1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v ponděli 10. listopadu 1913.
Praha
4
masthead
doso taoaelov šm
5
masthead
U úrobném prodejír
6
article
la renní a večerní Hiety
předplácí sa
v Prane v administrantn
na mněsleo
na čtvrt lota c š K —
s dvojí donáškou
něsle
e čvrv lat 7 kal
ve nIlálkách
na másin
V Kwou
Í Poštou
na čtvrt ist . K 0b
* dvojí sásiln
na másle
na čtvrlota sl K d
7
article
Telefonické a telegrafické
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
ovhod Haličská krise.
d Z Vídně, 10. listopadu. „Montagsrevue“
sděluje: Není pravda, že jednání ve Lvově
o haličskou zemskou reformu se rozbilo
Stav jeho není tou chvílí příznivý, avšak bude
v něm pokračováno a to nikoliv beznadějně.
Proto není odůvodněný krajní pessimismus,
který jevi se v některých výkladech novi-
nových
Z Vídně, 10. listopadu. „Monta gsrevue“
zakončuje svoji dlouhou, patrně inspirovanou
stať takto: Situace je jasná. Rozmyslí-li si
haličská oposice věc ještě v poslední chvíli,
přestane okamžitě krise říšské rady, která
potom bude moci spěšně zdolati nejpilnější
svoje úkoly. Setrvají-li však ve Lvově ve
svém odporu proti reformě volebního řádu a
následkem toho Rusíni ve Vídni v obstrukci
své, bude posunut paragraf 14. pro nedoko-
naně záležitosti této poloviny říše do samého
popředí. Zodpovědnost za takový obrat padla
by na strany politické. Hr. Stürgkh by jim
sotva prokázal laskavost, aby hnal opatřeníji-
ných věcí, nežli bezprostředních zájmů říš-
ských k režimu patentů, aby na sebe uvalil po-
litickou vinu, zahajuje systém absolutistický.
Nebude následovati frivolity, která teď otra-
vuje parlament a celý politický život rakou-
ský, žádajíc zastřeně nebo nezastřeně zasta-
vení ústavy.
Stürgkhova audience. — Společná ministerská
snag olačebel
Rusín
Stürgkh
Stürgkhův
Vídeň
Lvov
Hradec
8
article
rada
Z Vídně, 10. listopadu. Ministerský před-
seda hr. Stürgkh byl včera dopoledne o 11
hod. přijat císařem na zámku schönbrunnském
ve zvláštním a dlouhém slyšení, ve kterém re-
feroval o vniternísituaci. Možno pohlá
dati věcí jistou, že v referátu jeho velké míst
měly věcí haličské.
Dnes koná se společná minister
skárada.
Vídeňská zpráva o úpravě platů učitelských
pro rok 1914.
polja vlvei
Z Vídně, 10. listopadu. „Montags-
evue“ se dovídá z autentického prý pra-
mene, že v rozpočtu, který byl sta-
noven zemskou správní koimisí
pro království České, nalézá se
definitivní zvýšení platů učitel-
ských procelý rok 1914. (Zodpovědnost
za pravdivost této zprávy ponecháváme ví-
deňskému pramenu. — Pozn. red.)
valslro vi
Stürgkh
Vídeň
9
article
Ber. Pretis-Cagnado. doo
Z Vídně, 10. listopadu. V sobotu zemřel
pryní odborný chef v ministerstvu vnitra.
tajný reda svob. pán Pretis ve věku 55 let.
Baron Pretis jmenován byl teprve 3. září cí-
sařem tajným radou, avšak v těto vlastnost
ješte přísahu nesložil. Byl synem ministra fi-
nencí v kabinetě Adolfa Auersperga, potom-
nio místodržitele ferstského.
apSd
aam Pohřeb ryt. Gomperze.
7 vanř, 9. lisiopadu. (K. k.) Dnes dopoledne
liesl se za necbyšejně velikého účastenství šlro-
1ch kruhů pobřeb čestného presidenta Rakouské-
lic jivěrního ústavu Maxe ryt. Gomperze. Do-
vlli te m. j ministerský předseda m. s. dr. svob
1a Dack, ministr vnitra svob. p. Heinold, ministr
zeleznic svob. p. Forster, místedržitel svob. p.
Úienerlh, guvernér dr. Sieghart, president nejvyš-
společné účtárny svob. p. Plener. četní odboroví
přednostové a členové panské sněmovny, ředitel
Severni dráhy svob. p. Banhans, president Jižni
dréhy dv. rada Eger, president bursovní komory.
předseda ústavověrného velkostaíku na Moravě
baron Baratta, deputace videňské a brněnské ná-
bozenské obce židovské, četní velkoprůmyslníci, fi-
nančníci, zástupcové bankovního světa, ředitelé fi-
liálek Úvěrního ústavu v hlavních městech zem-
ských. deputace brněnské obchodní komory s pre-
sidentem a vicepresideniem v čele. Mrtvola byla
nochoyána na hřbitově v Döblingu, kde. V ředite
Baron
Pretis
Auersperg
Max
Gomperz
Forster
Úienerlh
doktor
Sieghart
Plener
Jižni
Baratt
Vídeň
Eger
Morava
Döbling
m . s
panská sněmovna
úvěrní ústav
10
article
Úvěrního ústavu dr. Spitzmůller pronesl vřelou
vzpomínku na zesnulého a vrchní rabín dr. Gůte-
mann ocenil život zesnulého.
olá fodárn
Pro zřízení italské university v Terstu.
