1
masthead
11. listopadu 1913. číslo 310.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
a tedy také naším nepřítelem. My se svými
nepřáteli nechceme míti nic společného a pro-
to musíme odpadnouti od pravoslaví. I pro-
síme všechny bulharské občany v městech.
městečkách, po vsech i salaších, všechny, kdož
se Bulhary nazývají a drahá jim je bulharská
řeč, aby se rozhodli pro unii. Tutéž prosbu
vznášíme na národní bulharské duchovenstvo:
na Jeho Blaženstvo exarcha, biskupy atd.
prosíme vládu, aby snahu naši podporovala
atd.
Bulhar
5
article
Čtyřicet let vědecké činnosti Karčjeva.
V Rusku právě oslavují vědecké kruhy čtyři-
cetileté jubileum vědecké činnosti N. Karějeva.
i u nás dobře známého historika a sociologa ru-
ského. Nebylo by snadno vypočítat všechny věde-
cké práce tohoto učence, který působil delší dobu
na universitách v Moskvě, ve Varšavě a v Petro-
hradě. Jeho speciálností jest badání o sociálních
poměrech ve Francii, zvláště v době předrevoluční.
historie Polska a filosofie historie. V slovanském
hnutí zaznamenal ne dobře svými studiemi o Pol-
sku, které byly psiny vždy velmi nestranně a zí-
skaly mu mezi Poliky velkou přízeň. Jen sympatie
k tomuto ruskému učenci způsobily, že mohl před-
nášeti v polském historickém klubu lvovském
rusky, co nikdy před tím se nestalo. U nás
Praze znám je dobře osobně z několika svých po-
bytů; v Praze také přednášíval o ruských poměrech
(v Umělecké besedě). Byl to jeden z těch řídkých
ruských západníků, kteří zabloudili také do nej-
západnějšího kulturního střediska slovanského
Uveřejnil též některé stati ve „Slovanském Pře-
hledu“. Z jeho knih byly do češtiny přeloženy
„Listy o sebevzdělání“, které měly dobrý vliv n
sociální snahy české mládeže v devadesátých
letech.
Politicky patřil Karějev vždy k demokraticky
naladěnému profesorstvu, v r. 1905 podepsal po-
věstnou petici o politické svobody a za to byl
zbaven profosorského místa. Petrohrad zvolil ho
poslancem do prvé dumy.
Karčjev
N Karějev
Pol
List
Karějev
Rusko
Moskva
Varšava
Petra
hradit
Francie
Polsko
Ruska
Praha
Petrohrad
6
article
Kokovcov o mezinárodní situací.
Po oznámeném rozhovoru s redaktorem
„Tempsu přijal ruský ministerský předseda za své
návštěvy v Paříži také zástupce „Matinu“, jemuž
se vyslovil o mezinárodní situaci takto:
Máme ovšem ještě před sebou na obloze ně-
jaké mrsky, ale co to je proti těm, které již
máme za sebou, proti houři, kterou jsme prošli
Nepřestal jsem býti optimistou, pokud burácela
vichřice, kterak bych jím nebyl i dnes, kdy vítr
ochabuje?
Albanská otázka, doufám, nenáleží k těm.
které by mohly způsobiti konílikt. Přes případy.
které se již udály a mohou se ještě udáti, ohrani-
Zování Albanie bude se prováděti dále a dokonč
se. Nikdo nepochybuje, že, pokud jde o toto ohra-
ničení, Řecko se skloní před rozhodnutím moe-
ností. Má ostatně před sebou příklad v zemi, kte-
rá ještě včera byla jeho spojencem a která dala
všem balkánským národům velký příklad moudro-
sti, umírněnosti a obezřelosti, míním Srbsko. Řecko
učinilo by nejlépe, kdyby v jižní Albanii následo-
valo příkladu, daného Srbskem v severní Albaníi.
Matin
Paříž
Albánie
Řecko
Srbsko
7
article
Ostatně všichni národové balkánští budou jednati
ve vlastním prospěchu, podrobí-li se vždy poky-
nům, kferé jim udělí rada evropských velmocí; ti
z nich, kteří v minulosti soudili, že přes ně mo-
hou přejíti, poznali, jak krutým zklamáním se vy-
Otázka poměru turecko-řeckého je vážnější a
složitější; to je ještě jeden z mraků, o nichž jsme
prévě mluvili, a je nutno, aby se rozptýlil... Tu-
recko by se dopustilo velmi těžké chyby, kdyby
obnovilo jeden ze svých dřívějších zvyků a chtěl
v pynějším vyjednávání vykrucovati se, kličkovaii
a zvláště loviti v kalné vodě. Klamalo by se, kdy-
by spoléhalo na neshody mezi velmocemi v zále-
žitosti Albanie, aby nevyřídilo definitivně a loyál-
ně svůj rozpor s Řeckem. Evropa — a tím nemíním
jen Evropu politickou a vládní, nýbrž i Evropu ob-
chodní, průmyslovou a pracovní — potřebuje od-
počinlu, míru a klidu; ti, kdož by se snažili poru-
šiti tento mír, nebo by odpírali zabezpečiti rychle
tento klid, nejen by nenalezli žádné podpory, ný-
brž uviděli by, že by se velmoci ihned jednomy-
slně obrátily proti nim.
Na otázku, je-li sboda velmocí trvslá a pevná
odpověděl Kokovcov, že tato shoda přestála dosti
tuhou zkoušku, takže možno věřiti v její pevnost
Potrvá, protože je nezbytna. Ale aby potrvala, je
třeba, aby výměny mínění mezi státy byly stálé,
je třeba, pokud obzor nebude úplně vyjasněn, aby
tu byl trvalý styčný bod mezi těmi, kteří se obávají
bouře. Proto si osobně přeji, aby londýnská kon-
ference co nejdříve opět zahájila své práce. Tato
konference vykonala v minulosti znamenité sluažby
a konala by je jistě také v budoucnosti. Předsta-
vovala trvalé seskupení dobré vůle a měla v čele
muže vysoké autority a velké chladnokrevnosti.
Její sestoupení je nejlepší ze všech záruk proti
chybným krokům a odchylným postupům.
Albánie
Řecko
Evropa
9
article
Zápletky pro Albanií.
Vůči optimismu, s jakým se vyslovil sir Edvar
Grey v Newcastlu o balkánských otázkách, pouka-
zuje „Temps“ v úvodním článku, že veřejné mí-
nění se vzrušuje nejistotou a protichůdnými aspi-
racomi, jež udržují zmatek na Balkáně a podně-
cují intriky těch, kdož doufají nějak těžiti z této
situace.
