ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3e3c61f0-70ad-11dc-a71f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 106, place 47, work 6, org 13
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
13 ledna 1920.
4 masthead
Číslo 13.
5 article
znal se, že skryl na různých místech v lesícha křovinách veliké množství patron, jež prý odeizil z úřadního jednoho skladiště, k terléž tedy až nápadně chatrně musilo býti střeženo. Marchetti obehází teď s vyšetřujícím soudcem krajem a udává mu, kde jsou pa- trony ukryty.
Marchetti
6 article Roztržka manželů Lonyayových.
Roztržka manželů Lonyayových. Ještě neztichly rušivé tóny disharmonického intermezza u saského dvora, ještě nezahájil no- vou éru života bývalý arcikníže, či jak nyní se mu přezdívá »Sedlák kavalír« — a už zpráva o nové události po telegrafních drátech rozbíhá se do širého světa, událost dosti podobná afféře korunní princezny saské. Jedině v tom nesho- duje se nová sensace s připadem princezny Louisy, že roli uprehlíka, nemohoucího dále nésti jho manželství, nehraje žádná korunní princezna, nýbrž hrabě a že zatím není ničeho známo, že by vystupoval na novém jevišti ně- jaký Giron nebu Gironka . . . Prozatím jsmev prvním jednání improvisované činohry a víme jen tolik, že hrabě Lonvay, manžel bývalé ko- runní princezny Štěpánky — opustil ji, jak se ubezpečuje, na dobro a nemíní více k ni se vrátiti, právě tak jako korunní princezna saská ke svému choti. Kdyby nebylo ani jiných mo- mentů vedlejších — jež, jak přirozeno, vynoří se samy sebou v době nejkratší — stačí už toto faktum samolno, aby vyrušilo poznovu celou veřejnost.
Lonyayový Louisa Lonvay Štěpánek
7 article
O podrobnostech télo aíféry docházejí tyto zprávy: Různice mezi manželi trvaly již delší dobu Brzy po sňatku vyslovil se hr. Lonyay v listu. zaslaném svému příteli, způsobem velmi sklí- čeným o svém postavení, které zaujímal jako manžel korunní princezny-vdovy Štépánky. Stalo se na příklad, že na svatební eestě hraběnka navštívila člena cisařské rodiny v Cannesu, hrabě Lonyay při tom musil však čekat v kočáře Také zde ve Vídní soudilo se, že hrabě Lonyay směl doprovázeti svou choť jen až ke bráně císařského hradu a pak se musil vrátiti domů Nesměl vykonati návštěv u členů císařské rodiny K tomu družily se finanční potíže Korunní princezna-vdova vydávala veliké sumy peněz. Cisař daroval jí sice dva milliony korun jako výbavu při druhém jejím sňatku, mimo t dostávala apanáž 50.000 fr. od svého otce, ale vystačiti s tím nemohla. Teprve nedávno prostřednictvím svého přítele pokusil. se hrab Longay dosíci intervence císařovy, aby finanční stav tento se zlepšil, ale pokus byl bezvýsledný. poněvadž v rozhodujících kruzích bylo vyslo- veno mínění, že příjem korunní princezny po- stačuje, aby mohla — jako hr. Lonyayová — žiti svému stavu přiměřeně. Hraběnka Lonyayová navštivila svou deeru areikněžnu Alžbětu dva- kráte v Praze, jednou v létě a podruhé dne 6. prosince. Pokaždé žádala od ni finančnt pombe. Neďostatek peněz dlužno uvésti vůbe též jako jednu z příčin manželských různie. Hraběnka Lonyayová nebyla nikdy u své deery déle než hodinu a za svého pobytu v Praze byla vždy v hotelu.
Lonyay Lonyayová Alžběta Vídeň Praha
8 article
Z Vídně, 12. ledna. (Telefonegram » Nár Listů«.) Hrabě Lonyay byl již po delší dobu vážně churav. Do Riviéry se odebral v naději že ze střídavky se zotaví. Hraběnka Lonyayová v posledních svých dopisech projevila opětovne obavy o zdraví svého manžela. Hraběnka Lonyayová pokusila se v po- slední době znovu vymoci si prostřednietvím jednoho bývalého svého dvorního hodnosty úpravu svých hmotných poměrů, nepochodila však, protože v kruzích dvorských shledáno, že příjmy jeji plně stači k úhradě jejíeh potřeb. Z Pešti, 12. ledna. Když naposledy hra běnka Lonrayová se svým chotěm přibyla do Pešti, rodinná rada Lonyayova usnesla se pro- dati rodinný zámek, poněvadž hrabě nemohl již vydávati tolik peněz, kolik jeho hraběnka po- třebovala; kromě toho byl přetížen hypothékami. Chtěl koupiti dům v Budíně. Peněz potřeboval jednak k úhradě dluhů, které způsobila jeho chot. jednak na živobyti. V poslední chvíli si věe rozmyslil a rodinný zámek neprodal. Z toho došlo ke scénám mezi manželi. Bývalá korunní princezna prohlásila, že nechce žíti vedle něho jako žebračka a že se smíři raději se svým osudem. K šedesátým narozeninám
Lonyay Lonyayová Vídeň Pešť Budín
9 article Louisa Legera.