Z Terstu, 9. listopadu. V souvislosti se
schůzemi za zřízení italské university v Ter-
stu, které se konaly včera a dnes v různých
italských městech Přímoří, byla dnes dopo-
ledne uspořádána italskými universitními po-
sluchači ve zdejším divadle Rossettiově četně
navštívená schůze, na níž četní řečníci, mimo
jiné také říšští poslanci Gasser a dr. Pittaco.
mluvili o projednávaném předmětu. Byla
schválena resoluce, v níž se zadržování ital-
ské university ličí jako akt zřejmé nespra-
vedlnosti vůči italskému národu a prohlašuje
se, že více než kdy jindy nutho trvati na zři-
zení italské university v Terstu. Po zchůzi
táhli účastníci za zpěvu přes Via Acquedotto
ke kavárně Volti di Chiossa, kde byli za-
drženi a rozptýleni stráží. Několik lidí bylo
zatčeno pro neuposlechnutí stráže. l as e
vá oos
Zlepšení ve stavu Fr. Košuta. shn v
Z Pešti, 9. listopadu. (K. k. uh.) Ve stavu
Fr. Košuta nastalo odpoledne potěšitelné zle-
ořal
pšení.
Z Pešti, 9. listopadů. (K. k. uh.) O stavu
Františka Košuta byla dnes o 10. hod. v noc
vydána lékařská zpráva, že je jeho stav přea
nepatrné zlepšení stále ještě povážlivý a při-
jímání potravy zcela minimální.
doktor
Spitzmůller
Gůte
Gasser
Pittaco
Volti Chiossa
Košut
Terst
Francie
Pešť
Rossettiov
12
article
Volební kampaň v Bulharsku, o sei
Ze Sofije, 9. listopadu. (K. k.) Ministr za-
hraničních záležitostí Genadiě v zahájil vo-
lební kampaň velkou řečí, kterou dnes pro-
nesl ve schůzi své strany. Řečník litoval, že
přes jeho radu nebyl uzavřen mír za vyjedná-
vání o přímčří v Čataldži v okamžiku, kdy
skoro intaktní vojenská moc Bulharska uklá-
dala Srbsku úctu ke smlouvě a Řecku umír
něnost v jeho nárocích. První velkou chybou
předešlé vlády bylo, že vyjednávání v Lon-
dýně vedla bez žádoucí obratnosti a přerušila
je bez dostatečných důvodů. Diplomatické
chyby měly za následek iselování Bulharska
a nspřátelství jeho sousedů. Schůze přijala
sympaticky budoucí pracovní program vlády
Jazyková aléra při Amundsenově přednášce.
Z Berlína, 9. listopadu. (K. k.) V týdenním
přehledu konatntuje „Nord. Allg. Ztg.“, že po-
dle zákonných ustanovení byl oprávněným zá-
kaz, aby objevitel jižní točny Amundsen po-
užíval na přednášce ve Flensburgu noreké
řeči. Jeciliže přes to požádal ministr vnitra
vládního presidenta ve šlesviku, aby dovoli
použíti norské řeči při přednášce ve Flensbur-
gu, stalo se to z toho důvodu, aby se vyvaro-
valo i jen zdání, že v Německu nebylo patřičn
ochoty k muži tak velkého významu a takové
vysoké vědecké zásluhy, jako jest objevitel
jižní točny.
Amundsenův
Amundsen
Bulharsko
Řecko
Lon
Berlín
Nord
Flensburg
Flensbur
Německo
13
article
„Norddeutsche“ o pověechné situacl.
Z Berlína, 9. listopadu. (K. k.) „Nord. Alle
Ztg.“ píše: Pro vyjasnění poměrů na východě
nastaly jisté obtíže, které zdržují dílo míru
bez vážné reruchy, Řecko-turecké vy-
jednávání vázne. Ale ani tato ololnost.
ani zvláštní přání jednotlivých států východ-
ních nejsou povážlivé, pokud velmocí nedajíae
strhnoutí k jednostrannému stanovisku, nežá-
doucímu pro vzájemnou dohodu. To se nestalo
a také nestane. V důvěře v převahu evrop-
ských zájmů mírových lze souhlasiti s klidnou
důvěřivostí, s jakou se sir Ed. Grey a Kokov
cov vyslovili o situaci.
Ed
Grey
Kokov
Berlín
Nord
14
article
Venízelova řeč pří Jonetenově návštěvě.
