3
masthead
13 ledna 1920.
5
article
znal se, že skryl na různých místech v lesícha
křovinách veliké množství patron, jež prý
odeizil z úřadního jednoho skladiště, k terléž
tedy až nápadně chatrně musilo býti
střeženo. Marchetti obehází teď s vyšetřujícím
soudcem krajem a udává mu, kde jsou pa-
trony ukryty.
Marchetti
6
article
Roztržka manželů Lonyayových.
Roztržka manželů Lonyayových.
Ještě neztichly rušivé tóny disharmonického
intermezza u saského dvora, ještě nezahájil no-
vou éru života bývalý arcikníže, či jak nyní se
mu přezdívá »Sedlák kavalír« — a už zpráva
o nové události po telegrafních drátech rozbíhá
se do širého světa, událost dosti podobná afféře
korunní princezny saské. Jedině v tom nesho-
duje se nová sensace s připadem princezny
Louisy, že roli uprehlíka, nemohoucího dále
nésti jho manželství, nehraje žádná korunní
princezna, nýbrž hrabě a že zatím není ničeho
známo, že by vystupoval na novém jevišti ně-
jaký Giron nebu Gironka . . . Prozatím jsmev
prvním jednání improvisované činohry a víme
jen tolik, že hrabě Lonvay, manžel bývalé ko-
runní princezny Štěpánky — opustil ji, jak se
ubezpečuje, na dobro a nemíní více k ni se
vrátiti, právě tak jako korunní princezna saská
ke svému choti. Kdyby nebylo ani jiných mo-
mentů vedlejších — jež, jak přirozeno, vynoří
se samy sebou v době nejkratší — stačí už
toto faktum samolno, aby vyrušilo poznovu
celou veřejnost.
Lonyayový
Louisa
Lonvay
Štěpánek
7
article
O podrobnostech télo aíféry docházejí tyto
zprávy:
Různice mezi manželi trvaly již delší dobu
Brzy po sňatku vyslovil se hr. Lonyay v listu.
zaslaném svému příteli, způsobem velmi sklí-
čeným o svém postavení, které zaujímal jako
manžel korunní princezny-vdovy Štépánky. Stalo
se na příklad, že na svatební eestě hraběnka
navštívila člena cisařské rodiny v Cannesu, hrabě
Lonyay při tom musil však čekat v kočáře
Také zde ve Vídní soudilo se, že hrabě Lonyay
směl doprovázeti svou choť jen až ke bráně
císařského hradu a pak se musil vrátiti domů
Nesměl vykonati návštěv u členů císařské rodiny
K tomu družily se finanční potíže
Korunní princezna-vdova vydávala veliké sumy
peněz. Cisař daroval jí sice dva milliony korun
jako výbavu při druhém jejím sňatku, mimo t
dostávala apanáž 50.000 fr. od svého otce,
ale vystačiti s tím nemohla. Teprve nedávno
prostřednictvím svého přítele pokusil. se hrab
Longay dosíci intervence císařovy, aby finanční
stav tento se zlepšil, ale pokus byl bezvýsledný.
poněvadž v rozhodujících kruzích bylo vyslo-
veno mínění, že příjem korunní princezny po-
stačuje, aby mohla — jako hr. Lonyayová —
žiti svému stavu přiměřeně. Hraběnka Lonyayová
navštivila svou deeru areikněžnu Alžbětu dva-
kráte v Praze, jednou v létě a podruhé dne
6. prosince. Pokaždé žádala od ni finančnt
pombe. Neďostatek peněz dlužno uvésti vůbe
též jako jednu z příčin manželských různie.
Hraběnka Lonyayová nebyla nikdy u své deery
déle než hodinu a za svého pobytu v Praze
byla vždy v hotelu.
Lonyay
Lonyayová
Alžběta
Vídeň
Praha
8
article
Z Vídně, 12. ledna. (Telefonegram » Nár
Listů«.) Hrabě Lonyay byl již po delší dobu
vážně churav. Do Riviéry se odebral v naději
že ze střídavky se zotaví. Hraběnka Lonyayová
v posledních svých dopisech projevila opětovne
obavy o zdraví svého manžela.
Hraběnka Lonyayová pokusila se v po-
slední době znovu vymoci si prostřednietvím
jednoho bývalého svého dvorního hodnosty
úpravu svých hmotných poměrů, nepochodila
však, protože v kruzích dvorských shledáno, že
příjmy jeji plně stači k úhradě jejíeh potřeb.
Z Pešti, 12. ledna. Když naposledy hra
běnka Lonrayová se svým chotěm přibyla do
Pešti, rodinná rada Lonyayova usnesla se pro-
dati rodinný zámek, poněvadž hrabě nemohl již
vydávati tolik peněz, kolik jeho hraběnka po-
třebovala; kromě toho byl přetížen hypothékami.
Chtěl koupiti dům v Budíně. Peněz potřeboval
jednak k úhradě dluhů, které způsobila jeho chot.
jednak na živobyti. V poslední chvíli si věe
rozmyslil a rodinný zámek neprodal. Z toho
došlo ke scénám mezi manželi. Bývalá korunní
princezna prohlásila, že nechce žíti vedle něho
jako žebračka a že se smíři raději se svým
osudem.