Louisa Legera. Šedesátý rok míjí dnes ode dne 13. ledna 1843, kdy v Toulonu, starožitné metropoli fran- couzského Languedoku, narodil se syn professora při tamním lyceu královskénf Louis Paul Leger. Jen málo jmen má ve slovanském světě vůbec v našem národě zvláště tak sympatický zvuk. jako jméno třetího nástupce Mickiewiczova na kathedře slavistické při pařižském Collěge de France. Už v dobách mládí živým zájmemo bouřlivé události polského povstání z r. 1863 poprvé sbliživ se se slovanským světem, prů- během let sdružil se s nim Leger v pevnou alli- anci přátelskou, pro kterou dnes v jeho širých krajích skládá se tribut vděčné uznalosti „slo- vanskému konsulu“ nad Seinou. Před Legerem vyskytají se ve Francii jen skrovné stopy zájmu o Slovany. Ku prvním a zá- roveň nejdůležitějším patří r. 1839 vydaná kniha professora Eichkoffa „Histoire de la langue e de la littérature des Slaves“. Hned roku ná- sledujicího z iniciativy ministra vyučování, Vict.
Leger Louis Paul Mickiewiczův Franc Slaves Vici Toulon Languedoc Seina Francie profesor Eichkoffa Histoire jít le langue e jít le littérature
10 article
Cousina, byla zřízena při College de France v Pařiži stolice pro slovanské literatury a jazyky a byla svěřena Adamu Miekiewiczovi. Ducha- plnými studiemi, zejmena v „Revue des deux mondes“ uveřejňovanými a několika knihami samostatnými (Allemagne et Russie 1856 a j.) Gaspard Ernest Saint-René Taillandier zaslouži se o lepší poznáni slovanského světa ve Francii. Teprve Leger otevřel Slovanstvu dokořán brány Francie. Učinil tak především činností spi- sovatelskou. Od kratších článků, které již v le- tech šeďesátých uveřejňoval po různých časo- pisech francouzských, záhy pokročil k objemným knihám, a dnes jeho spisovatelské dílo o věcech slovanských tvoři již malou knihovnu. Z prvnich jeho prací jsou „Chants héroiques et chansons populaires des Slaves de Bohéme“ (1866), ve kterých zdařilými překlady seznámil Francouze o Rukopisem Královédvorským a s naší poesií
Cousin Miekiewicz Gaspard Ernest Saint Taillandier jít Bohéme Francouz Francie College jít Franca
11 article
národní. Téhož roku vydal Leger zajimavou stu dii historicko-politickou „L'état autrichien“ Spolu s Josefem Fričem pod titalem „La B hěme historique, pittoresque et litteraire“ roku 1867 publikoval sbírku článků spisovatelů fran- couzských a českých o věcech českých. V r. 1868 přijemně překvapil Leger dvěma studiemi: Ce- rille et Méthode a De Nestore, rerum Russicarum seriptore, kterým dostalo se ve světě slovanském velmi vřelého přijetí, kterému sympatiekými slo- vy dal výraz zejmena zvěčnělý dějepisec chor vatský Rački v „Radu“ akademie jihoslovanské R. 1873 vyšel z péra Legerova „Le monde slave“, který r. 1897 vydal ve druhém vydán a r. 1902 doplnil druhým dílem. V těchto kni- hách, do kterých shrnul Leger řadu statí o slo- vanských dějinách politických i kulturních, týká se Čech cestopisný obrázek „Z Paříže do Prahy? a rozprava o účastenství českých vojsk a pádu českého krále Jana Lucemburského v bitvěu Křeščak. R. 1875 následovaly „Etudes slaves a r. 1880 „Nouvellos études slaves“, ve kterýeh rozepsal se Leger také o Husovi, Žižkovi a Pala ckém. Z dalších Legerových knih dlužno uvésti Contes slaves (1882), Grammnaire russe (1886) La Bulgarie (1885), Russes et Slaves (1890 1892—94), ve kterých také význam Kollárůu jest oceněn, nádherné vydání Evangelia Remeš- ského (1899) a posléze La Mythologie slave (1901).
Leger Frič jít nestor Legerův Čo Jan lucemburský Etudes Hus Žižek Pala slaves Grammnaire Paříž Praha Le Bulgarie Remeš Le B Russes et Slave
12 article
Zásluhy o rozšíření známostí o Slovanstvu ve Francii, které získal si toufo obdivuhodnou činností spisovatelskou, nemálo rozmnožil svou působností učitelskou. Přednášeje od r. 186 do 1871 v tak zvaných ,cours libres“ při Sor- bonně o Ieraturách slovanských, po nedlouhé době, co bojoval ve válce francouzsko-německé a redigoval v Praze „Correspondance slave““ roku 1873 stal se professorem téhož předmětu při Ecole de langues vivantes orieniales a r. 1885 při Collěge de France. Úrodný vliv, kterým Lege i na tomto stanovišti působí, iejlépe osvědčuje významná činnost vědecká jeho žáků, A. Ram- bauda a jiných.
