2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
10. listopadu 1913. Číslo 309.
4
article
žižkovských poměrů školských, čímž volnost osob-
ního projevu omezuje. Potom přečetl předseda
omluvné dopisy posl. Žďárského, Bradáče a dra.
Preisse, a okresních školních inspektorů pp. Ner-
muta z Nové Paky. Černého z Jičína, Bílka z Nov.
Bydžova a Bažanta z Jilemnice a přípis starosty
bydžovského p. dra, Stýbla, v němž přeje snahám
učitelstva všeho zdaru. Pan Haken podrobil smutné
poměry učitelstva a lhostejnost občanstva i vlády
sžíravé kritice, jež rovněž doznala hlučného sou-
hlasu. Po přečtení resoluce následovaly prcjevy
přítomných pp. poslanců, kteří vesměs oprávněnost
požadavků učitelstva uznali: sympaticky vyjádřili
se o nich též přednosta okr. soudu v Nové Pace
p. dr. Brunclík, ředitel tamní reálky p. Tomek, p.
prol. dr. Všetečka z Jičína, p. Faltys za obchodní
gremium v Nové Pace, p. prof. dr. Matoušek v N
Pace a p. Hrubý za městskou zadu v Jilemnici.
Žďárský
Preiss
Černý
Bílek
Bažant
Stýblo
Haken
doktor
Brunclík
Tomek
Všetečka
Faltys
profesor
Matoušek
Hrubá
Ner
Nová Paka
Jičín
Bydžov
Jilemnice
Nova
5
article
V resoluci se praví: Žádáme vládu, všecky po-
litické strany a vlivnou veřejnost, aby neblahým
poměrům přítrž učinily, nevháněly učitelstvo do
zoufalství a netiskly mu násilně do rukou zbraně
nejzhouhnější, Nuchť historie není poskvrněna fa-
ktem, že učitelstvo bohatého království Českého,
perly celé říše, musilo zasloužení skývy si vybojo-
vati, aby hladem nehynulo. Apelujeme na zodpo-
vědnost jak vlády, tak politických stran a široké
veřejnosti, aby se vším úsilím zasadily se o prove-
dení řádné a bezodkladné úpravy učitelských pla-
tů, jak skolskou komisí bylo navrženo. Než této zá-
konné úpravy bude dosaženo, nechť vláda naříd
zemské správní komisi, ať provede úpravu zatímní
2 to již pro rok 1913 s platnoslí od 1. července,
jak permanenini komise školská přiznala. Toho žá-
dá učitelstvo plným právem, neboť suspendován
zemské samosprávy odůvodněno bylo z částil tím,
že požadavky něitelstva nutno splniti. Konečně po-
zvedáme varovného hlasu v hodině poslední a za-
vazujeme se čestně pro případ, že nebude poža-
davkům učitelstva do 31. prosince t. r. vyhověno,
vžichni — jako jeden muž — jednati dle prokla-
mace výkonného výborů českého učitelstva
6
title
Politický přehled.
7
article
Temě české.
Temě české.
Svaz německých advokátů pro Hochen-
rnseiebaburgera, anslenal sjudhon
Svaz némeckých advokátů v Čechách n
své včerejší valné hromadě v německém ka-
sině usnesl se na resoluci, v níž očekává, že
„němečtí poslanci nedají se svésti k výpadu
proti ministru spravedlnosti“. „Domnělá kri-
tika ministrova, provedená na důvodech jisté-
ho rozsudku, nemůže býti považována za do-
tknuti se soudcovské neodvislosti,“ praví re-
soluce. Rozsudek, o který se jedná, i důvody
k němu jsou známy. „Prasečí hlava“, nadávka,
které užil jistý důstojník proti jistému sklep-
níku, jejž nad to vyčastoval poličky, bylav
tomto rozsudku prohlášena za výrobek „vo-
jenské provenience“ a za to dostalo se pří-
slušnému okresnímu soudci z rozkazu ministra
spravedlnosti nosu, který se podobal spíše
tomu, čemu Němci říkají „Rüffel“. Němečtí
advokáti v Čechách domnívají se nyni, že za-
chráni ministra Hochenburgera před parla-
mentními následky porušení základního zá-
kona státního o soudcovské neodvislosti, kte-
réhožto činu se Hochenburger dopustil
očích všech slušných právniků a poslanců. že
se jim to podaří, o tom se nemusí pochybo-
vati, neboť dr. Hochenburger jest živým svě-
dectvím, že jest v Rakousku trvale možným
ministr spravedlnosti, který základní zákony
státní a speciálně zákon o soudcovské ne-
odvislosti může porušiti ne jednou, ale třikráte,
aniž by se svět anebo aspoň ministerské
křeslo pod ním zbořilo«
ro jeet Pražský „Ortsrat“. d a es
Němec
Rüffel
Hochenburger
Tema
Čechy
Rakousko
8
article
Německý tisk pražský uveřejňuje zprávu
o schůzi, kterou konal pražský Ortsrat dne
5. t. m. Z ní se dovídáme, že slibovaná „Na-
tionale Tagesschau“, jakýsi druh německého
„serapbooku“ z českých denních listů, zvlášte
článků o Němeích a to především pražských
již výchází od 1. listopadu. Z průběhu této
porady vysvítá dále, že se „Ortsratu“ ne-
smírně zajídá „jednostranný český oficiální i
soukromý vliv na německé návštěvníky z ci-
ziny do Prahy u přiležitostí sjezdů, studijníeh
cest a podobných případnosti. Ortsrat po-
staral se o to, aby němečtí hosté byli vítáni,
po Praze voděni a poučováni o významu praž-
ského němectví. K tomu konci bude vydán
také příměřený průvodce cizinců a adresář,
a zvláštní leták o německé Praze, aby prý se
učinila přítrž české národní propagandě na
poli cizínecké návštěvy. „Ortsrat“ zabývá se
tu velmi povážlivě zátkou, až dosud pevně
uzavírající otázku hospodářského národního
bojkotu v Praze. Mohlo by se lehko přihoditi,
že by došlo k výbuchu a která strána by
mohla potom s určitostí počítati na případnou
těžkou škodu, lze si na dvou prstech vypočí-
tati. Tyto čerty by Ortsrat neměl na svou
stěnu malovati, zvláště německo-nacionální
adresáře obchodní by simělo němečké ob-
chodnictvo pražské od něho přímo zakázati.
