3
masthead
11. listopadu 1913. Číslo 310.
4
article
jichž je k tomu třeba, jak to dovedli druhdy
jednak pracoval proti nim i vývoj poměrů, jeni
z poddaných učinil občany s právem sebeur-
čení, velmi četně, a sice právě nejdůležitějš
kulturní úkoly státu dal do rukou samosprávy.
a konečně i odvislým dělníkům dal sebevědom
a značnou moc. Za takových okolností může
udržeti svoji posici jen takový národ, jenž tyto
změny ve významu mocenských činitelů za-
včas pozná a jim se přizpůsobí. Nezbývá tedy
ani Němcům, než dělati tutéž politiku, jakou
dělají národové, kteří vyrostli vedle nich.
zvláště když stouply opět v ceně morální vlast-
nosti a bylo nutno zříci se klamu, že se jim
podaří donutiti český národ bezohledným úsi-
lím hospodářské moci, aby se vzdal svého ná-
rodního rozšiřování. Pravá nacjonální politika
vede kreformě, ne k pouhé nadějí ve stát-
ní pomoc anebo dokonce ve změnu politické
vvašzů tmělandiov ise
mapy. nbsloca
Reformní práce pak je trojí: obranná
ochranná a výchovná. Začala jako obranná
výchovná a platila především za udržení ná-
rodnostní hranice, při čemž vytvořila si (u Něm-
ců i u Čechů) svoje názvosloví o valech, hrá-
zích a slovanském (nebo germánském) příbojí
Němec
Čecho
Německo
5
article
Dnes na to hledíme poněkud jinak: Němci ne-
brání se slovanskému příboji, nýbrž spíše po-
malému rozkladu, proti kterému nutno praco-
vati docela methodicky. Nesprávno je vvšak.
že by se tím zdržoval kulturní vývoj. Ten na-
opak ze zkušeností a snah tohoto boje velmi
těží, a konečně nejpádnějším svědectvím, že
národnostní zápas slouží pokroku, je dojista
vývoj českého národa. Není ovšem světla beze
stínu, a fanatická nenávist, zpěněný chauví-
nismus a prázdné německé vlastenectví jsou
dosti častými zjevy, nossmijie pho
Má-li však reformní práce býti opravdu
soustavná, musí se jí zúčastniti také německé
věda. Literatura národnostního boje je teprve
v počátcích, proto doporučuje autor Němcům.
aby si založili jakousi „národní lidovědu“
která by sbírala fakta a zkušenosti z toho zá-
pasu a všímala si ovšemi snah českých, jme-
novitě způsobu činnosti českých pozemkových
bank a hospodářských společenstev v něme-
ckém dzemí. Příklad podal národní hospodái
6
article
Bernhard svou „Polskou otázkou“
Čeho si reformní německá činnost m
zvláště všímat, je sprostředkování práce. Bez
českých dělníků se sice německé hospodářstv
neobejde a také trh práce nikdy neovládne.
mohla by však založiti ústav, jenž by spojil
ty, které už existují, a zjednal tak přehledo
národnostních poměrech na frhu práce, na je-
hož základě by se aspoň přiliv českých děí
níků tak řídíl, aby se národnostní nebezpeč
pokud možná zmenšilo. To je fím polřebnější
čím více chrání český separatismus své děl-
níky před národnostní neutralisací, protože
zmenšuje assimilační silu jejich německébo
okoli a organisuje tím vlastně české menšiny
dosud neorganísovaně. Ano, Slované chystaji
se už věsti sociální boj ve službě národnostn
ideje, nejenom na německém východě, kde
mají v rukou hroznou zbraň stávky agrární
nebo v hornoslezském průmyslu, nýbrž i v
Čechách v zájmu svých menšinových poža-
davků.
Bernhard
Slovan
Čechy
7
article
Jiné pole reformní práce je starost o živ-
nostenský dorost, mezi který jmenovitě ve
Vídní valně pronikají Čechové, o jeho výcho-
vu a o zvelebení a udržení německého ře-
mesla. otilogn. lneměn
Téměř docela mimo národní práci stá
prý dosud německý kapitál. Stači pohlédnouti
na obrat 166 mil. K. vykázaný r 1911 videň-
skou filiálkou Živnostenské banky, aby bylo
zřejmo, jak dosud německý kkapitál zůstával
za českým, pro který je účast v národnostním
boji věcí samozřejmou. Víc a více vystupuje
tendence slovanských peněžních a úvěrních
ústavů zajistiti si slovánskéúzemí jako ob-
chodní domenu a neobiezovati svoje nutné
mezinárodní styky už jenom na kapitál něme-
cký, za to však opatřovati sisi německou
klientelu. Dovedou výborně rozlišovati mezi
internacionální obchodní šormou a nacionál-
ním účelem podnikání, takže německé se to
od ních teprve musí učít, aby se uplatnilyv
národní práci. Toho je třeba hlavně v národ-
Čecho
Vídeň
živnostenský banka
8
article
ním boji o půdu a při politice rozdělování pů-
dy uvnitř německého národa. V německém
území v Čechách musí ovšem počítati se čtyř
mi okolnostmi: že je tu rozšířeno malé vlast-
nictví půdy, decentralisovaný průmysl, při
tom ale i touha po půdě a nutné roztříšťo-
vání statků. 1 za těchto poměrů lze ale vyko-
nati mnoho nejenom pro to, aby česká drža-
va půdy nevzrůstala, nýbrž aby také přibý-
valo německých držitelů půdy, aby se ji do-
stalo domkářům a zemědělským i továren-
ským dětníkům, a aby se tak zase obnovila
a utužila stará zdravá souvislost národa- s pů-
dou, u Němců už mnohem menší než u Čechů.