Z Athén. 9. listopadu. (Ag. d'Athénes.] Za ho-
stiny, dávané na počest rumunského minintra vni-
tra Take Jonescua, pronesl ministerský předseda
Venizelos tento přípitek: „Milý pane ministře)
Nejsem s to vám vysloviti, jak šťaslni jsme z vašt
návštěvy, která poskytuje nám příležitost, opla-
titi de jisté míry velkolepé a nezapomenutelné přá-
telství, které nám Rumunsko prokázal
při koníerenci, svolané za účelem uzavřent
mirové smlouvy, která nese jméno vašeho krásně-
ho hlavního města. Tato smlouva, která jest také
vámi podepsána a pro jejíž uzavření vaše země a
vy osobně čitáte se k nejdůležitějším činitelům,
zabezpečuje pravou rovnováhu na Balkáně a bude
na příště fundamentální listinou tohoto polo-
ostrova evropského. Protože smlouva tato sou-
činností států, které spolupůsobily na jejím uza-
vření, zaručuje mír a bude tvořiti podklad stále
užšího sblížení, bude, jak jsem úplně přesvědčen,
nejdůležitější etapou v dějinách těchto zemi. Při-
píjím na blaho a velikost Rumunskalii eoe
Venízelův
Jonetenův
Venizelos
Atény
Rumunsko
Balkán
opel
Aga . d ' Athéne
15
article
Ministr Joneseu odpověděl: „Povznášeje číši
na vaše zdraví, prosím, pane ministerský předsedo.
abyste dovolil nejdříve vysloviti vám nejvroucnější
díky za dojímavé a srdečné uvítání, kterého se
mi dostalo. Nezazlite mi dojista, jestliže při tom
v první řadě vzpomenu obyvatelstva v Pireu a
Athénách, jehož chování mne hlubnce dojalo, a
v mém srdci zůstane nezahladitelná vzpomínk
na pobyt v jeho středu. Už dávno měl jsem vstou-
piti na tuto posvátnou půdu a jinak než v myšlen-
kách obdivovati nesmrtelnou Akropolis, která stě-
lesňuje největší lidské úsili o věčnou krásu, sniti
na této půdě, na které vzkvétá národ, jehož dějiny
jsou úzce spojeny s dějinami lidské myšlenky. Přea
lo považuji za štěstí, že k mé první návštěvě to-
hoto místa došlo po bukurešťském míru, který uza-
vřel celou minulost a položil základy pro budoucí
život národů, které obývají tento kout Evrcby.
Joneseu
Pireus
Atény
16
article
Bukurešťský mír jest jako včechna lidská díla pro-
duktem snah a nadšených hnutí národů, ale jen po-
tud, pokud tyto veliké síly dovedou si osvojiti onu
sílu duševní, která má v daném okamžiku čest a
úkol je zastávati. Vaše zářivá síla duševní, plná
jasnosti a míry, vaše upřímná láska k pravdě, kte-
rou jsem obdivoval už za naší první schůzky, to
byly, pane ministerský předsedo, určující činitelé
Tuto smlouvu, na níž měl jsem čest spolupůso biti
delinoval jste podivuhodným způsobem, nazvav
fundamentální listinou a tím podkladem pro sblí-
žení Rumunska a Řecka, kteréžto oba státy jsou
nadšeny pro mír a mezi nimiž nevidím žádné růz-
nosti v názorech. Budnucnost dokáže velkost na-
šeho společného díla. A jestliže dějinv zapomenou
jména těch, kteří smlouvu podepsali, poněvadž
uchová jenom jměna mocnářů a národů, jest přece
neméně pravdou, že jsme věrně slbužili svým zemím
a tím věci míru a civilisace, že jsme si získali ve-
likých zásluh, jediná odměna, na kterou lze činiti
nárok, konáme-li zvou povinnost. Proto připílím
pane ministerský předsedo, na vaše zdraví, jakoi
ina velikest, zdar a štěstí Řecka.
Rumunsko
Řecko
17
article
Události na poloostrově
Události na poloostrově
vde balkanskem.
Řecko-turecké vyjednávání.
Z Athén, 9. listopadu. (Ag. d'Athénes.
Včera oznámili turečtí delegáti ministrovi zahr
záležitostí Danasovi rozhodnutí své vlády. Zda
se, že Porta nejem nečiní žádný ústupek, aby
se dospělo k dohodě, nýbrž člní nové poža-
davky v projednaných už otázkách vakufových
statků, desátku a stální příslušnosti. Ag
d'Athénos dovídá se z bezpečného prámene,
že ministr odmítl zahřjiti diskusi o nových po-
žadavcíeh a vyhradil ji ministerské radě. Úřad-
ní kruhy jsou jednáním Turká zklemány. V
veřejném mínění jest patrno jisté vzružení.
Z Ceřihradu, 9. listopadu. (K. k.) V kru-
zích Porty se proslýchá, že turečtí delegáti
Athenách zpravili Portu, že ministr Take Jo
nescu, který sem zítra přijede, ujal se na zá-
kladě svých rozmluv v Athenách úkolu býti
prostředníkem neho rozhodčím soudcem mez
Tureckem a Řeclem, aby přivadil dohodu
sporných bodech mírové smlouvy. Delegát mi-
nisterstva evkafu Seniuddia odjede zítra s in-
strukcemi do Athen.
5 nišěllee
Port
Atény
Ceřihrad
Turecko
Aga d ' Athéno
Aga . d ' Athéne
18
article
Výročí obzazení Soluna Řenkom.
Ze Soluna, 9. listopadu. (Ag. dAthénes.)
Město Solun oslavilo včera s velikým leskem
jednoleté výročí osvobození. Slavnestní den
byl zahájen 21 ranámi z děl. Brzo na to při-
byla královská jachta „Amphitrite“ s korun-
ním princem, který byl slavnostně uvitán.V
10 hodin dopoledne vykonána byla za přítom-
nosti korunního prince konsekrace chrámu sv.
