ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3e731000-8f1b-11dd-b444-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 38 celkem · entity: place 68, person 157, org 17, work 3
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v ponděli 10. listopadu 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 309.
4 masthead
doso taoaelov šm
5 masthead
U úrobném prodejír
6 article
la renní a večerní Hiety předplácí sa v Prane v administrantn na mněsleo na čtvrt lota c š K — s dvojí donáškou něsle e čvrv lat 7 kal ve nIlálkách na másin V Kwou Í Poštou na čtvrt ist . K 0b * dvojí sásiln na másle na čtvrlota sl K d
7 article Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“ ovhod Haličská krise. d Z Vídně, 10. listopadu. „Montagsrevue“ sděluje: Není pravda, že jednání ve Lvově o haličskou zemskou reformu se rozbilo Stav jeho není tou chvílí příznivý, avšak bude v něm pokračováno a to nikoliv beznadějně. Proto není odůvodněný krajní pessimismus, který jevi se v některých výkladech novi- nových Z Vídně, 10. listopadu. „Monta gsrevue“ zakončuje svoji dlouhou, patrně inspirovanou stať takto: Situace je jasná. Rozmyslí-li si haličská oposice věc ještě v poslední chvíli, přestane okamžitě krise říšské rady, která potom bude moci spěšně zdolati nejpilnější svoje úkoly. Setrvají-li však ve Lvově ve svém odporu proti reformě volebního řádu a následkem toho Rusíni ve Vídni v obstrukci své, bude posunut paragraf 14. pro nedoko- naně záležitosti této poloviny říše do samého popředí. Zodpovědnost za takový obrat padla by na strany politické. Hr. Stürgkh by jim sotva prokázal laskavost, aby hnal opatřeníji- ných věcí, nežli bezprostředních zájmů říš- ských k režimu patentů, aby na sebe uvalil po- litickou vinu, zahajuje systém absolutistický. Nebude následovati frivolity, která teď otra- vuje parlament a celý politický život rakou- ský, žádajíc zastřeně nebo nezastřeně zasta- vení ústavy. Stürgkhova audience. — Společná ministerská snag olačebel
Rusín Stürgkh Stürgkhův Vídeň Lvov Hradec
8 article
rada Z Vídně, 10. listopadu. Ministerský před- seda hr. Stürgkh byl včera dopoledne o 11 hod. přijat císařem na zámku schönbrunnském ve zvláštním a dlouhém slyšení, ve kterém re- feroval o vniternísituaci. Možno pohlá dati věcí jistou, že v referátu jeho velké míst měly věcí haličské. Dnes koná se společná minister skárada. Vídeňská zpráva o úpravě platů učitelských pro rok 1914. polja vlvei Z Vídně, 10. listopadu. „Montags- evue“ se dovídá z autentického prý pra- mene, že v rozpočtu, který byl sta- noven zemskou správní koimisí pro království České, nalézá se definitivní zvýšení platů učitel- ských procelý rok 1914. (Zodpovědnost za pravdivost této zprávy ponecháváme ví- deňskému pramenu. — Pozn. red.) valslro vi
Stürgkh Vídeň
9 article
Ber. Pretis-Cagnado. doo Z Vídně, 10. listopadu. V sobotu zemřel pryní odborný chef v ministerstvu vnitra. tajný reda svob. pán Pretis ve věku 55 let. Baron Pretis jmenován byl teprve 3. září cí- sařem tajným radou, avšak v těto vlastnost ješte přísahu nesložil. Byl synem ministra fi- nencí v kabinetě Adolfa Auersperga, potom- nio místodržitele ferstského. apSd aam Pohřeb ryt. Gomperze. 7 vanř, 9. lisiopadu. (K. k.) Dnes dopoledne liesl se za necbyšejně velikého účastenství šlro- 1ch kruhů pobřeb čestného presidenta Rakouské- lic jivěrního ústavu Maxe ryt. Gomperze. Do- vlli te m. j ministerský předseda m. s. dr. svob 1a Dack, ministr vnitra svob. p. Heinold, ministr zeleznic svob. p. Forster, místedržitel svob. p. Úienerlh, guvernér dr. Sieghart, president nejvyš- společné účtárny svob. p. Plener. četní odboroví přednostové a členové panské sněmovny, ředitel Severni dráhy svob. p. Banhans, president Jižni dréhy dv. rada Eger, president bursovní komory. předseda ústavověrného velkostaíku na Moravě baron Baratta, deputace videňské a brněnské ná- bozenské obce židovské, četní velkoprůmyslníci, fi- nančníci, zástupcové bankovního světa, ředitelé fi- liálek Úvěrního ústavu v hlavních městech zem- ských. deputace brněnské obchodní komory s pre- sidentem a vicepresideniem v čele. Mrtvola byla nochoyána na hřbitově v Döblingu, kde. V ředite
