna příslup- nými pro přípa, že složí předepsané zkoušky. Ministr spravedlnosti slíbil depuiaci, že návch na posk yinutí čáslečných aktivních přídavků bude z ministerstva financí odvolán a že bude znova uvažováno, jaikým způsobem by se mohlo vyhověli požadavkům Klubu absolventů středních škol, které deputace jeho Ulu- močila, — Depulace mlynářského dělnictva ve Vídni.

profesor doktor Fiedler Jelínek Baš Klein Korytowský Vídeň

20 article

Z Vídně, 20. listopadu. Dnes přišla do budovy po- slanecké sněmovny deputace mlynářského dělnictv z celého Předlilavska, aby u ministra obchodu dra Fiedlera a klubů poslaneckých dožadovala se brzkého uzákonění klidu nedělního a o přispění k zaměstnání těch dělníků, kteří následkem zrušení řady mlýnů v Čechách pozbudou své dosavadní obživy. Ministr obchodu dr. Fledler slíbil depulaci, že požaďavky její prozkoumá a pak dle možnosti ke spokojenosti ža- datelů splní. Téhož ujištění dostalo se deputaci u všech poslanců, se kterými jednala. Zástupcové organisace obecních a obvodních lékařů v království českém, za českou organnisaci pp. MUDr. Koutník a MUDr. Nohojl, za německou orgamisci pp. MUDr. Wiotitzky a MUDr. Schulz inter- venovali včeru v budově sněmovní k vůli reformě zdravotnického zákona zemského. Jednali s přísedl- cím zem. výboru p. Žďárským, se zdrawvotnickým inspektorem zem. výboru drem. Matějkou a s radou zem. výboru drem. Spanělem. Všichni jmenovaní p- nové, zejména přísedící p. Zdárský, ubezpečili depu- laci, že správnému řešení příslušné osnovy věnuj všemožnou pěči a že se vynasnaží, by předloha by co nejdříve připravena ve znění, znamenajícím p krok a rozvoj pro veřejné zdravolnictví v zemi, jež má býti novým zákonem postaveno na nové, zdravě základy. — Vypsání cen umělecko-průmyslového musea.

Fiedler doktor Fledler Koutník Nohojl Wiotitzky Schulz Žďárský Matějka Vídeň Čechy slanecký sněmovna cena uměleckýprůmyslový muzeum

21 article

Dodalkem ke zprávě o výsledku soutěže sdělujeme, že práci se značkou „Klíč“ (odznak), jež poctěna byla první cenou, navrhl p. Antonín Mára, sochař na Král. Vinohradech a provedl p. Vladimir Šourek, ci- seleur a odborný učitel v Praze. Práci s heslem „A prodávala ryby“ (dělská hračka) od p. Vojt. Su- chardy v Bubenči vysloveno uznání. Autor práce s heslem „Borek“ (odznak), které vysloveno bylo uznání, se ž5dá, aby jméno své oznámil kancelá musejní. Účastníci konkurence, již si nepřejí, aby jména jich při dotyčných pracích byla uveřejněna, nechť to oznámí nejdéle do 27. listopadu. Výslava praci konkureněních jest otevřena od 21. listopadu do 4. prosince denně zdarma, všedního dne od 10 do 4 hod., v neděli od 10 do 3 hod — Z Právnické jednoty. Dnes koná se týdenní schůze jako obvykle v malé promoční síni Karolina o 6. hod. odpol. Na pořadu jest přednášku p. JUDra. Jos. Lukáše, profepora c. k. české vysoké školy techmické a redaktora „Právníka“, o právním po- stavení pojišťovatele dle zákona ze dne 16. prosince 1906 č. 1. r. z. z r. 1907 (o pensijním pojištění zřízenců v soukromých službách). Daleko- sáhlý zákon tento vsloupí v plátnost 1. lednem 1909. a jest v zájmu nejen kruhů, jichž se příme týče- nýbrž i v zájmu obeoném po zralé úvaze v čas roz- hodnouti, mají-li různě skupiny pojištěnců dáti před- nost úslavům neb smlouvám náhradním, či přimknou- ti se k ústavům státním. I jinak jest objasnění povah různých stránok nové instiluce na místě, a Právnická jednota jest přesvědčena, že hovi potřebě důtklivé jestli v rámec svých rozprav pojala uvedený výklad osvědčeného odborníka. Hosté z interesovaných kru hů, najmě zástupci jejich orgsjnisací (úřadnických jednot a spolků odborných) jsou vítáni