Bulharský král potvrdil svou návětěvou ve
Vídni své důvěrné styky s Rakouskem. Po obžalo-
bách Danevových, jenž mu vytýká zodpovědnost za
druhou válku balkánskou, které Rakousko ostatně
nijak nebránšlo, musí tato bulharská manilestace
zvýšiti nedůvěru Srbska a Řecka. Sousedé Bul-
harska rovněž vědí, že tato země by se nevzpí-
rala průchodu turenkého vojska svým územím, kdy-
by se Porta dala strhnouti k útoku na Řecko. A
zatím co Rakousko a Italie sledují v otázce ohra-
ničení Albanie politiku prestiže, která se vysvěiluje
jen aspiracemi, jež sotva tají, mluví bulharský di-
plomal ve vídeňské „Reichspost“, aby se 100.000
albanských bajenetů sesílilo 1,500.000 vojáků
aliance turecko-bulharské, kteří prý mají zasáditi
poslední ránu novoslovanství a ruskému vlivu na
Východě i podporovati převahu Rakousko-Uhersk
na Bulkáně. Vystupuje také otázka nových orien-
tací balkánských států a velmocí, jež mají sice
za základ jen mátožné plány, ale zvyšují ještě vše-
obecný zmatek a nejistotu.
Danevový
Port
Albánie
Newcastle
Balkán
Vídeň
Rakousko
Srbsko
Řecko
Edvar Grey
10
article
Sluší doufati, že tyto obavy zůstanou lichými
ale bylo by obezřelé se strany evropské diplomacie
kdyby zabránila, aby nové odvážné činy opět ne-
rozdmýchaly oheň, doutnající posud pod popelem
Nejlepším prostředkem, který byl nalezen, aby se
zabránilo ojedinělým podnětům, je posud konferen-
ce velevyslanců v Londýně. Zachovávajíce balkán-
ským otázkám jejich evropský ráz, dovedly vel-
moci zabrániti všeobecné krisi. Zdá se nutným u-
chýliti se k tomu znova, kdy nebezpečí na oka-
mžik zažehnané se objevuje opět. Rakousku a Htalii
se nelíbí návrat ku postupu, jenž obmezuje jejich
odvahu. Někteří také poukazují, že rozhodnutí kon-
ference měla malý účinek na postup událostí, ale
sloužila jako brzda pro nejnetrpělivější a proto
snad Německo, ostýchající se poněkud zdržovati
Rakousko a zvláště Italii, by se k tomu snad rádo
uchýlilo. Francie a Rusko by neměly dle všeho
velké obtíže, aby za těchto okolností přiměly An-
glii ujmouti se iniciativy k novému svolání konfe-
rence.
Na konec uvádí „Temps“, že všechny moc-
nosti mají zajisté práve na zabezpečení zájmů míru.
jejž tak draze zaplatily, i mocnosti neutrální, vše-
obecnou hospodářskou stagnací, která trvá již přes
rok.
Londýn
Rakousko
Německo
Francie
Rusko
Italia
11
article
Kruppova aféra.
Kruppův
12
article
Rozrudek v berlinském procesu pro korupěn
aféru Kruppových závodů dopadl pro odsouzen
velmi mírně, neboť berlinský jednatel firmy Brandi
má trrest čtyřměsíčního vězení, odpykaný vyšetřo-
zací vazbou, a šl. Eccius, jeden z předních ředi-
telů Kruppovy továrny, bývalý úřadník ministerstva
zahraničních záležitostí, má 100.000 marek ročních
příjmů, takže mu pokuta 1200 marek valně ne-
ublíží. Morálně ovšem byl odsouzen rozhodně celý
kruppovský systém. V důvodech rozsudku se totii
uvádí, že firma Kruppova měla dříve nepochybně
v Německu v oboru dělostřelecké výzbroje zvlášt-
ní postavení, jehož časem pozbyla. Pro nové vysoké
ceny byla v jednotlivých případech vojenskou sprá-
vou vyloučena, a z téhož důvodu se na ni útočilo
v říšském sněmu. Dle úsudku soudu spatřoval
ehdejší decernent pro válečný materiál r. 1906, ře-
ditel Budde, důvod zatlačování firmy ze zvláštního
postavení ve špatné orientaci berlinského zastupi-
želství vůči dobře informovaným konkurenčním
firmám. Proto byl do Berlína vyslán Brandt, jehož
úkolem bylo pěstovati styky s úřadníky dělostře-
lecké zbrojnice a dostával od nich zprávy, kter
zpracovával pro firmu, a jak zjištěno, byly to zprá-
vy pro Kruppovy závody skutečně cenné. Při tom
pracoval Brandt tím způsobem, že za své informá-
tory platil útratu a poskytoval jim půjčky i peně-
žité dary, ředitel Eccius pak tyto věci trpěl, čímž
se stal spoluvinníkem.
Pro závody Kruppovy bude míti celá aféra jistě
nepříjemné následky, ježto její obchody s vládou
budou napříště pozorně sledovány nejen německou
veřejností a zejména v říšském sněmu, nýbrž i v
cizině.
Kruppův
Eccius
Budd
Brandt
Německo
Berlín
Brand
13
article
Kruppův proces ostatně již způsobil, že v Bel-
gii se veřejnost opět vzrušila pro záležitost objed-
návky pevnostních děl u Kruppových závodů z
cenu nepoměrně vyšší než nabízela francouzská
firma Schneidrova, poněvadž šl. Melzen v berlin-
ském procesu vypověděl, že vydal velké sumy jako
zástupce Kruppových závodů v Belgii, a z toho s
v Belgii dovozuje, že při oné objednávce se pra-
covalo úplatky. Vyšetřování, které v této věci bylo
již před několika měsíci konáno, nemělo sice posl-
tivních výsledků, nyní však belgický tisk přináší
nová určitá obvinění a hrozí propuknouti velký
skandál.
Kruppův
Schneidrův
Belgie
14
article
Sbor obecních starších král.
hl. města Prahy.
Sbor obecních starších král.
hl. města Prahy.
Za neobvyklého zájmu obecenstva konala se
včera IX. řádná schůze sboru obecních starších.