Ortsrat
Praha
9
article
„Česká Revuc“ o vídeňských konferencíeh
mota a společném klubu.
Měsíčník národní strany svobodomyslné „Česká
Revue přináší v listopadovém čísle svém pozoru-
hodnou „sítuační stať. z pěra Jos. Penížka, v níž
se uvažuje o parlameníní situací a o sitnací českých
stran k různým aktuálním otázkám. Z úvahy ta-
kové nemohl ovšem vypadnouti zřetel k vyrovna-
címu jednání a k předmětu, který po několik dní
polemicky čeřil bladinu veřejného mínění českého
— otázce včasnosti zřízení společného klubu če-
ského. Velmí vřelými slovy přimlouval se pisatel za
účastenství všech českých stram na videňských
konferencích. Nejen se slanoviska, jemuž jest ne-
snesitelným nynější stav v království pod zemským
komisariátem, ačkoli nesnesitelnou busto situaci
uvádí na místě prvním, nýbrž i z důvodů mravní
nezbylnosti spolupůsobení všech českých stran, z
Penížek
Český Revuc
10
article
nichž žádná nemá se straniti povinnosti svojí a vy-
hýbati se zedpovědnnsti tam, kde se rozhodujeo
soubytí a soužití obou národů na desetiletí, kde
se jedná o snesitelné příměří mezi nimi, uamožňující
společnou práci v určitých mezích. Úkolem všech
bude, vyjítí na kompetentní oliciální forum a pro-
nésti soud o vládních elaborátech, jakmile budou
předloženy. Tento soud dlužno pověděti nikoli v
novinách, nikoli v klubu, nýbrž tváří v tvář vyjed-
navačům druhé strany, a členům vlády. Laciná
taklska, podle kteréž se některá strana domnivá,
že jest prosta zodpovědnosti, nepůjde-lí na kon-
ference, a že může jenom pohodlně posuzovati se
přežila a již netáhne. Náš rozmyslný lid netleská
již udatným hrdinům, kteří se kasají na celý svět
rukama v kapse zafatýma za humny, nýbrž volá je
na kolbiště, tam ať ukážou, co dovedou polepšit.
Z toho důvodu, dí „Č. R.“, vroucně si přejeme, by
na konference šli všichní našinci — nikoli ze stra-
chu o svoji kůži, neboť nebojíme se vykonati, co
jsme uznali správným a nepotřebujeme opět a zvlášt
ujišťovati, že nic neuděláme, co by nesneslo kritiku
lidí soudných a rozvážných. Přimlouváme-li se za
spoludčinkování všech českých frakcí. jsme pa-
mětlivi shodného a svorného postupi jejichov Praze.
který byl morální posilou všem vyjednavačům če-
ským a národním odpůrcům Imponoval a děje se
to z té příčiny, by konference míru s Němci ne-
staly se zdrojem nesvárů v národě a domově našem.
Němec
Praha
11
article
Že pak pisažel nepokládá uniformní politiku a tak-
tiku českou dokonce za vrchol a cil pro celý če-
ský národ, za nejvyšší jeho štěstí a požehnání, do-
vozuje argumenty, jež uvádí proti experimentu posl
Staňka se společným klubem. Přímo vyslovuje se
proti takové jednotě, která by byla zbshněním, hni-
lobou, hrobem a naopak považuje dvojdílnost takti-
ky české ve smyslu polštiky oportunistické, umír-
něné na straně jedné a kontrolující, oposiční, roz-
hodnější na straně druhé zdravou, potřebnou, nut-
nou, ovšem za důležité, neodbytné podmínky, by
tyto dvě taktiky různé, ba protichůdné nepraco-
valy proti sobě, nýbrž účelně se doplňovaly, by
neprovozovala se oposice osobní, paličatá, umi-
něná, divoká, zabijácká, nýbrž podpůrná. Tskové
jsou názory pisatelovy o novém pokusu, vybudovat
opět jednotný český svaz, podniknutém posl. Staň-
kem, jehož osobu považuje přímo za překážku
zdaru, ježto poslanci kat. národní z Moravy ne-
vstoupí do žádného sdružení, jim zakládaného. Ne-
hledě však k tomu, nezdá se nám býti v zájmu
vážnosti delegace oživovati tělesoí jchož každ
noha i ruka by směřovala jinam, obnovovati stá-
nek, z něhož by zítra pláchli, kdo by dnes uchýlile
se pod jeho střechu, jenž byl by mnohým fen holub-
níkem, mnohým jen noclehárnou, jenž by represen-
toval jednotnostposelstva českého na výpověď. Tu
zdá se nám býti lip, aby vedle sebe — nemusí to
býti hned a vždy proti sobě — postupovaly a pra-
covaly k téže metě dva voje české docela samo-
statně a neodvisle, druh na druhu žádným tlaken
a vlivem nepůsobíce, druh na druha nestřílejíce, ale
oba voje vedeny společným zájmem české věci
třeba by každý bojoval o své újmě a na svůj účet
Staněk
Morava
12
article
Ovšem že klade důraz na nynější okamžik parla-
mentní situace, věcně nevhodný pro takový podník
jakým jest experiment posl. Staňka, a odstavec
tento končí takto: Joště nutno vyplenit mncho
pustoty a zdivočelosti, nežli bude lze vložiti do půdv
sémě solidarity takové. A co je hlavním momen-
tem: naše svědomí brání nám interesy národa če-
ského vydati hazardu, který nazývají politikou lidé
lehkomyslní nebo zlomyslní, jimž je parlament cir-
kusem anebo hernou, nebo klepárnou neb chří-
várnou ješitnosti, sohectví a mstivosti.
sde
3bna
Staněk
Joště
13
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Bulharské věci.
14
article
V zajímavých příspěvcích k historii bul-
harské války sofijský „Dnevník“ dále vypisuje
boje o Čataldžu. K situaci připomínáme, že
Rusko, jež se snažilo Bulhary odvrátit o
úmyslu, jít na Cařihrad, bylo takě proti do-
bývání Čataldže, jež mělo smysl jen potud, po-
kud mělo králi Ferdinandovi otevříti cestu
na Cařihrad. Každý den marných bojů o ča-
taldžu ubíral významu dřívějším velkým
úspěchům bulharským, zvláště poslednímu
v jich řadě, u Lule Burgasu. A týmž pomě-
rem nabývali ducha Mladoturci.
