ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3902fbd0-8f52-11dd-a07a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 165, place 82, org 21, work 7
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
10. listopadu 1913. Číslo 309.
4 article
žižkovských poměrů školských, čímž volnost osob- ního projevu omezuje. Potom přečetl předseda omluvné dopisy posl. Žďárského, Bradáče a dra. Preisse, a okresních školních inspektorů pp. Ner- muta z Nové Paky. Černého z Jičína, Bílka z Nov. Bydžova a Bažanta z Jilemnice a přípis starosty bydžovského p. dra, Stýbla, v němž přeje snahám učitelstva všeho zdaru. Pan Haken podrobil smutné poměry učitelstva a lhostejnost občanstva i vlády sžíravé kritice, jež rovněž doznala hlučného sou- hlasu. Po přečtení resoluce následovaly prcjevy přítomných pp. poslanců, kteří vesměs oprávněnost požadavků učitelstva uznali: sympaticky vyjádřili se o nich též přednosta okr. soudu v Nové Pace p. dr. Brunclík, ředitel tamní reálky p. Tomek, p. prol. dr. Všetečka z Jičína, p. Faltys za obchodní gremium v Nové Pace, p. prof. dr. Matoušek v N Pace a p. Hrubý za městskou zadu v Jilemnici.
Žďárský Preiss Černý Bílek Bažant Stýblo Haken doktor Brunclík Tomek Všetečka Faltys profesor Matoušek Hrubá Ner Nová Paka Jičín Bydžov Jilemnice Nova
5 article
V resoluci se praví: Žádáme vládu, všecky po- litické strany a vlivnou veřejnost, aby neblahým poměrům přítrž učinily, nevháněly učitelstvo do zoufalství a netiskly mu násilně do rukou zbraně nejzhouhnější, Nuchť historie není poskvrněna fa- ktem, že učitelstvo bohatého království Českého, perly celé říše, musilo zasloužení skývy si vybojo- vati, aby hladem nehynulo. Apelujeme na zodpo- vědnost jak vlády, tak politických stran a široké veřejnosti, aby se vším úsilím zasadily se o prove- dení řádné a bezodkladné úpravy učitelských pla- tů, jak skolskou komisí bylo navrženo. Než této zá- konné úpravy bude dosaženo, nechť vláda naříd zemské správní komisi, ať provede úpravu zatímní 2 to již pro rok 1913 s platnoslí od 1. července, jak permanenini komise školská přiznala. Toho žá- dá učitelstvo plným právem, neboť suspendován zemské samosprávy odůvodněno bylo z částil tím, že požadavky něitelstva nutno splniti. Konečně po- zvedáme varovného hlasu v hodině poslední a za- vazujeme se čestně pro případ, že nebude poža- davkům učitelstva do 31. prosince t. r. vyhověno, vžichni — jako jeden muž — jednati dle prokla- mace výkonného výborů českého učitelstva
6 title
Politický přehled.
7 article Temě české.
Temě české. Svaz německých advokátů pro Hochen- rnseiebaburgera, anslenal sjudhon Svaz némeckých advokátů v Čechách n své včerejší valné hromadě v německém ka- sině usnesl se na resoluci, v níž očekává, že „němečtí poslanci nedají se svésti k výpadu proti ministru spravedlnosti“. „Domnělá kri- tika ministrova, provedená na důvodech jisté- ho rozsudku, nemůže býti považována za do- tknuti se soudcovské neodvislosti,“ praví re- soluce. Rozsudek, o který se jedná, i důvody k němu jsou známy. „Prasečí hlava“, nadávka, které užil jistý důstojník proti jistému sklep- níku, jejž nad to vyčastoval poličky, bylav tomto rozsudku prohlášena za výrobek „vo- jenské provenience“ a za to dostalo se pří- slušnému okresnímu soudci z rozkazu ministra spravedlnosti nosu, který se podobal spíše tomu, čemu Němci říkají „Rüffel“. Němečtí advokáti v Čechách domnívají se nyni, že za- chráni ministra Hochenburgera před parla- mentními následky porušení základního zá- kona státního o soudcovské neodvislosti, kte- réhožto činu se Hochenburger dopustil očích všech slušných právniků a poslanců. že se jim to podaří, o tom se nemusí pochybo- vati, neboť dr. Hochenburger jest živým svě- dectvím, že jest v Rakousku trvale možným ministr spravedlnosti, který základní zákony státní a speciálně zákon o soudcovské ne- odvislosti může porušiti ne jednou, ale třikráte, aniž by se svět anebo aspoň ministerské křeslo pod ním zbořilo« ro jeet Pražský „Ortsrat“. d a es
Němec Rüffel Hochenburger Tema Čechy Rakousko
8 article
Německý tisk pražský uveřejňuje zprávu o schůzi, kterou konal pražský Ortsrat dne 5. t. m. Z ní se dovídáme, že slibovaná „Na- tionale Tagesschau“, jakýsi druh německého „serapbooku“ z českých denních listů, zvlášte článků o Němeích a to především pražských již výchází od 1. listopadu. Z průběhu této porady vysvítá dále, že se „Ortsratu“ ne- smírně zajídá „jednostranný český oficiální i soukromý vliv na německé návštěvníky z ci- ziny do Prahy u přiležitostí sjezdů, studijníeh cest a podobných případnosti. Ortsrat po- staral se o to, aby němečtí hosté byli vítáni, po Praze voděni a poučováni o významu praž- ského němectví. K tomu konci bude vydán také příměřený průvodce cizinců a adresář, a zvláštní leták o německé Praze, aby prý se učinila přítrž české národní propagandě na poli cizínecké návštěvy. „Ortsrat“ zabývá se tu velmi povážlivě zátkou, až dosud pevně uzavírající otázku hospodářského národního bojkotu v Praze. Mohlo by se lehko přihoditi, že by došlo k výbuchu a která strána by mohla potom s určitostí počítati na případnou těžkou škodu, lze si na dvou prstech vypočí- tati. Tyto čerty by Ortsrat neměl na svou stěnu malovati, zvláště německo-nacionální adresáře obchodní by simělo němečké ob- chodnictvo pražské od něho přímo zakázati.
