ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3e9851d0-7685-11dc-9256-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 37, person 59, org 6
1 masthead
Ročník XXXVII.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 2I. listopadu 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 322.
4 article
Fa ranní a odpol. llsty předplásí sar v Praze v sdsslnistrnei sa nlsie na čtvrl leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou ant. . . . 7k ooh vo slislkáchs .2K30 na něsfe. P' oštou: a mlr n vi . . . . k eo s drojí zásllkeu rt . . . . K s Tak se zhoubná drahota neza- pudí!
Praha
5 article
Zrekonstruovaná vláda Beckova a její zlidověný parlament cislajtánský ociťují se před nejvážnější otázkou hospodářskou, jaká se mysliti dá: před všeobecnou hmotnou tísní a nouzí středních a dělných tříd všeho oby- vatelstva tohoto soustáti způsobenou prudkým a krutým zdražováním všech téměř nepostrádatelný ch potravin potřeb životních. Zoufalý nářek na stále hrozivěji rostoucí drahotu se ozývá ze všech končin; poctivý pracovitý lid po městech jako na venkově neví již, kterak by sobě při vší šetrnosti živobytí uhájil, ře- meslník, živnostník, malý úřadník jako malý rolník a dělník stejně trpí a zadlužujíce se, hledí zoufale budoucnosti vstříc. V celé řadě měst i krajů venkovských došlo již k bouř- ným demonstracím nouzi ohroženého lidu, jenž právem žádá pomoc, ochranu a zá- štitu proti tomuto zhoubnému zlu, které uprostřed nejhlubšího míru trýzní, moří a ožebračuje nevinné, přičinlivé obyvatelstvo veleříše habsburské jako nejnešťastnější válka anebo nejzhoubnější pohroma živelní. Nuže, parlament rakouský zabývá se konečně touto palčivou otázkou dne. Rokuje o nastalé hrozné všeobecné drahotě, o její příčinách a o prostředcích, jakými bylo by ji lze překonat, zmírnit a zažehnat. Již druhý týden se v poslanecké sněmovně o pohromě té mluví a ještě dlouho se bude mluvit, nebot je prý ještě na 100 řečníků zapsáno. Avšak možno doufati, že veliké a dlouhé to roko- vání povede k cíli blahému, po němž touží a prahnou miliony ustaraných rodin, že nynější vláda a nynější parlament připadnou na šťastnou myšlenku a zdatný čin a do- kážou brzké, důkladně zlevnění potravin všelikých potřeb životních?
Beckov
6 article
»Zůstavte naděje, kdož sem vstupujete!« Tak zvolali včera s Dantem — netoliko kníže Karel Auersperg, nýbrž i nynější mi- nistr orby, duchem a obsabem řečí svých ke strádajícímu lidu z oken parlamentu ví deňského a nadšený potlesk, jaký težili od agrárnickokřesťansko sociální většiny prozradil ducha převládajícího v této sněmovně, pověděl zřetelně lidu, kolik pro stesky a doufání jeho uhodilo. Mluveno zejména o drahotě masa. Ná- vrhy dělnictva, opírající se o statisticky do- kázaný skutek, že se od nás vyvází ohromné množství dobytka do ciziny. aniž by se však rovné množství navzájem přiváželo (od 1. ledna do 31. května vyveženo z Rakousko Uherska jen do Německa 12 706 jatečných volů, přive- zeno k nám však pouze 367), mají za to, že tím se způsobuje naschvá uměle drahota masa a že je to dílem velkostatkářů, kteří pod záminkou morové nákazy dosáhli zákaz přívozu dobytka z Ruska, Rumunska a Srbska k nám, kdežto velko obchodníci s dobytkem a masem vyvážej náš zírný dobytek volně a hojně do ciziny. zejména do sousedních zemí německých Zemědělství naše nestačí vyživit pro zdejšt lid dostatečnou hojnost dobytka a tak je po- ptávka větší než nabídka, čímž vzniká při- rozeně drahota. — Proto požadují pilné ná- vrhy dělnické, aby Rakousko bez otálení otevřelo své hranice přívozu dobytka z Ruska. Rumunska a Srbska, jakož i přívozu masa mraženého z Ameriky, jímž se zásobuje celá Anglie bez ujmy svého rolnietva. Tak by aspoň jedna z nejdůležitějších potravin maso, mohla býti zlevněna . ..