Po pětidenníchtuhých bojich u Bunar-
Hisaru bulharské vojsko cítilo se velmi una-
veno. Kromě toho cholera vyžadovala si
denně na sta obětí. Sanitáři nestačilí pomá-
hati nemocným, ano neměli ani času mrtvé
pochovávati. Mnoho cholerou onemocnělých
bylo pohřbeno ještě za živa! Generál Radko
Dimitriev, vida tento stav, nemohl býti pro
útočení na Čataldžu. Mezi ním a hlavním sta-
nem vyměněno mnoho depeší. Radko Dimi-
triev netajil, že s armádou tak vyčerpanou
nakažlivými nemocemi kosenou, často hlado-
vou, těžkými ztrátami oslabenou, s armádou,
jež ztratila mnoho ze svého nadšení, bodrosti
a výtečné kázně, není možno dosíci dalších
velkých vítězství a poslěz obsaditi Cařihrad.
Z hlavního stanu mu odpovídali, byt
ivšecko bylo tak, že turecké vojsko je v sta-
vu ještě mnohem horším a neodolá sebe menši-
mu nátisku. Rusové, vidouce, že král Ferdi-
nand, ačkoli se nevyjadřoval, nemůže se roz-
loučiti se snem o koruně byzantského císaře.
působili na ministry a na hlavní stan, aby se
u krále zasadili o změnu pojatého záměru.
Bulhar
Ferdinand
Dimitriev
Radka Dimi
Rus
Rusko
Cařihrad
Lule Burgas
15
article
Nekljudov a Gučkov podávali si kliky u Ge-
šova a Daneva. Gešov byl pro ruské stano-
visko, ale Daney řekl, že rozhodnouti musí
hlavní stan, t. j. král a gen. Savov. Konečně
i Savov začal uznávati, že ruské rady jsou do-
bré a gen. Fíčev uznával důvody Radka
Dimitrleva. Král zachovával mlčení. Ostatní
myslili, že se přidá k mínění své vlády a gene-
rálů, ale gen. Savov, jenž ho zná nejlépe, vě-
děl, že mlčení Ferdinandovo znamená setr-
vání při ctižádostivém plánu. Savov šel ke
králi. Co mu řekl, není známo, ale ví se, že se
mezi nimi strhla veliká hádka. Na druhý den,
25. října (7. list.) Savov telegrafoval Radku
Dimitrievu rozkaz, aby učinil přípravy k úto-
ku. Radko Dimitriev užil posled-
ního prostředku a telegrafo va
králi Ferdinandovi: „Na kolenou
prosím, odvolejte rozkaz provésti útok na
přední turecké posice a opevnění na ča-
taldžíl“
spalan
jn
Nekljudov
Gučkov
Gešov
Savov
Dimitrlev
Ferdinandův
Radek Dimitrievo
Dimitriev
Ferdinand
16
article
Tu král nemohl už déle mlčet a chovati se
tak, aby všecko, co se zdaří, bylo považováno
za dílo jeho věhlasu, a co se nezdaří, za to
aby zodpovědnost padla na druhé. I přiznal
barvu a opakoval rozkaz, daný gen. Radku
Dimitrievu, čímž přiznal, že u Čataldže lili
Bulhaři krev jen za jeho osobní věe.
Rozhodnutí královo pobouřilo Nekljudova
a Gučkova. Běželi na Gešova, jenž ujišťoval.
že Bulharsko zná své povinnosti k Rusku a vi
také, že Rusko Cařihrad a průlivy považuje
za výhradu své politiky, to však že se nezmění
ani potom, podaří-li se provésti záměr krále
Ferdinanda. Císařské ornáty královy pry
stojí ve vagonech v Čorlu, a proto Cařihrad
musí býti vzat, nazpět nelze.
Byl tedy podniknut útok na Čátaldžu, ale
bez úspěchu. Později se stalo známo z dopisů
anglického dopisovatele Barthleta, jež bul-
harští vojíni zachytili, že jen málo scházelo a
Čataldža by byla padla: Turci už opouštěli své
posice a někteří se dali na útěk do Cařihradu.
Radek Dimitrievo
Bulhar
Gučkův
Ferdinand
Turek
Bulharsko
Rusko
Cařihrad
Rusko Cařihrad
17
article
Večer hlavní velitel turecký učinil disposice
ku všeobecnému ústupu dne zítřejšího.
Ale v tutéž dobu i Bulhaři se rozhodlí, ž
zítra ustoupí. Když se Turci ráno probudíli.
viděli Bulhary již ustupovati. Zaradovali se
a zůtsali. Vojenská hudba od Lule Burgasu po
prvé jim zase hrála. Odvaha se Turkům vrá-
tila úplně. Nyní už Bulhaři Čataldže dobýti
nemohli, ani kdyby obětovali 100.000 životů.
te
nobov nodfel
l Ruské možnosti, obžetsv. ee
soq Je-li Rakousko říší nepravděpodobností, je Ru-
sko říší nekonečných možnosií. V Rusku jsou mož-
ny činy přímo americké výkonnosti, a je také mož-
ný byrokratický neřád, jako nikde jinde. Příklady
toho uvädí A. Stolypin z přiležitosti odhalení po-
rníku generálu Annenkovu, staviteli Zakaspické
dráhy, v Taškentě.
A. Stolypin, ukazuje na to, jak se těžko pra
covalo gen. Annenkovu, jak můsil zápasiť s korrup
cí centrální správy, která se nelekala ani pomluvy
aby zostudila nepříjemného „generála-dělníka“
Než dostal Annenkov plnou moc na řízení stav-
by dráhy, podařilo se jistému spekulantu uzavřit
s vojenským ministerstvem smlouvu na stavbu di-
len; smlouva byla podmíněna 40lisícovou náhradou
pro připad, že by smlouva s podnikatelem byla zru-
šena, ač sám podnikatel neposkytoval žádné zá-
ruky, že svým závazkům vyhoví. Annenkov, když
dostal jeho věc do svých rukou, dal podnikateli
z vlastních peněz vyplatit pokutu, jen aby s nim
neměl dále co dělal.