Mára Král Šourek Borek Karolina Lukáš Vinohrady Praha Bubeneč

22 article

— Král. česká společnost nánk (třída malh. -pří- rodnická). V pátek dne 22. listopadu o 5. hod. odpol. bude přednášeti p. prof. dr. Jar. Wenig: „O nových smyslových crgánech slepých Isopodů (Tilanelhes herzegovinensis Verhoefl)“; načež předloží třídní ta- jemnik práci p. F. Rogela z Limbachu u Saské Kamenice: „O počtech Bernoulliho a Eulerových“ — Spolek architektův a inženýrů v král. českém koná v pálek dne 22. t. m. svoji VII. týdenní schůzi přednáškovou ve velkém sále Míěšťanské besedy praž- ské Na programu jest přednáška p. Ing. dra. Jaro- slava Hybla, inženýra českomoravské Ztovárny n stroje „O parních turbinách s ohledem na pohon lodní“. Začátek o 7. hod. večerní. Hosté vítáni — Vzácný dar. Paní Tereza Koseová- Dubrovská, choť primáře zem. nemocnice v Ol - mouci, darovala Čechům v Hrušově krásnou knihov- nu, čítající kol 300 svazků v ceně pres 1200 korun. Šlechetné paní vysloven upřímný dík a knihovna po- nese literární jméno dárkyně. Bude se toliž nazý- vati „Knihovnou Terézy Dubrovské“a umístěna jest v budově nově otevřené matiční školy — Mimořádná valná hromada Umělecké Besedy koná se ve čtvrtek dne 28. listopadu v místnostech spolkových Na programu jest návrh výtvarného od- boru na změnu stanov. — V Národní jednolě severočeské vykonány byly při nedělní valné hromadě volby celého výboru i revisorů účtů pro dvacálýtřetí správní rok. Bylot usneseno, aby i dosavadní členové výboru podvolili ze nové volbě z té příčiny, že vstoupily v platnost nové stanovy Jednoly. Dlouholetý starosta Jednoty. pan Jindřich Nechanský, oznámil volební komisi že nehodlá iiž kandidovati na tuto čestnou Iunkei

Král profesor doktor Jar Wenig Rogel Bernoulli Eulerův Inga Koseová Čecho Hrušův Teréza Nechanský Limbach Ola spolek architektův

23 article Dramatické umění.

Dramatické umění. Aischylova „Orestela“. Činohra Národ ního divadla chystá se právě k vrcholnému činu letošní své saisony. Příšti týdon uvede na jeviště slavnou Aischylovu trilogi „Oresteiu“, novinku jejíž ctihodné staří páčí se bezmála na 24 sto- letí. Velkolepé dilo kultury dávno zaniklé přece stále živé, docela jiný svět národní, mrav- ni i náboženský — a přec podnes srozumitelný protože nanejvýš lidský. Antické tragedie nelze dnes už ovšem hráti tak, jak se hrávaly před více než dvěma tisíci let pod slunným nebem Hellady, a bylo by pošetilo chtit rokonstruovat na moderním jevišti představení antické tragedie v úplně žejí podobě někdejší. Všechny disposice pro takovou rekonstrukci dávno zmizely v hle- diští i na jevišti, a jenom básnieká krása díla samého trvá dál. Je tudíž nutno tlumočit ji dneš nímu obecenstvu dnešními prostředky scénický mi: jen tímto způsobem může tragik dávnověku mluvit zase srozumitelně odlehlým věkům bu-