Franc Francie Sor Praha
13 article
Již od počátku zakládal Leger své slovansk studie na šíroké erudici a autopsii. R. 1863 na- učiv se od professora Alexandra Chodžka jazyku polskému, záhy zabýval se také ruštinou a češti nou, ve které prvním učitelem byl mu Josef Frič Postupem doby osvojil si také ostatní jazyky slo- vanské ku podivuhodné jistotě a zručnosti. Na čelných cestách, za kterých zpřátelil se s čet- nými předáky vědy slovanské, získal si přímý a bohatý názor o předmětu svého studia. Je za- jímavo, že na prvním výletu r. 1864 zavíta Leger do Prahy, do které potom ještě r. 1866. 1867, 1871, 1872, 1874 a 1895 se vrátil. V takových konturách rýsuje se dnes životn dílo Legerovo. Dostalo-li se jeho snahám, ktere z počátku byly provázeny jen skepsí a ba i pode- zřiváním, v jeho vlasti nejlepšího uznání dneš- ním zvýšeným interessem o otázky slovanské v zemích slovanských sledována byla jeho čin- nost povždy se zaslouženými sympafiemi, které platí i dnešnímu jeho jubilejnímu výročí. Defraudace ve svato-václavské záložně. Zájem členů venkovských je menší ještě, než s zdálo. Po celý minulý týden bylo sdělováno, ž v nedějí bude se konati ve svato václavské záložně schůze hypotékárních dlužníků. Neděle nasťala a do dvorany zavítal — jediný člen, který po vysvětlení věci »jednohlasně se usnesle složiti na svůj podu 300 K.
Chodžek Frič Legerův Praha
14 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Parlamentní komise klubu poslanc českých strany svobodomyslné bude miti sehůzi ve středu dne 14. ledna o 2. h. odp. ve svých mistnostech ve Vídni. — Poslanecký klub sejde se téhož dne ve středu dne 14 ledna o 4. h. odp. v místnostech klubovních. — Přitomnose všech členů klubu jest nutna. — »Ústřední Matice« a Körbrovy jazy- kové návrhy. Mohlo-li býti kdy o tom po- chybnosti, že je dr. Körber úplně a ve všem ministrem německým, ministrem oněch Němeů. jichž eílem je vlisknouti tomuto státu ráz své národností a potlačit a vyhubit zejmena ony slovanské živly, jež domovem jsou v obvodu jejich domnělé moci, a to jsme především my Čechové. dnes o tom nemůže býti pochybnosti nejmenší.
Körbrův Körber Čecho Vídeň
15 article
Dr. Körber strhl s tváře své škrabošku, pod ni skrývala se druhdy jeho tvář, o němž antisemité druhdy se domnívali, že aspoň potud krotiti bude svůj německý furor, pokud toho vyžado- vati budou nejnezbytnější zájmy rakouské, dnes domnívá se ale tento pán, že takového sebeza- pírání není mu třeba, že s otevřeným hledim může se postaviti v čelo těch, již vedeni jsou drem. Zd. Schüekrem, jenž prohlásil, že každý český zvuk z zuzavřeného území« mus ven, p. Pradem, jenž vztýčil na žerd ně meckou staatssprache, abychom se jí poklonili za to že nám povoli v něčem drobet vnitřní češtiny, p. drem. Elvertem, jenž hrdinně bouchl si na prsa a zvolal: »Vnitřní čeština na Moravě jen přes mou mrtvolu!« a panem Schönererem. jenž nás Čechy ve smyslu Hegla a Pfistra- Schweighusena chce udělati národem Němcům služebným. Za vnitřní jazyk jame žádali a co nám dr. Körber nabízí? Mizerné torso toho zařízení, k tomu ale krajské rozdělení země protržení jazykového práva, které 22 let již je v platnosti, jehož dotknouti se neopovážili se ani punktátoři. Zastavme se jen na okamžik u tak zvaného krajského rozdělení. Je to starý ideál Plenerův, jehož se dovolával s veli- kou vervou již v boji o vídeňská ujednání z roku 1890. Po něm stala se touha po tomto zařízení majetkem všeho nacionálního Němectva a — pana dra. Matuše. Týž snad si zařízení to představoval ovšem jinak. Představmesi effekt nové této instituce, která dle plánu dra.