Demetria, který byl své doby proměněn Turky
v mešitu. Po konsekraci vykonal korunní prin
přehlidku vojska. Večer konala se slavnostní
hostina na kterou dostavili se zástupcové
předních kruhů společenských. Osvětlením
pochodňovým průvodem byly slavnosti zakon-
čeny. V nocí vrátil se korunní prine do Athen
lar
log
Demetrio
Turek
Soluna
Soluna Řenkom
19
article
nsksn švomob a šbozěn v bakrecn molonbe sz vlale
21
article
Bulharský král. lobor le
Ze Sofije, 10. listopadu. Král Ferdinand
v nejbližších dnech vrátí se do hlavního mě-
sta, nezůstane zde však dlouho, nýbrž hodlá
vydati se opětně na cestu do Vídně a d
Berlína
Z Bělehradu, 10. listopadu. Zde jsou opět
ně rozšířeny zprávy, že král Ferdinand bul-
harský chce vzdáti se trůnu na prospěch ná-
sledníka prince Borise,
Ferdinand
Boris
Sofijá
Vídeň
Berlín
Bělehrad
22
article
Za druhou českou universitu
Za druhou českou universitu
Velkolepá manifestace za druhou českou uni-
versitu byla včera uspořádána v Měšťanské besedě
v Praze. Prostorná dvorana nemohla pojmoutí
množství účastníků a tak i chodby a schodiště
čítárna byly přeplněny. Mohutný projev byl učiněn
nejen za kulturní požadavek druhé čes, university
ale také pojednáno o nedostatcích výsokých škoi
pražských, jichž záležitosti v minulých dnech do-
staly se do popředí úvah a rozhovorů. a
Mezi hosty manifestační schůze byli zejména
J. M. prof. dr. Mareš, rektor české university.
J. M. prof. dr. Kašpárek, rektor české techniky
prof. dr. Miřička, děkan právn. fakulty a před-
seda Ú. S. č. U. V., prof. Jar. Vlček. děkan filosoí
fakulty, univ. prof. dr. Hoetzel, univ. prof. dr
Herrmann šl. Otavský, univa prof, a říš. poslanee
dr. E. Formánek, prof. dr. Haskovec, prof. dr
Jarník, prof. dr. Drtina, prof. dr. Groh, prof, dr
Daneš za Ú. S. č. U. V., prof. dr. Weigner, prof.
dr. V. Novotný, doc. dr. Mildschuh. doc. dr. Kosi-
cký, doc. dr. Hujer. doc. dr. Br. Foustká, doc. dr.
profesor
doktor
Mareš
Kašpárek
miřička
U V
Jar
Hoetzel
Herrmann
E Formánek
Haskovec
Jarník
Drtina
Groh
Daneš
Weigner
V Novotná
docent
Mildschuh
Kos
Hujer
Britain
Praha
23
article
E. Beneš, doc. JUDr. a PhDr. B. Baxa, doc. dr
Hýsek, doc. dr. J. O. Šimák, univ. lektor K. Bláha,
dvor. rada prof. dr. Stoklara, prof. techn. MM. Va-
něček, dvor. rada prof. B. Procházka, prof, dr.
techn. Černý. MUDr. Ot. Faustka za Spolek asist.
čes. vys. škol, dr. Jindř. Šole za stranu národni.
inž. J. Dvořáček za nárední stranu svobodomyslnou
dr. V. Bouček za čes. stranu pokrokovou, říš. posl
prof. dr. Velich za českou stvanu agrární, říš. po-
slanechdr. Šmeral za českoslovanskou soc. demo-
kracii, dr. Ant. Hajn za stranu státoprávně pokro-
kovou. dr. Fr. Smrěka, předseda Národní jednoty
v Olomeuci, insp. Prček za Jednotu stát. zřízenen
P. Josef Šimon, křížovník. Delegáty vyslala řada
akademických spolků. oolzjov olezalud vi
Omluvili se: univ. prof. dri O. Schrutz účastí
na manifestační schůzi v Příbrami, kde převzal re-
ferát, dr. Fr. Smotlacha, posl. dr. Kramář, posl. dr
Tobolka, prof. dr. Janko, univ. lektor Ad. Černý
prof. dr. Fr. Slavík, doe. dr. M. P. Haškovec, doe
dr. Jul. Glücklich, dvor. rada dr. Strouhal, dr. Ja
Jelínek, univ. prcí. dr. Drachovský, posl. dr. inž.
Neumann, prof. dr. Gruber, prof. dr. Horáček
pref. dr. Krejčí, doc. dr. K. Chotek, doc. dr. Li-
benský, prof. dr. A. Kravs, cřiš. posl. F. Jirásek,
prof. dr. K. Kroftaí prof. dr. Čáda, Česká obec so-
kolská (dr. J. Scheiner). Projev zaslalí účastníci
schůze učitelstvá v Nymburce ze dne 8. listopadu
[předzeda Jos. Rohovský) a Ústřední spolek če-
lev
ských zen, nečhen odva az odone
Scliůzi přednedalamsl. MUC. Merta Krupl-
čková, předsedkyně Svazu českoslovanského slu-
denislva, která v úvedních slovech vzpomenula, že
podobná manifestace koná se snučasně v Příbram
a v Brně. Česká všestudentská fedarace vystupuje
rolidárně ve věci kulturního požadavku českého
sludentstva.