K šedesátým narozeninám
Lonyay
Lonyayová
Vídeň
Pešť
Budín
9
article
Louisa Legera.
Louisa Legera.
Šedesátý rok míjí dnes ode dne 13. ledna
1843, kdy v Toulonu, starožitné metropoli fran-
couzského Languedoku, narodil se syn professora
při tamním lyceu královskénf Louis Paul Leger.
Jen málo jmen má ve slovanském světě vůbec
v našem národě zvláště tak sympatický zvuk.
jako jméno třetího nástupce Mickiewiczova na
kathedře slavistické při pařižském Collěge de
France. Už v dobách mládí živým zájmemo
bouřlivé události polského povstání z r. 1863
poprvé sbliživ se se slovanským světem, prů-
během let sdružil se s nim Leger v pevnou alli-
anci přátelskou, pro kterou dnes v jeho širých
krajích skládá se tribut vděčné uznalosti „slo-
vanskému konsulu“ nad Seinou.
Před Legerem vyskytají se ve Francii jen
skrovné stopy zájmu o Slovany. Ku prvním a zá-
roveň nejdůležitějším patří r. 1839 vydaná kniha
professora Eichkoffa „Histoire de la langue e
de la littérature des Slaves“. Hned roku ná-
sledujicího z iniciativy ministra vyučování, Vict.
Leger
Louis
Paul
Mickiewiczův
Franc
Slaves
Vici
Toulon
Languedoc
Seina
Francie
profesor Eichkoffa
Histoire jít le langue e jít le littérature
10
article
Cousina, byla zřízena při College de France v
Pařiži stolice pro slovanské literatury a jazyky
a byla svěřena Adamu Miekiewiczovi. Ducha-
plnými studiemi, zejmena v „Revue des deux
mondes“ uveřejňovanými a několika knihami
samostatnými (Allemagne et Russie 1856 a j.)
Gaspard Ernest Saint-René Taillandier zaslouži
se o lepší poznáni slovanského světa ve Francii.
Teprve Leger otevřel Slovanstvu dokořán
brány Francie. Učinil tak především činností spi-
sovatelskou. Od kratších článků, které již v le-
tech šeďesátých uveřejňoval po různých časo-
pisech francouzských, záhy pokročil k objemným
knihám, a dnes jeho spisovatelské dílo o věcech
slovanských tvoři již malou knihovnu. Z prvnich
jeho prací jsou „Chants héroiques et chansons
populaires des Slaves de Bohéme“ (1866), ve
kterých zdařilými překlady seznámil Francouze
o Rukopisem Královédvorským a s naší poesií
Cousin
Miekiewicz
Gaspard
Ernest
Saint
Taillandier
jít Bohéme
Francouz
Francie
College jít Franca
11
article
národní. Téhož roku vydal Leger zajimavou stu
dii historicko-politickou „L'état autrichien“
Spolu s Josefem Fričem pod titalem „La B
hěme historique, pittoresque et litteraire“ roku
1867 publikoval sbírku článků spisovatelů fran-
couzských a českých o věcech českých. V r. 1868
přijemně překvapil Leger dvěma studiemi: Ce-
rille et Méthode a De Nestore, rerum Russicarum
seriptore, kterým dostalo se ve světě slovanském
velmi vřelého přijetí, kterému sympatiekými slo-
vy dal výraz zejmena zvěčnělý dějepisec chor
vatský Rački v „Radu“ akademie jihoslovanské
R. 1873 vyšel z péra Legerova „Le monde
slave“, který r. 1897 vydal ve druhém vydán
a r. 1902 doplnil druhým dílem. V těchto kni-
hách, do kterých shrnul Leger řadu statí o slo-
vanských dějinách politických i kulturních, týká
se Čech cestopisný obrázek „Z Paříže do Prahy?
a rozprava o účastenství českých vojsk a pádu
českého krále Jana Lucemburského v bitvěu
Křeščak. R. 1875 následovaly „Etudes slaves
a r. 1880 „Nouvellos études slaves“, ve kterýeh
rozepsal se Leger také o Husovi, Žižkovi a Pala
ckém. Z dalších Legerových knih dlužno uvésti
Contes slaves (1882), Grammnaire russe (1886)
La Bulgarie (1885), Russes et Slaves (1890
1892—94), ve kterých také význam Kollárůu
jest oceněn, nádherné vydání Evangelia Remeš-
ského (1899) a posléze La Mythologie slave
(1901).
Leger
Frič
jít nestor
Legerův
Čo
Jan lucemburský
Etudes
Hus
Žižek
Pala
slaves
Grammnaire
Paříž
Praha
Le Bulgarie
Remeš
Le B
Russes et Slave
12
article
Zásluhy o rozšíření známostí o Slovanstvu
ve Francii, které získal si toufo obdivuhodnou
činností spisovatelskou, nemálo rozmnožil svou
působností učitelskou. Přednášeje od r. 186
do 1871 v tak zvaných ,cours libres“ při Sor-
bonně o Ieraturách slovanských, po nedlouhé
době, co bojoval ve válce francouzsko-německé
a redigoval v Praze „Correspondance slave““
roku 1873 stal se professorem téhož předmětu
při Ecole de langues vivantes orieniales a r. 1885
při Collěge de France. Úrodný vliv, kterým Lege
i na tomto stanovišti působí, iejlépe osvědčuje
významná činnost vědecká jeho žáků, A. Ram-
bauda a jiných.