doktor Körber Zdeněk Schüekr Elvert Schönerer Čecho Hegl Pfistra Schweighusen Němec Plenerův Matuš Morava Prado
16 article
Körbra má jednak účel německo-nacionální a jež kromě toho je dalším výdatným krokem v centralisaci, v oboru školské m. Je známo již dnes, čím je ve školství našem okresní hejtman. Je v oboru tom činitelem rozhodujícím jen tam, kde v okresní školní radě je muž energický a zákona znalý, je možno vliv okres- ního hejtmana paralysovati, jinak neznamená vedle něho ničeho inspektor a žel, že ničeho též ostatní autonomní zástupci. Nezakrývejme toho. nýbrž pravdu si mluvme. Čím ale bude pal krajský heitman, v jehož právomoe mai vůbec spadati všecky záležitosti škol ské? Jestliže nynější ustanovení o dozoru na školy z příčin národních jsou zhoubná, jaká budou potom? Do detailu ovšem nelze v ráme tohoto článečku napotomní poměry tak illustrovat, jak by toho zasluhovaly, však i na to dojde. Povšimněme si ale osudu, jenž by uskutečněním těchto zchytralých úkladů stihl »Ústř. Matici školskou«. Jak by potom vypadala česká škol ve smíšeném kraji? Je li dnes pronásledována a týrána, potom stala by se prostě nemožnou.
17 article
Pánem jejim byl by krajský hojtman a v autonomní kompelenci krajské zastupitelstvo, toť se vi, že složené ze samých Němeů Čeština nebyla by v takovém kraji vů- bec připustnou, tak že by správa školy ma- tičné a vůbec školy české byla výhradne německou. Správce školy i učite- lové byli by nuceni vésti všech ny zápisy německy, korrespondo vat s úřady německy a vůbee německy úřadovati. Lze si mysliti, že by se poda- řilo za takovýchto okolnosti českou školu v ně- meckém kraji vůbee zříditi? Jak by se dalo očekávati, že by bylo možno zříditi českou školu tam, kde by jazyk český vůbec a ode- všad zásadně byl vyloučen ? Představmež si. co by se dělo při zjišťování, je-li potřebí takové školy či ne, kdyby krajský hejtman a všechno úřadnictvo bylo německo - nacionální, jaksi toho Němci přejí, a kdyby jen ten mohl se státi úřadníkem, kdo by při sčítání přihlásil se jako Němec. Proto zavedení krajského zžízení, jak si ho přejí Němci, neznamenalo by nic jiného, než ubití českého školství v kraji smíšeném a ubití českých menšin vůbec. Není pochybnosti, že by krajské zřízení dle vzoru Körbrova bylo hrobem škol matičných. Němei dobře vědí, co jim jde k duhu a co pro nás bylo by ranou k nezaceleni. Proto již z té pří- činy: pryč s návrhy Körbrovýmil — K poměrům v pražské obchodní komoře.
Němec obchodní komora
18 article
Minulo skoro čtrnácte dnů od té doby, co vyšlo na jevo denunciantství vládního rady dra. Ču- hela, aniž se stalo co jiného, než že denun- eiantovi dána po delším otálení nucená dovo- lená. Tuto dovolenou dávají, jak se zdá, tak vedoucí kruhy komorní samy sobě. Nevime, zdali také na neurčito jako dru. Čuhlovi, al veřejnosti, pokud má na mysli nejen veřejnou mravnost, ale i čest a dobrou pověst tak vy- nikajíeího činitele, jakým nám je po stránee hospodářské a národní pražská obchodní ko- mora, záleži na určitém, vší polovičatosti sentimentálnosti prostém vyjasnění a vyřízení této odporné afféry. Veřejnost i tisk český má právo žádati — nemá-li se chování jejich vůči pražské komoře podstatně změniti — záruky.
Čuhl
19 article
že ve správě kanceláře komorní přestane býti vedoucí maximou špíclování, znemravňování nižšího úřadnictva zvrhlým zneužíváním jeho obav exi- steněních k podlým službám detektivů a agente provokatérů a roztrpčování lepší jeho části šikanami služebními i materiálními, nechce-li klesnouti na nizké niveau domnělé náboženské morálky svého čistého chefa; veřejnost musí míti záruky, že bude na příště naprosto vyplet systém, který dovolil, aby takovýto člověk byl vynášen jako chef kanceláře, obléván gloriolou duše úřadu, vzoru úřadníka povinnosti své k úřadu do posledních sil svých plnicího všechen svůj čas mu zasvěcujícího. Sekretářem komorním představujeme si člověka, který vy- sokou intelligencí, rozhledem osob- ními choutkami nezkaleným, bezůhonnou nestranností a mužnou přímostí je dobrým duchem kanceláře, na níž spočívají úkoly tak vážné, který dovede všechny talenty v ni postaviti na pravé místo býti celku příkladem positivn práce národohospodářské v nej- lepším slova smyslu. Pražská komora měla místo toho zloducha, který impotenci od- bornou maskoval manipulační psavosti a hnus ným zneuživáním své úřadní moci k pervers ním choutkám polieejním; člověka, od ně hož neslyšeli jsme už od let meritorního referátu ve schůzích komorních, a který tepr ve posledním svým skutkem dal od- pověd všem, kdož se tázali: k čem vlastně je, co dělá a v čem odborně pracuje.
