ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 39112ca0-8f52-11dd-9776-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 38 celkem · entity: person 68, place 40, org 9, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
RODNÍ LISTY
3 masthead
11. listopadu 1913. Číslo 310.
4 article
jichž je k tomu třeba, jak to dovedli druhdy jednak pracoval proti nim i vývoj poměrů, jeni z poddaných učinil občany s právem sebeur- čení, velmi četně, a sice právě nejdůležitějš kulturní úkoly státu dal do rukou samosprávy. a konečně i odvislým dělníkům dal sebevědom a značnou moc. Za takových okolností může udržeti svoji posici jen takový národ, jenž tyto změny ve významu mocenských činitelů za- včas pozná a jim se přizpůsobí. Nezbývá tedy ani Němcům, než dělati tutéž politiku, jakou dělají národové, kteří vyrostli vedle nich. zvláště když stouply opět v ceně morální vlast- nosti a bylo nutno zříci se klamu, že se jim podaří donutiti český národ bezohledným úsi- lím hospodářské moci, aby se vzdal svého ná- rodního rozšiřování. Pravá nacjonální politika vede kreformě, ne k pouhé nadějí ve stát- ní pomoc anebo dokonce ve změnu politické vvašzů tmělandiov ise mapy. nbsloca Reformní práce pak je trojí: obranná ochranná a výchovná. Začala jako obranná výchovná a platila především za udržení ná- rodnostní hranice, při čemž vytvořila si (u Něm- ců i u Čechů) svoje názvosloví o valech, hrá- zích a slovanském (nebo germánském) příbojí
Němec Čecho Německo
5 article
Dnes na to hledíme poněkud jinak: Němci ne- brání se slovanskému příboji, nýbrž spíše po- malému rozkladu, proti kterému nutno praco- vati docela methodicky. Nesprávno je vvšak. že by se tím zdržoval kulturní vývoj. Ten na- opak ze zkušeností a snah tohoto boje velmi těží, a konečně nejpádnějším svědectvím, že národnostní zápas slouží pokroku, je dojista vývoj českého národa. Není ovšem světla beze stínu, a fanatická nenávist, zpěněný chauví- nismus a prázdné německé vlastenectví jsou dosti častými zjevy, nossmijie pho Má-li však reformní práce býti opravdu soustavná, musí se jí zúčastniti také německé věda. Literatura národnostního boje je teprve v počátcích, proto doporučuje autor Němcům. aby si založili jakousi „národní lidovědu“ která by sbírala fakta a zkušenosti z toho zá- pasu a všímala si ovšemi snah českých, jme- novitě způsobu činnosti českých pozemkových bank a hospodářských společenstev v něme- ckém dzemí. Příklad podal národní hospodái
6 article
Bernhard svou „Polskou otázkou“ Čeho si reformní německá činnost m zvláště všímat, je sprostředkování práce. Bez českých dělníků se sice německé hospodářstv neobejde a také trh práce nikdy neovládne. mohla by však založiti ústav, jenž by spojil ty, které už existují, a zjednal tak přehledo národnostních poměrech na frhu práce, na je- hož základě by se aspoň přiliv českých děí níků tak řídíl, aby se národnostní nebezpeč pokud možná zmenšilo. To je fím polřebnější čím více chrání český separatismus své děl- níky před národnostní neutralisací, protože zmenšuje assimilační silu jejich německébo okoli a organisuje tím vlastně české menšiny dosud neorganísovaně. Ano, Slované chystaji se už věsti sociální boj ve službě národnostn ideje, nejenom na německém východě, kde mají v rukou hroznou zbraň stávky agrární nebo v hornoslezském průmyslu, nýbrž i v Čechách v zájmu svých menšinových poža- davků.