Franc
Francie
Sor
Praha
13
article
Již od počátku zakládal Leger své slovansk
studie na šíroké erudici a autopsii. R. 1863 na-
učiv se od professora Alexandra Chodžka jazyku
polskému, záhy zabýval se také ruštinou a češti
nou, ve které prvním učitelem byl mu Josef Frič
Postupem doby osvojil si také ostatní jazyky slo-
vanské ku podivuhodné jistotě a zručnosti. Na
čelných cestách, za kterých zpřátelil se s čet-
nými předáky vědy slovanské, získal si přímý
a bohatý názor o předmětu svého studia. Je za-
jímavo, že na prvním výletu r. 1864 zavíta
Leger do Prahy, do které potom ještě r. 1866.
1867, 1871, 1872, 1874 a 1895 se vrátil.
V takových konturách rýsuje se dnes životn
dílo Legerovo. Dostalo-li se jeho snahám, ktere
z počátku byly provázeny jen skepsí a ba i pode-
zřiváním, v jeho vlasti nejlepšího uznání dneš-
ním zvýšeným interessem o otázky slovanské
v zemích slovanských sledována byla jeho čin-
nost povždy se zaslouženými sympafiemi, které
platí i dnešnímu jeho jubilejnímu výročí.
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
Zájem členů venkovských je menší ještě, než s
zdálo. Po celý minulý týden bylo sdělováno, ž
v nedějí bude se konati ve svato václavské záložně
schůze hypotékárních dlužníků. Neděle nasťala a do
dvorany zavítal — jediný člen, který po vysvětlení
věci »jednohlasně se usnesle složiti na svůj podu
300 K.
Chodžek
Frič
Legerův
Praha
14
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Parlamentní komise klubu poslanc
českých strany svobodomyslné bude miti sehůzi
ve středu dne 14. ledna o 2. h. odp. ve svých
mistnostech ve Vídni. — Poslanecký klub sejde
se téhož dne ve středu dne 14 ledna o 4. h.
odp. v místnostech klubovních. — Přitomnose
všech členů klubu jest nutna.
— »Ústřední Matice« a Körbrovy jazy-
kové návrhy. Mohlo-li býti kdy o tom po-
chybnosti, že je dr. Körber úplně a ve všem
ministrem německým, ministrem oněch Němeů.
jichž eílem je vlisknouti tomuto státu ráz své
národností a potlačit a vyhubit zejmena ony
slovanské živly, jež domovem jsou v obvodu jejich
domnělé moci, a to jsme především my Čechové.
dnes o tom nemůže býti pochybnosti nejmenší.
Körbrův
Körber
Čecho
Vídeň
15
article
Dr. Körber strhl s tváře své škrabošku, pod ni
skrývala se druhdy jeho tvář, o němž antisemité
druhdy se domnívali, že aspoň potud krotiti
bude svůj německý furor, pokud toho vyžado-
vati budou nejnezbytnější zájmy rakouské, dnes
domnívá se ale tento pán, že takového sebeza-
pírání není mu třeba, že s otevřeným hledim
může se postaviti v čelo těch, již vedeni jsou
drem. Zd. Schüekrem, jenž prohlásil, že
každý český zvuk z zuzavřeného území« mus
ven, p. Pradem, jenž vztýčil na žerd ně
meckou staatssprache, abychom se jí poklonili za to
že nám povoli v něčem drobet vnitřní češtiny, p.
drem. Elvertem, jenž hrdinně bouchl si na
prsa a zvolal: »Vnitřní čeština na Moravě jen
přes mou mrtvolu!« a panem Schönererem.
jenž nás Čechy ve smyslu Hegla a Pfistra-
Schweighusena chce udělati národem Němcům
služebným. Za vnitřní jazyk jame žádali a co
nám dr. Körber nabízí? Mizerné torso toho
zařízení, k tomu ale krajské rozdělení země
protržení jazykového práva, které 22 let již je
v platnosti, jehož dotknouti se neopovážili se ani
punktátoři. Zastavme se jen na okamžik u tak
zvaného krajského rozdělení. Je to
starý ideál Plenerův, jehož se dovolával s veli-
kou vervou již v boji o vídeňská ujednání
z roku 1890. Po něm stala se touha po tomto
zařízení majetkem všeho nacionálního Němectva
a — pana dra. Matuše. Týž snad si zařízení
to představoval ovšem jinak. Představmesi
effekt nové této instituce, která dle plánu dra.
doktor
Körber
Zdeněk
Schüekr
Elvert
Schönerer
Čecho
Hegl
Pfistra
Schweighusen
Němec
Plenerův
Matuš
Morava
Prado
16
article
Körbra má jednak účel německo-nacionální
a jež kromě toho je dalším výdatným krokem
v centralisaci, v oboru školské m. Je
známo již dnes, čím je ve školství našem okresní
hejtman. Je v oboru tom činitelem rozhodujícím
jen tam, kde v okresní školní radě je muž
energický a zákona znalý, je možno vliv okres-
ního hejtmana paralysovati, jinak neznamená
vedle něho ničeho inspektor a žel, že ničeho též
ostatní autonomní zástupci. Nezakrývejme toho.
nýbrž pravdu si mluvme. Čím ale bude pal
krajský heitman, v jehož právomoe mai
vůbec spadati všecky záležitosti škol
ské? Jestliže nynější ustanovení o dozoru na
školy z příčin národních jsou zhoubná, jaká
budou potom? Do detailu ovšem nelze v ráme
tohoto článečku napotomní poměry tak illustrovat,
jak by toho zasluhovaly, však i na to dojde.