Dante Auersperg Rakousko Německo Rusko Rumunsko Srbsko Amerika Anglie
7 article
Než, tu jakoby velkostatkáři kn. Karlu Auerspergovi k hrdlu sáhli. Prohlásil, že by přívoz cizího dobytka k nám znamenal pohromu pro zdejší rolnictvo, že prý si lid ani toho otevření hranic ruských, srbských a rumunských nežádá, to prý chtějí jen prů- myslníci, aby za to navzájem mohli své to- vary vyvážet do Ruska, Srbska a Rumunska. Tou chvílí, kde by se otevřely hranice rakou- ské přívozu levnějšího cizího dobytka k nám. bylo by prý veta po samostatném selském stavu našem! Jakoby nebyly bývaly druhdy hranice naše otevřeny dobytku ruskému, srbskému i rumunskému a jakoby se při tom nebylo bývalo rolnictvu zdejší mu vedlo mnohem lépe než nyní, při uzavírání hranic těch na prospěch velko statkářův — německých a uherský ch. Nicméně naši agrárníci svorně s něme- ckými agrárníky a klerikály kn. Auerspergov freneticky tleskali jako svému pravému rytíři »bez vady a hany«. A po Auerspergovi vyvstal nový mi nistr orby, německý klerikál dr. Eben- hoch. Také on nechce za žádnou cenu světa otevřít hranice cizímu (ruskému, srb- skému nebo rumunskému) živému dobytku, poněvadž prý by jím mohl býti k nám za- vlečen dobytčí mor a rovněž nechce dopu- stiti přivozu masa z jižní Ameriky, nechť by bylo až na kosť zmrzlé, z obavy prý, aby- chom se jím snad neotrávili! Neznáme prý za jakých zdravotních opatření se ono maso v Americe nakládá k ledu a tak prý nelze je k nám připustit, třeba že celá Anglie se jím beze strachu a bez následků neblahých ode dávna živí. »Na stanovišti ministra orby — prohlašoval pan dr. Ebenhoch jest mi především hájiti co nejrázněji zájmů zemědělstva: při mně rozhoduje zá- jem německého rolnictva — ně- mecké politiky agrárnické!« do- ložil důrazně a naši čeští agrárníci mu za to nicméně opět freneticky tleskali po- chvalu jako svému spásonoši.
Auersperg doktor Eben Ebenhoch Rusko Srbsko Rumunsko jižní Amerika Amerika Anglie
8 article
A co máte pro konsumenty? ozval se hlas. »Opatřeními, jaké chystám pro země- dělce — zněla odpověd ministro v podporováním meliorací, povznášením dobytkářství, zlepšením zemědělského po- jišťování, hospodářského školství a výstavni ctvím, doufám, že výroba vzroste tou měrou, že to bude míti za nezbytný následek zlevnění cen.« Blahá útěcha snad pro naše potomky, ale zpropadeně chatrná pomoc pro dnešní zoufalou tíseň nouzi lidu. A tuto řeč páně Ebenhochovu revido- vala před jejím proslovením celá rada mini- sterská? To má býti odpovědí celé společně moudrosti zreformované vlády p. Beckovy na otázku tak palčivou a povážlivou, jako jest otázka uměle vyvolané drahoty ne pouze masa a všech požívatin, alébrži všeho druhu jiných potřeb životních. Neví skutečně vláda, kterak a proti ko mu zde zakročiti, či nemůže, nebo do- konce snad nechce? — Po celou řadu let naléhala na nás, abychom odstavili své požadavky národní a politické, bychom do- přáli vládám i parlamentu času k řešen naléhavých otázek hmotného blaho bytu národův. Nuže, nyní jde o zachránění krutě ohro ženého blahobytu milionův přičinlivých oby vatel říše, a čeho se dočkáváme. Ani potu chy o včasné, rázné pomoci ! ..
