ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 3e8a6890-8f1b-11dd-b55a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 34 celkem · entity: person 214, place 84, org 19, work 3
1 masthead
11. listopadu 1913. číslo 310.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strans 3
4 article
a tedy také naším nepřítelem. My se svými nepřáteli nechceme míti nic společného a pro- to musíme odpadnouti od pravoslaví. I pro- síme všechny bulharské občany v městech. městečkách, po vsech i salaších, všechny, kdož se Bulhary nazývají a drahá jim je bulharská řeč, aby se rozhodli pro unii. Tutéž prosbu vznášíme na národní bulharské duchovenstvo: na Jeho Blaženstvo exarcha, biskupy atd. prosíme vládu, aby snahu naši podporovala atd.
Bulhar
5 article
Čtyřicet let vědecké činnosti Karčjeva. V Rusku právě oslavují vědecké kruhy čtyři- cetileté jubileum vědecké činnosti N. Karějeva. i u nás dobře známého historika a sociologa ru- ského. Nebylo by snadno vypočítat všechny věde- cké práce tohoto učence, který působil delší dobu na universitách v Moskvě, ve Varšavě a v Petro- hradě. Jeho speciálností jest badání o sociálních poměrech ve Francii, zvláště v době předrevoluční. historie Polska a filosofie historie. V slovanském hnutí zaznamenal ne dobře svými studiemi o Pol- sku, které byly psiny vždy velmi nestranně a zí- skaly mu mezi Poliky velkou přízeň. Jen sympatie k tomuto ruskému učenci způsobily, že mohl před- nášeti v polském historickém klubu lvovském rusky, co nikdy před tím se nestalo. U nás Praze znám je dobře osobně z několika svých po- bytů; v Praze také přednášíval o ruských poměrech (v Umělecké besedě). Byl to jeden z těch řídkých ruských západníků, kteří zabloudili také do nej- západnějšího kulturního střediska slovanského Uveřejnil též některé stati ve „Slovanském Pře- hledu“. Z jeho knih byly do češtiny přeloženy „Listy o sebevzdělání“, které měly dobrý vliv n sociální snahy české mládeže v devadesátých letech. Politicky patřil Karějev vždy k demokraticky naladěnému profesorstvu, v r. 1905 podepsal po- věstnou petici o politické svobody a za to byl zbaven profosorského místa. Petrohrad zvolil ho poslancem do prvé dumy.
Karčjev N Karějev Pol List Karějev Rusko Moskva Varšava Petra hradit Francie Polsko Ruska Praha Petrohrad
6 article
Kokovcov o mezinárodní situací. Po oznámeném rozhovoru s redaktorem „Tempsu přijal ruský ministerský předseda za své návštěvy v Paříži také zástupce „Matinu“, jemuž se vyslovil o mezinárodní situaci takto: Máme ovšem ještě před sebou na obloze ně- jaké mrsky, ale co to je proti těm, které již máme za sebou, proti houři, kterou jsme prošli Nepřestal jsem býti optimistou, pokud burácela vichřice, kterak bych jím nebyl i dnes, kdy vítr ochabuje? Albanská otázka, doufám, nenáleží k těm. které by mohly způsobiti konílikt. Přes případy. které se již udály a mohou se ještě udáti, ohrani- Zování Albanie bude se prováděti dále a dokonč se. Nikdo nepochybuje, že, pokud jde o toto ohra- ničení, Řecko se skloní před rozhodnutím moe- ností. Má ostatně před sebou příklad v zemi, kte- rá ještě včera byla jeho spojencem a která dala všem balkánským národům velký příklad moudro- sti, umírněnosti a obezřelosti, míním Srbsko. Řecko učinilo by nejlépe, kdyby v jižní Albanii následo- valo příkladu, daného Srbskem v severní Albaníi.
Matin Paříž Albánie Řecko Srbsko
7 article
Ostatně všichni národové balkánští budou jednati ve vlastním prospěchu, podrobí-li se vždy poky- nům, kferé jim udělí rada evropských velmocí; ti z nich, kteří v minulosti soudili, že přes ně mo- hou přejíti, poznali, jak krutým zklamáním se vy- Otázka poměru turecko-řeckého je vážnější a složitější; to je ještě jeden z mraků, o nichž jsme prévě mluvili, a je nutno, aby se rozptýlil... Tu- recko by se dopustilo velmi těžké chyby, kdyby obnovilo jeden ze svých dřívějších zvyků a chtěl v pynějším vyjednávání vykrucovati se, kličkovaii a zvláště loviti v kalné vodě. Klamalo by se, kdy- by spoléhalo na neshody mezi velmocemi v zále- žitosti Albanie, aby nevyřídilo definitivně a loyál- ně svůj rozpor s Řeckem. Evropa — a tím nemíním jen Evropu politickou a vládní, nýbrž i Evropu ob- chodní, průmyslovou a pracovní — potřebuje od- počinlu, míru a klidu; ti, kdož by se snažili poru- šiti tento mír, nebo by odpírali zabezpečiti rychle tento klid, nejen by nenalezli žádné podpory, ný- brž uviděli by, že by se velmoci ihned jednomy- slně obrátily proti nim. Na otázku, je-li sboda velmocí trvslá a pevná odpověděl Kokovcov, že tato shoda přestála dosti tuhou zkoušku, takže možno věřiti v její pevnost Potrvá, protože je nezbytna. Ale aby potrvala, je třeba, aby výměny mínění mezi státy byly stálé, je třeba, pokud obzor nebude úplně vyjasněn, aby tu byl trvalý styčný bod mezi těmi, kteří se obávají bouře. Proto si osobně přeji, aby londýnská kon- ference co nejdříve opět zahájila své práce. Tato konference vykonala v minulosti znamenité sluažby a konala by je jistě také v budoucnosti. Předsta- vovala trvalé seskupení dobré vůle a měla v čele muže vysoké autority a velké chladnokrevnosti. Její sestoupení je nejlepší ze všech záruk proti chybným krokům a odchylným postupům.