Ortsrat Praha
9 article
„Česká Revuc“ o vídeňských konferencíeh mota a společném klubu. Měsíčník národní strany svobodomyslné „Česká Revue přináší v listopadovém čísle svém pozoru- hodnou „sítuační stať. z pěra Jos. Penížka, v níž se uvažuje o parlameníní situací a o sitnací českých stran k různým aktuálním otázkám. Z úvahy ta- kové nemohl ovšem vypadnouti zřetel k vyrovna- címu jednání a k předmětu, který po několik dní polemicky čeřil bladinu veřejného mínění českého — otázce včasnosti zřízení společného klubu če- ského. Velmí vřelými slovy přimlouval se pisatel za účastenství všech českých stram na videňských konferencích. Nejen se slanoviska, jemuž jest ne- snesitelným nynější stav v království pod zemským komisariátem, ačkoli nesnesitelnou busto situaci uvádí na místě prvním, nýbrž i z důvodů mravní nezbylnosti spolupůsobení všech českých stran, z
Penížek Český Revuc
10 article
nichž žádná nemá se straniti povinnosti svojí a vy- hýbati se zedpovědnnsti tam, kde se rozhodujeo soubytí a soužití obou národů na desetiletí, kde se jedná o snesitelné příměří mezi nimi, uamožňující společnou práci v určitých mezích. Úkolem všech bude, vyjítí na kompetentní oliciální forum a pro- nésti soud o vládních elaborátech, jakmile budou předloženy. Tento soud dlužno pověděti nikoli v novinách, nikoli v klubu, nýbrž tváří v tvář vyjed- navačům druhé strany, a členům vlády. Laciná taklska, podle kteréž se některá strana domnivá, že jest prosta zodpovědnosti, nepůjde-lí na kon- ference, a že může jenom pohodlně posuzovati se přežila a již netáhne. Náš rozmyslný lid netleská již udatným hrdinům, kteří se kasají na celý svět rukama v kapse zafatýma za humny, nýbrž volá je na kolbiště, tam ať ukážou, co dovedou polepšit. Z toho důvodu, dí „Č. R.“, vroucně si přejeme, by na konference šli všichní našinci — nikoli ze stra- chu o svoji kůži, neboť nebojíme se vykonati, co jsme uznali správným a nepotřebujeme opět a zvlášt ujišťovati, že nic neuděláme, co by nesneslo kritiku lidí soudných a rozvážných. Přimlouváme-li se za spoludčinkování všech českých frakcí. jsme pa- mětlivi shodného a svorného postupi jejichov Praze. který byl morální posilou všem vyjednavačům če- ským a národním odpůrcům Imponoval a děje se to z té příčiny, by konference míru s Němci ne- staly se zdrojem nesvárů v národě a domově našem.
Němec Praha
11 article
Že pak pisažel nepokládá uniformní politiku a tak- tiku českou dokonce za vrchol a cil pro celý če- ský národ, za nejvyšší jeho štěstí a požehnání, do- vozuje argumenty, jež uvádí proti experimentu posl Staňka se společným klubem. Přímo vyslovuje se proti takové jednotě, která by byla zbshněním, hni- lobou, hrobem a naopak považuje dvojdílnost takti- ky české ve smyslu polštiky oportunistické, umír- něné na straně jedné a kontrolující, oposiční, roz- hodnější na straně druhé zdravou, potřebnou, nut- nou, ovšem za důležité, neodbytné podmínky, by tyto dvě taktiky různé, ba protichůdné nepraco- valy proti sobě, nýbrž účelně se doplňovaly, by neprovozovala se oposice osobní, paličatá, umi- něná, divoká, zabijácká, nýbrž podpůrná. Tskové jsou názory pisatelovy o novém pokusu, vybudovat opět jednotný český svaz, podniknutém posl. Staň- kem, jehož osobu považuje přímo za překážku zdaru, ježto poslanci kat. národní z Moravy ne- vstoupí do žádného sdružení, jim zakládaného. Ne- hledě však k tomu, nezdá se nám býti v zájmu vážnosti delegace oživovati tělesoí jchož každ noha i ruka by směřovala jinam, obnovovati stá- nek, z něhož by zítra pláchli, kdo by dnes uchýlile se pod jeho střechu, jenž byl by mnohým fen holub- níkem, mnohým jen noclehárnou, jenž by represen- toval jednotnostposelstva českého na výpověď. Tu zdá se nám býti lip, aby vedle sebe — nemusí to býti hned a vždy proti sobě — postupovaly a pra- covaly k téže metě dva voje české docela samo- statně a neodvisle, druh na druhu žádným tlaken a vlivem nepůsobíce, druh na druha nestřílejíce, ale oba voje vedeny společným zájmem české věci třeba by každý bojoval o své újmě a na svůj účet
Staněk Morava
12 article
Ovšem že klade důraz na nynější okamžik parla- mentní situace, věcně nevhodný pro takový podník jakým jest experiment posl. Staňka, a odstavec tento končí takto: Joště nutno vyplenit mncho pustoty a zdivočelosti, nežli bude lze vložiti do půdv sémě solidarity takové. A co je hlavním momen- tem: naše svědomí brání nám interesy národa če- ského vydati hazardu, který nazývají politikou lidé lehkomyslní nebo zlomyslní, jimž je parlament cir- kusem anebo hernou, nebo klepárnou neb chří- várnou ješitnosti, sohectví a mstivosti. sde 3bna
Staněk Joště
13 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Bulharské věci.