Vstupenky do lože a na galerii byly již včera ráno
rozebrány. Obě prostory auditoria byly do posled-
ního místečka naplněny. Koridory a schodiště byly
rovněž přeplněny posluchači, kteří se marně domá-
hali vstupu, neboť auditorium bylo přeplněno. z
toho vzníkla veliká nespokojenost, jejíž ozvuk za-
léhal až do zasedací sině.
Před schůzí sboru konala sdružení obecních
starších porady, které započaly o 3. hod. odpoledn
a prodloužily se do půl 5. hod. odpolední.
Primátor měst pražských p. dr. K. Groš zaujal
místo na křesle presidia ve 1/45. hod. Jakmile
vstoupil, povstali svobodomyslní členové sboru
uvítali primátora bouřlivým potleskem.
Primátor p. dr. K. Groší „Děkuji vám pánová.
Nestalo se nicl Přikročujeme k dennímu pořádku!
Pánové ob. st. štěpánek a L. Mattuš přistupuj
ku presidiálnímu stolu a žádají o slovo k předne-
sení interpelací.
Primátor dr. K. Grošt „Sbor jest způsobily
k usnášení ..
Ob. st. Mattuš: „Já se hlásím o slovo k inter-
pelaci, pane starostol
Primátor dr. K. Groší „Slavný sbor jest způ-
sobilý k usnášení.“
Ob. st. Mattnš: „Já se hlásím k interpelacil“
Ob. st. Štěpánek: „Račte nechat, pane staroste
protokolovat, že si budu stěžovat! To je znásil-
ňování! Tady je zákon a dle zákona má každý
právo vyžádati si slovo k interpelaci. Zákon jen
výše než zvykl?
K Groš
L Mattuš
doktor
Mattuš
Štěpánek
Praha
Ob
15
article
Primátor dr. K. Groš: „Dovoluji si zahájit
schůzl.“
Ob. st. Mattuš [odchází od presidlia): „Dlouh
to takto asi trvati nebudel
Primátor dr. K. Groš: „Na programu jes! zprá
va verifikačaí komise o výsledku letožních dopl-
ňovacích voleb do sboru obecních starších, vyko
naných dne 29. října 1913.
Verifíkace doplňovacích voleb.
Zprávu verifikační komise přednesl referent p
ob. st. dr. Zavadil a uvedl zejména: „Jelikož pro-
test p. dra. Šámala týká se nejen volby p. Turn-
walda, ale i jiných zvolených obecních starších.
považují za správné uvésti právní názor, který ko-
mise vůči protestu p. dra. Šámala zaujala. V proteslu
stěžováno si ve smyslu § 42. obě. řádu z důvodu
nezaplacení přirážek a mimo to v případě p. sta-
vitele Hodka i pro nezaplacení dávek jiných, jako
vodného atd. Komise po zralém uvážení věci roz-
hodla následovně: V stížnosti dovoláváno jest se
§ 42, ob. ř. Čl. 42. praví: »Vylučují se osoby, které
dle § 40. vyloučeny jsou od vykonávání práva va-
ličského a za druhé, které jsouce k obci dlužny
platiti meškají.« Z porovnání těchto dvou vět
jest zřejmo, že předpis sub b) uvedený týká s
všech možných obligačních závazků vůči obci, jen
ne těch, které v § 40. jsou uvedeny. V paragrafu
tom pod lit. d) jsou uvedeny daně a obecní dávky.
doktor
K Groš
Mattuš
Zavadil
Šámal
Hodek
Ob
16
article
Přirážky jsou pak veřejnoprávní, tedy dlužno o
osobách, jež přirážky jsou dlužny, rozhodnouti.
zdali ve smyslu § 40. lit. d) jsou vyloučeny
z vykonávání práva voličského. Předpis § 40. lit. d
týká se těch, kteří jenom z poplatnosti dedukuií
právo voličské. Jelikož však vzhledem k tomu, že
ostatní obecní starší, proti nimž jest si stěžováno,
až na tři mají zaplaceno, dlužno rozhodnouti.
zdali mezi těmi třemi jest některý, který z poplat-
nosti dedukuje své právo voličské. Takový však
žádný mezi nimi není. Dva jsou doktory a pří-
slušníky, z těchto jeden profesorem a třetí měšťa-
nem. Všichni však zakládají své právo voličské
nikoliv na poplatnosti, nýbrž na ustanovení § 38.
ad 1. a ad 2., lit. g. h. Zřejmo tudiž, že není zde
předpokladu vyloučení dle § 42. lit a), ani b)a
dlužno tudíž stížnost zamitnouti.
Komise verifikační navrhuje schválení voleb dle
zprávy, kterou jsme již uveřejnili. Zejména navr-
huje, aby ve třetím sboru vyšehradském byla vy-
psána nová volba.
Po přednesení zprávy zahájena debata.
Pan ob. st. Louda (nár. soc.) vyprávěl, že v
Holešovicích byly volební lístky přímo kradeny
(Hlas: Vždyť tys voličům sám bral lístky z kapsy
Hlučná veselost.) Tvrdil, že obecní zřízenci a pod-
úřadníci elektrických podniků po dva dny byli ve
službách voleb. V jednom případě bylo vyhrožová-
no odnětím pense, když nebude volit. (Hlasy: Je
to pravda?) Já mám všechno doloženo! Když jsem
byl ještě v dohodě, měli jsme k disposíci mnoho
hlasovacích lístků (Hlas: Tenkrát to bylo dobré.
když jste byl zvolen!) a tak tomu bylo i při letoš-
ních volbách. Řečník žádá starostu, aby zakázal
úřadnictvu a zřízenectvu agitaci při volbách.
Louda
Hlas
Holešovice
obecní zřízenec
17
article
Pan ob. st. Boháč (nár. soc.) doporučoval vy-
hovění podaným protestům a mluvil proti uznán
voly p. Šeyda J., který byl zvolen jen tím způso-
bem, že byl mu započítán hlas, ve kterém nebylo
uvedeno bydliště p. Šeyda.