Bernhard Slovan Čechy
7 article
Jiné pole reformní práce je starost o živ- nostenský dorost, mezi který jmenovitě ve Vídní valně pronikají Čechové, o jeho výcho- vu a o zvelebení a udržení německého ře- mesla. otilogn. lneměn Téměř docela mimo národní práci stá prý dosud německý kapitál. Stači pohlédnouti na obrat 166 mil. K. vykázaný r 1911 videň- skou filiálkou Živnostenské banky, aby bylo zřejmo, jak dosud německý kkapitál zůstával za českým, pro který je účast v národnostním boji věcí samozřejmou. Víc a více vystupuje tendence slovanských peněžních a úvěrních ústavů zajistiti si slovánskéúzemí jako ob- chodní domenu a neobiezovati svoje nutné mezinárodní styky už jenom na kapitál něme- cký, za to však opatřovati sisi německou klientelu. Dovedou výborně rozlišovati mezi internacionální obchodní šormou a nacionál- ním účelem podnikání, takže německé se to od ních teprve musí učít, aby se uplatnilyv národní práci. Toho je třeba hlavně v národ-
Čecho Vídeň živnostenský banka
8 article
ním boji o půdu a při politice rozdělování pů- dy uvnitř německého národa. V německém území v Čechách musí ovšem počítati se čtyř mi okolnostmi: že je tu rozšířeno malé vlast- nictví půdy, decentralisovaný průmysl, při tom ale i touha po půdě a nutné roztříšťo- vání statků. 1 za těchto poměrů lze ale vyko- nati mnoho nejenom pro to, aby česká drža- va půdy nevzrůstala, nýbrž aby také přibý- valo německých držitelů půdy, aby se ji do- stalo domkářům a zemědělským i továren- ským dětníkům, a aby se tak zase obnovila a utužila stará zdravá souvislost národa- s pů- dou, u Němců už mnohem menší než u Čechů. Německé banky by měly na to pamatovat. zřízovali svoje odbočky a hledět, jak to pro- vádějí Čechové. pen ee illíovlvýč an
Němec Čecho Čechy
9 article
Ve službách národa stojí konečně cele dflo sociální péče. Když se uvažovalo o ne- dostatku německých dělníků a přílivů če- ských, soudilo se, že příčinou je větší plod- nost Čechů. Statistíka dokázala, že oba náro- dové jsou si po této stránce rovní, odbalila však jiné nebezpečí, spočívající ve větší úmrtnosti německých dětí, které souvisí se sociálním vývojem německého obyvatelstva- Německá matka trpí jimi mnohem více než dosud česká. Tomu dá se zvolna, ale přece jen, a 4o po mnohých stránkách, čelit, a vše, co se tu vykoná, vykoná se pro celý německý národ. Sociální reforma je vůbec reformou ná- rodní, zvláště když se při ni nemyslí jenom na průmyslové dělnictvo. A konečně je nutným požadavkem něme- cké národní práce i činnost vzdělávací, která by pomohla zvolna vyrovnati velkou pro- past, zející mezi malou skupinou t. ř. vzdě- lanců a massami, propast, která v žádném ná- rodě není tak velká jako v německém. Ve spolku se všemi ostatními uvedenými činnost- mi ona jediné může prý dáti rakouským Něm- cům onu vnitřní národní jednotu, která může sloužiti za náhradu vnější jednoty státní, poněvadž jim všem může dáti společný úkol a učiniti je tak pány vlastního osudu. Úvahy poslance Jessera jsou dojista zají- mavé. Přestanou-li však Němci tak o snadno dělati dosavadní politiku negace, politiku protilidovou a výhradně politickou, je otázka jiná.
Čecho Jesser Němec Německo
10 article
Srbsko-černohorská dohoda sviznačdo žebalzánl a o hranicích. nosdonšv lěvz šntua b lněnínnb žojní V Bělehradě, 8. listopadu Včera kenečně skončilo srbsko-černohorské vyjednáváni o hranicich vzájemnou dohodou. Dne v poledne nebo zítra ráno bude podepsán závě- rečný protokol o dohodě, jemuž bude připojena mapa se schemalickou hranicí srbsko-černohor skou. V přírodé rozhraničení bude proveděno te- prve asi na jaře příštího roku, protože v horách které tvoří hranici, ukazují se už v řijnu husté mlhy i sníh, což by vyměřování úplně zmařilon Trvalo to dosti dlouho, nežli došlo k definitiv- nímu řešení. Vyjodnávání bylo totíž zahájeno ihne po uzavření bukureštského míru, ale po několik schůzích bylo odloženo. Teprve po zdolání arnaut- ského vpádu počalo se žase jednati a to na rozdí od prvního vyjednávání ne v Bělehradě, nýbrž ne Cetyni. Veřejné mínění ukládalo oběma vládám projeviti největší ochotu. Tak byla otázka srbsko- černohorských hranic v principu poměrně záhy ře- šena. Detaily smlouvy vypracovány pak v těchto dnech zaše v Bělehradk.
Vyjodnávání Bělehrad
11 article
Černé Hoře dostálo se všeho, čeho chtěla. M Plevlje I Dakovici i veliký díl Melochie. Nově území černohorské je zejména v jihovýchodním svém dílu velmi úrodné. Má také dostatek dosti velikých měst Obývatelstvo je rozhodnou většinou srbské, takže Černé Hoře dán je přítomnou smlou- vou opravdu základ pro budoucí rozkvět. Není te- dy divu, že zástupce Černě Hory p. Mirko Mijuško- vič je s resultátem své práce úplně spokojen. Také Srbsko pozdravilo v úřadní „Samoupravě“ skon- čeni srbsko-černohorského jednání o hranicích nadšeně. Jiné listy si gratulují, že je vlastně celá ta záležitost už jednou s jednacího pořadu vyřa- zena. težaj To odkládání a protahoyání konferencí přec musilo cizinu přesvědčití o tom, že přes krásné ho- vory na obou stranách pronešené, přes všechno ujišťování o jednotnosti národní, še přece životní interésy Srbska a Černé Hory tak docela nekryjí. Černá Hora přirozeně dávala na jevo velikou lač- nost. Je k tomu nucena svým geografickým i ho- spodářským stavem. Jestliže pak Černé Hoře neby- lo ihned slepě vyhovováno, vykládalo se to jako egoismus Srbska. Ale tomu tak ve skutečnosti nebylo. Srbsko sice nepopouštělo ve všem bezpodmínečně, ale n
Dakovice Mijuško Srbsko Plevlj I
12 article
vedeno pouhým egoismem. Důvod takového počí. nání byl mnchem hlubší a vážnější. Srhsko už dnes cití, co to znamená rozmnožení terrilöria, co se, tu ned vyrcií nových úkolů a s dím nových břemen. O tom bylo třeba Černou Horu přesvědějti. Bylo třeba vysvětliti ji, že rozmnožení territoria může miti jen polud pro ni cenu, pokud bude úměrno její přítomné moci a energii. Jinak znamenalo by pro ni nové území jen ohromné, neprospěšné bří- mě, které by bylo semenem rozkladu politického i úpadku hospodářského. Není nejmenší pochyby, že i to nyní označené térritorium značí velmi těžké zatížení Černé Hory které by bez pomoci Evropy a Srbska velmi ne- snadno zdolala. Kdo zná administrativní, soudntcká a vojanské poměry čornchorské, bud rozuměti. Nové země žádají více nežli patriarcháln život. Čsrné Hoře třeha tu kvašu, jenž by pronikl celý ješí veřejný život a povznesl jej na úroveň, ja- kou vyžaduje nynější věk. A tento kvas má dáti Srbsko.