Albánie Řecko Evropa
9 article
Zápletky pro Albanií. Vůči optimismu, s jakým se vyslovil sir Edvar Grey v Newcastlu o balkánských otázkách, pouka- zuje „Temps“ v úvodním článku, že veřejné mí- nění se vzrušuje nejistotou a protichůdnými aspi- racomi, jež udržují zmatek na Balkáně a podně- cují intriky těch, kdož doufají nějak těžiti z této situace. Bulharský král potvrdil svou návětěvou ve Vídni své důvěrné styky s Rakouskem. Po obžalo- bách Danevových, jenž mu vytýká zodpovědnost za druhou válku balkánskou, které Rakousko ostatně nijak nebránšlo, musí tato bulharská manilestace zvýšiti nedůvěru Srbska a Řecka. Sousedé Bul- harska rovněž vědí, že tato země by se nevzpí- rala průchodu turenkého vojska svým územím, kdy- by se Porta dala strhnouti k útoku na Řecko. A zatím co Rakousko a Italie sledují v otázce ohra- ničení Albanie politiku prestiže, která se vysvěiluje jen aspiracemi, jež sotva tají, mluví bulharský di- plomal ve vídeňské „Reichspost“, aby se 100.000 albanských bajenetů sesílilo 1,500.000 vojáků aliance turecko-bulharské, kteří prý mají zasáditi poslední ránu novoslovanství a ruskému vlivu na Východě i podporovati převahu Rakousko-Uhersk na Bulkáně. Vystupuje také otázka nových orien- tací balkánských států a velmocí, jež mají sice za základ jen mátožné plány, ale zvyšují ještě vše- obecný zmatek a nejistotu.
Danevový Port Albánie Newcastle Balkán Vídeň Rakousko Srbsko Řecko Edvar Grey
10 article
Sluší doufati, že tyto obavy zůstanou lichými ale bylo by obezřelé se strany evropské diplomacie kdyby zabránila, aby nové odvážné činy opět ne- rozdmýchaly oheň, doutnající posud pod popelem Nejlepším prostředkem, který byl nalezen, aby se zabránilo ojedinělým podnětům, je posud konferen- ce velevyslanců v Londýně. Zachovávajíce balkán- ským otázkám jejich evropský ráz, dovedly vel- moci zabrániti všeobecné krisi. Zdá se nutným u- chýliti se k tomu znova, kdy nebezpečí na oka- mžik zažehnané se objevuje opět. Rakousku a Htalii se nelíbí návrat ku postupu, jenž obmezuje jejich odvahu. Někteří také poukazují, že rozhodnutí kon- ference měla malý účinek na postup událostí, ale sloužila jako brzda pro nejnetrpělivější a proto snad Německo, ostýchající se poněkud zdržovati Rakousko a zvláště Italii, by se k tomu snad rádo uchýlilo. Francie a Rusko by neměly dle všeho velké obtíže, aby za těchto okolností přiměly An- glii ujmouti se iniciativy k novému svolání konfe- rence. Na konec uvádí „Temps“, že všechny moc- nosti mají zajisté práve na zabezpečení zájmů míru. jejž tak draze zaplatily, i mocnosti neutrální, vše- obecnou hospodářskou stagnací, která trvá již přes rok.
Londýn Rakousko Německo Francie Rusko Italia
11 article
Kruppova aféra.
Kruppův
12 article
Rozrudek v berlinském procesu pro korupěn aféru Kruppových závodů dopadl pro odsouzen velmi mírně, neboť berlinský jednatel firmy Brandi má trrest čtyřměsíčního vězení, odpykaný vyšetřo- zací vazbou, a šl. Eccius, jeden z předních ředi- telů Kruppovy továrny, bývalý úřadník ministerstva zahraničních záležitostí, má 100.000 marek ročních příjmů, takže mu pokuta 1200 marek valně ne- ublíží. Morálně ovšem byl odsouzen rozhodně celý kruppovský systém. V důvodech rozsudku se totii uvádí, že firma Kruppova měla dříve nepochybně v Německu v oboru dělostřelecké výzbroje zvlášt- ní postavení, jehož časem pozbyla. Pro nové vysoké ceny byla v jednotlivých případech vojenskou sprá- vou vyloučena, a z téhož důvodu se na ni útočilo v říšském sněmu. Dle úsudku soudu spatřoval ehdejší decernent pro válečný materiál r. 1906, ře- ditel Budde, důvod zatlačování firmy ze zvláštního postavení ve špatné orientaci berlinského zastupi- želství vůči dobře informovaným konkurenčním firmám. Proto byl do Berlína vyslán Brandt, jehož úkolem bylo pěstovati styky s úřadníky dělostře- lecké zbrojnice a dostával od nich zprávy, kter zpracovával pro firmu, a jak zjištěno, byly to zprá- vy pro Kruppovy závody skutečně cenné. Při tom pracoval Brandt tím způsobem, že za své informá- tory platil útratu a poskytoval jim půjčky i peně- žité dary, ředitel Eccius pak tyto věci trpěl, čímž se stal spoluvinníkem. Pro závody Kruppovy bude míti celá aféra jistě nepříjemné následky, ježto její obchody s vládou budou napříště pozorně sledovány nejen německou veřejností a zejména v říšském sněmu, nýbrž i v cizině.
Kruppův Eccius Budd Brandt Německo Berlín Brand
13 article
Kruppův proces ostatně již způsobil, že v Bel- gii se veřejnost opět vzrušila pro záležitost objed- návky pevnostních děl u Kruppových závodů z cenu nepoměrně vyšší než nabízela francouzská firma Schneidrova, poněvadž šl. Melzen v berlin- ském procesu vypověděl, že vydal velké sumy jako zástupce Kruppových závodů v Belgii, a z toho s v Belgii dovozuje, že při oné objednávce se pra- covalo úplatky. Vyšetřování, které v této věci bylo již před několika měsíci konáno, nemělo sice posl- tivních výsledků, nyní však belgický tisk přináší nová určitá obvinění a hrozí propuknouti velký skandál.
Kruppův Schneidrův Belgie
14 article Sbor obecních starších král. hl. města Prahy.