Ebenhochův
9 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 20. listopadu. (Klerikálo v na postupu.) Ve valné hromadě politického spolku doblinského mluvil tyto dni o rekonstruk- ci kabinotu křesť. soc. posl. Steiner. Po- tvrdil, že křesťanští sociálové se původně zdrá hali vstoupiti do kabinetu, dokud nebude vy- řízeno uherské vyrovnání. Ale okolnosti je do- nutily ke změně taktiky. Bar. Beck oznámil totiž předsednictvu strany, že podá demi si anebo rozpustí parlament, jestliže strana se nevysloví pro parlamentní vyřízení vy- rovnání a nevyšle do kabinetu své důvěrníky.
Steiner Beck Praha
10 article
Takové odpovědnosti strana prý převziti ne- mohla, poněvadž běží o důležité zájmy průmyslu a živností. Ostatně křesťanští sociálové byli by nuceni aspoň později své přívržence do kabi- netu vyslati. Jsou největší strana v parlamentě a proto mají právo věděti, co se děje také v lůne ministerstva. Podle své početní síly křesťanšt sociálové ají vlastně právo na více ministrů než dva, a jakmile vyrovnání bude vyřízeno, přičiní se všemožně, aby se jim de- stalo i jiných ministerských porte- feuillů. Posl. Steiner mluvil pak o vyrovnání a prohlásil, že jeho strana ve věcech vojen ských nepřipustí ani nejmenších ústupků Mada- rům. Nedovolí ani, aby se na prapory uherských pluků umístil uherský znak a staly se jiné změ- ny, o kterých nyní uvažují v ministerstvě vojen- V Praze, 20. listopadu. (Česká op - sičná skupina.) „Lid. Novinám“ sdéluje se z Vídně, že posl. Stránský, Bulín a Sláma kteří vystoupili z českého klubu, a k nimž se přidá i prof. Smrček, jakmile se vrátí z pohřbu svého otce, utvoří společné sdružení s českými státoprávníky a realisty a zvolí si společnou parlamentní komisi. K tomuto oposičnému bloku připojí se prý také národně-ruský klub. Účelem nového sdružení bude rozhodná oposice proti vládě a vyrovnání. V Praze, 20. listopadu. (Předsedni cká krise v Uhrách.) Osoba, blízká před- sedovi Justhovi, sdělila redaktoru „Pest. Ll.“ že Justh se drží zásady: Zákonů a jednacíha řádu musí se užívati stejně ke všem stranám.
Posl Steiner Stránský Bulín Sláma Justh Praha Vídeň Uhry Český op Lido
11 article
Zákon se může měniti, jednací řád se může revidovati, ale za žádné podmínky ne- smi se zákon obcházeti, nesmí s jednati proti jasnému znění jedna- cího řádu. Máme jedinou zbraň: zákony jednací řád. Budeme-li je obcházeti, nebudeme-li jich dbáti, počne se půda pod nohama našeho národa viklati. Zákon stanoví, že Chorvaté mo- hou v říšském sněmě užívati také svého jazyka. Tento zákon nečiní výjimek. Mohou tedy mluviti chorvatsky vždy, kdykoli se jím zlíbí. Důvěrník Justhův vyvrací také tvrzení odpůrcův, že Justh první dovolil Chorvatům mluviti chorvatsky také k jednacímu řádu. Prvé chorvatské řeči k jedna címu řádu mluvily se za předsednictv Navaye a Rakovszkého a oba místo předsedové tedy zavinili to, co nyní svalují na Justha. Jest pozoruhodno, že mezi členy strany ne odvislosti, kteří jindy tak úzkostlivě dbají práv zaručených jednacím řádem uherským, našel se pouze jediný poslanec Kar. Kmetty, který ne souhlasí se znásilňováním Chorvatů. Když četní jeho soudruhové výslovně žádali, aby se zacho vala ve sněmovně praxe, zavedená proti Chor vatům oběma místopředsedy, zvolal: „Gož ne máte kusa citu pro právo? Justh stojí na půdě zákona. Je to smutný důkaz vašeho cynismu že se bez námitky smí s jednacím řádem tal zatáčeti, jako činí Navay a Rakovszky. Přisa- hám, i kdybych zůstal sám jediný, že vytrvám při Justhovi. Také včerejší doboda mezi Justhem