Evropa Srbsko Čsrný hoře
13 article
Proto také lze na dohodu srbskorčernohorskou o hranicích pohlížeti pouze jako na počátek. ovšem počátek slibný. Přes ty průtahy drobné spory není nejmenší pochyby, že Srbsko povolilo Černé Hoře na celé čáře. Pochybnosti ně- kterých cizích velmocí o upřímnbsti vztahů Černé Hory a Srbska jsou rozprášeny. Konečně Srbsko se z těchlo svých ústupků může jen jěHiti. Učinilo je svému politíckému spojenci a dávajíc mu pro- středky k sesílení, sesiluje jen sebe. Další práce na tomto podkladě bude úkolem černohorskélo vyslance v Bělehradě p. Lazara Mi- juškoviče, jenž právě dnes přícestoval do Bšlehra- du. Jeho úkolem bude dohodnouti se se Srbskem o železničním spojení Černé Hory še Srbskem Černá Hora toliž usilovně si přeje, aby srbská ja- derská železnice vyústila v černchorském Baru. Dále bude černohorskému vyslanci pracovati na celním spolku srbsko-černohorském, později snad vojenské unii. Krátce. Černá Hora i Srbsko mají se ueeliti zase, aby hraníce dnes položená měla význám pouze pro třeti o s obu pro Evropu. ale ne pro tyto dva vtláky navzájem. Mají býti jedním tělem e dvouhlavách. Dej bůh, aby se všechna ta krásná slova, je byla pronesena těchto dnů s obou stran nad hra- niční dohodou proměnila v budoucností v činyl Dr. Ant. Hassmann
bůh doktor Antonín Hassmann Srbsko Černá Hora Bělehrad Evropa spolek srbskýčernohorský
14 article Poltický přehled.
Poltický přehled. donolv Žemě české. Úprava učitelských platů v roce 1914. Jistý vídeňský pondělník přinesl sensační již na první pohled více než podezřelou zprá- vu, že v rozpočtu zemském, přichystaném zemskou správní komisí na r. 1914, jest o zvý- šení učitelských platů definitivně postaráno. Prozatím jest do rozpočtu zemského vřaděn toliko obnos čtyř milionů korun, který ovšen ani z daleka nestačí na provisorium, natož na definitivní úpravu platů učítelských? Fakt tento líší se ovšem smutně od zprávy víden- ského pondělníku, pověstně lačného sensací i za cenu svědomitosti veřejnosti povinné v tomto případě dvojnásob žádoucí. Jisto jest ovšem, že jakmile se zemi dostane státních údělů, bude do zemského rozpočtu vvložen obnos 11—12 mílionů K na úravu učitelských v. šváre zvobsžvy naš nlrě vosnA platů.