Zakaspická železnice měla být hotova 15. květ-
na 1888. Annenkov snažil se ze všech sil, denně se
kladlo až 6 km trati, ale nepřátelům gen. Annen-
keva v Petrohradě záleželo na tom, aby k určené
lhůtě nebylo vše hotovo. Jeden z žertů, který mu
provedli, bylo i to, že poslali mu neúplný materiál
pražce, koleje, spojnice a šrouby ale „náhodou
zapomněli dodati některé menší železné součásíky.
Bulhar
Turek
A Stolypin
Annenkov
Annen
Turec
Rakousko
Rusko
Taškent
Petrohrad
Lule Burgas
km
18
article
Annenkov v poslední chvíli požádal bucharského
emira, aby mu dal k disposici všechny bucharské
kováře, kteří ve dne v nocí kovali potřebné částky
V petrohradských kancelářích otvárali oči, kdy
15. května dráha byla hotova, a nechápali, kde vzal
potřebný matertil, když přece naň zapomněli.
Velkolepým činem Annekova byla stavba dře-
věného mostu přes řeku Amu-Darja. Annenko
potřeboval denně převážet přes řeku více než mi-
lion metrických centů, což nebylo snadno na řeče.
tekoucí rychlostí jako nějaký vodopád a širokou
asi tři kilometry. Vojenská správa nabízela mu
300.000 rublů na prám pro přepravu matersálu.
Annenkov však neposlechl vojenského ministra
za těch 300.000 zřádil přes Amu-Darju dřevěný
most tak dobré konstrukce, že vydržel asi 14 lel.
Založení mostu oslaveno bylo bohoslužbami. V te
době bylo mezí Angličany a Rusy značné napět
pro indické panství, proto Angličnné stále jako
luristé zajížděli do zakaspických krajů. Při zaklá-
dání mostu přes Amu-Darju byl přítomný anglický
plukovník z Bembaye, Lemesurier. Na jeho otázku,
za kolik let dokončí most, odpověděl Annenko
za tři měsice. Na tváři chladného Angličana za-
hrál úsměv: považoval to za nevzdělané boucha-
ronství. Ale když po třech měsících telegrafické
zprávy oznámily, že přejel prvý vlak po amudarjin-
ském mostě, Annenkov dostal z Bombave depeši
o třech slovechr Splendidí plukovník Lemesurier.
Co dovedou a za jakých okolností Rusil
tee
Annenkov
Angličan
Rus
Angličnný
Annenko
Amu
Darja
Bembay
19
article
Sven Hedin proti Slovanům.on
Vzhledem k pobouření, jež nedávná hojovná
řeč Svena Hedina ve Falunu způsobila i v Norsku
a v Dánsku, uveleinil nyní Sven Hedin doslovné
znění své řeči. Celá řeč je prodchnuta manií švéd-
ského velikášství, stále se připomíná doba Karla
XII. a v tomto duchu tské prohlásil řečník roz-
loučení unie s Norskem za hanbu a polupu Švěd-
ska. Sven Hedin ještě dnes sní o nově, voienské
dávě švédské a proto prudce odsuzoval liberální
vládu, že prý zanedbáváním národní obrany ha-
arduje s národní nezávislosti. Mluvě o poměru
k Rusku, pravil.
„My jsme Germáni a isme spojení svazky krv
a kmenové příbuznosli se svými bralry jižně o
Východního moře. Ale proti naší vůli se 4yto svaz-
ky z neznámých příčin uvolňují, i jsme vrháni do
náruče Slovanů, kteří jsou od pradávné doby našimi
přirozenými nepřáteli a jejichž tlak jsme nikdy
lák těžce nepocifovali, jako právě nyná kdy stále
dostáváme nový výstrahy z Finska. Zájem, jejž
Rusko vůči nám jeví, není již platonický. Vzrůstá
každým rokem a projevil se různými způsoby vy-
zvědačství, aniž ukážeme zuby a žádáme pro sebe
vážnost. Nalézáme se na šíkmé plože a nikdo proti
tomu nevystupuje: Velká většina tonc v nejistotě
o pravdě, a jsou v této zemi kluci, kteří za pod-
pory nejzvrhlejších orgánů chtějí národ uváděti do
stále černější temnoty. Bedřich Veliký prý kdyst
řekl o Švédech, že jsou nejsilnějším a nejhoužev-
natějším národem, neboť, ačkoli činí vše, aby sami
způsobili svou záhubu, přece se jim to nedaří.
Na konec projevil naději, že nynější doba zna-
mená jen přechod a že skvělá doba Švédska opčt
přijde. V nacionalistických kruzích švědských budi
nyní uveřejněná řeč Hedinova velké nadšení
studenti z Upsaly jej požádali, aby také před niml
promluvll
Sven Hedin
Slovan
Karel XII
Germán
Veliká
Švéda
Hedinův
Falun
Norsko
Dánsko
Rusko
Finsko
Švédsko
svazka
Slovan
20
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Všem pp. poslancům řišským se
připominá, že jejich přítom-
nost jest zítra v úterý 11. listo-
padu již v dopoledních hodi-
nách nezbytně nutna.
— Účel světí prostředky. Nízký útok dra.
Boučka na starostu pražského dra. Groše
došel jásavého přijeti v radikálním tisku ně-
meckém. „Gabl. Tagblatt“, „Rsichenberger
Zeitung“, „Aussiger Tagblatt“ a jak ještě se
jmenují všechny ty sběrače nejnižších pud
německé nenávisti vůčí českému národu, oti-
skují sobotní výpad dra. Boučka v „Čase“ bud
doslovně nebo v obšírném výtahu na dů-
káz, jak prý „zlatá slovanská Praha je shnilá“
a jak celá česká věe je špatná... Německé
listy přirozeně zatajují — a se svého sta-
noviska správně — fakt, že se nejedná o ce-
lou českou Prahu, nýbržoboj polilických tá-
borů, v němž bývalí realisté v „Čase“ stále
sice obviňují, ale nedokazují. Ani ve
včerejším„Čase“ dr. Bouček nedokazuje, že
ví něco positivního a konkretního o tom,
kdo z členů sboru obecních starších přijal
podíl na provisí, nedokazuje, že starosta
dr. Groš se dopustil ve svém úřadě lehko-
myslnosti nebo něčeho horšího. „Čas“ (== dr.