Chorvat Justhův Justh Rakovszký Kmetta Chor Navay Kara
13 article
míti právo vykládati jednací řád dle svého vlast- ního mínění, nelíbí se pánům z koalice. Miste- předs. Rakovszky byl nucen nospokojence chlácholiti výkladem, že jest nezbytně nutno udržeti Justha v předsednictvu aspoň tak dlou- ho, dokud trvá nynější vyjednávání o smír, aby Chorvaté nemohli říci, že svou obstrukcí rozbili již sněmovní předsednictvo. V dohodě mezi členy presidia nemá se tedy hledati logika, ný- brž politická taktika. Dnes dopoledne předseda Justh přijal dra. Medakoviče a oznámil mu, že se ne- může účastniti dalšího vyjednávání s Chorvaly, poněvadž v aejbližší době podá de misi. Na chodbách sněmovních se proslýchalo že s Justhem prohlásili se solidárnými také mi- nistr pro Chorvatsko Josipovič a bán dr Rakodezay a chtějí také podati demisi. Ko nečně i vláda uherská, aby Justha přiměla k od volání demise, prohlásila se prý s ním za soli- dárnou. Jde nyní o to, aby se Justhovi dostalu zadostučinění se strany koalice, která se ve vče- rejší schůzi zjevně postavila proti němu. Ze Zádru, 18. listopadu. (Změna v m- stodržitelstvě.) Jest už jisto, že místo- držitel Mikul. Nardelli, jenž byl za svého pobytu ve Vídni raněn mrivicí a od té doby chu- ravi, nevrátí se již do svého úřadu. Proslýchá se, že jeho nástupcem bude jmenován bar. Am- brož Marojčič, dosud prvý dv. rada v dal- matském místodržitelstvu.
Justh Chorvat Medakovič Josipovič Chorvatsko Zádr Vídeň
14 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 20. listopadu.
Praha
15 article
Zprávy z Ruska.
Rusko
16 article
V Rize, v domě na rohu Revelské a Suvo- rovské ulice, lotyšští poslanci měli najatý byt kde se scházeli k tajným poradám. Policie jejich skrýš vypátrala a vrazila do domu, aby se revo- lucionářů zmocnila. Lotyši ale byli svými strá žemi upozorněni, že se bliží nebezpečí v po- době policie. Zamkli se tedy a zatarasili v bytě, tak že byli jako v pevnosti. Policie také jako v povnosti je obléhala. Obsadila koridor, posta- vila se pod okny, a čásť policistů vešla do bytu nad revolucionáři, odkudž na ně střílela stre- pem. Na tisíc kuli takto pustila do revolucie- nářů, kterých bylo v bytě husto, tak že mnozí i skrze strop musili býti trefeni. Obležení zptval lotyšské revoluční písně; ale když viděli, že po- čet jejich se monší, vyvěsili bílou prostírku na znamení, že se vzdávají. Policie kapitnailaci při- jala. Revolucionáři otevřeli a dali se spoutat Ale cestou na policii jeden se dal na útěk a uti- kaje byl zastřelen. V okolí města Borzny černigovské gube nie dva lupiči v noci vrazili do dvorce statká- řova, statkáře zavraždili a od jeho ženy žádali aby vydala všechny peníze, co jsou v domě.