14 article
V zajímavých příspěvcích k historii bul- harské války sofijský „Dnevník“ dále vypisuje boje o Čataldžu. K situaci připomínáme, že Rusko, jež se snažilo Bulhary odvrátit o úmyslu, jít na Cařihrad, bylo takě proti do- bývání Čataldže, jež mělo smysl jen potud, po- kud mělo králi Ferdinandovi otevříti cestu na Cařihrad. Každý den marných bojů o ča- taldžu ubíral významu dřívějším velkým úspěchům bulharským, zvláště poslednímu v jich řadě, u Lule Burgasu. A týmž pomě- rem nabývali ducha Mladoturci. Po pětidenníchtuhých bojich u Bunar- Hisaru bulharské vojsko cítilo se velmi una- veno. Kromě toho cholera vyžadovala si denně na sta obětí. Sanitáři nestačilí pomá- hati nemocným, ano neměli ani času mrtvé pochovávati. Mnoho cholerou onemocnělých bylo pohřbeno ještě za živa! Generál Radko Dimitriev, vida tento stav, nemohl býti pro útočení na Čataldžu. Mezi ním a hlavním sta- nem vyměněno mnoho depeší. Radko Dimi- triev netajil, že s armádou tak vyčerpanou nakažlivými nemocemi kosenou, často hlado- vou, těžkými ztrátami oslabenou, s armádou, jež ztratila mnoho ze svého nadšení, bodrosti a výtečné kázně, není možno dosíci dalších velkých vítězství a poslěz obsaditi Cařihrad. Z hlavního stanu mu odpovídali, byt ivšecko bylo tak, že turecké vojsko je v sta- vu ještě mnohem horším a neodolá sebe menši- mu nátisku. Rusové, vidouce, že král Ferdi- nand, ačkoli se nevyjadřoval, nemůže se roz- loučiti se snem o koruně byzantského císaře. působili na ministry a na hlavní stan, aby se u krále zasadili o změnu pojatého záměru.
Bulhar Ferdinand Dimitriev Radka Dimi Rus Rusko Cařihrad Lule Burgas
15 article
Nekljudov a Gučkov podávali si kliky u Ge- šova a Daneva. Gešov byl pro ruské stano- visko, ale Daney řekl, že rozhodnouti musí hlavní stan, t. j. král a gen. Savov. Konečně i Savov začal uznávati, že ruské rady jsou do- bré a gen. Fíčev uznával důvody Radka Dimitrleva. Král zachovával mlčení. Ostatní myslili, že se přidá k mínění své vlády a gene- rálů, ale gen. Savov, jenž ho zná nejlépe, vě- děl, že mlčení Ferdinandovo znamená setr- vání při ctižádostivém plánu. Savov šel ke králi. Co mu řekl, není známo, ale ví se, že se mezi nimi strhla veliká hádka. Na druhý den, 25. října (7. list.) Savov telegrafoval Radku Dimitrievu rozkaz, aby učinil přípravy k úto- ku. Radko Dimitriev užil posled- ního prostředku a telegrafo va králi Ferdinandovi: „Na kolenou prosím, odvolejte rozkaz provésti útok na přední turecké posice a opevnění na ča- taldžíl“ spalan jn
Nekljudov Gučkov Gešov Savov Dimitrlev Ferdinandův Radek Dimitrievo Dimitriev Ferdinand
16 article
Tu král nemohl už déle mlčet a chovati se tak, aby všecko, co se zdaří, bylo považováno za dílo jeho věhlasu, a co se nezdaří, za to aby zodpovědnost padla na druhé. I přiznal barvu a opakoval rozkaz, daný gen. Radku Dimitrievu, čímž přiznal, že u Čataldže lili Bulhaři krev jen za jeho osobní věe. Rozhodnutí královo pobouřilo Nekljudova a Gučkova. Běželi na Gešova, jenž ujišťoval. že Bulharsko zná své povinnosti k Rusku a vi také, že Rusko Cařihrad a průlivy považuje za výhradu své politiky, to však že se nezmění ani potom, podaří-li se provésti záměr krále Ferdinanda. Císařské ornáty královy pry stojí ve vagonech v Čorlu, a proto Cařihrad musí býti vzat, nazpět nelze. Byl tedy podniknut útok na Čátaldžu, ale bez úspěchu. Později se stalo známo z dopisů anglického dopisovatele Barthleta, jež bul- harští vojíni zachytili, že jen málo scházelo a Čataldža by byla padla: Turci už opouštěli své posice a někteří se dali na útěk do Cařihradu.
Radek Dimitrievo Bulhar Gučkův Ferdinand Turek Bulharsko Rusko Cařihrad Rusko Cařihrad
17 article
Večer hlavní velitel turecký učinil disposice ku všeobecnému ústupu dne zítřejšího. Ale v tutéž dobu i Bulhaři se rozhodlí, ž zítra ustoupí. Když se Turci ráno probudíli. viděli Bulhary již ustupovati. Zaradovali se a zůtsali. Vojenská hudba od Lule Burgasu po prvé jim zase hrála. Odvaha se Turkům vrá- tila úplně. Nyní už Bulhaři Čataldže dobýti nemohli, ani kdyby obětovali 100.000 životů. te nobov nodfel l Ruské možnosti, obžetsv. ee soq Je-li Rakousko říší nepravděpodobností, je Ru- sko říší nekonečných možnosií. V Rusku jsou mož- ny činy přímo americké výkonnosti, a je také mož- ný byrokratický neřád, jako nikde jinde. Příklady toho uvädí A. Stolypin z přiležitosti odhalení po- rníku generálu Annenkovu, staviteli Zakaspické dráhy, v Taškentě. A. Stolypin, ukazuje na to, jak se těžko pra covalo gen. Annenkovu, jak můsil zápasiť s korrup cí centrální správy, která se nelekala ani pomluvy aby zostudila nepříjemného „generála-dělníka“ Než dostal Annenkov plnou moc na řízení stav- by dráhy, podařilo se jistému spekulantu uzavřit s vojenským ministerstvem smlouvu na stavbu di- len; smlouva byla podmíněna 40lisícovou náhradou pro připad, že by smlouva s podnikatelem byla zru- šena, ač sám podnikatel neposkytoval žádné zá- ruky, že svým závazkům vyhoví. Annenkov, když dostal jeho věc do svých rukou, dal podnikateli z vlastních peněz vyplatit pokutu, jen aby s nim neměl dále co dělal. Zakaspická železnice měla být hotova 15. květ- na 1888. Annenkov snažil se ze všech sil, denně se kladlo až 6 km trati, ale nepřátelům gen. Annen- keva v Petrohradě záleželo na tom, aby k určené lhůtě nebylo vše hotovo. Jeden z žertů, který mu provedli, bylo i to, že poslali mu neúplný materiál pražce, koleje, spojnice a šrouby ale „náhodou zapomněli dodati některé menší železné součásíky.