Bouček) na opravu, zaslanou mu starostou
drem. Grošem, zmohl se pouze na odvetu.
že on a dr. Bouček očekávali od dra. Groše
„jedinou odpověď: žalovat!“ Starosta, dr.
Bouček
doktor
Groš
Praha
Rsichenberger Zeitung
Aussiger Tagblatt
21
article
Groš dal odpověď veřejnosti; dru. Bou-
čkovi patrně nechce prokázati čest odpo-
vědí... „Čas“ by lépe pro věc, o niž se jedná.
t. J. zjištění, zda-li vůbec a kdo z členů
sboru obecních starších bral úplatek z podílu
na provisí v případě michelském, učinil. k dy-
by nechal volný průchod vyšetřo-
vání, jež se vede se strany orgánů státníc
na podání dra. Boučka a kdyby vyčkal vý-
sledků jednání o žalobách, jež na prof. M -
saryka a dra. Boučka budou podány.
Tento správný věcný postup není mu však
po chuti, poněvadž neodpovídá těm jeho ten-
dencim, jež celou aféru vlastně vynesly na
povrch pražského života. Opakujeme: kdyby
dru. Boučkovi (= „Času“) jednalo se sku-
tečně jedině o to, „aby se prokázalo na
určitěm případě, že se v Praze krade
kdo krade“, musil by jmenovat osoby a
uvádět konkretně věci ihned ve
včerejším svém čísle, v němž se chlubí, že je
chytřejší než my, a proto že prý nedává
na veřejnost osoby, které by mo-
hly být zastrašeny.. Takto by musíl
jednat a jednal ovšem ten, komu se jednáo
opravdovou nápravu, takto však ne-
může a nesmí jednat ten, kdo jen paušálně
podezřívá, rozšlapává věci do nekonečna ber
ohledu na to, že pověst české Prahy se ostou-
zí, jen když „Čas“ (= dr. Bouček) může se
produkovat před veřejností v pose varietního
reformátoral
— Jak etí Praha památku svého velikého prl-
mátora za vlády starosty malého. S timto jizlivým
názvém přineslo včerejší „České Slovo“ injurii.
která perfidností svojí zsrází. Klade tu za vinu
Groš
Bouček
M saryk
Praha
22
article
starostovi a správě obecní, že hrobka starosty
dra. Václava ryt. Bělského na Král. Vyšehraděje
zanedbána, náhrobní kámen deštěm a vichrem
úplně ošlehaný, na němž není již nápis vůbec či-
telný. „České Slovo“ neví snad, že obec pražská
na hřbitovech Olšanských stará se o hroby všech
vynikajících vlastenců — pokud o ně nepečuje
příbuzenstvo samo —, že však správu hrbitova
vyšehradského vede jamní kapitola, na jejíž vedeni
nemá tedy obec pražská vlivu pražádného! „Čes.
Slovo“ ví snad dále, že v Praze žije dosud sy
slavného starosty dra. Bělského, německý advo-
kát dr. Bělský, muž zámožný a jeden ze sloupů
pražského němectví, a že je první a svatou“ po-
vinností tohoto muže, aby se postaral o hrob otce
svého? Ale jen když má „Čes. Slovo“ záminku
třeba zeěla lichou, aby hanobilo nynější zastupi-
telstvo a jeho praesidiumisionleroT
1— Za druhou českou univarsitu. Z Brlp
9. listop. (K, k.) Posluchači české techniky konali
schůzi v Běsedníní domě, na které bylo jedlnáno
o zřízení university v Brně. Po schůzi táhli stu-
dentí na Velké náměstí, kde se v úplném po-
Ho tn ezědiaa i
řádku rozešli.
. Protestní schůze protí zákonu Koliskovu
Vinohradské spolky, korporace a společehstv
uspořádaly včera dopoledne v Národníme domiě pou
protektorátem městské rady vinohradské protestní
sehůzi proti uskutečnění tak zv. Koliskova zákon
na vyhlazení české menšiny vídeňské. Promluvil
posl. Exner z Vídně a dr. Baxa za Národní radu.
Václav rýt
Bělský
Král
doktor
Koliskův
Exner
Baxa
Olšanský
Praha
Velká náměstí
Vídeň
Běsedníň dům
univerzita v Brno
23
article
Po dalších projevech byla schválena následujíe
resoluce: „Účastníci protestní schůze českého
lidu proti sankcí zákona tak zv. lex Kolisko v Ná-
rodním domě na Král. Vinohradech, pořádané9
listopadu 1913, prohlašují Česká menšina dolnora-
kouská je částí čes. národa, proto pocifujemé každe
bezpráví, které se jí činí, za bezpráví, páchané
na nás. S rozhořčením sledujeme bezvýsledný boj
této menšiny o české školy. Menšina čítánstatisíce
duší, v samotné Vídal úřadně napočteno 12.300
českých dětí na němec. školách. Přes to nemá men-
šina tato českých veřejných škol, jediná česká
soukromá škola, která trvá plných 30 let. ňedostala
dosud práva veřejnosti a ostatní české školy sou-
kromé jsou z důvodů nicotných bezprávně zavřeny.
Král
Ná
rodní dům
24
article
Bezpráví toto vysvítá tim více, vzpomeneme-li, že
pro 11.000 Němců v Terslis a jen 1227 dětí zřídila
vláda hned 3 školy obecné a 2 měšťanské, nákla-
dem půlletním skoro čtvri milionu korun. Bylo
povinností státu, aby po příkladu terstském pro
českou menšinu ve Vídní zřidil českou školu obec-
nou. Toto nutně nám hájiti tím více, že naše men-
šina jest ve Vídni od nepaměti usedlá, kdežto Něm-
ci v Terstu jsou jen uměle v posledních letech
usazováni. Zemský sněm dolnorakouský usnáší se
znovu a znovu na t. zv. lex Kolisko zákonu, kte-
rým mají v budoucnosli býti znemožněny české
školy v Děl. Rakousích. Protestujeme proto s dů-
razem proti shnkci takového zákona, by porušeny
byly stát. základní zákony. Tento stav příčí se
přirozeným právům lidským a našim státním zá-
kladním zákonům. žádáme důrazně veškeré pp.