Lotyš Suva Borzna
17 article
Statkářka se tvářila, že shledává peníze, ale místo nich vyhledala sekeru a ve vhodném oka- mžiku oběma loupežníkům uťala hlavu. V Odesse redaktor „Novostí Dne“ byl po- trestán pokutou 2000 rub. za potupení ministra osvěty tím, že vytiskl zkroucenou zprávu o jeho působnosti. V Simferopolu nihilisté rozdávali revolučn proklamace nováčkům, dostavším se k pluku. aby si odbyli vojenskou povinnost. Nováčkove nihilisty chytili a odevzdali policii. V Moskvě se udržuje pověst, že redakto „Moskevských Védomosti“, Vladimír Andreje- vič Gringmut, nezemřel smrtí přirozenou, nýbrž byl otráven prádlem, jež nosil. Pověst vypravuje, že týmž způsobem otráven byl i gen. Trepov a petrohradský advokát Margolin, právní příte Gaponův. Otrava prý se děje šťávou jakési rost- liny indické, v Evropě dosud neznámé, jež je tak prudce jedovatá, že k usmrcení člověka stač píchnutí špendlíkem, kterého špička byla namo. čena do toho jedu.
Vladimíra Andrea Gringmut Margolin Simferopol Moskva Evropa
18 article
V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . . za 8h odpolednl . . . . . . . za 2 b Ve flialkách na renkově: ranní čtalo. . . . 10h odpolední dk Inserátv platí se hotově zapřed. Předplaceni a lnserty přijímá a dmalni- strace v Marinaské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redakce tlskárna n ezpedice „Násodnich Listů“ Rukopisy se novraosji.
Marinaský ulice
19 article
Třetí Hosudarstvenná duma. Předseda třetí Hosudarstvenné dumy, N. A. Chomjakov, už je předmětem silných výpadů kadetského a lového tisku. Zazlívají mu, že ve svém prologu ani jednou neužil slova „konsti- tuce“, z čehož soudí, že jest jejím odpůrcem. I oktabristé tvrdí, že z toho měli „těžký dojem“. Kadetská „Rěč“ slyšela, že Chomjakov slovo „konstituce“ vypustil po poradě s krajními pra- vými, kteří hrozili ztropiti hned v prvé schůzi skandál, ale umírnili se, když jim předseda dumy slíbil, že mu slovo „konstituce“ z úst ne- vyjde. „Je-li to pravda,“ dí „Rěč“, „v parlamen- tárném jazyku není dosti silných slov k odsou- zení tohoto skutku. Rozhořčení bohdá utichne po vysvětlenl, které dávají „Birževyja Vědomosti“. N. A. Chomjakov slova „konstituce“ nevyslovil prestě proto, že je cizí, a on mluví ryzí národní rušti- nou, cizím slovům pečlivě se vyhýbaje. Případ ukazuje, že Hosudarstvenná duma pořád ještě je horkou půdou. Při větší chladno- krevnosti stran by bylo rozhodujícím, že Chom- jakov je konstitucianotou, jak dokazuje jeho samosprávná minulost. Koloniální debata ve francouzské sněmovně. Úlerní debata francouzské sněmovny o roz- počtu koloniálním byla namnoze značně pohnuta. Posl. Chaumié podal ostrý protest proti opiovým brlohům v Indočíně a v válečných příslavech, poukázav na to, že neřest kouření opia ponižuje a otupuje francouzské důstojníky a úřadníky a činí je neschopné k řád- nému konání povinností. Vzrušení vzbudila interpelace posl. Puecha o skandálech ve francouzské Guinei, kde r. 1900 jistý poručík zapálil vesnici domorodeů a bez soudu dal pověsit několik ná- čelníků. Všeobecná nevole sněmovny pro- vázela řečníkovo líčení zlořádů v kolonii tétn.