Pan ob. st. Štěpánek předeslal stesk, že nebylo
mu uděleno slovo k interpelaci a že bylo s ním
jednáno hůře než s metařem. S povděkem uvedl
že při letošních volbách nastal pokrok a zlepšen
v tom směru, že obecní úřadník nepsal čísla jen
pro jednu stranu, nýbrž také pro jiné strany. Výtky
činí jen v tom směru, že některé obecní ústavy
zúčastnily se volby, ač mají zůstati mimo volebat
ruch, tak jalo to je u Sokola nebo Ústřední Matice
školské. Hlavní nesprávnost vidí v tom, že pro-
test dra. Šámala proti volbě stav. Hodka byl pro-
zrazen, že po podání protestu bylo učiněno opatře-
ní, aby hlavní pokladna sečkala, že bude zaplaceno
4—5000 korun. Bylo tam telefonováno i presidiáln
sluha osobně to vyřizoval a úřadník Vajdiž sděloval
že peníz ten složí p. Hodek. V pátek ráno zapsán
tento obnos jako složený, čekalo se celé půldne
ale p. Hodek se nedostavil a proto byla položka
skrtnuta. Pan Hodek přišel teprve v sobotu. T
není správné, aby se porušovalo úřadní tajemstv
z protestu proti volbě. Za to se jim přídavky ne
udělují. žádá, aby se případ vyšetřil.
Štěpánek
Šámal
Hodek
Sokol
18
article
Primátor dr. Groš: Já doufám, že se pan
ob st. nedomnívá, že jsem to učinil ja? — Ob. st
Štěpánek: Nikolil
Debata skončena a přistoupeno ke hlasování
Návrhy p. Boháče (aby vyhověno bylo námit-
kám dra. Šámala) byly zamitnuty a schváleny
návrhy verišikační komise všemi proti 3 hlasům
[Simonides, Louda, Boháč).
Protokol minulé schůze sboru se schvaluje.
Při tom hlásí se o slovo p. ob. st. Mattuš: „Měl
jsem příležitost podati sl. sboru návrh a sbor návr
ten podporoval, aby sboru obecních starších byl
předložen seznam všech výpůjček král. hlav. města
Prahy s udáním, za jakých podmínek byly uzavře-
ny, k jakému cíli a jak jich bylo použito. Poněvadž
v nejbližší době přikročíme k jednání o rozpočtu
král. hlav. města Prahy a můj návrh může býti dů-
ležitým podkladem k jednání temu, žádám p. sta-
rostu, aby ještě dříve, než přijde na jednací pořad
sboru rozpočet, ráčil tomuto návrhu vyhověti.
Návrh byl podporován a přikázán radě
městské.
Potom byli presidiálním radou p. O. Borůvkou
uvedení do zasedací síně nově zvolení členové
sboru pp. Jan Krouský, dr. Leopold L anger
Josef Turnvald a Frant. Sládek
Primátor p. dr. K. Groš učinil k novým členům
sboru tento projev:
„Velectění pánové! Byli jste zvoleni za členy
sboru obecních starších král. hl. města Prahy. Jest
to veliké občanské vyznamenání, které spoluobčané
na vás vznesli. S tímto vyznamenáním uložili vár
také těžkou povinnost starosti o blaho tohoto mě-
sta. Vstupujete do tohoto sboru za poměrů zvláště
obtížných. Jménem všech členů sboru obecních
starších vznáším k vám srdečnou prosbu, abyste
s námi pracovali ke blahu našeho města.
Noví členové sboru podáním ruky primátorov
složili příslušný slib.
doktor
Groš
Štěpánek
Šámal
Simonides
Louda
Mattuš
Borůvka
Krouská
Turnvald
František
K Groš
Ob
Praha
obecní starý král
19
article
Projev ob. st. Jana Krouského.
Projev ob. st. Jana Krouského.
Nově zvolený člen sboru p. Jan Krouský uči
nil projev, v němž odvolal se na prohlášení, jeh
učinil již r. 1908 společně s obec, starším p. Ště-
pánkem a drem. Šámalem. Prohlašuje, že hodlá
spolu s ostatními oposičníky být na bdělé stráž
zájmů naší veleobce, podrobovati hospodářstvi
obecní kontrole a vším úsilím pracovati k ozdra-
vění poměrů hospodářských, a doufá, ba jest o ton
po předchozích zkušenostech v tomto sboru získa-
ných přesvědčen, že v této své poctivé snaze se-
tkají se členové oposice na společné cestě, směřu-
jicí k lepšímu příští naší královské Prahy, s mno-
hými členy dosavadní vělšiny.
Krouský
Krouská
Šámal
Praha
20
article
Projev prvního soc. demokrata.
Nově zvolený obeení starší a první sociáln
demokrat ve sboru p. dr. Leopold Langer přednes
následující projevr
„Jakožto prvý zástupce českoslovanské se-
ciálně demokratické strany dělnické na historieké
nůdě radnice pražské dovolují si učiniti toto pro-
hlášení: Strana sociálně demokratická spatřuje
v obci netoliko významného činitele v oboru sprá-
vy, nýbrž zejména též instituci, které připadaj
důležité funkce rázu hospoďářského, sociálního
kvlturního. Z důvodů těch považujeme nevyhnu-
telně nutným, aby obec postavena byla na základ
demokratický, aby, pokud jde o zastoupení v ob-
cích, uzákončno bylo všeobecné přímé, rovné
tajné právo hlasovací všech dospělých mužů i žen
s poměrným zastoupením menšin. Z důvodů těch
žádáme především, aby dosud platný řád pražský
který vydán byl dne 27. dubna 1850, před více nek
60 léty, jakožto z atímní obecní řád města Prahy
byl nahražen obecním řádem moderním, aby utvo-
řena byla Velká Praha na podkladu demokrati-
ekém, to lím spíše, ježto již veškerá veliká města
v Rakousku mimo Prahu mají zřízenu aspoň t. zv
všeobecnou kurii voličů, kterou dělnictvo jakožto
nedostačující, rozhodně zamílá, která však přece
v příslušných městech umožnila dělnictvu ve sprá-
vě obeí těch zastoupení, třebas ne takové, jaké by
jemu dle jeho početnosti a hospodářského význami
náleželo.
doktor
Langer
Praha
Rakousko
21
article
V celém kulturním světě zástupcové dělnictva
uznáváni jsou za obzvláštž povolané k rozhodováne
o záležitostech obecních, za činerodého činitele
komunálně politického, ježto jsou vedeni jedině
snahou, prospět celku, tedy obci a zejmána ne-
majetným vrstvám. V německých městech působí
tou dobou přes 10.000 sociálně demokratických
obecních starších a i v kruzích odpůrců strany
se uznává, že přispívají značnou měrou k velikému
rozvojí svých měst. Stejně je tomu i v jiných stá-
tech. Jsem přesvědčen, že strana sociálně demo-
kratická přispěje i k povznesení pražské samo-
správy, jehož potřeba jest všeobecně pociťována.