Baron Pretis Auersperg Max Gomperz Forster Úienerlh doktor Sieghart Plener Jižni Baratt Vídeň Eger Morava Döbling m . s panská sněmovna úvěrní ústav
10 article
Úvěrního ústavu dr. Spitzmůller pronesl vřelou vzpomínku na zesnulého a vrchní rabín dr. Gůte- mann ocenil život zesnulého. olá fodárn Pro zřízení italské university v Terstu. Z Terstu, 9. listopadu. V souvislosti se schůzemi za zřízení italské university v Ter- stu, které se konaly včera a dnes v různých italských městech Přímoří, byla dnes dopo- ledne uspořádána italskými universitními po- sluchači ve zdejším divadle Rossettiově četně navštívená schůze, na níž četní řečníci, mimo jiné také říšští poslanci Gasser a dr. Pittaco. mluvili o projednávaném předmětu. Byla schválena resoluce, v níž se zadržování ital- ské university ličí jako akt zřejmé nespra- vedlnosti vůči italskému národu a prohlašuje se, že více než kdy jindy nutho trvati na zři- zení italské university v Terstu. Po zchůzi táhli účastníci za zpěvu přes Via Acquedotto ke kavárně Volti di Chiossa, kde byli za- drženi a rozptýleni stráží. Několik lidí bylo zatčeno pro neuposlechnutí stráže. l as e vá oos Zlepšení ve stavu Fr. Košuta. shn v Z Pešti, 9. listopadu. (K. k. uh.) Ve stavu Fr. Košuta nastalo odpoledne potěšitelné zle- ořal pšení. Z Pešti, 9. listopadů. (K. k. uh.) O stavu Františka Košuta byla dnes o 10. hod. v noc vydána lékařská zpráva, že je jeho stav přea nepatrné zlepšení stále ještě povážlivý a při- jímání potravy zcela minimální.
doktor Spitzmůller Gůte Gasser Pittaco Volti Chiossa Košut Terst Francie Pešť Rossettiov
12 article
Volební kampaň v Bulharsku, o sei Ze Sofije, 9. listopadu. (K. k.) Ministr za- hraničních záležitostí Genadiě v zahájil vo- lební kampaň velkou řečí, kterou dnes pro- nesl ve schůzi své strany. Řečník litoval, že přes jeho radu nebyl uzavřen mír za vyjedná- vání o přímčří v Čataldži v okamžiku, kdy skoro intaktní vojenská moc Bulharska uklá- dala Srbsku úctu ke smlouvě a Řecku umír něnost v jeho nárocích. První velkou chybou předešlé vlády bylo, že vyjednávání v Lon- dýně vedla bez žádoucí obratnosti a přerušila je bez dostatečných důvodů. Diplomatické chyby měly za následek iselování Bulharska a nspřátelství jeho sousedů. Schůze přijala sympaticky budoucí pracovní program vlády Jazyková aléra při Amundsenově přednášce. Z Berlína, 9. listopadu. (K. k.) V týdenním přehledu konatntuje „Nord. Allg. Ztg.“, že po- dle zákonných ustanovení byl oprávněným zá- kaz, aby objevitel jižní točny Amundsen po- užíval na přednášce ve Flensburgu noreké řeči. Jeciliže přes to požádal ministr vnitra vládního presidenta ve šlesviku, aby dovoli použíti norské řeči při přednášce ve Flensbur- gu, stalo se to z toho důvodu, aby se vyvaro- valo i jen zdání, že v Německu nebylo patřičn ochoty k muži tak velkého významu a takové vysoké vědecké zásluhy, jako jest objevitel jižní točny.
Amundsenův Amundsen Bulharsko Řecko Lon Berlín Nord Flensburg Flensbur Německo
13 article
„Norddeutsche“ o pověechné situacl. Z Berlína, 9. listopadu. (K. k.) „Nord. Alle Ztg.“ píše: Pro vyjasnění poměrů na východě nastaly jisté obtíže, které zdržují dílo míru bez vážné reruchy, Řecko-turecké vy- jednávání vázne. Ale ani tato ololnost. ani zvláštní přání jednotlivých států východ- ních nejsou povážlivé, pokud velmocí nedajíae strhnoutí k jednostrannému stanovisku, nežá- doucímu pro vzájemnou dohodu. To se nestalo a také nestane. V důvěře v převahu evrop- ských zájmů mírových lze souhlasiti s klidnou důvěřivostí, s jakou se sir Ed. Grey a Kokov cov vyslovili o situaci.