Německé banky by měly na to pamatovat.
zřízovali svoje odbočky a hledět, jak to pro-
vádějí Čechové.
pen ee illíovlvýč an
Němec
Čecho
Čechy
9
article
Ve službách národa stojí konečně cele
dflo sociální péče. Když se uvažovalo o ne-
dostatku německých dělníků a přílivů če-
ských, soudilo se, že příčinou je větší plod-
nost Čechů. Statistíka dokázala, že oba náro-
dové jsou si po této stránce rovní, odbalila
však jiné nebezpečí, spočívající ve větší
úmrtnosti německých dětí, které souvisí se
sociálním vývojem německého obyvatelstva-
Německá matka trpí jimi mnohem více než
dosud česká. Tomu dá se zvolna, ale přece
jen, a 4o po mnohých stránkách, čelit, a vše,
co se tu vykoná, vykoná se pro celý německý
národ. Sociální reforma je vůbec reformou ná-
rodní, zvláště když se při ni nemyslí jenom
na průmyslové dělnictvo.
A konečně je nutným požadavkem něme-
cké národní práce i činnost vzdělávací, která
by pomohla zvolna vyrovnati velkou pro-
past, zející mezi malou skupinou t. ř. vzdě-
lanců a massami, propast, která v žádném ná-
rodě není tak velká jako v německém. Ve
spolku se všemi ostatními uvedenými činnost-
mi ona jediné může prý dáti rakouským Něm-
cům onu vnitřní národní jednotu,
která může sloužiti za náhradu vnější jednoty
státní, poněvadž jim všem může dáti společný
úkol a učiniti je tak pány vlastního osudu.
Úvahy poslance Jessera jsou dojista zají-
mavé. Přestanou-li však Němci tak o snadno
dělati dosavadní politiku negace, politiku
protilidovou a výhradně politickou, je otázka
jiná.
Čecho
Jesser
Němec
Německo
10
article
Srbsko-černohorská dohoda
sviznačdo
žebalzánl a
o hranicích.
nosdonšv
lěvz šntua
b lněnínnb žojní V Bělehradě, 8. listopadu
Včera kenečně skončilo srbsko-černohorské
vyjednáváni o hranicich vzájemnou dohodou. Dne
v poledne nebo zítra ráno bude podepsán závě-
rečný protokol o dohodě, jemuž bude připojena
mapa se schemalickou hranicí srbsko-černohor
skou. V přírodé rozhraničení bude proveděno te-
prve asi na jaře příštího roku, protože v horách
které tvoří hranici, ukazují se už v řijnu husté mlhy
i sníh, což by vyměřování úplně zmařilon
Trvalo to dosti dlouho, nežli došlo k definitiv-
nímu řešení. Vyjodnávání bylo totíž zahájeno ihne
po uzavření bukureštského míru, ale po několik
schůzích bylo odloženo. Teprve po zdolání arnaut-
ského vpádu počalo se žase jednati a to na rozdí
od prvního vyjednávání ne v Bělehradě, nýbrž ne
Cetyni. Veřejné mínění ukládalo oběma vládám
projeviti největší ochotu. Tak byla otázka srbsko-
černohorských hranic v principu poměrně záhy ře-
šena. Detaily smlouvy vypracovány pak v těchto
dnech zaše v Bělehradk.
Vyjodnávání
Bělehrad
11
article
Černé Hoře dostálo se všeho, čeho chtěla. M
Plevlje I Dakovici i veliký díl Melochie. Nově
území černohorské je zejména v jihovýchodním
svém dílu velmi úrodné. Má také dostatek dosti
velikých měst Obývatelstvo je rozhodnou většinou
srbské, takže Černé Hoře dán je přítomnou smlou-
vou opravdu základ pro budoucí rozkvět. Není te-
dy divu, že zástupce Černě Hory p. Mirko Mijuško-
vič je s resultátem své práce úplně spokojen. Také
Srbsko pozdravilo v úřadní „Samoupravě“ skon-
čeni srbsko-černohorského jednání o hranicích
nadšeně. Jiné listy si gratulují, že je vlastně celá
ta záležitost už jednou s jednacího pořadu vyřa-
zena.
težaj
To odkládání a protahoyání konferencí přec
musilo cizinu přesvědčití o tom, že přes krásné ho-
vory na obou stranách pronešené, přes všechno
ujišťování o jednotnosti národní, še přece životní
interésy Srbska a Černé Hory tak docela nekryjí.
Černá Hora přirozeně dávala na jevo velikou lač-
nost. Je k tomu nucena svým geografickým i ho-
spodářským stavem. Jestliže pak Černé Hoře neby-
lo ihned slepě vyhovováno, vykládalo se to jako
egoismus Srbska.