15 article
Sociální demokracie a Kolisků v zákon. U příležitosti jednomyslného opětného to již v pořadí dvanáctého odhlasování zákona Koliskova v dolnorakouském zemiském sněmu. před kterýmžto hlasováním, jak známo, něme- čtí sociální demokraté še ze sněmovny vzdá- lili, napsal posl. Lev Winter v „Čechoslav Sozialdemokrat“ článek, v němž výkládá dů- vody českoslovanské sociální demokracie proti zákonu Koliskovu, kteréž jsou pedagogi- cké, sociální a politické. Se stanovisku politi- ckého vytýká dr. Winter měšťáckým stranám sněmu dolnorakouského, že velmi dobře vědí že jich usnesení zůstane jenom na papíře že se svým postupem před vážnými lidmi je- nom blamují, a přece činí takové návrhy a to jenom z toho důvodu, aby Čechy podráždil a německé sociální demokracii naházel klacků pod nohy. Německá sociáln demokracie zprvu návrh odmíta la, z týchž důvodů jako česká, ale později se její stanovisko nemálo pozměnílo, že sněmov- nu před hlasováním opustili, tím ovšem dal zřejmě na jevo, že pro návrh hlasovati ne- chtějí, s čím však čeští soc. demokraté sou- hlasiti nemohou, jest odůvodňování tohoto jich postupu. O tom, že zemiský sněm není pří-
Koliskův Winter Čechoslav Sozialdemokrat doktor Čechy
16 article
slušným místem ke hlasování o takovém ná- vrhu, byl by spor možným, ale naprosto správ- na jest další jejich argumentace, že sněmy s německými menšínami mohly by se usnášet na podobných návrzích, že právo veřejnosti může býti přiznáno jenom školám s vyučova- cím jazykem většiny v zemi. Aspoň za theore- ticky možno to lze pokládati. Rovněž správ- na jest argumentace, že něm. nacionálové křesť. sociálové ničeho nepodnikají vynutiti schválení tohoto zákona, nemíní to tedy s ním nijak vážně. Tyto argumenty německé soc. demokracie jsou však vesměs povrchní a ne- zabývají se obsahem návrhu. Něme- čtí soci demokraté neřsklí anislova žbvýtky proti požadavku protivníků, kteří chtějí če- ským dětem vnutiti německý vynčovací ja- zyk. Cíle svého, aby se nevystavili německo- nacionálním útokům, tím nedosahují, nebot těm stačí, že se nevyslovili pro návrh. Se stanoviska soc.-demokratického řečníka ve sněmu mohou soudit němečtí dělníci, že návrh Kolskův jest dobrý, že však toliko pro zba- bělost měšťáckých stran německých nedochá- schválení. A říkat jim, že by mohli schvále ni Koliskova zákona vynutit, jest nebezpeč no, nebofna konec mohli by němečtí měšťácí aby sociálním domokratům tuto zbraň výrvali skutečhě naléhati na úskůtečnění Koliskova návrhu va při tom dovolávati se německých soc. demokratů. Dr. Winter na konec vyslo- vůje zpříma obávu, že taková nacionalisticko- pportanistická ir-oeologie německýshi voc. de- mokratů jest způsobilá, aby protiv y me v českými a německými soč. demo- křaty jenom prohlůbovala) a zn- střovala a také protonutno pokl- dati chování německých soc. de- mokratů při projednávání záko- na Koliskova za pochybené a pr obě strany škodlivé. vonišláv
Koliskův doktor Winter jítmokrat
17 article
Ze Slezska.
Slezsko
18 article
[Germanisace kamenouhelného prt- myslu. — Tiseň Macierze Szkolne České žkolství na Ostravsku) Stále a stále množíse stížnosti na postupujíe germanisaci kamenouhelného revíru ostravskoskar- vinského. Ještě před nedávnem byli jsme zde dosti dobře zastoupení jak v dělníctvu, tak dozorectru av řadách inženýrů. Postupně však jsou české síly inženýrské, jimž ostravsko-karvínský revír má ta- kořka výhradně k poděkování za svou svělovou odbornou pověst, nahražováni silami německými Na některých ředitelstvech stalo se dokonce ji zásadouj české inženýry nepřijínati! Khm systém protekčních, jazykově úplně nekvalifikovaných in ženýrů vede, dalo by se vylíčiti na celé řadě pří- padů. Prozatím stačí konstatovat, že v jistých pří- padech nařízeny byly německé kursy jazykové pro dozorce, aby tito umožnili vůbec styk němecleých milostpánů inženýrů s neněmeckým dělnictvem Nařikají si na tyto poměry již i samotní Poláci. Ne- právem. Neboť byl to polský tiak, který systema- tickými štvanicemi očišťoval“ ostravský i karvin- ský revír od„českého nebezpečí. Ovšem v do- mnění, že tím pemůže inženýrůmi polskýmn. Nestalo se. Také v dozorecivu dějí se pozvolna změny náš neprospěch. Zde získávají z částí Poláci, z část Němci. Jest to vlastně ohoustranný řišk něměcký. Polský dozorce v nacionálním ohledu nikdy neměl tak tvrdou, neohebnou páteř jako polský dělník. aneb jako dozorce český. Mohou tedy nynějšími přesuny v kamenouhelném průmydlu býti spokojení výhradně Němci.