Pokud jde o hospodářství obecní, žádá stranu
naše, aby zjednána byla neobmezená platnos! zá-
sadě veřejné kontroly při obecním hospo-
dářství, ježto kontrola veřejnosti jest nezbytným
předpokladem pořádku. Z důvodu toho žádáme.
aby oposici poskytnuto bylo přiměřené zastoupení
v městské radě i všech komisích, aby i ti obecnt
starší, kteří nejsou členy jednotlivých komisí, byli
oprávněni schůzí jejich jako posluchači se zúčastnít.
22
article
Budiž mi při tom dovoleno, abych v otázce koupě
michelského velkostatku pro obecní plynárnu, jež
značnou měrou rozvířila veřejnost, prohlásil, že
strana moje žádá zvolení zvláštní komise
ze středu sboru obeeních starších.
V komisi této buďtež všechny strany zastoupeny
buďlež veškerá obvinění řádně vyšetřena a bude-li
na někom shledána vina, nechí jest pchnán k zod-
povědnosti a donucen soudně, aby obci případnou
škodu nahradil. Obecje zaměstnavatelkou velkého
počtu dělnictva a úřadnictva. Jest jistě odůvodněn
požadavek, aby obec byla ve všech směrech za-
městnavatelkou vzornou a to pokud jde o výši
platu, tak i pokud jde o dobu pracovní a osťalní
podmínky pracovního poměru. Zejména žádáme
uznání koaliční svobody obecního dělnictva i úřad-
nictva. V obecním dělnictvu i úřadnictvu vyvelalo
oprávněné vzrušení nedávná usnesení měsí. rady.
23
article
jimž mimořádně zvýšeny byly platy toliko úřad-
nictvu presidiálnímu. Žádáme, aby všem měřeno
bylo stejnou měrou. Dotknouti se musím ještě dvou
olázek. Jedná se především o obecním pojištění
dělnictva proti nezaměstnanosti. Nezaměstnanost
dělnictva zejména letošního roku nabyla velikých
rozměrů. Následky nezaměstnanosti jsou hrozivé po
stránce hospodářské i mravní a je proto především
povinností obcí, aby přispěly k zmírnění následků
těch. Co obec vydá na pějištění proti nezaměstna-
nosti, ušetří na chudinských podporách. V cizině
množství měst a to menších, než je naše město.
zavedlo obecní pojištění dělnictva proti nezaměst-
nanosti. Také Praha musí ve svém vlastním zájmu
vykonali svoji povinnost v tomto směru. Královské
hlavní město Praha nemůže se déle chovati ne-
činně k otázce bytové péče. V Praze jest veliká
nouze o malé byty, činže jsou zde nepoměrně vyšší
než v jiných městech. Poukazeji na město Terst.
které vystavělo dosud 1034 zdravých a levných
bytů pro dělnictvo. Z pokladny obecní bylo k to-
tomuto účelu věnováno něco přes milion korun.
Praha
Terst
24
article
Obnos obcí i ostatními podniky k tomuto účelu
investovaný, zúročí se 4.08%, takže pokladna
obecní není nijak ochuzována a při tom přispívá
se značnou měrou k zmírnění hrozných účinků by-
tové nouze. Ujišťuji vás, že jedinou snahou naší
strany bude, pracovati ku prospěchu obcer a žádár
vás v zájmu dobré věci, abyste snahy naše uznaii
a podporovali.
Uznání odstouplým.
Schválením zprávy verifikační komise rozlou-
čili se se sborem obecních starších pp. Jan Pešek
dr. Josef Růžička, Anlonín Siřiště a Vítězslav
Vondřich. Primštor p. dr. K. Groš ocenil vřelými
slovy jejich činnost v jednotlivých oborech obecní
správy a vyslovil jim díky. Sbor s tím souhlasil
projevil uznání odstouplým povstáním.
Volby náměstků.
Následovala volba prvního náměstka
Skrutinium vykonali pp. ob. st. Al. Vaníček
Lev Peterka
Prvním náměstkem zvolen p. MUD
Fr. Kašpar 66 hlasy, 8 lístků bylo prázdných. Vý
sledek volby provázen hlučným potleskem.
Pešek
doktor
Růžička
Vondřich
K Groš
Vaníček
Peterek
Kašpar
Anlonín Siřiště
25
article
Pan náměstek dr. Fr. Kašpar poděkoval za
důvěru, opětnou volbou projevenou a slibuje, že
v těchže intencích, jako doposud, pracovati bude
i nadále. — Potom zaujal křeslo po pravici pana
starosty.
Druhým náměstkem zvolen p. cís
rada Josef Schrötter 56 hlasy, 13 listků bylo
prázdných. 5 hlasů obdržel p. ob. st. Kráčmera.
Výsledek volby provázen potleskem
Pan cís. r. J. Schrötter poděkoval za dů-
věru a prohlásil, že volbu přijímá. Potom zaujal
křeslo po levicí pana starosty
Vrchním ředitelem chudinského ústavu opětně
byl zvolen dosavadní vrchní ředitel p. Emanue
Fatka a sice 66 hlasy ze 68 odevzdaných. Vý-
sledek volby provázen hlučným potleskem. Pan
vrchní ředitel Em. Fatka poděkoval za důvěru
prohlásil, že volbu přijímá.
Když byla schválena zpráva pres. tajemník
p. dra. Sobotky o rozvrhu počtu členů rady
městské, přikročil primátor p. dr. Groš k odlo-
žení schůze, při čemž oznámil, že v příští schůz
budou moci pp. obecní starší přednésti interpelace
na počátku schůze.
Konec schůze o půl 7. hod. večerní
Volby do městské rady.
Po schůzi sboru odebrali se obecní starší z jed
notlivých okresů k volbě členů rady městské.
Za Staré město zvoleni pp. arch. Janský
Josef. JUC. židlický, Emanuel Fatka a dr. Oldřiel
Souček.
Za Nové město pp. dr. Ed. Baštýř, Joseí
Jirousek, Václav Kasalický, Vrat. Pasovský, cís.r
Jos. Schrötter, dr. Ant. Štych, Aleis Vaníček, Fr
Broft, inž. Josef Rotnágl, Jos. šeyd a Ant. Koubek
Za Malou stranu: Josef Peterka a MUD
Fr. Kašpar.
Za Hradčany: dr. Veverka.
Za Josefov: dr. Jakub Scharí
za Vyšehrad: inž. K. Kovařovic.
Za Holešovice-Bubny: Vildmann Alcis
Josef Neumann a Václav Novotný.