Ale tomu tak ve skutečnosti nebylo. Srbsko
sice nepopouštělo ve všem bezpodmínečně, ale n
Dakovice
Mijuško
Srbsko
Plevlj I
12
article
vedeno pouhým egoismem. Důvod takového počí.
nání byl mnchem hlubší a vážnější. Srhsko už dnes
cití, co to znamená rozmnožení terrilöria, co se, tu
ned vyrcií nových úkolů a s dím nových břemen.
O tom bylo třeba Černou Horu přesvědějti. Bylo
třeba vysvětliti ji, že rozmnožení territoria může
miti jen polud pro ni cenu, pokud bude úměrno
její přítomné moci a energii. Jinak znamenalo by
pro ni nové území jen ohromné, neprospěšné bří-
mě, které by bylo semenem rozkladu politického
i úpadku hospodářského.
Není nejmenší pochyby, že i to nyní označené
térritorium značí velmi těžké zatížení Černé Hory
které by bez pomoci Evropy a Srbska velmi ne-
snadno zdolala. Kdo zná administrativní,
soudntcká a vojanské poměry čornchorské, bud
rozuměti. Nové země žádají více nežli patriarcháln
život. Čsrné Hoře třeha tu kvašu, jenž by pronikl
celý ješí veřejný život a povznesl jej na úroveň, ja-
kou vyžaduje nynější věk. A tento kvas má dáti
Srbsko.
Evropa
Srbsko
Čsrný hoře
13
article
Proto také lze na dohodu srbskorčernohorskou
o hranicích pohlížeti pouze jako na počátek.
ovšem počátek slibný. Přes ty průtahy
drobné spory není nejmenší pochyby, že Srbsko
povolilo Černé Hoře na celé čáře. Pochybnosti ně-
kterých cizích velmocí o upřímnbsti vztahů Černé
Hory a Srbska jsou rozprášeny. Konečně Srbsko
se z těchlo svých ústupků může jen jěHiti. Učinilo
je svému politíckému spojenci a dávajíc mu pro-
středky k sesílení, sesiluje jen sebe.
Další práce na tomto podkladě bude úkolem
černohorskélo vyslance v Bělehradě p. Lazara Mi-
juškoviče, jenž právě dnes přícestoval do Bšlehra-
du. Jeho úkolem bude dohodnouti se se Srbskem
o železničním spojení Černé Hory še Srbskem
Černá Hora toliž usilovně si přeje, aby srbská ja-
derská železnice vyústila v černchorském Baru.
Dále bude černohorskému vyslanci pracovati na
celním spolku srbsko-černohorském, později snad
vojenské unii. Krátce. Černá Hora i Srbsko mají se
ueeliti zase, aby hraníce dnes položená
měla význám pouze pro třeti o s obu
pro Evropu. ale ne pro tyto dva vtláky
navzájem. Mají býti jedním tělem e
dvouhlavách.
Dej bůh, aby se všechna ta krásná slova, je
byla pronesena těchto dnů s obou stran nad hra-
niční dohodou proměnila v budoucností v činyl
Dr. Ant. Hassmann
bůh
doktor
Antonín
Hassmann
Srbsko
Černá Hora
Bělehrad
Evropa
spolek srbskýčernohorský
14
article
Poltický přehled.
Poltický přehled.
donolv Žemě české.
Úprava učitelských platů v roce 1914.
Jistý vídeňský pondělník přinesl sensační
již na první pohled více než podezřelou zprá-
vu, že v rozpočtu zemském, přichystaném
zemskou správní komisí na r. 1914, jest o zvý-
šení učitelských platů definitivně postaráno.
Prozatím jest do rozpočtu zemského vřaděn
toliko obnos čtyř milionů korun, který ovšen
ani z daleka nestačí na provisorium, natož na
definitivní úpravu platů učítelských? Fakt
tento líší se ovšem smutně od zprávy víden-
ského pondělníku, pověstně lačného sensací
i za cenu svědomitosti veřejnosti povinné
v tomto případě dvojnásob žádoucí. Jisto jest
ovšem, že jakmile se zemi dostane státních
údělů, bude do zemského rozpočtu vvložen
obnos 11—12 mílionů K na úravu učitelských
v. šváre
zvobsžvy naš
nlrě
vosnA
platů.
15
article
Sociální demokracie a Kolisků v zákon.
U příležitosti jednomyslného opětného
to již v pořadí dvanáctého odhlasování zákona
Koliskova v dolnorakouském zemiském sněmu.
před kterýmžto hlasováním, jak známo, něme-
čtí sociální demokraté še ze sněmovny vzdá-
lili, napsal posl. Lev Winter v „Čechoslav
Sozialdemokrat“ článek, v němž výkládá dů-
vody českoslovanské sociální demokracie
proti zákonu Koliskovu, kteréž jsou pedagogi-
cké, sociální a politické. Se stanovisku politi-
ckého vytýká dr. Winter měšťáckým stranám
sněmu dolnorakouského, že velmi dobře vědí
že jich usnesení zůstane jenom na papíře
že se svým postupem před vážnými lidmi je-
nom blamují, a přece činí takové návrhy a to
jenom z toho důvodu, aby Čechy podráždil
a německé sociální demokracii naházel
klacků pod nohy. Německá sociáln
demokracie zprvu návrh odmíta
la, z týchž důvodů jako česká, ale později se
její stanovisko nemálo pozměnílo, že sněmov-
nu před hlasováním opustili, tím ovšem dal
zřejmě na jevo, že pro návrh hlasovati ne-
chtějí, s čím však čeští soc. demokraté sou-
hlasiti nemohou, jest odůvodňování tohoto
jich postupu. O tom, že zemiský sněm není pří-
Koliskův
Winter
Čechoslav Sozialdemokrat
doktor
Čechy
16
article
slušným místem ke hlasování o takovém ná-
vrhu, byl by spor možným, ale naprosto správ-
na jest další jejich argumentace, že sněmy
s německými menšínami mohly by se usnášet
na podobných návrzích, že právo veřejnosti
může býti přiznáno jenom školám s vyučova-
cím jazykem většiny v zemi. Aspoň za theore-
ticky možno to lze pokládati. Rovněž správ-
na jest argumentace, že něm. nacionálové
křesť. sociálové ničeho nepodnikají vynutiti
schválení tohoto zákona, nemíní to tedy s ním
nijak vážně. Tyto argumenty německé soc.