Ed Grey Kokov Berlín Nord
14 article
Venízelova řeč pří Jonetenově návštěvě. Z Athén. 9. listopadu. (Ag. d'Athénes.] Za ho- stiny, dávané na počest rumunského minintra vni- tra Take Jonescua, pronesl ministerský předseda Venizelos tento přípitek: „Milý pane ministře) Nejsem s to vám vysloviti, jak šťaslni jsme z vašt návštěvy, která poskytuje nám příležitost, opla- titi de jisté míry velkolepé a nezapomenutelné přá- telství, které nám Rumunsko prokázal při koníerenci, svolané za účelem uzavřent mirové smlouvy, která nese jméno vašeho krásně- ho hlavního města. Tato smlouva, která jest také vámi podepsána a pro jejíž uzavření vaše země a vy osobně čitáte se k nejdůležitějším činitelům, zabezpečuje pravou rovnováhu na Balkáně a bude na příště fundamentální listinou tohoto polo- ostrova evropského. Protože smlouva tato sou- činností států, které spolupůsobily na jejím uza- vření, zaručuje mír a bude tvořiti podklad stále užšího sblížení, bude, jak jsem úplně přesvědčen, nejdůležitější etapou v dějinách těchto zemi. Při- píjím na blaho a velikost Rumunskalii eoe
Venízelův Jonetenův Venizelos Atény Rumunsko Balkán opel Aga . d ' Athéne
15 article
Ministr Joneseu odpověděl: „Povznášeje číši na vaše zdraví, prosím, pane ministerský předsedo. abyste dovolil nejdříve vysloviti vám nejvroucnější díky za dojímavé a srdečné uvítání, kterého se mi dostalo. Nezazlite mi dojista, jestliže při tom v první řadě vzpomenu obyvatelstva v Pireu a Athénách, jehož chování mne hlubnce dojalo, a v mém srdci zůstane nezahladitelná vzpomínk na pobyt v jeho středu. Už dávno měl jsem vstou- piti na tuto posvátnou půdu a jinak než v myšlen- kách obdivovati nesmrtelnou Akropolis, která stě- lesňuje největší lidské úsili o věčnou krásu, sniti na této půdě, na které vzkvétá národ, jehož dějiny jsou úzce spojeny s dějinami lidské myšlenky. Přea lo považuji za štěstí, že k mé první návštěvě to- hoto místa došlo po bukurešťském míru, který uza- vřel celou minulost a položil základy pro budoucí život národů, které obývají tento kout Evrcby.
Joneseu Pireus Atény
16 article
Bukurešťský mír jest jako včechna lidská díla pro- duktem snah a nadšených hnutí národů, ale jen po- tud, pokud tyto veliké síly dovedou si osvojiti onu sílu duševní, která má v daném okamžiku čest a úkol je zastávati. Vaše zářivá síla duševní, plná jasnosti a míry, vaše upřímná láska k pravdě, kte- rou jsem obdivoval už za naší první schůzky, to byly, pane ministerský předsedo, určující činitelé Tuto smlouvu, na níž měl jsem čest spolupůso biti delinoval jste podivuhodným způsobem, nazvav fundamentální listinou a tím podkladem pro sblí- žení Rumunska a Řecka, kteréžto oba státy jsou nadšeny pro mír a mezi nimiž nevidím žádné růz- nosti v názorech. Budnucnost dokáže velkost na- šeho společného díla. A jestliže dějinv zapomenou jména těch, kteří smlouvu podepsali, poněvadž uchová jenom jměna mocnářů a národů, jest přece neméně pravdou, že jsme věrně slbužili svým zemím a tím věci míru a civilisace, že jsme si získali ve- likých zásluh, jediná odměna, na kterou lze činiti nárok, konáme-li zvou povinnost. Proto připílím pane ministerský předsedo, na vaše zdraví, jakoi ina velikest, zdar a štěstí Řecka.
Rumunsko Řecko
17 article Události na poloostrově
Události na poloostrově vde balkanskem. Řecko-turecké vyjednávání. Z Athén, 9. listopadu. (Ag. d'Athénes. Včera oznámili turečtí delegáti ministrovi zahr záležitostí Danasovi rozhodnutí své vlády. Zda se, že Porta nejem nečiní žádný ústupek, aby se dospělo k dohodě, nýbrž člní nové poža- davky v projednaných už otázkách vakufových statků, desátku a stální příslušnosti. Ag d'Athénos dovídá se z bezpečného prámene, že ministr odmítl zahřjiti diskusi o nových po- žadavcíeh a vyhradil ji ministerské radě. Úřad- ní kruhy jsou jednáním Turká zklemány. V veřejném mínění jest patrno jisté vzružení. Z Ceřihradu, 9. listopadu. (K. k.) V kru- zích Porty se proslýchá, že turečtí delegáti Athenách zpravili Portu, že ministr Take Jo nescu, který sem zítra přijede, ujal se na zá- kladě svých rozmluv v Athenách úkolu býti prostředníkem neho rozhodčím soudcem mez Tureckem a Řeclem, aby přivadil dohodu sporných bodech mírové smlouvy. Delegát mi- nisterstva evkafu Seniuddia odjede zítra s in- strukcemi do Athen. 5 nišěllee
Port Atény Ceřihrad Turecko Aga d ' Athéno Aga . d ' Athéne