E Beneš
docent
JUDr
PhDr
Baxa
Hýsek
doktor
Šimák
K Bláha
profesor
Stoklar
technický
Procházka
Černá
MUDr
Otakar
Jindřichův
Ing
J Dvořáček
V Bouček
Velich
Šmeral
Antonín
Hajn
Prček
dri O Schrutz
Smotlach
Kramář
Tobolka
Janko
Ada
Haškovec
Jula
Glücklich
Strouhal
Jelínek
drachovský
Neumann
Gruber
Horáček
Krejčí
K Chotek
A Kravs
F Jirásek
Čáda
J Scheiner
Rohovský
Merta
Virginie
Olomeuc
Příbram
Francie
Nymburk
Jos
Brno
národní jednota
sokolský
ústřední spolek čelev
svaz českoslovanský sla
24
article
Polom dr. F. X. Hodač, docent brněneká
technikv, premluvil o zřízení druhě české univer
sity v Brně. Řoč provázena hlučnou pochvalou.
J. M. rektor české vniversity prof, dr. Fr. Ma-
reš vyslovil náhled, že by do věci nejvhodněji za-
sáhnouti mohli otcové ztudentů jakožto voličové.
Zmínil se také o sobotní manifestaci studentů, kte-
ne
rou označil za velmi důstojnou.
J. M. rektar české vysoké školy technické
prof. dr. Kašpárek poděkoval netechnikům za
prcjevy sympatií a vyslovil naději, že nastane zlep.
kení poměrů.9
Za Ústřední spolek uěitelů vysokoškolský h
prohlásil děkan prof. dr. Miřička, že profesoři
usilovně podporují snahu za zřízení druhé českke
university.
le
Ke konei schválena následujicí
lneším ol
los Anoman
llož vovsě řselaesh viteobžšito Hie
„Účastníci schůze, konané v Měšťanské besedě
vyslechnuvše referát doc, dra. Hodače a projevy
J. M. rektorů prof. dra. Mareše a dra. Kašpárka
a J. S. prof. dra, Miříčky za Ústřední spolek
čes. profesorů vysokoškolských, prohlašují zří-
zení české univercity v Brně za vrcholný a ne-
odkladný požadavek dnešního kulturního vý-
voje českého. Žádají zřízení české university
v Brně jako povinnest státu vůči českému ná-
rodu. žádají českou delegaci, aby otázku neod-
kladného zřízení této university udržovala v po-
předí svých snali.
Protestují zároveň proti neustálému odkladu
zřízení novostavby české vyso školy technicko
doktor
Hodač
profesor
Kašpárek
Mareš
Miříčka
Brno
Francie . Ma
český univerzita v Brno
26
article
ranní čislo v sot
vačernl.
o oaa s
Ve filiálkánh na ven kové
ranní disloa.. . . . 10n
rečerni
lneerňt voll
plati se botově napřed.
Předplnceni al inserty přijine
admanistrača v Mariané ul.. v
Tim nncháron s las a
redakon, tiskárnu a skpede-
„Národnich Llstů“. o
Eukopsay se nevracoji
Marianý ulice
Národnich Llstus
27
article
v Praze, ústavů při medicinské české fakultě
kolejních budov fakult právní a filosnfické
řádného výbudování universitní knihovny a žá-
dají doplnění české techniky v Brně. ůně
Odmitají však pokusy, aby poukazem na ny-
nější nedostatky vysokých škol oddalovalo se
zřízení české university v Brně.
Protestní amanifestační schůze
učitelstva v král. Ceském.
Ve třinácti městech českých konaly se vče-
rejšího dne veliké učitelské schůze, na nichž pro-
míuveno bylo o nynější situaci učitelstva, jeho zá-
pasu o zlepšení hmotné existence, chování se vlády
a zemské správní komise, jakož i důsledcích z ne-
udržitelného stavu dnešního plynoucích.
Na schůzích, konaných za přítomnosti poslan-
ců, zástupců naší autonomie, přijaty byly resoluce.
v celku souhlasného znění. Uvádíme ze zaslaných
nám zpráv tyto:
Z Plzně: Ve velké dvoraně hotelu Waldekova
v Plzni konala se včera za veliké účasti manife-
stační schůze českého učitelstva ze západu a jihu
Čech.
Hlavní řečník řidící učitel K. V. Tuček pro-
mluvil v delší řeči o nynější situaci učitelstvav
král. Českém. Učitelstvo je v krajně kritické situaci
Hinanční a je odhodláno proto sáhnouti k nejkraj-
nějšímu prostředku, všeobecně pasivní resistenci.
před jejímž zahájením však učitelstvo ještě jednou
upozerňuje povolané kruhy, by zjednaly nápravu.
Učitelstvo žádá na vládě, by nařídila zemské správ-
ní komisi, aby se s učitelstvem finančně vyrovnala,
neučiní-li tak, sáhne učitelstvo k činu. Učitelstvo
dává vládě poslední lhůlu do konce tohoto roku.