demokracie jsou však vesměs povrchní a ne-
zabývají se obsahem návrhu. Něme-
čtí soci demokraté neřsklí anislova žbvýtky
proti požadavku protivníků, kteří chtějí če-
ským dětem vnutiti německý vynčovací ja-
zyk. Cíle svého, aby se nevystavili německo-
nacionálním útokům, tím nedosahují, nebot
těm stačí, že se nevyslovili pro návrh. Se
stanoviska soc.-demokratického řečníka ve
sněmu mohou soudit němečtí dělníci, že návrh
Kolskův jest dobrý, že však toliko pro zba-
bělost měšťáckých stran německých nedochá-
schválení. A říkat jim, že by mohli schvále
ni Koliskova zákona vynutit, jest nebezpeč
no, nebofna konec mohli by němečtí měšťácí
aby sociálním domokratům tuto zbraň výrvali
skutečhě naléhati na úskůtečnění Koliskova
návrhu va při tom dovolávati se německých
soc. demokratů. Dr. Winter na konec vyslo-
vůje zpříma obávu, že taková nacionalisticko-
pportanistická ir-oeologie německýshi voc. de-
mokratů jest způsobilá, aby protiv y me v
českými a německými soč. demo-
křaty jenom prohlůbovala) a zn-
střovala a také protonutno pokl-
dati chování německých soc. de-
mokratů při projednávání záko-
na Koliskova za pochybené a pr
obě strany škodlivé.
vonišláv
Koliskův
doktor
Winter
jítmokrat
17
article
Ze Slezska.
Slezsko
18
article
[Germanisace kamenouhelného prt-
myslu. — Tiseň Macierze Szkolne
České žkolství na Ostravsku)
Stále a stále množíse stížnosti na postupujíe
germanisaci kamenouhelného revíru ostravskoskar-
vinského. Ještě před nedávnem byli jsme zde dosti
dobře zastoupení jak v dělníctvu, tak dozorectru
av řadách inženýrů. Postupně však jsou české síly
inženýrské, jimž ostravsko-karvínský revír má ta-
kořka výhradně k poděkování za svou svělovou
odbornou pověst, nahražováni silami německými
Na některých ředitelstvech stalo se dokonce ji
zásadouj české inženýry nepřijínati! Khm systém
protekčních, jazykově úplně nekvalifikovaných in
ženýrů vede, dalo by se vylíčiti na celé řadě pří-
padů. Prozatím stačí konstatovat, že v jistých pří-
padech nařízeny byly německé kursy jazykové pro
dozorce, aby tito umožnili vůbec styk němecleých
milostpánů inženýrů s neněmeckým dělnictvem
Nařikají si na tyto poměry již i samotní Poláci. Ne-
právem. Neboť byl to polský tiak, který systema-
tickými štvanicemi očišťoval“ ostravský i karvin-
ský revír od„českého nebezpečí. Ovšem v do-
mnění, že tím pemůže inženýrůmi polskýmn. Nestalo
se. Také v dozorecivu dějí se pozvolna změny
náš neprospěch. Zde získávají z částí Poláci, z část
Němci. Jest to vlastně ohoustranný řišk něměcký.
Polský dozorce v nacionálním ohledu nikdy neměl
tak tvrdou, neohebnou páteř jako polský dělník.
aneb jako dozorce český. Mohou tedy nynějšími
přesuny v kamenouhelném průmydlu býti spokojení
výhradně Němci.
Polák
Němec
Ostravsko
Tiseň Macierz
19
article
Polská Macierz Szkolna pro knížectví těšín-
ské ocitla se v povážlivé firanční tisni. v Již loni
skončil rozpočet značným deficitem a Jetos, přes
to, že Petřvald zveřejnil soukromou, Macierzí vy-
držovanou školu a že učitelské síly při škole pol-
sko-ostravské vypláceny jsou ze zemnského škol-
ského fondu, jsou finance Macierze tak špatné, že
hrozí uzavření některých skol. Jest to zajímavé
tím spíše, že před nedávnem Macierz stala se
účastnou značného dědictví varšavského milionáře
dra. Hassewicze, V neděli dne 9. t. m. koná sev
Těšíně schůze zástupců četných polských korpo-
raci, na níž jednáno bude o kritické situaci Macierze
a na níž učiněno bude definitivní rozhodnulí.