Povšimněme si ale osudu, jenž by uskutečněním
těchto zchytralých úkladů stihl »Ústř. Matici
školskou«. Jak by potom vypadala česká škol
ve smíšeném kraji? Je li dnes pronásledována
a týrána, potom stala by se prostě nemožnou.
17
article
Pánem jejim byl by krajský hojtman a v
autonomní kompelenci krajské zastupitelstvo,
toť se vi, že složené ze samých Němeů
Čeština nebyla by v takovém kraji vů-
bec připustnou, tak že by správa školy ma-
tičné a vůbec školy české byla výhradne
německou. Správce školy i učite-
lové byli by nuceni vésti všech ny
zápisy německy, korrespondo vat
s úřady německy a vůbee německy
úřadovati. Lze si mysliti, že by se poda-
řilo za takovýchto okolnosti českou školu v ně-
meckém kraji vůbee zříditi? Jak by se dalo
očekávati, že by bylo možno zříditi českou
školu tam, kde by jazyk český vůbec a ode-
všad zásadně byl vyloučen ? Představmež si.
co by se dělo při zjišťování, je-li potřebí takové
školy či ne, kdyby krajský hejtman a všechno
úřadnictvo bylo německo - nacionální, jaksi
toho Němci přejí, a kdyby jen ten mohl se
státi úřadníkem, kdo by při sčítání přihlásil
se jako Němec. Proto zavedení krajského
zžízení, jak si ho přejí Němci, neznamenalo by
nic jiného, než ubití českého školství v kraji
smíšeném a ubití českých menšin vůbec. Není
pochybnosti, že by krajské zřízení dle vzoru
Körbrova bylo hrobem škol matičných. Němei
dobře vědí, co jim jde k duhu a co pro nás
bylo by ranou k nezaceleni. Proto již z té pří-
činy: pryč s návrhy Körbrovýmil
— K poměrům v pražské obchodní komoře.
Němec
obchodní komora
18
article
Minulo skoro čtrnácte dnů od té doby, co vyšlo
na jevo denunciantství vládního rady dra. Ču-
hela, aniž se stalo co jiného, než že denun-
eiantovi dána po delším otálení nucená dovo-
lená. Tuto dovolenou dávají, jak se zdá, tak
vedoucí kruhy komorní samy sobě. Nevime,
zdali také na neurčito jako dru. Čuhlovi, al
veřejnosti, pokud má na mysli nejen veřejnou
mravnost, ale i čest a dobrou pověst tak vy-
nikajíeího činitele, jakým nám je po stránee
hospodářské a národní pražská obchodní ko-
mora, záleži na určitém, vší polovičatosti
sentimentálnosti prostém vyjasnění a vyřízení
této odporné afféry. Veřejnost i tisk český má
právo žádati — nemá-li se chování jejich vůči
pražské komoře podstatně změniti — záruky.
Čuhl
19
article
že ve správě kanceláře komorní
přestane býti vedoucí maximou
špíclování, znemravňování nižšího
úřadnictva zvrhlým zneužíváním jeho obav exi-
steněních k podlým službám detektivů a agente
provokatérů a roztrpčování lepší jeho části
šikanami služebními i materiálními, nechce-li
klesnouti na nizké niveau domnělé náboženské
morálky svého čistého chefa; veřejnost musí
míti záruky, že bude na příště naprosto vyplet
systém, který dovolil, aby takovýto člověk byl
vynášen jako chef kanceláře, obléván gloriolou
duše úřadu, vzoru úřadníka povinnosti své
k úřadu do posledních sil svých plnicího
všechen svůj čas mu zasvěcujícího. Sekretářem
komorním představujeme si člověka, který vy-
sokou intelligencí, rozhledem osob-
ními choutkami nezkaleným, bezůhonnou
nestranností a mužnou přímostí
je dobrým duchem kanceláře, na
níž spočívají úkoly tak vážné, který dovede
všechny talenty v ni postaviti na pravé místo
býti celku příkladem positivn
práce národohospodářské v nej-
lepším slova smyslu. Pražská komora
měla místo toho zloducha, který impotenci od-
bornou maskoval manipulační psavosti a hnus
ným zneuživáním své úřadní moci k pervers
ním choutkám polieejním; člověka, od ně
hož neslyšeli jsme už od let meritorního referátu
ve schůzích komorních, a který tepr ve
posledním svým skutkem dal od-
pověd všem, kdož se tázali: k čem
vlastně je, co dělá a v čem odborně pracuje.