poslance české, aby celou vahou svého postavent
o to se zasadili, aby lex Kolisko za žádnou cenu
nebyl k sankci předkládán, naopak aby vláda ihned
se postarala o české školství obecné i měšťansk
ve Vídni i v Dol. Rakousích tak, jak to zákon uklá-
dá. Zavřené české školy buďtež neprodleně pte-
vřenyjinak z toho poselstvo české musí vyvodit
důsledky. Dále protestujeme před celým vzdělaným
světem a voláme v poslední chvíli do štokholmu
Němec
Kolisko
Vídeň
Německo
Terst
Rakousy
Dolo
25
article
Neudělujte nejvyšší vyznamenání, jakého člověk
může dosáhnouti, neudělnjte Nobelovu cenu míru
germanisátoru, utlačovatelí českých duší Petru
Reesegerovi!“ Resolace poslána byla na přání shro-
máždění kabinetní kanceláři a dodatek o Petru
Rossegerovi na příslušná místa, be je
— Tábor na Bilé Hoře. Národní socialisté ko-
nali včera odpoledne na Bílé Hoře u kostelíka
tábor, na němž promluvil posl. Exner. Když řeč-
nik se dotkl nynějších poměrů, byl tábor po ně-
kolikerém napomenutí vládním komisařem Falti-
sem rozpuštěn. Za zpěvu písní nastoupen zpáteční
pochod a na Malostranském náměstí po výzvě
posl. Exnera nastal rozehod v úplném klidu.
Nobelův
Reeseger
Resolace
Rosseger
Exner
Tábor
Bilá hoře
malostranský náměstí
Falti
26
article
— Výroční schůze zastupitelstva Ústředního
spolku českých profesorů v Praze konala se v pon-
dělí dne 3. listopadu v Obecním domě král. hlav.
města Prahy za účasti 120 delegátů a hostů ze
všech končin zemí koruny české. Schůzi zaháji
starosta prof. Fr. V. Vykonkal v 10. hod. do-
poledne. Dle zprávy jednatelské měl spolek v mi-
nulém roce 2333 členy, kteři byli rozděleni v 15
krajinských odborů. Největším odborem je odbor
pražský, který měl 714 členů, nejmenší odbor pl-
secký a mladoboleslavsko-turnovský, které měly
po 47 členech. Spolkovým orgánem je „Věstník
českých profesorů“. Spolek vydává Kalendář če-
ských profesorů a Stav osob prolesorstva českého.
V minulém správním roce byl vydán zeměpis pro
IIL třidu od dra. Stan. Nikolaua, Statistika a ob-
čanská nauka pro nejvyšší třídu středních škola
II. vydání zeměpisu pro V. a VI. třídu téhož autora.
Ze statistíky byla jedná čast vydána samostatně
pro školy hospodářské. V „České knihovně zábavy
a poučení“, kterou vydává spolek redakcí ředitele
J. Satranského v nakladatelství J. Otty, byla leto
vydáná „Zlatá doba českých měst“ od Zikmunda
Wintra a „Výbor ze spísů K. Světlé“ (l.) péčí dra
profesor
František
V Vykonkal
Nikolau
J Satranský
J Ott
Winter
Praha
střední škola II
obecní dům
27
article
Mil. Hýska. Hlavní péče spolku věnována byla
služební pragmatice. Byly podniknuty rozmanité
kroky za zlepšením vládní předlohy a poslěze opě-
tovně zdůrazněno vůči pragmatice stanovisko za-
mítavé, kdyby se nepýdařilo rozřešití jí nspoko-
jivě otázku suplentskod a odstraniti ustanovení
kterými se omezují práva občauská. Byl podán
kruhům poslaneckým protest proti definitivě okr
skolních inapektorů. K ministerstvu veřejných prac
a k ministerstvu kultu a vyučování bylo podáno
memorandum, žádající, aby při obsazování učitel-
ských míst pro theoretické předměty na průmy-
slových školách byla dávána přednost kandidátům
aprobovaným pro střední školy. Byly zahájeny
kroky, aby kandidátkám aprobovaným pro učitel-
ství na dívčích lyceích byla otevřena nová pole
působnosti. Pro potřebu kruhů poslaneckých byl
sebrán materiál, z něhož vysvítá, k jakým hmot-
ným podporám se zavázaly jednotlivé české obce
v Čechách a na Moravě při sestátňování obecních
anebo při zřizování státních středních škol. Jedna-
telská zpráva děkuje poslancům dru. F. Lukavské-
mu, J. G. Maštálkovi, dru. Zd. Tobolkovi, dru.
Al. Velichovi, dru. L. Wintrovi. V. Chocovi a j
za četné intervence na prospěch stavu a školstvi,
jakož i redakcím časopisů za otiskování spolko-
vých zpráv. Po krátké debatě byla jednatelsk
zpráva jednomyslně schválena, Rovněž tak schvá-
lena byla jednomyslně zpráva účetní a zpráva re-
visorů účtů. Jednatelem byl zvolen prof. F. Horu
Hýsek
F Lukavský
Maštálek
Zdeněk
Velich
L Winter
V Choc
profesor
F Hora
Čechy
Morava
28
article
(Praha). Do výboru byli dále zvoleni prof. Ant
Antoš (Král. Vinohrady), dr. Vil. Appelt (Král
Vinohrady). Frant. Granát [Kostelec nad Orlici).
Frant. Holeček (Písek]. Frant. Husák (České Budě-
jovice). V. Pajer (Kroměřiž). dr. Frant. Višinka
(Mor. Ostrava) a Frant. Žákavec (Karlín). Za na-
hradníky bylí zvolení s. prof. Em. Kouřil. (Král.
Vinohrady), prof. Stan. Petira (Smichov), dr. M.
Slavíková (Král. Vinohrady). dr. F. Smotla cha
(Praha) Jar. Sochor (Král. Vinohrady) a Leopol
Storch (Praha). Revisory účtů zvolení prof. Jindř.
Dvořák (Král. Vinohrady),. Fr. Dlouhý (Praha) a
Jos. Pithardt [Praha). Když byl schválen rozpočel
na správní rok 1913/14, přikročeno k projednávání
volných návrhů. Především změněny stanovy v tom
smyslu, že správní rok se budé končiti dnemu 30.