Bulhar Turek A Stolypin Annenkov Annen Turec Rakousko Rusko Taškent Petrohrad Lule Burgas km
18 article
Annenkov v poslední chvíli požádal bucharského emira, aby mu dal k disposici všechny bucharské kováře, kteří ve dne v nocí kovali potřebné částky V petrohradských kancelářích otvárali oči, kdy 15. května dráha byla hotova, a nechápali, kde vzal potřebný matertil, když přece naň zapomněli. Velkolepým činem Annekova byla stavba dře- věného mostu přes řeku Amu-Darja. Annenko potřeboval denně převážet přes řeku více než mi- lion metrických centů, což nebylo snadno na řeče. tekoucí rychlostí jako nějaký vodopád a širokou asi tři kilometry. Vojenská správa nabízela mu 300.000 rublů na prám pro přepravu matersálu. Annenkov však neposlechl vojenského ministra za těch 300.000 zřádil přes Amu-Darju dřevěný most tak dobré konstrukce, že vydržel asi 14 lel. Založení mostu oslaveno bylo bohoslužbami. V te době bylo mezí Angličany a Rusy značné napět pro indické panství, proto Angličnné stále jako luristé zajížděli do zakaspických krajů. Při zaklá- dání mostu přes Amu-Darju byl přítomný anglický plukovník z Bembaye, Lemesurier. Na jeho otázku, za kolik let dokončí most, odpověděl Annenko za tři měsice. Na tváři chladného Angličana za- hrál úsměv: považoval to za nevzdělané boucha- ronství. Ale když po třech měsících telegrafické zprávy oznámily, že přejel prvý vlak po amudarjin- ském mostě, Annenkov dostal z Bombave depeši o třech slovechr Splendidí plukovník Lemesurier. Co dovedou a za jakých okolností Rusil tee
Annenkov Angličan Rus Angličnný Annenko Amu Darja Bembay
19 article
Sven Hedin proti Slovanům.on Vzhledem k pobouření, jež nedávná hojovná řeč Svena Hedina ve Falunu způsobila i v Norsku a v Dánsku, uveleinil nyní Sven Hedin doslovné znění své řeči. Celá řeč je prodchnuta manií švéd- ského velikášství, stále se připomíná doba Karla XII. a v tomto duchu tské prohlásil řečník roz- loučení unie s Norskem za hanbu a polupu Švěd- ska. Sven Hedin ještě dnes sní o nově, voienské dávě švédské a proto prudce odsuzoval liberální vládu, že prý zanedbáváním národní obrany ha- arduje s národní nezávislosti. Mluvě o poměru k Rusku, pravil. „My jsme Germáni a isme spojení svazky krv a kmenové příbuznosli se svými bralry jižně o Východního moře. Ale proti naší vůli se 4yto svaz- ky z neznámých příčin uvolňují, i jsme vrháni do náruče Slovanů, kteří jsou od pradávné doby našimi přirozenými nepřáteli a jejichž tlak jsme nikdy lák těžce nepocifovali, jako právě nyná kdy stále dostáváme nový výstrahy z Finska. Zájem, jejž Rusko vůči nám jeví, není již platonický. Vzrůstá každým rokem a projevil se různými způsoby vy- zvědačství, aniž ukážeme zuby a žádáme pro sebe vážnost. Nalézáme se na šíkmé plože a nikdo proti tomu nevystupuje: Velká většina tonc v nejistotě o pravdě, a jsou v této zemi kluci, kteří za pod- pory nejzvrhlejších orgánů chtějí národ uváděti do stále černější temnoty. Bedřich Veliký prý kdyst řekl o Švédech, že jsou nejsilnějším a nejhoužev- natějším národem, neboť, ačkoli činí vše, aby sami způsobili svou záhubu, přece se jim to nedaří. Na konec projevil naději, že nynější doba zna- mená jen přechod a že skvělá doba Švédska opčt přijde. V nacionalistických kruzích švědských budi nyní uveřejněná řeč Hedinova velké nadšení studenti z Upsaly jej požádali, aby také před niml promluvll
Sven Hedin Slovan Karel XII Germán Veliká Švéda Hedinův Falun Norsko Dánsko Rusko Finsko Švédsko svazka Slovan
20 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Všem pp. poslancům řišským se připominá, že jejich přítom- nost jest zítra v úterý 11. listo- padu již v dopoledních hodi- nách nezbytně nutna. — Účel světí prostředky. Nízký útok dra. Boučka na starostu pražského dra. Groše došel jásavého přijeti v radikálním tisku ně- meckém. „Gabl. Tagblatt“, „Rsichenberger Zeitung“, „Aussiger Tagblatt“ a jak ještě se jmenují všechny ty sběrače nejnižších pud německé nenávisti vůčí českému národu, oti- skují sobotní výpad dra. Boučka v „Čase“ bud doslovně nebo v obšírném výtahu na dů- káz, jak prý „zlatá slovanská Praha je shnilá“ a jak celá česká věe je špatná... Německé listy přirozeně zatajují — a se svého sta- noviska správně — fakt, že se nejedná o ce- lou českou Prahu, nýbržoboj polilických tá- borů, v němž bývalí realisté v „Čase“ stále sice obviňují, ale nedokazují. Ani ve včerejším„Čase“ dr. Bouček nedokazuje, že ví něco positivního a konkretního o tom, kdo z členů sboru obecních starších přijal podíl na provisí, nedokazuje, že starosta dr. Groš se dopustil ve svém úřadě lehko- myslnosti nebo něčeho horšího. „Čas“ (== dr. Bouček) na opravu, zaslanou mu starostou drem. Grošem, zmohl se pouze na odvetu. že on a dr. Bouček očekávali od dra. Groše „jedinou odpověď: žalovat!“ Starosta, dr.