20
article
Pokud víme, do dneška nezavedlo presidium ko-
mory vyšetřování o tom celém jeho hospodářství
o rozsahu, v jakém — těže z důvěry presidia
— své moci úřadní k naznačeným choutkám
zneužíval. Kdo to má zájem na tom, aby taková
poskvrna kanceláři komorní byla zachována
Pan dr. Čuhel jest v české národní a vůbec
každé slušné a čestné společnosti mrtvým člo-
věkem. V nejbližši době a snad již
dnes — dost pozdě! — má býti jednáno.
jaké stanovisko má zaujati česká
majorita proti skutku denuneianta
dra. Čuhela, jehož jediný z českých listů po-
kusil se v odporu s veškerým míněním veřej
nosti z průhledného pramene omývati rozčile
ním, které — jak správně řečeno — bylo by-
musilo trvati čtyři roky a ve kterém by neby
s to, aby vypracoval denunciaci tak raffino
vanou! Skutku dra. Čuhela omluviti nelze.
doktor
Čuhel
21
article
Jest těžkým porušením všelikého pojmu cti, al
znamená jak sám o sobě tak i celým systémem.
který jej předcházel a jehož jest jen výsledkem.
nejhrubší zneužívání úřadní moe
a má jako žádný jiný čin v zápětí »naprostou
ztrátu veškeré vážnostiobčanstvae
— okolnosti, které dle všech discipliná
ních řádů světa, ukládají energické a bez
ohledné zakročení. Jest-li pan dr. Čuhel, postlen
dosavadní zarážejíeí váhavostí presidia, dosu
sám nežádal za své pensionování, když skutek
mimo jeho nadání stal se veřejně známým, jest
vážnou povinností české majority.
za čest komory zodpovědné, aby uvážila, může-
se v jakékoli formě vrátiti denunciant pro tak
ominósní zločin v její služby a může-li se vy-
dávati právě pražská komora v šane nebezpečí.
že jí bude při každě příležito st
jak četnými nepřáteli komorního
zřízení vůbec, tak našimi německými
protivníky zvláště vržena ve tvář výtka, že ne-
dovedla setřásti se sebe denun-
cianta. Opakujeme: pan dr. Čuhel jest
mrtvým mužem, ale oč nám zvláště jde, jest,
aby s ním byl odstraněn také celý
dosavadní systém, který by nebyl mož-
ným bez krátkozrakosti nebo bez shovivavého
přihlížení presidia neho jednotlivých jeho clenů.
doktor
Čuhel
22
article
Jestliže i nyní ještě projeví se laxnější m
rálka při vyřízení této smutné afféry, nezbav
se presidium výtky, že jest za celý tento systém
po tak dlouhou dobu trvajíeí, i za tuto jeh
poslední korunu, do valné míry spoluzodpo
vědno.
— K sohotní schůzi výkonného výbor
lidové strany moravské sděluje se nám z Brna
ještě následující: Schůzi samu předeházel
předběžná porada v pátek, která zabývalas
podrobně vládním návrhem na úpravu jazyko-
vých poměrů v markrabství moravském. Když na
sobotní schůzi tento předmět porady byl projed-
nán, jednáno bylo o zastoupení českéhe
živlu v zemském výboru, o kleréžto
věci rozpředla se velice živá a delší debata.
Zejmena venkovští členové pronesli v tom
ohledu trpké stížnosti a to jmenem
všech stavů. Bylo žádáno, aby se nejdůrazněji
zakročilo u »strany národní« a konečně schvá-
len návrh, aby klub poslanců lido-
vých nezbytné kroky provedl z
tim účelem, by přísedící pan Roz-
košný se ihned vzdal, což odpovídalo
by jen závaznému dohodnutí naší strany se
staročeskou, dále by přísedící p. dr.
Žáček k povinnostem svým zabez-
peči! si nezbytný čas. Výkonný výbo
usnesl se také, aby vypracován by
přesný jazykový program pro Mo-
ravu, jenž by podrobně vyznačil naše ja-
zykové požadavky při veškerých státníeh
úřadech a soudech. Do komitétu pro vy-
pracování tohoto programu zvoleni — jak již
aděleno — pp. dr. Bulín, dr. Fiša a dr.
Pluhař. Komitét doplněn bude odborným
znalci. Konečně bylo usneseno, aby v únoru
svolána byla schůze výkonného výboru, k ter
by se výhradně zabývala postu-
pem našich poslanců na zemském
sněmu a otázkami soustavnéh
rozvinutí národni a osvětov
práce na Moravě.
Roza
doktor
Žáček
Bulín
Fiša
Pluhař
Brno
Morava
lidový strana
23
article
— Verband německých advokálů z Čech
— se sídlem v Prazo. Spolek německých advo-
kátů z Čech, kterýž přikládá si titul uchu pru-
skému poněkud příjemněji znějíeí: »Verban
deutscher Rechtsanwälte in Böhmen«, pře-
sídlil do Prahy. Podle starých stanov, bylo nutno.
aby sídlem Verbandu bylo bydliště jeho před-
sedy, a Verband, aby mohl trvalé sídlo zvolit
v Praze, změnil z té příčiny stanovy. Trvalé
usazení své ve hlavním městě království českého
provedl včerejší valnou hromadou, konanou v »ně-
meckém domě« recte kasině, a událost ta byla
by uběhla zcela nepozorovaně, kdyby nebylo
mimořádných zjevů při tom. Verband vstupuje
totiž do Prahy jakožto nový oddíl německé po
sádky pražské a zatýká na hradbách městskýeh
hned při svém vstupu vítěznou štandartu. Řeč
kterou při té příležitosti proslovil jistý pan dr
Wien, advokát v Praze, zněla jako »general
marsch« při vzlyčování vlajky. Řečený pán ve
lebil velice rozhodnutí Verbandu do Prahy pře-
sidliti a uváděl příčiny, jež sluší co možno do-
slovně zaznamenati. K tomu, že v Praze sídl
ůstřední úřady, připojil ještě dva momenty veli-
kého prý významu.