18 article
Výročí obzazení Soluna Řenkom. Ze Soluna, 9. listopadu. (Ag. dAthénes.) Město Solun oslavilo včera s velikým leskem jednoleté výročí osvobození. Slavnestní den byl zahájen 21 ranámi z děl. Brzo na to při- byla královská jachta „Amphitrite“ s korun- ním princem, který byl slavnostně uvitán.V 10 hodin dopoledne vykonána byla za přítom- nosti korunního prince konsekrace chrámu sv. Demetria, který byl své doby proměněn Turky v mešitu. Po konsekraci vykonal korunní prin přehlidku vojska. Večer konala se slavnostní hostina na kterou dostavili se zástupcové předních kruhů společenských. Osvětlením pochodňovým průvodem byly slavnosti zakon- čeny. V nocí vrátil se korunní prine do Athen lar log
Demetrio Turek Soluna Soluna Řenkom
19 article
nsksn švomob a šbozěn v bakrecn molonbe sz vlale
20 article
sala vnovl
21 article
Bulharský král. lobor le Ze Sofije, 10. listopadu. Král Ferdinand v nejbližších dnech vrátí se do hlavního mě- sta, nezůstane zde však dlouho, nýbrž hodlá vydati se opětně na cestu do Vídně a d Berlína Z Bělehradu, 10. listopadu. Zde jsou opět ně rozšířeny zprávy, že král Ferdinand bul- harský chce vzdáti se trůnu na prospěch ná- sledníka prince Borise,
Ferdinand Boris Sofijá Vídeň Berlín Bělehrad
22 article Za druhou českou universitu
Za druhou českou universitu Velkolepá manifestace za druhou českou uni- versitu byla včera uspořádána v Měšťanské besedě v Praze. Prostorná dvorana nemohla pojmoutí množství účastníků a tak i chodby a schodiště čítárna byly přeplněny. Mohutný projev byl učiněn nejen za kulturní požadavek druhé čes, university ale také pojednáno o nedostatcích výsokých škoi pražských, jichž záležitosti v minulých dnech do- staly se do popředí úvah a rozhovorů. a Mezi hosty manifestační schůze byli zejména J. M. prof. dr. Mareš, rektor české university. J. M. prof. dr. Kašpárek, rektor české techniky prof. dr. Miřička, děkan právn. fakulty a před- seda Ú. S. č. U. V., prof. Jar. Vlček. děkan filosoí fakulty, univ. prof. dr. Hoetzel, univ. prof. dr Herrmann šl. Otavský, univa prof, a říš. poslanee dr. E. Formánek, prof. dr. Haskovec, prof. dr Jarník, prof. dr. Drtina, prof. dr. Groh, prof, dr Daneš za Ú. S. č. U. V., prof. dr. Weigner, prof. dr. V. Novotný, doc. dr. Mildschuh. doc. dr. Kosi- cký, doc. dr. Hujer. doc. dr. Br. Foustká, doc. dr.
profesor doktor Mareš Kašpárek miřička U V Jar Hoetzel Herrmann E Formánek Haskovec Jarník Drtina Groh Daneš Weigner V Novotná docent Mildschuh Kos Hujer Britain Praha
23 article
E. Beneš, doc. JUDr. a PhDr. B. Baxa, doc. dr Hýsek, doc. dr. J. O. Šimák, univ. lektor K. Bláha, dvor. rada prof. dr. Stoklara, prof. techn. MM. Va- něček, dvor. rada prof. B. Procházka, prof, dr. techn. Černý. MUDr. Ot. Faustka za Spolek asist. čes. vys. škol, dr. Jindř. Šole za stranu národni. inž. J. Dvořáček za nárední stranu svobodomyslnou dr. V. Bouček za čes. stranu pokrokovou, říš. posl prof. dr. Velich za českou stvanu agrární, říš. po- slanechdr. Šmeral za českoslovanskou soc. demo- kracii, dr. Ant. Hajn za stranu státoprávně pokro- kovou. dr. Fr. Smrěka, předseda Národní jednoty v Olomeuci, insp. Prček za Jednotu stát. zřízenen P. Josef Šimon, křížovník. Delegáty vyslala řada akademických spolků. oolzjov olezalud vi Omluvili se: univ. prof. dri O. Schrutz účastí na manifestační schůzi v Příbrami, kde převzal re- ferát, dr. Fr. Smotlacha, posl. dr. Kramář, posl. dr Tobolka, prof. dr. Janko, univ. lektor Ad. Černý prof. dr. Fr. Slavík, doe. dr. M. P. Haškovec, doe dr. Jul. Glücklich, dvor. rada dr. Strouhal, dr. Ja Jelínek, univ. prcí. dr. Drachovský, posl. dr. inž. Neumann, prof. dr. Gruber, prof. dr. Horáček pref. dr. Krejčí, doc. dr. K. Chotek, doc. dr. Li- benský, prof. dr. A. Kravs, cřiš. posl. F. Jirásek, prof. dr. K. Kroftaí prof. dr. Čáda, Česká obec so- kolská (dr. J. Scheiner). Projev zaslalí účastníci schůze učitelstvá v Nymburce ze dne 8. listopadu [předzeda Jos. Rohovský) a Ústřední spolek če- lev ských zen, nečhen odva az odone Scliůzi přednedalamsl. MUC. Merta Krupl- čková, předsedkyně Svazu českoslovanského slu- denislva, která v úvedních slovech vzpomenula, že podobná manifestace koná se snučasně v Příbram a v Brně. Česká všestudentská fedarace vystupuje rolidárně ve věci kulturního požadavku českého sludentstva.