Bouček doktor Groš Praha Rsichenberger Zeitung Aussiger Tagblatt
21 article
Groš dal odpověď veřejnosti; dru. Bou- čkovi patrně nechce prokázati čest odpo- vědí... „Čas“ by lépe pro věc, o niž se jedná. t. J. zjištění, zda-li vůbec a kdo z členů sboru obecních starších bral úplatek z podílu na provisí v případě michelském, učinil. k dy- by nechal volný průchod vyšetřo- vání, jež se vede se strany orgánů státníc na podání dra. Boučka a kdyby vyčkal vý- sledků jednání o žalobách, jež na prof. M - saryka a dra. Boučka budou podány. Tento správný věcný postup není mu však po chuti, poněvadž neodpovídá těm jeho ten- dencim, jež celou aféru vlastně vynesly na povrch pražského života. Opakujeme: kdyby dru. Boučkovi (= „Času“) jednalo se sku- tečně jedině o to, „aby se prokázalo na určitěm případě, že se v Praze krade kdo krade“, musil by jmenovat osoby a uvádět konkretně věci ihned ve včerejším svém čísle, v němž se chlubí, že je chytřejší než my, a proto že prý nedává na veřejnost osoby, které by mo- hly být zastrašeny.. Takto by musíl jednat a jednal ovšem ten, komu se jednáo opravdovou nápravu, takto však ne- může a nesmí jednat ten, kdo jen paušálně podezřívá, rozšlapává věci do nekonečna ber ohledu na to, že pověst české Prahy se ostou- zí, jen když „Čas“ (= dr. Bouček) může se produkovat před veřejností v pose varietního reformátoral — Jak etí Praha památku svého velikého prl- mátora za vlády starosty malého. S timto jizlivým názvém přineslo včerejší „České Slovo“ injurii. která perfidností svojí zsrází. Klade tu za vinu
Groš Bouček M saryk Praha
22 article
starostovi a správě obecní, že hrobka starosty dra. Václava ryt. Bělského na Král. Vyšehraděje zanedbána, náhrobní kámen deštěm a vichrem úplně ošlehaný, na němž není již nápis vůbec či- telný. „České Slovo“ neví snad, že obec pražská na hřbitovech Olšanských stará se o hroby všech vynikajících vlastenců — pokud o ně nepečuje příbuzenstvo samo —, že však správu hrbitova vyšehradského vede jamní kapitola, na jejíž vedeni nemá tedy obec pražská vlivu pražádného! „Čes. Slovo“ ví snad dále, že v Praze žije dosud sy slavného starosty dra. Bělského, německý advo- kát dr. Bělský, muž zámožný a jeden ze sloupů pražského němectví, a že je první a svatou“ po- vinností tohoto muže, aby se postaral o hrob otce svého? Ale jen když má „Čes. Slovo“ záminku třeba zeěla lichou, aby hanobilo nynější zastupi- telstvo a jeho praesidiumisionleroT 1— Za druhou českou univarsitu. Z Brlp 9. listop. (K, k.) Posluchači české techniky konali schůzi v Běsedníní domě, na které bylo jedlnáno o zřízení university v Brně. Po schůzi táhli stu- dentí na Velké náměstí, kde se v úplném po- Ho tn ezědiaa i řádku rozešli. . Protestní schůze protí zákonu Koliskovu Vinohradské spolky, korporace a společehstv uspořádaly včera dopoledne v Národníme domiě pou protektorátem městské rady vinohradské protestní sehůzi proti uskutečnění tak zv. Koliskova zákon na vyhlazení české menšiny vídeňské. Promluvil posl. Exner z Vídně a dr. Baxa za Národní radu.
Václav rýt Bělský Král doktor Koliskův Exner Baxa Olšanský Praha Velká náměstí Vídeň Běsedníň dům univerzita v Brno
23 article
Po dalších projevech byla schválena následujíe resoluce: „Účastníci protestní schůze českého lidu proti sankcí zákona tak zv. lex Kolisko v Ná- rodním domě na Král. Vinohradech, pořádané9 listopadu 1913, prohlašují Česká menšina dolnora- kouská je částí čes. národa, proto pocifujemé každe bezpráví, které se jí činí, za bezpráví, páchané na nás. S rozhořčením sledujeme bezvýsledný boj této menšiny o české školy. Menšina čítánstatisíce duší, v samotné Vídal úřadně napočteno 12.300 českých dětí na němec. školách. Přes to nemá men- šina tato českých veřejných škol, jediná česká soukromá škola, která trvá plných 30 let. ňedostala dosud práva veřejnosti a ostatní české školy sou- kromé jsou z důvodů nicotných bezprávně zavřeny.