20 article
Pokud víme, do dneška nezavedlo presidium ko- mory vyšetřování o tom celém jeho hospodářství o rozsahu, v jakém — těže z důvěry presidia — své moci úřadní k naznačeným choutkám zneužíval. Kdo to má zájem na tom, aby taková poskvrna kanceláři komorní byla zachována Pan dr. Čuhel jest v české národní a vůbec každé slušné a čestné společnosti mrtvým člo- věkem. V nejbližši době a snad již dnes — dost pozdě! — má býti jednáno. jaké stanovisko má zaujati česká majorita proti skutku denuneianta dra. Čuhela, jehož jediný z českých listů po- kusil se v odporu s veškerým míněním veřej nosti z průhledného pramene omývati rozčile ním, které — jak správně řečeno — bylo by- musilo trvati čtyři roky a ve kterém by neby s to, aby vypracoval denunciaci tak raffino vanou! Skutku dra. Čuhela omluviti nelze.
doktor Čuhel
21 article
Jest těžkým porušením všelikého pojmu cti, al znamená jak sám o sobě tak i celým systémem. který jej předcházel a jehož jest jen výsledkem. nejhrubší zneužívání úřadní moe a má jako žádný jiný čin v zápětí »naprostou ztrátu veškeré vážnostiobčanstvae — okolnosti, které dle všech discipliná ních řádů světa, ukládají energické a bez ohledné zakročení. Jest-li pan dr. Čuhel, postlen dosavadní zarážejíeí váhavostí presidia, dosu sám nežádal za své pensionování, když skutek mimo jeho nadání stal se veřejně známým, jest vážnou povinností české majority. za čest komory zodpovědné, aby uvážila, může- se v jakékoli formě vrátiti denunciant pro tak ominósní zločin v její služby a může-li se vy- dávati právě pražská komora v šane nebezpečí. že jí bude při každě příležito st jak četnými nepřáteli komorního zřízení vůbec, tak našimi německými protivníky zvláště vržena ve tvář výtka, že ne- dovedla setřásti se sebe denun- cianta. Opakujeme: pan dr. Čuhel jest mrtvým mužem, ale oč nám zvláště jde, jest, aby s ním byl odstraněn také celý dosavadní systém, který by nebyl mož- ným bez krátkozrakosti nebo bez shovivavého přihlížení presidia neho jednotlivých jeho clenů.
doktor Čuhel
22 article
Jestliže i nyní ještě projeví se laxnější m rálka při vyřízení této smutné afféry, nezbav se presidium výtky, že jest za celý tento systém po tak dlouhou dobu trvajíeí, i za tuto jeh poslední korunu, do valné míry spoluzodpo vědno. — K sohotní schůzi výkonného výbor lidové strany moravské sděluje se nám z Brna ještě následující: Schůzi samu předeházel předběžná porada v pátek, která zabývalas podrobně vládním návrhem na úpravu jazyko- vých poměrů v markrabství moravském. Když na sobotní schůzi tento předmět porady byl projed- nán, jednáno bylo o zastoupení českéhe živlu v zemském výboru, o kleréžto věci rozpředla se velice živá a delší debata. Zejmena venkovští členové pronesli v tom ohledu trpké stížnosti a to jmenem všech stavů. Bylo žádáno, aby se nejdůrazněji zakročilo u »strany národní« a konečně schvá- len návrh, aby klub poslanců lido- vých nezbytné kroky provedl z tim účelem, by přísedící pan Roz- košný se ihned vzdal, což odpovídalo by jen závaznému dohodnutí naší strany se staročeskou, dále by přísedící p. dr. Žáček k povinnostem svým zabez- peči! si nezbytný čas. Výkonný výbo usnesl se také, aby vypracován by přesný jazykový program pro Mo- ravu, jenž by podrobně vyznačil naše ja- zykové požadavky při veškerých státníeh úřadech a soudech. Do komitétu pro vy- pracování tohoto programu zvoleni — jak již aděleno — pp. dr. Bulín, dr. Fiša a dr. Pluhař. Komitét doplněn bude odborným znalci. Konečně bylo usneseno, aby v únoru svolána byla schůze výkonného výboru, k ter by se výhradně zabývala postu- pem našich poslanců na zemském sněmu a otázkami soustavnéh rozvinutí národni a osvětov práce na Moravě.