Aischylův Orestel Oresteia Hellas

24 article

nnni Na moderním jevišti neni tento problém ne vinkou, a sama „Oresteia“ ožila v poslednich letech již několikráte na velikých jevi- štích německých, při čemž ovšem pokaždé bylo její transponování do scénických forem dneška úkolem nejehoulostivějším, Vedle reži- sér a herců náleží zde hlavní funkce dramatur- govi, jenž první ze všech musí rozřešit směl a vědomě otůzku, jaké seénické podoby má být antická tragedie na jevišti dneška. Na Národ- ním divadle provedena bude „Oresteia“, přelo- žená vzorně univ. prof. drem. Jos. Králem (pře- klad vyšel již před několika lety ve „Světové knihovně“) v dramaturgickém zpracování Jar Kvapila, jenž je také režisérem představení. Rozumí se samo sebou, že všechna úprava díla směla se státi jen se svrchováným zřetelem k ne- dotknutelné velikosti básníkově a v souhlase s překladatelem, jenž je dnes naším nejlepším znalcem řecké kulfury a nejdokonalejším tlu- močníkem řeckých básníků. Prof. dr. Král byl již pozván správou Národního divadla k jedné z ve- likých zkoušek na jovišti a pro všechna opatřen

profesor doktor Král Kvapil národní divadlo

26 article

dramaturgická a režisérská vyžádáno jeho schválení, jehož se divadlu dostalo, jak se do- vídáme, způsobem nejůplnějším. Také výprava hry, vesměs nová a ad hoc pořízená, děje se na základě pilných studií odborných, při čemž vedle prof. Krále zúčastnili se praci ředitel Gusta Schmoranz, sám důkladný znatel starých slohů z dob své činnosti učitelské, i umělecký historik a kritik prof. K. B. Mádl. O slohový ráz výpravy je tedy společným přičiněním těchto pracovníků dobře postaráno. Zdar představení záleží nynt na režiséru a našem zdatném personálu here- ckém. Nejde při tom o divadelní kuriositu. Běž o to, aby se stala „Oresteia“ tak vynikajícím článkem repertoiru, jako přední díla Shakespea- rova a Gocthův „Faust“ — aby se nejen obje- vila na našem jevišti, nýbrž aby na něm i žila. Podaří-li se to, bude splněn jeden z nejčestněj- ších a nejzáslužnějších úkolů české činohry tím čostnější a záslužnější, oč marněji se on pokoušela mnohá veliká jeviště cizí. Nesporno jest arci již dnes, že představení trilogie Aischy- lovy bude kromobyčejnou divadelní události.

profesor Král Schmoranz Mádl Faust Aischa

27 article

+ O c. k. divadelní consuře v Brně rozkošnou historku vyprávějí „L. N.“: „Brněnské c. k. policejní komisařství zapomnělo, že na jevišti jdle o pouhou hru a nikoliv skutečnost. Censura brněnská škrtla to- tiž pro provodení Hilbertova „Falkenštejna“ na zdej- ším jevišti slova v závorce „hodí list do, krbu“. Jedná se o list císaře Rudolfa králi Václavovi, který Falken- štejn zachytí a hodí do krbu. Interpret Falkenštejnův ovšem nechápal, proč by toto místo bylo závadné a hodil list skulečně do krhu. To vyneslo ředitelslví pokutu, neboť v takovémto činění dávno umrlého Falkonštejna c. k. censura ještě dnes spatřuje ne- dostatečnou uctivost k majestátu.“ — Ač je celá ná- sledjicí seéna založena na těto episodě, zůstanev budoucnu list k výslovnému přání censury ležeti na stole?

L N Hilbertův Falkenštejn Rudolf Václav Falkenštejnův Brno + O c

28 article Výtvarné umění.