Polák Němec Ostravsko Tiseň Macierz
19 article
Polská Macierz Szkolna pro knížectví těšín- ské ocitla se v povážlivé firanční tisni. v Již loni skončil rozpočet značným deficitem a Jetos, přes to, že Petřvald zveřejnil soukromou, Macierzí vy- držovanou školu a že učitelské síly při škole pol- sko-ostravské vypláceny jsou ze zemnského škol- ského fondu, jsou finance Macierze tak špatné, že hrozí uzavření některých skol. Jest to zajímavé tím spíše, že před nedávnem Macierz stala se účastnou značného dědictví varšavského milionáře dra. Hassewicze, V neděli dne 9. t. m. koná sev Těšíně schůze zástupců četných polských korpo- raci, na níž jednáno bude o kritické situaci Macierze a na níž učiněno bude definitivní rozhodnulí. Ještě před několika málo lety bylo české škol- ství na Polsko-Ostravsku nevalné. Než podařilo se zvrátití shnilé poměry v celé řadě obcí a prosaditi do obecní správy uvědomělé české lidi a šíme sa- mým položeny byly základy řádnému českému škol- ství v tomto kraji. Jak v těchto dnech bylo kon- statováno na uičitelské konferenci v Polské Ostra- vě, jsou v 7 obcích tohoto školského okresu 4 školy měšťanské s 1287 žáky a žákyněmi, 18 škol obee- ných, 23 mateřských a 1 škola cvičná. Školy obec- né jsou: žádná jednotřídní a trojtřídní, jedna dvou- třídní, jedna čtyřtřídní. 15 pětitřidních, a jedna žestitřídní. Školy obecné navštěvuje celkem 57t dětí. Za posledních 10 let pokrok opravdu úcty- hodný! nstav
Hassewicz Petřvald Těšín Polsko Ostravsko polský Ostra Macierz poloský
20 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. savj Halíčská kríse. onslaen Po marných pokusech dra. Korytowského dosíci ve Lvově nějakého dorozumění jednak mezi polskými stranami, jednak mezi Poláky a Ukrajinci, přenesena celá akce zase do Víd- ně, kde se má rozhodnouti prý do konce to- hoto týdne. Lvovské sobotní jednání zmařili. jak už známo, Podoláci se Všepoláky, jimž přispěl na pomoc arcibiskup Teodorovič pro- hlášením, že katolický episkopát trvá na svém odporu protí starému smluvenému volebnímu kompromisu. Skupina protireformní přijala nevinnou na pohled resoluci, v níž se praví, že si přeje opravy volebního zákona a jest hotova dále vyjednávati na základé konkret- ních návrhů, přeje si však, aby sněm byl svo- lán co nejdřive. Místodržítel Kory to wski. když mu tato resoluce byla předložena, byl jí, jak sděluje „Nov. Ref.“, málo potěšen. Stra- ny příznivé volební opravě, krakovští konser- vativci, demokraté a lidovci, měli v sobotu také ve Lvově poradu za předsednictví dra. Lea. Když jim byla podána resoluce skupiny protireformní, oznámili, že nemaji důvč- ry vdalší vyjednávání s onou sku- pinou a odebrali se k místodržiteli na další poradu.
Polák Ukrajinec Podolák Všepolák Teodorovič Místodržítel Kory Lea RakouskoUhersko Lvov
21 article
Samostatnou schůzi měli ještě 1ido - ci za předsednictva posl. Stapiňského a při- jali resoluci, v níž se ohražují, aby dříve, ne bude vyřízena volební reforma, činila se ja- kákoli usnesení o věcech zemských nebo stát- ních. Strana byla by pro smluvenou volební reformu, bude-li venkovským okresům přizná- no přimé, všeobecné volební právo bez pro- porce a plurality; připojí-li se 8 mandátů, na- vržených pro kurii středních statků, k man- dátům venkovských obcí a tyto se rozdělí me- zi Poláky a Malorusy dle poměru 544. Strana vyslovila se dále proti slučování zákona o za- stupitelstvech okresních a panských dvorech s opravou zemského zřízení, v čemž s ní sou- hlasí také Ukrajinci. Vzhledem ke zprávám, že rokovánío kompromis jest už delinitivně rozbito a Halič dostane co nejdříve správní komisi a generála místo místodržitele, „Nov. Reforma“ projevuje mínční, že poslední slovo nepromluvili ještě ani Podoláci a Všeněmci, ani druhé strany, a že za některého nátlaku odpůrci vo- lební opravy dají se ještě pohnouti k ústup- kům. os rp zmuoe abjoban Pověstí o změně uherského ministerstva.
Polák Malorus Ukrajinec Podolák
22 article
Orgán Košutovy strany „Budapest“ při- nesl sensační zprávu, že rozhodující kruhy se rozhodly učiniti v Uhrách konec režimu Ti- szovu a vládní straně práce daly ultima tum, buď aby sama u sebe udělala pořádek, nebo že se to uloží někomu jinému. Poněvadž ny- nější parlamentní programaž na rozpočet bu- de vyčerpán do vánoc, nastane také o váno- cích krise a počátkem r. 1914 objeví se prý už v parlamentě nové ministerstvo, majícív čele Ladisl. Beö4hyho, který do té doby uzavře mír oposicí. „Budapest uveřejňuje již také podmínky onoho míru. Nový předse- da sněmovní prohlásí Tiszův husarský kousek ze dne 4. června 1912 za neústavní a tím od- skranf možnost, aby tento čín byl pokládán za precedena. Ministerský předseda vysloví * tím souhlas a pošle se to také magnátské sněmovně, aby to vzala na vědomí. Jednacl řád se zreviduje a parlamentní stráž rozpustí Nic víc si „Budapest“ nepřeje, ani revise Tiszova nového volebního řádu, s nímž ovšem v duší souhlasí také celá šlechtická oposice. Přes to však, že „Budap.“ tvrdí, že i přes úřadní dementi setrvá na své sensační zprá- vě, máme ji za málo šťastný výmysl. V dob kdy vojenská správa vymáhá nové, značné zvýšení vojenského kontingentu a vojenských břemen, což vše Tisza umí tak hravě prové- sti uherském parlamentě; v době, kdy hra- běcí oposice už si netroufá ani do sněmovny přijíti a v zemi se stejně rozhodně odsuzuje vládní terorismus, jako nejapná, školácká opo- sice spojených hrabat, budou ve Vídni nejmé- ně pociťovati potřebu nahraditi hr. Tiszu bý- valým ministrem obchodu Ladisl. Bečthym Hr. štěpán Tisza ještě nevykonal celou svou povinnost a proto není třeba dávati mu na srozuměnou, aby nel.