»V Praze«, pravil, »jest domovem více ně
meckých advokůtů, než ve všech německýeh
krajských městech dobromady i zní to téměř úžasně
že většina všech sanwaltů« v Praze jes
německé národnosti. Mezi 343 advokáty praž
skými (podle posledního officiálního sčítání) jest víe
než 180 Němců. Podivuhodným způsobem byl tent
důležitý zjev přehlédnut, anebo nebyl s důstatek do-
ceněn, když jsme sestavovali inventař naši národ-
nostní državy, když jsme byli nuceni ku pře
hlidce našehe vojska, ke sdítání na
šich vojenských oddílů a pomocných
sborů. Není-liž pak toto převážné postavení
německé advokatury v Praze dokumentem hospo-
dářského a sociálního významu pražského němectví.
doktor Wien
Čechy
Prazo
Praha
mecký dům
Rechtsanwälte in Böhmen
Němec
24
article
(Pochvala.) Nedokazuje-liž právě jako nějaká ve-
řejná listina, že německý jazyk zdomácněl ve všec
radních a úřadních místnostech pražských? Zdaž ne-
mluví mohutněji než imponující podíl na veškerém
poplatnickém výkonu o vlivu německého živlu n
utváření se sousromých i veřejných poměrů ?
Toť zajisté pozoruhodná a poučná emfase
tohle páně dr. Wienovo nadšení, i povzbuzuje
ku přemitání, jehož výsledkem může býti jedině
poznatek, že tento imponující nepoměr 180 ně
meckých mezi všemi 343 pražskými advokáty
byl až dosud také na české straně přehlížen
anebo nedoceňován. I bude zajisté úkolem če
ských hlav v Praze myslicích uvážiti, nejsou-
důsledky pana dra. Wiena, z tohoto nepoměru
vedené, přeceněním, zvláště pokud se týče sku-
tečných pomérů. Vzhledem k tomu, že posledně
načitáno bylo v Praze celkem 18.261 Němeů,
vysvítá, že — mimo 181 německých advokátů
— jest na vlas stokrát tolik Němců co něme-
ckých advokátů v Praze, čili na každého Němce
advokáta příjde zevrubně 101 německých duší.
ženy i děti počítaje. Poněvadž dr. Wien mluvi
výhradně o pražském němectví, nebereme
ohled k venkovské klientele německých advokátů,
která také není z většiny německou a nálež
oslatně k »ceteris paribus«. Jest možno, aby
pražští Němci a německými bankami, společ
nostmi a závody atd. zaměstnali 181 advokátů
doktor
Wienův
Němec
Wien
Praha
25
article
Počítá-li se na jednu německou rodinu čtyř
hlavy, vyjde 25 přednostů domácnosti (minusn
advokáta) a ti všichni musili by se po celý
svůj život nepřetržitě s celým světem sou-
diti, aby oprávnili názory pana dra. Wiena.
mimochodem řečeno, provázené souhlasem ce
lého shromážděného Verbandu.! Poněvadž všal
jest faktum (?), že se v Praze vyskytuje 180
advokátů, ba prý i více, vyplývá z toho,že
advokáti tito jsou živi více než ze tři čtvrtin
z české klientely k malé anebo žádné —
eti této klientel; ! Úsudky slovutné nadutost
dra. Wiena o hospodářském a sociálním vý
znamu němectvi v Praze z počtu něme-
ekých advokátů v Praze rozplývají se ovšem
v niveč.
— Kluby občanské. Občanský klu
v Praz e-VIiI, má ve čtvrtek dne 15. t. m.o
8. hod. večerní v místnostech spolkových ve
vinárně p. O. Hublnka v Libni výborovou
schůzi s důležitým programem. Páni členové
jsou vítání. — Občanský klub v Kar-
liné koná důležitou schůzi výborovou dnes
13. ledna t. r. o 8. hod. večerní v restauraci
p. Ant. Kazdy v Karlíně, Pala ckého třída. Di-
ležitost pořadu vyžaduje účasti všech pánů členů
výboru.
Hublnka
Kazda
Pala
Praha
Praz eViia
Libeň
Kara
Karlín
občanský klub
26
article
— Matice školská v Olomouci oslaví v ne-
děli dne 18. ledna své 30leté trvání. Veliký
význam jeji pro českou národnost v Olomoue
jest dostatečným důvodem, aby iubileum toto
bylo zvláště slaveno. Matice postarala se nejen
o zřízení české školy obecné, ale též velmi
důležité školy pokračovací, průmyslové a ku-
pecké, v posledním roce pak i české reálky.