E Beneš docent JUDr PhDr Baxa Hýsek doktor Šimák K Bláha profesor Stoklar technický Procházka Černá MUDr Otakar Jindřichův Ing J Dvořáček V Bouček Velich Šmeral Antonín Hajn Prček dri O Schrutz Smotlach Kramář Tobolka Janko Ada Haškovec Jula Glücklich Strouhal Jelínek drachovský Neumann Gruber Horáček Krejčí K Chotek A Kravs F Jirásek Čáda J Scheiner Rohovský Merta Virginie Olomeuc Příbram Francie Nymburk Jos Brno národní jednota sokolský ústřední spolek čelev svaz českoslovanský sla
24 article
Polom dr. F. X. Hodač, docent brněneká technikv, premluvil o zřízení druhě české univer sity v Brně. Řoč provázena hlučnou pochvalou. J. M. rektor české vniversity prof, dr. Fr. Ma- reš vyslovil náhled, že by do věci nejvhodněji za- sáhnouti mohli otcové ztudentů jakožto voličové. Zmínil se také o sobotní manifestaci studentů, kte- ne rou označil za velmi důstojnou. J. M. rektar české vysoké školy technické prof. dr. Kašpárek poděkoval netechnikům za prcjevy sympatií a vyslovil naději, že nastane zlep. kení poměrů.9 Za Ústřední spolek uěitelů vysokoškolský h prohlásil děkan prof. dr. Miřička, že profesoři usilovně podporují snahu za zřízení druhé českke university. le Ke konei schválena následujicí lneším ol los Anoman llož vovsě řselaesh viteobžšito Hie „Účastníci schůze, konané v Měšťanské besedě vyslechnuvše referát doc, dra. Hodače a projevy J. M. rektorů prof. dra. Mareše a dra. Kašpárka a J. S. prof. dra, Miříčky za Ústřední spolek čes. profesorů vysokoškolských, prohlašují zří- zení české univercity v Brně za vrcholný a ne- odkladný požadavek dnešního kulturního vý- voje českého. Žádají zřízení české university v Brně jako povinnest státu vůči českému ná- rodu. žádají českou delegaci, aby otázku neod- kladného zřízení této university udržovala v po- předí svých snali. Protestují zároveň proti neustálému odkladu zřízení novostavby české vyso školy technicko
doktor Hodač profesor Kašpárek Mareš Miříčka Brno Francie . Ma český univerzita v Brno
25 article
sbatboi s5e
26 article
ranní čislo v sot vačernl. o oaa s Ve filiálkánh na ven kové ranní disloa.. . . . 10n rečerni lneerňt voll plati se botově napřed. Předplnceni al inserty přijine admanistrača v Mariané ul.. v Tim nncháron s las a redakon, tiskárnu a skpede- „Národnich Llstů“. o Eukopsay se nevracoji
Marianý ulice Národnich Llstus
27 article
v Praze, ústavů při medicinské české fakultě kolejních budov fakult právní a filosnfické řádného výbudování universitní knihovny a žá- dají doplnění české techniky v Brně. ůně Odmitají však pokusy, aby poukazem na ny- nější nedostatky vysokých škol oddalovalo se zřízení české university v Brně. Protestní amanifestační schůze učitelstva v král. Ceském. Ve třinácti městech českých konaly se vče- rejšího dne veliké učitelské schůze, na nichž pro- míuveno bylo o nynější situaci učitelstva, jeho zá- pasu o zlepšení hmotné existence, chování se vlády a zemské správní komise, jakož i důsledcích z ne- udržitelného stavu dnešního plynoucích. Na schůzích, konaných za přítomnosti poslan- ců, zástupců naší autonomie, přijaty byly resoluce. v celku souhlasného znění. Uvádíme ze zaslaných nám zpráv tyto: Z Plzně: Ve velké dvoraně hotelu Waldekova v Plzni konala se včera za veliké účasti manife- stační schůze českého učitelstva ze západu a jihu Čech. Hlavní řečník řidící učitel K. V. Tuček pro- mluvil v delší řeči o nynější situaci učitelstvav král. Českém. Učitelstvo je v krajně kritické situaci Hinanční a je odhodláno proto sáhnouti k nejkraj- nějšímu prostředku, všeobecně pasivní resistenci. před jejímž zahájením však učitelstvo ještě jednou upozerňuje povolané kruhy, by zjednaly nápravu. Učitelstvo žádá na vládě, by nařídila zemské správ- ní komisi, aby se s učitelstvem finančně vyrovnala, neučiní-li tak, sáhne učitelstvo k činu. Učitelstvo dává vládě poslední lhůlu do konce tohoto roku. Dnes již učitelstvo nevěří slibům nikoho, dnes chce skutky. Řečník apeluje na české rodiče, by skci učitelstva plně podporovali. K výzvě řečníkově projevuje přítemné učitelstvo povstáním souhlas s úsnosením ústředního výkonného výboru o pasivní resistenci. bos
Waldekův K V Tuček Praha Brno Plzeň západ Čechy kolejní budova fakulta právní český univerzita v Brno
28 article
Purkmistr král. města Plzně dr. Václav Peták prchlašuje, že obeení zastupitelstvo plzeňské pod- porovalo vždy snahy učitelstva o zlepšení hmot- ných poměrů a konstatuje, že obec plzeňská dává svému učitelstvu každoročně dobrovolný přídavek, jenž činí letos 117.000 korumn. Řečník vyslovuje přání k učitelstvu, by i v nynější, kritické situacl zachovalo rozvahu a k pasivní resistenci, jež by pro českou věc byla pohromou, nesahalo. Bývalý zemský poslanec dr. Matouž Mandl zdůraznil, že národní strana svobodomyslná vyko- nala vůči úřadnictvu a učitelstvu plně svoji povin- nost jak na zemském sněmu, tak i na říšské radě a vykonala též pro uvolnění českého sněmu, jehož dělnost mohla by zjednati nápravu nynějších po- měrů učitelstva, vše, co bylo v její moci.