Král Ná rodní dům
24 article
Bezpráví toto vysvítá tim více, vzpomeneme-li, že pro 11.000 Němců v Terslis a jen 1227 dětí zřídila vláda hned 3 školy obecné a 2 měšťanské, nákla- dem půlletním skoro čtvri milionu korun. Bylo povinností státu, aby po příkladu terstském pro českou menšinu ve Vídní zřidil českou školu obec- nou. Toto nutně nám hájiti tím více, že naše men- šina jest ve Vídni od nepaměti usedlá, kdežto Něm- ci v Terstu jsou jen uměle v posledních letech usazováni. Zemský sněm dolnorakouský usnáší se znovu a znovu na t. zv. lex Kolisko zákonu, kte- rým mají v budoucnosli býti znemožněny české školy v Děl. Rakousích. Protestujeme proto s dů- razem proti shnkci takového zákona, by porušeny byly stát. základní zákony. Tento stav příčí se přirozeným právům lidským a našim státním zá- kladním zákonům. žádáme důrazně veškeré pp. poslance české, aby celou vahou svého postavent o to se zasadili, aby lex Kolisko za žádnou cenu nebyl k sankci předkládán, naopak aby vláda ihned se postarala o české školství obecné i měšťansk ve Vídni i v Dol. Rakousích tak, jak to zákon uklá- dá. Zavřené české školy buďtež neprodleně pte- vřenyjinak z toho poselstvo české musí vyvodit důsledky. Dále protestujeme před celým vzdělaným světem a voláme v poslední chvíli do štokholmu
Němec Kolisko Vídeň Německo Terst Rakousy Dolo
25 article
Neudělujte nejvyšší vyznamenání, jakého člověk může dosáhnouti, neudělnjte Nobelovu cenu míru germanisátoru, utlačovatelí českých duší Petru Reesegerovi!“ Resolace poslána byla na přání shro- máždění kabinetní kanceláři a dodatek o Petru Rossegerovi na příslušná místa, be je — Tábor na Bilé Hoře. Národní socialisté ko- nali včera odpoledne na Bílé Hoře u kostelíka tábor, na němž promluvil posl. Exner. Když řeč- nik se dotkl nynějších poměrů, byl tábor po ně- kolikerém napomenutí vládním komisařem Falti- sem rozpuštěn. Za zpěvu písní nastoupen zpáteční pochod a na Malostranském náměstí po výzvě posl. Exnera nastal rozehod v úplném klidu.
Nobelův Reeseger Resolace Rosseger Exner Tábor Bilá hoře malostranský náměstí Falti
26 article
— Výroční schůze zastupitelstva Ústředního spolku českých profesorů v Praze konala se v pon- dělí dne 3. listopadu v Obecním domě král. hlav. města Prahy za účasti 120 delegátů a hostů ze všech končin zemí koruny české. Schůzi zaháji starosta prof. Fr. V. Vykonkal v 10. hod. do- poledne. Dle zprávy jednatelské měl spolek v mi- nulém roce 2333 členy, kteři byli rozděleni v 15 krajinských odborů. Největším odborem je odbor pražský, který měl 714 členů, nejmenší odbor pl- secký a mladoboleslavsko-turnovský, které měly po 47 členech. Spolkovým orgánem je „Věstník českých profesorů“. Spolek vydává Kalendář če- ských profesorů a Stav osob prolesorstva českého. V minulém správním roce byl vydán zeměpis pro IIL třidu od dra. Stan. Nikolaua, Statistika a ob- čanská nauka pro nejvyšší třídu středních škola II. vydání zeměpisu pro V. a VI. třídu téhož autora. Ze statistíky byla jedná čast vydána samostatně pro školy hospodářské. V „České knihovně zábavy a poučení“, kterou vydává spolek redakcí ředitele J. Satranského v nakladatelství J. Otty, byla leto vydáná „Zlatá doba českých měst“ od Zikmunda Wintra a „Výbor ze spísů K. Světlé“ (l.) péčí dra
profesor František V Vykonkal Nikolau J Satranský J Ott Winter Praha střední škola II obecní dům
27 article
Mil. Hýska. Hlavní péče spolku věnována byla služební pragmatice. Byly podniknuty rozmanité kroky za zlepšením vládní předlohy a poslěze opě- tovně zdůrazněno vůči pragmatice stanovisko za- mítavé, kdyby se nepýdařilo rozřešití jí nspoko- jivě otázku suplentskod a odstraniti ustanovení kterými se omezují práva občauská. Byl podán kruhům poslaneckým protest proti definitivě okr skolních inapektorů. K ministerstvu veřejných prac a k ministerstvu kultu a vyučování bylo podáno memorandum, žádající, aby při obsazování učitel- ských míst pro theoretické předměty na průmy- slových školách byla dávána přednost kandidátům aprobovaným pro střední školy. Byly zahájeny kroky, aby kandidátkám aprobovaným pro učitel- ství na dívčích lyceích byla otevřena nová pole působnosti. Pro potřebu kruhů poslaneckých byl sebrán materiál, z něhož vysvítá, k jakým hmot- ným podporám se zavázaly jednotlivé české obce v Čechách a na Moravě při sestátňování obecních anebo při zřizování státních středních škol. Jedna- telská zpráva děkuje poslancům dru. F. Lukavské- mu, J. G. Maštálkovi, dru. Zd. Tobolkovi, dru. Al. Velichovi, dru. L. Wintrovi. V. Chocovi a j za četné intervence na prospěch stavu a školstvi, jakož i redakcím časopisů za otiskování spolko- vých zpráv. Po krátké debatě byla jednatelsk zpráva jednomyslně schválena, Rovněž tak schvá- lena byla jednomyslně zpráva účetní a zpráva re- visorů účtů. Jednatelem byl zvolen prof. F. Horu
Hýsek F Lukavský Maštálek Zdeněk Velich L Winter V Choc profesor F Hora Čechy Morava
28 article