Výtvarné umění. = Profesor Ija E. Rěpin doporučuje na bývalou svoji katedru na petrohradské umělocké akademií. kterou, jak známo, před měsícem náhle opustil, svého žáka A. F. Maljavina, tvůrce známého ohrazu „Baby“. Poněvadž Rěpin odolal všemu naléhání aby se do akademie vrátil, bude patrně na toto mí sto doporučenec povolán.

profesor Ija E Rěpin A F Maljavin

29 article Hudba.

Hudba. + Ruští pěvci. Slečna Elisaveta Michajlovna Gončarova, sopranistka a Alexandr Ivanovie Jomin-Kajmarovský, baritonista z Moskvy hodlají v nejbližších dnech představiti se pražskému obecenstva v koncertu. Ubytovali se v hotelu »U anglického dvora«. + Z České Pilharmonie. Dnes o 8. hod. veče koná se obvyklý čtvrteční koncert v Národním dome na Král. Vinohradech. Na programu jsou novinky o Moszkowského (šestivětá suita »Ze všech končin země«), Windersteina, Hofmanna a Rubinsteina. Vslu- renky po 60 b, rodinný lístek (3 osoby) po 1 K 60 před koncertem u pokladny. Zejtra obvyklý pátečn koncert v sále ostrova žoflnského. + Z Pisku. Pěveckohudební spolek »Gregora uspořádá v sále »U zlatého kola« ve čtvrtek dne 21. listopadu cecilskou zábavu. Začátek o 8. hodině večer. + Z Nymburka Literärní a pěvecký spolek *Beseda a Hlaho!« v Nymburce uspořádá vi ne děli dne 24. listopadu ve dvoraně hotelu na »Kní žecí« koncett. Začátek o 71/2 hod. več. + Ze Sázavy. Ochot. div. spolek »Sázavan se svým odborem, pěvecko hudebním kroužkem uspořádů v neděli dne 24. listopadu v sále »U No váčků« koncertní večer ve prospěch půveckého a hudebního kroužku v Sázavě. Začátek o 8. hodiné večer.

Elisavet Gončarův Jomin Kajmarovský Král Winderstein Hofmann Rubinstein Moskva Pisco Nymburk z Sázava Sázava U anglický dvůr Český Pilharmonie Pěveckohudební spolek » Gregor

30 article

+ Při koncerlu Willy Bummestra, virtnosa na houvle, ve čtvrtek dne 5. prosince o 1/28. hod. večer v Rudollině spoluůčinkuje klavírní virluos W. Klasen, který přednese několik koncertních skladeb na klavír. Záznamy na lože a sedadla přijímá Em Wetzler. obchod s hudebninami ve Ferdinandově tř. 36. + Koncert zpěváckého spolku »Lumir« ve Vídni V neděli dne 24. listopadu přesné o 4/28. hod. večen proveden hude XV. český koncert ve dvoraně hotelu »Savoy«, VI, Mariabilferstrasse 81, jejž řídí sbor- mistr p. Jaromír Herle a při němž laskavě spolu- účinkují: Pěvecké kvarteto »Lumíra« Ozvěna (pp R. Schopf, J. Stiebler, J. Herle, A. Stejska!), p. dr F. Baxa, p. Julius Junek, virtuos na violoncello člen orchestru dvorní opery, p. Alois Stejskal, člen dvorní opery. Na klavíru doprovázejí pp.: prof. Vikt Boschietti a Karel Ludvík. Provedeny budou sklanb Musilovy, Wendlerovy, Dvořákovy, Pickovy a Knitilovy Vstupenky ve Slovanské besedě, I., Fleischmarkt 1 (vchod z Drachengasse 3). I. poschodí a u večern

Bummestra W Klasen em Wetzler Herl Lumír R Schopf J Stiebler J Herl A Stejska F Baxa Julius Junek Stejskal profesor Boschietti Karel Ludvík Musilův Wendlerův Dvořákův Pickův Knitilův Ferdinandov třída Vídeň zpěvácký spolek » Lumir Drachengass Fleischmarktoria 1

31 article

onno pokladny-

32 article Různé zprávy.