doktor Peták Mandl Plzeň
29 article
Po dalších projevech učitele Šimka a řídicího učitele Stárka navrhl uč. Mudka tuto reso- „Učitelstvo a občanstve českého západu, shro- mážděné na protestní manifestační sehůzi dne 9. listopadu 1913 v Plzni, protestuje se vší rozhodno- stí, že nedošlo dosud k úpravě hmotných poměrů učitelstva, ačkoliv zemská správní komise vládne prostředky původně k úhradě platů učitelských ur- čenými. Vyzýváme vládu, která, zavádějíc absolu- tismus v Čechách. dovolávala se apřímo dojemného volání učitelstva po úpravě«, aby uložila zemské správní komisi, aby neprodleně upravila platy uči- telstva tak, by vyhovovaly Šu 55. ř. z. Jest povin- ností vlády zjednati v Čechách pořádek, aby dělný sněm mobl provésti úpravu definitivní. Než této bude dosaženo, budiž provedena úprava zatímní od 1. července 1913, jak proponováno r. 1912 perma- nentní školskou komisí a pro r. 1914 dle návrhu zákona schváleného permanentní školskou komnisí. sněmovní. Žádáme politické kruhy i nejširší veřej- nost českou, aby v zájmu kulturního vývoje bu- doucí generacn postaraly se o to, aby učitelstvo neúpělo na dále v bídě a strádání. Nebude-li poža- davkům učitelstva do 31. prosince t. r. vyhověno, provedeme boj. jak ohlášeno proklamací, vydanou výkonným komitétem českého učitelstva.“ Z Nové Paky. Manifestační protestní schůze učitelstva školních okresů Jičín. Nový Bydžov,
Šimek Šu Plzeň Čechy Nová Paka Jičín Nová Bydžov
30 article
Nová Paka, Semily konána byla dne 9. listopadu Nové Pace za účastenství 400 učitelů, poslanců ppro Maštálky. Lisého, Janáka a přátel škol- ství. Shromážděné přivítal zvolený předseda pan Janků, okresní starosta p. Záhejský za okresní za- stupitelstvo a p. MUDr. Matys za městskou radu v Nové Pace, Odb. učitel p. Koudelka z Nového Bydžova za častého souhlasů shromážděného uči- telstva vylíčil neudržitelné poměry, v nichž učitel- stvo se svými rodinami bez své viny se ocilo a pro- hlásil, že učitelstvo poměry ty dále nesnese a ne- bude-H jeho opravněným požadavkům do 31. pro- since vyhověno, zahájí pasivní resistencí na tak dlouho, dokud jeho finanění poměry řádně upra- veny nebudou. Na dotaz předsedy p. Janků připo- juje se veškeré učitelstva bouřlivě k tomuto pro- hlášení. K návrhu p. uč. Hakena vyslovuje shromá- ždění politování, že obecní zastupitelstvo žižkov- ské o přeložení p. uč. Bimy žádá pro jeho kriliku luci.
Maštálek Lisý Janák Janko Záhejský MUDr Matys Koudelka Haken Nová Paka Semily Nový Bydžov
31 article VEUILLETON.