(Praha). Do výboru byli dále zvoleni prof. Ant Antoš (Král. Vinohrady), dr. Vil. Appelt (Král Vinohrady). Frant. Granát [Kostelec nad Orlici). Frant. Holeček (Písek]. Frant. Husák (České Budě- jovice). V. Pajer (Kroměřiž). dr. Frant. Višinka (Mor. Ostrava) a Frant. Žákavec (Karlín). Za na- hradníky bylí zvolení s. prof. Em. Kouřil. (Král. Vinohrady), prof. Stan. Petira (Smichov), dr. M. Slavíková (Král. Vinohrady). dr. F. Smotla cha (Praha) Jar. Sochor (Král. Vinohrady) a Leopol Storch (Praha). Revisory účtů zvolení prof. Jindř. Dvořák (Král. Vinohrady),. Fr. Dlouhý (Praha) a Jos. Pithardt [Praha). Když byl schválen rozpočel na správní rok 1913/14, přikročeno k projednávání volných návrhů. Především změněny stanovy v tom smyslu, že správní rok se budé končiti dnemu 30. června. Potom projednány různé stížnosti do le- tošního jmenování na středních školách, konsta- bovány četné nespravedlnosti při obsazování míst suplentských a posléze schválena jednomyslně resoluce, ve které se konstatuje, že při jmenování ředitelú, učitelů a suplentů na českých středních školách v Čechách a na Moravě rozhodní činitelé ani letes nejednali veskrze s náležitou objektiv- nosti. Obsazeníněkterých mist ředítelských a uči- telských bylo bezdůvodně odkládáno a některá mí- sta dosud ještě nebyla obsazena. Pokud se týče
profesor Antoš Král Appelt František Granát Holeček Husák V Pajer Kroměřiž doktor Višinka Mor Žákavec em Kouřil Stan Smichov M Slavíková F Smotl Sochor Storch Jindřichův Dvořák Dlouhý Praha Kostelec nad Orlice Písek Český Buda Ostrava Karlín Jos Čechy Morava Král Vinohrady Petir cha
29 article
služební pragmatiky, byl všemi hlasy proti šesti zamítnut návrh, aby služební pragmatika ve spolku znovu byla přivedena na přetřes, jakož i náveh, aby bylo pomocí lístků zjištěno mínění všeho člen- stva o tébo otázce. Zůstává tudíž v platnosti dosa- vadní stanovisko organisace k pragmatice. Byl však jednomyslně zdůrazněn požadavek, že jest zahájiti kroky, aby suplenti a asistenti dostávali fixní plat s příslušnými časovými přídavky, jak bylo usneseno výborem pro záležitosti státních zaměst- nanců v poslanecké sněmovně. Dále bylo jedno- myslně usneseno, domáhati se drahotního přídav- ku. Byl vysloven požadavek, aby předpisu o obsa- zování suplentských míst bylo šetřeno i na ústa- vech nestátních. Shromáždění opětovně zdůraznilo požadavek, aby železniční legitimace byly česko- německé. Naproti tomu byl zamítnut návrh, abyv takových místech, kdejest nějaká divčí střední škola, nebyly zásadně přijímány hospitující priva- tistky do mužských středních škol. Když byly ještě vyřízeny některé záležitosti rázu drobnějšího, skončil starosta po čtyřhodinném trvání schůzi. — Z anglického klubu. Dnes o 8. hod. več. konati se bude v Anglickém klubu (Obecní dům H. pa další přednáška Mr. A. Fitzgeralda debat- ního kroužku s thematem: »Parlamentn volby v Anglii a činnost politických stran v kampani volební. Práva a po- Vinností kandidátů poslanectví. Volební zvyklo- sti a schůzek. Přednášky řečnického kursu těší se velké oblibě členstva klubu i širšího obecenstva, jež přeje si seznámiti se blíže s veřejným životem politickým nejvyspělejšího v tom ohledu národa na světě. — Přednášky. Z výboru pro lidov přednášky českých vy sokých ško pražských. Prof. dr. Otakar Kádner koná dnes v pondělí o 1/28. hod. večer ve velké posluchárně filosof. fakulty čes. univ. v Praze-II.
profesor doktor Kádner Anglie Praha poslanecký sněmovna obecní dům
30 article
Krakovská ul. č. 6 (I. posch.) II. přednášku v šesti- přednáškovém kursu: »Školství v říši rakousko- uherské«. (Část II.: Školství střední, odbornéa vysoké.) — O krásách a zimním sportu v Krkonosích přednáší p. říd. uč. J. Buchar z Dol. Štěpanie ve středu dne 19. t. m. o 4. hod. odpol. a o B. hod. večer v sále Národního domu na Smichově. Přednáška odpolední určena jest po svolení okr. škol. rady proškolní mládež za vstupné snížené. — Přednáška»O reklamě dle platné a budoucí úpravy právní«, spo- jená s výstavkou ukázek moderní reklamy koná se dnes o 148. hod, večerní v ústavě pro zvelebo- vání živností (technologickém průmysl. museu). Praha-li., Marianská ul. 25. Přednášku, jež jest volně přístupha, prosloví ředitel ústavu cís. rada dr. V. Schuster. — Svaz Osvětový koná dnes v pondělí 10. t. m. přesně o 71/4 hod. večer ve škole u Trojice ve Vladislavově ulici v Praze přednášku cyklu »Přehledné dějiny české litera- tury doby nové: »Od osvícenství k romantismue. Přednáší prof. dr. Albert Pražák. Vstupné 20 h, děln. a stud. 10 h na legitimaci, Šatna zdarma. — Již dnes v pondělí koná se přednáška pana dra. Frant. Nábělka: Mezi Beduinya Kurdy. Přednáška koná se v přednáškovém sále Obecního domu v Praze o 8. hod. večer. »b — Význam Menšinového musea ocenili při- stoupením za člena neb věnováním daru pp. posl. J. Helanec. Fr. Staněk, dr. Tobolka, dr. Šviha, J. Slavíček, Jos. Konečný, Ant. Kalina; mat. uč. K. Farský, dr. Nevole, Vídeň; dr. Dienelt, Opavaj dr. Formánek, dr. Koněrza, dr. Šinogl. Vídeň: J. Šu- brt, Lenešice, Nár. jednola slezská v Praze. M. O.