Dnes již učitelstvo nevěří slibům nikoho, dnes chce
skutky. Řečník apeluje na české rodiče, by skci
učitelstva plně podporovali. K výzvě řečníkově
projevuje přítemné učitelstvo povstáním souhlas
s úsnosením ústředního výkonného výboru o pasivní
resistenci.
bos
Waldekův
K V Tuček
Praha
Brno
Plzeň
západ
Čechy
kolejní budova fakulta právní
český univerzita v Brno
28
article
Purkmistr král. města Plzně dr. Václav Peták
prchlašuje, že obeení zastupitelstvo plzeňské pod-
porovalo vždy snahy učitelstva o zlepšení hmot-
ných poměrů a konstatuje, že obec plzeňská dává
svému učitelstvu každoročně dobrovolný přídavek,
jenž činí letos 117.000 korumn. Řečník vyslovuje
přání k učitelstvu, by i v nynější, kritické situacl
zachovalo rozvahu a k pasivní resistenci, jež by
pro českou věc byla pohromou, nesahalo.
Bývalý zemský poslanec dr. Matouž Mandl
zdůraznil, že národní strana svobodomyslná vyko-
nala vůči úřadnictvu a učitelstvu plně svoji povin-
nost jak na zemském sněmu, tak i na říšské radě
a vykonala též pro uvolnění českého sněmu, jehož
dělnost mohla by zjednati nápravu nynějších po-
měrů učitelstva, vše, co bylo v její moci.
doktor
Peták
Mandl
Plzeň
29
article
Po dalších projevech učitele Šimka a řídicího
učitele Stárka navrhl uč. Mudka tuto reso-
„Učitelstvo a občanstve českého západu, shro-
mážděné na protestní manifestační sehůzi dne 9.
listopadu 1913 v Plzni, protestuje se vší rozhodno-
stí, že nedošlo dosud k úpravě hmotných poměrů
učitelstva, ačkoliv zemská správní komise vládne
prostředky původně k úhradě platů učitelských ur-
čenými. Vyzýváme vládu, která, zavádějíc absolu-
tismus v Čechách. dovolávala se apřímo dojemného
volání učitelstva po úpravě«, aby uložila zemské
správní komisi, aby neprodleně upravila platy uči-
telstva tak, by vyhovovaly Šu 55. ř. z. Jest povin-
ností vlády zjednati v Čechách pořádek, aby dělný
sněm mobl provésti úpravu definitivní. Než této
bude dosaženo, budiž provedena úprava zatímní od
1. července 1913, jak proponováno r. 1912 perma-
nentní školskou komisí a pro r. 1914 dle návrhu
zákona schváleného permanentní školskou komnisí.
sněmovní. Žádáme politické kruhy i nejširší veřej-
nost českou, aby v zájmu kulturního vývoje bu-
doucí generacn postaraly se o to, aby učitelstvo
neúpělo na dále v bídě a strádání. Nebude-li poža-
davkům učitelstva do 31. prosince t. r. vyhověno,
provedeme boj. jak ohlášeno proklamací, vydanou
výkonným komitétem českého učitelstva.“
Z Nové Paky. Manifestační protestní schůze
učitelstva školních okresů Jičín. Nový Bydžov,
Šimek
Šu
Plzeň
Čechy
Nová Paka
Jičín
Nová Bydžov
30
article
Nová Paka, Semily konána byla dne 9. listopadu
Nové Pace za účastenství 400 učitelů, poslanců ppro
Maštálky. Lisého, Janáka a přátel škol-
ství. Shromážděné přivítal zvolený předseda pan
Janků, okresní starosta p. Záhejský za okresní za-
stupitelstvo a p. MUDr. Matys za městskou radu
v Nové Pace, Odb. učitel p. Koudelka z Nového
Bydžova za častého souhlasů shromážděného uči-
telstva vylíčil neudržitelné poměry, v nichž učitel-
stvo se svými rodinami bez své viny se ocilo a pro-
hlásil, že učitelstvo poměry ty dále nesnese a ne-
bude-H jeho opravněným požadavkům do 31. pro-
since vyhověno, zahájí pasivní resistencí na tak
dlouho, dokud jeho finanění poměry řádně upra-
veny nebudou. Na dotaz předsedy p. Janků připo-
juje se veškeré učitelstva bouřlivě k tomuto pro-
hlášení. K návrhu p. uč. Hakena vyslovuje shromá-
ždění politování, že obecní zastupitelstvo žižkov-
ské o přeložení p. uč. Bimy žádá pro jeho kriliku
luci.
Maštálek
Lisý
Janák
Janko
Záhejský
MUDr
Matys
Koudelka
Haken
Nová Paka
Semily
Nový Bydžov
31
article
VEUILLETON.
VEUILLETON.
Význam Kosorových dramat.
Napsal Božo Lovrič. — Přeloženo z rukopisu
Kosorova dramata vzpružují ku práci, tolik
maji síly živolní. Napsána jsou za vítězného nadše-
ní, které diváka osvobozuje od hrubé skutečnesti
S vírou ve vyšší, vznešenější život odcházejí diváe
z hlediště. Průměrnosti Kosor nenávidí, umění jeho
není téměř nic jiného, než nevstálý boj a člověkem
jenž byl stvořen k obrazu božímu, ale pro mali-
cherné pošetilosti a kramářský prospěch odřek
ze nejvyššího, aby otročil chvilkovým choutkám
požitkům.