Chystanou oslavou má býti českému lidu tato
její práce veřejně připamatována, zvláště nyní,
kdy Matice obrací se k celé české veřejnost
o hmotnou podporu na českou reálku. Výbor
Matice jest přesvědčen, že v den 30letého jubilea
postaví se v řady její všichni Čechové, zvláště
z Olomouce, aby manifestována byla svornost
a pospolitost naše v nejdůležitějších potřebách
kulturních. Slavnostní valná hromada koná s
dne 18. t. m. o 11. hod. dopol. ve velké dvo-
raně Národního domu. Zprávu o činnosti Matice
školské v Olomouci za dobu jejího trvání před-
nese na ni jednatel p. JUDr. Jan Ostádala
návrh na jmenování čestnýnh členů podá ná-
městek předsedův p. Vítězslav Navrátil. —
O 1 hod. odpol. jest společný oběd v České
besedě a v 8 hod. večer pořádá se » Besedae
ve velké dvoraně Národního domu, při níž účin-
kovati bude pěveeko-hudební spolek »Žerotin«.
Čecho
JUDr
Ostádal
Navrátil
Olomouc
Matica
Český beseda
národní dom
27
article
Vstup bezplatný. Příhlášky ke společnému obědu
(4 K) přijímá do 16. t. m. p. Jindřich Bašta,
obchodnik v Olomouci, Ferdinandova ul.
— Z České akademie pro vědy, slovesnost
a umění. Třída II. uděli r. 1903 podpory za
účelem bádání v oboru věd přírodních, mathe-
matických a lékařských; dále dvě stipendia po
400 K. Žádosti řádně doložené podati jest
kanceláři Akademie do 31. t. m.
— Jak se u nás píše o menšinách. Orgán
našich radikálních pokrokářů má také rubřiku
menšinovou, jen měl by její referent všlmati s
skutečných zjevů menšínových. V posledním
čísle zmiňuje se mimo jiné též o Třebenicku a
akci dra. Titty za zrušení čtvrté třídy české
školy obecné. Při tom s vážnou tváří připominá:
»Jest nejvýš na čase, by v Třebenicích působila
již česká měšťanská škola, o jejiž zřizení s
vyjednává« !!1 — Již ve dnech slavnosti praž-
ských »Praha — Třebenicím« v měsíci záři bylo
téměř všemi listy českými konstatováno,
že počátkem školního roku byla škola měsťanská
v prozatímní budově otevřena, zapsáno bylo
v prvém jejím ročníku 49 českých žáků, kvito-
vány byly i dary, českou veřejností poskylnutá
na pomůcky otevřené školy té i na polěvkový
ústav pro přespolní žáky, školu měšťanskou na-
vštěvující — leč to vše zpravodaj radikálně-
pokrokářský zaspal a probudiv se nyní, uděluje
své velemoudré pokyny.
Bašta
Olomouc
Ferdinandov ulice
Třebenice
Praha
Český akademie
28
article
— Osobní. Ministr dr. Rezek s ministerským
sekretářem drem. Greifem včera odpoledne rychlikem
Františkovy dráhy odjel z Prahy do Vídně. — Arci-
vévoda Ferdinand Karel včera navštívil ministra
dra. Rezka, velkopřevora hr. Thuna, hr. Zediwitze
dvor. radu. Pallu. — Pan magister farmacie J. Roz-
točil, býv. redaktor »Časopisu čes. lékáraictva«a
učitel na lékárnické škole pro tyrony, jmenován
byl za odstounivšího spisovatele p. Fr. Heritesa ta-
jemníkem hlavního gremia lékárníků král. českého.