Košutův Tiszův Tisza Budapest Uhry Vídeň Bečthym Hradec
23 article
Z programu nejbližších dnů českých spolků uvádím: recitační večer z básní Vrchlického, zá- bavný večírek tamburašů, vycházku pe památkách českých exekulantů v Rixdorfu, s německou před- náškou pastora bratrské církvě Pudwenskéhoo původu české emigrace a českou přednáškou Vá- clava Dreslera; večer bude následovati v mistno- stech besedy „Hus“ recitace, budba a řeč red. Hru- bého. „Vojan připravuje se ku provedení Šubrto- vých „Žní. e s liebájog vl Frant. Šelepa.
Vrchlický Hus Vojan Šubrto František Šelepa Rixdorf
24 article
s ůdseň snieuol logt oz 45m
25 article
O sebevraždě a nervose.atém Tragický případ rodiny Skorkovských na Smi- khově, kdy duševně chorý otec zastřelil ženu, dítě a sebe, rozrušuje hrozně citlivé srdce lidské. Co pak se nedá takovým případům zabrániti? Dá s zabrániti; vždyť lékaří radili nemocnému, aby sel do léčebného ústavu, choť jeho byla upozorněna, aby na něho dávala pozor. Ale so je vše platno, když nemocný sám neuposlechne a rodina z veliké lásky od nemncného se oddělití nechce a vůbec jedná jen dle svého uznání laického. Jim se ne- zdála choroba tak vážnou, abý rázně zakročili, do- kud byl čas, zdánlivý klíd nemocného je klamal. Skorkovský byl duševně churav, trpěl velikou ner- vosností (tak zní novinářské zprávy) a nespavostí. docházel denně na poradu k lékaři, ale zevně n- kdo na něm nepozoroval žádných poruch nebo ne- srovnalostí. Hovořil zesla rozumně a klidně a ještě oslední večer se bavil se svýmí přibuznými a byl neobyčejně veselý. V noci vezme dva revolvery. obmatá po tmě hlavy svých obětí a postřílí je. 2e jedna dcera uníkla smurti, jsouc postřelena, to je dotolmtol dsevo náhoda „A proč jste nedali otce do nějakého sana- toria?“, tázali se lékaři pozůstalé dcery. „Co pak to bylo zapotřebí?“ divila se dívka. „Tatíček by! ovšem zřejmě nervosní, ale jinak byl přece zcela normální. A poslední den byl přímo veselý, takže jsme se domnívaly, že je ze svých ponurých my- šlenek zdrávl Celý případ je velice poučný pro lid a ukazuje jak se jednati a souditi nemá. Mírně probihající cho- roby duševní čili tak zváné nervosy posuzují se obyčsjně lehkomyslně a obyčejně musí dojítí ke katastrolální ráně, která leprve lidi přesvědčí, že ald nllatodšo nad se mýllí. avokimb ndtollog ntabeh
Skorkovský Jim Tatíček
26 article
Jsou melancholie, kdy nemocný, trépene děsi- vými hallucinacemi smyslovými, venejvyšším zou- falstvíkřičí, tluče hlavou o zeď a škrtí se přede všemi. Jsou také melancholie mírné, kdy nemocný neztrácí inteligenci, mluví na oko úplně rozamně chová se klidně, má jen tísnivé nálady, naříká nespí jako každý nervosní člověk. Takový ner- vosní dovede zákrývati svůji stav, své černé myšlen- ky z obavy, aby ho nehldalí nebo nedali někam do ústava. Usmýslí l. že mu není pomoci, že je ztra- cen, že mu ubývá pamět, má paralyšu nebo m hrozí mrtviceb— a protože bude nejlépe, když ukráti ten brdný život. zžalvonsla sse Aby se rodina také netrápila, bez loho mají v sobě také tu nemoc, vezme si ji s sebou do hrobu. To vše usuzuje svou chybnou logikou, okoli nevěří, protože ho chtějí jen těšítí, a on přeé ví že je vše marné.do alA v vmva j
27 article