Kosor se opájí výrazem, a chtěje i to vysloviti
co vzdoruje lidskému slovu, přechází v ekstalické
stavy prorocké. Vše jest u něho symbolem a každá
věc žije mu svým zvláštním životem. Smysly a ci-
tem vniká v radost světla i ve smutek mraku. Vše-
chen vesmír je stvořen pro něho, on jest středem
i pánem a sesmutní, nemůže-li očima, ni rukama.
ni duší dotknouti se paprsku hvězdného neb svě-
tlosti sličné ženy. Toť smutek pro vše nedosažitel-
né. Kosor churaví od vlastní síly, slézá nejvyšš
srázy, aby našel říši kouzelnou, říši nemožnosti
Ještě krok a hrdinové Kosorovi byli by směšnl
Leč právě v tom tkví jeho velikost, že Kosor zná
miru i meze, za které se bez trestu nevchází. v
abstraktních výjevech zachraňuje ho dotek země
Vyseko se vznáší, a když divák se již domnívá,
že mu zmizí s očí, tu se závratné výše se otočí k ze-
mi, aby letným dotekem jejím se vzpružil a sílu
svou obnovil jako bájeslovný Anteus. To, čeho jiní
nemohou dostihnouti, jej vábí, mámí a vzpružuje
k dílům ještě závratnějším. Kosor je člověk in-
stinktu, jenž ohromnou silou krotí sebe i jiné
ovdll
Kosorův
Lovrič
Kosora
Kosor
32
article
Dychtě, aby podal svůj nejvyšší výraz, tvoří li
a obírá přírodu, nikoli z hnusné choutky lakom
covy, aby kořist podržel pro sebe, nýbrž z marno-
tratnosti bohalcovy, jenž je proto stvořen, aby ze
svých pokladů štědře jiným udílel. Darovati se.
poslední kus roucha svléci, toť povelání všech ve-
likých uměleů. V tom jest i význam Tolstého, La-
komec zůstává chuďasem i při všem bchatství,
žebrák, jenž svlěká vetchý plášť, aby jej dal jiné-
mu ubožáku, povznáší se nad Kroesa. Kdo udílí
nemůže zchudnomti.
Tolstý
33
article
Málokterému umělci podakilo se jako Kosorovi
spojiti v celku tak dekonalém naturalismus s my-
sticismem: ony dva hlavní živly ve slovanskén
umění. Z protikladu toho rozvila se veliká rusk
literatura. I u Čechů ze ony dva proudy kříží a
spojují a ve svém kontrastu i jednolnosti tvoří.
vytvořily nejvýraznější národní představitele. Jmé-
na Husa, Březiny a Bílka, jakož i průkopníci ško-
ly realistické v Čechách nejlepším jsou teho důka-
zem. Toť jest i hlavní rozdíl mezi slovanským a
áalským realismem; neboť mimo Maupassanta
Balzaca solva který Francouz, líče náš vezdejš
život, dospěl většího, všeobecnějšího, lidského
tím i povznešenějšího významu. Francouizové dá-
vají sice všemu pravý a náležitý výraz, ale nemají
tolik srdce, aby se odtrhli od povrchu. Neběží
dokonalý výraz, nýbrž o procítěnost, neboť jen to.
co jest procítěno, jest opravdové a nepomíjí. Nej-
lépe to dosvědčuje Dostojovský, o němž se povrchn
kritikové vyslovili, že díla svá psal zběžně, nedo-
konale. Za důvod uvedli rychlost, kterou tvořil.A
právě pro ten spěch a suverenní sílu, který-
mi ovládá nejspletitější a nejohromnější látku, jest
největším tragickým básníkem naší doby. Třeb
jest opakovati, že hodnota dila nezávisí od krásy
výrazu, nýbrž od opravdovosti a potřeby, aby se
spisovatel vyjádřil tak a ne onak.
Kosora
Čecho
Hus
Březina
Bílek
Maupassant Balzac
Francouz
Jmý
Čechy
34
article
V tragičnosti je pramen vzrůstu i velikosti bá-
sníkovy. Básník mesí csud nejen pociťovati, nýbr
osud jest mu i podstatnou částí života. Osud, jehot
sílu Řekové vyslovili v tragedii, vtělil se Kriskem.
Křížem jeho dán jest symbol všem těm, kdo se
nchrozí býti odpovědnu sami sebě, a kdo jsou při-
praveni jako Sokrates vyníti o západu slunce pro
svého Boba číši jedu. Neb zraditi Boha je tolik
jako popříti sama sebe. Toť jediná morálka a vše
cstatní jest proti ené vznešené pravdě hrstkou
prachu do očí ubohým. A kdo zůstane do konce
věren svému Bohu, ten se nevyhne soudu a vy-
hnouti nemůže. Podmiňuje to jedno druhé, a prá-
vě z poznání tragičnosti roste síleb a sebedůvěr
vyvolených. Šfasten, kdo vstane s Oním třetího
dne z mrivýchl ablvogbon
Řek
Krisk
Kříž
Bob
bůh
35
article
Kosor je loho mínění, že obyčejné věci, byt
byly umělecky provedeny, nemohou nám peskyt-
nouti uměleckého požitku. Noboť bez vznešeného
není rezvoje, osvobození, vzrůstu, není touhy po
dokonalosti. Drobné příhody utvářejí drobné lidi.
Podle zápasu s osudem, podle boje se silnějším
než my rozeznáváme tragického člověka od bez-
hlavého davu. Odpovědnost, přebytek síly, slovem
idealismus to jest, co smrtelníka provází do světlé
nesmrtelnosti. Nobýti samovolné tragičnosti, niebylo
by pokroku.