Roza doktor Žáček Bulín Fiša Pluhař Brno Morava lidový strana
23 article
— Verband německých advokálů z Čech — se sídlem v Prazo. Spolek německých advo- kátů z Čech, kterýž přikládá si titul uchu pru- skému poněkud příjemněji znějíeí: »Verban deutscher Rechtsanwälte in Böhmen«, pře- sídlil do Prahy. Podle starých stanov, bylo nutno. aby sídlem Verbandu bylo bydliště jeho před- sedy, a Verband, aby mohl trvalé sídlo zvolit v Praze, změnil z té příčiny stanovy. Trvalé usazení své ve hlavním městě království českého provedl včerejší valnou hromadou, konanou v »ně- meckém domě« recte kasině, a událost ta byla by uběhla zcela nepozorovaně, kdyby nebylo mimořádných zjevů při tom. Verband vstupuje totiž do Prahy jakožto nový oddíl německé po sádky pražské a zatýká na hradbách městskýeh hned při svém vstupu vítěznou štandartu. Řeč kterou při té příležitosti proslovil jistý pan dr Wien, advokát v Praze, zněla jako »general marsch« při vzlyčování vlajky. Řečený pán ve lebil velice rozhodnutí Verbandu do Prahy pře- sidliti a uváděl příčiny, jež sluší co možno do- slovně zaznamenati. K tomu, že v Praze sídl ůstřední úřady, připojil ještě dva momenty veli- kého prý významu. »V Praze«, pravil, »jest domovem více ně meckých advokůtů, než ve všech německýeh krajských městech dobromady i zní to téměř úžasně že většina všech sanwaltů« v Praze jes německé národnosti. Mezi 343 advokáty praž skými (podle posledního officiálního sčítání) jest víe než 180 Němců. Podivuhodným způsobem byl tent důležitý zjev přehlédnut, anebo nebyl s důstatek do- ceněn, když jsme sestavovali inventař naši národ- nostní državy, když jsme byli nuceni ku pře hlidce našehe vojska, ke sdítání na šich vojenských oddílů a pomocných sborů. Není-liž pak toto převážné postavení německé advokatury v Praze dokumentem hospo- dářského a sociálního významu pražského němectví.
doktor Wien Čechy Prazo Praha mecký dům Rechtsanwälte in Böhmen Němec
24 article
(Pochvala.) Nedokazuje-liž právě jako nějaká ve- řejná listina, že německý jazyk zdomácněl ve všec radních a úřadních místnostech pražských? Zdaž ne- mluví mohutněji než imponující podíl na veškerém poplatnickém výkonu o vlivu německého živlu n utváření se sousromých i veřejných poměrů ? Toť zajisté pozoruhodná a poučná emfase tohle páně dr. Wienovo nadšení, i povzbuzuje ku přemitání, jehož výsledkem může býti jedině poznatek, že tento imponující nepoměr 180 ně meckých mezi všemi 343 pražskými advokáty byl až dosud také na české straně přehlížen anebo nedoceňován. I bude zajisté úkolem če ských hlav v Praze myslicích uvážiti, nejsou- důsledky pana dra. Wiena, z tohoto nepoměru vedené, přeceněním, zvláště pokud se týče sku- tečných pomérů. Vzhledem k tomu, že posledně načitáno bylo v Praze celkem 18.261 Němeů, vysvítá, že — mimo 181 německých advokátů — jest na vlas stokrát tolik Němců co něme- ckých advokátů v Praze, čili na každého Němce advokáta příjde zevrubně 101 německých duší. ženy i děti počítaje. Poněvadž dr. Wien mluvi výhradně o pražském němectví, nebereme ohled k venkovské klientele německých advokátů, která také není z většiny německou a nálež oslatně k »ceteris paribus«. Jest možno, aby pražští Němci a německými bankami, společ nostmi a závody atd. zaměstnali 181 advokátů
doktor Wienův Němec Wien Praha
25 article
Počítá-li se na jednu německou rodinu čtyř hlavy, vyjde 25 přednostů domácnosti (minusn advokáta) a ti všichni musili by se po celý svůj život nepřetržitě s celým světem sou- diti, aby oprávnili názory pana dra. Wiena. mimochodem řečeno, provázené souhlasem ce lého shromážděného Verbandu.! Poněvadž všal jest faktum (?), že se v Praze vyskytuje 180 advokátů, ba prý i více, vyplývá z toho,že advokáti tito jsou živi více než ze tři čtvrtin z české klientely k malé anebo žádné — eti této klientel; ! Úsudky slovutné nadutost dra. Wiena o hospodářském a sociálním vý znamu němectvi v Praze z počtu něme- ekých advokátů v Praze rozplývají se ovšem v niveč. — Kluby občanské. Občanský klu v Praz e-VIiI, má ve čtvrtek dne 15. t. m.o 8. hod. večerní v místnostech spolkových ve vinárně p. O. Hublnka v Libni výborovou schůzi s důležitým programem. Páni členové jsou vítání. — Občanský klub v Kar- liné koná důležitou schůzi výborovou dnes 13. ledna t. r. o 8. hod. večerní v restauraci p. Ant. Kazdy v Karlíně, Pala ckého třída. Di- ležitost pořadu vyžaduje účasti všech pánů členů výboru.