Chomjakov Posl Indočína Guinei Hosudarstvenný duma
20 article
Posl. Puech činí za vše zodpovědnou správu francouzské Guinee, jež věděla o skandá ních událostech, ale nie neučinila. Naopak guvernér Frezouls, který energieky vystupoval proti ne- přístojnostem, se musil poděkovat. Ministr osad Millis-Lacroix odvětil, že události, jsoucí předmětem rokování, spadají do doby jeho předehůdců ve správě kolonii. Camille Pelletan žádá, aby proti kolo- niálním úřadníkům, o nichž se mluvilo v de- batě, bylo zavedeno vyšetřování. Ministr Millis prohlásil, že přijímá Puechův jednací pořad, jímž se vyslo vuje vládě důvěrs, že zjedná v kolonilch plal- nost úcty k zásadám lidskostia k důstojnosti spravedlnosti a že ministr kolonií podnikne všechny potřebné kroky. Důvěra byla odhlasována 334 hlasy proti 53 tím sezení uzavřeno. Rozkol mezi radikály francouzskými. Otázka zvýšení platů poslanců způsobuje stále ještě velké různice ve sněmovně fran- couzské. Nedávno tato otázka způsobila ostrou srážku progresisty Benoista s válečným mi- nistrem Berteauxem, jež pak byla vyří zena nekrvavým soubojem. Pro tutéž věc, jak již známo, oetl se též v konfl ktu s radikály předseda jejich skupiny Sarrien, který je přívržencem bývalého nižšího platu pro poslance. Ještě včera se mělo za to, že Sarrien se dá pohnouti k odvolání své demise, ale objavilo se, že Sarrien trvá na svém úmyslu. Je to nová trhlina do pevné dosud organisace radikálů Z parlamentních výborů. Z Vídně, 20. listopadu. (K. k. ) Tiskový výbor rokoval o Sylvestrově návrhu stran předlohy tlskového zákona. Ministr spravedlnosti dr. Klein podal přehled jak vzníkl návrh, v němž zahrnuta je vládní osnova.
Posl Frezouls Millis Lacroix Pelletan jítbata Puechův Benoist Sarrien Sylvestrův Klein Guinea Vídeň Sarrien
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 19. listopadu. H (Episoda z našeho dramatu. Můj přitel Xaver dvacet let prožil mezi kni hami. Jeho pohled snivý a bádavý je upřen do minulosti. Je historikem, což znamená, že je též filosofem, a což nevylučuje, aby někdy nebyl básníkem. Nuže, jednoho dne vyšel přítel Xaverz své hnihovny. Chtěl býti mužem činu. Šel mez svůj lid s nadšeným odhodláním pracovati pro něj jinak nežli bděním nad starými pergsmeny a sestavováním dokumentů a pramenů pro po znání slavné minulosti. Citil, že vykonává povinnost nejdůstojnějsl že plní přikaz nejušlechtilejší enosti občanské velké vzory antických mužů, které vlast v ne bezpečí zavolala z liché praeovny filosofické nebo od pluhu, tanuly mu na mysli. Přihlásil se k veřejné činnosti. Nastal den kdy měl řečnit ve veřejné schůzi politické. »Kamaráde, nelez tam,« varoval jsem ho, drže ho za šos černého kabátu, který uznal za vhodné obléci v úctě ke shromáždění lidua k suverenitě všeobecného hlasovacího práva. Odmitl rozhorlené mě napominání. Nazvaí mne mužem malé víry a slabošským pochybo vačem. Byl prodchnut vědomím, že nastal oka mžik, kdy mužové, zastupujíeí kulturní a inte lektuelní výkvět národa, mají promluviti do ve- řejných otázek, zasáhnouti do bojů stran. Inte- ligence se musí přihlásit o slovo! »A proč bych nemohl pracovati pro pří tomnost,« horlil přítel filosof a historik, plipravovat cestu budoucnosti, já, jenž znám tak dobře minulost, postup, vývoj, sčlenění udš- losti? Je ti známo, jak historikově osvědčili se v politice: Macaulayr, Thiera, Palacký.« »Jiné doby, jiní lidé. A jiné ovzduší. Ob- vám se, že přicházíš příliš pozdě nebo příliš brzo. Tvá povznešená methoda nedá se přizpů- sobit malému a zmalicherněnému stylu české politiky.« Nezbývalo mi nežli následovati učeného přitele do shromá ždění lidu.