doktor V Schuster profesor Albert Pražák František J Helanec Staněk Tobolka Šviha J Slavíček Antonín Kalina K Farský Nevole Dienelt Formánek Koněrza Šinogl J Šu M O Buchara Dolo Praha marianský ulice Vladislavův ulice Jos Vídeň Lenešice národní dom ústav cís Beduinya Kurd obecní dom I . posch
31 article
N. J., Vel. Meziříčí; M. O. N. J. S., Libochovice, členy činnými; členy přispívajícími se stali p. G. Maštálka a prof. J. Vlček, Jičin, jimž všem výbor Mepšinového musea upřímně děkuje. členové Men- šinového musea plati. činní ročně 2 K, přispívající 10 K (osoby právnické 50 K), zakládající 500 K. Monšinové museum v Praze II., Vladislavova 13. — Pražský ústav pro hluchoněmé. Ředitelství pražského ústavé pro hluchoněmé prosí nás o uve- řejnění těchto řádků: Pražský ústav pro hlucho- němé, druhý nejstarší v mocnářství rakousko-uher- ském, těšil se od svého založení vzácným dobro- dincům a příznívcům, kteří velkomyslně uznávali významnou práci ústavu na poli humanšty. Byly to začátky ovšem skrovné, však během času vy- vinul se ústav v dům veliký, hostící značný počet ubohých hluchoněmých chovanců. Dnes, kdy ústav náš dochází tolik proseb o přijotí ubohých žáčků, tím úzkostlivěji se ohlíží vrchní ředitelství ústavu po velkodušných dobrodincích. Vždyť bědno čísti ty prosby denně docházející... Tu prosí zoufan- livě chudas-otec, doma má tři hluchoněmé dítky, jedno dvouleté, druhě desítileté a poslední čtrná- ctileté, aby alespoň jedno ze starších přijato bylo. druhé žádosti prosí stařenka. 76 let stará, by nad jejím hluchoněmým vňoučátkem ústav se smi- loval. Tu prosí obec, aby ústav hluchoněmým si- rotům vynahradil otce a matku — a vrchní správa ústavu, marně se ohlížejíc po součinnosti oběta- vých duší, musí s těžkým srdcem tak mnohé mnohé žádosti odložiti. V poslední době vzpomněli na ubohé chovance pražského ústavu pro hlucho- němě následující dobrodinci: hraběnka pí. Anna Nosticová-Rienecková odkazem 200 K. JUC. Jos.
N J M O G Maštálek profesor J Vlček Jičin Vladislavův Nosticová Vela Libochovice Mena Monšinová muzeum v Praga II ústav pro hlucho
32 article
Tomášek, velkoprůmyslník ve Vys. Mýtě, odkazem 2000 K. slečna Terezie Sregova v Jablonném le- gátem 500 K a nedávno zemřelý vdp. prelát a ka- novník u sv. Víta, Jan Marek 200 K. prostředni- cfvím pána c. k. notáře na Král. Vinohradech dra. štolby dostalo se nám z odkazu zemřelé slečny Hedviky Auerhanovy 200 K. Vznešené duše, která darem neb odkazem pamatují na ubohé siroty spo- lečnosti lidské, jsou si právem vědomy, že darem svým i tim nejmenším prospívají celé společnosti lidské, vždyť darem svým působí k tomu, že ústav hluchoněmých více těchto nešťastných přijmouti může a tak samy mohou býti na to hrdy, že za- kotvily budouenosi hluchoněmého, který nebude na obtíž a postrach obci, ale bude platným členem společnosti lidské. — Vzducholoď »Sachsen« v Hajdě. Z Hajdy. 9. listopadu. (K. k.) Vzducholoď »Sachsen«, která v 1/28. hod. ráno vznesla se v Lehnici, připlula sem přes Lafeve a Něm. Jablonné o 122. hod. a přistála, když obletěla město. Starosta z Hajdy pronesl uvítací řeč, kterou zakončil trojnásobným provoláním »Hoch« Jejich Veličenstvům císaři Františku Josefovi, císaři Vilémovi a králi Be- dřichu Augustovi. Vzducholoď vzala několik ce- stujících a vrátila se směrem přes Drážďany. — Včerejší neděle. Ráno povětrnost nevzbu- zovala mnoho naděje na pěkné a jasné počasí Obloha byla úplně zamračena a drobný deštík lil se z oblohy až skorem do 9. hod. dopolední. Později děšť ustal a obloha se trochu vyjasnila.
Tomášek Sregův svatý . Vít Jan Král Auerhanův Hajda František Josef Vilém Augusta Mýto Jablonné Sachsen Hajda Lehnice Německo Jablonná Drážďany
33 article
Odpoledne vysvitlo i slunce a k večeru se obloka úplně vyjasnila. Ranní deštik vydal úhrnné množ- ství srážek 0.3. Nejnižší teplota dosáhla včera + 4° C. Všechny alpské stanice hlásily ještěv sobotu vydatné deště. Na severu mrazy sesílilya postupují směrem jižním. Rovněž horské stanice oznamují sesílení mrazů. Tlakoměr počal během noci stoupati i ukazuje postup šíření se vysokého tlaku vzduchu do našich krajin.s — Kometa Giacobini (1900 III.) nalezena? Třetí čtvrtletí letošního roku bylo bohato na ob- jevy komet, neboť byly v něm objeveny tří ko- mety. Ke konci října k objeveným od počátku roku čtyřem kometám přibyla ještě objevená Zin- nerem na hvězdárně v Bamberce, která obdržela řadové číslo 1913e. Její rektascence rovná se dne 10. listopadu 20 hod. 23 min. 29 vt., deklinace — 22° 22.2, vzdálenost její od Slunce v jedni- čkách poloměru zemské dráhy 1.001, velikost 9.7. Dne 14. listopadu AR 20 hod. 52 min. 13 vt.: D — 26° 14.2'. Nalezá se poblíže hvězdy Beta v souhvězdí Štítu. Zdánlivý průměr její hlavy rovná se 3 obloukovým minutám, dělka ohonu 30 obl. minutám. Dle pozorování na hvězdárnách v Al- žíru, v Bergedorfu, v Bothkampu a Frankfurtě. pohybuje se kometa směrem jihovýchodním souhvězdích Střelce a Kozorožce. De výpočtu do- sáhla 2. listopadu kometa tato přísluní, při vzdá- lenosti 148-15 milionů km od Slunce. Elementy dráhy této komety jsou velmi podobné elemen- tům komety 1900 III. (Giacobini), kteráž obíháv periodě 6.5 roku. Kometa bude viditelna pouze dalekohledem. Také kometa Westphalova 1913d. zůstane teleskopickou. Kometa dospěje dne 27. listopadu do přísluní i postupuje ze souhvězdí
Giacobini Zina Westphalův Alo Bergedorf Bothkampa