Sbor obecních starších král. hl. města Prahy. Za neobvyklého zájmu obecenstva konala se včera IX. řádná schůze sboru obecních starších. Vstupenky do lože a na galerii byly již včera ráno rozebrány. Obě prostory auditoria byly do posled- ního místečka naplněny. Koridory a schodiště byly rovněž přeplněny posluchači, kteří se marně domá- hali vstupu, neboť auditorium bylo přeplněno. z toho vzníkla veliká nespokojenost, jejíž ozvuk za- léhal až do zasedací sině. Před schůzí sboru konala sdružení obecních starších porady, které započaly o 3. hod. odpoledn a prodloužily se do půl 5. hod. odpolední. Primátor měst pražských p. dr. K. Groš zaujal místo na křesle presidia ve 1/45. hod. Jakmile vstoupil, povstali svobodomyslní členové sboru uvítali primátora bouřlivým potleskem. Primátor p. dr. K. Groší „Děkuji vám pánová. Nestalo se nicl Přikročujeme k dennímu pořádku! Pánové ob. st. štěpánek a L. Mattuš přistupuj ku presidiálnímu stolu a žádají o slovo k předne- sení interpelací. Primátor dr. K. Grošt „Sbor jest způsobily k usnášení .. Ob. st. Mattuš: „Já se hlásím o slovo k inter- pelaci, pane starostol Primátor dr. K. Groší „Slavný sbor jest způ- sobilý k usnášení.“ Ob. st. Mattnš: „Já se hlásím k interpelacil“ Ob. st. Štěpánek: „Račte nechat, pane staroste protokolovat, že si budu stěžovat! To je znásil- ňování! Tady je zákon a dle zákona má každý právo vyžádati si slovo k interpelaci. Zákon jen výše než zvykl?
K Groš L Mattuš doktor Mattuš Štěpánek Praha Ob
15 article
Primátor dr. K. Groš: „Dovoluji si zahájit schůzl.“ Ob. st. Mattuš [odchází od presidlia): „Dlouh to takto asi trvati nebudel Primátor dr. K. Groš: „Na programu jes! zprá va verifikačaí komise o výsledku letožních dopl- ňovacích voleb do sboru obecních starších, vyko naných dne 29. října 1913. Verifíkace doplňovacích voleb. Zprávu verifikační komise přednesl referent p ob. st. dr. Zavadil a uvedl zejména: „Jelikož pro- test p. dra. Šámala týká se nejen volby p. Turn- walda, ale i jiných zvolených obecních starších. považují za správné uvésti právní názor, který ko- mise vůči protestu p. dra. Šámala zaujala. V proteslu stěžováno si ve smyslu § 42. obě. řádu z důvodu nezaplacení přirážek a mimo to v případě p. sta- vitele Hodka i pro nezaplacení dávek jiných, jako vodného atd. Komise po zralém uvážení věci roz- hodla následovně: V stížnosti dovoláváno jest se § 42, ob. ř. Čl. 42. praví: »Vylučují se osoby, které dle § 40. vyloučeny jsou od vykonávání práva va- ličského a za druhé, které jsouce k obci dlužny platiti meškají.« Z porovnání těchto dvou vět jest zřejmo, že předpis sub b) uvedený týká s všech možných obligačních závazků vůči obci, jen ne těch, které v § 40. jsou uvedeny. V paragrafu tom pod lit. d) jsou uvedeny daně a obecní dávky.
doktor K Groš Mattuš Zavadil Šámal Hodek Ob
16 article
Přirážky jsou pak veřejnoprávní, tedy dlužno o osobách, jež přirážky jsou dlužny, rozhodnouti. zdali ve smyslu § 40. lit. d) jsou vyloučeny z vykonávání práva voličského. Předpis § 40. lit. d týká se těch, kteří jenom z poplatnosti dedukuií právo voličské. Jelikož však vzhledem k tomu, že ostatní obecní starší, proti nimž jest si stěžováno, až na tři mají zaplaceno, dlužno rozhodnouti. zdali mezi těmi třemi jest některý, který z poplat- nosti dedukuje své právo voličské. Takový však žádný mezi nimi není. Dva jsou doktory a pří- slušníky, z těchto jeden profesorem a třetí měšťa- nem. Všichni však zakládají své právo voličské nikoliv na poplatnosti, nýbrž na ustanovení § 38. ad 1. a ad 2., lit. g. h. Zřejmo tudiž, že není zde předpokladu vyloučení dle § 42. lit a), ani b)a dlužno tudíž stížnost zamitnouti. Komise verifikační navrhuje schválení voleb dle zprávy, kterou jsme již uveřejnili. Zejména navr- huje, aby ve třetím sboru vyšehradském byla vy- psána nová volba. Po přednesení zprávy zahájena debata. Pan ob. st. Louda (nár. soc.) vyprávěl, že v Holešovicích byly volební lístky přímo kradeny (Hlas: Vždyť tys voličům sám bral lístky z kapsy Hlučná veselost.) Tvrdil, že obecní zřízenci a pod- úřadníci elektrických podniků po dva dny byli ve službách voleb. V jednom případě bylo vyhrožová- no odnětím pense, když nebude volit. (Hlasy: Je to pravda?) Já mám všechno doloženo! Když jsem byl ještě v dohodě, měli jsme k disposíci mnoho hlasovacích lístků (Hlas: Tenkrát to bylo dobré. když jste byl zvolen!) a tak tomu bylo i při letoš- ních volbách. Řečník žádá starostu, aby zakázal úřadnictvu a zřízenectvu agitaci při volbách.