Za Libeň: Fr. Filip
Schrötter
Kráčmer
J Schrötter
Emanue Fatka
Groš
Janský
Josef
Fatka
doktor
Oldřiel Souček
Ed
Baštýř
Jirousek
Václav kasalický
Pasovský
Jos
Antonín
Štych
Aleis Vaníček
Broft
Ing
Rotnágl
Koubek
Peterek
Kašpar
Veverka
Scharí
K Kovařovic
Josef Neumann
Novotná
Filip
Francie
Sobotka
Jos
Holešovice
Bubno
Libeň
MUD Francie
Vildmann Alcis
26
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Přípravy pro projednání zemského roz.
počtu na r. 1914. Obvyklé středeční sezen
zemské správní komise bylo — jak se dovi-
dáme — přeloženo na pátek dne 16. t. m.: pří-
činou této disposice je prý ta okolnost, že
president komise hr. Schönborn odeje
včera v noci do ministerstva fi-
nancí s hotovým elaborátem roz-
počtu zemského na r. 1914 za příči-
nou zjednání předběžného sou-
hlasu vlády. Teprve potom má býti před-
ložen rozpočet zemské správní komisi ku pro-
jednání.
Americký vyslanec K. J. Voplěka byl vče
ra dopoledne přijať ve slyšení místodržitelem kní
Thunem. Audience trvala hodinu. — Včera odpo-
ledne navštívil vyslanec p. Vopička Českomorav-
skou továrnu na stroje v Libni.
— Vyslanec p. K. Vopička u redaktora a knih-
kupce Fr. Hovorky. Vyslanec Spojených států se-
veroamerických pro Balkán p. Karel Vopička
navštivil v neděli odpoledne redaktora a spis. Fr
Hovorku v jeho bytě, kde byl shromážděn užš
kroužek přátelský, mezi jinými pp. řed. vyšší dívě-
školy Fr. Táborský, stav. rada Valenta, tov. Vo-
leský, inž. Zachar, dr. Sum, tov. Pergal z Plzně
nakladatel Tuček, red. Hejret, prof. Holeček ml.
pí. Laudová, pi. Bogucká s matkou, pí. Havelková,
p. inž. N. R. A. Seifrt. předs. Ústř. spolku českých
žen pí. Bezděková-Kuklová a j. Omluvenky posla-
li: Josef Holeček, předseda Spolku čes. žurnalistů
nakladatel J. R. Vilímek, pres. sekr. dr. J. Sobot-
ka, cís. r. Novotný, red. dr. Ant. Haimi red. „Nár.
Voplěk
Thun
Vopička
K Vopička
Hovorka
Táborský
Valent
Ing
Zachar
doktor
Sum
Pergal
Tuček
Hejret
profesor
Holeček
Laudová
Bogucká
Havelková
Seifrt
Bezděková
Kuklová
Vilímek
Novotná
Antonín
Haim
Schönborn
Libeň
Francie
spojený stát
Balkán
Plzeň
spolek če
27
article
Listů“ V. Červinka, vl. rada dr. J. J. Svátek, chel-
redaktor „Pražských Novin“. Karel Žák. red. „Nár
Politiky a j. Pan vyslanec s velikým zájmem pro-
hlédl si Hovorkovy starožitné sbírky české, polské.
srbské, bulharské a černohorské. Zejména zajímaly
ho kroje a zbraně albanské, koberce srbské a ori-
ginální starožilnosti bulharské. V obrazárně vyslo-
vil svůj obdiv nad skupinou obrazů Úprkových
Holímanových, Kuby z Černé. Hory. Mrkvičky
z Bulharska, Veselého z Turecka, Lehotského ze
Slovenska, Rašice z Hercegoviny. Tetmajera, Rem-
bovského, Auguslinoviče a jiných polských a če-
ských umělců. Setrval v kruhu přátelském až do
6 hod. a poděkovav p. Hovorkovi i jeho sestře pí
Chalupové a všem přílomným za milé chvíle, s ra-
dostí se vyslovil, že odjiždí z otčiny s nejpříjem-
nějšími upomínkami a že nikdy neočekával, že se
mu v rodné zemi dostane tak vřelého a srdečného
přijeli a uznání
— Výbor Svazu českoslovanského studentstv
proklamuje stávku dne 10, a 11. listopadu na uní-
versitě, jako projev solídarity s požadavky techni-
ků, kteří též solidárně stávkovali s námi za II. če-
skou universitu v Brně. Události, sběhší se v Aka-
demii, výbor Svazu odsuzuje: poněvadž kol. Záho-
řík mluvil dříve než vůbec mohl věděti, že stávk
ve Svazu byla proklamována, nemůže výbor Svazt
jednání jeho neschvalovat i. Výbor Svazu žá-
dá kolegy, aby zachovali ve dnech stávky n apro-
stýklida nedali se nikým vyprovokovati k ne-
rozvážným demonstracím. Středa svým nor
málním průběhem a řádnou účastí
přednáškách musí býti důstojno
přípravou čtvrteční instalace J. Mag
prol. dra. F. M are že.
V Červinka
doktor
Svátek
Žák
Hovorkův
Úprkův
Mrkvička
Lehotský
Rašice
Tetmajer
Hovorka
Chalupa
J Mag
Kuba
Bulharsko
Turecko
Slovensko
Hercegovina
Aka
Rema
svaz českoslovanský studentstv
ska univerzita v Brno
svaz žá
28
article
— České učení pro vědy polítické v Prare
Letošní, již IV. cyklus, bude obsahovati tyto před-
nášky: 1. Úvod do kursu sociálně-politického. Prí
dr. Josef Gruber Otázka sociální, otázka dělni-
cká. Socialismus, směry a strany sociálně reformní
(3 hod.) Sociální zařízení z kruhů zaměstnavatelu
Sdružení dělnická. Nezaměstnanost. Sprostředko-
vání práce. (3 hodiny) JUDr. Václav Schuster
Úvod do svépompcného družstevnictví. (1 hodina.
Prof. dr. Karel Engliš: Mzdová politika (právn
úprava smlouvy pracovní, minímální mzdy, rozhod-
či soudy atd. (2 hod.) Vrch. insp. živn. inž. Jose
Jareš: Ochranné zákonodárství dělnické. (2 hod.