Xaver Palacká Praha Ob Inte
22 article
Veliký sál. Oblaky dýmu nad hlavam občanů, sedicích u stolů, tisnicích se v pozadí po stranách sálu. Vlasati jinoší s načechraným vázankami pod krkem, s odznaky na kubátech Starší lidé, kleři přišli po práci, sundali zá- stěru a nacpali si dýmku. Pak bodti občané blahobytného vzezření i úfadníci. Několik děv a žen s odznaky. Na tribuné řečníci, podobající se athletům kteři za chvíli mají vstoupiti do areny. Mezi ně zasedl i můj přítel, jenž se však netvářil příliš heroicky. Upachtění pořadatelé. Apatický úřad- ník. U malého stolku vtipkujícl žurnalisté, jima nie neimponuje. Po stručném úvodu řečníka, jenž měl velm tlaslou šňůru u skřipce a velmi tenký hlas a jenž žádal shromáždění, aby vyslechlo klidně mluvči různých stran, dostal slovo můj příte Xaver. Mluvil všeobecně a poučně, jako člověk jenž přemitá o svých slovečh, chce jasně vy- ložit své myšlenky a naprosto nezná ofekty řečníků, kteří na konci duté a často konfusní fráze umístní silné, třaskavé slovo, strhující prosté lehce vznětlivé posluchače k nadšení. Můj přítel nepozoroval ani, že jeho věty promyšlené a obsažné, ale abstraktní a nesktuální padají bez ohlasu do shromáždéní. Přednáše své názory o demokracii a pokroku, své krásné sny o budoucnosti lidstva sbratřeného v míru Citoval John Morleye, Micheleta, Havlíčka Nerudu a mluvil velmi ušlechtile o svobodo- myslnosti národa Husova. Shovívavý potlesk a ironicky zdvořilá gratu- lace jednoho z řečníků na tribuně byly odmě- nou politického debutu měho přitele.
Xaver Morley Michelet Havlíček Neruda Husův
23 article
místopředsedy, dle níž každý předsedající má
24 article
Přitel Xaver zůstal sedět na podiu a s udi vením sledoval další události večera. Frenetický potlesk velké části shromážděn přivílal mladého muže, jenž směle pozvedl své čelo s mocnou kšticl, zaokrouhlil si široký knír rozhodil rukama, spustil zvučným hlasem ener gicky, rázně a řizně. Můj přitel se zalibením sledoval mladého. jak vycftil, nesmírně populárního řečníka, v němž viděl prudký, výbojný temperament po způsobu Mirabeaua. Mladý muž s krásným knírem a mocnou kšticí uchvacoval shromážděné svými vášnivými výpady proli nepřátelům své strany a svého pro- gramu, který prohlašoval za jedině spásonosny a neomylný. Bušil se do prsou a zvedal hlas Mluvil o nadšení a obětavosti boje pro posvátnou věe národa a s krásným sebevědomím hlásal »Rrrrozdrlime 1še, co se nám v cestu postaví (Obrovský jásot, zuřivý potlesk.) Vybojujeme českému lidu jeho práva. Pozvedneme jeho sebevědomi. Pryč s vládním lokajstvím, pryč s neduživým živořením naší politiky v před- sIních ministerských předsedů !« Můj přítel s obdivem pozoroval umění řeč níka a oceňoval v té chvili vznešenost popula- rity. Horkou atmosférou sálu prochvělo deli- rium nadšení. Mladé děvče z lidu pohliželo n řečníka s takovou vrouenosti, s jakou se dívala anlická dívka na trojnásobného vítěze olym- piekých her, nebo s jakou pozoruje pražská sle činka prvního tenoristu. »Hle, statečný a rázný muž«, myslil si mů přítel, »sleduje v politice taktiku a výboje. Jako Hanibal nebo Žižka. Taktika je znamenitá. Sty jeho řeči trochu všední, ale tak se asi mí mluvit, aby lid rozuměl.« Povstal starší pán, projovující svým širo kým plnovousem, svým zaokrouhleným embon- pointem i svým sonorním, mirným hlasem roz vahu a praktický smysl. Uvítal ho též potlesk Ale nesmělý. Když byl mlád, byl též velmi po