Různé zprávy. nl = Jubilejní výslava Rio de Janielro. Z H am burku, 20. listopadu. V Rio de Janeiro má býti době od 15. června do Z září 1908 uspořádá na zem

Rio jít Janielro Rio jít Janeiro

33 article

ská výstava na oslavu stého výročí odevzdání po sledních přislavů mezinárodnímu obchodu. Lesní školy. Z Lubeku, 20. listopadu. Ně kolik zdejších spolků spojilo se za účelem zakládání lesních škol, jež mají býti připojeny k trvajícím ústa vům pro zolavení v lesích. — Vypovídání chorvatských dělníků. Z Dü ssel- deríu, 20. listopadu. Gelsenkirchenská důlní spo- lučnost vypověděla ve svých dolech a hutích v Schalku všechny chorvatské dělníky, celkem 100 na kladačů koksu. Dražha Melternichovy knihovny. Z Vídne 20. lislopadu. Ke včerejší dražbě Metternichovy knihovny dosťavili se němočti, francouzšt a angličtí antikváři. Vydražena byla zvláště přírodo- vědecká díla a cestopisy a zaplatilo se za „Déscrip- tion de la France 8000 korun, Humboldia a Bonplon- da „Voyage aux régions čquinoctiales“ 2650 K. „Re doute les roses“ 1500, „Les Liliacées“ 1880, Pohlovu „Floru“ 520, Martinovy „Spocies plantarum“ 511 Edwardovy „Birds“ 320, Cramorovy „Papillons“ 420 a Angeliovu „La Plata“ 310 korun.

Melternichův Metternichův Franc Re Pohlův Angeliův Lubek Martinov Les Liliacée Flor Le Plata

34 article

=Střelha na korsu. Z Říma, 20. listopadu Bohalý venkovský šlechtic ze Syrakus a lékař, asi- stent profesora Duranta, žalovali se navzájem pro urážku na cti a pomluvu a včera se konalo přelíčen před kasačním soudem. Šlechtici bylo dáno za práv a vesel opouštěl justiční palác se svými advokály Lékař šel za ním a na korsu v nejživějším ruch na něj vypálil tři rány z revolveru, které chybily Jeden náboj zasáhl kolemždoucího pekařského po- mocníka do prsou a usmrtil jej na místě. Vojáci za drželi střelce a odevzdali jej policii = Ze žárlivosti. Z Mnichova, 20. listopadu Purkmistr Bruckner v Tröstanu zapálil svůj state načež zastřelil svou manželku i sebe. Příčinou hroz ného činu byla zárlivost. = Návrat vystěhovalců z Ameriky. Z Terslu 20. listopadu. Do Rěky připluje příští týden na cu nardském parníku „Panonii“ z Ameriky 2000 uher ských vystěhovalců, poněvadž tam nemohli nalézt práci. 2 Komplol na zavraždění Rockefellera. Z No Yorku, 19. listopadu. Z Omahy v Nebrasce se sdě luje, že tam byť odhalen komplot za účelem zavra ždění Jehna Rockefeller. = Zvláttní vůz pro opilce. V jistém švýcarském listě přimlouvá se profesor Forel, aby u železniční vlaků byl zaveden zvláštní vůz pro opilce a činí ná sledující, zajisté originální návrh: Železniční depar tement nařídí, aby, v sobotu večer byly ke každěm vlaku připojeny jeden nebo dva vozy se zvlášínín nápisem „Pro opile cestující“, v nichž se budou do- pravovati osoby ve stadiu od lehkého rozjaření až do úplného opilství. Pro případ, že by působilo obtíž dostati lyto pány do vozů pro pijáky, navrhuje pro- fosor, aby byly ke každému vlaku připojeny zvláštn vozy pro oscby nealkoholic .

Durant Bruckner Tröstan Rockefeller Jehn Rockefeller Forel Řím Syrakusy Mnichov Amerika Panonie no York Omaha Nebraska