Louda Hlas Holešovice obecní zřízenec
17 article
Pan ob. st. Boháč (nár. soc.) doporučoval vy- hovění podaným protestům a mluvil proti uznán voly p. Šeyda J., který byl zvolen jen tím způso- bem, že byl mu započítán hlas, ve kterém nebylo uvedeno bydliště p. Šeyda. Pan ob. st. Štěpánek předeslal stesk, že nebylo mu uděleno slovo k interpelaci a že bylo s ním jednáno hůře než s metařem. S povděkem uvedl že při letošních volbách nastal pokrok a zlepšen v tom směru, že obecní úřadník nepsal čísla jen pro jednu stranu, nýbrž také pro jiné strany. Výtky činí jen v tom směru, že některé obecní ústavy zúčastnily se volby, ač mají zůstati mimo volebat ruch, tak jalo to je u Sokola nebo Ústřední Matice školské. Hlavní nesprávnost vidí v tom, že pro- test dra. Šámala proti volbě stav. Hodka byl pro- zrazen, že po podání protestu bylo učiněno opatře- ní, aby hlavní pokladna sečkala, že bude zaplaceno 4—5000 korun. Bylo tam telefonováno i presidiáln sluha osobně to vyřizoval a úřadník Vajdiž sděloval že peníz ten složí p. Hodek. V pátek ráno zapsán tento obnos jako složený, čekalo se celé půldne ale p. Hodek se nedostavil a proto byla položka skrtnuta. Pan Hodek přišel teprve v sobotu. T není správné, aby se porušovalo úřadní tajemstv z protestu proti volbě. Za to se jim přídavky ne udělují. žádá, aby se případ vyšetřil.
Štěpánek Šámal Hodek Sokol
18 article
Primátor dr. Groš: Já doufám, že se pan ob st. nedomnívá, že jsem to učinil ja? — Ob. st Štěpánek: Nikolil Debata skončena a přistoupeno ke hlasování Návrhy p. Boháče (aby vyhověno bylo námit- kám dra. Šámala) byly zamitnuty a schváleny návrhy verišikační komise všemi proti 3 hlasům [Simonides, Louda, Boháč). Protokol minulé schůze sboru se schvaluje. Při tom hlásí se o slovo p. ob. st. Mattuš: „Měl jsem příležitost podati sl. sboru návrh a sbor návr ten podporoval, aby sboru obecních starších byl předložen seznam všech výpůjček král. hlav. města Prahy s udáním, za jakých podmínek byly uzavře- ny, k jakému cíli a jak jich bylo použito. Poněvadž v nejbližší době přikročíme k jednání o rozpočtu král. hlav. města Prahy a můj návrh může býti dů- ležitým podkladem k jednání temu, žádám p. sta- rostu, aby ještě dříve, než přijde na jednací pořad sboru rozpočet, ráčil tomuto návrhu vyhověti. Návrh byl podporován a přikázán radě městské. Potom byli presidiálním radou p. O. Borůvkou uvedení do zasedací síně nově zvolení členové sboru pp. Jan Krouský, dr. Leopold L anger Josef Turnvald a Frant. Sládek Primátor p. dr. K. Groš učinil k novým členům sboru tento projev: „Velectění pánové! Byli jste zvoleni za členy sboru obecních starších král. hl. města Prahy. Jest to veliké občanské vyznamenání, které spoluobčané na vás vznesli. S tímto vyznamenáním uložili vár také těžkou povinnost starosti o blaho tohoto mě- sta. Vstupujete do tohoto sboru za poměrů zvláště obtížných. Jménem všech členů sboru obecních starších vznáším k vám srdečnou prosbu, abyste s námi pracovali ke blahu našeho města. Noví členové sboru podáním ruky primátorov složili příslušný slib.
doktor Groš Štěpánek Šámal Simonides Louda Mattuš Borůvka Krouská Turnvald František K Groš Ob Praha obecní starý král
19 article Projev ob. st. Jana Krouského.
Projev ob. st. Jana Krouského. Nově zvolený člen sboru p. Jan Krouský uči nil projev, v němž odvolal se na prohlášení, jeh učinil již r. 1908 společně s obec, starším p. Ště- pánkem a drem. Šámalem. Prohlašuje, že hodlá spolu s ostatními oposičníky být na bdělé stráž zájmů naší veleobce, podrobovati hospodářstvi obecní kontrole a vším úsilím pracovati k ozdra- vění poměrů hospodářských, a doufá, ba jest o ton po předchozích zkušenostech v tomto sboru získa- ných přesvědčen, že v této své poctivé snaze se- tkají se členové oposice na společné cestě, směřu- jicí k lepšímu příští naší královské Prahy, s mno- hými členy dosavadní vělšiny.
Krouský Krouská Šámal Praha
20 article
Projev prvního soc. demokrata. Nově zvolený obeení starší a první sociáln demokrat ve sboru p. dr. Leopold Langer přednes následující projevr „Jakožto prvý zástupce českoslovanské se- ciálně demokratické strany dělnické na historieké nůdě radnice pražské dovolují si učiniti toto pro- hlášení: Strana sociálně demokratická spatřuje v obci netoliko významného činitele v oboru sprá- vy, nýbrž zejména též instituci, které připadaj důležité funkce rázu hospoďářského, sociálního kvlturního. Z důvodů těch považujeme nevyhnu- telně nutným, aby obec postavena byla na základ demokratický, aby, pokud jde o zastoupení v ob- cích, uzákončno bylo všeobecné přímé, rovné tajné právo hlasovací všech dospělých mužů i žen s poměrným zastoupením menšin. Z důvodů těch žádáme především, aby dosud platný řád pražský který vydán byl dne 27. dubna 1850, před více nek 60 léty, jakožto z atímní obecní řád města Prahy byl nahražen obecním řádem moderním, aby utvo- řena byla Velká Praha na podkladu demokrati- ekém, to lím spíše, ježto již veškerá veliká města v Rakousku mimo Prahu mají zřízenu aspoň t. zv všeobecnou kurii voličů, kterou dělnictvo jakožto nedostačující, rozhodně zamílá, která však přece v příslušných městech umožnila dělnictvu ve sprá- vě obeí těch zastoupení, třebas ne takové, jaké by jemu dle jeho početnosti a hospodářského význami náleželo.
doktor Langer Praha Rakousko
21 article
V celém kulturním světě zástupcové dělnictva uznáváni jsou za obzvláštž povolané k rozhodováne o záležitostech obecních, za činerodého činitele komunálně politického, ježto jsou vedeni jedině snahou, prospět celku, tedy obci a zejmána ne- majetným vrstvám. V německých městech působí tou dobou přes 10.000 sociálně demokratických obecních starších a i v kruzích odpůrců strany se uznává, že přispívají značnou měrou k velikému rozvojí svých měst. Stejně je tomu i v jiných stá- tech. Jsem přesvědčen, že strana sociálně demo- kratická přispěje i k povznesení pražské samo- správy, jehož potřeba jest všeobecně pociťována. Pokud jde o hospodářství obecní, žádá stranu naše, aby zjednána byla neobmezená platnos! zá- sadě veřejné kontroly při obecním hospo- dářství, ježto kontrola veřejnosti jest nezbytným předpokladem pořádku. Z důvodu toho žádáme. aby oposici poskytnuto bylo přiměřené zastoupení v městské radě i všech komisích, aby i ti obecnt starší, kteří nejsou členy jednotlivých komisí, byli oprávněni schůzí jejich jako posluchači se zúčastnít.