VEUILLETON. Význam Kosorových dramat. Napsal Božo Lovrič. — Přeloženo z rukopisu Kosorova dramata vzpružují ku práci, tolik maji síly živolní. Napsána jsou za vítězného nadše- ní, které diváka osvobozuje od hrubé skutečnesti S vírou ve vyšší, vznešenější život odcházejí diváe z hlediště. Průměrnosti Kosor nenávidí, umění jeho není téměř nic jiného, než nevstálý boj a člověkem jenž byl stvořen k obrazu božímu, ale pro mali- cherné pošetilosti a kramářský prospěch odřek ze nejvyššího, aby otročil chvilkovým choutkám požitkům. Kosor se opájí výrazem, a chtěje i to vysloviti co vzdoruje lidskému slovu, přechází v ekstalické stavy prorocké. Vše jest u něho symbolem a každá věc žije mu svým zvláštním životem. Smysly a ci- tem vniká v radost světla i ve smutek mraku. Vše- chen vesmír je stvořen pro něho, on jest středem i pánem a sesmutní, nemůže-li očima, ni rukama. ni duší dotknouti se paprsku hvězdného neb svě- tlosti sličné ženy. Toť smutek pro vše nedosažitel- né. Kosor churaví od vlastní síly, slézá nejvyšš srázy, aby našel říši kouzelnou, říši nemožnosti Ještě krok a hrdinové Kosorovi byli by směšnl Leč právě v tom tkví jeho velikost, že Kosor zná miru i meze, za které se bez trestu nevchází. v abstraktních výjevech zachraňuje ho dotek země Vyseko se vznáší, a když divák se již domnívá, že mu zmizí s očí, tu se závratné výše se otočí k ze- mi, aby letným dotekem jejím se vzpružil a sílu svou obnovil jako bájeslovný Anteus. To, čeho jiní nemohou dostihnouti, jej vábí, mámí a vzpružuje k dílům ještě závratnějším. Kosor je člověk in- stinktu, jenž ohromnou silou krotí sebe i jiné ovdll
Kosorův Lovrič Kosora Kosor
32 article
Dychtě, aby podal svůj nejvyšší výraz, tvoří li a obírá přírodu, nikoli z hnusné choutky lakom covy, aby kořist podržel pro sebe, nýbrž z marno- tratnosti bohalcovy, jenž je proto stvořen, aby ze svých pokladů štědře jiným udílel. Darovati se. poslední kus roucha svléci, toť povelání všech ve- likých uměleů. V tom jest i význam Tolstého, La- komec zůstává chuďasem i při všem bchatství, žebrák, jenž svlěká vetchý plášť, aby jej dal jiné- mu ubožáku, povznáší se nad Kroesa. Kdo udílí nemůže zchudnomti.
Tolstý
33 article
Málokterému umělci podakilo se jako Kosorovi spojiti v celku tak dekonalém naturalismus s my- sticismem: ony dva hlavní živly ve slovanskén umění. Z protikladu toho rozvila se veliká rusk literatura. I u Čechů ze ony dva proudy kříží a spojují a ve svém kontrastu i jednolnosti tvoří. vytvořily nejvýraznější národní představitele. Jmé- na Husa, Březiny a Bílka, jakož i průkopníci ško- ly realistické v Čechách nejlepším jsou teho důka- zem. Toť jest i hlavní rozdíl mezi slovanským a áalským realismem; neboť mimo Maupassanta Balzaca solva který Francouz, líče náš vezdejš život, dospěl většího, všeobecnějšího, lidského tím i povznešenějšího významu. Francouizové dá- vají sice všemu pravý a náležitý výraz, ale nemají tolik srdce, aby se odtrhli od povrchu. Neběží dokonalý výraz, nýbrž o procítěnost, neboť jen to. co jest procítěno, jest opravdové a nepomíjí. Nej- lépe to dosvědčuje Dostojovský, o němž se povrchn kritikové vyslovili, že díla svá psal zběžně, nedo- konale. Za důvod uvedli rychlost, kterou tvořil.A právě pro ten spěch a suverenní sílu, který- mi ovládá nejspletitější a nejohromnější látku, jest největším tragickým básníkem naší doby. Třeb jest opakovati, že hodnota dila nezávisí od krásy výrazu, nýbrž od opravdovosti a potřeby, aby se spisovatel vyjádřil tak a ne onak.
Kosora Čecho Hus Březina Bílek Maupassant Balzac Francouz Jmý Čechy
34 article
V tragičnosti je pramen vzrůstu i velikosti bá- sníkovy. Básník mesí csud nejen pociťovati, nýbr osud jest mu i podstatnou částí života. Osud, jehot sílu Řekové vyslovili v tragedii, vtělil se Kriskem. Křížem jeho dán jest symbol všem těm, kdo se nchrozí býti odpovědnu sami sebě, a kdo jsou při- praveni jako Sokrates vyníti o západu slunce pro svého Boba číši jedu. Neb zraditi Boha je tolik jako popříti sama sebe. Toť jediná morálka a vše cstatní jest proti ené vznešené pravdě hrstkou prachu do očí ubohým. A kdo zůstane do konce věren svému Bohu, ten se nevyhne soudu a vy- hnouti nemůže. Podmiňuje to jedno druhé, a prá- vě z poznání tragičnosti roste síleb a sebedůvěr vyvolených. Šfasten, kdo vstane s Oním třetího dne z mrivýchl ablvogbon
Řek Krisk Kříž Bob bůh
35 article
Kosor je loho mínění, že obyčejné věci, byt byly umělecky provedeny, nemohou nám peskyt- nouti uměleckého požitku. Noboť bez vznešeného není rezvoje, osvobození, vzrůstu, není touhy po dokonalosti. Drobné příhody utvářejí drobné lidi. Podle zápasu s osudem, podle boje se silnějším než my rozeznáváme tragického člověka od bez- hlavého davu. Odpovědnost, přebytek síly, slovem idealismus to jest, co smrtelníka provází do světlé nesmrtelnosti. Nobýti samovolné tragičnosti, niebylo by pokroku. Kdo by nepsal o Kosorovi nadšeně, nechápal by ho. Odvahu nelze nesrovnati s odvahou vyvole- ných, již jediným ohromným rozmachem klesti no- vé dráhy. Hrdinové jeho, i když bojují o život denní, svádějí boj ten o věčnost. Cit kosmu je pro- niká a pod tím dojmem všehomíra milují se i ne- návidí, ničí se i slaví vzkříšení. Vzkříšení a zbož- ňování světa jest obaahem dramat Kosorových. Příroda jeho mluví, cítí, pláče a směje se, jak vášně rostou neb opadávají v lidském srdci tak i příroda Kosorova běsní nebo tichne. Demo- nickou sílou přechází přes lidské ryty.