června. Potom projednány různé stížnosti do le-
tošního jmenování na středních školách, konsta-
bovány četné nespravedlnosti při obsazování míst
suplentských a posléze schválena jednomyslně
resoluce, ve které se konstatuje, že při jmenování
ředitelú, učitelů a suplentů na českých středních
školách v Čechách a na Moravě rozhodní činitelé
ani letes nejednali veskrze s náležitou objektiv-
nosti. Obsazeníněkterých mist ředítelských a uči-
telských bylo bezdůvodně odkládáno a některá mí-
sta dosud ještě nebyla obsazena. Pokud se týče
profesor
Antoš
Král
Appelt
František
Granát
Holeček
Husák
V Pajer
Kroměřiž
doktor
Višinka
Mor
Žákavec
em
Kouřil
Stan
Smichov
M Slavíková
F Smotl
Sochor
Storch
Jindřichův
Dvořák
Dlouhý
Praha
Kostelec nad Orlice
Písek
Český Buda
Ostrava
Karlín
Jos
Čechy
Morava
Král Vinohrady
Petir
cha
29
article
služební pragmatiky, byl všemi hlasy proti šesti
zamítnut návrh, aby služební pragmatika ve spolku
znovu byla přivedena na přetřes, jakož i náveh,
aby bylo pomocí lístků zjištěno mínění všeho člen-
stva o tébo otázce. Zůstává tudíž v platnosti dosa-
vadní stanovisko organisace k pragmatice. Byl
však jednomyslně zdůrazněn požadavek, že jest
zahájiti kroky, aby suplenti a asistenti dostávali
fixní plat s příslušnými časovými přídavky, jak bylo
usneseno výborem pro záležitosti státních zaměst-
nanců v poslanecké sněmovně. Dále bylo jedno-
myslně usneseno, domáhati se drahotního přídav-
ku. Byl vysloven požadavek, aby předpisu o obsa-
zování suplentských míst bylo šetřeno i na ústa-
vech nestátních. Shromáždění opětovně zdůraznilo
požadavek, aby železniční legitimace byly česko-
německé. Naproti tomu byl zamítnut návrh, abyv
takových místech, kdejest nějaká divčí střední
škola, nebyly zásadně přijímány hospitující priva-
tistky do mužských středních škol. Když byly
ještě vyřízeny některé záležitosti rázu drobnějšího,
skončil starosta po čtyřhodinném trvání schůzi.
— Z anglického klubu. Dnes o 8. hod. več.
konati se bude v Anglickém klubu (Obecní dům
H. pa další přednáška Mr. A. Fitzgeralda debat-
ního kroužku s thematem: »Parlamentn
volby v Anglii a činnost politických
stran v kampani volební. Práva a po-
Vinností kandidátů poslanectví. Volební zvyklo-
sti a schůzek. Přednášky řečnického kursu těší se
velké oblibě členstva klubu i širšího obecenstva,
jež přeje si seznámiti se blíže s veřejným životem
politickým nejvyspělejšího v tom ohledu národa
na světě.
— Přednášky. Z výboru pro lidov
přednášky českých vy sokých ško
pražských. Prof. dr. Otakar Kádner koná
dnes v pondělí o 1/28. hod. večer ve velké
posluchárně filosof. fakulty čes. univ. v Praze-II.
profesor
doktor
Kádner
Anglie
Praha
poslanecký sněmovna
obecní dům
30
article
Krakovská ul. č. 6 (I. posch.) II. přednášku v šesti-
přednáškovém kursu: »Školství v říši rakousko-
uherské«. (Část II.: Školství střední, odbornéa
vysoké.) — O krásách a zimním sportu
v Krkonosích přednáší p. říd. uč. J. Buchar
z Dol. Štěpanie ve středu dne 19. t. m. o 4. hod.
odpol. a o B. hod. večer v sále Národního domu
na Smichově. Přednáška odpolední určena jest po
svolení okr. škol. rady proškolní mládež za vstupné
snížené. — Přednáška»O reklamě dle
platné a budoucí úpravy právní«, spo-
jená s výstavkou ukázek moderní reklamy koná
se dnes o 148. hod, večerní v ústavě pro zvelebo-
vání živností (technologickém průmysl. museu).
Praha-li., Marianská ul. 25. Přednášku, jež jest
volně přístupha, prosloví ředitel ústavu cís. rada
dr. V. Schuster. — Svaz Osvětový koná
dnes v pondělí 10. t. m. přesně o 71/4 hod. večer
ve škole u Trojice ve Vladislavově ulici v Praze
přednášku cyklu »Přehledné dějiny české litera-
tury doby nové: »Od osvícenství k romantismue.
Přednáší prof. dr. Albert Pražák. Vstupné 20 h,
děln. a stud. 10 h na legitimaci, Šatna zdarma. —
Již dnes v pondělí koná se přednáška pana
dra. Frant. Nábělka: Mezi Beduinya
Kurdy. Přednáška koná se v přednáškovém sále
Obecního domu v Praze o 8. hod. večer. »b
— Význam Menšinového musea ocenili při-
stoupením za člena neb věnováním daru pp. posl.
J. Helanec. Fr. Staněk, dr. Tobolka, dr. Šviha, J.
Slavíček, Jos. Konečný, Ant. Kalina; mat. uč. K.
Farský, dr. Nevole, Vídeň; dr. Dienelt, Opavaj dr.
Formánek, dr. Koněrza, dr. Šinogl. Vídeň: J. Šu-
brt, Lenešice, Nár. jednola slezská v Praze. M. O.
doktor
V Schuster
profesor
Albert Pražák
František
J Helanec
Staněk
Tobolka
Šviha
J Slavíček
Antonín
Kalina
K Farský
Nevole
Dienelt
Formánek
Koněrza
Šinogl
J Šu
M O
Buchara
Dolo
Praha
marianský ulice
Vladislavův ulice
Jos
Vídeň
Lenešice
národní dom
ústav cís
Beduinya Kurd
obecní dom
I . posch
31
article
N. J., Vel. Meziříčí; M. O. N. J. S., Libochovice,
členy činnými; členy přispívajícími se stali p. G.
Maštálka a prof. J. Vlček, Jičin, jimž všem výbor
Mepšinového musea upřímně děkuje. členové Men-
šinového musea plati. činní ročně 2 K, přispívající
10 K (osoby právnické 50 K), zakládající 500 K.
Monšinové museum v Praze II., Vladislavova 13.