22 article
Budiž mi při tom dovoleno, abych v otázce koupě michelského velkostatku pro obecní plynárnu, jež značnou měrou rozvířila veřejnost, prohlásil, že strana moje žádá zvolení zvláštní komise ze středu sboru obeeních starších. V komisi této buďtež všechny strany zastoupeny buďlež veškerá obvinění řádně vyšetřena a bude-li na někom shledána vina, nechí jest pchnán k zod- povědnosti a donucen soudně, aby obci případnou škodu nahradil. Obecje zaměstnavatelkou velkého počtu dělnictva a úřadnictva. Jest jistě odůvodněn požadavek, aby obec byla ve všech směrech za- městnavatelkou vzornou a to pokud jde o výši platu, tak i pokud jde o dobu pracovní a osťalní podmínky pracovního poměru. Zejména žádáme uznání koaliční svobody obecního dělnictva i úřad- nictva. V obecním dělnictvu i úřadnictvu vyvelalo oprávněné vzrušení nedávná usnesení měsí. rady.
23 article
jimž mimořádně zvýšeny byly platy toliko úřad- nictvu presidiálnímu. Žádáme, aby všem měřeno bylo stejnou měrou. Dotknouti se musím ještě dvou olázek. Jedná se především o obecním pojištění dělnictva proti nezaměstnanosti. Nezaměstnanost dělnictva zejména letošního roku nabyla velikých rozměrů. Následky nezaměstnanosti jsou hrozivé po stránce hospodářské i mravní a je proto především povinností obcí, aby přispěly k zmírnění následků těch. Co obec vydá na pějištění proti nezaměstna- nosti, ušetří na chudinských podporách. V cizině množství měst a to menších, než je naše město. zavedlo obecní pojištění dělnictva proti nezaměst- nanosti. Také Praha musí ve svém vlastním zájmu vykonali svoji povinnost v tomto směru. Královské hlavní město Praha nemůže se déle chovati ne- činně k otázce bytové péče. V Praze jest veliká nouze o malé byty, činže jsou zde nepoměrně vyšší než v jiných městech. Poukazeji na město Terst. které vystavělo dosud 1034 zdravých a levných bytů pro dělnictvo. Z pokladny obecní bylo k to- tomuto účelu věnováno něco přes milion korun.
Praha Terst
24 article
Obnos obcí i ostatními podniky k tomuto účelu investovaný, zúročí se 4.08%, takže pokladna obecní není nijak ochuzována a při tom přispívá se značnou měrou k zmírnění hrozných účinků by- tové nouze. Ujišťuji vás, že jedinou snahou naší strany bude, pracovati ku prospěchu obcer a žádár vás v zájmu dobré věci, abyste snahy naše uznaii a podporovali. Uznání odstouplým. Schválením zprávy verifikační komise rozlou- čili se se sborem obecních starších pp. Jan Pešek dr. Josef Růžička, Anlonín Siřiště a Vítězslav Vondřich. Primštor p. dr. K. Groš ocenil vřelými slovy jejich činnost v jednotlivých oborech obecní správy a vyslovil jim díky. Sbor s tím souhlasil projevil uznání odstouplým povstáním. Volby náměstků. Následovala volba prvního náměstka Skrutinium vykonali pp. ob. st. Al. Vaníček Lev Peterka Prvním náměstkem zvolen p. MUD Fr. Kašpar 66 hlasy, 8 lístků bylo prázdných. Vý sledek volby provázen hlučným potleskem.
Pešek doktor Růžička Vondřich K Groš Vaníček Peterek Kašpar Anlonín Siřiště
25 article
Pan náměstek dr. Fr. Kašpar poděkoval za důvěru, opětnou volbou projevenou a slibuje, že v těchže intencích, jako doposud, pracovati bude i nadále. — Potom zaujal křeslo po pravici pana starosty. Druhým náměstkem zvolen p. cís rada Josef Schrötter 56 hlasy, 13 listků bylo prázdných. 5 hlasů obdržel p. ob. st. Kráčmera. Výsledek volby provázen potleskem Pan cís. r. J. Schrötter poděkoval za dů- věru a prohlásil, že volbu přijímá. Potom zaujal křeslo po levicí pana starosty Vrchním ředitelem chudinského ústavu opětně byl zvolen dosavadní vrchní ředitel p. Emanue Fatka a sice 66 hlasy ze 68 odevzdaných. Vý- sledek volby provázen hlučným potleskem. Pan vrchní ředitel Em. Fatka poděkoval za důvěru prohlásil, že volbu přijímá. Když byla schválena zpráva pres. tajemník p. dra. Sobotky o rozvrhu počtu členů rady městské, přikročil primátor p. dr. Groš k odlo- žení schůze, při čemž oznámil, že v příští schůz budou moci pp. obecní starší přednésti interpelace na počátku schůze. Konec schůze o půl 7. hod. večerní Volby do městské rady. Po schůzi sboru odebrali se obecní starší z jed notlivých okresů k volbě členů rady městské. Za Staré město zvoleni pp. arch. Janský Josef. JUC. židlický, Emanuel Fatka a dr. Oldřiel Souček. Za Nové město pp. dr. Ed. Baštýř, Joseí Jirousek, Václav Kasalický, Vrat. Pasovský, cís.r Jos. Schrötter, dr. Ant. Štych, Aleis Vaníček, Fr Broft, inž. Josef Rotnágl, Jos. šeyd a Ant. Koubek Za Malou stranu: Josef Peterka a MUD Fr. Kašpar. Za Hradčany: dr. Veverka. Za Josefov: dr. Jakub Scharí za Vyšehrad: inž. K. Kovařovic. Za Holešovice-Bubny: Vildmann Alcis Josef Neumann a Václav Novotný. Za Libeň: Fr. Filip