Hublnka Kazda Pala Praha Praz eViia Libeň Kara Karlín občanský klub
26 article
— Matice školská v Olomouci oslaví v ne- děli dne 18. ledna své 30leté trvání. Veliký význam jeji pro českou národnost v Olomoue jest dostatečným důvodem, aby iubileum toto bylo zvláště slaveno. Matice postarala se nejen o zřízení české školy obecné, ale též velmi důležité školy pokračovací, průmyslové a ku- pecké, v posledním roce pak i české reálky. Chystanou oslavou má býti českému lidu tato její práce veřejně připamatována, zvláště nyní, kdy Matice obrací se k celé české veřejnost o hmotnou podporu na českou reálku. Výbor Matice jest přesvědčen, že v den 30letého jubilea postaví se v řady její všichni Čechové, zvláště z Olomouce, aby manifestována byla svornost a pospolitost naše v nejdůležitějších potřebách kulturních. Slavnostní valná hromada koná s dne 18. t. m. o 11. hod. dopol. ve velké dvo- raně Národního domu. Zprávu o činnosti Matice školské v Olomouci za dobu jejího trvání před- nese na ni jednatel p. JUDr. Jan Ostádala návrh na jmenování čestnýnh členů podá ná- městek předsedův p. Vítězslav Navrátil. — O 1 hod. odpol. jest společný oběd v České besedě a v 8 hod. večer pořádá se » Besedae ve velké dvoraně Národního domu, při níž účin- kovati bude pěveeko-hudební spolek »Žerotin«.
Čecho JUDr Ostádal Navrátil Olomouc Matica Český beseda národní dom
27 article
Vstup bezplatný. Příhlášky ke společnému obědu (4 K) přijímá do 16. t. m. p. Jindřich Bašta, obchodnik v Olomouci, Ferdinandova ul. — Z České akademie pro vědy, slovesnost a umění. Třída II. uděli r. 1903 podpory za účelem bádání v oboru věd přírodních, mathe- matických a lékařských; dále dvě stipendia po 400 K. Žádosti řádně doložené podati jest kanceláři Akademie do 31. t. m. — Jak se u nás píše o menšinách. Orgán našich radikálních pokrokářů má také rubřiku menšinovou, jen měl by její referent všlmati s skutečných zjevů menšínových. V posledním čísle zmiňuje se mimo jiné též o Třebenicku a akci dra. Titty za zrušení čtvrté třídy české školy obecné. Při tom s vážnou tváří připominá: »Jest nejvýš na čase, by v Třebenicích působila již česká měšťanská škola, o jejiž zřizení s vyjednává« !!1 — Již ve dnech slavnosti praž- ských »Praha — Třebenicím« v měsíci záři bylo téměř všemi listy českými konstatováno, že počátkem školního roku byla škola měsťanská v prozatímní budově otevřena, zapsáno bylo v prvém jejím ročníku 49 českých žáků, kvito- vány byly i dary, českou veřejností poskylnutá na pomůcky otevřené školy té i na polěvkový ústav pro přespolní žáky, školu měšťanskou na- vštěvující — leč to vše zpravodaj radikálně- pokrokářský zaspal a probudiv se nyní, uděluje své velemoudré pokyny.
Bašta Olomouc Ferdinandov ulice Třebenice Praha Český akademie
28 article
— Osobní. Ministr dr. Rezek s ministerským sekretářem drem. Greifem včera odpoledne rychlikem Františkovy dráhy odjel z Prahy do Vídně. — Arci- vévoda Ferdinand Karel včera navštívil ministra dra. Rezka, velkopřevora hr. Thuna, hr. Zediwitze dvor. radu. Pallu. — Pan magister farmacie J. Roz- točil, býv. redaktor »Časopisu čes. lékáraictva«a učitel na lékárnické škole pro tyrony, jmenován byl za odstounivšího spisovatele p. Fr. Heritesa ta- jemníkem hlavního gremia lékárníků král. českého.