Kdo by nepsal o Kosorovi nadšeně, nechápal
by ho. Odvahu nelze nesrovnati s odvahou vyvole-
ných, již jediným ohromným rozmachem klesti no-
vé dráhy. Hrdinové jeho, i když bojují o život
denní, svádějí boj ten o věčnost. Cit kosmu je pro-
niká a pod tím dojmem všehomíra milují se i ne-
návidí, ničí se i slaví vzkříšení. Vzkříšení a zbož-
ňování světa jest obaahem dramat Kosorových.
Příroda jeho mluví, cítí, pláče a směje se,
jak vášně rostou neb opadávají v lidském srdci
tak i příroda Kosorova běsní nebo tichne. Demo-
nickou sílou přechází přes lidské ryty.
Kosorův
Kosor
36
article
Kosor jako Dostojevský má rád tajemství
tajemnost, i aby jich dosáhl, zaplétá i nejprostšá
věci. Nic tak neúčinkuje na čtenáře a diváka, jako
obtížnost řešiti záhady. A v nedohadnosti té tkv
síla velikých dramatiků. Stačí vzpomenouti si na
řecký Osud i na výjevy Shakespearovy, kder se ži-
vým lidem zjevují duchové: Toť také tajemství
úspěchů Dostojevského a Wagnerových. Snad ni-
kdy mysticismus nepůsobil mocněji na lidskou duš
jako dnes. Bez víry není lidem života. Odtud onen
zimničný chvat a bolestná citlivost moderního po-
kolení. Všichni čekají na nové zjevení, na nový
zázrak, jenž přerodí svět. To však nic jiného není
než úzkost před nepoznaným Bchem. Lídem zdá
se, že jsou opuštěni a ve strachu cosi očekávají
uchylují se ke všemu záhadnému a nepochopitel-
nému. A hle, v tom jest i tragika hrdin Kosoro-
vých.
Dostojevský
Shakespearův
Wagnerův
Kosora
Kosor
37
article
Hotalěn z po
Kosor líčí jen fo, co ho dojímá. Pro nepocítě-
né dojmy ani největší básník nemá slova. A v prav-
dě té záleží tajemství všech uměleckých úspéchů.
Pravý umělec očišťuje své dílo všech přívěsků
pro něž se jeho obrazotvornost nemůže nadchnouti.
Umělec nepovšimne si ničeho, co na něho citově
neúčinkuje. Není umění bez zažitka, a čím požitel
silnější, tím bude pravdivějším i výraz. Bezpro-
střednost mezi zažitkem a popisem nabyla dokona-
lého výrazu v dílech Kosorových. Láskou vede
vniká v každou věc, do stromu, do květu, v ká-
men a veden láskou nabývá nad nimi moci a po-
drobuje je pod svou vládu, oby teprve potom od-
halil jednookým divákům tajemný jejich význam
ztajenou krásu. Jest jediný člověk, člověk dobrý
milující a schopen stvořiti veliké dílo. Bez dobro-
ty není velikosti. Ani Dante by se nebyl vznesl
do ráje, kdyby nebyl prošel řadami hříšníků a ne-
byl slyšel nářku věčných muk. Jenom ve stavu
hříšněm lze nám ponenáhlu blížíti se dokonalosti.A
takovým býti má i básník, aby, byť i blátem hří-
chu pokálen, odrážela se od něho jen čistota. Ne
zrovna čistota panenská, ale ethická i esthetická.
Kosorův
Dante
Kosor
38
article
Kdo nemá duše čisté, není schopen slyšeti ani vi-
1í ns
děti. devo5 maa
Tvoření Kosorovo je dyonisovské. Jest rhytmi-
cké jako hudba. Je bezprostřední a bujné a již
svoy divokou silou podrobuje si čtenáře io diváka.
Kosor pracuje v horečné bázni, aby mu neunikl
pravý výraz, pospíchá, aby jediným mistrovským
vzmachem zobrazil celou myšlenku. Chce se bud
jak buď vysloviti, třeba za cenu okamžíté smrti.
Strach z pomíjejíenosti nutká ho neustále praco-
vati.
Kosorovo umění jest zbožňování. Hledá Boha.
Tuší ho a svěřuje tušení své divákům. U Boha hle-
dá příčinu i spojitost všech dobrých i zlých skutků
které lidé nevědomky a ve službě jakéhosi vyšší-
ho rozkazu činí. Proto Kosor jako všichni slo-
vanští básníci pochopoje i odpouští každou, i nej-
horší podlost. Zrovna hřích mu je podmínkou, aby
se mu junák vyšvihl k velikosti. Dostojevský prv-
ní vytušil onu pravdu, a proto téměř jen samé tro-
sečníky povunesl na výši tragiky. Toť názor zcela
různý od názoru tragiků řeckých.
Kosor napsal dosud tři dramata: „Požár vášně“
„Smíření“ a „Ženu“. V prvním vylíčil zápas dobra
se zlem. V druhém vítězství dobra a to jmenovitě
v osobě Harija, jenž, aby poznal Boha, dá lidem
nejen svůj majetek, nýbrž i sebe. „Ženu“ má mož-
nost poznati české obecenstvo z provedení n
scéně Národního divadla, kde měla premiéru minu-
lého týdne, o níž bylo tu již referováno. ilia
lyd vrnll
abověn a nrt
nolig 31
Kosorův
Dostojevský
Kosor
bůh
Kosor
Kosor
národní divadlo
bůh hle