Rezek
Greif
Františkův
Ferdinand Karel
Thun
Palla
Praha
Vídeň
lékárnický škola pro tyron
29
article
— Prof. dr. Frant. Scherer dlí dnes mimo Prahu,
povolán byv do Pešti k lékařské poradě
— Joseí Vlšek a Aloia Bureš čestnými měšťany Kr
Vinchradů. Dva známí pracovníci na rozkvětu Král
Vinohradů byli včera zastupitelstvem tohoto města
vyznamenáni poctou nejvyšší, již může tato korpo-
race uděliti svému spoluobčanu. Zastupitelstvo bylo
svoláno na včerejší odpoledne o 3. hodině do zase-
dací síně, která byla slavnostně vyzdobena. V prů-
čelí i v rozích postaveny mohutné palmy a mnozstn
exotických květin tvořilo zde opravdový háj. V audi-
toriu zasedlo veškeré úřadnictvo obecní ve slavnost-
ním úboru. Celkové uspořádání ozdobné tonulo v záři
elektrických žárovek. Schůzi zahájil druhý náměstek
starostův arch. p. Karel Horěk, jenž po sdělen
formalit uvedl, že zastupitelstvo má vyříditi jediný
bod programu a sice jmenování dvou čestných mě-
šťanů. Referent rady městské p. dr. Jahn takto pro-
mluvil: Rozvoj a prospěch obce ve směru hmotném,
mravním a kulturním záleží nejen na podminkách
přirozených, místních a národohospodářských, nýbr
v řadě ne poslední též na zastupitelstvu jejím, na
způsobilosti, činnosti a správnosti jeho členů a jich
organisací, zejmena na starostovi co zodpovědné jich
hlavě. Jako skorem všechny obce prodělala i oben
naše za králkého svého trvání různé boje stran míst-
ních a politických. V posledních 3 obdobích volebních
tento boj však — výjma některé výminky — přestal
dchodnutím se stran na součinnosti, tak že rozdíl mezi
nimi, který již o sobě nemá téměř věcného podkladu,
u nás skorem úplně vymizel a všichni členové za-
stupitelstva, jsouce svornou vůlí občanstva zvoleni,
profesor
doktor
František
Scherer
Aloius Bureš
Horěk
Jahn
Praha
Pešť
měšťan Králové
30
article
též svorně ku prospěchu obce pracují. To je především
zásluhou nynějšího starosty našeho Josefa Víška. On
jest mužem svérázným a energickým, při tom však
nepředpojatým, spravedlivým a opatrným, jenž se ne-
nechá svésti vášní neb ohledy osobními aneb stran-
nickými a v kolisích, jakých mu úřad jeho dosti po-
skytuje, šetrně a rozvážně vyhledává a nalézá pravě
cesty. On jest povahy naprosto počestné a nezištné,
on na obci neb její přispěním nikdy prospěchu ne-
hledal, a on také dbá o počestnost a o přesné plnění
pevinnosti při všech činitelích v obci. Jsa nadehnu
láskou k vlasti a k obci, jež stala se jeho domovem,
maje smysl pro vzdělanost a umění, pečuje stejně
o moderní a estetický rozvoj obce, jako o její český
ráz a o kulturní pokrok občanstva. Tím ziskal si Josel
Víšek
Josel
31
article
Víšek důvěry veškerého občanstva a zejmena členu
zastupitelstva, tím získal sobě zásluhy o dobré jmě-
no obce naší. Josel Víšek narodil se 13. ledna 1853
v Praze, jako syn Aug. Víška, dlouholetého člena rady
městské a čestného měšťana na Král. Vinohradech,
jenž r. 1895 zemřel. Již v mladém věku zúčastnil se
čilo života sokolského, v němž po dlouhá léta po-
sobil, zastávaje posléze hodnost starosty Sokola praz-
ského. Absolvovav r. 1874 českou techníku, ujal s
kamennického závodu otce svého, v roce 1848 založe-
ného a intelligencí svojí povznesl ho tak, že za jeho
řízení účastnil se téměř všech monumentálních sta-
veb, Prahu zdobících začež se mu dostalo četných
uznání. Jako člen obchodní komory byl r. 1895 zvolen
poslancem a mandát zastával do r. 1901. Dále pů-
sobil po řadu let ve vrchním ředitelství Jednoty pro
povznesení průmyslu v král. českém. Veřejného ži-
vota v obci naší záhy se zúčastnil. Spolupůsobil vr.
1875 při založení Měšťanské besedy, od r. 1877je
členem výberu záložny vinohradské a od r. 1882 čle-
nem našeho zastupitelstva, které jej v r. 1895 zvolilo
starostou. Dne 13. ledna slaví Josef Víšek své 50.
narozeniny a městská rada při této příležitosti usnesla
se učiniti zastupitelstvu návrh, aby byl pro zásluhy
své o naši obec zvolen čestným měšťanem obce Král.
Víšek
Josel Víšek
Aug
Král
Praha
Sokol praz
32
article
Vinohradů. (Výborně!) Přikročeno k hlasování. Ode-
vzdán 31 listek hlasovací a starosta p. Josef Víšek
byl zvolen jednohlasně čestným mě-
šťanem. Výsledek volby přijat byl hlučným sou-
hlasem. — Pan rada Hendrych referoval o druhém
návrhu rady městské: Jsem bezpečen, že při zmínc
o zásluhách o Král. Vinohrady vynoří se každému
upřímnému občanu na mysl skupina vážených jmen
a z těch zajisté jméno stavitele p. Aloisa Bureše
jest v popředí. Jméno Burešove je se jměnem na-
šeho města, jeho počátky až do mohutného rozvoje
i s jeho starostmi velice sloučeno. Alois Bureš narodil
se 19. února 1849 v Kolíně, kde studoval reálku
a po dalších studiích v Kutné Hoře vstoupil do sta-
vitelské praxe v Kolíně, později u Františkovy dráhy
a v městské stavební bance v Praze. V r. 1878 sta
se stavitelem. V roce 1869 usadil se na Král. Vino-
hradech, kde vystavěl 165 domů, přičiniv se tím ne-
obyčejně o moderní tozvoj této obce, kde hned od
počátku vyvinul intensivní činnost, směřující k jejím
povznesení. Svojí přímou, mužnou povahou, jakož
i obzvláštní píli získal si všeobecné vážnosti, takže
již v roce 1878 byl zvolen do zastupitelstva, který žto
úřad do dnes nepřetržitě zastává. V roce 1882 byl
zvolen o městské radv Po vylčení spolků a kon
Víšek
Hendry
Král
Bureš
Františkův
Vinohrady
Burešov
Kolín
Kutná hoře
Praha
hrad