Ještě před několika málo lety bylo české škol-
ství na Polsko-Ostravsku nevalné. Než podařilo se
zvrátití shnilé poměry v celé řadě obcí a prosaditi
do obecní správy uvědomělé české lidi a šíme sa-
mým položeny byly základy řádnému českému škol-
ství v tomto kraji. Jak v těchto dnech bylo kon-
statováno na uičitelské konferenci v Polské Ostra-
vě, jsou v 7 obcích tohoto školského okresu 4 školy
měšťanské s 1287 žáky a žákyněmi, 18 škol obee-
ných, 23 mateřských a 1 škola cvičná. Školy obec-
né jsou: žádná jednotřídní a trojtřídní, jedna dvou-
třídní, jedna čtyřtřídní. 15 pětitřidních, a jedna
žestitřídní. Školy obecné navštěvuje celkem 57t
dětí. Za posledních 10 let pokrok opravdu úcty-
hodný!
nstav
Hassewicz
Petřvald
Těšín
Polsko
Ostravsko
polský Ostra
Macierz
poloský
20
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
savj
Halíčská kríse.
onslaen
Po marných pokusech dra. Korytowského
dosíci ve Lvově nějakého dorozumění jednak
mezi polskými stranami, jednak mezi Poláky
a Ukrajinci, přenesena celá akce zase do Víd-
ně, kde se má rozhodnouti prý do konce to-
hoto týdne. Lvovské sobotní jednání zmařili.
jak už známo, Podoláci se Všepoláky, jimž
přispěl na pomoc arcibiskup Teodorovič pro-
hlášením, že katolický episkopát trvá na svém
odporu protí starému smluvenému volebnímu
kompromisu. Skupina protireformní přijala
nevinnou na pohled resoluci, v níž se praví,
že si přeje opravy volebního zákona a jest
hotova dále vyjednávati na základé konkret-
ních návrhů, přeje si však, aby sněm byl svo-
lán co nejdřive. Místodržítel Kory to wski.
když mu tato resoluce byla předložena, byl
jí, jak sděluje „Nov. Ref.“, málo potěšen. Stra-
ny příznivé volební opravě, krakovští konser-
vativci, demokraté a lidovci, měli v sobotu
také ve Lvově poradu za předsednictví dra.
Lea. Když jim byla podána resoluce skupiny
protireformní, oznámili, že nemaji důvč-
ry vdalší vyjednávání s onou sku-
pinou a odebrali se k místodržiteli na další
poradu.
Polák
Ukrajinec
Podolák
Všepolák
Teodorovič
Místodržítel Kory
Lea
RakouskoUhersko
Lvov
21
article
Samostatnou schůzi měli ještě 1ido -
ci za předsednictva posl. Stapiňského a při-
jali resoluci, v níž se ohražují, aby dříve, ne
bude vyřízena volební reforma, činila se ja-
kákoli usnesení o věcech zemských nebo stát-
ních. Strana byla by pro smluvenou volební
reformu, bude-li venkovským okresům přizná-
no přimé, všeobecné volební právo bez pro-
porce a plurality; připojí-li se 8 mandátů, na-
vržených pro kurii středních statků, k man-
dátům venkovských obcí a tyto se rozdělí me-
zi Poláky a Malorusy dle poměru 544. Strana
vyslovila se dále proti slučování zákona o za-
stupitelstvech okresních a panských dvorech
s opravou zemského zřízení, v čemž s ní sou-
hlasí také Ukrajinci.
Vzhledem ke zprávám, že rokovánío
kompromis jest už delinitivně rozbito a Halič
dostane co nejdříve správní komisi a generála
místo místodržitele, „Nov. Reforma“ projevuje
mínční, že poslední slovo nepromluvili ještě
ani Podoláci a Všeněmci, ani druhé strany, a
že za některého nátlaku odpůrci vo-
lební opravy dají se ještě pohnouti k ústup-
kům.
os
rp
zmuoe abjoban
Pověstí o změně uherského ministerstva.
Polák
Malorus
Ukrajinec
Podolák
22
article
Orgán Košutovy strany „Budapest“ při-
nesl sensační zprávu, že rozhodující kruhy se
rozhodly učiniti v Uhrách konec režimu Ti-
szovu a vládní straně práce daly ultima tum,
buď aby sama u sebe udělala pořádek, nebo
že se to uloží někomu jinému. Poněvadž ny-
nější parlamentní programaž na rozpočet bu-
de vyčerpán do vánoc, nastane také o váno-
cích krise a počátkem r. 1914 objeví se prý
už v parlamentě nové ministerstvo, majícív
čele Ladisl. Beö4hyho, který do té doby
uzavře mír oposicí. „Budapest uveřejňuje
již také podmínky onoho míru. Nový předse-
da sněmovní prohlásí Tiszův husarský kousek
ze dne 4. června 1912 za neústavní a tím od-
skranf možnost, aby tento čín byl pokládán
za precedena. Ministerský předseda vysloví
* tím souhlas a pošle se to také magnátské
sněmovně, aby to vzala na vědomí. Jednacl
řád se zreviduje a parlamentní stráž rozpustí
Nic víc si „Budapest“ nepřeje, ani revise
Tiszova nového volebního řádu, s nímž ovšem
v duší souhlasí také celá šlechtická oposice.