Schrötter Kráčmer J Schrötter Emanue Fatka Groš Janský Josef Fatka doktor Oldřiel Souček Ed Baštýř Jirousek Václav kasalický Pasovský Jos Antonín Štych Aleis Vaníček Broft Ing Rotnágl Koubek Peterek Kašpar Veverka Scharí K Kovařovic Josef Neumann Novotná Filip Francie Sobotka Jos Holešovice Bubno Libeň MUD Francie Vildmann Alcis
26 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Přípravy pro projednání zemského roz. počtu na r. 1914. Obvyklé středeční sezen zemské správní komise bylo — jak se dovi- dáme — přeloženo na pátek dne 16. t. m.: pří- činou této disposice je prý ta okolnost, že president komise hr. Schönborn odeje včera v noci do ministerstva fi- nancí s hotovým elaborátem roz- počtu zemského na r. 1914 za příči- nou zjednání předběžného sou- hlasu vlády. Teprve potom má býti před- ložen rozpočet zemské správní komisi ku pro- jednání. Americký vyslanec K. J. Voplěka byl vče ra dopoledne přijať ve slyšení místodržitelem kní Thunem. Audience trvala hodinu. — Včera odpo- ledne navštívil vyslanec p. Vopička Českomorav- skou továrnu na stroje v Libni. — Vyslanec p. K. Vopička u redaktora a knih- kupce Fr. Hovorky. Vyslanec Spojených států se- veroamerických pro Balkán p. Karel Vopička navštivil v neděli odpoledne redaktora a spis. Fr Hovorku v jeho bytě, kde byl shromážděn užš kroužek přátelský, mezi jinými pp. řed. vyšší dívě- školy Fr. Táborský, stav. rada Valenta, tov. Vo- leský, inž. Zachar, dr. Sum, tov. Pergal z Plzně nakladatel Tuček, red. Hejret, prof. Holeček ml. pí. Laudová, pi. Bogucká s matkou, pí. Havelková, p. inž. N. R. A. Seifrt. předs. Ústř. spolku českých žen pí. Bezděková-Kuklová a j. Omluvenky posla- li: Josef Holeček, předseda Spolku čes. žurnalistů nakladatel J. R. Vilímek, pres. sekr. dr. J. Sobot- ka, cís. r. Novotný, red. dr. Ant. Haimi red. „Nár.
Voplěk Thun Vopička K Vopička Hovorka Táborský Valent Ing Zachar doktor Sum Pergal Tuček Hejret profesor Holeček Laudová Bogucká Havelková Seifrt Bezděková Kuklová Vilímek Novotná Antonín Haim Schönborn Libeň Francie spojený stát Balkán Plzeň spolek če
27 article
Listů“ V. Červinka, vl. rada dr. J. J. Svátek, chel- redaktor „Pražských Novin“. Karel Žák. red. „Nár Politiky a j. Pan vyslanec s velikým zájmem pro- hlédl si Hovorkovy starožitné sbírky české, polské. srbské, bulharské a černohorské. Zejména zajímaly ho kroje a zbraně albanské, koberce srbské a ori- ginální starožilnosti bulharské. V obrazárně vyslo- vil svůj obdiv nad skupinou obrazů Úprkových Holímanových, Kuby z Černé. Hory. Mrkvičky z Bulharska, Veselého z Turecka, Lehotského ze Slovenska, Rašice z Hercegoviny. Tetmajera, Rem- bovského, Auguslinoviče a jiných polských a če- ských umělců. Setrval v kruhu přátelském až do 6 hod. a poděkovav p. Hovorkovi i jeho sestře pí Chalupové a všem přílomným za milé chvíle, s ra- dostí se vyslovil, že odjiždí z otčiny s nejpříjem- nějšími upomínkami a že nikdy neočekával, že se mu v rodné zemi dostane tak vřelého a srdečného přijeli a uznání — Výbor Svazu českoslovanského studentstv proklamuje stávku dne 10, a 11. listopadu na uní- versitě, jako projev solídarity s požadavky techni- ků, kteří též solidárně stávkovali s námi za II. če- skou universitu v Brně. Události, sběhší se v Aka- demii, výbor Svazu odsuzuje: poněvadž kol. Záho- řík mluvil dříve než vůbec mohl věděti, že stávk ve Svazu byla proklamována, nemůže výbor Svazt jednání jeho neschvalovat i. Výbor Svazu žá- dá kolegy, aby zachovali ve dnech stávky n apro- stýklida nedali se nikým vyprovokovati k ne- rozvážným demonstracím. Středa svým nor málním průběhem a řádnou účastí přednáškách musí býti důstojno přípravou čtvrteční instalace J. Mag prol. dra. F. M are že.