Kosorův Kosor
36 article
Kosor jako Dostojevský má rád tajemství tajemnost, i aby jich dosáhl, zaplétá i nejprostšá věci. Nic tak neúčinkuje na čtenáře a diváka, jako obtížnost řešiti záhady. A v nedohadnosti té tkv síla velikých dramatiků. Stačí vzpomenouti si na řecký Osud i na výjevy Shakespearovy, kder se ži- vým lidem zjevují duchové: Toť také tajemství úspěchů Dostojevského a Wagnerových. Snad ni- kdy mysticismus nepůsobil mocněji na lidskou duš jako dnes. Bez víry není lidem života. Odtud onen zimničný chvat a bolestná citlivost moderního po- kolení. Všichni čekají na nové zjevení, na nový zázrak, jenž přerodí svět. To však nic jiného není než úzkost před nepoznaným Bchem. Lídem zdá se, že jsou opuštěni a ve strachu cosi očekávají uchylují se ke všemu záhadnému a nepochopitel- nému. A hle, v tom jest i tragika hrdin Kosoro- vých.
Dostojevský Shakespearův Wagnerův Kosora Kosor
37 article
Hotalěn z po Kosor líčí jen fo, co ho dojímá. Pro nepocítě- né dojmy ani největší básník nemá slova. A v prav- dě té záleží tajemství všech uměleckých úspéchů. Pravý umělec očišťuje své dílo všech přívěsků pro něž se jeho obrazotvornost nemůže nadchnouti. Umělec nepovšimne si ničeho, co na něho citově neúčinkuje. Není umění bez zažitka, a čím požitel silnější, tím bude pravdivějším i výraz. Bezpro- střednost mezi zažitkem a popisem nabyla dokona- lého výrazu v dílech Kosorových. Láskou vede vniká v každou věc, do stromu, do květu, v ká- men a veden láskou nabývá nad nimi moci a po- drobuje je pod svou vládu, oby teprve potom od- halil jednookým divákům tajemný jejich význam ztajenou krásu. Jest jediný člověk, člověk dobrý milující a schopen stvořiti veliké dílo. Bez dobro- ty není velikosti. Ani Dante by se nebyl vznesl do ráje, kdyby nebyl prošel řadami hříšníků a ne- byl slyšel nářku věčných muk. Jenom ve stavu hříšněm lze nám ponenáhlu blížíti se dokonalosti.A takovým býti má i básník, aby, byť i blátem hří- chu pokálen, odrážela se od něho jen čistota. Ne zrovna čistota panenská, ale ethická i esthetická.
Kosorův Dante Kosor
38 article
Kdo nemá duše čisté, není schopen slyšeti ani vi- 1í ns děti. devo5 maa Tvoření Kosorovo je dyonisovské. Jest rhytmi- cké jako hudba. Je bezprostřední a bujné a již svoy divokou silou podrobuje si čtenáře io diváka. Kosor pracuje v horečné bázni, aby mu neunikl pravý výraz, pospíchá, aby jediným mistrovským vzmachem zobrazil celou myšlenku. Chce se bud jak buď vysloviti, třeba za cenu okamžíté smrti. Strach z pomíjejíenosti nutká ho neustále praco- vati. Kosorovo umění jest zbožňování. Hledá Boha. Tuší ho a svěřuje tušení své divákům. U Boha hle- dá příčinu i spojitost všech dobrých i zlých skutků které lidé nevědomky a ve službě jakéhosi vyšší- ho rozkazu činí. Proto Kosor jako všichni slo- vanští básníci pochopoje i odpouští každou, i nej- horší podlost. Zrovna hřích mu je podmínkou, aby se mu junák vyšvihl k velikosti. Dostojevský prv- ní vytušil onu pravdu, a proto téměř jen samé tro- sečníky povunesl na výši tragiky. Toť názor zcela různý od názoru tragiků řeckých. Kosor napsal dosud tři dramata: „Požár vášně“ „Smíření“ a „Ženu“. V prvním vylíčil zápas dobra se zlem. V druhém vítězství dobra a to jmenovitě v osobě Harija, jenž, aby poznal Boha, dá lidem nejen svůj majetek, nýbrž i sebe. „Ženu“ má mož- nost poznati české obecenstvo z provedení n scéně Národního divadla, kde měla premiéru minu- lého týdne, o níž bylo tu již referováno. ilia lyd vrnll abověn a nrt nolig 31
Kosorův Dostojevský Kosor bůh Kosor Kosor národní divadlo bůh hle