Přes to však, že „Budap.“ tvrdí, že i přes
úřadní dementi setrvá na své sensační zprá-
vě, máme ji za málo šťastný výmysl. V dob
kdy vojenská správa vymáhá nové, značné
zvýšení vojenského kontingentu a vojenských
břemen, což vše Tisza umí tak hravě prové-
sti uherském parlamentě; v době, kdy hra-
běcí oposice už si netroufá ani do sněmovny
přijíti a v zemi se stejně rozhodně odsuzuje
vládní terorismus, jako nejapná, školácká opo-
sice spojených hrabat, budou ve Vídni nejmé-
ně pociťovati potřebu nahraditi hr. Tiszu bý-
valým ministrem obchodu Ladisl. Bečthym
Hr. štěpán Tisza ještě nevykonal celou svou
povinnost a proto není třeba dávati mu na
srozuměnou, aby nel.
Košutův
Tiszův
Tisza
Budapest
Uhry
Vídeň
Bečthym Hradec
23
article
Z programu nejbližších dnů českých spolků
uvádím: recitační večer z básní Vrchlického, zá-
bavný večírek tamburašů, vycházku pe památkách
českých exekulantů v Rixdorfu, s německou před-
náškou pastora bratrské církvě Pudwenskéhoo
původu české emigrace a českou přednáškou Vá-
clava Dreslera; večer bude následovati v mistno-
stech besedy „Hus“ recitace, budba a řeč red. Hru-
bého. „Vojan připravuje se ku provedení Šubrto-
vých „Žní. e s liebájog vl Frant. Šelepa.
Vrchlický
Hus
Vojan
Šubrto
František
Šelepa
Rixdorf
24
article
s ůdseň snieuol
logt oz 45m
25
article
O sebevraždě a nervose.atém
Tragický případ rodiny Skorkovských na Smi-
khově, kdy duševně chorý otec zastřelil ženu, dítě
a sebe, rozrušuje hrozně citlivé srdce lidské. Co
pak se nedá takovým případům zabrániti? Dá s
zabrániti; vždyť lékaří radili nemocnému, aby sel
do léčebného ústavu, choť jeho byla upozorněna,
aby na něho dávala pozor. Ale so je vše platno,
když nemocný sám neuposlechne a rodina z veliké
lásky od nemncného se oddělití nechce a vůbec
jedná jen dle svého uznání laického. Jim se ne-
zdála choroba tak vážnou, abý rázně zakročili, do-
kud byl čas, zdánlivý klíd nemocného je klamal.
Skorkovský byl duševně churav, trpěl velikou ner-
vosností (tak zní novinářské zprávy) a nespavostí.
docházel denně na poradu k lékaři, ale zevně n-
kdo na něm nepozoroval žádných poruch nebo ne-
srovnalostí. Hovořil zesla rozumně a klidně a ještě
oslední večer se bavil se svýmí přibuznými a byl
neobyčejně veselý. V noci vezme dva revolvery.
obmatá po tmě hlavy svých obětí a postřílí je. 2e
jedna dcera uníkla smurti, jsouc postřelena, to je
dotolmtol dsevo
náhoda
„A proč jste nedali otce do nějakého sana-
toria?“, tázali se lékaři pozůstalé dcery. „Co pak
to bylo zapotřebí?“ divila se dívka. „Tatíček by!
ovšem zřejmě nervosní, ale jinak byl přece zcela
normální. A poslední den byl přímo veselý, takže
jsme se domnívaly, že je ze svých ponurých my-
šlenek zdrávl
Celý případ je velice poučný pro lid a ukazuje
jak se jednati a souditi nemá. Mírně probihající cho-
roby duševní čili tak zváné nervosy posuzují se
obyčsjně lehkomyslně a obyčejně musí dojítí ke
katastrolální ráně, která leprve lidi přesvědčí, že
ald nllatodšo nad
se mýllí. avokimb
ndtollog ntabeh
Skorkovský
Jim
Tatíček
26
article
Jsou melancholie, kdy nemocný, trépene děsi-
vými hallucinacemi smyslovými, venejvyšším zou-
falstvíkřičí, tluče hlavou o zeď a škrtí se přede
všemi. Jsou také melancholie mírné, kdy nemocný
neztrácí inteligenci, mluví na oko úplně rozamně
chová se klidně, má jen tísnivé nálady, naříká
nespí jako každý nervosní člověk. Takový ner-
vosní dovede zákrývati svůji stav, své černé myšlen-
ky z obavy, aby ho nehldalí nebo nedali někam do
ústava. Usmýslí l. že mu není pomoci, že je ztra-
cen, že mu ubývá pamět, má paralyšu nebo m
hrozí mrtviceb— a protože bude nejlépe, když
ukráti ten brdný život. zžalvonsla sse
Aby se rodina také netrápila, bez loho mají
v sobě také tu nemoc, vezme si ji s sebou do
hrobu. To vše usuzuje svou chybnou logikou, okoli
nevěří, protože ho chtějí jen těšítí, a on přeé ví
že je vše marné.do alA v vmva j
27
article
Máme zde mrtvoly a tu je nám jedno, pochá-
zíli smrt od zuřívého sílence nebo na oko klidného
melancholika. Oba dva jsou života svémuí i okol
nebezpeční a je povinností těch činitelů, kteří mai
zodpovědnost za živoh člověka, aby včas postarali
se o bezpežnost života nemocného i okolí. Máme
zde lékaře, rodinu a úřady. Nikdo nemá žádnou
zodpovědnost a dak se budou podobné případy
opakovati dále. Dokud se zdá nemocný rodine
moudrý, není dostl zralý pro dstavní nebo sanator-
ní léčení, zejména ledyž sám o sobě tvrdí, že je
zdráv. Lékař jen radí, nemá přece další moci, leda
že v případech vážného nebezpečí má upozornite
soud neb úřady bezpečnostn
Klidný neurasíhenický melancholik nebo hy-
pochondr dovede oklamati všechny svým rozumem
a provede sebevraždu stupňovanou smrtí své rodiny
s veškerou rafinovnnpstí, Svou inteligenci upotřeb
na provedení zamýšleného zločinu.a s
Skorkovský byl více měsíců zjevně chorý —
domácí věděli, že má úmysly sebevražedné a ne-
učiníli ani nejmenší opatření k jeho ochraně. Není
možno dosti důtklivě napominati rodiny k i větší
opatrnoeti. Opičí láska nevidí nebezpečí, které
pestřebuje dobře odbornik. Rodině, se vždy více
zamlouvá názor licholný, že to není tak zlé, ž
nervosa přejde výletem do lesa nebo k moři, nebo
po nějaké koupeli.