V Červinka doktor Svátek Žák Hovorkův Úprkův Mrkvička Lehotský Rašice Tetmajer Hovorka Chalupa J Mag Kuba Bulharsko Turecko Slovensko Hercegovina Aka Rema svaz českoslovanský studentstv ska univerzita v Brno svaz žá
28 article
— České učení pro vědy polítické v Prare Letošní, již IV. cyklus, bude obsahovati tyto před- nášky: 1. Úvod do kursu sociálně-politického. Prí dr. Josef Gruber Otázka sociální, otázka dělni- cká. Socialismus, směry a strany sociálně reformní (3 hod.) Sociální zařízení z kruhů zaměstnavatelu Sdružení dělnická. Nezaměstnanost. Sprostředko- vání práce. (3 hodiny) JUDr. Václav Schuster Úvod do svépompcného družstevnictví. (1 hodina. Prof. dr. Karel Engliš: Mzdová politika (právn úprava smlouvy pracovní, minímální mzdy, rozhod- či soudy atd. (2 hod.) Vrch. insp. živn. inž. Jose Jareš: Ochranné zákonodárství dělnické. (2 hod. Dr. Alfréd Mayer: Bytová péče. (2 hod.) Měst- ský fysik MUDr. Lad. Procházka: Sociální by- giena (veřejné zdravotnictví, alkoholismus, prosti- tuce atd.). [2 hod.) Prof. dr. Josef Lukáš: Pojišto- vání dělnické. (2 hod.) II. Přednášky všeobecně po- liticky vzdělávací. Prof. dr. Jaroslav K all a b: Po- litika jako věda a umění. Základní pojmy filosoíie právní a státní. [3 hod.) Prof. dr. Kamil Krofta- Vývoj naší říše. (1 hod.) Doc. dr. Boh. Bax a: Po- vaha státoprávní říše, jejích částí. (1 hod.) České státní právo. (2 hod.) Ústava říše, království a ze- mí na říšské radě zástoúpených, zemí korúny če- ské. (5 hod.) Doc. dr. Václav Joachim: Organisa- ce úřadů a veřejné správy. (5 hod.) Doc. dr. Boh Baxa: Základní práva státních občanů. (1 hod.) Dr. Alcis Rašín: Tiskový zákon. [1 hod.) Prof.dr Herrmann šl. Otavský: Autorské právo. ( hod.) Prof. dr. Václav Hora: Zákonodárstvía soudnictví. (3 hod.) Prof. dr. Josef Drachov- ský: O státním a zemském rozpočtu. (2 hod.) Vrch. zem. rada dr. Fr. Havrda: Jazyková otázka v Rakousku. (3 hod.) Doc. dr. Václav Joachi m Vnitřní správa. (3 hod.) Prok. dr. Vilém Funk: Pi nanční správa. (1 hod.) Prof. dr. Josef Gru b er
doktor Gruber JUDr Schuster profesor Engliš Ing Jose Jareš Mayer MUDr Lada Procházka Josef Lukáš Jaroslav Kroft docent Boh Václav Joachim Boh Baxa Alcis Rašín Herrmann Hora Drachov František Havrda Joachi Funk Josef Grus Bax Rakousko Český učený pro věda
29 article
Hospodářská a sociální správa. (2 hod.) Dr. Vilém Hauner: Zahraniční záležitosti, branná moc. (z hod.) Zem. sekretář dr. Emil Hácha: Anglický parlamentarismus. (4 hod.) Doc. dr. Dobrosla Krejčí: O pojmu, rozdělení a technice statistiky (2 hod.) Doc. dr. Zděnek Tobolka: Politick strany české, vývoj jejich programu. (5 hod.) Ději- ny české politiky v nejnovější době. (Od roku 1848). (10 hod.) Dr. Lev Winter: Jak jsou orga- nisovány moderní strany politické. (1 hod.) — D- plněk pro státní úřadníky: Prof. dr. Josef Gru- ber: Reforma právnických studií. (2 hod.) Refor- ma odborného vzdělání správního úřadnictva. hod.) Exc. prof. dr. František Fiedler: Reforma odborného vzdělání finančního úřadnictva. (2 hod.) Prof. dr. Josef Gruber: Císařská komise pro re- formu veřejné správy. (2 hod.) Fin. kom. Jaroslav Martan: Práva a povinnosti státních úřadníků (3 hod.) Berní správce Josef Kalou s: Postavení poměry státních úřadníků v jiných státech u po rovnání s našimi. (3 hod.) — Doplněk pro žurnsk- sty! Dr. Karel Hoch: Noviny, jejich povaha a dě- jiny. (2 hod.) Tajemník Vincene Červinka: No- vinářská technika. Zpravodajství, jeho organisace. [3 hod.) Cís. rada Josef Penížek: Světové zpra- vodajství. (2 hod.) Řed. Bedřich Kočí: Administra- ce novin, inserce a reklama. (3 hod.) Prof. dr. Vá- elav Tille: O řečnictví. (3 hod.) Vycházka do redakce a administrace denního listu. — Zápisné
doktor Hauner Hácha docent Krejčí Zděnek Tobolka Winter profesor Josef Grus Fiedler Gruber Martan Josef Karel hoch Červinka Penížek Kočí Finsko právnický studie Administra
30 article
10 K. školné 20 K. — Posluchači vysokých škol zá- pisné 5 K, školné 10 K. Žádosti za osvobození o školného přijímá kuratorium Českého učení pro vědy politické. Praha, Marianská ulice č. 3. Zápis denně od 9—12 h. dop. tamtéž. Přednášky konají s na právnické fakultě (naproti Rudolfinum) denni [kromě soboty) od 7—9 hod. več. Bývalí poslucha- či Českého učení zápisného neplatí Vyhláška rektora české university. Na čer- ném prkně vyvěšena byla včera tato vyhláška Občané akademičtil Manifestovali jste dů- stojně pro zřízení české university v Brně, kte- rážto manifestace dosáhla svého účelu: upozornitl nejširší kruhy našeho národa, jakož i příslušné in- stance vládní na naše universitní potřeby. Tyto manifestace utvrdíte řádným konáním svých aka- demických povinností, kterým potřeby ty tím více vyniknou. Proto nedejte se svésti jejich porušová- ním cizími nezodpovědnými živly v cizích, nám ne- známých zájmech, aby nebylo třeba zakročiti pro zachování akademického pořádku. Mareš, rektor. — Ze správní komise v Břevnově. Z nařízení c. k. okresního hejtmanství na Smíchově byl vy- zván bývalý starosta Kolátor k vydání obecního jmění. To se také stalo 1. listopadu o 4. hod. odp. za přítomnosti c. k. okresního komisaře Malého, dra. Ulricha, zástupce okresního výboru na Smí- chově, stavitele Potůčka a dra. Zafouka a ko- nečně celé správní komise a městských úřadniků. — Pražský sbor doktorů lékařství koná dnes o půl 5. hod. odpol. v zasedací síni lékařské ko- mory pro království České (Vladislavská ul. 14. m posch.) podzimní valnou hromadu. Na pořadu jed- nání je hlavně udělování nadací každoročně pro- půjčitelných, volba presidenta pro rok 1914 a roz- manité správní záležitosti.