— Pražský ústav pro hluchoněmé. Ředitelství
pražského ústavé pro hluchoněmé prosí nás o uve-
řejnění těchto řádků: Pražský ústav pro hlucho-
němé, druhý nejstarší v mocnářství rakousko-uher-
ském, těšil se od svého založení vzácným dobro-
dincům a příznívcům, kteří velkomyslně uznávali
významnou práci ústavu na poli humanšty. Byly
to začátky ovšem skrovné, však během času vy-
vinul se ústav v dům veliký, hostící značný počet
ubohých hluchoněmých chovanců. Dnes, kdy ústav
náš dochází tolik proseb o přijotí ubohých žáčků,
tím úzkostlivěji se ohlíží vrchní ředitelství ústavu
po velkodušných dobrodincích. Vždyť bědno čísti
ty prosby denně docházející... Tu prosí zoufan-
livě chudas-otec, doma má tři hluchoněmé dítky,
jedno dvouleté, druhě desítileté a poslední čtrná-
ctileté, aby alespoň jedno ze starších přijato bylo.
druhé žádosti prosí stařenka. 76 let stará, by
nad jejím hluchoněmým vňoučátkem ústav se smi-
loval. Tu prosí obec, aby ústav hluchoněmým si-
rotům vynahradil otce a matku — a vrchní správa
ústavu, marně se ohlížejíc po součinnosti oběta-
vých duší, musí s těžkým srdcem tak mnohé
mnohé žádosti odložiti. V poslední době vzpomněli
na ubohé chovance pražského ústavu pro hlucho-
němě následující dobrodinci: hraběnka pí. Anna
Nosticová-Rienecková odkazem 200 K. JUC. Jos.
N J
M O
G Maštálek
profesor
J Vlček
Jičin
Vladislavův
Nosticová
Vela
Libochovice
Mena
Monšinová muzeum v Praga II
ústav pro hlucho
32
article
Tomášek, velkoprůmyslník ve Vys. Mýtě, odkazem
2000 K. slečna Terezie Sregova v Jablonném le-
gátem 500 K a nedávno zemřelý vdp. prelát a ka-
novník u sv. Víta, Jan Marek 200 K. prostředni-
cfvím pána c. k. notáře na Král. Vinohradech
dra. štolby dostalo se nám z odkazu zemřelé slečny
Hedviky Auerhanovy 200 K. Vznešené duše, která
darem neb odkazem pamatují na ubohé siroty spo-
lečnosti lidské, jsou si právem vědomy, že darem
svým i tim nejmenším prospívají celé společnosti
lidské, vždyť darem svým působí k tomu, že ústav
hluchoněmých více těchto nešťastných přijmouti
může a tak samy mohou býti na to hrdy, že za-
kotvily budouenosi hluchoněmého, který nebude na
obtíž a postrach obci, ale bude platným členem
společnosti lidské.
— Vzducholoď »Sachsen« v Hajdě. Z Hajdy.
9. listopadu. (K. k.) Vzducholoď »Sachsen«, která
v 1/28. hod. ráno vznesla se v Lehnici, připlula
sem přes Lafeve a Něm. Jablonné o 122. hod.
a přistála, když obletěla město. Starosta z Hajdy
pronesl uvítací řeč, kterou zakončil trojnásobným
provoláním »Hoch« Jejich Veličenstvům císaři
Františku Josefovi, císaři Vilémovi a králi Be-
dřichu Augustovi. Vzducholoď vzala několik ce-
stujících a vrátila se směrem přes Drážďany.
— Včerejší neděle. Ráno povětrnost nevzbu-
zovala mnoho naděje na pěkné a jasné počasí
Obloha byla úplně zamračena a drobný deštík
lil se z oblohy až skorem do 9. hod. dopolední.
Později děšť ustal a obloha se trochu vyjasnila.
Tomášek
Sregův
svatý . Vít
Jan
Král
Auerhanův
Hajda
František Josef
Vilém
Augusta
Mýto
Jablonné
Sachsen
Hajda
Lehnice
Německo
Jablonná
Drážďany
33
article
Odpoledne vysvitlo i slunce a k večeru se obloka
úplně vyjasnila. Ranní deštik vydal úhrnné množ-
ství srážek 0.3. Nejnižší teplota dosáhla včera
+ 4° C. Všechny alpské stanice hlásily ještěv
sobotu vydatné deště. Na severu mrazy sesílilya
postupují směrem jižním. Rovněž horské stanice
oznamují sesílení mrazů. Tlakoměr počal během
noci stoupati i ukazuje postup šíření se vysokého
tlaku vzduchu do našich krajin.s
— Kometa Giacobini (1900 III.) nalezena?
Třetí čtvrtletí letošního roku bylo bohato na ob-
jevy komet, neboť byly v něm objeveny tří ko-
mety. Ke konci října k objeveným od počátku
roku čtyřem kometám přibyla ještě objevená Zin-
nerem na hvězdárně v Bamberce, která obdržela
řadové číslo 1913e. Její rektascence rovná se dne
10. listopadu 20 hod. 23 min. 29 vt., deklinace
— 22° 22.2, vzdálenost její od Slunce v jedni-
čkách poloměru zemské dráhy 1.001, velikost 9.7.
Dne 14. listopadu AR 20 hod. 52 min. 13 vt.: D
— 26° 14.2'. Nalezá se poblíže hvězdy Beta v
souhvězdí Štítu. Zdánlivý průměr její hlavy rovná
se 3 obloukovým minutám, dělka ohonu 30 obl.
minutám. Dle pozorování na hvězdárnách v Al-
žíru, v Bergedorfu, v Bothkampu a Frankfurtě.
pohybuje se kometa směrem jihovýchodním
souhvězdích Střelce a Kozorožce. De výpočtu do-
sáhla 2. listopadu kometa tato přísluní, při vzdá-
lenosti 148-15 milionů km od Slunce. Elementy
dráhy této komety jsou velmi podobné elemen-
tům komety 1900 III. (Giacobini), kteráž obíháv
periodě 6.5 roku. Kometa bude viditelna pouze
dalekohledem. Také kometa Westphalova 1913d.
zůstane teleskopickou. Kometa dospěje dne 27.
listopadu do přísluní i postupuje ze souhvězdí
Giacobini
Zina
Westphalův
Alo
Bergedorf
Bothkampa