Přitel Xaver Hanibal Žižek
25 article
pulární a jeho řeči rozplameňovaly. Ctihodny pán mluvil hibitě a zdvořile. Uznával zásluhy snahy ctěného předřečníka a snažil se přesvěd čiti posluchače, že ctěný předřečník mluví do větru, hází nezdravá hesla do lidu, štve a pře káží plodné a positivní práci politické. Ozval se odpor i potlesk. Mladý řečník po hodil hlavou a usmál se ke skupině svých přivrženců. Ctihodný pán pokračoval hladce a dovozo val, jakou cestou ostražilou a chytrou musí se ubírati česká politika, aby měla nějaké výsledky Můj přitel, jejž v jeho naivnosti zajímala psychologie politických typů, viděl v tomto řč nikovi jakýsi druh Machiavella a se zájmem ho poslouchal. Náhle však ho zděsil neočekávaný výjev Ctihodný pán polemisoval se »etěným před řečníkem« stále ostřeji a znenadání ozval se jinošský hlas, přeskakující rozčilením: »Mlčte už, vy zrádče národa !« Pokřik »zrádče« našel ohlasu. Ale ozval se též odpor. Přeletělo několik nadávek. Předsedu schůze zvonil a chlácholil rozčilené. Můj přílel se zhrozil. Jaké strašné slovo zrádce národa. Již viděl, jak vlekou nešťastník k Tarpejské skále. Ale nešťastník použil chvile rozruchu, aby si vytřel skřipec a napil vody a pak pokračoval ve své řeči. Udivení přítele Xavera rostlo. Seznal, že zrádce vlasti, zrádce národa patří k dosti často užívaným výrazům politické schůze. Následkem častého uživání ztratilo své vražedné ostří. Sloužilo vlsstně k označení člověka, jenž nesdili naše názory, jenž je jiného mínění. Neřikalo se již »pane, mýlite se!« ale »pane, vy jste zrádce!« Vřava, provázející řeč rozvážného řečníka, stále rostla. Výkřiky ho stále vyrušovaly a ko- konečně ho připravily z rovnováhy státníka, čelicího demagogům. Padaly nadávky, ostrá
Xaver
26 article
ošklivá slova, o nichž se můj přítel domníval že nepatří do slovníku veřejnosti. A zarmoucen, ponořen v trudné myšlenky. pohližel do divoké chumelenice povykujícího bádajícího se davu. Na podium vyskočil velmi rozčilený muž, jenž počal cosi volati proti řádění nevěrců. židovských zaprodanců a svobodných myslitelů. Několik katoliekých tovaryšů mu tleskalo. Byli přehlušeni odporem celého shromáždéní. Rozčilený a zbožný řečník hulákal dola zdivočilé přezdivky a otočil se ke svým od- půrcům v obecenstvu zády s posuňkem, jehož zvláštní význam ohromil mého přítele a skanda- lisoval celé shromáždění. A ve vřavě, zmatku, hulákání skončila sehůze. »Na co's myslil tam nahoře, že jsi se tak žalostně a trpce tvářil?« tázal jsem se přitele ne bez škodolibosti. »Myslil jsem na Juliana,« odpověděl moj učený kamarád. »Na Juliana ?e »Ano, na clsaře Juliana Apostatu. Vzpo- mněl jsem si, že kdysi Julian, jenž byl konsulem, dohližel na vojenské cvičení legie Sarmatů. Zdá se, že barbarští rekruti byli velmi neobratní a římští lajínanti hulákali na ně, ka- deti jim nadávali, kaprálové je rýpali do žeber. A to se dělo přece zarmouceným a zamyšleným zrakem konsulovým. Kdosi z jeho okoli se h ptal, proč je tak smutný. Julian po chvilee probral se ze své zamlklosti, pozvedl ruce k neb a zvolal: »Oh, Plato, Plato, jaké to divné za městnání pro filosofa!« A já též, když jse viděl, jak se rozvinuje a jak vrcholí schůze vzýval jsem ve svých myšlenkách velkého Řeka »Oh Plato ! Plato . . « A můj přítel uzavřel se na dobro do sve pracovny, mezi své kniby.
Julián Sarmat Platón Řek