Rezek Greif Františkův Ferdinand Karel Thun Palla Praha Vídeň lékárnický škola pro tyron
29 article
— Prof. dr. Frant. Scherer dlí dnes mimo Prahu, povolán byv do Pešti k lékařské poradě — Joseí Vlšek a Aloia Bureš čestnými měšťany Kr Vinchradů. Dva známí pracovníci na rozkvětu Král Vinohradů byli včera zastupitelstvem tohoto města vyznamenáni poctou nejvyšší, již může tato korpo- race uděliti svému spoluobčanu. Zastupitelstvo bylo svoláno na včerejší odpoledne o 3. hodině do zase- dací síně, která byla slavnostně vyzdobena. V prů- čelí i v rozích postaveny mohutné palmy a mnozstn exotických květin tvořilo zde opravdový háj. V audi- toriu zasedlo veškeré úřadnictvo obecní ve slavnost- ním úboru. Celkové uspořádání ozdobné tonulo v záři elektrických žárovek. Schůzi zahájil druhý náměstek starostův arch. p. Karel Horěk, jenž po sdělen formalit uvedl, že zastupitelstvo má vyříditi jediný bod programu a sice jmenování dvou čestných mě- šťanů. Referent rady městské p. dr. Jahn takto pro- mluvil: Rozvoj a prospěch obce ve směru hmotném, mravním a kulturním záleží nejen na podminkách přirozených, místních a národohospodářských, nýbr v řadě ne poslední též na zastupitelstvu jejím, na způsobilosti, činnosti a správnosti jeho členů a jich organisací, zejmena na starostovi co zodpovědné jich hlavě. Jako skorem všechny obce prodělala i oben naše za králkého svého trvání různé boje stran míst- ních a politických. V posledních 3 obdobích volebních tento boj však — výjma některé výminky — přestal dchodnutím se stran na součinnosti, tak že rozdíl mezi nimi, který již o sobě nemá téměř věcného podkladu, u nás skorem úplně vymizel a všichni členové za- stupitelstva, jsouce svornou vůlí občanstva zvoleni,
profesor doktor František Scherer Aloius Bureš Horěk Jahn Praha Pešť měšťan Králové
30 article
též svorně ku prospěchu obce pracují. To je především zásluhou nynějšího starosty našeho Josefa Víška. On jest mužem svérázným a energickým, při tom však nepředpojatým, spravedlivým a opatrným, jenž se ne- nechá svésti vášní neb ohledy osobními aneb stran- nickými a v kolisích, jakých mu úřad jeho dosti po- skytuje, šetrně a rozvážně vyhledává a nalézá pravě cesty. On jest povahy naprosto počestné a nezištné, on na obci neb její přispěním nikdy prospěchu ne- hledal, a on také dbá o počestnost a o přesné plnění pevinnosti při všech činitelích v obci. Jsa nadehnu láskou k vlasti a k obci, jež stala se jeho domovem, maje smysl pro vzdělanost a umění, pečuje stejně o moderní a estetický rozvoj obce, jako o její český ráz a o kulturní pokrok občanstva. Tím ziskal si Josel
Víšek Josel
31 article
Víšek důvěry veškerého občanstva a zejmena členu zastupitelstva, tím získal sobě zásluhy o dobré jmě- no obce naší. Josel Víšek narodil se 13. ledna 1853 v Praze, jako syn Aug. Víška, dlouholetého člena rady městské a čestného měšťana na Král. Vinohradech, jenž r. 1895 zemřel. Již v mladém věku zúčastnil se čilo života sokolského, v němž po dlouhá léta po- sobil, zastávaje posléze hodnost starosty Sokola praz- ského. Absolvovav r. 1874 českou techníku, ujal s kamennického závodu otce svého, v roce 1848 založe- ného a intelligencí svojí povznesl ho tak, že za jeho řízení účastnil se téměř všech monumentálních sta- veb, Prahu zdobících začež se mu dostalo četných uznání. Jako člen obchodní komory byl r. 1895 zvolen poslancem a mandát zastával do r. 1901. Dále pů- sobil po řadu let ve vrchním ředitelství Jednoty pro povznesení průmyslu v král. českém. Veřejného ži- vota v obci naší záhy se zúčastnil. Spolupůsobil vr. 1875 při založení Měšťanské besedy, od r. 1877je členem výberu záložny vinohradské a od r. 1882 čle- nem našeho zastupitelstva, které jej v r. 1895 zvolilo starostou. Dne 13. ledna slaví Josef Víšek své 50. narozeniny a městská rada při této příležitosti usnesla se učiniti zastupitelstvu návrh, aby byl pro zásluhy své o naši obec zvolen čestným měšťanem obce Král.
Víšek Josel Víšek Aug Král Praha Sokol praz
32 article
Vinohradů. (Výborně!) Přikročeno k hlasování. Ode- vzdán 31 listek hlasovací a starosta p. Josef Víšek byl zvolen jednohlasně čestným mě- šťanem. Výsledek volby přijat byl hlučným sou- hlasem. — Pan rada Hendrych referoval o druhém návrhu rady městské: Jsem bezpečen, že při zmínc o zásluhách o Král. Vinohrady vynoří se každému upřímnému občanu na mysl skupina vážených jmen a z těch zajisté jméno stavitele p. Aloisa Bureše jest v popředí. Jméno Burešove je se jměnem na- šeho města, jeho počátky až do mohutného rozvoje i s jeho starostmi velice sloučeno. Alois Bureš narodil se 19. února 1849 v Kolíně, kde studoval reálku a po dalších studiích v Kutné Hoře vstoupil do sta- vitelské praxe v Kolíně, později u Františkovy dráhy a v městské stavební bance v Praze. V r. 1878 sta se stavitelem. V roce 1869 usadil se na Král. Vino- hradech, kde vystavěl 165 domů, přičiniv se tím ne- obyčejně o moderní tozvoj této obce, kde hned od počátku vyvinul intensivní činnost, směřující k jejím povznesení. Svojí přímou, mužnou povahou, jakož i obzvláštní píli získal si všeobecné vážnosti, takže již v roce 1878 byl zvolen do zastupitelstva, který žto úřad do dnes nepřetržitě zastává. V roce 1882 byl zvolen o městské radv Po vylčení spolků a kon
Víšek Hendry Král Bureš Františkův Vinohrady Burešov Kolín Kutná hoře Praha hrad