Máme zde mrtvoly a tu je nám jedno, pochá- zíli smrt od zuřívého sílence nebo na oko klidného melancholika. Oba dva jsou života svémuí i okol nebezpeční a je povinností těch činitelů, kteří mai zodpovědnost za živoh člověka, aby včas postarali se o bezpežnost života nemocného i okolí. Máme zde lékaře, rodinu a úřady. Nikdo nemá žádnou zodpovědnost a dak se budou podobné případy opakovati dále. Dokud se zdá nemocný rodine moudrý, není dostl zralý pro dstavní nebo sanator- ní léčení, zejména ledyž sám o sobě tvrdí, že je zdráv. Lékař jen radí, nemá přece další moci, leda že v případech vážného nebezpečí má upozornite soud neb úřady bezpečnostn Klidný neurasíhenický melancholik nebo hy- pochondr dovede oklamati všechny svým rozumem a provede sebevraždu stupňovanou smrtí své rodiny s veškerou rafinovnnpstí, Svou inteligenci upotřeb na provedení zamýšleného zločinu.a s Skorkovský byl více měsíců zjevně chorý — domácí věděli, že má úmysly sebevražedné a ne- učiníli ani nejmenší opatření k jeho ochraně. Není možno dosti důtklivě napominati rodiny k i větší opatrnoeti. Opičí láska nevidí nebezpečí, které pestřebuje dobře odbornik. Rodině, se vždy více zamlouvá názor licholný, že to není tak zlé, ž nervosa přejde výletem do lesa nebo k moři, nebo po nějaké koupeli. mnal o9e an lalasěuiz šnal
Skorkovský
28 article
Nervosa kol 50 let je vždy podezřelá a nutno dobře Pozlišovati a pátrati, nehí-li zde vážná cho- roba vnitřní, cěvní, srdeční, pohlavních orgůnů. ledvinová a pod., počátky paralysy nebo melancho- lie, jako psychos velmi častých. Odborník musí lé- čiti vždy celého člorěka a vedle toho působiti na duševní projevy. Léčeni se má prováděti vždy delší dobu, systematicky a třeba i proti vůli ne- mocného, který většinou neuznává vážnost své cho- roby a bojí se léčebného ústavu. Zajímavé je, že „nerypsní, kteří jsou blízko psychosy nebo v ni. vždy maji strach, aby je někdo nepovažoval za „blázny. odvracejí od sebe každé podezření a od- mitají vhodné léčení. Z nervosy se vyklube psy- chosa, až když něco provedou. Bez duševni po- ruchy žádná sebevražda se nestane, a tyto poruchy mají zase své příčiny v tělesné konstituci a choro- bách určitého rázu, k čemuž přistupují pak naho- dilé motivy sociální a ethické, které spolupůsob Problémy nervos a sebevražd jsou tedý velice komplikované a třeba je studovatí, aby se zabrá- ln ometiii MUDr. Šimsa nilo neštěstí
Šimsa
30 article
hzzo oděboisqov -uož odlai sdu Různé zprávy.
31 article Nank stšhovalecká ntéra v Hamburku
Nank stšhovalecká ntéra v Hamburku Jak se ozpamuje z Hamburku, byly tam odhaleny velké podvody, jež byly páchány na vystěhovalcích Jistý hostinský společně s jakýmsi hudebníkeme žezníkem syslematicky okrádalí vystěhovalce, hlav- ně z Ruska a z Rukousko-Uherska. Prvním činite- lem byl hudebník, který se zdržoval tam, kde byl vydávány listký na dod. Vzal si na mušku vždy ně- kterého vystěhovalce a namluvil mu, že mnu opatři do Argentiny listek za 120 marek, tedy laciněji nežli vystěhovalecká kancelář. Sedl-li mu ubožál na lep, byl zaveden de hostince, kde čekali ostatní dva podvedníci. Když vystěhovalec zaplatil, musel v právodu jedncho ze tří společníků jeti navlast- ní útraty do Rotterdamu, kde byl pak příveden k domnělému lodnímu kantinskému. Vystěhovalci se domnívali, že přijdou na loď jako cestujíeía zatím byli přijati jako lodní nádenníci. šlo vždy o cizozemské lodi, které se vracely domů. Něktěři vystěhovalci, kteří měli ještě trochu peněz, utekli a vrátili se do Hamburku, kde vše udali. Dosud bylo ohlášeno 25 takovýchto případů. Při domovní prchlidce u jednoho ze-tři zatčených podvodníků byly nalezeny celé stohy dokumentů, z nichž možno soudit, že aféra tato souvisí a vystěhovaleckou alé- rou v Haliči.