Mareš Kolátor Malý Ulrich Potůček Praha marianský ulice Břevnov Smíchov Vladislavský ulice Český učený pro věda právnický fakulta Rudolfinum stojn pro zřízený český univerzita v Brno
31 article
— Jubileum. V pátek 7. t. m. konala se v Ob- čanské záložně v Karlíně tichá slavnost. Dovršilt toho dne zasloužilý ředitel pan Karel Salmon čtyřicet let své činnosti v tomto ústavě. V uvedený den o půl osmé hodině ranní sešlo se úřadnictvo záložny i její vysočanské odbočky v kanceláři ju- bílantově a p. tajemník ústavu Ant. Brtník ve své řeči ocenil dlouholetou jeho působnost v zá- ložně, čelící k rozmachu a rozvoji této přední če- ské záložny a projevil opravdovou radost nad tím. že horlivá jeho činnest korunována byla skvělými výsledky. Na důkaz lásky a vděčnosti úřadnictva odevzdal mu čestný dar, mramorové hodiny v umě- leckém provedení. Pan ředitel, neočekávaným pře- kvapením dojat, poděkoval srdečně za projevenou lásku a ujistil své kolegy, že konal vždy jen svoji povinnost, staraje se o rozvoj ústavu a tím také o lepší bytí úřadnictva. Téhož dne večer po schůzi správního výboru záložny a sboru revisorského projevil za správu záložny předseda pan JJan To- pinka jubilantn upřímné blahopřání k jeho 40leté a záslužné činnosti v ústavu. — Austrálský dík. Oficiální delegát austrál- ské vlády při IV. mezinár. kongresu umění v Dráž- danech v r. 1912 nan Alfred Coftey, jenž zúčastníl se též zájezdu du Prahy, zaslal v těchto dnech pro- střednictvím ministerstva zahr. záležitostí v Austra- lil p. starostovi dru. K. Grošovi výtisk oficiální zprávy, jež byla o tomto kongresu a zájezdu do Pra- hy podána vládě austrálské. Ve zprávě této vděčně uvádí se přátelské pohostinství a skvělé uvítání. jehož se v Praze dostalo austrálským delegátům se strany obce pražské, jakož i nadšenými výrazy se zdůrazňuje krása Prahy a její historické památ- nosti.
Salmon Antonín Brtník JJan Coftey K Groš Ob Karlín Praha
32 article
— Užši volby do sboru obecních starších jsou ustanoveny na středu dne 19. listopadu. Na No- vém městě bude užší volba ve II. sboru mezi drem. Rud. Pulkrábkem a Fr. Soukupem. Ve II. sboru mají být zvoleni 3 členové sboru z těchto kandidátů, kteří obdrželi největší počet hlasů: Jos. Oadřich. Jos. Doležal, Václ. Březnovský, Aloi Mühlbach, Josef Bubník a Karel Pecháč. — V Ho- lešovicfeh-Bubnech bude volen ve II. sbo- ru jeden obecní starší a sice ze dvou kandidátů Fr Titěry a Jos. Bubníka. Ve III. sboru budou voleni 2 obecní starší z těchto čtyř kandidátů: Jana Sei- ferta, dra. Fr. Soukupa, c. r. Václ. Varvažovského a Ferd. Kellnera. — V Libni ve II. sboru je užš volba mezi pp. Al. Pinzem a Fr. Filipem, ve II sboru mezi Václ. Ryvorou a Jos. Noskem. — Ve III. sboru vyšehradském bude se konati vol- ba nová dle dřívějších voličských listin.
Pulkrábek Soukup Doležal Václ Březnovská Mühlbach Bubník Pecháč Titěra Jos František Kellner Pinz Nosek Francie Bubno Libeň Jan Sei
33 article
— Manilestační protestní schůze učitelstva Brandýsska n. L., Karlínska a Mělnicka konala se 9. listopadu ve Všetatech. Svolavatel Kar. Ška- loud, vylíčiv její účel, vyzval k volbě předsed- nictva, do něhož zvolení Jos. Kožíšek. Al. Dvo- řák, slečny Mládková, Dvořáková a Pů- tová. Do schůze zavítali posl. Jaroš, zástupci okresních výborů mělnického a brandýsského i zá- stupce hasičské župy mělnické, Refer. o situaci úpravy platů učitelských B. Skála z Vysočan, který v obšírné své řeči prohlásil, že se učitel- stvo král. Českého s 11 miliony na rok 1914 napro- sto nespokojí a musí neústupně žádat celou úpravu dle návrhů permanentní komise školské. Učitelstvo rozhodně se ohražuje proti tomu, aby se na jeho účet splácely nezaložené dluhy zemské a projevuje nejhlubší nespokojenost se stálými odklady s úpra- vou platů. Na to činili projevy za okr. výbor bran- dýsský pan Václ. Fabián. za okr. výbor mělni- cký pan Fr. Kučera, za Hasičskou župu mělni- ckou p. Fr. Kostka, za stranu sociálně-demokra- tickou p. R. Jarol. Jménem těžce strádajících in- dustr. učitelk promluvila sk Olga Půjjová a uči- tel L. Štraus. Po poznámkách pánů F. Kuče- ry a posl. R. Jaroše, učitele K. Škalouda, refer.
Karlínska Kožíšek Mládková Dvořáková Jaroš B Skála Václ Fabián Kučera R Jarol Půjjová L Štraus F Kuč R Jaroš K Škaloud Mělnicko Všetaty Kara Ško Vysočany Francie
34 article
B. Skály byla k návrhu J. Vydry přijata jedno- myslně resoluce: Učitelstvo z Brandýsska, Karlín- ska a Mělnicka, shromážděné na manifestační pro- testní schůzi ve Všetatech dne 9. listopadu 1913, dává důrazný průchod svému rozhořčení nad tím, že povolaní činitelé neshledali posud nutným, aby učinili konec nesnesitelné bídě učitelstva a jeho rodin a nechávají je stále protizákonně v neudrži- telné finanční situaci. Aktivováním zemské správnt komise a povolením jí zdrojů přijmů, které perma- nentní finanční komisí sněmu království České- ho v prvé řadě byly určeny ke krytí úpravy pla- tův učitelských, nastal okamžik, ve kterém vláda
B Skála J Vydra Karlín Mělnicko Všetaty