Dr. Alfréd Mayer: Bytová péče. (2 hod.) Měst-
ský fysik MUDr. Lad. Procházka: Sociální by-
giena (veřejné zdravotnictví, alkoholismus, prosti-
tuce atd.). [2 hod.) Prof. dr. Josef Lukáš: Pojišto-
vání dělnické. (2 hod.) II. Přednášky všeobecně po-
liticky vzdělávací. Prof. dr. Jaroslav K all a b: Po-
litika jako věda a umění. Základní pojmy filosoíie
právní a státní. [3 hod.) Prof. dr. Kamil Krofta-
Vývoj naší říše. (1 hod.) Doc. dr. Boh. Bax a: Po-
vaha státoprávní říše, jejích částí. (1 hod.) České
státní právo. (2 hod.) Ústava říše, království a ze-
mí na říšské radě zástoúpených, zemí korúny če-
ské. (5 hod.) Doc. dr. Václav Joachim: Organisa-
ce úřadů a veřejné správy. (5 hod.) Doc. dr. Boh
Baxa: Základní práva státních občanů. (1 hod.)
Dr. Alcis Rašín: Tiskový zákon. [1 hod.) Prof.dr
Herrmann šl. Otavský: Autorské právo. (
hod.) Prof. dr. Václav Hora: Zákonodárstvía
soudnictví. (3 hod.) Prof. dr. Josef Drachov-
ský: O státním a zemském rozpočtu. (2 hod.) Vrch.
zem. rada dr. Fr. Havrda: Jazyková otázka v
Rakousku. (3 hod.) Doc. dr. Václav Joachi m
Vnitřní správa. (3 hod.) Prok. dr. Vilém Funk: Pi
nanční správa. (1 hod.) Prof. dr. Josef Gru b er
doktor
Gruber
JUDr
Schuster
profesor
Engliš
Ing
Jose Jareš
Mayer
MUDr
Lada
Procházka
Josef Lukáš
Jaroslav
Kroft
docent
Boh
Václav Joachim
Boh Baxa
Alcis Rašín
Herrmann
Hora
Drachov
František
Havrda
Joachi
Funk
Josef Grus
Bax
Rakousko
Český učený pro věda
29
article
Hospodářská a sociální správa. (2 hod.) Dr. Vilém
Hauner: Zahraniční záležitosti, branná moc. (z
hod.) Zem. sekretář dr. Emil Hácha: Anglický
parlamentarismus. (4 hod.) Doc. dr. Dobrosla
Krejčí: O pojmu, rozdělení a technice statistiky
(2 hod.) Doc. dr. Zděnek Tobolka: Politick
strany české, vývoj jejich programu. (5 hod.) Ději-
ny české politiky v nejnovější době. (Od roku
1848). (10 hod.) Dr. Lev Winter: Jak jsou orga-
nisovány moderní strany politické. (1 hod.) — D-
plněk pro státní úřadníky: Prof. dr. Josef Gru-
ber: Reforma právnických studií. (2 hod.) Refor-
ma odborného vzdělání správního úřadnictva.
hod.) Exc. prof. dr. František Fiedler: Reforma
odborného vzdělání finančního úřadnictva. (2 hod.)
Prof. dr. Josef Gruber: Císařská komise pro re-
formu veřejné správy. (2 hod.) Fin. kom. Jaroslav
Martan: Práva a povinnosti státních úřadníků
(3 hod.) Berní správce Josef Kalou s: Postavení
poměry státních úřadníků v jiných státech u po
rovnání s našimi. (3 hod.) — Doplněk pro žurnsk-
sty! Dr. Karel Hoch: Noviny, jejich povaha a dě-
jiny. (2 hod.) Tajemník Vincene Červinka: No-
vinářská technika. Zpravodajství, jeho organisace.
[3 hod.) Cís. rada Josef Penížek: Světové zpra-
vodajství. (2 hod.) Řed. Bedřich Kočí: Administra-
ce novin, inserce a reklama. (3 hod.) Prof. dr. Vá-
elav Tille: O řečnictví. (3 hod.) Vycházka do
redakce a administrace denního listu. — Zápisné
doktor
Hauner
Hácha
docent
Krejčí
Zděnek Tobolka
Winter
profesor
Josef Grus
Fiedler
Gruber
Martan
Josef
Karel hoch
Červinka
Penížek
Kočí
Finsko
právnický studie
Administra
30
article
10 K. školné 20 K. — Posluchači vysokých škol zá-
pisné 5 K, školné 10 K. Žádosti za osvobození o
školného přijímá kuratorium Českého učení pro
vědy politické. Praha, Marianská ulice č. 3. Zápis
denně od 9—12 h. dop. tamtéž. Přednášky konají s
na právnické fakultě (naproti Rudolfinum) denni
[kromě soboty) od 7—9 hod. več. Bývalí poslucha-
či Českého učení zápisného neplatí
Vyhláška rektora české university. Na čer-
ném prkně vyvěšena byla včera tato vyhláška
Občané akademičtil Manifestovali jste dů-
stojně pro zřízení české university v Brně, kte-
rážto manifestace dosáhla svého účelu: upozornitl
nejširší kruhy našeho národa, jakož i příslušné in-
stance vládní na naše universitní potřeby. Tyto
manifestace utvrdíte řádným konáním svých aka-
demických povinností, kterým potřeby ty tím více
vyniknou. Proto nedejte se svésti jejich porušová-
ním cizími nezodpovědnými živly v cizích, nám ne-
známých zájmech, aby nebylo třeba zakročiti pro
zachování akademického pořádku. Mareš, rektor.
— Ze správní komise v Břevnově. Z nařízení
c. k. okresního hejtmanství na Smíchově byl vy-
zván bývalý starosta Kolátor k vydání obecního
jmění. To se také stalo 1. listopadu o 4. hod. odp.
za přítomnosti c. k. okresního komisaře Malého,
dra. Ulricha, zástupce okresního výboru na Smí-
chově, stavitele Potůčka a dra. Zafouka a ko-
nečně celé správní komise a městských úřadniků.
— Pražský sbor doktorů lékařství koná dnes
o půl 5. hod. odpol. v zasedací síni lékařské ko-
mory pro království České (Vladislavská ul. 14. m
posch.) podzimní valnou hromadu. Na pořadu jed-
nání je hlavně udělování nadací každoročně pro-
půjčitelných, volba presidenta pro rok 1914 a roz-
manité správní záležitosti.