Hamburk Rusko RukouskoUhersko Argentina Rotterdam Halič
32 article
= Richard Wagner v biografu. Dodatkem k zprávě naší v nedělním čísle o přítomných před- staveních v biografu »Lucerněs třeba zmíniti se ještě o zvláště výborné masce Wagnerových před- stavitelů. Hned v obličeji málého Richarda vi- díme ostré,karakterišfické rýsy W. gnerovy, v nichž zračí se jeho neoblomná cnergic a pevná vůle jíti vždy bezohledně za vytčeným cílem V dalším průbéhu biografie Wagnerovy odpoví- dají vždy masky dokonale pertrětům mistrovým téže doby V koslymech ablcelé úpravě zev- nějšku u Wagnera vystižen je charakteristický rys jeho povahy: jebo záliba v přepychu a pohodli Heřec, který Wagnera pro film hrál, dobře vy- stihl živou, prudkou a v projevech citů výbušnou povahu Wagnerovu, tak že i po té stránce mé dlvák v »Lucerně« před sebou Wagnera poku možno věrného Ruský koronni prine dostal právě od če- ského kapelnika Hanku krásné Alešovy loutký které mu způsobily mnoho radosti. Také byly pro něho přeloženy někleré hry z »Knihovny vzor- ných ſoutkových herv, které vydala revge »Český loutkář« v Praze-l. laz Japonský systém bezdrátého telelonu. J- ponská vláda má od nedávna k disposíci nový sy- štém bezdrátého telefonu, který vynalezl elektro- lechnik Torikata. Vláda nařídila všem podřízeným lodním společnostem, aby nový přístroj daly n všecky velké lodi. Svstém je patentován také evropských státech. Přednosti přístroje jsou v jeho neohyčejné prostotě, neboť se liší jen zcela nepa- trně od obyčejného telelonu.
Wagner Wagnerův Heřec Hank Alešův Praha
33 article
Balonová výprava na Novou Guinejl. z Vídně, 10. listopadu. Nově založené komitě hodl nákladem 3 mil. K vypráviti balonovou expedie k prozkoumání Nové Cuineje. Bude k tomu účelu zbudováno Parsifalovo lěladlo nákladem 300.000 K Voda, sterilisovaná ozonem. Vě francouzsk armědě jsou již delší debu činěny zajímavé pokus se sterilisováním vodý bzonem, který dělá z říčn vody vodu pitnou. Osvědčí-li se tato melhoda, bu- de postaráno vojsku na pochodech o nezávadnou pitnou vodu. Před několika dny byl učiněn poku spověstně špatnou vodou Seiny. Voda byla smi- chána se vzduchem prosyceným elektřinou: elek- třinou proměnil se kyslik ve vzduchu v ozon, jen pročistil vodu. Z kalné, nechutně vypadající vod stala se voda křišťálově čistá, bez chuti a pprost všech mikrobů. = Cholera. Z Pešti, 10. listopadu. (K. k. uh. Na venkově událo se 11 nových onemocnění cho- lerou šln Z K y šiněv a, 10. listopndu. (Spb. Ag.) V krnj jzmajilovskémudály se tři nové případy choler ši ea olelzd6hěe5aJo ladslov šole
Parsifalův Vídeň Seina Pešť Aga
34 article
2a5 klavolní ilibs
35 article
i851 nialbogolal
37 article Za hranicemi. Věci bulharské
Za hranicemi. Věci bulharské Př uzavření sjezdu slovanskv strany bulharské, jež se nazývá také stranou cankovištů a má za předsedu dra. Daneva, tento politik promluvil a prohlásil- Není třeba, abyste se rděli za skutky vá- mi nespáchané. Katastrofa Bulharska není vi- nou naší, nýbrž následkem atentátu, učiněného na srbské vojsko bez našeho vědomí. Ještě jednou opakují s důrazem, že události, zapo- čavší dnem 17. (30.) června t. r., jsou cizí naší politice. Kdybychom byli měli úmysl vypově- děti vojnu, nic pro nás nebylo snazšího, a byl bychom také Bulharsku zabezpečili dobrý vý- sledek takové akce. My jsme válku ani ne- vypověděli, ani nezačali, protože jsme jí ne- chtělí, povážujíce ji za zbytečnou. Naším úmy- slém bylo zavésti kondominium ve sporném území a zátím, co by kondominium trvalo. byli bychom všecky spory se svými spojenei vyřídili po dobrém, každý spojenec by měl svůj správedlivý díl a balkánský spolek by byl zachován a bulharskému národu bylo by uspořeno pokoření na bojíšti a potoky pro- lité krve. Rozejděte se s pevnou důvěrouv naší stranu, jež vždycky pracovala a praco- vati bude pro blaho Bulharska,vea dolnnobe Agitací pro přestoupení bulhar- ského národa kunii vzal na sebe t. zv.
Bulharsko
38 article
Národní spolek“ v Sofiji. Spolek, uspořádal za tím účelem v místnostech „Slovanské be- sedy“ a „Důstojnického klubu“ v měsíci říjnu a počátkem listopadu tři veřejné schůze, n nichž vystoupili jako hlavní agitátoři pro unii D. Marinov a S. Nikov. Debaty se zu- častnili. Grablašev, N. Stanev, plukovnici Mi- chajlovský a Salebašev, Chr. Nejkov, V. Čaplí- kov, Srebren Petrov, setník Šurbanov a C. Fičev. Důvod pro příjetí ünie je zvláštní, s vě- rou a náboženstvím nemá nic společného, Re- soluce jej stylisuje tak: Naši nejhorší nepřá- telé jsou Srbové, Řekové, Černohorci o a Ru- muní, a oni jsou pravoslavní. Pravoslavné je žaké slovánské Rusko, jež je jejich ochrancem
D Marinov S Nikov Grablašev N Stanev Nejkov Fičev Srba Řek Černohorec Rusko národní spolek Srebr Petrov Šurbanov