mnal
o9e an lalasěuiz šnal
Skorkovský
28
article
Nervosa kol 50 let je vždy podezřelá a nutno
dobře Pozlišovati a pátrati, nehí-li zde vážná cho-
roba vnitřní, cěvní, srdeční, pohlavních orgůnů.
ledvinová a pod., počátky paralysy nebo melancho-
lie, jako psychos velmi častých. Odborník musí lé-
čiti vždy celého člorěka a vedle toho působiti
na duševní projevy. Léčeni se má prováděti vždy
delší dobu, systematicky a třeba i proti vůli ne-
mocného, který většinou neuznává vážnost své cho-
roby a bojí se léčebného ústavu. Zajímavé je, že
„nerypsní, kteří jsou blízko psychosy nebo v ni.
vždy maji strach, aby je někdo nepovažoval za
„blázny. odvracejí od sebe každé podezření a od-
mitají vhodné léčení. Z nervosy se vyklube psy-
chosa, až když něco provedou. Bez duševni po-
ruchy žádná sebevražda se nestane, a tyto poruchy
mají zase své příčiny v tělesné konstituci a choro-
bách určitého rázu, k čemuž přistupují pak naho-
dilé motivy sociální a ethické, které spolupůsob
Problémy nervos a sebevražd jsou tedý velice
komplikované a třeba je studovatí, aby se zabrá-
ln
ometiii
MUDr. Šimsa
nilo neštěstí
Šimsa
30
article
hzzo oděboisqov
-uož odlai
sdu Různé zprávy.
31
article
Nank stšhovalecká ntéra v Hamburku
Nank stšhovalecká ntéra v Hamburku
Jak se ozpamuje z Hamburku, byly tam odhaleny
velké podvody, jež byly páchány na vystěhovalcích
Jistý hostinský společně s jakýmsi hudebníkeme
žezníkem syslematicky okrádalí vystěhovalce, hlav-
ně z Ruska a z Rukousko-Uherska. Prvním činite-
lem byl hudebník, který se zdržoval tam, kde byl
vydávány listký na dod. Vzal si na mušku vždy ně-
kterého vystěhovalce a namluvil mu, že mnu opatři
do Argentiny listek za 120 marek, tedy laciněji
nežli vystěhovalecká kancelář. Sedl-li mu ubožál
na lep, byl zaveden de hostince, kde čekali ostatní
dva podvedníci. Když vystěhovalec zaplatil, musel
v právodu jedncho ze tří společníků jeti navlast-
ní útraty do Rotterdamu, kde byl pak příveden
k domnělému lodnímu kantinskému. Vystěhovalci
se domnívali, že přijdou na loď jako cestujíeía
zatím byli přijati jako lodní nádenníci. šlo vždy
o cizozemské lodi, které se vracely domů. Něktěři
vystěhovalci, kteří měli ještě trochu peněz, utekli
a vrátili se do Hamburku, kde vše udali. Dosud
bylo ohlášeno 25 takovýchto případů. Při domovní
prchlidce u jednoho ze-tři zatčených podvodníků
byly nalezeny celé stohy dokumentů, z nichž možno
soudit, že aféra tato souvisí a vystěhovaleckou alé-
rou v Haliči.
Hamburk
Rusko
RukouskoUhersko
Argentina
Rotterdam
Halič
32
article
= Richard Wagner v biografu. Dodatkem k
zprávě naší v nedělním čísle o přítomných před-
staveních v biografu »Lucerněs třeba zmíniti se
ještě o zvláště výborné masce Wagnerových před-
stavitelů. Hned v obličeji málého Richarda vi-
díme ostré,karakterišfické rýsy W. gnerovy, v
nichž zračí se jeho neoblomná cnergic a pevná
vůle jíti vždy bezohledně za vytčeným cílem
V dalším průbéhu biografie Wagnerovy odpoví-
dají vždy masky dokonale pertrětům mistrovým
téže doby V koslymech ablcelé úpravě zev-
nějšku u Wagnera vystižen je charakteristický rys
jeho povahy: jebo záliba v přepychu a pohodli
Heřec, který Wagnera pro film hrál, dobře vy-
stihl živou, prudkou a v projevech citů výbušnou
povahu Wagnerovu, tak že i po té stránce mé
dlvák v »Lucerně« před sebou Wagnera poku
možno věrného
Ruský koronni prine dostal právě od če-
ského kapelnika Hanku krásné Alešovy loutký
které mu způsobily mnoho radosti. Také byly pro
něho přeloženy někleré hry z »Knihovny vzor-
ných ſoutkových herv, které vydala revge »Český
loutkář« v Praze-l.