Mareš
Kolátor
Malý
Ulrich
Potůček
Praha
marianský ulice
Břevnov
Smíchov
Vladislavský ulice
Český učený pro věda
právnický fakulta
Rudolfinum
stojn pro zřízený český univerzita v Brno
31
article
— Jubileum. V pátek 7. t. m. konala se v Ob-
čanské záložně v Karlíně tichá slavnost. Dovršilt
toho dne zasloužilý ředitel pan Karel Salmon
čtyřicet let své činnosti v tomto ústavě. V uvedený
den o půl osmé hodině ranní sešlo se úřadnictvo
záložny i její vysočanské odbočky v kanceláři ju-
bílantově a p. tajemník ústavu Ant. Brtník ve
své řeči ocenil dlouholetou jeho působnost v zá-
ložně, čelící k rozmachu a rozvoji této přední če-
ské záložny a projevil opravdovou radost nad tím.
že horlivá jeho činnest korunována byla skvělými
výsledky. Na důkaz lásky a vděčnosti úřadnictva
odevzdal mu čestný dar, mramorové hodiny v umě-
leckém provedení. Pan ředitel, neočekávaným pře-
kvapením dojat, poděkoval srdečně za projevenou
lásku a ujistil své kolegy, že konal vždy jen svoji
povinnost, staraje se o rozvoj ústavu a tím také
o lepší bytí úřadnictva. Téhož dne večer po schůzi
správního výboru záložny a sboru revisorského
projevil za správu záložny předseda pan JJan To-
pinka jubilantn upřímné blahopřání k jeho 40leté
a záslužné činnosti v ústavu.
— Austrálský dík. Oficiální delegát austrál-
ské vlády při IV. mezinár. kongresu umění v Dráž-
danech v r. 1912 nan Alfred Coftey, jenž zúčastníl
se též zájezdu du Prahy, zaslal v těchto dnech pro-
střednictvím ministerstva zahr. záležitostí v Austra-
lil p. starostovi dru. K. Grošovi výtisk oficiální
zprávy, jež byla o tomto kongresu a zájezdu do Pra-
hy podána vládě austrálské. Ve zprávě této vděčně
uvádí se přátelské pohostinství a skvělé uvítání.
jehož se v Praze dostalo austrálským delegátům
se strany obce pražské, jakož i nadšenými výrazy
se zdůrazňuje krása Prahy a její historické památ-
nosti.
Salmon
Antonín
Brtník
JJan
Coftey
K Groš
Ob
Karlín
Praha
32
article
— Užši volby do sboru obecních starších jsou
ustanoveny na středu dne 19. listopadu. Na No-
vém městě bude užší volba ve II. sboru mezi
drem. Rud. Pulkrábkem a Fr. Soukupem. Ve II.
sboru mají být zvoleni 3 členové sboru z těchto
kandidátů, kteří obdrželi největší počet hlasů: Jos.
Oadřich. Jos. Doležal, Václ. Březnovský, Aloi
Mühlbach, Josef Bubník a Karel Pecháč. — V Ho-
lešovicfeh-Bubnech bude volen ve II. sbo-
ru jeden obecní starší a sice ze dvou kandidátů Fr
Titěry a Jos. Bubníka. Ve III. sboru budou voleni
2 obecní starší z těchto čtyř kandidátů: Jana Sei-
ferta, dra. Fr. Soukupa, c. r. Václ. Varvažovského
a Ferd. Kellnera. — V Libni ve II. sboru je užš
volba mezi pp. Al. Pinzem a Fr. Filipem, ve II
sboru mezi Václ. Ryvorou a Jos. Noskem. — Ve
III. sboru vyšehradském bude se konati vol-
ba nová dle dřívějších voličských listin.
Pulkrábek
Soukup
Doležal
Václ
Březnovská
Mühlbach
Bubník
Pecháč
Titěra
Jos
František
Kellner
Pinz
Nosek
Francie
Bubno
Libeň
Jan Sei
33
article
— Manilestační protestní schůze učitelstva
Brandýsska n. L., Karlínska a Mělnicka konala se
9. listopadu ve Všetatech. Svolavatel Kar. Ška-
loud, vylíčiv její účel, vyzval k volbě předsed-
nictva, do něhož zvolení Jos. Kožíšek. Al. Dvo-
řák, slečny Mládková, Dvořáková a Pů-
tová. Do schůze zavítali posl. Jaroš, zástupci
okresních výborů mělnického a brandýsského i zá-
stupce hasičské župy mělnické, Refer. o situaci
úpravy platů učitelských B. Skála z Vysočan,
který v obšírné své řeči prohlásil, že se učitel-
stvo král. Českého s 11 miliony na rok 1914 napro-
sto nespokojí a musí neústupně žádat celou úpravu
dle návrhů permanentní komise školské. Učitelstvo
rozhodně se ohražuje proti tomu, aby se na jeho
účet splácely nezaložené dluhy zemské a projevuje
nejhlubší nespokojenost se stálými odklady s úpra-
vou platů. Na to činili projevy za okr. výbor bran-
dýsský pan Václ. Fabián. za okr. výbor mělni-
cký pan Fr. Kučera, za Hasičskou župu mělni-
ckou p. Fr. Kostka, za stranu sociálně-demokra-
tickou p. R. Jarol. Jménem těžce strádajících in-
dustr. učitelk promluvila sk Olga Půjjová a uči-
tel L. Štraus. Po poznámkách pánů F. Kuče-
ry a posl. R. Jaroše, učitele K. Škalouda, refer.
Karlínska
Kožíšek
Mládková
Dvořáková
Jaroš
B Skála
Václ
Fabián
Kučera
R Jarol
Půjjová
L Štraus
F Kuč
R Jaroš
K Škaloud
Mělnicko
Všetaty
Kara
Ško
Vysočany
Francie
34
article
B. Skály byla k návrhu J. Vydry přijata jedno-
myslně resoluce: Učitelstvo z Brandýsska, Karlín-
ska a Mělnicka, shromážděné na manifestační pro-
testní schůzi ve Všetatech dne 9. listopadu 1913,
dává důrazný průchod svému rozhořčení nad tím,
že povolaní činitelé neshledali posud nutným, aby
učinili konec nesnesitelné bídě učitelstva a jeho
rodin a nechávají je stále protizákonně v neudrži-
telné finanční situaci. Aktivováním zemské správnt
komise a povolením jí zdrojů přijmů, které perma-
nentní finanční komisí sněmu království České-
ho v prvé řadě byly určeny ke krytí úpravy pla-
tův učitelských, nastal okamžik, ve kterém vláda
B Skála
J Vydra
Karlín
Mělnicko
Všetaty