laz Japonský systém bezdrátého telelonu. J-
ponská vláda má od nedávna k disposíci nový sy-
štém bezdrátého telefonu, který vynalezl elektro-
lechnik Torikata. Vláda nařídila všem podřízeným
lodním společnostem, aby nový přístroj daly n
všecky velké lodi. Svstém je patentován také
evropských státech. Přednosti přístroje jsou v jeho
neohyčejné prostotě, neboť se liší jen zcela nepa-
trně od obyčejného telelonu.
Wagner
Wagnerův
Heřec
Hank
Alešův
Praha
33
article
Balonová výprava na Novou Guinejl. z
Vídně, 10. listopadu. Nově založené komitě hodl
nákladem 3 mil. K vypráviti balonovou expedie
k prozkoumání Nové Cuineje. Bude k tomu účelu
zbudováno Parsifalovo lěladlo nákladem 300.000 K
Voda, sterilisovaná ozonem. Vě francouzsk
armědě jsou již delší debu činěny zajímavé pokus
se sterilisováním vodý bzonem, který dělá z říčn
vody vodu pitnou. Osvědčí-li se tato melhoda, bu-
de postaráno vojsku na pochodech o nezávadnou
pitnou vodu. Před několika dny byl učiněn poku
spověstně špatnou vodou Seiny. Voda byla smi-
chána se vzduchem prosyceným elektřinou: elek-
třinou proměnil se kyslik ve vzduchu v ozon, jen
pročistil vodu. Z kalné, nechutně vypadající vod
stala se voda křišťálově čistá, bez chuti a pprost
všech mikrobů.
= Cholera. Z Pešti, 10. listopadu. (K. k. uh.
Na venkově událo se 11 nových onemocnění cho-
lerou
šln Z K y šiněv a, 10. listopndu. (Spb. Ag.) V krnj
jzmajilovskémudály se tři nové případy choler
ši ea olelzd6hěe5aJo ladslov šole
Parsifalův
Vídeň
Seina
Pešť
Aga
34
article
2a5 klavolní ilibs
35
article
i851 nialbogolal
37
article
Za hranicemi.
Věci bulharské
Za hranicemi.
Věci bulharské
Př uzavření sjezdu slovanskv
strany bulharské, jež se nazývá také
stranou cankovištů a má za předsedu dra.
Daneva, tento politik promluvil a prohlásil-
Není třeba, abyste se rděli za skutky vá-
mi nespáchané. Katastrofa Bulharska není vi-
nou naší, nýbrž následkem atentátu, učiněného
na srbské vojsko bez našeho vědomí. Ještě
jednou opakují s důrazem, že události, zapo-
čavší dnem 17. (30.) června t. r., jsou cizí naší
politice. Kdybychom byli měli úmysl vypově-
děti vojnu, nic pro nás nebylo snazšího, a byl
bychom také Bulharsku zabezpečili dobrý vý-
sledek takové akce. My jsme válku ani ne-
vypověděli, ani nezačali, protože jsme jí ne-
chtělí, povážujíce ji za zbytečnou. Naším úmy-
slém bylo zavésti kondominium ve sporném
území a zátím, co by kondominium trvalo.
byli bychom všecky spory se svými spojenei
vyřídili po dobrém, každý spojenec by měl
svůj správedlivý díl a balkánský spolek by
byl zachován a bulharskému národu bylo by
uspořeno pokoření na bojíšti a potoky pro-
lité krve. Rozejděte se s pevnou důvěrouv
naší stranu, jež vždycky pracovala a praco-
vati bude pro blaho Bulharska,vea dolnnobe
Agitací pro přestoupení bulhar-
ského národa kunii vzal na sebe t. zv.
Bulharsko
38
article
Národní spolek“ v Sofiji. Spolek, uspořádal
za tím účelem v místnostech „Slovanské be-
sedy“ a „Důstojnického klubu“ v měsíci říjnu
a počátkem listopadu tři veřejné schůze, n
nichž vystoupili jako hlavní agitátoři pro
unii D. Marinov a S. Nikov. Debaty se zu-
častnili. Grablašev, N. Stanev, plukovnici Mi-
chajlovský a Salebašev, Chr. Nejkov, V. Čaplí-
kov, Srebren Petrov, setník Šurbanov a C.
Fičev. Důvod pro příjetí ünie je zvláštní, s vě-
rou a náboženstvím nemá nic společného, Re-
soluce jej stylisuje tak: Naši nejhorší nepřá-
telé jsou Srbové, Řekové, Černohorci o a Ru-
muní, a oni jsou pravoslavní. Pravoslavné je
žaké slovánské Rusko, jež je jejich ochrancem
D Marinov
S Nikov
Grablašev
N Stanev
Nejkov
Fičev
Srba
Řek
Černohorec
Rusko
národní spolek
Srebr Petrov
Šurbanov